OSUL 34 C 209/2023-25

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl soudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 70 690,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 660,22 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 660,22 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, částku 13 091,71 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 091,71 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 16 876 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1617,45 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 506,77 Kč, zákonného úrok z prodlení z částky 14 668,86 Kč od datum do datum ve výši 8,5 % ročně, úrok 20,25 % ročně z částky 14 668,86 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 8 008,64 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, částky 34 063 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 707,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 059,65 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 25 822,44 Kč od datum do datum ve výši 8,5 % ročně, úroku 24,24 % ročně z částky 25 822,44 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 12 730,73 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala na žalované zaplacení částky 70 690,93 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce právnická osoba, IČO uzavřel s žalovanou dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které ji poskytl částku 19 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s částkou 16 876 Kč, která je součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 11 578 Kč, s úrokovou sazbou 20,25 % p.a., odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 798 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 460 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná uhradila 12 120 Kč. Ke dni datum činila dlužná jistina 14 668,86 Kč a dlužný poplatek 8 867,36 Kč. Žalobkyně na jistině požadovala částku 14 668, 86 Kč, na poplatku částku 8 867,36 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku částku 3 506,77 Kč a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení částku 1 617,45 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdce právnická osoba, IČO uzavřel s žalovanou dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které ji poskytl částku 30 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky spolu s částkou 34 063 Kč, která je součtem kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 26 050 Kč, s úrokovou sazbou 24,24 % p.a., odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 513 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 2 670 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná uhradila 15 910 Kč. Ke dni datum činila dlužná jistina 25 822,44 Kč a dlužný poplatek 21 332,27 Kč. Žalobkyně na jistině požadovala částku 25 822,44 Kč, na poplatku částku 21 332,27 Kč, na kapitalizovaném smluvním úroku částku 5 059,65 Kč a na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení částku 2 707,05 Kč. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst.3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne datum mezi žalovanou jako zákazníkem a společností právnická osoba Předmětem Smlouvy byl závazek Společnosti poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč a závazek žalované tuto částku spolu s poplatkem ve výši 16 876 Kč, který se skládá z úroku ve výši 11 578 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za službu komfortního splácení ve výši 1 902 Kč, poplatku flexibilního splácení ve výši 1 896 Kč, vrátit Společnosti v pravidelných 78 měsíčních splátkách ve výši 460 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána po celou dobu trvání Smlouvy. Celková částka, kterou byla žalovaná povinna vrátit tak činila 32 078 Kč.

4. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná Společnosti sdělila, že je zaměstnána na plný úvazek na základě pracovní smlouvy, její měsíční příjem činí 16 310 Kč, přičemž její další příjmy činí 2 500 Kč, celkem 18 810 Kč. Měsíční výdaje uvedla žalovaná v částce 8 000 Kč. V kolonce ověřené dokumenty je zaškrtnuto, že žalovaná předložila pracovní smlouvu v trvání do datum a dvě výplatní pásky za měsíc únor a březen 2020.

5. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná uhradila 12 120 Kč, přičemž částka 8 008,64 Kč byla použita na poplatky, úrok.

6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne datum mezi žalovanou jako zákazníkem a společností právnická osoba Předmětem Smlouvy byl závazek Společnosti poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a závazek žalované tuto částku spolu s poplatkem ve výši 34 063 Kč, který se skládá z úroku ve výši 26 050 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatku za službu komfortního splácení ve výši 3 423 Kč, poplatku flexibilního splácení ve výši 3 090 Kč, vrátit Společnosti v pravidelných 24 týdenních splátkách ve výši 2 670 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána po celou dobu trvání Smlouvy. Celková částka, kterou byla žalovaná povinna vrátit tak činila 57 550 Kč.

7. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná Společnosti sdělila, že je zaměstnána na plný úvazek na základě pracovní smlouvy, její měsíční příjem činí 16 271 Kč, přičemž její další příjmy činí 2 500 Kč, celkem 18 771 Kč. Měsíční výdaje uvedla žalovaná v částce 8 000 Kč. V kolonce ověřené dokumenty je zaškrtnuto, že žalovaná předložila pracovní smlouvu v trvání do datum a dvě výplatní pásky za měsíc prosinec 2019 a leden 2020.

8. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná uhradila 15 910 Kč, přičemž částka 12 730,73 Kč byla použita na poplatky, úrok.

9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem Smlouvy je postoupení pohledávek uvedených v seznamu, který je přílohou číslo Smlouvy, přičemž z této přílohy se zjišťuje, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované, že pohledávka ze Smlouvy o zápůjčce číslo číslo byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávky postoupena na žalobkyni a k datu postoupení výše pohledávky činí 106 094,83 Kč. Písemnost byla odeslána dne datum (podací arch).

11. Předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne datum byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 86 573,74 Kč nejpozději do datum. Odeslání písemnosti dne datum je doloženo podacím lístkem.

