OSVS 11 C 45/2026-24

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 53 396,71Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 872,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 37 872,25 Kč za dobu od 28. 6. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky 10 790,43 Kč, smluvní pokuty 4 734,03 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 37 872,25 Kč za dobu od 3. 11. 2025 do 27. 6. 2026, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce poměrnou část 35,20 % nákladů řízení, tedy částku 1 473 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 17. 3. 2026 domáhala se žalobkyně na žalovaném celkem zaplacení částky 48 662,68 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím a smluvní pokutou. Tvrdila, že za pomoci prostředků komunikace na dálku, kdy se žalovaný zaregistroval na webovém portálu, zadal své osobní údaje včetně čísla OP, čísla mobilního telefonu a e-mailové adresy, po stisknutí tlačítka „zažádat“ mu byly vygenerovány text smlouvy, VOP a formulář s informacemi, a za pomoci dotazníku, občanského průkazu a aplikace Anonymizováno byla ověřena jeho identita, s žalovaným uzavřela dne 7. 11. 2024 smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 55 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr spolu se sjednanou úrokovou sazbou 0,096 % p.d., celkem tedy částku 65 790,43 Kč, uhradit dne 2. 11. 2025. Uhradil však pouze 17 127,75 Kč, tudíž na jistině a úroku nadále dluží částku 48 662,68 Kč. Vedle ní žalobkyně po žalovaném požaduje úrok z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 37 872,25 Kč za dobu od 3. 11. 2025 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % p.d. z dlužné jistiny 37 872,25 Kč za dobu od 3. 11. 2025 do 6. 3. 2026, což činí 4 734,03 Kč. Žalovaný žalobkyni tyto dlužné částky neuhradil ani poté, co jej k tomu vyzývala předžalobní výzvou ze dne 6. 3. 2026. K jednání dne 28. 7. 2026 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila.

2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač fikce jejího doručení vhozením do domovní schránky na adrese evidované v CEO jako adresa jejího trvalého pobytu nastala již dne 27. 6. 2026. Společně se žalobou bylo žalovanému doručeno i předvolání k jednání dne 28. 7. 2025, k němuž se bez omluvy nedostavil.

3. Soud proto věc projednal a rozhodl bez účasti žalobkyně a žalované.

4. Při rozhodování věci soud vycházel z následujících důkazů předložených žalobkyní, z nichž zjistil: ⟪LB:lb_001⟫ - z výpisu žalobkyně z OR (CEPR) soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně. ⟪LB:lb_002⟫ - z listiny označené jako Anonymizováno (CEPR), tato byla vyhotovena v jazyce, který není jednacím jazykem soudu, nicméně soudě podle obsahu se jednalo o výpis z účtu žalovaného č. č. účtu vedeného společností Anonymizováno za dobu od 6. 5. 2024 do 5. 11. 2024, dle nějž žalovaný pobíral mzdu od společnosti jméno FO výši cca 36 000 Kč měsíčně, a je zde evidováno množství půjček (pouze v měsíci 5/2024 dne 7. 5. 2024 od společnosti právnická osoba ve výši 20 000 Kč, 13. 5. 2024 od společnosti právnická osoba ve výši 12 000 Kč, 15. 5. 2024 od společnosti právnická osoba ve výši 1 623,28 Kč, přičemž některé z úvěrů nebyly spláceny, o čemž svědčí dne 31. 5. 2024 poplatek za první výzvu k zaplacení dlužné částky spotřebitelského úvěru ve výši 499 Kč). Jinými slovy, z této listiny vyplývá, že žalovaný byl v době údajného uzavření Smlouvy zatížen četnými dalšími spotřebitelskými úvěry. ⟪LB:lb_003⟫ - z kopií občanského a řidičského průkazu žalovaného (CEPR), že žalobkyně disponuje těmito doklady. ⟪LB:lb_004⟫ - z výpisu z účtu žalobkyně č. č. účtu vedeného u právnická osoba (CEPR), že k datu 7. 11. 2024 zde je evidována odchozí platba ve výši 55 000 Kč ve prospěch účtu č. účtu označená jako „Půjčka dle smlouvy Anonymizováno“, přičemž jako variabilní symbol je zde uvedeno č. hodnota, které je rodným číslem žalovaného. ⟪LB:lb_005⟫ - z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 6. 3. 2026 včetně potvrzení o jejím odeslání (CEPR), že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky, nebylo však prokázáno, že by tato výzva byla žalovanému skutečně doručena. ⟪LB:lb_006⟫ - z potvrzení společnosti právnická osoba ze dne 19. 6. 2026 (čl. 15 a násl.), že účet č. č. účtu je veden pro žalovaného a že na tento účet byla dne 7. 11. 2024 připsána částka 55 000 Kč z účtu žalobkyně.

