OSUH 3 C 176/2023-182
- Súd:
- Okresní soud v Uherském Hradišti
- Spisová značka:
- 3 C 176/2023-195
- Dátum rozhodnutia:
- 5. 12. 2024
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSUH:2024:3.C.176.2023.1
- Jazyk textu:
- cs
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno zastoupený advokátem jméno FO sídlem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_005⟫ 2. Jméno advokáta C, narozená Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C ⟪LB:lb_006⟫ o neplatnost darovací smlouvy
I. Žalobce je povinen uhradit žalované 1 na náhradě nákladů řízení o neplatnost darovací smlouvy ze dne datum částku 40 746,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalované 1.
II. Žalobce je povinen uhradit žalované 1 na náhradě nákladů řízení o neplatnost jednání, kterým žalovaná 2 darovala žalované 1 pozemek parc. č. hodnota a Anonymizováno se stavbou č. p. Anonymizováno, k. ú. adresa částku 7 865 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalované 1.
III. Žalovaná 1 je povinna uhradit žalobci náklady řízení o určení, že stavba č. p. Anonymizováno, k. ú. adresa je ve společném jmění žalobce a žalované 2, částku 40 548,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobce.
IV. Žalovaná 1 je povinna uhradit žalobci náklady řízení o určení, že pozemek parc. č. hodnota a Anonymizováno, k. ú. adresa jsou ve vlastnictví žalované 2, částku 40 548,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobce.
V. Žalobci se po právní moci usnesení vrací přeplatek soudních poplatků ve výši 8 000 Kč.
1. Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 6. 11. 2024, č. j. 3 C 176/2023-182, bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby o určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanými dne datum a dále bylo určeno, že stavba č. p. Anonymizováno, k. ú. adresa je ve společném jmění manželů žalobce a žalované 2 a dále o určení, že pozemky par. č. hodnota a Anonymizováno, k. ú. adresa jsou ve vlastnictví žalované 2. Zároveň bylo v rámci soudního řízení dne datum pravomocně usnesením č. j. spisová značka ukončeno řízení o návrhu na určení neplatnosti právního jednání (výrok II. usnesení).
2. Vzhledem k tomu, že k okamžiku vydání rozsudku s ohledem na kumulaci 4 návrhů, z nichž v jednom byl žalobce neúspěšný a v jednom došlo k zastavení řízení pro překážku věci zahájené, tak soud neměl při absenci vyúčtování nákladů stran možnost stanovit jasně náklady řízení, a to ani v procentuálním poměru úspěchu a neúspěchu stran. Z tohoto důvodu soud v rozsudku ze dne 6. 11. 2024 rozhodl, že o nákladech řízení bude rozhodnuto v samostatném rozhodnutí.
3. Žalobce v rámci jedné žaloby uplatnil čtyři samostatné návrhy, u kterých soud jednak posuzoval nárok na náhradu nákladů řízení u každého návrhu samostatně a zároveň o těchto nárocích i samostatně rozhodl. Byť bylo možné rozhodnout i jedním výrokem při součtu úspěchu a neúspěchu stran, tak soud má za to, že při provázanosti s jednotlivými výroky ve věci samé by takové společné rozhodnutí o nákladech bylo nepřehledné.
4. Podle ustanovení § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V řízení zahájeném na návrh nejvyššího státního zástupce nebo státního zastupitelství podle zvláštních předpisů přizná soud žalovanému za podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3 náhradu těchto nákladů proti státu. To platí obdobně, bylo-li řízení zahájeno na návrh Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech a za podmínek uvedených v § 35a.
5. Podle ustanovení § 150 o.s.ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.
6. Soud upozornil strany u jednání dne datum o tom, že vůči žalované 2 zvažuje u povinnosti k náhradě nákladů řízení uplatnění ustanovení § 150 o.s.ř. Žalobce vůči žalované 2 – své manželce – s uplatněním ustanovení § 150 o.s.ř. souhlasil. Žalovaná 1 se nevyjádřila. Soud dospěl k závěru, že u žalované 2 jsou splněny podmínky mimořádného užití ustanovení § 150 o.s.ř. Žalovaná 2 je manželkou žalobce a od prvního vyjádření souhlasí s žalobou. Její postavení žalované je dáno toliko procesní nutností žalovat všechny účastníky smlouvy, o jejíž neplatnost a následky neplatnosti se v řízení jedná. S ohledem na konstantní kladný postoj žalované 2 k žalobě je na místě, aby nebyla žalovaná 2 zatížena povinností nést náklady řízení. Zároveň žalovaná 2 žádné náklady řízení neuplatnila. Z těchto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno pouze vůči žalobci a žalované 1.
