OSUH 14 C 99/2024-81

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Pavlínou Potomskou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_006⟫ o určení vlastnického práva

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem podílu o vel. id. ½ k pozemku parc. č. číslo, jehož součástí je stavba adresa, v obci a katastrálním území adresa, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení ve výši 25 740 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalované.

Žalobou ze dne 5.4.2024 se žalobce domáhal určení vlastnického práva k podílu o vel. id. ½ k pozemku p.č. číslo, jehož součástí je stavba adresa, v obci a katastrální území adresa (dále jen nemovitosti). K důvodům žaloby uvedl, že žalované, která je jeho dcerou, darovací smlouvou ze dne 20.5.2020 daroval spoluvlastnický podíl o vel. id. ½ na nemovitostech, avšak pro úmyslné nevděčné chování žalované odvolal dar dopisem ze dne 18.12.2023 a nyní se domáhá určení vlastnického práva, bez kterého by nedosáhl změny zápisu v katastru nemovitostí. Žalovaná ublížila žalobci svým chováním v rozporu s dobrými mravy tím, že:

1) opakovaných verbálních útocích na manželku žalobce v době, kdy žalobce pobývá mimo domov, kdy 11.12.2022 v 23.03 hod. žalovaná napsala manželce žalobce „já došla slušně kurva neser ty kurvo“, a to proto že kamarádka manželky žalobce zaparkovala před vjezdem k domu, následně došlo k hádce mezi žalovanou a manželkou žalobce, do které se zapojil i manžel žalované a žalovaná sdělila manželce žalobce „ty půjdeš z tadyka pryč, fotra nevyhazuju“,

2) zaslala manželce žalobce dopis, v němž odvolala svůj souhlas s bydlením manželky žalobce v domě z důvodů konfliktního soužití, pro návštěvy cizích lidí, hlučnost, ubytování cizích lidí, nepodílení se na údržbě, neuklízení po dceři žalobce, odmítání se vystěhovat ve stanovené lhůtě do 15.3.2023, kdy tyto důvody považuje žalobce za smyšlené a žalobce navíc poskytl žalované peníze získané z úvěru čerpaného za účelem úhrady podnikatelských aktivit žalované ve výši 320 000 Kč,

3) úmyslným snížením teploty na kotli v domě dne 24.3.2023 v 9.30 hod. a následně vzniklém konfliktu, při kterém manžel žalované řekl, že manželku žalobce zabije, což bylo oznámeno na policii a manželka žalobce byla nucena vyhledat lékařskou pomoc,

4) dne 14.7.2023 prohlášením na adresu manželky žalobce „kurva černá“ při konfliktu na zahradě, kdy nezl. dcera žalobce utrhla rajče a žalovaná vytýkala manželce žalobce, že je jejich dcera nevychovaná.

Současní tohoto odstoupení byl i popis jednání manžela žalované vůči manželce žalobce, a to při konfliktu po 11.12.2022 naznačování hození květináče směrem k manželce žalobce, při konfliktu dne 24.3.2023 hrozba pěstí a poznámkou, že ji zabije, při konfliktu 14.7.2023 hrozba fackou a uchopením florbalové hokejky.

