OSUL 11 C 146/2021-74

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ manželky: osobní údaje manželky ⟪LB:lb_002⟫ bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec a číslo, část obce ⟪LB:lb_003⟫ a ⟪LB:lb_004⟫ manžela: osobní údaje manžela ⟪LB:lb_005⟫ bytem trvale ulice a číslo, PSČ obec, část obce ⟪LB:lb_006⟫ o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manžela, narozeného datum a celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum, uzavřené dne datum, před úřadem městské části obec a číslo, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Manželka je povinna uhradit na účet Okresního soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 2000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Manželka podala u název soudu dne datum návrh na rozvod manželství. Návrh odůvodnila tvrzením, že s manželem nežije ve společné domácnosti již 17 let. Děti spolu nemají, ani žádný společný majetek nevlastní.

2. Manžel se k návrhu manželky plně připojil a požádal soud, aby manželství bylo rozvedeno.

3. Z oddacího listu bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před stát. instituce.

4. Manžel ve své účastnické výpovědi soudu sdělil, že je národnosti české, vzdělání má základní, děti s manželkou nemají, adoptovali syna, zřejmě již je zletilý. Jedná se o jeho prvé manželství. Manželství uzavírali v roce rok, před tím spolu dva roky žili. Manželství vnímal jako spokojené do doby, než jej zavřeli do vězení, kdy to bylo, si manžel nepamatoval. Po návratu z pětiletého výkonu trestu měla manželka již vztah s jiným mužem. S manželkou spolu nežijí 17 let. Obnovení manželského soužití není možné, citový vztah k manželce manžel již nemá, neboť od doby návratu z výkonu trestu má vztah s novou partnerkou.

5. Manželka uvedla, že je národnosti romské, jde o její druhé manželství, vzdělání dosáhla základního. Již 18 let má vztah s novým mužem, v pěstounské péči mají nezl. jméno příjmení. S manželem nemají žádné společné děti. V době trvání manželství si manželka vzala do pěstounské péče jméno příjmení, který je dnes již zletilý. Jednalo se o syna její sestry, manžel v pěstounské péči nijak nefiguroval. Manželka se plně připojila k výpovědi manžela. V manželství se cítila spokojená do doby, než vyšla najevo manželova kriminální minulost, s čímž se ztotožnit nedokázala. V době, kdy manžel vykonával pětiletý trest odnětí svobody, si našla současného partnera jméno příjmení, se kterým je dodnes a vztah vnímá jako perspektivní do budoucna. S manželem se nestýká, žádnou citovou vazbu k němu již nemá, tento stav trvá 17 let. Jakékoli pokusy o obnovení manželského soužití manželka tudíž zcela vylučuje. Manželský svazek je pouze formální.

6. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů:

7. Podle § 755 odst. 1,2,3 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

8. Podle § 756 NOZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

9. Podle § 758 NOZ manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

10. S ohledem na provedené dokazování a shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze proto očekávat obnovení manželského soužití. O ohledem na obsah účastnických výpovědí manželů dospěl soud k závěru, že vinu na rozpadu manželského vztahu nelze shledat na straně výlučně jednoho z manželů, resp. nelze ji přičíst zcela či zčásti ani jednomu z nich. Rozpad manželského společenství zapříčinilo manželovo uvěznění a délka trvání výkonu trestu. V mezidobí manželka navázala vztah s jiným mužem, manžel bezprostředně poté, co byl propuštěn z výkonu trestu, vztah s novou ženou. Manželé dlouhodobě (17 let) společně nehospodaří, intimně se nestýkají a žádný z nich nemá zájem manželské soužití obnovit. Za této situace je manželství účastníků pouze formálním svazkem. Protože jsou splněny podmínky stanovené shora citovanými zákonnými ustanoveními, soud manželství rozvedl.

11. Podle ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.

12. Soud v souladu s citovaným zákonným ustanovením nepřiznal náhradu nákladů řízení ani jednomu z účastníků, když neshledal žádné okolnosti případu, které by jejich přiznání odůvodňovaly.

13. Vzhledem k tomu, že manželka podala návrh na rozvod manželství, který je zpoplatněn soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč (Položka 4, bod 1, písm. c) Sazebníku poplatků), který dosud neuhradila (ani k tomu nebyla vyzvána) a soud již jednal ve věci samé a rozhodl, postupoval podle ust. § 9 odst. 4 písm. a), odst. 6 věta prvá, kdy rozhodl o povinnosti manželky uhradit soudní poplatek v rámci rozhodnutí, jímž řízení skončil.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Účastníci jsou povinni do 15 dnů od právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci orgánu pověřenému vést matriky k zápisu změny stavu.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.