Žalobce a žalovaná 2 uzavřeli manželství dne datum (oddací list). Žalovaná 2 nabyla vlastnictví k předmětným nemovitostem z dědictví ke dni datum (výpis z katastru nemovitostí LV Anonymizováno, k. ú. adresa). Původní dům č. p. Anonymizováno ve adresa byl přízemní, měl dvě místnosti a neměl sociální zařízení. Byl zcela odstraněn a na jeho místě byl vystavěn nový dům se dvěma nadzemními patry a podsklepením (výslechy svědků, územní rozhodnutí pro obec adresa, žádost o povolení stavby, rozpočet pro novostavbu, předání žádosti o povolení, rozhodnutí o přípustnosti stavby, rozhodnutí o uvedení stavby do trvalého provozu, potvrzení o dokončení stavby rodinného domu, osvědčení o stavu komínu, stavební povolení č. Anonymizováno k plynové přípojce). Skutečnost, že původní stavba č. p. Anonymizováno byla odstraněna a postavena zcela nová stavba, vyplývá z výslechu svědků, a to zejména jméno FO, který uvedl, že je Anonymizováno žalobce a na vlastní oči viděl, jak probíhala demolice starého domu, kdy všechny obvodové zdi byly úplně odstraněny a z domu nic nezbylo. Nový dům se stavěl tzv. na zelené louce. Nový dům má na rozdíl od starého sklepy a více podlaží. Svědkyně jméno FO uvedla, že jí Anonymizováno (žalobce a žalovaná 2) říkali, že původní dům po vyhoření odstranili a postavili zcela nový. Svědek jméno FO, který je Anonymizováno žalobce a žalované 2, uvedl, že si pamatuje demolici původního domu, neboť ho sám pomáhal bourat. V tu dobu mu bylo asi 10 let. Z domu nezůstalo vůbec nic, zůstala po něm jen rovina. O tom, že se stavil zcela nový dům jeho Anonymizováno – žalovaná 1 určitě věděla. Svědek jméno FO, který je Anonymizováno žalobce, uvedl, že pomáhal s výstavbou nového domu od začátku. Nový dům se stavěl od základů znovu. Starý dům byl z nepálených cihel, nový je z pálených. Na stavbu jezdil pravidelně každý druhý víkend. Svědkyně jméno FO jako dlouholetá sousedka uvedla, že původní dům byl zcela zbořen a postaven dům nový.
Mezi žalovanými byla dne datum uzavřena darovací smlouva, na základě které darovala žalovaná 2 žalované 1 předmětné nemovitosti a zároveň ve svůj prospěch zřídila věcné břemeno doživotního užívání (darovací smlouva, výpis katastru nemovitostí LV Anonymizováno). Smlouva byla uzavřena v písemné formě s podpisy ověřenými na Anonymizováno v jméno FO. Předmětem darování byl existující dům užívaný žalobcem a žalovanou 2, zapsaný v katastru nemovitostí pod č. p. Anonymizováno (výpis z katastru nemovitostí, identifikace parcel).