12. Soud zjistil tento skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) uzavřel s žalovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 19 000 Kč, které se zavázala Společnosti vrátit spolu s poplatkem ve výši 16 876 Kč, který se skládal z úroku ve výši 11 578 Kč, poplatku za administrativní zpracování úvěru ve výši 13 791 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 798 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 460 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Úroková sazba 20,25 % p.a. byla sjednána po celou dobu trvání Smlouvy. Žalovaná uhradila částku 12 120 Kč, když tato částka byla použita částečně na jistinu (částkou 4 331,14 Kč), poplatek (částkou 8 008,94 Kč). Právní předchůdce žalobkyně (právnická osoba) uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se zavázala žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši 34 063 Kč, který se skládal z úroku ve výši 26 050 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 513 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách po 2 670 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Úroková sazba 24,24 % p.a. byla sjednána po celou dobu trvání Smlouvy. Žalovaná uhradila částku 15 910 Kč, když tato částka byla použita částečně na jistinu (částkou 4 177,56 Kč) a poplatek (částkou 12 730,73 Kč). Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Při posuzování úvěruschopnosti měla Společnost k dispozici pouze vyplněnou kartu zákazníka s údaji o výši příjmů a výdajů žalované.

13. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ ZSÚ“ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost„ s odbornou péčí.“

14. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru, kterou právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne datum v rámci své podnikatelské činnosti s žalovanou coby spotřebitelem, proto soud právní vztahy mezi účastníky posuzoval dle zákona č. 267/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

21. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy 21/2018 s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).

22. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

23. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.

24. Posouzení úvěruschopnosti dlužníka nespočívá v prostém formalistickém zjištění příjmů a poměrů dlužníka, ale i v odpovědném posouzení jeho schopnosti případný dluh splácet.

25. V posuzovaném případě příjmy žalované a schopnost žalované splácet úvěr posoudil právní předchůdce žalobkyně na základě vyplněné zákaznické karty, ve které žalovaná uvedla měsíční příjem a výdaje. Přestože ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaná Společnosti předložila výplatní pásky a pracovní smlouvu, tak žalobkyně soudu existenci těchto listin neprokázala.

26. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neprovedl kontrolu úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavkem odborné péče, ale pouze formálně, vycházel pouze ze zákaznické karty žalované o jejích poměrech a výdajích. Je přitom zcela nedostačující vyplněná zákaznická karta, když nelze bez dalšího vycházet ze skutečností v ní uvedených, když z nich stěží lze ověřit aktuální příjmy a výdaje.

27. K posouzení úvěruschopnosti žalované je povinností poskytovatele úvěru prověřit závazky, náklady a další výdaje žalované. V tomto ohledu se nemůže poskytovatel spolehnout pouze na tvrzení žalované. Poskytovatel úvěru si měl prověřit informace o žalované v bankovních a nebankovních registrech klientských informací a vyžádat si historické výpisy z účtu žalované, z nichž by byla zřejmá struktura příjmů a výdajů žalované a jeho finanční rezerva.

28. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobkyně rezignoval především na prověření závazků nákladů a výdajů žalované, je třeba uzavřít, že neprověřil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. V důsledku toho jsou úvěrové smlouvy číslo číslo dle § 87 odst. 1 ZSÚ neplatné. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.).

29. Žalobkyně se k jednání nedostavila o odročení jednání nepožádala a soud jí tak nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o tom, že žalobkyně je povinna tvrdit a označit důkazy pro svá tvrzení o tom, z jakých konkrétních a konkrétně označených listin, podkladů a dokumentů posuzovala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a jaké konkrétní informace při posuzování úvěruschopnosti žalované získala.

30. Převzal-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy číslo je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 o.z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované činí částku 6 660,22 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalované poskytla (19 000 Kč) a částkou, kterou jí žalovaná uhradila 12 120 Kč (žalobkyní požadovaná jistina ve výši 14 668,86 Kč – 8 008,64 Kč představující uhrazenou platbu použitou na poplatek ve výši 16 876 Kč). Převzal-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy číslo je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalované činí částku 13 091,71 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalované poskytla (30 000 Kč) a částkou, kterou jí žalovaná uhradila 15 910 Kč (požadovaná jistina ve výši 25 822,44 Kč – 12 730,73 Kč představující uhrazenou platbu použitou na poplatek ve výši 34 063 Kč). Důsledkem neplatnosti smluv je i to, že žalobkyně nemá nárok na částku ve výši 16 876 Kč (požadovaný poplatek ve výši 8 867,36 Kč + částka 8 008, 64 Kč nesprávně použita na úhradu poplatku, soudem započtena na jistinu) a 34 063 Kč (požadovaný poplatek ve výši 21 332,27 Kč + částka 12 730,73 Kč nesprávně použita na úhradu poplatku, soudem započtena na jistinu), a dále úroky (výrok II.).

31. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že Smlouvy o úvěru mezi Společností a žalovanou jsou neplatné, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaný je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byl o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o.z.). Žalobkyně soudu doložila, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala výzvu k uhrazení dluhu. Doložením dokladu o odeslání předmětné listiny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze prokázat, že se listina dostala do dispozice žalovaného, neboť ust. § 573 o.z. zakotvuje domněnku dojití zásilky jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (srov. nález II.ÚS 2403/19). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byl o splnění žalovaná žalobkyní požádána, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalované doručena dne datum. Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne datum, tedy první den po doručení žaloby žalované. Žalovaná nesplnila povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od datum ocitla v prodlení (ust. § 1968 o.z.). Žalovaná je tak povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

32. Soud tedy přiznal žalobkyni částku 6 660,22 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 660,22 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, částku 13 091,71 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 091,71 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně (výrok I.).

33. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok ad III.) se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci úspěšnější má tak vůči žalobkyni v obecné rovině nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná však v průběhu řízení zůstala zcela pasivní a žádné náklady mu tak vzniknout ani nemohly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.