Dne 23.10.2023 učinila manželka žalobce oznámení o přestupku na žalovanou, která měla dne 24.3.2023 v místě jejich společného bydliště snížit topení, a tím se dopustit schválnosti vůči manželce žalobce, která měla v tu dobu nemocnou dceru a dále učinila oznámení na manžela žalované jméno FO, kterým měl téhož dne manželce žalobce vyhrožovat újmou na zdraví slovy „dělej ještě dlouho a já tě zabiju“ a dále měl hrozit uzavřenou pěstí. K okolnostem uvedla, že dne 24.3.2023 v 9.30 hod. žalovaná bez předchozího ohlášení vstoupila do části nemovitosti užívané manželkou žalobce a žalobcem jako kuchyň, kde se nacházel kotel otápějící celý dům a snížila teplotu s odůvodněním, že je teplo, přestože manželka žalobce se snížením teploty nesouhlasila kvůli nemoci dcery a kvůli tomu, že jejich prostory nejsou tak vytápěny jako prostory žalované. Manželka žalobce řekla žalované, ať vypadne, manžel žalované stál ve dveřích a ukazoval manželce žalobce zaťatou pěst s tím, že manželka žalobce mu říkala, na koho to ukazuje, tady je v Česku a ne v Anonymizováno a poté jak žalovaná tak její manžel odešli, manželka žalobce šla za nimi na dvůr a tam jí manžel žalované řekl, že ji zabije, manželka žalobce si zapnula nahrávání na telefonu a vyzvala ho aby to zopakoval „cos řekl? Že mňa zabiješ? a on na to odpověděl, že ano. Žalovaná křičela na manželku žalobce, že si to nahrává, je trapná, nebude šahat na jejich kotel a v domě má jenom igelitku. Manžel žalované řekl manželce žalobce, že až přijede žalobce, že ji zabije a poté manželka žalobce odjela učinit oznámení na policii. Dále manželka žalobce uvedla, že dne 14.7.2023 její nezl. dcera utrhla rajče a žalovaná začala vyčítat manželce žalobce, že si nedává na dceru pozor a ona jí dá na zadek, manželka žalobce řekla, že jestli zkusí sáhnout na dítě tak, by ji dobila jak psa, obě se začaly hádat, přišel žalobce, který řekl žalované, že ona ve 13 letech volala na erotické linky, poté řekla manželka žalobce se se bude bavit s žalovanou u soudu. Žalovaná odešla zavřela za sebou dveře a za dveřmi řekla „kurva černá“ (oznámení o podaném vysvětlení u právnická osoba v Anonymizováno ze dne 23.10.2023).

Žalovaná odmítala důvody, pro které žalobce odvolal dar z totožných důvodu, které uvedla i v rámci vyjádření ve věci (dopis žalované ze dne 17.1.2024).

Žalobce setrval na odvolání daru pro nevděk z důvodů uplatněných v žalobě (dopis žalobce ze dne 8.3.2024).

Ze snímku katastrální a orthofoto mapy nebyly zjištěny skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

Z výpovědi manželky žalobce jméno FO bylo zjištěno, že popisuje útoky ad 1) až ad 4) stejně jako při oznámení o přestupku ze dne 23.4.2023 a 23.10.2023 a nad rámec takto uvedeného doplnila, že žalobce nebyl přítomen útokům, protože jezdí s kamionem a vždycky když přijel říkala mu manželka, jak se k ní žalované chová. V důsledku konfliktnosti soužití se u manželky žalobce rozvinula akutní stresová porucha. Z důvodu napjatých vztahů mezi žalobcem a manželkou žalobce bydlela manželka žalobce od dubna 2024 do května 2024 v azylovém domě. Do nemovitosti se žalobce s manželkou a dcerou přistěhoval na přelomu února až března roku 2022 s tím, že žalobce sdělil, že tady budou do té doby, než se splatí úvěr na auto a poté si bude úvěr splácet již žalovaná. Za bydlení v nemovitosti je hrazeno nájemné včetně energií dříve ve výši 3 000 Kč měsíčně nyní 6 000 Kč měsíčně, dluh nevznikl. Vztahy se mezi žalovanou a manželkou žalobce zhoršily od prosince 2022, kdy došlo ke konfliktu ohledně parkování, při němž manželka žalobce popřela, že by užila vulgárních výrazů v komunikaci s žalovanou či vůči žalované. Z výpovědi vyplynulo nad rámec popisu skutku ad 1) v oznámení o přestupku, že druhý den reagovala manželka žalobce tím, že nadávala žalované „kdo je u tebe kurva, největší kurva v baráku jsi ty“, protože měla „nervy“ a žalovaná měla již šestého partnera. Při konfliktu ohledně parkování, přiběhl také manžel žalované, vzal do ruky květináč a naznačoval, že ho hodí po manželce žalobce, křik vzbudil žalobce, který ho napomenul, co dělá. Uzavření manželství dne 10.3.2023 nebylo žalované oznámeno, protože jak uvedla svědkyně nebyl důvod. Se souhlasem žalované bydlela v nemovitosti i sestra žalované jméno FO a jejich vztahy byl v pořádku. Manželka žalobce seznámila žalobce s výzvou k vyklizení a žalobce se dotklo nejen to, že žalovaná nechce manželku v nemovitosti, ale i důvody ve výzvě uvedené. Žalovaná manželce žalobce neříkala pravidla chování v nemovitosti. Při konfliktu s rajčetem poté, co manželka žalobce slyšela nadávku žalované pronesenou za dveřmi, reagovala výzvou pojď mi to říct do očí, následně přišel také žalobce, který vyčítal žalované, že ona provolala peníze na erotické linky a přišel i syn žalované David, který řekl žalobci běž do prdele.