Vůči oběma žalovaným namítl žalobce dne datum neplatnost darovací smlouvy z důvodu neudělení souhlasu žalobce s uzavřením smlouvy, kdy se žalobce považuje za vlastníka domu č. p. Anonymizováno z titulu společného jmění manželů (námitky neplatnosti ze datum, komunikace s právním zástupcem žalované 1, podací arch). Po uzavření smlouvy došlo z žalobce na žalovanou 1 ke změně odběratele plynu ke dni datum (smlouva o odběru, zaslání podkladů, souhlas, předávací protokol), dále elektrické energie dne datum (žádost o změnu zákazníka Anonymizováno, podklady pro změnu, výzva k doložení podkladů právnická osoba) a vody ke dni datum (podklad pro změnu odběratele vodného a stočného k datum). Žalobce měl k nemovitosti od datum uzavřenu pojistnou smlouvu (pojistná smlouva). K zániku této pojistné smlouvy došlo k datum z důvodu změny v osobě vlastníka (oznámení o zániku pojištění). Z důkazů vyplynulo, že se žalobce dozvěděl o darování nemovitostí v březnu před Velikonocemi 2022 poté, co jeho Anonymizováno jméno FO nahlédla do katastru nemovitostí, kde zjistila, že zapsaným vlastníkem je žalovaná 1. Tuto informaci sdělila osobně žalobci (výpověď jméno FO). Z výpovědi žalobce, žalované 2 a svědků (jméno FO, jméno FO) bylo prokázáno, že žalobce o darování v době podpisu smlouvy nevěděl. K jinému závěru nedospěl soud ani po výpovědi žalované 2, která k uzavření dále uvedla, že smlouvu sepsaly a podepsaly u notářky, ale z ověřovací doložky vyplynulo, že k ověření došlo na Anonymizováno. Soud spatřuje nesrovnalost ve výpovědi žalované 2 týkající se místa podpisu smlouvy v délce uplynulé doby od podpisu a pro laiky běžné záměně ověřovacích úřadů. Žalovanou 1 tvrzenou vědomost žalobce o existenci darovací smlouvy neprokazují ani listiny vztahující se ke změně odběratele energií a vody a pojistné smlouvě, neboť změna odběrů byla logicky vysvětlena jednodušším placením záloh, kdy žalobce s manželkou platili zálohy složenkami na poště a žalovaná 1 tak mohla činit přes účet (výpověď žalobce), ani ukončením pojistné smlouvy na dům, protože to neinicioval žalobce, ale ukončení provedla sama pojišťovna na konci února 2022, když zjistila změnu v osobě vlastníka (oznámení o zániku pojištění). Změna energií ani bezprostředně nenavazovala na darovací smlouvu. Ke změně u elektřiny došlo za 3 měsíce a ke změně u vody došlo až za 6 měsíců (podklady ke změně odběratele). O chystaném darování věděl kromě žalovaných pouze Anonymizováno žalobce jméno FO, který se o tom ale se svým otcem – žalobcem – nebavil (výpověď svědka jméno FO).
V domě č. p. Anonymizováno v okamžiku uzavření smlouvy i desítky let před tím bydleli společně v jedné domácnosti žalobce a žalovaná 2, kdy společně přispívali na své výdaje spojené jak s bydlením, tak s životními náklady (výslech žalobce, žalované 2, svědků jméno FO, jméno FO adresa jméno FO, jméno FO).
Přesto, že to nebylo pro zhodnocení skutkového stavu ohledně neplatnosti darovací smlouvy či určení vlastnictví k nemovitostem podstatné, tak soud pro dokreslení chování žalované 1 k Anonymizováno zhodnotil i následující důkazy a dospěl k závěru, že ze strany žalované 1 vůči žalobci a žalované 2 docházelo po darování nemovitostí k hrubému chování, kdy žalovaná 1 například omezovala uživatele domu v řádném vytápění, kdy uzamkla kotel na tuhá paliva železným řetězem, odmontovala pojistku z druhého kotle či uzavírala přívod vody (fotografie kotle a vodovodního potrubí, výpověď žalobce a žalované 2, výpověď jméno FO, jméno FO). Nebylo prokázáno tvrzení žalované 1, že tak činila z důvodu nutných oprav či revizí, kdy provedená oprava vodovodního potrubí byla pouze drobná (doklady k fakturaci opravy od společnosti právnická osoba a výpověď jméno FO) a potřebu opravy kotle neprokázala žalovaná 1 vůbec. V roce 2023 byli vyzýváni příbuzní žalované 1 včetně vlastního Anonymizováno, kteří měli v domě buď umístěny věci, či dům č. p. Anonymizováno užívali osobně, k vyklizení věcí, uzavření nájemních smluv a dalším právním krokům (výzvy z 9. 3. 2023, 22. 2. 2023). Vůči své Anonymizováno navrhovala zrušení trvalého bydliště (žádost na obecní úřad adresa z datum).
