OSUH 15 C 218/2025-49

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Jagošovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného A., IČO IČO žalovaného A sídlem Adresa žalovaného A, narozeného Datum narození žalovaného B bytem Adresa žalovaného B ⟪LB:lb_004⟫ o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že nemovité věci, a to pozemek parc. č. St. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře Anonymizováno m2, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, rodinný dům, obec adresa a pozemek parc. č. Anonymizováno, zahrada, o výměře Anonymizováno m2, nacházející se v katastrálním území adresa, obec adresa, zapsané na LV č. hodnota v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště jméno FO, náleží do podílového spoluvlastnictví žalobkyně Jméno žalobkyně, narozené datum, bytem č. p. Anonymizováno, adresa a Jméno žalovaného B, narozeného Datum narození žalovaného B, bytem Adresa žalovaného B, s podílem každého z nich o velikosti id. ½.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ku zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně vůči žalovanému domáhá určení, že nemovité věci, a sice pozemek p. č. St. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří o výměře Anonymizováno m2, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, rodinný dům a pozemek p. č. Anonymizováno, zahrada, o výměře Anonymizováno m2, vše v obci a k. ú. adresa, zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště jméno FO, na LV č. hodnota, (dále jen “nemovitosti“), náleží do podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, s podílem každého z nich o velikosti id. ½.

2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že v současné době, ač měly být nemovitosti zakoupeny do výlučného podílu každého z manželů (manželství uzavřeno datum), a to v návaznosti na smlouvu o zúžení rozsahu společného jmění manželů ze dne datum, je v katastru nemovitosti veden zápis nemovitostí jako součásti jejich SJM. Takový katastrální zápis však neodpovídá právnímu stavu založenému smlouvou ze dne datum a tato skutečnost dle žalobkyně také zakládá její naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Dikce smlouvy účastníků o zúžení společného jmění manželů stanovila pravidlo k majetku a závazkům nabytým či vzniklým v budoucnu (po datu podpisu smlouvy) tak, že tyto budou náležet pouze do výlučného vlastnictví toho kterého z manželů, případně do jejich podílového spoluvlastnictví. Pokud tedy účastníci uzavřeli dne datum, v právním postavení kupujících, s prodávající tituly před jménem jméno FO kupní smlouvu a ujednali, že tyto nabývají do společného jmění manželů, pak tak učinili v rozporu se smluveným režimem jejich společného jmění. Vzhledem k uvedenému tedy nemovitosti nemohou být součástí SJM účastníků, tedy faktický stav neodpovídá stavu právnímu, pročež se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud. Ve znění žaloby v neposlední řadě zdůraznila dodržení zákonem předepsané formy pro zúžení SJM dle § 717 odst. 2 o. z. ve spojení s dikcí § 564 o. z., jakož i závěry rozhodnutí NS ČR ze dne 29. 2. 2012, č.j. 22 Cdo 3541/2009, dle kterého … „ jestliže bylo smlouvou o zúžení společného jmění manželů uzavřenou ve formě notářského zápisu dohodnuto, že věci určitého druhu (například nemovitosti) budou ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, lze takové věci nabýt do společného jmění manželů, jen je-li to opět umožněno smlouvou ve formě notářského zápisu.“

3. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum, č.j. KSBR spisová značka-právnická osoba, byl zjištěn úpadek žalovaného, coby dlužníka a bylo povoleno řešení jeho úpadku oddlužením. Insolvenčním správcem byl ustanoven právnická osoba., IČO: IČO žalovaného A, sídlem adresa, provozovna adresa.

4. Podáním s datem datum insolvenční správce navrhl, aby řízení ve věci nebylo z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení přerušeno a aby soud v řízení pokračoval za účasti insolvenčního správce.

5. Podáním s datem datum pak žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že k datu podání zprávy nedošlo k sepisu nemovitostí do majetkové podstaty, vzhledem k zahájenému soudnímu řízení a snaze žalobkyně domoci se ochrany výlučného majetku, trvala na projednání věci procesním, nikoliv incidenčním soudem. Nad uvedené poukázala na sdělení insolvenčního správce pod bodem 4 odůvodnění.

6. Insolvenční správce dále informoval insolvenční soud o svém návrhu na pokračování řízení (bod 4 odůvodnění).

7. Žalobkyně odeslala insolvenčnímu soudu sdělení s datem datum o skutečnostech tvrzených ve znění žaloby a zahájeném soudním řízení.

8. Insolvenční správce dlužníka k výzvě soudu dne datum, ve spojení s podáním ze dne datum sdělil, že rozhodnutí ve věci ponechává úvaze soudu s poukazem na obsah žalobkyní předložených listin.