5. Oproti tomu z dalších žalobkyní předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci, když pokud se týká listiny ⟪LB:lb_001⟫ - Anonymizováno (CEPR), tato byla vyhotovena v jazyce, který není jednacím jazykem soudu a nebyl ní přiložen příslušný překlad. ⟪LB:lb_002⟫ - Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota a Všeobecné obchodní podmínky (CEPR), tato sice obsahoval text údajné Smlouvy, avšak nebyla podepsána ani žalobkyní, ani žalovaným, a nebylo možno z jejího obsahu s přihlédnutím ke skutkovým tvrzením žalobkyně mít z prokázané, že právě právní jednání se zde zachyceným obsahem žalobkyně a žalovaný učinili. ⟪LB:lb_003⟫ - faktura ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. hodnota (CEPR), tato sice obsahovala termíny všech dvanácti měsíčních splátek, avšak nebyla nikým podepsána, nehledě na to, že se zjevně týkala jiného úvěrového případu, protože zde uvedené číslo bylo jiné. ⟪LB:lb_004⟫ - formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (CEPR), tato nebyla nikým podepsána a nebylo prokázáno, že by (právě) s jejím obsahem byl žalovaný seznámen.

6. Soud rovněž nemohl přehlédnout, že žalobkyně neuvedla žádné rozhodné tvrzení stran toho, zda a jakým způsobem před uzavřením tvrzené Smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a vyjma listiny označené jako Bank statement data, která je podle obsahu výpisem z účtu žalovaného, nepředložila žádné relevantní důkazy k prokázání jeho majetkových poměrů, když z této listiny naopak vyplývá, že si v minulosti vzal četné spotřebitelské úvěry, jejich splácením byl zatížen, což spíše nasvědčuje závěru, že úvěrovatelný již nebyl.

7. Závěr, který soud provedeným dokazováním o skutkovém stavu učinil, je následující: Dne 7. 11. 2024 byla na účet číslo č. účtu vedený právnická osoba pro žalovaného převedena částka 55 000 Kč z účtu žalobkyně. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil žalobkyni částku 17 127,75 Kč. Zástupce žalobkyně vyhotovil předžalobní výzvu ze dne 6. 3. 2026 zaslal žalovanému na adresu adresa, nicméně doručení této výzvy prokázáno nebylo, tudíž nebylo možno ani vycházet z domněnky dojití třetího pracovního dne po odeslání dle ustanovení § 573 občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2019, sp. zn. II. ÚS 2403/19, který v bodě 8 dovodil, že „Jestliže stěžovatelka podpůrně argumentuje ustanovením § 573 obč. zák., který zakotvuje domněnku dojití zásilky, je k tomu třeba uvést, že tato vyvratitelná domněnka platí jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, ale byla prokazatelně odeslána (viz zákonná dikce "došlá zásilka").“).

8. Naopak skutková tvrzení žalobkyně ohledně toho, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím elektronické komunikace na dálku Smlouvu s jí vylíčeným obsahem, prokázáno nebylo, když z listin přiložených k žalobě (patrně nejspíše ze Smlouvy patrně ve spojení s faktem, že žalobkyně žalovanému dne 7. 11. 2024 převedla částku 55 000 Kč) toto bez dalšího nevyplývá, resp. není nijak prokázáno, že (a zda vůbec) žalovaný Smlouvu právě s tímto obsahem se žalobkyní uzavřel. Protože se žalobkyně k soudnímu jednání nedostavila, nemohla být soudem vyzvána podle ust. § 118a občanského soudního řádu k označení důkazů k prokázání svých skutkových tvrzení. Nemohla být ani soudem upozorněna na možnost jiného právního posouzení dle ust. § 118a odst. 2 občanského soudního řádu.

9. Soud dále podotýká, že žalobkyně ani netvrdila, natož aby prokázala, že před uzavřením Smlouvy zjišťovala úvěruschopnost žalované. Tato rozhodná skutečnost tak zůstala rovněž nedotvrzena a neprokázána. Pokud žalobkyně předložila listinu označenou jako Bank statement data, která je podle obsahu výpisem z účtu žalovaného, z této listiny vyplývá, že žalovaný v minulosti čerpal četné spotřebitelské úvěry, jejich splácením byl zatížen, což spíše nasvědčuje závěru, že úvěrovatelný již nebyl.

10. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

11. Podle ust. § 2991 zákona č. 99/1963 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o. z.) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl splatný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ust. § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na skutkový stav popsaný výše, kdy zejména nebylo prokázáno tvrzené uzavření Smlouvy, soud aplikoval zejména výše uvedené právní normy a dospěl k závěru, že smluvní vztah mezi účastníky je třeba posoudit po právní stránce podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně žalovanému ve smyslu cit. ust. § 2991 odst. 2 o. z. plnila bez právního důvodu částku 55 000 Kč a žalovaný jí dle jejího tvrzení vrátil částku 17 127,75 Kč, tudíž je jí nadále dluží částku 37 872,25 Kč. Za této situace bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval, že žalobkyni na úhradu svého dluhu zaplatil výše, či že jeho dluh zanikl jiným způsobem, což však neučinil. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 37 872,25 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 28. 7. 2026 do zaplacení, když v daném případě vycházel až z okamžiku doručení žaloby, protože ze strany žalobkyně nebylo prokázáno, že by předžalobní (či jinou) výzvu k úhradě jeho dluhu skutečně doručila. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 37 872,25 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 28. 7. 2026 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, zatímco ve zbylé části žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

13. Soud k tomu dále podotýká, že i pokud by po skutkové stránce dospěl k závěru, že k žalobkyní tvrzenému právnímu jednání – uzavření Smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným skutečně dne 7. 11. 2024 došlo, nemohl by přehlédnout, že ze strany žalobkyně nebylo ani nijak prokazováno (natož pak prokázáno), že žalobkyně při uzavírání Smlouvy splnila svou povinnost uvedenou v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako ZSÚ). Soud by proto Smlouvu i bez návrhu žalované musel posoudit jako právní jednání absolutně neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ a za této situace by pak stejně žalovanému vznikla pouze povinnost vrátit jistinu úvěru, tudíž výsledek sporu by byl prakticky stejný.

14. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle kritéria úspěchu ve věci, když v souladu se závěry uvedenými v nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. II. ÚS 586/05 ze dne 15.11.2007 při posuzování kritéria úspěchu ve věci vycházel nikoli pouze z výše jistiny, ale rovněž z úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně požadovala na částku 48 662,68 Kč, na smluvní pokutě částku 4 734,03 Kč, a na úroku z prodlení z částky 37 872,25 Kč za dobu od 3. 11. 2025 do vynesení rozsudku další částku 3 197,87 Kč, celkem tedy 56 594,58 Kč. Úspěšná byla pouze co do jistiny 37 872,25 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 37 872,25 Kč za dobu od 28. 6. 2026 do vynesení rozsudku ve výši 369,90 Kč. Žalobkyně tedy byla celkově úspěšná z 67,60 % a naopak z 32,40 % byla neúspěšná. Ve smyslu cit. ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. má tedy nárok na náhradu 35,20 % svých nákladů, které vynaložila k účelnému uplatňování nebo bránění práva.

15. Tyto náklady se v tomto případě skládají ze

a) zaplaceného soudního poplatku 1 705 Kč;

b) odměny advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb (dále jako vyhláška), sepsání prosté výzvy k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) téže vyhlášky, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky) ve výši 2,5 x 700 Kč = 1 750 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky, když soud vycházel z tarifní hodnoty spory 42 606,28 Kč dané součtem jistiny 37 872,25 Kč a smluvní pokuty 4 734,03 Kč;

c) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 3 x 100 Kč = 300 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky;

d) náhrady za DPH ve výši 430,50 Kč, a celkem činí částku 4 185,50 Kč. Z toho poměrná část 35,20 % představuje 1 473 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

16. Pokud žalobkyně požadovala odměnu za jeden úkon právní služby ve výši 2 820 Kč, tedy dle § 7 bod 5 vyhlášky, soud jí vyhovět nemohl, protože žalobkyně zastoupena týmž právním zástupcem se s obsahově velmi podobnou žalobou na zdejší soud obrátila i ve věci vedené pod sp.zn. 9 C 11/2025, či 19 C 5/2024.

17. Pokud žalobkyně v souvislosti s předžalobní výzvou požadovala odměnu ve výši dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, soud jí rovněž vyhovět nemohl, protože její předžalobní výzva neobsahovala právní rozbor. Nehledě na skutečnost, že sepis předžalobní výzvy se všemi náležitostmi uvedenými v ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky by v takto skutkově i právně jednoduché věci jen stěží mohlo naplnit kritérium účelnosti. Soud proto žalobkyni přiznal odměnu pouze ve výši dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky, jak je uvedeno výše.

18. Místo plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., termín plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., část věty za středníkem, kdy soud stejně jako v případě dluhu samotného i v případě náhrady nákladů řízení přihlédl k možnostem žalované, jak je při jednání dne 27. 1. 2026 popsala.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat exekučně.