7. V části žaloby týkající se nároku na určení neplatnosti darovací smlouvy rozhodl soud o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalované 1, jež byla v řízení zcela úspěšná, neboť soud tuto žalobu zamítl, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 746,60 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání datum, datum, datum – 3 úkony a datum, vyjádření z datum) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a poloviny u dvou náhrad po 150 Kč, cestovní náhrada v celkové výši 3 374,88 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 843,72 Kč za 60 ujetých km v částce 443,72 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle ustanovení § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 843,72 Kč za 60 ujetých km v částce 443,72 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle ustanovení § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 843,72 Kč za 60 ujetých km v částce 443,72 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle ustanovení § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 843,72 Kč za 60 ujetých km v částce 443,72 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle ustanovení § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 674,88 Kč ve výši 7 071,72 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalované 1 poskytl klientce do zastavení řízené o neplatnosti právního jednání dva úkony, tak u paušálních náhrad k těmto 2 poskytnutým úkonům soud částku rozdělil, neboť tyto jsou pro obě úspěšné žaloby stejné.
8. O náhradě nákladů řízení týkající se nároku na určení neplatnosti právního jednání rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, neboť došlo v průběhu řízení k zastavení, a to ke dni datum, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 865 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě) včetně poloviny dvou paušálních náhrad výdajů po 150 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 500 Kč ve výši 1 365 Kč.
9. O náhradě nákladů řízení týkající se nároku na určení, že dům č. p. Anonymizováno je v SJM žalobce a žalované 2 rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 548,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, rozšíření žaloby, vyjádření z datum, účast na jednání datum, datum, datum – 3 úkony a datum, vyjádření z datum) včetně poloviny náhrady z deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 3 048,20 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum částka 762,05 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 128 ujetých km v částce 1 124,10 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,33 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle ustanovení § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum částka 762,05 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 128 ujetých km v částce 1 124,10 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,33 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle ustanovení § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum částka 762,05 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 128 ujetých km v částce 1 124,10 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,33 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle ustanovení § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum částka 762,05 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 128 ujetých km v částce 1 124,10 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,33 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle ustanovení § 14 a. t. Vzhledem k tomu, že právní zástupce činil cesty k jednáním pro dvě úspěšné žaloby (výrok III. a IV.) rozdělil soud náklady spojené s cestami na dvě poloviny. Stejně rozhodl o paušální náhradě k 10 poskytnutým úkonům, neboť tyto jsou pro obě úspěšné žaloby stejné.
10. O náhradě nákladů řízení týkající se nároku na určení, že dům č. p. Anonymizováno je v SJM žalobce a žalované 2 rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 548,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, rozšíření žaloby, vyjádření z datum, účast na jednání datum, datum, datum – 3 úkony a datum, vyjádření z datum) včetně poloviny náhrady z deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši 3 048,20 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum částka 762,05 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 128 ujetých km v částce 1 124,10 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,33 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle ustanovení § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum částka 762,05 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 128 ujetých km v částce 1 124,10 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,33 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle ustanovení § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum částka 762,05 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 128 ujetých km v částce 1 124,10 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,33 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle ustanovení § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum částka 762,05 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 128 ujetých km v částce 1 124,10 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,33 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle ustanovení § 14 a. t. Vzhledem k tomu, že právní zástupce činil cesty k jednáním pro dvě úspěšné žaloby (výrok III. a IV.) rozdělil soud náklady spojené s cestami na dvě poloviny. Stejně rozhodl o paušální náhradě k 10 poskytnutým úkonům, neboť tyto jsou pro obě úspěšné žaloby stejné.
11. Lhůta pro úhradu nákladů vyplývá z ustanovení § 160 o.s.ř.
12. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud zjistil, že žalobce uhradil na soudních poplatcích více, než činila jeho zákonná povinnost, a to u prvního a druhého návrhu na určení neplatnosti, kdy dle pol. 4 sazebníku poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích činí u žaloby na určení neplatnosti soudní poplatek 2 000 Kč. Ten byl ze strany žalobce u žaloby na určení neplatnosti darovací smlouvy uhrazen dne datum. Poté byly ze strany žalobce uhrazeny na uvedené žaloby ještě poplatky 5 000 Kč na každou z žalob, a to dne datum. S ohledem na ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. proto soud rozhodl o vrácení přeplatku 5 000 Kč u soudního poplatku za žalobu na neplatnost darovací smlouvy a přeplatku 3 000 Kč u soudního poplatku za žalobu na neplatnost právního jednání.
13. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
14. Žalobce žalobou požadoval (po částečném zastavení řízení) určení tří různých samostatných nároků. Soud posuzoval každý z těchto nároků samostatně z pohledu toho, zda je k určení dán na straně žalobce naléhavý právní zájem. U nároku na určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne datum dospěl soud k názoru, že naléhavý právní zájem na takovém určení není dán, a to s ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, ze které vyplývá, že jestliže právní otázka (platnost smlouvy, o níž má být rozhodnuto), má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva, nebo právního vztahu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. 22 Cdo 214/99). Vzhledem k tomu, že předmětem žaloby je i samostatné určení vlastnictví jak pozemků souvisejících s domem, tak domu samotného a zároveň lze v tomto případě žalovat na určení vlastnictví těchto nemovitostí, pak není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti darovací smlouvy. Z tohoto důvodu soud, aniž by se dále zabýval daným nárokem, žalobu v této části zamítl.
15. Soud neposuzoval návrhy ve smyslu ustanovení § 984 o. z. jak ochranu dobrověrného nabyvatele, neboť žalovaná 1 nabyla nemovitost bezúplatně a zároveň zřízení věcného břemene doživotního užívání nenahrazuje úplatnost smlouvy (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 2517/2022).
16. Ve vztahu k nároku na určení, že dům č. p. Anonymizováno je ve společném jmění manželů žalobce a žalované 2, dospěl soud k názoru, že tady naléhavý právní zájem je dán, neboť v katastru nemovitostí na LV Anonymizováno, k. ú. adresa je jako vlastník uvedena žalovaná 1, ačkoliv se žalobce domáhá určení, že vlastníkem je on a žalovaná 2. Stejně tak dospěl soud k právnímu závěru, že naléhavý právní zájem je dán i u nároku na určení, že žalovaná 2 je stále výlučným vlastníkem pozemků p. č. hodnota a Anonymizováno. Soud má za to, že je třeba rozhodnout i o pozemcích souvisejících s užíváním domu, byť je zde k určení vlastníka navrhována jiná osoba než žalobce samotný, neboť tyto pozemky jsou ve funkčním celku s předmětným rodinným domem a jsou s ním užívány. Je tedy namístě, aby o nich bylo také rozhodováno po předběžném posouzení platnosti či neplatnosti darovací smlouvy. Soud zde odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. 21 Cdo 252/2021, které se sice nezabývalo přímo určením vlastnictví ale obdobnou situací a je dle soudu na souzený případ použitelné.
17. Po zhodnocení existence naléhavého právního zájmu na podané žalobě o určení vlastnictví domu a pozemků souvisejících s domem se soud prvotně zabýval tím, zda původní dům postavený na pozemku p. č. hodnota zanikl a vznikl dům nový, či jak tvrdila žalovaná 1, došlo pouze k částečnému odstranění a fakticky nyní stojící dům je domem původním. Po zhodnocení důkazů dospěl soud jednoznačně k závěru, že původní dům stojící na uvedeném pozemku zcela zanikl, neboť z něj nezůstaly ani obvodové zdi, ani nebylo patrné vnitřní rozložení prvního nadzemního podlaží. Z výpovědí svědků jednoznačně vyplynulo, že původní dům byl zcela odstraněn a zůstala tam po něm tzv. rovina. To, že na jeho místě vznikl nový dům, je zřejmé z dispozice původního a nového domu, kdy původní dům byl malý, nepodsklepený a nový dům je z větší části podsklepený a má dvě nadzemní podlaží. Je zřejmé, že nebylo možné hloubit v takovém rozsahu sklepy pod jakýmkoliv torzem původní stavby. Slyšení svědci se jednoznačně shodli na tom, že původní dům zanikl a postavil se zcela nový. Soud neměl důvod jakkoliv pochybovat o věrohodnosti výpovědí vyslýchaných svědků, a to ani v případě, že stavbu nového domu zažily jako děti. Soud má za to, že si ve věku 10 let dítě (Anonymizováno žalobce) pamatuje zážitky ze svého dětství natolik intenzivně, že je schopno i po delší době o nich věrohodně vypovídat. V otázce zániku původní stavby soud vychází z konstantní judikatury Nejvyššího soudu v otázce posouzení, kdy zaniká stavba. To je dáno okamžikem, kdy již není patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží původní stavby, což se děje zpravidla destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním podlažím. Obvykle se současně odstraní zdivo příček, v důsledku čehož zaniká stav poskytující obraz o dispozičním řešení původní stavby. Z důkazů vyplynulo jednoznačně, že taková situace nastala i u původního domu č. p. Anonymizováno (rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 931/99, 22 Cdo 2088/2001, 20 Cdo 1350/2005). Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že na místě byla vybudována zcela nová stavba po uzavření manželství žalobce a žalované 2, pak s ohledem na tehdy účinné ustanovení § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, patřila nově vzniklá stavba do bezpodílového spoluvlastnictví žalobce a žalované 2 (dnes společného jmění manželů).
