OSTC 3 C 68/2026-76

Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurztéglem, Ph.D., LL.M., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 301 528,77 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 301 528,77 Kč spolu s úrokem ve výši 15,90 % ročně z částky 301 528,77 Kč od datum do datum, úrokem ve výši 12 % ročně z částky 301 528,77 Kč od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 301 528,77 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 48 325,70 Kč k rukám jejího zástupce Jméno advokáta, advokáta, a to ve čtyřech pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč a v poslední splátce ve výši 8 325,70 Kč, splatných vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

III. Plnění uložené žalovanému ve výroku I. tohoto rozsudku je žalovaný oprávněn zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč, splatných vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje šestým kalendářním měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení.

IV. Prodlením žalovaného s úhradou kterékoli splátky podle výroku II. nebo III. tohoto rozsudku delším než 15 dnů se stává splatným celý dosud neuhrazený zbytek plnění přiznaného výroky I. a II. tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí částku 301 528,77 Kč s úrokem ve výši 15,90 % ročně z této částky od datum do datum, s úrokem ve výši 12 % ročně z této částky od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od datum do zaplacení. Současně požadovala náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba., smlouvu o úvěru č. č. účtu, na jejímž základě mu byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 535 462 Kč. Úvěr byl určen zčásti ke splacení dřívějších závazků žalovaného a ve zbývajícím rozsahu k jeho volnému použití. Ve smlouvě byla sjednána pevná úroková sazba ve výši 15,90 % ročně a povinnost žalovaného úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Dodatkem ze dne datum byly změněny některé podmínky splácení, zejména den splatnosti pravidelných měsíčních splátek a konečná splatnost úvěru. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy původní věřitel posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Podle žalobkyně přitom vycházel z údajů a dokladů o příjmech a výdajích žalovaného, z informací o jeho dalších závazcích a případných vyživovacích povinnostech a z údajů získaných z příslušných databází a registrů. Na základě těchto údajů měl původní věřitel dospět k závěru, že žalovaný je schopen závazky ze smlouvy řádně splácet. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně úvěr v plné výši vyčerpal, avšak následně jej nesplácel řádně a včas. Původní věřitel jej proto přípisem ze dne datum vyzval k zaplacení dlužné částky ve výši 26 723 Kč, a to nejpozději do datum, a současně jej upozornil, že nebude-li dlužná částka ve stanovené lhůtě uhrazena, bude po něm požadovat okamžité splacení celého úvěru. Protože žalovaný dlužnou částku neuhradil, původní věřitel přípisem ze dne datum oznámil žalovanému předčasnou splatnost celého zbývajícího dluhu. Uvedená zásilka byla žalovanému dodána dne datum. Podle žalobkyně činila nesplacená jistina úvěru po jeho zesplatnění 301 528,77 Kč. Žalobkyně požadovala vedle této částky rovněž sjednaný úrok za další užívání poskytnutých peněžních prostředků a zákonný úrok z prodlení. Výši a průběh dluhu dokládala zejména výpisy z úvěrového účtu a dokumentem označeným jako „Anonymizováno – podklady pro súdné Anonymizováno“. Z tohoto dokumentu vyplývá, že původní věřitel evidoval ke dni datum jistinu ve výši 301 528,77 Kč a následně tuto částku spolu s dalším příslušenstvím evidenčně odepsal v souvislosti s jejím postoupením. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právnická osoba. jako postupitelkou a Anonymizováno správa úvěrů s.r.o. jako postupnicí postoupena s účinky ke dni datum společnosti Anonymizováno správa úvěrů s.r.o. V příloze této smlouvy byla pohledávka za žalovaným individualizována číslem úvěrového účtu, jménem a rodným číslem žalovaného a výší evidovaného zůstatku. Zaplacení sjednané kupní ceny za soubor postupovaných pohledávek bylo původním věřitelem potvrzeno dne datum. Společnost Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s.r.o. následně smlouvou ze dne datum postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství a souvisejících práv nynější žalobkyni. Také v příloze této smlouvy byla pohledávka za žalovaným individualizována číslem úvěrového účtu, jeho jménem, rodným číslem a jednotlivými složkami evidované pohledávky. Žalovaný byl o změnách v osobě věřitele informován oznámeními ze dne datum a datum. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce přípisem ze dne datum k dobrovolnému zaplacení dluhu. Výzva byla téhož dne odeslána na adresu žalovaného, avšak žalovaný požadované plnění neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě písemně vyjádřil podáním ze dne datum. Uvedl, že existenci závazku vzniklého ze smluvního vztahu s původním věřitelem nezpochybňuje. Vysvětlil, že k prodlení s úhradou došlo v důsledku jeho nepříznivé finanční situace, a projevil zájem vzniklý závazek postupně uhradit. Navrhl jeho splácení v pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč a požádal o zvážení smírného řešení věci bez dalšího navyšování nákladů řízení. S rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil pro případ, že mezi účastníky bude dosaženo dohody o splátkovém kalendáři.