9. K jednání soudu se žalovaný, ač řádně předvolán, nedostavil, svou neúčast včas a řádně omluvil. Proto soud v souladu s dikcí § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

10. Ve věci pak soud učinil následující skutková zjištění:

11. Z Notářského zápisu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno, má soud za prokázané, že se žalobkyně se svým manželem Jméno žalovaného B, narozeným Datum narození žalovaného B manželů v období datum- datum, jednak ve smyslu § 717 o.z. na zúžení jejich společného jmění, a to tak, že ode dne uzavření smlouvy budou do společného jmění manželů náležet pouze věci nabyté za trvání manželství a tvořící jen obvyklé vybavení rodinné domácnosti, případně věci, které svým účelem i srovnatelnou cenou budou nabyty v budoucnosti výměnou za tyto stávající věci tvořící obvyklé vybavení rodinné domácnosti. Veškerý ostatní majetek, včetně závazků, nabytý za trvání manželství po uzavření smlouvy, pak se měl stát výlučným majetkem toho kterého z manželů, případně jejich podílovým spoluvlastnictvím.

12. Z kupní smlouvy ze dne datum, vyplynulo, že žalobkyně se svým manželem, nyní dlužníkem v úpadku, uzavřeli dne datum, v právním postavení kupujících, s prodávající tituly před jménem jméno FO kupní smlouvu, na jejímž základě úplatně nabyli nemovitosti a ujednali, že tyto nabývají do společného jmění manželů.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota ze dne datum je zřejmé, že nemovitosti byly zapsány jako společné jmění manželů jméno FO a Jméno žalovaného B, tj. žalobkyně a dlužníka; nabývacím titulem byla Smlouva kupní ze dne datum, s právními účinky zápisu k datum.

14. Na základě shora uvedených zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně se svým manželem, nyní dlužníkem v úpadku, společně uzavřeli s prodávající tituly před jménem jméno FO kupní smlouvu, jejímž předmětem byl úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem. Vlastnické právo, takto převedené, bylo zapsáno do příslušného katastru nemovitostí jako majetek SJ nabyvatelů. Žalobkyně však před uzavřením kupní smlouvy sjednala se svým manželem změnu režimu společného jmění, na jejímž základě s účinností od datum nabýval každý z manželů majetek do svého výlučného vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví.

15. Po právní stránce soud věc hodnotil dle následujících zákonných ustanovení:

16. Podle § 716 odst. 1 o.z., snoubenci a manželé di mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Dle odst. 2 smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny.

17. Podle § 564 o.z. vyžaduje-li zákon pro právní režim jednání určitou formu, lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě.

18. Podle § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společné, jsou spoluvlastníky.

19. Podle § 1122 odst. 2 o.z. velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikost podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu. Dle odst. 3 se má za to, že podíly jsou stejné.

20. Na základě skutečností výše uvedených, v návaznosti na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla učiněna po právu.

21. V dané právní věci sjednali žalobkyně se svým manželem, nyní dlužníkem v úpadku, ve smyslu dikce § 717 odst. 1 o.z. režim zúžení společného jmění, a to smlouvou ze dne datum, přičemž dodržena byla také zákonem stanovená forma (§ 716 odst. 2 o.z), neb došlo k jejímu sepsání notářkou ve formě notářského zápisu. Dnem datum pak již každý z manželů nabýval majetek do svého výlučného vlastnictví, popřípadě do spoluvlastnictví a tímto nezpochybnitelným projevem vůle manželé jméno FO vymezili rozsah svého společného jmění. Jestliže tedy ve znění článku II kupní smlouvy smluvní strany ujednaly prodej nemovitostí do společného jmění manželů, tedy žalobkyně a jejího manžela, nyní dlužníka v úpadku, v důsledku čehož došlo také k zapsání této skutečnosti do příslušného katastru nemovitostí, bylo tak učiněno v rozporu se smluvně založeným režimem společného jmění. Žalobkyně zcela přiléhavě odkázala na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR NS ČR ze dne 29. 2. 2012, č.j. 22 Cdo 3541/2009, dle kterého jestliže bylo smlouvou o zúžení společného jmění manželů uzavřenou ve formě notářského zápisu dohodnuto, že věci určitého druhu (například nemovitosti) budou ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, lze takové věci nabýt do společného jmění manželů, jen je-li to opět umožněno smlouvou ve formě notářského zápisu.“ Protože v dané právní věci byl manželský majetkový režim smluvně determinován a k jeho zpětnému rozšíření nedošlo, nemohl se ani majetek, manžely po datu datum nabytý, stát součástí společného jmění manželů. Žalobkyně s manželem, nyní dlužníkem v úpadku, se tedy stali podílovými spoluvlastníky nemovitostí, přičemž pro neexistenci dohody o velikosti podílů platí vyvratitelná právní domněnka rovnosti podílů dle ustanovení § 1122 odst. 3 o.z.

22. Proto soud rozhodl, jak shora ve výroku I tohoto rozsudku uvedeno.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v návaznosti na dikci ustanovení § 265 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon v platném znění, per analogiam, dle kterého nelze probíhajícím civilním řízením zatížit majetkovou podstatu dlužníka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti, ke Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem, může se žalobce domáhat nařízení výkonu rozhodnutí či exekuce.