18. Za situace, kdy soud dospěl k právnímu závěru, že dům spadá do společného jmění manželů – žalobce a žalované 2 – platí, že právo nakládat s tímto domem měli oba manželé shodné. Pak soud posuzoval, zda darovací smlouva byla uzavřena skutečně platně či nikoliv. Námitky neplatnosti smlouvy jako prvotní podmínka zkoumání platnosti smlouvy, byly uplatněny včas a řádně vůči oběma smluvním stranám smlouvy. Dále bylo pro soud podstatné skutkové zjištění, že v domě desítky let i ke dni uzavření darovací smlouvy žalobce a žalovaná 2 žili a jejich soužití naplnilo podmínky definice rodinné domácnosti. Za rodinnou domácnost manželů lze považovat společenství tvořené manželi, případně dalšími osobami, trvale spolu žijícími ve společném obydlí (obydlí manželů) a společně hospodařícími (srov. MELZER, Filip; TÉGL, Petr a kol. Občanský zákoník: velký komentář. Svazek IV, § 655-975). Navíc otázka existence rodinné domácnosti žalobce a žalované 2 nebyla mezi účastníky ani sporná. Při možnosti nakládání s nemovitostí, ve které se nachází rodinná domácnost, vycházel soud ze speciálního ustanovení § 747 a násl., neboť toto ustanovení upravuje možnost jednoho z manželů nakládat s majetkem, ke kterému má právo alespoň jeden z manželů, pouze v tom případě, že k tomu má předchozí písemný souhlas druhého z manželů (§ 749 o. z.). Bylo prokázáno, že žalovaná 2 neměla předchozí písemný souhlas k uzavření darovací smlouvy (neměla ani žádný jiný), na základě které převedla vlastnické právo na žalovanou 1, dokonce o uzavření smlouvy žalobce ani nevěděl. Za takové situace je nezbytné konstatovat, že darovací smlouva nebyla uzavřena platně pro absenci písemného souhlasu druhého z manželů. To, že se ustanovení § 747 vztahuje i na situaci, kdy právo k domu svědčí oběma manželům (například tím, že je ve společném jmění) vyplývá mimo jiné i z rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j 21 Cdo 3017/2019. S ohledem na toto posouzení se pak soud již nezabýval posouzením neplatnosti právního jednání dle ustanovení § 714 o. z., který obecně upravuje nakládání s věcí ve společném jmění manželů a vyžaduje souhlas druhého z manželů. V případě ustanovení § 714 o. z. může mít souhlas formu i konkludentní a může být dán i po uzavření daného právního úkonu. Vzhledem k výše zmiňované judikatuře Nejvyššího soudu má však soud za to, že v případě současně splněné podmínky vlastnictví obou manželů k nemovitosti a existence rodinné domácnosti v dané nemovitosti se uplatní přísnější varianta souhlasu druhého manžela dle ustanovení § 747 o. z. Uvedené ustanovení dává jedinou výjimku pro platnost takového nakládání s nemovitostí, ve které je rodinná domácnost, a to pro případ, že nakládající manžel zajistí druhému manželovi po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním. Taková podmínka však nebyla splněna, neboť zřízení věcného břemene doživotního užívání ve prospěch žalované 2 a s tím případně spojené odvozené právo žalobce jako manžela dům užívat není kvalitativně srovnatelné s výkonem vlastnického práva k nemovitosti. Výkon vlastnického práva zahrnuje právo s věcí nakládat pouze se zákonem stanovenými omezeními, a to včetně případného převodu, což odvozené právo manžela užívat nemovitosti s manželkou mající služebnost užívání v žádném případě nepokrývá a takový manžel je v právu nemovitost užívat (na rozdíl o vlastnictví) zcela závislý na trvání manželství.