Z výpovědi syna žalované jméno FO bylo zjištěno, že soužití v domě s žalobcem a jeho manželkou je provázeno vzájemnými hádkami, při kterých padají výrazy kurva, piča a tyto sprosté nadávky užívá také manželka žalobce vůči žalované. Pokud byl přítomen žalobce ten také žalované sprostě nadával a žalovanou to mrzelo. Hádka mezi žalovanou a manželkou žalobce vznikla i snížení ohledně topení, protože bylo v domě horko.

Pro nepřípustnost zamítl soud návrhy na doplnění dokazování výslechy svědků: jméno FO adresa, právnická osoba, právnická osoba, jméno FO, jméno FO, protože všechny tyto důkazní návrhy byly učiněny po uplynutí koncentrační lhůty dle § 118b o.s.ř. a neměly směřovat k zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů, žalobce je mohl uvést v čas a tyto důkazy byly označeny bez poučení dle § 118a o.s.ř. Byla-li k věrohodnosti výpovědi manželky žalobce předložena listina, potvrzující pobyt manželky žalované v azylovém domě, soud pro nadbytečnost důkaz touto listinou neprovedl, neboť pobyt manželky žalobce v azylovém domě vzal za prokázány výpovědí manželky samotné, kterou hodnotit v této části jako věrohodnou. Pro nadbytečnost zamítl soud návrh na doplnění dokazování výslechem účastníků, neboť považoval za dostatečná pro posouzení věci jejich nesporná tvrzení ve spojení s ostatními provedenými důkazy. Právě pro nespornost předání části peněžních prostředků z úvěru žalované, byl pro nadbytečnost zamítnut návrh na doplnění dokazování výpisem z bankovního účtu žalobce. Rovněž pro nadbytečnost zamítl soud návrh na doplnění dokazování zvukovým záznamem zachycující projev manžela žalované, neboť jak bude vysvětleno níže, soud jednání manžela žalované nepřičítal k tíži žalované a pokud tento záznam měl zachycovat projev žalované „nech toho, ona si to nahrává“, bylo prokázání této skutečnost ve sporu nadbytečným ve vztahu k žalobnímu skutku. Pro nespornou skutečnost, že manželka žalobce kontaktovala policii, byl zamítnut návrh na doplnění dokazování dotazem na policii ke skutku 14.7.2023.

Hodnocení důkazů

Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti, pravosti listin, zjištění učiněná z listin vzájemně korespondovala a obě strany také předkládaly stejné znění listin. Svědecké výpovědi jak manželky žalobce, tak jméno FO považoval soud za věrohodné. Manželka žalobce přestože byla osobně zapojena na vedení sporu vyhledáváním svědků (zjištění z její výpovědi), v rámci své spontánní výpovědi uváděla i skutečnosti svědčící v neprospěch žaloby např. její nadávky vůči žalované. Svědek jméno FO se jevil věrohodný díky své jednoduché upřímnosti. Uzavření darovací smlouvy i převod vlastnického práva k nemovitostem na žalovanou, byl prokázán jak darovací smlouvou, tak zjištěními z katastru nemovitostí.

Chování popsané v odvolání daru ze dne 22.8.2023 bylo dostatečně určité a korespondovalo se skutkovým základem v žalobě. Odvolání daru ze dne 22.8.2023 také bylo doručeno žalované a jelikož nebyly uplatněny námitky o opožděnosti odvolání, zaměřil soud dokazování na prokázání tohoto, zda došlo k jednání žalované popsané ve výzvě, zda toto jednání je jednáním zjevně porušující dobré mravy a zda toto jednání nebylo vyprovokováno, neboť soud se ztotožňuje s rozhodnutím Nevyššího soudu Československé republiky R I 835/36 podle kterého „urážlivé výroky obdarovaného pronesené v rozčilení proti dárci neodůvodňují hrubý nevděk, jestliže byly dárce vyvolány“.

Právě v urážlivosti výroku žalované pod body ad 1) měl spočívat nevděk žalované. Přestože intenzita použitých vulgarit je objektivně zjevně v rozporu s dobrými mravy, v řízení bylo vzájemnou komunikací mezi žalovanou a manželkou žalobce (zachycenou v telefonu) prokázáno, že jak žalovaná, tak také manželka žalobce, běžně užívají hrubě vulgárních výrazů. Při konfliktu manželka žalobce sama zostřovala komunikaci, nereagovala na výzva k ukončení, provokovala tím ať jí to řekne do očí (komunikace v telefonu), následně sama manželka žalobce stejně hrubými výrazy nadávala žalované (výslech manželky žalobce). Z uvedeného vzal soud za prokázané, že urážlivý výrok pronesený žalovanou pod skutkem ad 1) byl reakcí na rozčilení pronesené v důsledku chování manželky žalobce, která toto oplatila se stejnou intenzitou žalované následující den.

Obdobně i u skutku ad 4) hodnotil soud okolnosti, za nichž došlo k pronesení výroku, kdy vzal výpovědí manželky žalobce a oznámením o přestupku za prokázané, že výrok byl pronesen po konfliktu ohledně rajčete, poté co žalobce připomínal žalované její vlastní chování, manželka žalobce si přisazovala tím, že se bude s žalovanou bavit u soudu, žalovaná za sebou zavřela dveře, a až poté pronesla výrok (výpověď manželky žalobce), tudíž urážka nebyla pronesena tváří tvář žalované a byla pronesena v rozčilení vyvolaném konfliktem s manželkou žalobce, kdy použití hrubě vulgárních výrazů při vzájemných konfliktech prokazovala i výpověď jméno FO, a to i žalobcem vůči žalované.

Chování žalované spočívající ve skutku ad 3) úmyslným snížením teploty vzal soud za prokázané výpovědí manželky žalobce, oznámením o přestupku ze dne 24.3.2023, přičemž vlastní chování žalované spočívalo ve snížení teploty v celém domě, a to z důvodu, že bylo horko (jak prokazovala výpověď jméno FO). Nesouhlasila-li manželka žalobce s tímto snížením (výpověď manželky), kterým došlo ke snížení teploty v celém domě dne 24.3.2023 (dům je otápěn jen jedním kotlem,) nelze v tom spatřovat jen naschvál vůči manželce žalobce. Obecně snížení teploty vytápění domu bývá zdrojem častých neshod mezi spoluobyvateli domu, avšak zde manželka žalobce nebyla jedinou osobou, které se snížení teploty dotklo, nedělo se tak v zimních měsících ani opakovaně. Z těchto důvodu nepovažoval soud toto chování za chování zjevně v rozporu s dobrými mravy. Výpovědí manželky žalobce a oznámením o přestupku bylo prokázáno také chování manžela žalované, avšak toto, jak bude vyložen níže k tíži žalované soud nepřičítal.

Zaslaná výzva ze dne 27.3.2023 včetně obálky pošty prokazovala chování žalované ad 2). Ve vztahu k argumentaci žalobce, soud podotýká, že obsah výzvy neprokazoval, že by žalovaná vykazovala z bydliště žalobce nebo jeho děti. Obsah výzvy soud posuzoval ve vztahu k okolnostem při uzavření darovací smlouvy i okolnostem při nastěhování žalobce s přítelkyní do darované nemovitosti v březnu 2022.

Domluva mezi žalobcem a žalovanou, že „na stáří žalobci poskytne kuchyň a obyvák a žalobce bude s nimi“, byla (prokázaná korespondencí v telefonu ve spojení s nespornými tvrzeními), přičemž tato dohoda nezakládala žádný titul k užívání pro tehdejší přítelkyni žalobce a pokud se žalobce následně nastěhoval do nemovitosti s přítelkyní, a to na základě další dohody s žalovanou z března 2022 o dočasném bydlení – než si najdou jiné bydlení, ani tato dohoda nezakládala přítelkyni žalobce trvalý titul k užívání nemovitostí, a lze konstatoval, že doba jednoho roku (od nastěhování 3/2022 do výzvy k vyklizení 2/2023) je dostatečně dlouhou k tomu, aby si žalobce i jeho přítelkyně našli nové bydlení. Žalovaná také výzvou ze dne 27.3.2023 odvolala svůj souhlas s bydlením přítelkyně žalobce pro konfliktní soužití, kdy vzájemně konfliktní soužití mezi žalovanou a manželkou žalobce dosahující oboustranně intenzity hrubých vulgárních výrazů bylo prokázáno již ve vztahu k chování ad 1), k němuž došlo v prosinci 2022. Byla-li přítelkyní žalobce zaslána dne 27.2.2023 (chybně označena jako 27.2.2003, kdy správné datum vyplynulo z obálky pošty), výzva k vyklizení, jednalo se o oprávněný požadavek žalované, neboť právní titul opravňující přítelkyni žalobce k dočasně obývání nemovitosti zanikl. Z těchto důvodů nelze výzvu nelze objektivně hodnotit jako chování žalované zjevně porušující dobré mravy. Pociťoval-li žalobce výzvu k vyklizení své přítelkyně (v době výzvy nebylo uzavřeno ještě manželství) jako své ublížení (výpověď manželky žalobce) umocněné tím, že žalované pomáhal poskytnutím peněz z úvěru 306 000 Kč (nesporná tvrzení) pouze částečně splacené žalovanou (4 splátky), je třeba zdůraznit, že výzvu žalovaná směřovala jen vůči přítelkyni žalobce, nikoliv proti žalobci samotnému, poté, kdy již došlo k prvnímu konfliktu mezi žalovanou a přítelkyní žalobce ohledně parkování, v době kdy již přítelkyně žalobce bydlela v nemovitosti rok, důvodem zaslání výzvy bylo vzájemně konfliktní soužití. Z těchto okolností nelze dovodit, že by zasláním výzvy žalovaná chtěla a věděla, že ublíží přímo žalobci, se kterým byla domluvena právě na dočasnosti bydlení. Subjektivně pociťovaná míra ublížení žalobce byla jistě ovlivněna tím, že žalobce sám u konfliktů mezi žalovanou a přítelkyní žalobce nebyl (vyjádření žalobce u jednání soudu), vyjma skutku ad 4) a zde nevěděl proč ke konfliktu došlo. Soud má za to, že pokud by žalovaná odmítla dočasně pomoci žalobci s bydlením, popř. by žalobce vykázala po velmi krátké lhůtě např. několika týdnů, mohlo by její chování ve spojení s finanční pomocí z úvěru naplňovat zjevné porušení dobrých mravů. Taková situace v dané věci však nenastala, neboť žalovaná nejen žalobci, ale také jeho přítelkyni pomohla dočasně s bydlením, ač k tomu nebyla povinována a současně je ochotna jednat o dohodě týkající se splacení zbývající části úvěru (vyjádření žalované u jednání soudu dne 5.2.2025).

Od uzavření neformální dohody o tom, že na stáří žalovaná poskytne žalobci bydlení se výrazně změnily osobní poměry žalobce, který v době darování nebyl ženatý, neměl další dvě nezletilé děti, bydlel jinde s přítelkyní a nesplácel ani úvěr a nyní celá jeho nová rodina již tři roky užívá část darovaných nemovitostí k bydlení, přičemž žalobce, který pracuje v zahraničí se zde zdržuje minimálně (zjištění, o tom že žalobce jezdí v zahraničí kamionem a nebyl vyjma jednoho přítomen konfliktům mezi prokázané -výpovědi manželky žalobce, vyjádření žalobce, protokol o jednání před Městským úřadem dne 31.7.2023). Změna v osobních poměrech žalobce je natolik podstatná, že ji lze hodnotit dle § 1765 o.z. jako podstatnou změnu zakládající zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním žalované, pro který by se mohla dovolat obnovení jednání o dohodě ohledně bydlení žalobce na stáří. Na místo toho, aby žalobce s žalovanou jednal, dovolává se trvalosti titulu k bydlení pro celou novou rodinu, ačkoliv sám připouští, že při uzavírání darovací smlouvy nebylo sjednáno bydlení jiných osob. Žalobce také uzavírá sňatek pár dní poté, co jeho přítelkyně obdržela výzvu k vyklizení, na svatbu žalovanou nezve (výpověď manžely žalobce, že žalovanou na svatbu nezvali, nebyl důvod), což ve spojení se zprávou od jméno FO nasvědčuje závěru, že žalobce jedná vůči žalované účelově.

Právní posouzení

Podle § 2072 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Podle § 2072 odst. 2 o.z. odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

Při právním posouzení soud konstatoval, že mezi účastníky byla platně uzavřena darovací smlouva na základě které, bylo ve prospěch žalované vloženo vlastnické právo k podílu o vel. id. ½ k předmětným nemovitostem. Jelikož oba účastníci byli také účastníky smlouvy, jsou oba věcně legitimování ve sporu o vlastnické právo a současně žalobci také svědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení dle § 80 o.s.ř., neboť bez tohoto určení by nedosáhl zápisu v katastru nemovitostí. Žalobce jako dárce v dané věci odstoupil od darovací smlouvy pro nevděk spočívající v chování žalované jako obdarované vůči manželce dárce, které pociťoval jako ublížení sobě vlastní. Byl-li nevděk žalobcem spatřován také v chování manžela žalované vůči manželce žalobce, soud toto chování za nevděk ve smyslu § 2072 o.z. nepovažoval, neboť za chování třetí osoby, na kterém se obdarovaný nepodílí, nemůže být obdarovaný penalizován prostřednictvím revokace daru. Nutno poznamenat, že ani osoba dárci blízká nemá být primárně úpravou odvolání daru pro nevděk chráněna, neboť ochrana má směřovat zejména vůči dárci. Pokud však dárce subjektivně pociťuje újmu, kterou utrpěla osoba jemu blízká jako újmu sobě vlastní, mohou být naplněny předpoklady pro odvolání daru pro nevděk. Vedle onoho subjektivního hlediska, je však nutné, aby chování obdarovaného bylo úmyslné či v hrubé nedbalosti, ale také objektivně dosahovalo intenzity zjevného porušení dobrých mravů. Jak uvádí rozhodnutí Nevyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1792/ 2023 „Pojem zjevného porušení dobrých mravů zákonodárce patrně nezamýšlel synonymum pro dříve užívaný pojem hrubé porušení dobrých mravů, ale jde-li o zjevnost, pak se tím myslí jeho očividnost navenek, kterou není třeba bez dalšího hlouběji dokazovat. V rámci hodnocení důkazů soud již vyložil, že urážlivé výroky obdarované pronesené v rozčilení vyvolaném dárcem v poměrech této věci vyvolané osobou dárci blízkou, neodůvodňují zjevné porušení dobrých mravů, tak jak ukládá § 2072 odst. 1 o.z., a proto revokaci daru nebylo způsobilé založit chování žalované vymezené urážlivými výroky ad 1) a ad 4). Chování žalované spočívají v zaslání výzvy k vyklizení ad) 2 také nenaplňovalo objektivně intenzitu zjevného porušení dobrých mravů, neboť přítelkyni žalobce nesvědčil právní titul k užívání nemovitostí a pociťoval-li žalobce tuto výzvu k vyklizení jako osobní újmu, nebylo prokázáno, že by se žalovaná dopustila v úmyslu nebo hrubé nedbalosti, když by chtěla a věděla, že by tímto ublížila žalobci, s kterým byla na dočasnosti titulu domluvena. U chování žalované spočívající ve snížení teploty ad 3) nebyly zjištěny okolnosti, za nichž by se toto chování objektivně dalo považovat za zcela zjevně rozporuplné s dobrými mravy. Samostatně ani v souhrnu tak chování žalované uvedená ad 1) až ad 4) nenaplňují nevděk dle § 2072 odst. 1 o.z. a odvolal-li žalobce z těchto důvodů dar, odvolání daru přechod vlastnického práva zpět žalobci nevyvolalo. Žalovaná je i nadále vlastníkem darovaných nemovitostí, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl.

Soud nad rámec shora uvedené podotýká, že i když se změnily osobní poměry žalobce natolik, že by dnes rozdělil svůj majetek mezi děti jinak, není to důvodem pro odvolání daru pro nevděk.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 740 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 113 000 Kč sestávající z částky 5 620 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobci nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalované.

Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.