OSVY 6 C 103/2025-239

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, r. č. Anonymizováno/Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ b) Jméno žalobce B, r. č. Anonymizováno/Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ bytem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_005⟫ c) Jméno žalobce C, r. č. Anonymizováno/Anonymizováno ⟪LB:lb_006⟫ bytem Adresa žalobce C ⟪LB:lb_007⟫ d) Jméno žalobce D, r. č. Anonymizováno/Anonymizováno ⟪LB:lb_008⟫ bytem Adresa žalobce D ⟪LB:lb_009⟫ e) Jméno žalobce E, r. č. Anonymizováno/Anonymizováno ⟪LB:lb_010⟫ bytem Adresa žalobce E ⟪LB:lb_011⟫ všichni žalobci právně zastoupeni Jméno žalobce F, ⟪LB:lb_012⟫ advokátkou, se sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_013⟫ proti ⟪LB:lb_014⟫ žalovaným: 1) Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_015⟫ se sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_016⟫ 2) Jméno žalované, r. č. Anonymizováno/Anonymizováno ⟪LB:lb_017⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_018⟫ zastoupená Jméno Zástupce, narozeným dne Datum narození Zástupce, ⟪LB:lb_019⟫ obecným zmocněncem, bytem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_020⟫ 3) Jméno zmocněnce A., Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_021⟫ se sídlem Adresa zmocněnce A ⟪LB:lb_022⟫ právně zastoupený Jméno zmocněnce B, Anonymizováno ⟪LB:lb_023⟫ se sídlem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_024⟫ o vydržení vlastnického práva k pozemkům a vydržení služebností stezky

I. Určuje se, že žalobkyně a) Jméno žalobce A je výlučnou vlastnicí pozemků p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, které leží v k. ú. adresa, tak, jak jsou tyto pozemky vyznačeny v geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, který vyhotovila společnost právnická osoba., se sídlem adresa, a jenž je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žaloba o určení, že žalobkyně a) jako výlučná vlastnice pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, vydržela služebnost spočívající v právu stezky v rozsahu šířky Anonymizováno metrů a délky AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno vyznačeném v geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno po pozemku p. č. Anonymizováno/26, v k. ú. adresa, a to ve prospěch pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, se zamítá.

III. Žaloba o určení, že žalobkyně a) jako výlučná vlastnice pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa vydržela služebnost spočívající ve vedení vodní strouhy (resp. inženýrských sítí) v rozsahu šířky Anonymizováno metrů a délky Anonymizováno,Anonymizováno m vyznačeném v geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno po pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, a to ve prospěch pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, se zamítá.

IV. Určuje se, že žalobkyně b) Jméno žalobce B, je výlučnou vlastnicí pozemků p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, které leží v k. ú. adresa, tak, jak jsou vyznačeny v geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, který vyhotovila společnost právnická osoba., se sídlem adresa, a jenž je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

V. Žaloba o určení, že žalobkyně b) jako výlučná vlastnice pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa, vydržela služebnost spočívající v právu stezky v rozsahu šířky Anonymizováno metrů a délky Anonymizováno,Anonymizováno m vyznačeném v geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, který vyhotovila společnost právnická osoba., se sídlem adresa, po pozemku p. č. 760/26 v k. ú. adresa, a to ve prospěch pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa, se zamítá.

VI. Žaloba o určení, že žalobkyně b) jako výlučná vlastnice pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa, vydržela služebnost spočívající ve vedení vodní strouhy (resp. inženýrských sítí) v rozsahu šířky Anonymizováno metrů a délky Anonymizováno,Anonymizováno m vyznačeném v geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, který vyhotovila společnost právnická osoba., se sídlem adresa, po pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, v k. ú. adresa, a to ve prospěch pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa, se zamítá.

VII. Určuje se, že žalobce c) Jméno žalobce C je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na pozemcích p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, které leží v k. ú. adresa, tak, jak jsou vyznačeny v geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, který vyhotovila společnost právnická osoba., se sídlem adresa, a jenž je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

VIII. Určuje se, že žalobce d) je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. Anonymizováno/Anonymizováno na pozemcích p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, které leží v k. ú. adresa, tak, jak jsou vyznačeny v geometrickém plánu č. hodnota-AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, který vyhotovila společnost právnická osoba., se sídlem adresa, a jenž je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

IX. Určuje se, že žalobce e) je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. Anonymizováno/Anonymizováno na pozemcích p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, které leží v k. ú. adresa, tak, jak jsou vyznačeny v geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, který vyhotovila společnost právnická osoba., se sídlem adresa, a jenž je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

X. Žaloby o určení, že žalobci c), d) a e) jako spoluvlastníci pozemku p. č. hodnota, který leží v k. ú. adresa, vydrželi služebnost spočívající v právu stezky v rozsahu šířky Anonymizováno metrů a délky Anonymizováno,Anonymizováno Anonymizováno vyznačeném v geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, který vyhotovila společnost právnická osoba., se sídlem adresa, po pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, který leží v k. ú. adresa, a to ve prospěch pozemku p. č. hodnota ležícího v k. ú. adresa, se zamítají.

XI. Žaloby o určení, že žalobci c, d) a e) jako spoluvlastníci pozemku p. č. hodnota, který leží v k. ú. adresa, vydrželi služebnost spočívající v právu vedení vodní strouhy (resp. inženýrských sítí) v rozsahu šířky Anonymizováno metrů a délky Anonymizováno,Anonymizováno m vyznačeném v geometrickém plánu č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, který vyhotovila společnost právnická osoba., se sídlem adresa, po pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, který leží v k. ú. adresa, a to ve prospěch pozemku p. č. hodnota ležícího v k. ú. adresa, se zamítají.

XII. Žaloby, aby žalovaným 1) až 3) byla uložena povinnost, že jsou povinni strpět zápis vlastnického práva k výše uvedeným pozemkům a žalovaný 3) je povinný strpět zápis věcného břemene služebnosti stezky a služebnosti vedení vodní strouhy (resp. inženýrských sítí) do katastru nemovitostí, se zamítají.

XIII. Ve vztahu mezi žalobci a žalovanými 1) a 2) nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení.

XIV. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalovanému 3) na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Jméno zmocněnce B, advokáta se sídlem adresa.

XV. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalovanému 3) na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Jméno zmocněnce B, advokáta se sídlem adresa.

XVI. Žalobce c) je povinen zaplatit žalovanému 3) na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Jméno zmocněnce B, advokáta se sídlem adresa.

XVII. Žalobce d) je povinen zaplatit žalovanému 3) na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Jméno zmocněnce B, advokáta se sídlem adresa.

XVIII. Žalobce e) je povinen zaplatit žalovanému 3) na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám Jméno zmocněnce B, advokáta se sídlem adresa.

1. [Čeho se žalobci podanými žalobami domáhali] Žalobci [poté, co řízení proti některým původním žalobcům bylo pro nezaplacení soudních poplatků pravomocně zastaveno - srov. usnesení podepsaného soudu (dále již „soud“) na č. l. 54 a dála na č. l. 184], jimiž se v rámci jedné listiny podali u soudu dne datum shora uvedené žaloby, jak se podává z meritorních výroků shora], domáhali jednak určení, že z titulu mimořádného vydržení nabyli vlastnické [a u žalobců c) až e) spoluvlastnické] právo k předmětným pozemkům dle přiloženého geometrického plánu, jež představují dle tvrzení žalobců předmětné části toho kterého pozemku, jenž dle současného stavu zápisů v katastru nemovitostí je ve vlastnictví toho kterého žalovaného, a dále určení, že v rozsahu vymezeném dalším geometrickým plánem vydrželi věcné břemeno služebnosti spočívající ve vedení stezky a vodní strouhy zatěžující označený služebný pozemek ve vlastnictví žalovaného 3) ve prospěch oprávněného (panujícího) pozemku ve vlastnictví či spoluvlastnictví označeného žalobce.

2. Své žalobní požadavky ad 1 žalobci založili na následujících skutkových tvrzeních a právní argumentaci:

3. [Žaloby o určení vlastnického (spoluvlastnického) práva k pozemkům geometricky a polohově vymezeným geometrickým plánem] Žalobkyně a) a b) se domáhaly určení svého vlastnického práva a žalobci c) až e) se domáhali určení svého spoluvlastnického práva k označeným pozemkům, které jsou vymezeny v geometrickém plánu, jenž žalobci ke svým žalobám (v průběhu řízení) připojili, a to všichni z titulu splnění zákonem stanovených podmínek pro mimořádné vydržení těchto pozemků.