19. Vzhledem k tomu, že předchozí písemný souhlas nebyl ze strany žalobce k uzavření darovací smlouvy udělen a zřízená služebnost nemohla zajistit po všech stránkách obdobné bydlení, tak soud dospěl k právním závěru, že smlouva nebyla uzavřena platně.
20. I přesto, že soud posoudil věc dle ustanovení § 747 o. z., nad rámec výše uvedené podotýká, že by neměl za prokázaný ani souhlas s darováním dle ustanovení § 714 o. z. tím, že na žalovanou 1 převedl odběr energií a vody v domě. Toto své jednání logicky vysvětlil jednodušším hrazením medií za situace společného užívání domu s žalovanou 1. Soud nevyvozuje souhlas žalobce s darováním ani z toho, že po zjištění darování neučinil bezprostředně kroky ke zneplatnění darovací smlouvy se slovy, že to nechal na mrtvém bodě. Žalovaná 1 je Anonymizováno žalobce, bylo zcela na jeho úvaze zvážit další postup a ten vyústil v námitku neplatnosti pro chování žalované 1 vůči svým Anonymizováno a dalším příbuzným. Z toho, že námitka byla uplatněna až po delší době, nelze vyvozovat, že s darováním žalobce následně souhlasil. Zákon nestanoví pro uplatnění námitky neplatnosti žádnou lhůtu bezprostřednosti, ale pouze promlčecí tříletou lhůtu, kterou žalobce splnil (§ 629 o. z.).
21. Soud k námitce žalobce, že předmětem darování byl původní odstraněný dům č. p. Anonymizováno, neboť nový nebyl zapsán do katastru, uvádí, že takové tvrzení nebylo prokázáno. Z jednání obou žalovaných bylo zcela zřejmé, že mají při uzavření smlouvy na mysli dům, který tehdy obývaly spolu s žalobcem. Tento dům je evidován v katastru nemovitostí pod č. p. Anonymizováno a z ničeho nevyplynulo, že by dům nebyl evidován řádně.
22. Ve vztahu k nároku na určení výlučného vlastnictví žalované 2 u pozemků p. č. hodnota a Anonymizováno soud dospěl v návaznosti na posouzení neplatnosti darovací smlouvy z datum k závěru, že při neplatnosti darovací smlouvy musí být jako vlastník těchto pozemků určena žalovaná 2, neboť ona byla vždy výlučným vlastníkem těchto pozemků nabytých dědictvím. Konstatovaná neplatnost darovací smlouvy tudíž logicky dopadá i na posouzení vlastnictví u pozemků, neboť není žádoucí, aby i přes neplatnost darovací smlouvy zůstala jako zapsaný vlastník v katastru nemovitostí žalovaná 1. Taková situace by mohla komplikovat užívání společného domu, což nelze s ohledem na hrubé chování žalované 1 vůči Anonymizováno vyloučit.
23. Vzhledem k výše uvedenému zjištění naléhavého právního zájmu a neplatnosti darovací smlouvy z datum soud dospěl k závěru, že dům č. p. Anonymizováno, k. ú. adresa je ve společném jmění žalobce a žalované 2 a zároveň s ohledem na rozdílné vlastnictví pozemku p. č. hodnota a domu č. p. Anonymizováno určil, že se jedná o samostatnou stavbu ve smyslu ustanovení § 3055 o. z. U pozemkům rozhodl tak, že tyto jsou ve výlučném vlastnictví žalované 2.
24. O nákladech řízení soud zcela výjimečně nerozhodl při vydání rozsudku, neboť k tomuto okamžiku neměl vyúčtované náklady obou stran a s ohledem na kumulaci čtyř samostatných návrhů, kterým nebylo v plném rozsahu vyhověno a v jednom případě bylo řízení zastaveno v průběhu projednávání ostatních návrhů, nemohl soud určit míru úspěchu a neúspěchu stran. O nákladech řízení rozhodně soud v samostatném rozhodnutí
Proti tomuto usnesení je přípustné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně.