OSTU 16 C 47/2025-40

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Novotnou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozen Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 83 583 Kč s příslušenstvím – úvěr

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 59 360,32 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 24 222,68 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 013,37 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 193 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 38 131,06 Kč ve výši 15 % ročně od 22. 10. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 21 229,26 Kč ve výši 15 % ročně od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 38 131,06 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 21 229,26 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 233 Kč k rukám jejího zástupce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 83 583 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru č. 238348008, uzavřené dne 24. 11. 2021 a na základě smlouvy o úvěru č. 238379969, uzavřené dne 20. 3. 2022 mezi žalovaným a společností právnická osoba, právní předchůdkyní žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání dne 4. 6. 2025 se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl k jednání řádně a včas předvolán. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti žalovaného.

3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že společnost právnická osoba uzavřela dne 24. 11. 2021 se žalovaným smlouvu o úvěru č. 238348008, na jejímž základě žalovanému byla poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 38 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky ve výši 38 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 38 136 Kč (sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 36 636 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy a odměny za zpracování ve výši 1 500 Kč) ve 21 měsíčních splátkách po 3 626 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 9. 3. 2023, přičemž celá dlužná částka s příslušenstvím měla být uhrazena nejpozději do 29. 8. 2023. Dále pak žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba dne 20. 3. 2022 smlouvu o úvěru č. 238379969, na jejímž základě žalovanému byla poskytnuta v hotovosti při podpisu smlouvy částka 55 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky ve výši 55 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 42 626 Kč (sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 41 126 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy a odměny za zpracování ve výši 1 500 Kč) ve 21 měsíčních splátkách po 4 649 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 9. 3. 2023, přičemž celá dlužná částka s příslušenstvím měla být uhrazena nejpozději do 25. 12. 2023. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou ze dne 31. 12. 2024.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

6. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle § 87 odst. 1, 2 a 3 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

8. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Shora uvedený skutkový stav soud na základě uvedených ustanovení posoudil následovně:

Žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně prokázala, že žalovanému poskytla na základě dvou smluv o úvěru celkem částku 93 000 Kč, přičemž dosud z této jistiny žalovaný neuhradil částku 59 360,32 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na poskytnuté úvěry vrátil více, než žalobkyně zohlednila již v podané žalobě, netvrdil, že by smlouvy neuzavřel nebo že by mu úvěry nebyly poskytnuty.

10. Žalobkyně ovšem nesplnila povinnost řádně prověřit úvěruschopnost dlužníka (žalovaného). Splnění této povinnosti je přitom podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39). Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala, avšak s vágním odkazem na shromáždění a kontrolu informací uvedených žalovaným, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků a ve vztahu k výdajům žalovaného tyto nebyly nijak ověřeny. Nicméně ani k výzvě soudu nedoplnila v tomto směru nedostatečná skutková tvrzení (ověření výdajů žalovaného) ani neoznačila žádné důkazy (a to k příjmům ani k výdajům) k tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného.

11. Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, jsou smlouvy ze dne 24. 11. 2021 a ze dne 20. 3. 2022 podle § 87 ZSÚ neplatné a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se proto nemůže domáhat plnění sjednaných v této smlouvě.

12. Protože žalobkyně vyplatila žalovanému na základě neplatných smluv ze dne 24. 11. 2021 (částku 38 000 Kč) a ze dne 20. 3. 2022 (částku 55 000 Kč), došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Co do výše bezdůvodného obohacení soud dospěl k závěru, že na neplatné smlouvy o úvěru žalovaný uhradil celkem toliko 33 639,68 Kč, je tak povinen žalobkyni vrátit částku 59 360,32 Kč.

13. Soud pak zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 24 222,68 Kč (sestávající z poplatků) a dále úroků z úvěru i zákonného úroku z prodlení. Zde soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění. Nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. tak v době rozhodování soudu dán nebyl a s ohledem na shora uvedené soud zamítl žalobu též v rozsahu zákonného úroku z prodlení.

14. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s ustanovením § 87 odst. 1 ZSÚ), rozhodl tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší (výrok I.).

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že částečně úspěšné žalobkyni přiznal právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyně žalobou nárokovala částku 83 583 Kč s příslušenstvím a rozsudkem jí byla přiznána pouze částka 59 360,32 Kč (poměr úspěchu jednotlivých účastníků byl tedy co do jistiny 71 % ku 29 % ve prospěch žalobkyně). Žalobkyně tak má právo na náhradu 42 % nákladů, které musela v řízení vynaložit. Ty spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 3 344 Kč a nákladech zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 4 úkony právní služby po 4 460 Kč včetně 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a 2 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč a DPH ve výši 21 % z odměny a paušální náhrady výdajů. Celkem tak žalobkyně na nákladech řízení vynaložila 26 745,40 Kč a žalovaný je povinen ji nahradit již zmíněných 42 % z nich, tj. 11 233 Kč. Náklady jsou splatné k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, ve dvojím vyhotovení ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.