4. Žalobci v žalobě tvrdili a ke svým tvrzením označili důkazy, že oni a před nimi ještě i jejich právní předchůdci užívali (a žalobci i nadále užívají) své pozemky - zahrady, všechny ležící v katastrálním území adresa (dále případně budou již zmiňována pouze parcelní čísla pozemků bez opakovaného uvádění, že leží v katastrálním území adresa) kontinuálně v hranicích stávajícího oplocení těchto pozemků

5. [Žaloby o určení vydržení věcného břemene služebnosti stezky a vedení vodní strouhy přes označené služebné pozemky ve prospěch panujících pozemků ve vlastnictví (spoluvlastnictví) žalobců] Žalobci se dále žalobami proti žalovanému 3) domáhali určení, že v rozsahu formulovaném v žalobních petitech ve vazbě na vypracovaný geometrický plán vydrželi věcná břemena služebnosti stezky a vedení vodní strouhy, respektive inženýrských sítí zatěžujících předmětný služebný pozemek ve prospěch označených panujících pozemků žalobců.

6. K žalobám ad 5 žalobci tvrdili, že po více jak 20 let užívají jako další přístupovou cestu ke svým zahradám část pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví žalovaného 3), „o níž byli doposud v dobré víře, že se jedná o obecní cestu ve vlastnictví žalovaného 1.“ Strouha slouží k odtoku povrchové vody, aby tato nestékala po svahu těchto zahrad na pozemky žalobců. V severní části strouhy byla přívalová povrchová voda zaústěna do dešťové svodnice Mezírka a z ní do potoka Hvězdlička. Po celou dobu existence předmětné strouhy byla tato ze strany žalobců osobně udržována, čištěna a obnovována. Žalobci mají za to, že splňují podmínky pro mimořádné vydržení služebnosti stezky a služebnosti vedení strouhy (inženýrských sítí) podle § 1095 o. z. a současně i podle § 1260 o. z., neboť předmětnou služebnost skutečně užívají v dobré víře po dobu delší než 20 let.

7. [Vyjádření žalované 1) k žalobě] Žalovaná 1) ve svém vyjádření k žalobě (na č. l. 66) odmítla uplatněnou žalobní argumentaci a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že v lokalitě Anonymizováno se začátkem šedesátých let minulého století přestala těžit hlína na výrobu cihlářských výrobků a výroba zanikla. Po těžbě zůstala v terénu značná dolina, ohraničená příkrými svazy ze tří stran. Toto území pustlo, zarůstalo letovými náletovými dřevinami, nastěhovala se zde zvěř. Pozemek byl používán jako honitební a v přilehlých zahradách začaly vznikat škody zvěří na úrodě. Majitelé těchto zahrad (žalobci) si své zahrady oplotili a to tak, že své ploty postavili na vrcholy vykopané těžební jámy, kde vedla cesta p. č. Anonymizováno/Anonymizováno (dle starších katastrálních map), která sloužila jako jedna z přístupových cest do výrobny cihlářských výrobků. Nikdo jim v tom nebránil, protože s ústupem těžby tato cesta ztratila na významu. Žalovaná 1) jako obec má za to, že majitelé zahrad (žalobci) od prvopočátku věděli, že užívají neoprávněně cizí majetek, protože své ploty postavili až za cestu. Z těžební jámy se stala postupně volně přístupná plocha a mnozí ji také využívali. Za svými ploty si udělali někteří tzv. černé skládky, které při výstavbě rodinných domů v této lokalitě byly odhaleny. Lokalita Anonymizováno byla postupně volně přístupná a jednotliví starousedlíci (žalobci) používali nejen státní, později obecní cestu p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, ale celou plochu pro volný přístup k lesu. Velké jednání proběhlo cca v r. 2001 a 2003 při zajišťování podkladů pro změnu územního plánu, kdy původní starousedlíci byli znovu obeznámeni s tím, že jejich zahrady zasahují do obecního pozemku p. č. 807/1. „jméno FO“ [poznámka soudu: žalovaná 1) neuvádí, zda se jednalo o žalobce c), d) či e)] tehdy inicioval jednání, aby celá lokalita Anonymizováno nebyla zastavěna. Po dohodě se zainteresovanými orgány obec vybudovala v blízkosti Anonymizováno tzv. biocentrum a uvolnila tak tuto plochu k zastavění. V této lokalitě bylo již jasné a všichni věděli, kde jsou hranice jednotlivých pozemků a někteří se snažili výstavbě zabránit z důvodu, že by museli část zabraných pozemků uvolnit. Pokud se týká odvodňovací strouhy, tu dle žalované 1) vybudovalo bývalé JZD adresa, kdy někdy na začátku 80. let přišla lokální bouřka a došlo ke splavení půdy. Dnes jsou již pozemky zcela změněny, některé jsou součástí biocentra a tato strouha v inkriminovaném místě ztratila zcela svoji funkci. Žalované 1) není známo, že by docházelo ze strany žalobců k čištění této strouhy. Naposledy se o čištění strouhy postaral žalovaný 3), a to při výstavbě uvedené lokality Anonymizováno. Závěrem svého vyjádření žalovaná 1) zdůraznila, že aby její obecní pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno měl stále funkci „cesty“ a přístupu k lesu, musela žalovaná 1) odkoupit od žalovaného 3) v r. 2021 pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, aby celou cestu udržela přístupnou z obou stran. V případě, že by soud rozhodl ve prospěch žalobců, by tato okolnost způsobila velkou nevoli zbývajících majitelů zahrad, což by vyvolalo další soudní spory.

8. [Vyjádření žalované 2) k žalobě] Žalovaná 2) ve svém vyjádřené k žalobě (na č. l. 63-64) rovněž navrhla její zamítnutí. Uvedla, že pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno řádně koupila od předchozího vlastníka, nyní žalovaného 3), za pozemek řádně hradí daně, přičemž žalobci neoprávněně část jejího pozemku užívají a brání žalované 2) v užívání části jejího pozemku předmětným oplocením. Na tuto okolnost upozornila v přítomnosti svého druha Jméno Zástupce [poznámka soudu: který žalovanou 2) v tomto řízení zastupuje jako obecný zmocněnec] žalobce d), který však o této záležitosti odmítl diskutovat a hledat kompromis. Žalobci, případně jejich právní předchůdci v minulosti neoprávněně oplotili obecní pozemek a poté pokračovali oplocením i na pozemek žalované 2), který v minulosti postupně vlastnili předchozí vlastníci. Žalovanou 2) nikdo ze žalobců nepožádal o souhlas užíváním části jejího pozemku. Žalovaná 2) přitom nabídla žalobcům i obci kompromisní řešení spočívající v tom, že pokud si současní žalobci odstraní ploty, které překážejí i průchodu přes obecní pozemek a také přes pozemek žalované 2), tak umožní všem občanům volný průchod také po svém pozemku; tento návrh ze strany žalobců nebyl akceptován. O nepoctivém záměru žalobců o vydržení také svědčí ploty jejich sousedů z druhé strany, kteří své ploty mají správně podél hranice obecního pozemku. Žalobci si tedy museli být vědomi, že postavením svých plotů o cca 6 metrů dál než jejich sousedé v řadě, tyto ploty staví na obecním pozemku a také na pozemku, který si v roce 2021 koupila žalovaná 2). Z katastru nemovitostí také vyplývá, že obecní pozemek je určen ke zřízení obecní cesty. Starosta žalované obce 1) sdělil žalované 2) i jejímu druhovi, že v minulosti se obecní pozemek používal jako obecní cesta, čehož si musí být vědom minimálně žalobce c), který se narodil v r. 1932. Kromě toho jsou kolem obecního pozemku v jeho linii vzrostlé stromy, což bylo v minulosti podle obecních cest běžné, takže jsou zde pochybnosti po poctivosti žalobců stran vydržení předmětných pozemků. Pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno žalovaná koupila hlavně z důvodu průchodu k lesu, který se nachází na kopci za pozemky. Vzhledem k tomu, že obytná zóna žalované 2) bude brzy uzavřena ploty, tak obecní cesta, případně část jejího pozemku bude jedinou možnou variantou průchodu pro občany obce k lesu. Proto je i v zájmu obce a veřejnosti, aby obecní pozemek zůstal nadále obecním a aby si skupinka žalobců na úkor všech občanů obce i nadále nepřivlastňovala cizí majetek, v tomto případě část obecního pozemku a rovněž část pozemků žalované 2).

9. [Vyjádření žalovaného 3) k žalobě] Rovněž nesouhlasně se k žalobě vyjádřil (na č. l. 78-82) žalovaný 3). K otázce tvrzení mimořádného vydržení pozemků žalobci uvedl, že žalobcům nesvědčí poctivost držby. V lokalitě, kde se historicky obecní cesta nacházela, tuto užívali občané obce adresa, a to jako spojovací cestu mezi středem obce s obecním úřadem a železniční stanicí na straně jedné a extravilánem na severozápadním okraji obce adresa na straně druhé. Žalobci v rozporu s původním vedením obecní cesty oplotili část pro ně cizího pozemku, tedy část pozemku žalované 1) a žalované 2), a znemožnili ostatním obyvatelům obce adresa užívání obecní cesty, která měla historicky plynulou trasu bez větších ohybů či zatáček. Toto jednání žalobců nemůže být pod ochranou práva, jelikož takové jednání je v rozporu s dobrou vírou a jedná se o úmyslné jednání bez dodržení poctivosti. Kromě toho žalovaný 3) v minulosti nechával geodeticky zaměřovat pozemky v jeho vlastnictví (např. v r. 2009 a v r. 2018), tedy i pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, čehož si žalobci byli vědomi, jelikož kolíky, které slouží k označení hranic pozemků v terénu při geodetickém zaměřování, byly umístěny na pozemcích, které patří žalovaným 1) a 2). Žalobci jsou si této skutečnosti vědomi a minimálně od roku 2009 jsou právě s touto skutečností srozuměni, že oplocení umístili na pozemky, které nejsou jejich vlastnictvím.

10. Podle žalovaného 3) rovněž nebyly splněny podmínky pro vydržení věcného břemene odpovídajícího služebnosti stezky a vedení vodní strouhy. Předně žalovaný 3) zdůrazňuje, že jeho pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno je jedním z pozemků, který vznikl parcelací původního pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v roce 2018. Jednotlivé pozemky slouží pro výstavbu rodinných domů, stejně jako pozemek p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, na kterém se dlouhodobě žádná cesta nenachází. Aby mohlo být vydrženo právo věcného břemene služebnosti v právu stezky, musí být prokázáno, že se jedná o nezbytnou cestu ve smyslu § 1029 odst. 1 o. z. Přístupová cesta k zahradám žalobců je zajištěna přes další pozemky žalobců, které se nacházejí u komunikace č. hodnota z druhé strany pozemků ve vlastnictví žalobců. Není tak splněna ani existence „nezbytné cesty“. Navíc přístup k zahradám žalobců měl být zajištěn přes obecní cestu, kterou žalobci (jejich právní předchůdci) vědomě oplotili.

11. Rovněž žalobní požadavky žalobců na vydržení věcného břemene odpovídajícího služebnosti vedení vodní strouhy nemohou být důvodné, neboť žádná vodní strouha na pozemku žalovaného 3) neexistuje. V roce 2019, při provádění dalších prací na pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, provedl žalovaný 3) po dohodě s žalobcem e) tzv. protipovodňový žlab, pouze ale z důvodu zabránění splavení navezené ornice po dobu provádění stavebních prací výlučně z pozemku žalovaného 3), nikoliv jako dešťová svodnice. Žalovaný 3) si není vědom, odkud by voda dle požadavku žalobců měla být zachytávána a odvodňována. Pokud je to voda z polí nacházejících se nad pozemky žalovaného 3) nebo žalobců, je nutné, aby ochranná opatření provedli vlastníci (uživatelé) těchto pozemků, avšak není možné, aby žalobci po žalovaném 3) požadovali provádění opatření v krajině, která by řešila případně stékající dešťovou vodu z cizích pozemků. Dále je třeba poznamenat, že v důsledku protiprávního ohrazení obecní cesty ploty žalobců došlo k tomu, že případná terénní úprava obecní cesty mohla zahrnovat i existenci ochranného příkopu, čemuž ovšem zabránili sami žalobci právě svým jednáním, tj. umístěním oplocení až za pozemky ve vlastnictví žalovaných. Žalovaný 3) s odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu uzavírá, že žalobci (či jejich právní předchůdci) nebyli v dobré víře, když umístili oplocení za existující obecní cestu a tím samovolně uzavřeli průchod po obecní cestě. Je současně v rozporu s dobrými mravy, kdy se žalobou domáhají zřízení věcného břemene stezky vedené po soukromém pozemku žalovaného 3), stejně tak zřízení věcného břemene vedení strouhy, kdy žalobci jsou povinni provést na svých pozemcích ekvivalentní opatření, případně umožnit výkon vlastnického práva v souladu s vlastnictvím pozemků žalovaných a na těchto pozemcích umožnit vedení obecní cesty a vedení vodní strouhy.

12. [Replika žalobců k vyjádření žalovaných] Na vyjádření žalovaných reagovali žalobci replikou (na č. l. 122-126). Žalobci úvodem poukazují na judikaturu Nejvyššího soudu i nálezovou judikaturu Ústavního soudu, dle které účelem institutu mimořádného vydržení není nucené zbavení vlastnického práva původního vlastníka, nýbrž uvedení dlouhodobého faktického stavu do souladu se stavem právním. Mezi účastníky není sporné, že za hranicí pozemků žalobců vedla cesta, kterou využívali obyvatelé obce, stroje při obdělávání půdy a osoby mířící na Anonymizováno. Sporné ovšem je, kudy předmětná cesta, respektive pěšina historicky vedla. Podle žalovaných měla vést přímo tak, jak značí současná katastrální mapa. Ve skutečnosti by tedy cesta vedla prostředkem příkrého kopce a procházela by přímo přes vzrostlé stromy, což by bylo zcela proti logice vzniku přirozených cest a pěšin. Tento spor mezi stranami vznikl již od samého počátku (poznámka soudu: žalobci, respektive jejich právní zástupkyně v replice na č. l. 122 uvádí rok 2003, avšak při jednání konaném před soudem dne datum bylo jí soudu vysvětleno a žalobci potvrzeno, že se jedná o překlep, neboť správně se jedná o rok 2023, což soud s přihlédnutím k tvrzením žalobců i jejich výslechům akceptuje), tedy od roku 2023, kdy proběhla první jednání, neboť všichni vlastníci zahrad nesouhlasili s tvrzením, že by neoprávněně užívali obecní cestu, která dříve prý údajně vedla skrze jejich pozemky. Žalovaná 1 [poznámka soudu: v replice na č. l. 122 žalobci uvádějí „žalovaný 2“, avšak jde o zjevně chybné označení, neboť tím nemínili označit žalovanou 2) paní tituly před jménem jméno FO, nýbrž žalovanou obec 1)] na těchto společných jednáních záměrně vlastníky neinformovala, že fakticky se stali vlastníky právě skrze institut mimořádného vydržení. Žalobci dále poukazují na další společné jednání v roce 2024, na kterém se sešli všichni vlastníci dotčených zahrad, přes které vede chybně obecní cesta (tedy vlastníci více než 13 pozemků), dále místostarosta žalované obce 1) a zástupce katastrálního úřadu. Vlastníci pozemků byli ze strany katastrálního úředníka seznámeni s tím, že došlo k chybnému vyznačení obecní cesty a jediné řešení je právě podání žaloby o vydržení vlastnického práva. Problémem bylo to, že žalovaná 1) již v době tohoto jednání prodala své pozemky v lokalitě Anonymizováno třetí osobě a v části zahrad žalobců by touto žalobou fakticky došlo k zániku obecní cesty, přičemž jedinou možností bylo právě zachování této pěšiny pomocí služebnosti stezky, nicméně tento stav neopravňuje využívat tuto stezku kýmkoliv. Faktický zánik stezky byl způsoben na pozemku žalované 2) a jejím oplocením na pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Z tohoto důvodu žalobci přistoupili k podání předmětných žalob.