3. K uzavření soudního smíru mezi účastníky nedošlo. Soud proto o uplatněném nároku rozhodl autoritativně, přičemž se vedle jeho základu a výše zabýval rovněž tím, zda jsou s ohledem na osobní a majetkové poměry žalovaného dány podmínky pro stanovení delší lhůty k plnění formou pravidelných měsíčních splátek.

4. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. č. účtu ze dne datum, dodatkem k této smlouvě, výpisy z úvěrového účtu, listinami předloženými k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, dokumentem označeným „Anonymizováno – podklady pro súdné konanie“, přípisem právnická osoba., ze dne datum včetně dokladu o jeho doručení, přípisem právnická osoba., ze dne datum včetně dokladu o jeho doručení, smlouvami o postoupení pohledávek ze dne datum a datum včetně příslušných seznamů postoupených pohledávek, oznámeními o postoupení pohledávky ze dne datum a datum a předžalobní výzvou ze dne datum včetně dokladu o jejím odeslání.

5. Ze smlouvy o úvěru č. č. účtu ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba., jako věřitelka a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu, na jejímž základě se věřitelka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 535 462 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8 921 Kč, splatných vždy dvacátého dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem září 2016. Smluvní strany dále sjednaly zápůjční úrokovou sazbu ve výši 15,90 % ročně. Vedle pravidelné splátky měl žalovaný hradit částku 721 Kč měsíčně za udržování pojištění podle rámcové pojistné smlouvy. Celkové pravidelné měsíční zatížení žalovaného tak činilo nejméně 9 642 Kč.

6. Z výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, že peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty dne datum a dne datum, celkem ve výši 535 462 Kč. Dle evidence žalobkyně činila jistina dluhu ke dni datum částku 301 528,77 Kč.

7. Z přípisu právnická osoba., ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 26 723 Kč, jež měla představovat již splatné splátky dluhu. Současně byl upozorněn, že v případě neuhrazení dlužné částky může věřitelka požadovat okamžité splacení celého dosud nesplaceného úvěru.

8. Z přípisu právnická osoba., ze dne datum soud zjistil, že původní věřitelka oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a požadovala zaplacení celého vykázaného zůstatku.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy soud zjistil, že právnická osoba., postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. č. účtu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno úvěrů s.r.o. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy soud zjistil, že tato pohledávka byla následně postoupena žalobci. Pohledávka byla v obou případech identifikována osobou žalovaného, číslem úvěrové smlouvy a výší vykázaného zůstatku, takže nevznikly pochybnosti o tom, že předmětem obou postoupení byla právě pohledávka uplatněná v tomto řízení. Žalobce je proto ve věci aktivně věcně legitimován podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

10. Soud se dále zabýval právní povahou smlouvy. Žalovaný smlouvu uzavřel jako fyzická osoba mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu povolání, zatímco původní věřitelka jednala v rámci své podnikatelské činnosti. Jednalo se proto o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 občanského zákoníku a současně o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni datum.

11. Smlouva byla uzavřena před datum, tedy před nabytím účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 164 zákona č. 257/2016 Sb. se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené před nabytím účinnosti tohoto zákona zásadně řídí dosavadními právními předpisy. Splnění povinnosti původní věřitelky posoudit úvěruschopnost žalovaného proto soud hodnotil podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., nikoli podle § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.

12. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, byl věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a případně nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel mohl spotřebitelský úvěr poskytnout pouze tehdy, pokud bylo po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Posouzení úvěruschopnosti v dané věci nebylo žalovaným rozporováno, soud nemá důvod pochybovat o řádném splnění této povinnosti právní předchůdkyní žalobkyně, a to s odkazem na tvrzení žalobkyně o postupu právní předchůdkyně žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti.

13. Soud proto uzavřel, že nemá důvod pochybovat, že původní věřitelka získala dostatečné a objektivně doložené informace o příjmech, výdajích a závazcích žalovaného, porovnala je s celkovým zatížením vyplývajícím z nové úvěrové smlouvy a důvodně dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Povinnost podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. tak byla splněna a smlouva není z tohoto důvodu neplatná.

