OSVSVM 16 C 47/2023-106

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Kotradym ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované zmocněncem ⟪LB:lb_006⟫ Jméno zmocněnce, narozeným Datum narození zmocněnce ⟪LB:lb_007⟫ o určení neúčinnosti darovací smlouvy

I. Určuje se, že darovací smlouva na nemovitosti ze dne 16. 1. 2023, uzavřená mezi Jméno zmocněnce, narozeným Datum narození zmocněnce, adresa jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou, jejímž předmětem je id. ½ pozemku parc. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno (rodinný dům), id. ½ pozemku Číslo parcely 1, id. ¼ pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. (jiná stavba), id. ¼ pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. (garáž), id. ¼ pozemku Číslo parcely 1 a pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. (garáž), vše zapsané na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území a obec adresa u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, katastrálního pracoviště adresa, je vůči žalobcům právně neúčinná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 41 898 Kč k rukám Jméno advokáta, advokáta, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se svojí žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 11. 2023 domáhali určení, že darovací smlouva ze dne 16. 1. 2023 (dále jen „darovací smlouva“), podle níž Jméno žalobce A daroval nemovité věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku či spoluvlastnické podíly na nich (dále jen „předmět daru“) žalované, je vůči žalobcům právně neúčinná, když uváděli, že Jméno žalobce A je jejich otcem a žalovaná matkou Jméno zmocněnce, tedy jejich babičkou, přičemž Jméno zmocněnce ve vztahu k nim bylo stanoveno výživné v celkové výši 15 000 Kč měsíčně, kdy toto výživné ovšem není řádně plněno, musela být nařízena exekuce za účelem vymožení výživného, přičemž v očekávání takového rozsudku Jméno žalobce A daroval předmět daru žalované, a to v úmyslu zkrátit uspokojení pohledávek žalobců na výživném, když je zřejmé, že ze svých vlastních příjmů a majetku není schopen vyživovací povinnosti k žalobcům dostát.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, když uváděla, že darovací smlouva nebyla fakticky bez protiplnění, nešlo o faktický dar, neboť v jejím bodě 5. V. je uváděno, že neuhrazené pohledávky obdarovaného, jež mu vnikly v období před podpisem této smlouvy do dnešního dne u dárce budou uhrazeny, vyřešeny a uzavřeny dohodou, zápočtem, a to uzavřením této smlouvy. Uváděla, že na běžném výživném Jméno žalobce A ničeho nedluží, není tedy co vymáhat, když navíc bylo prokázáno, že je schopen platby výživného hradit, a to dokonce předem tak, že na nich má přeplatek na budoucí výživné celkem 50 000 Kč. Jestliže je tedy schopen takto platit výživné, ač nemá příjmy a majetek, tak je žaloba zbytečná, a proto navrhla zamítnutí žaloby.

3. Ze systému ISAS byl k důkazu proveden rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne 25. 10. 2023, který nabyl právní moci dne 12. 1. 2024, č. j. Anonymizováno, z jehož výroku II. soud zjistil, že rozsudek soudu prvního stupně byl změněn tak, že Jméno žalobce A je povinen platit od 1. 9. 2023 pro žalobce a) výživné 8 000 Kč měsíčně a pro žalobce b) 7 000 Kč měsíčně, kdy toto je splatné do 5. dne daného měsíce k rukám matky, přičemž byl také na zvýšeném výživném vyčíslen dluh, který bylo stanoveno zaplatit ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám matky žalobců.

4. Za nezletilé žalobce bylo podání žaloby schváleno Okresním soudem ve adresa ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne 24. 7. 2024, č. j. Anonymizováno, přičemž účastníci učinili nesporným, že tyto rozsudky nabyly právní moci.