13. Podle žalobců obecní cesta ve skutečnosti vždy vedla až na samotném vrhu, tj. za současnými ploty žalobců, a to včetně strouhy, kterou vybudovalo tehdejší JZD adresa, aby zabránilo stoku vody a hlíny do zahrad vlastníků pozemků, tj. i žalobců. Žalobci ani jejich právní předchůdci coby vlastníci pozemků podél obecní cesty nemohli postupovat v nepoctivé víře tím způsobem, že by všichni přehradili původní cestu a rozhodli se posunout až za tímto jednáním vzniklé pozemky. Žalobci po více než 20 let užívají jako další přístupovou cestu ke svým zahradám část pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví žalovaného 3), o níž byli dosud v dobré víře, že se jedná o obecní cestu ve vlastnictví žalované 1). Na tuto cestu žalobci přistupovali skrze branky v oplocení svých zahrad.

14. Dále žalobci pro odvod dešťové vody využívali nebo užívají strouhu, která vede podél stezky (a tedy i jejich oplocených zahrad). Strouha slouží k odtoku povrchové vody, aby tato nestékala po svahu těchto zahrad na pozemky žalobců. V severní části strouhy byla přívalová povrchová voda zaústěna do dešťové svodnice Mezírka a z ní do potoka Hvězdlička mezi domy do kanálu. Po celou dobu existence předmětné strouhy byla tato ze strany žalobců osobně udržována, čištěna a obnovována. Z těchto všech důvodů mají žalobci za to, že jejich žaloby jsou důvodné.

15. [Dílčí skutková zjištění] Soud učinil následující dílčí skutková zjištění:

16. Žalobkyně a) je vlastnicí pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 14). Mezi tzv. nabývací tituly uvedeného pozemku (v časové historické posloupnosti) náleží usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka (které nabylo právní moci dne datum), jímž byl ve věci vypořádání (tehdejšího) bezpodílového spoluvlastnictví žalobkyně a) a jejího bývalého manžela, schválen smír, dle kterého žalobkyně a) mj. nabyla do svého výlučného vlastnictví také spoluvlastnický podíl o velikosti id. 9/10 na pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa (zjištěno z cit. usnesení na č. l. 204-205). Dalším nabývacím titulem je usnesení zdejšího soudu ze dne datum, sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno (ohledně projednání dědictví po zůstaviteli panu jméno FO, zemřelému dne datum, posledně bytem adresa), kterým byla schválena dohoda dědiců o vypořádání dědictví, dle které žalobkyně a) nabyla do svého vlastnictví spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/20 na pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno (zjištěno z cit. usnesení na č. l. 201-202). A konečně třetím nabývacím titulem je darovací smlouva sepsaná formou notářského zápisu ze dne datum, NZ Anonymizováno/Anonymizováno, N Anonymizováno/Anonymizováno, dle které matka žalobkyně a) paní jméno FO, bytem adresa, darovala (své dceři) žalobkyni a) do vlastnictví spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/20 na pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, čímž se dnem datum (právní účinky vkladu dle této smlouvy) žalobkyně a) stala výlučnou vlastnicí pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno (zjištěno z cit. darovací smlouvy na č. l. 193).

17. Žalobkyně b) je výlučnou vlastnicí pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 16). Nabývacím titulem k tomuto pozemku je smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu manželství smluvních stran, kterou dne datum uzavřela žalobkyně b) (tehdy s příjmením jméno FO) s panem jméno FO, přičemž (v důsledku toho, že právní účinky vkladu práva dle této smlouvy vznikly dnem datum) žalobkyně b) se stala výlučnou vlastnicí tohoto pozemku dnem datum (zjištěno z cit. darovací smlouvy na č. l. 186-187).

18. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. hodnota pro obec a k. ú. adresa (na č. l. 17) soud zjistil, že ohledně pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa, byli žalobci c) až e) ke dni datum vlastníky spoluvlastnických podílů na tomto pozemku, a to žalobce c) s podílem o velikosti id. ½, žalobce d) s podílem o velikosti id. 2/6 a žalobce e) s podílem o velikosti id. 1/6. Tento pozemek byl původně v bezpodílovém spoluvlastnictví rodičů žalobců d) a e), tj. nyní žalobce c) a paní jméno FO, která zemřela de datum, posledně bytem adresa, adresa, kdy usnesením zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo projednáno dědictví po shora uvedené zůstavitelce tak, že byla soudem schválena dohoda dědiců, dle které žalobce d) nabyl do svého vlastnictví spoluvlastnický podíl na pozemku p. č. hodnota o velikosti id. 2/6, a žalobce e) nabyl do svého vlastnictví spoluvlastnický podíl na témže pozemku o velikosti id. 1/6 (zjištěno z cit. usnesení na č. l. 189-190). Jelikož k právním účinkům zápisu do katastru nemovitostí dle cit. usnesení došlo k okamžiku datum, je třeba konstatovat, že tímto dnem se žalobci d) a e) stali (s předmětnými spoluvlastnickými podíly) - společně se svým otcem - žalobcem c) - spoluvlastníky pozemku p. č. hodnota.

19. V průběhu tohoto řízení u žalobců c) a d) došlo ke změně vlastnictví u pozemku p. č. hodnota, neboť na základě darovací smlouvy uzavřené ve formě notářského zápisu ze dne datum, NZ Anonymizováno/Anonymizováno, se žalobce d) stal vlastníkem spoluvlastnického podílu na uvedeném pozemku o velikosti id. 5/6 (tj. oproti jeho původnímu spoluvlastnickému podíle dle ad 18 o velikosti id. 2/6), přičemž druhým podílovým spoluvlastníkem tohoto pozemku je žalobce e) se svým spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 1/6; žalobce c) dnem datum, tj. k okamžiku právních účinků zápisů dle cit. smlouvy své spoluvlastnické právo k tomu pozemku pozbyl (vizte výpis z katastru nemovitostí na č. l. 218).

20. Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. adresa, z listu vlastnictví č. hodnota (na č. l. 18-38) soud zjistil, že žalovaná 1) je vlastnicí pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa [s přihlédnutím k vyjádření starosty žalované obce 1)] je nabývacím titulem k tomuto pozemku vznik práva dle zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky, do vlastnictví obcí).

21. Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. adresa, z listu vlastnictví č. hodnota (na č. l. 40) soud zjistil, že žalovaná 2) je výlučnou vlastnicí pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, kdy nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne datum s právními účinky zápisu k okamžiku datum.

22. Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. adresa, z listu vlastnictví č. hodnota (na č. l. 39) soud zjistil, že žalovaný 3) je vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, kdy nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne datum s právními účinky vkladu práva je dni datum.

23. Mezi účastníky není sporu o tom, že za zahradami žalobců je značně nerovný terén zarostlý náletovými dřevinami, který v současné době v dotyku plotu žalobců d) a e) a žalovaných 1) a 2) není fakticky průchozí. Není ani sporu o tom, že by v posledních 20 letech bylo např. žalovanou obcí 1) zaznamenáno svévolné posunutí oplocení pozemků (zahrad) žalobců a) až e). Zejména mezi žalovanou obcí 1) a žalobci se pak liší názory na to, zda se v období kolem r. 2001 až 2003 dostalo žalobcům informace o nesouladu mezi stavem zápisů v katastru nemovitostí a reálným stavem, tj. že pozemek obce p. č. Anonymizováno/Anonymizováno je zčásti oplocen a užíván žalobci; stejné se týká i pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, který od datum vlastní žalovaná 2). Nesporné je rovněž zjištění, že žalovaná 1) se dosud vůči žalobcům nijak nedomáhala ochrany svého tvrzeného vlastnického práva k části pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, která je dlouhodobě oplocena a užívána žalobci.

24. Z výslechu žalobkyně a), též s přihlédnutím k vyjádření právní zástupkyně žalobců, soud zjistil, že až do roku 2023 neměla k dispozici žádnou relevantní informaci, která by měla zpochybňovat vlastnickou hranici jejího pozemku p. č. AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno.

25. Žalobkyně b) využila svého práva a při jednání konaném před soudem dne datum odmítla účastnický výslech, přičemž na základě dokazování soud ani ve vztahu k ní nezjistil, že by měla být adresátem právně relevantní informace, z níž by mohla dovozovat, že její vlastnická hranice pozemku p. č. hodnota je zpochybňována, přičemž s přihlédnutím k vyjádření i její právní zástupkyně lze vycházet z nesporného zjištění, že takovou informaci měla až v roce 2023.