14. Soud následně posoudil uplatněné právo podle § 2395 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Z výpisu z úvěrového účtu a přehledu plateb soud zjistil, že ke dni datum činí dlužní jistina částku 301 528,77 Kč. Soud proto žalobci na jistině přiznal tuto částku.

16. Podle § 1931 občanského zákoníku bylo-li ujednáno plnění ve splátkách, může věřitel požadovat splnění celého dluhu pro nesplnění některé splátky jen tehdy, bylo-li to ujednáno. Toto právo musí uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže následující splátky. U spotřebitelské smlouvy bylo současně nutno respektovat zvláštní pravidla chránící spotřebitele a přezkoumat, zda prodlení žalovaného dosáhlo zákonem požadované intenzity a zda mu byla před zesplatněním poskytnuta odpovídající dodatečná lhůta.

17. Žalovaný nezaplatil splatné splátky, kdy nejstarší z nich byla ke dni datum více než tři měsíce po splatnosti. Přípis ze dne datum obsahoval určité vyčíslení dlužných splátek, upozornění na možnost zesplatnění a dodatečnou lhůtu k nápravě. Jelikož žalovaný dlužné splátky ve stanovené lhůtě neuhradil, byly podmínky pro zesplatnění ke dni datum.

18. Byly-li podmínky zesplatnění splněny, stal se celý dosud nesplacený dluh splatným dnem datum. Žalovaný se dostal do prodlení následujícího dne. Žalobci proto náleží podle § 1970 občanského zákoníku zákonný úrok z prodlení z prokázané dlužné částky od datum do zaplacení.

19. Smluvní úrok ve výši 15,90 % ročně představoval cenu za poskytnutí peněžních prostředků. Jestliže smluvní ujednání výslovně stanovilo, že smluvní úrok běží i po zesplatnění až do vrácení poskytnutých peněžních prostředků, a takové ujednání obstálo při kontrole podle § 1813 a § 1815 občanského zákoníku, mohl být smluvní úrok přiznán souběžně se zákonným úrokem z prodlení.

20. Žalobce požadoval smluvní úrok 15,90 % ročně pouze do datum a od datum úrok ve výši 12 % ročně. Důvodem omezení smluvního úroku po uplynutí 90 dnů od prodlení je zákonná limitace plateb souvisejících s prodlením spotřebitele. Tato úprava může za podmínek přechodných ustanovení dopadat také na smlouvy uzavřené před datum. Nejvyšší soud výslovně připustil použití pravidel zákona č. 257/2016 Sb. o důsledcích prodlení také na dříve uzavřené úvěrové smlouvy v rozsahu stanoveném § 168 tohoto zákona. Žalobkyně prokázala i tento svůj nárok.

21. Na základ výše uvedeného soud přiznal žalobkyni nárok na úhradu jistiny dluhu, smluvního úroku i zákonného úroku z prodlení.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 48 325,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 062 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 301 528,77 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 970 Kč ve výši 6 293,70 Kč.

23. Při stanovení lhůty k plnění soud přihlédl k výši přiznané částky a k osobním a majetkovým poměrům žalovaného. Přestože žalovaný své poměry nedoložil ve všech podrobnostech, ze zjištěných skutečností vyplynulo, že jednorázová úhrada celé přiznané částky v obecné třídenní lhůtě není v jeho reálných možnostech. Soud mu proto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. povolil plnění v měsíčních splátkách po 10 000 Kč, kdy žalobkyně se k tomuto návrhu žalovaného nevyjádřila, nikterak možnost úhrady dluhu ve splátkách nerozporovala. Současně soud stanovil ztrátu výhody splátek pro případ prodlení s kteroukoliv splátkou, aby povolený splátkový režim nepřiměřeně nezasáhl do práva žalobce na včasné uspokojení přiznané pohledávky.

24. S ohledem na nepříznivé majetkové a příjmové poměry žalovaného soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. zahrnul do povoleného splátkového režimu rovněž povinnost k náhradě nákladů řízení. Žalovaný je proto povinen hradit měsíční splátky nejprve na náhradu nákladů řízení a teprve následně na přiznanou jistinu s příslušenstvím. Také zde platí, že prodlením s kteroukoliv splátkou žalovaný ztrácí výhodu splátek a celý dosud neuhrazený zbytek se stává splatným.

25. Vzhledem k tomu, že náhrada nákladů řízení náleží žalobci, avšak musí být podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplacena k rukám jeho zástupce, určil soud jako platební místo u všech splátek připadajících na náhradu nákladů řízení zástupce žalobce.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Tachově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.