5. Z usnesení Krajského soudu v adresa ze dne 18. 12. 2024, č. j. Anonymizováno soud zjistil, že jím bylo změněno usnesení okresního soudu tak, že návrh povinného (Jméno zmocněnce) na odklad exekuce byl zamítnut. Z odůvodnění tohoto usnesení se podává, že okresní soud v napadeném usnesení dospěl k závěru, že je třeba exekuci odložit do právní moci rozhodnutí o návrhu povinného na zastavení exekuce, neboť pro účely rozhodnutí o tomto návrhu nutno provést další dokazování a návrh povinného na zastavení exekuce nelze považovat za nedůvodný. S uvedeným závěrem však podle odvolacího soudu nelze souhlasit. Skutečnost, že povinný podal návrh na snížení výživného, může být důvodem pro odklad tehdy, jsou-li v takovém návrhu tvrzeny a doloženy skutečnosti, pro které lze očekávat, že návrhu na snížení bude vyhověno. Uvedené se však z návrhu povinného na snížení výživného nepodává, neboť povinný v něm pouze polemizuje s dosavadním rozhodnutím. Důvod zastavení exekuce dle § 290 odst. 2 o.s.ř. pak také nemůže být důvodem pro odklad exekuce, neboť návrh povinného na zastavení není dostatečně určitý, navíc soudní exekutor usnesením ze dne 29. 5. 2024 zrušil všechny vydané exekuční příkazy, tudíž nelze dospět k závěru, že exekuce prováděna srážkami ze mzdy. Jedná se přitom o exekuční řízení Anonymizováno, kde oprávněnými jsou žalobci a povinným Jméno žalobce A, přičemž se jedná mj. o vymožení pohledávky oprávněných, tedy žalobců na dlužné výživné a také běžné výživné. Z úřední činnosti je tak soudu známo, že ve věci Anonymizováno nadále probíhá exekuce vůči Jméno zmocněnce z tohoto titulu, když dosud nebylo o návrhu na zastavení exekuce rozhodnuto ani soudem prvního stupně.

6. Z tvrzení Jméno zmocněnce, který byl obecným zmocněncem žalované, tak jak jej tento sdělil při jednání soudu dne 17. 9. 2025, soud zjistil, že tento pobírá invalidní důchod 11 800 Kč měsíčně, jiný příjem nemá a nemá ani jiný hodnotný majetek. Finanční prostředky mu půjčuje žalovaná, a to již od doby uzavření darovací smlouvy.

7. Z listiny označené jako darovací smlouva na nemovitosti uzavřená dle platných zákonů a předpisů, která je datována v adresa dne 16. 1. 2023, v níž jsou jako účastníci uvedeni jak dárce Jméno žalobce A a jako obdarovaná žalovaná, jejichž podpisy jsou na této listině uvedeny, soud zjistil, že jejím předmětem je darování předmětu daru, který Jméno žalobce A jako dárce daroval žalované, kdy v bodě 5. V. je uvedeno, že neuhrazené pohledávky obdarovaného, jež mu vnikly v období před podpisem této smlouvy do dnešního dne u dárce budou uhrazeny, vyřešeny a uzavřeny dohodou, zápočtem, a to uzavřením této smlouvy, kdy k této listině je připojena ověřovací doložka pro legalizaci, z níž vyplývá, že na této listině uznal podpis za vlastní Jméno žalobce A a žalovaná dne 12. 5. 2023.

8. Podle § 589 odst. 1 občanského zákoníku zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Podle odstavce druhého pak neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

9. Podle § 591 občanského zákoníku neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se a) o plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) je věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

10. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 20. 3. 2024, sp. zn. III. ÚS 1200/23, je nutno odmítnout názor Nejvyššího soudu, že nezaopatřené dítě, které je příjemcem výživného ze strany dlužníka, může odporovat jednání dlužníka pouze v rozsahu dávek výživného, které byly splatné ke dni rozhodnutí soudu o odpůrčí žalobě. Podle Ústavního soudu by takový výklad měl za následek, že by nezaopatřené dítě jakožto věřitel muselo, aby dosáhlo neúčinnosti dávek, které se stanou splatnými teprve v budoucnu, opětovně podávat odpůrčí žalobu pro nově dospělé dávky. Takový postup by neúměrně zatěžoval nejen věřitele, ale i další účastníky řízení, včetně soudní soustavy, což je v rozporu se zásadou procesní ekonomie. Takový názor Nejvyššího soudu by navíc ponechával nezaopatřené dítě ve stavu, ve kterém nemá opakovaně po konkrétní čas zajištěn přímý zdroj nákladů na živobytí a nemusí se domoci uspokojení všeho, co mu ze zákona náleží. K tomuto závěru Ústavního soudu se následně přihlásil i sám Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 9. 7. 2024, sp. zn. 20 Cdo 1743/2024, když v něm uvádí, že vymahatelnou pohledávkou na výživném rodiče k nezaopatřenému dítěti je nejen výživné splatné v době rozhodnutí soudu o odpůrčí žalobě, ale i běžné výživné, jehož splatnost teprve nastane.