26. V případě žalobce c) jde o dlouhodobého vlastníka (původně v režimu bezpodílového spoluvlastnictví manželů) pozemku p. č. hodnota, který i kdyby získal právně relevantní informaci zpochybňující jeho tehdejší již spoluvlastnictví cit. pozemku v roce 2018 (k tomu ještě odůvodnění níže), nemělo by to podle (dále uvedeného) názoru soudu již vliv na okolnost, že v jeho případně došlo k mimořádnému vydržení předmětných pozemků o velikosti jeho spoluvlastnického podílu id. ½.

27. Z výslechu žalobce d) soud zjistil, že právně relevantní informaci o tom, že je zpochybněna vlastnická hranice pozemku p. č. hodnota, jehož byl v tu dobu spoluvlastníkem s podílem o velikosti id. 2/6, získal v letech 2021 až 2022.

28. Z výslechu žalobce e) soud zjistil, že právně relevantní informaci o tom, že je zpochybněna vlastnická hranice pozemku p. č. hodnota, jehož by v tu dobu spoluvlastníkem s podílem o velikosti id. 1/6, získal v roce 2018.

29. Z dokazování nevyplynulo, že by žalovaná obec 1) udržovala stezku či pěšinu podél plotů pozemků žalobců, když dlouhodobě měla informaci, že mezi stavem zápisů v katastru nemovitostí a reálným stavem v terénu stran části jejího pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno je nesoulad, neboť část tohoto obecního pozemku je dlouhodobě oplocena a užívána žalobci, aniž by žalovaná 1) se v důsledku tohoto zjištění domáhala ochrany svého vlastnického práva proti žalobcům.

30. Z dokazování nevyplynulo, že by žalovaná obec 1) nebo žalovaný 3) ve své evidenci nemovitého majetku vedli a udržovali či strpěli udržování a užívání stezky či pěšiny a dále vodní strouhy podél pozemků žalobců tak, jak je nyní geometricky zaměřena geometrickým plánem uvedeným v meritorních výrocích tohoto rozsudku.

31. [Závěr o skutkovém stavu] Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a) je výlučnou vlastnicí pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa (dále již jen p. č. dalších pozemků ležících v témže k. ú.). Žalobkyně b) je výlučnou vlastnicí pozemku p. č. hodnota. Do datum, tj. do okamžiku právních účinků zápisu do katastru nemovitostí, byli žalobci c) až d) spoluvlastníky pozemku p. č. hodnota, a to s velikostí spoluvlastnických podílu u žalobce c) id. ½, u žalobce d) id. 2/6 a u žalobce e) id. 1/6. V průběhu tohoto řízení u žalobců c) a d) došlo ke změně vlastnictví u pozemku p. č. hodnota potud, že s právními účinky ke dni datum, respektive k předmětnému časovému okamžiku zápisu do katastru nemovitostí dne datum žalobce c) pozbyl na základě darovací smlouvy svůj spoluvlastnický podíl na cit. pozemku o velikosti id. ½, v důsledku čehož se žalobce d) stal spoluvlastníkem cit. pozemku se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 5/6, kdežto žalobce e) je (nadále) spoluvlastníkem v rozsahu id. 1/6. Žalovaná 1) je výlučnou vlastnicí pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, žalovaná 2) je výlučnou vlastnicí pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a žalovaný 3) je výlučným vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Za uvedenými pozemky (zahradami) žalobců je značně nerovný terén zarostlý náletovými dřevinami, který v současné době v dotyku plotů ve vlastnictví žalobců d) a e) a žalovaných 1) a 2) není fakticky průchozí. V řízení nebylo prokázáno, že by v posledních dvaceti letech bylo zaznamenáno ze strany žalobců nebo jejich právních předchůdců svévolné posunutí oplocení jejich pozemků ve směru k pozemkům žalovaných či jejich právních předchůdců. Ke dni podání žaloby v této věci žalobci nebyli adresáty žádné civilní žaloby ze strany žalovaných o určení vlastnictví či na vyklizení části pozemků při tvrzení, že tyto (např. geometrickým plánem vymezené) části pozemků žalobci užívají neoprávněně. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná 1) coby obec jako veřejnoprávní korporace či její právní předchůdce udržovala stezku či pěšinu podél plotů žalobců, že by o ní pečovala a že by měla vědomost o tom, že žalobci nebo jejich právní předchůdci či neomezený okruh občanů obce, respektive veřejnosti tuto cestu, respektive stezku užíval a užívá jako obecní cestu či stezku. Taktéž nebylo v řízení zjištěno, že by žalovaný 3) nebo jeho právní předchůdce měl vědomost o existenci vodní strouhy, jež by měla vést kolem pozemků žalobců, a že by o ní z titulu vlastníka pozemku pečoval a byla mu ze strany žalobců nebo jejich právních předchůdců jakýmkoliv způsobem, respektive v jakékoliv formě sdělena (dána na vědomí) informace, že žalobci či blíže neurčený okruh fyzických osob tuto strouhu užívají k ochraně svých pozemků před zaplavením vodou.

32. [Jak soud rozhodl o žalobách] Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloby o určení shora označených pozemků žalobkyně a) (ve vztahu k pozemkům p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, které leží v k. ú. adresa, vymezených dle shora cit. geometrického plánu), žalobkyně b) (ve vztahu k pozemkům p. č. 760/51 a p. č. 807/9, v témže k. ú., vymezených dle shora cit. geometrického plánu), a dále žalobci c) až e), kteří se domáhali určení, že jsou spoluvlastníky pozemků p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, s předmětnou velikostí spoluvlastnických podílů na těchto pozemcích, jsou důvodné, jinak ve zbytku žaloby důvodné nejsou.

33. [Žaloby o určení vlastnictví a naléhavý právní zájem] Ve vztahu k žalobám žalobců o určení jejich vlastnictví k předmětným pozemkům, označeným dle vyhotoveného geometrického plánu, soud dospěl k závěru, že všem žalobcům svědčí ve smyslu § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem na tomto určení, neboť již z povahy věci se snaží jimi navrhovaným rozsudkem dosáhnout vydání veřejné vkladové listiny, jejímž prostřednictvím by došlo ke zjednání nápravy, kterou žalobci vnímají ve stávajícím nesouladu mezi stavem zápisů v katastru nemovitostí a právním stavem.

34. Soud přitom nepřehlédl, že pokud žalobci do žalobních petitů pojali i formulaci, že se každý z nich mj. domáhal určení, že „vydržel“ předmětné vlastnické právo, že se tím v podstatě nepřípustně domáhali určení právní skutečnosti, k níž nelze dovozovat existenci naléhavého právního zájmu, neboť je bez významu ke sledovanému zjednání nápravy mezi stavem zápisů v katastru nemovitostí a právní realitou, či vyjádřením takové skutečnosti mezi účastníky. Nicméně z pohledu soudu nebylo zapotřebí v této části žalobu zamítat, neboť na žalobní petit nelze pohlížet izolovaně s jinými částmi žaloby, nýbrž je třeba jej hodnotit v celém kontextu žaloby, z níž v tomto případě jednoznačně plyne požadavek žalobců na určení, že jsou vlastníky (v důsledku mimořádného vydržení) předmětných pozemků. Z žádného ustanovení občanského soudního řádu přitom neplyne povinnost soudu doslova do meritorního výroku přebírat v žalobním petitu uplatněnou formulaci, pakliže soud vhodným formulačním vyjádřením v meritorním výroku respektuje (zachová) obsahovou souladnost formulace žalobní narace s žalobním petitem, což v tomto případě dodrženo dle názoru soudu bylo (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

35. [Právní posouzení ve věci určení vlastnictví žalobců k pozemkům vymezeným vyhotoveným geometrickým plánem] Z hmotněprávního hlediska je pak nezbytné vyložit následující právně kvalifikační závěry:

36. Podle § 995 o. z. bylo-li vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost, považuje se poctivý držitel za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba. Náhoda, která by věc u vlastníka nebyla stihla, však jde k tíži držitele, jen když spor svévolně zdržela.

37. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

38. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

39. Podle § 3066 do doby stanovené v § 1095 o. z. se započte i době, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let od dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

40. Podle § 3081 o. z. občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nabyl účinnosti dnem datum.

41. K mimořádnému vydržení vlastnického práva tak mohlo dojít nejdříve od datum, pokud držitel měl nemovitou věc ve své držbě před datum nikoliv v nepoctivém úmyslu.

42. Z judikatury Nejvyššího soudu plyne, že podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ani (pro dobu držby před datum) držba oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod číslem 15/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

43. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá.

44. Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyložil a odůvodnil právní názor, že zákon v § 1095 o. z. zjevně vychází z toho, že v průběhu dvojnásobné vydržecí doby nutné pro mimořádné vydržení má vlastník dost prostoru pro uplatnění jeho práva, a proto není třeba na držbu pro mimořádné vydržení klást tak přísné nároky jako na držbu vedoucí k řádnému vydržení. Proto podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby; to, že snad později zjistí, že vlastníkem věci (subjektem drženého práva) je někdo jiný, nemá bez dalšího za následek zánik podmínek mimořádného vydržení.

45. Z již shora označeného rozsudku sp. zn. spisová značka také plyne, že pokud jde o zánik držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“, je třeba analogicky aplikovat § 995 větu první o. z. dle které platí, že: „Bylo-li vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost, považuje se poctivý držitel za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba.“ V zásadě tedy platí, že ujal-li se někdo držby nikoliv v nepoctivém úmyslu a později zjistí, že není vlastníkem (není v katastru nemovitostí evidován jako vlastník), není tím jeho nepoctivý úmysl dotčen; na rozdíl od poctivé držby (§ 992 odst. 1 o. z.) nemá taková vědomost za následek zánik kvalifikované držby (zde držby nikoliv v nepoctivém úmyslu). V takovém případě pak lze zabránit mimořádnému vydržení zásadně jen žalobou napadající držbu nebo její poctivost, tedy zpravidla žalobou na ochranu vlastnického práva, nebo, má-li vlastník zde na určení naléhavý právní zájem, žalobou na určení svého práva či určení, že držiteli držené právo nenáleží.

46. Podle judikatury Nejvyššího soudu (vizte např. posledně cit. rozsudek Nejvyššího soudu) mimořádné vydržení nemůže zabránit ani okolnost, že držitel (tedy nikoliv vlastník) podá žalobu na určení svého vlastnického práva proti vlastníku, tj. osobě zapsané v katastru nemovitostí jako vlastník žalobou dotčené nemovité věci, kterou žalobce dosud měl v držbě. V tomto směru Nejvyšší soud zaujal právní názor, že takové jednání držitele - žalobce nelze kvalifikovat jako právně relevantní způsob zpochybnění jeho držby, neboť samotnému podání určovací žaloby držitelem (žalobcem) nelze přikládat účinky fikce nepoctivého úmyslu, tak, jak je předpokládá § 995 o. z. Účinky § 995 o. z. totiž nastávají pouze na základě žaloby směřované proti držiteli, neboť podání žaloby držitelem je projevem jeho přesvědčení o existenci vlastnického práva, nikoli důkazem jeho nepoctivého úmyslu. Naopak žaloba podaná proti držiteli jej nutí čelit zpochybnění jeho vlastnického práva a může ho upozornit na možné vady jeho držby. Pokud by pouhé podání určovací žaloby držitelem vedlo k jeho právní kvalifikaci jako držitele v nepoctivém úmyslu, vznikl by paradox, kdy by držitel mohl sám sobě zhoršit postavení tím, že se domáhá svého práva. Účelem analogické aplikace § 995 o. z. je však chránit vlastníka, nikoliv penalizovat držitele za uplatňování jeho práv.

47. V posuzované věci ve vztahu k žalobcům by tedy bylo možné dovozovat jejich nepoctivý úmysl coby držitelů částí pozemků, které jsou nyní odděleny předmětným geometrickým plánem z pozemků žalované 1) a žalované 2), a ve vztahu k žalobkyni a) i z části pozemku žalovaného 3), pakliže by např. bylo v řízení prokázáno, že tito žalobci nebo jejich právní předchůdci úmyslně posunuli oplocení svých zahrad do částí pozemků, o kterých věděli či mohli vědět, že nejsou v jejich vlastnictví, aby vytvořili (založili) situaci, že se k těmto pozemkům chovají jako vlastníci a tedy je mají ve vlastnické držbě. Ovšem takové zjištění na základě provedených důkazů nebylo možné učinit.

48. [Mimořádné vydržení vlastnického práva žalobkyně a) k pozemkům uvedeným v žalobě] Jak již shora bylo uvedeno, žalobkyně a) se stala výlučnou vlastnicí pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno dnem datum (vizte bod ad 16), přičemž do roku 2023, jak uvedla právní zástupkyně žalobců, v replice shora i při jednání konaném před soudem dne datum žalobci, respektive zcela nepochybně i žalobkyně a) neměli informace zpochybňující jejich vlastnickou hranici, tj. u žalobkyně a) vlastnickou hranici jejího pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Kromě toho sama tato okolnost by stejně nemohla způsobit ztrátu podmínky mimořádného vydržení, neboť - jak již bylo rovněž vyloženo shora z judikatury Nejvyššího soudu - v zásadě platí, že ujal-li se někdo držby nikoliv v nepoctivém úmyslu a později zjistí, že není vlastníkem (není v katastru evidován jako vlastník), případně, že není vlastníkem části pozemku, který je oplocen a jenž dosud nerušeně držel, nemá tato vědomost za následek zánik kvalifikované držby, a to držby nikoliv v nepoctivém úmyslu. Žalobkyně a) přitom do uplynutí dvacetileté lhůty pro mimořádné vydržení nečelila žádné vlastnické žalobě ze strany žalované 1) či žalované 2).

49. Současně je však třeba uvést, že započtení držby pro mimořádné vydržení u žalobkyně a) možné nebylo, neboť je zjevné, že její právní předchůdci - rodiče, kteří měli uvedený pozemek v tehdejším svém bezpodílovém spoluvlastnictví, nepochybně touto určovací žalobou dotčenou připlocenou část ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., v rozhodném znění, vydrželi. A pokud se tak (s vysokou pravděpodobností, respektive zcela jistě) stalo, pak to znamená, že v případě žalobkyně a) by zde nepřicházel v úvahu zápočet vlastnické držby jejích rodičů. V tomto směru soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dle kterého zápočet držby směřující k vydržení nelze učinit u držby vlastnické, neboť drží-li vlastník, nelze o vydržecí době uvažovat, a proto již z tohoto důvodu nelze držiteli započíst dobu, po kterou držel věc jeho předchůdce jako vlastník.

50. Soud tedy k žalobkyni a) uzavírá, že v jejím případě byly splněny všechny podmínky pro mimořádné vydržení jejího vlastnického práva k nově geometrickým plánem shora vymezeným pozemkům p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, pročež z tohoto důvodu bylo v tomto rozsahu její určovací žalobě soudem zcela vyhověno.

51. [Mimořádné vydržení vlastnického práva žalobkyně b) k pozemkům uvedeným v žalobě] Obdobné závěry je třeba učinit i v případě žalobkyně b), která se stala výlučnou vlastnicí pozemku p. č. hodnota dnem datum, přičemž ani v jejím případě během dvacetileté lhůty nezbytné pro mimořádné vydržení nebyla adresátem žaloby na ochranu vlastnického práva ze strany žalované 1) nebo žalované 2). Dokazováním přitom nebyl prokázán její nepoctivý úmysl při započetí této držby dotčených částí pozemků, pročež tedy i v jejím případě byly ve smyslu § 1095 splněny zákonné podmínky pro mimořádné vydržení, když současně nebylo možné v jejím případě zohlednit započtení vydržecí doby, kterou ani v žalobě právně relevantním způsobem netvrdila. Navíc s vysokou pravděpodobností by i v jejím případě platil stejný závěr jako u žalobkyně a), tj. že její právní předchůdce splnil podmínky pro vydržení nyní geometrickým plánem označených pozemků, jejichž hranice kopíruje dlouhodobý stav jejich užívání, pročež by ani v jejím případě nebylo možné započítat držbu vlastnickou.

52. Soud tedy k žalobkyni b) uzavírá, že i v jejím případě byly splněny všechny podmínky pro mimořádné vydržení jejího vlastnického práva k nově geometrickým plánem shora označeným pozemkům p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, pročež z tohoto důvodu bylo i v tomto rozsahu její určovací žalobě soudem zcela vyhověno.

53. [Mimořádné vydržení vlastnického práva žalobce c) k pozemkům uvedeným v žalobě] Rovněž v případě žalobce c) byly podle názoru soudu splněny podmínky pro mimořádné vydržení jeho spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na pozemcích p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa.

