OSUL 22 C 345/2021-24

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Chládkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 7 553,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 553,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 253,30 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu za období od 5. 1. 2020 do 31. 8. 2020 v odběrném místě s EIC kódem anonymizováno, nacházejícím se na adrese adresa žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 22. 10. 2018 Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat plyn a zajistit distribuci plynu do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu plynu a související služby dle ceníku žalobkyně.

5. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury číslo vystavené dne 7. 9. 2020 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 2 253,30 Kč za spotřebu plynu za období od 5. 1. 2020 do 31. 8. 2020, a to se splatností do 29. 9. 2020. Z faktury číslo vystavené dne 14. 10. 2020 soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 100 Kč jakožto smluvní pokuty za pozdní úhradu platby dle faktury číslo vystavené dne 7. 9. 2020, a to se splatností do 24. 10. 2020. Jak plyne z předložené smlouvy, součástí smluvních ujednání (čl. Ostatní ujednání a v obchodních podmínkách) bylo ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení smlouvy, resp. za neodebírání plynu po sjednanou dobu, a to ve výši dle tarifu odběru plynu, v tomto případě 400 Kč za každý takový měsíc. Smlouva byla uzavřena v říjnu 2018 na dobu 36 měsíců, když ukončena byla z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovaným vyplývajících ze smlouvy v srpnu 2020 Smluvní pokuta v celkové výši 5200 Kč byla žalovanému vyúčtována fakturou číslo vystavenou dne 1. 9. 2020, splatnou dne 11. 9. 2020. Vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o zaplacení doložených nároků žalobkyně a důkazů o jejich zaplacení, má soud za to, že žalovaný po splatnosti žalovaných nároků na tyto ničeho nezaplatil.

6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.

7. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky plynu ve smyslu § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. Jelikož žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy, vzniklo žalobkyni rovněž právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu v částce 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou zálohy či faktury dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní, zde za pozdní úhradu platby dle faktury číslo vystavené dne 7. 9. 2020, a dále smluvní pokutu za neodebrání plynu po sjednanou dobu ve výši 5 200 Kč (13 x 400 Kč), přičemž soud neshledal uloženou povinnost v rozporu se zákonem ani s dobrými mravy a žalovaný neplatnost jejího sjednání nenamítl.

11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 553,30 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (pozn.: převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé – žaloba) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.

13. Výši odměny za zastupování určil soud podle § 14b odst. 1 a. t., neboť žalobkyně, jíž byla přiznána náhrada nákladů řízení, podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z rozhodovací praxe, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.

14. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.