11. Po provedeném dokazování je zřejmé, s ohledem na výše uvedené závěry nálezu Ústavního soudu, že žalobci mají vůči Jméno zmocněnce vymahatelnou pohledávku mj. i na budoucí výživné v celkové výši pro oba žalobce 15 000 Kč měsíčně, přičemž tento je pouze poživatelem invalidního důchodu ve výši 11 800 Kč, kdy jiný příjem nemá a nevlastní ani jiný hodnotný majetek. Toho se právě darovací smlouvou zřekl ve prospěch žalované. Za takového stavu věci je tak zřejmé, že předmět daru, který převedl na žalovanou, je jediným reálně exekvovatelným majetkem Jméno zmocněnce, z nějž mohou být pohledávky budoucího výživného reálně vymoženy, neboť jeho příjem, navíc při úvaze o nezabavitelné částce, k platbě daného výživného nemůže postačit. Argument, že je mu na výživné půjčováno žalovanou, přitom ve věci není významný, neboť tento jako takový nemůže být předmětem exekuce. Zásadní je přitom i skutečnost, že i nadále trvá exekuce pro běžné již splatné výživné, která byla z titulu rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne 25. 10. 2023, č. j. Anonymizováno nařízena a tato skutečnost je pro soud, který rozhoduje podle stavu věci ke dni vyhlášení rozsudku zásadní a není tedy nutno řešit, zda a v jaké rozsahu bylo výživné již zaplaceno.

12. Námitku, že rozsudky provedené k důkazu v tomto řízení byly vydány vyloučenými soudci nelze akceptovat, neboť tyto rozsudky jsou ke dni rozhodnutí v této věci v právní moci.

13. Pokud bylo žalovanou namítáno, že darovací smlouva v podstatě fakticky není darovací smlouvou, a to s odkazem na její bod 5. V., pak nutno zhodnotit, že toto ujednání je ve vztahu k určení pohledávky a její výše neurčité, tedy nelze k němu přihlížet. I kdyby snad mělo jít o převod za jakousi úplatu, pak je nutno uzavřít, že žalovaná sama Jméno zmocněnce poskytuje finanční prostředky na platbu výživného, přičemž je jí tedy zřejmé, že Jméno žalobce A není schopen ze svého sám výživné plnit a tedy, že přijetím předmětu daru jej zbavila majetku v podobě předmětu daru, z kterého jediného může být u Jméno zmocněnce výživné pro žalobce v případě exekuce hrazeno, neboť jeho příjem k tomu sám nepostačuje. Sama ve svém vyjádření na č. l. 39 spisu uvádí, že za Jméno zmocněnce již několik let hradí výživné pro žalobce, kdy jeho jediný reálný příjem je invalidní důchod, který k hrazení jeho základních životních potřeb a výživného nestačí a je tak nucen vše řešit zápůjčkami od ní. I při případné určitosti bodu 5. V. smlouvy by však soud musel na věc nahlížet tak, že Jméno žalobce A darováním předmětu daru zvýhodňuje věřitele v osobě žalované na úkor žalobců, přičemž toto bylo zjevně jemu i žalované známo.

14. K dalším tvrzením a důkazům nebylo přihlédnuto, neboť pro rozhodnutí věci nebyly významné.

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobci byli ve věci z procesního hlediska zcela úspěšní. Žalovaná tak byla zavázána k úhradě nákladů řízení, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč a v nákladech právního zastoupení, představovaných odměnou advokáta podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy v tomto případě náleží advokátovi žalobců u každého ze žalobců náhrada nákladů řízení snížená o 20% (do 31. 12. 2024), u druhého z nich snížená o 20% (od 1. 1. 2025), která spočívá u každého z nich v převzetí a přípravě zastoupení, v sepisu žaloby, v písemném podání soudu ve věci samé (vyjádření ze dne 17. 3. 2025) a účasti u jednání soudu dne 17. 9. 2025. Jde přitom o částku 2 x 4 960 Kč (úkony do 31. 12. 2024) a 2 x 10 116 Kč (úkony po 1. 1. 2025) v souladu s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g). Dále mu podle § 11 odst. 1 a § 13 odst. 3 vyhlášky přísluší u každého ze žalobců 2 režijní paušály po 300 Kč (úkony do 31. 12. 2024) a 2 po 450 Kč (úkony po 1. 1. 2025). K nákladům právního zastoupení nutno také připočítat náhradu promeškaného času cestou k a z jednání dne 17. 9. 2025 v rozsahu celkem 4 půlhodin, a to 150 Kč za každou půlhodinu, celkem tedy 600 Kč, jakož i náhradu jeho cestovních výdajů. Ty spočívají v cestě z adresa a zpět vozem Anonymizováno, reg. značky SPZ, při spotřebě 6,2 litrů BA95 na 100 kilometrů a vyhláškové ceně 35,80 Kč za jeden litr, kdy uváděná trasa tam a zpět má celkem 90 km, včetně paušální náhrady za 1 kilometr ve výši 5,80 Kč, to vše podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. Celkem tak na cestovném přísluší 722 Kč. K částce 32 974 Kč také přísluší 21% DPH ve výši 6 924 Kč, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je plátcem takové daně. Celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobcům k rukám Jméno advokáta, advokáta, na náhradě nákladů řízení 41 898 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.