54. Předně je třeba (též i s přihlédnutím stále využitelné judikatury Nejvyššího soudu přijaté za účinnosti předchozího civilního kodexu - zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění) uvést, že i spoluvlastnický podíl může být předmětem držby a vydržení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

55. Vydržet lze tedy vlastnické právo i k části sousedního pozemku v situaci, kdy se nabyvatel pozemku mýlí o průběhu vlastnické hranice, v důsledku čehož se chopí i držby (části) sousedního pozemku, o němž se domnívá, že je součástí pozemku, který ve skutečnosti měl nabýt, přičemž rozhodnými pro posouzení dobré víry držitele jsou v tomto případě okolnosti, které doprovázely nabytí vlastnického práva a s tím související držby části sousedního pozemku, kdy je třeba posoudit, zdali nabyvatel věděl či vzhledem k okolnostem vědět měl, kudy vede vlastnická hranice v terénu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

56. Držitelem spoluvlastnického podílu je ten, kdo reálně vykonává práva, která zákon spoluvlastníku dává. Faktickým ovládáním se nerozumí jen fyzické ovládání věci, neboť fakticky věc ovládá ten, kdo podle obecných názorů a zkušeností vykonává tzv. právní panství nad věcí; proto je držitelem např. pozemku i ten, kdo na něj fakticky dlouhou dobu nevstoupil, pokud se držby nechopí někdo jiný, a také ten, kdo vykonává držbu prostřednictvím jiné osoby (tzv. detentora); je však nezbytné, aby detentor věc fyzicky ovládal pro držitele a jeho jménem (např. jako jeho nájemce); důkazní břemeno, že tomu tak bylo, leží na tom, kdo tvrdí, že ten, kdo věc fyzicky ovládal, byl jeho detentorem (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

57. Držby spoluvlastnického podílu se nabývá tak, že držitel začne fakticky vykonávat (ne tedy jen uplatňovat vůči ostatním spoluvlastníkům) ta práva a povinnosti, která mu zákon jako spoluvlastníkovi dává (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Znamená to tedy, že i držba spoluvlastnického podílu předpokládá faktický stav, faktický stav obsahu spoluvlastnického práva, musí jít o skutečný výkon práva (zpravidla respektovaný ostatními spoluvlastníky; k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

58. V případě žalobce c) není pochyb o tom, že ten již původně společně se svou manželkou paní jméno FO v rámci bezpodílového spoluvlastnictví užíval i tu část oplocených pozemků, které jsou nyní předmětem jeho určovací žaloby a jsou vymezeny ve vyhotoveném geometrickém plánu. Posléze, po rozhodnutí v dědické věci řešící pozůstalost jeho manželky, se žalobce c) stal podílovým spoluvlastníkem pozemku p. č. hodnota v rozsahu id. 1/2, a z tohoto titulu dále jako spoluvlastník užíval i dotčené části dlouhodobě připlocených částí pozemků, jež podle stavu zápisů v katastru nemovitostí byly do vydržení součástí pozemků p. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví žalované 1) a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví žalované 2), respektive jejího právního předchůdce.

59. Ani v případě žalobce c) v řízení nebylo zjištěno, že by se na počátku držby vetřel do tohoto držebního stavu, případně že by mu bylo přičitatelné, že úmyslně připlotil dotčené části pozemků a bylo možné takovéto jeho jednání kvalifikovat jako držbu „v nepoctivém úmyslu“, tedy jednání ve zlé víře.

60. Rovněž ani žalobce c) nebyl adresátem žádné žaloby na ochranu vlastnictví ze strany žalovaných 1) a 2), takže lze vycházet ze stavu, že žalobce c) měl předmětnou část pozemku, nyní zmíněným geometrickým plánem oddělené pozemky p. č. p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v držbě již po dvacet let, přičemž k těmto pozemkům nabyl spoluvlastnické právo s velikostí spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ - s ohledem na § 3066 ve vztahu k § 1095 o. z. - k datum.

61. Soud dodává, že sama okolnost, že žalobce c) v průběhu tohoto řízení převedl svůj spoluvlastnický podíl na pozemku p. č. hodnota na svého syna - žalobce d), nemělo v době vyhlášení tohoto rozsudku žádný právní vliv na jeho originární nabytí (v důsledku mimořádného vydržení) spoluvlastnického podílu na uvedených pozemcích, neboť jde o právní skutečnost, k níž došlo ještě před tímto převodem.

62. Konečně je třeba ještě zmínit, že pokud nabývacím titulem žalobce c) a jeho tehdy žijící manželky [a matky žalobců d) a e)] paní jméno FO k pozemku p. č. hodnota byla smlouva o převodu nemovitosti RI Anonymizováno/Anonymizováno odstupní ze dne datum, na základě které jmenovaní uvedený pozemek vlastnili v režimu tehdejšího bezpodílového spoluvlastnictví manželů (vizte úřední záznam na č. l. 17 verte), a minimálně do oznámení nesouladu vlastnické hranice u jejich pozemku v r. 2018 prostřednictvím ústního oznámení svědkem jméno FO se dozvěděl v r. 2018 o předmětném nesouladu vlastnické hranice [pouze žalobce c), neboť jeho manželka dne datum zemřela], bylo by možné předpokládat, že ještě za života paní jméno FO manželé jméno FO na základě řádné držby vydrželi vlastnické právo k předmětným (nyní geometrickým plánem vymezeným) pozemkům hluboko před rokem 2018, které by tak byli v jejich bezpodílovém, respektive později ve společném jmění manželů.

63. Tvrdil-li žalobce c) v žalobě právně významné skutečnosti vedoucí k mimořádnému vydržení pouze jeho spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na předmětných pozemcích, soud byl tímto skutkovým rámcem vázán, když neměl a ani nemohl z moci úřední verifikovat jiné (netvrzené) a v řízení ani nezjištěné (neprokázané) skutkové poměry na jeho straně za účelem posouzení otázky řádného vydržení předmětných pozemků společně s jeho manželkou v době předcházející před datum.

64. Proto soud vycházel ze žalobních tvrzení a na základě provedeného dokazování z učiněných skutkových zjištění, jež se vztahovaly k otázce mimořádného vydržení spoluvlastnického práva žalobce c) na předmětných pozemcích (se spoluvlastnickou participací o velikosti podílu id. ½), a shora uvedenou eventualitu jiného režimu nabytí předmětných pozemků do případného bezpodílového vlastnictví žalobce c) a jeho manželky (tj. před její smrtí dne datum) uvádí zde pouze pro úplnost.

65. [Mimořádné vydržení vlastnického práva žalobců d) a e) k pozemkům uvedeným v žalobě] Žalobci d) a e) rovněž nabyli do svých spoluvlastnických podílů o velikostech shora již uvedených své spoluvlastnictví k pozemkům stejně jako žalobce c) s tím, že držbu jako spoluvlastníci vykonávali poté, co se v rámci projednání dědictví po jejich zemřelé matce paní jméno FO v roce 2014 stali spoluvlastníky pozemku p. č. hodnota. V jejich případě pak bylo možné provést zápočet mimořádné držby dle § 3066 o. z. žalobou dotčených pozemků, kterou před rokem 2014 vykonával jejich otec - žalobce c) se svou manželkou paní jméno FO. Přitom držba žalobců d) a e) nikoli v jejich nepoctivém úmyslu neskončila (nezanikla) ani okamžikem, kdy podali určovací žaloby proti žalovaným, neboť s takovou okolností podle platné právní úpravy mimořádného vydržení nelze spojovat zánik držby vedoucí k mimořádnému vydržení nemovité věci (k tomu srov. § 995 o. z.).

66. [Zamítnutí žalob o určení existence vydržení služebností z důvodu, že nejde o žaloby o určení právního vztahu či práva ve smyslu § 80 o. s. ř.] V případě žalob o vydržení věcných břemen, a to služebností spočívající v právu stezky a služebnosti spočívající ve vedení vodní strouhy, respektive inženýrských sítí v rozsahu v rozsahu vymezeném vyhotoveným geometrickým plánem po označených pozemcích, je situace procesně zcela jiná než u žalob shora na určení vlastnictví k předmětným pozemkům. V případě věcných břemen se totiž žalobci domáhají zcela jistě určení právní skutečnosti, že vydrželi předmětné služebnosti, nikoliv určení, že označené a dle vyhotoveného geometrického plánu polohově vymezené části služebných pozemků ve vlastnictví žalovaného 3) jsou zatíženy věcnými břemeny odpovídajícími služebnostem spočívajícím v právu stezky a v právu vedení vodní strouhy, respektive inženýrských sítí ve prospěch označených panujících pozemků. Nejde zde však o určovací žaloby, u kterých by bylo nezbytné posuzovat naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. Nejvyšší soud např. již v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyložil, že žaloba o určení, že určitá právní skutečnost je dána, není žalobou o určení právního vztahu nebo práva ve smyslu (poznámka soudu: podle tehdy platného znění o. s. ř.) § 80 písm. c) o. s. ř. (poznámka soudu: dnes § 80 o. s. ř.) a jde tak o žalobu v ustanovení § 80 o. s. ř. nevypočtenou, jež přichází v úvahu jedině tehdy, jestliže to zákon připouští (k těmto závěrům se Nejvyšší soud přihlásil i v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a v celé řadě dalších rozhodnutí).

67. Určení, že k takové právní skutečnosti (k vydržení předmětných břemen) došlo, by zcela jistě nenaplňovalo obsahové náležitosti vkladu schopné veřejné listiny (rozsudku), dle kterého by příslušný katastrální úřad mohl provést předmětný zápis (vkladem) do katastru nemovitostí. Jinak řečeno, určení právně relevantní skutečnosti spočívající ve vydržení věcných břemen, a to předmětných služebností, ještě nic nevypovídá o tom, že v době takto vyhlášeného rozsudku zde existuje věcně právní vztah (věcná břemena) mezi panujícími a služebnými pozemky, neboť takový právní stav může existovat, ale také již v době vyhlášení rozsudku existovat (trvat) nemusí.

68. Soud přitom nemůže poučovat žalobce o hmotném právu potud, aby své žalobní požadavky přizpůsobili platné hmotněprávní úpravě, neboť v takovém případě by řízení bylo asymetrické, nerespektující rovné postavení účastníků v občanském soudním sporném řízení a byl by mj. porušen ústavní princip práva na spravedlivý proces.

69. [I kdyby žalobci zvolili odpovídající žaloby o určení, že předmětné „služebné“ pozemky jsou zatíženy služebnostmi ve prospěch „panujících“ pozemků, přesto by bylo nutné tyto žaloby zamítnout, a to z následujících důvodů] Nad rozsah odůvodnění rozsudku soud považuje za nezbytné uvést následující poznámky. Ty směřují k jednoznačnému závěru, že i kdyby žalobci své žalobní petity řádně formulovali tak, aby bylo určeno, že předmětné služebné pozemky jsou zatíženy uvedenými služebnostmi ve prospěch panujících pozemků, přesto by jejich žaloby z věcných důvodů musely být zamítnuty. Důvody, jež vedou soud k takovému jednoznačnému závěru, jsou následující.

70. Jelikož podle žalobního tvrzení u všech žalobců k nabytí práv odpovídajícím předmětným služebnostem mělo dojít mimořádným vydržením po datum, bylo by nezbytné věc posuzovat podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (srov. § 3028 odst. 1, 2 o. z.).

71. Podle § 1260 odst. 1 věta první o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.

72. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

73. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 o. z. se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

74. Jak již shora bylo uvedeno, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nabyl účinnosti dne datum.

75. Z § 3066 vyplývá, že vlastnické právo k nemovité věci nabude mimořádným vydržením držitel, který měl před datum věc po stanovenou dobu v držbě nikoliv v nepoctivém úmyslu, a to i se započtením stejně kvalifikované držby jeho předchůdce, pokud ovšem ten sám již vlastnické právo vydržením nenabyl. K započtení je způsobilá i doba držby před datum.

76. S ohledem na § 1260 odst. 1 větu první o. z. platí tato právní úprava i pro mimořádné vydržení služebnosti. Znamená to tedy, že pokud držitel práva odpovídajícího služebnosti nebyl k datum nikoliv nepoctivého úmyslu, nemohl nabýt držené právo k nemovitosti na základě mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 o. z. ve spojení s § 3066 o. z. Jinými slovy vyjádřeno, v případě mimořádného vydržení je možné započíst (a to i v případě zohlednění kvalifikované držby předchůdce držitele) k datum jen 15 let předchozí držby držitele nikoli v nepoctivém úmyslu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

77. Nejvyšší soud v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, shrnul, že ten, kdo se vydržení práva služebnosti domáhá, musí prokázat, že toto právo po určitou zákonem stanovenou dobu jako právo věcné držel, tj. fakticky vykonával jeho obsah (corporalis possessio) s úmyslem mít ho pro sebe (animus possidendi), a to bez ohledu na to, zda mu takové právo náleží či nikoli.

78. Samotné faktické užívání věci cizí bez dalšího není možné kvalifikovat jako držbu práva služebnosti, a proto ani nemůže vést k vydržení tohoto práva. Jedná se jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného právního důvodu (např. výprosa, obligace, veřejné užívání) nebo bez právního důvodu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Důkazní břemeno ohledně držby práva pak tíží toho, kdo se vydržení (ať už řádného či mimořádného) domáhá.

79. V posuzovaném případě však z dokazování vyplynulo, že žalobci, případně jejich právní předchůdci nerealizovali ve vztahu k jimi tvrzené stezce, respektive pěšině a vodní strouze držbu, nýbrž prosté (per facta) „veřejné“ užívání dotčené části pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, neboť jak výslovně uvedli ve své žalobě a v navazujících dalších svých podáních v tomto řízení (ve vztahu k tvrzené stezce, respektive pěšině a vodní strouze):

80. a) „…po více než 20 let užívají jako další přístupovou cestu ke svým zahradám část pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno…o níž byli doposud v dobré víře, že se jedná o obecní cestu…“, a (ve vztahu k vodní strouze) „…dále pro odvod dešťové vody využívali nebo užívají strouhu, která vede podél stezky (a tedy i jejich oplocených zahrad)…“ (vizte žaloba, bod 18);

81. b) „…za hranicí pozemků žalobců vedla cesta, kterou využívali obyvatelé obce, stroje při obdělávání půdy a osoby mířící na Hliník. Žalobce 3 [poznámka soudu: podle uvedeného označení by se mělo jednat o žalobce c), který však se svou manželkou paní jméno FO, jež zemřela v roce 2014, nabyl vlastnická právo mj. k pozemku p. č. hodnota v roce 1970, z čehož plyne, že tuto informaci by mohl sdělit buďto žalobce d) - mladší syn žalobce c) nebo žalobce e) - starší syn žalobce c)] sám jako malé dítě před tím, než jeho rodina získala vlastnické právo, užíval obecní cestu“ (vizte replika žalobců k vyjádření žalovaných, bod 7);

82. c) „Tento spor mezi stranami vznikl již od samého počátku [tedy od roku 2003 (poznámka soudu: při jednání konaném před soudem dne datum bylo vyjasněno, že rok 2003 byl právní zástupkyní žalobců uveden v replice žalobců k vyjádření žalovaných chybně, když správně se jednalo o rok 2023), kdy proběhla první jednání), neboť všichni vlastníci zahrad nesouhlasili s tvrzením, že by neoprávněně užívali obecní cestu, která dříve prý údajně vedla skrze jejich pozemky.“ (vizte tamtéž, bod 10);

83. d) „Žalobci rovněž považují za podstatné zmínit i žalobcem 1 [poznámka soudu: zjevně míněno žalovanou 1)] organizované společné jednání v roce 2024…Vlastníci zahrad byli ze strany katastrálního úředníka seznámeni s tím, že došlo k chybnému vyznačení obecní cesty…Problémem bylo, že žalovaný 1 již v době tohoto jednání odprodal své pozemky Anonymizováno třetí osobě a v části zahrad žalobců by touto žalobou fakticky došlo k zániku obecní cesty a jedinou možností je právě zachování této pěšiny pomocí služebnosti stezky…“ (vizte tamtéž, bod 10);

84. e) „Obecní cesta totiž ve skutečnosti vždy vedla až na samotném vrchu, tedy až za současnými ploty žalobců, a to včetně strouhy, kterou jak uvedl žalovaný 1 vybudovalo JZD, aby bylo zabráněno stoku vody a hlíny do zahrad majitelů pozemků (tedy i žalobců)…“ (vizte tamtéž, bod 17).

85. Služebnost je věcným právem k věci cizí (služebná věc), ze kterého pro vlastníka služebné věci vyplývá povinnost něco strpět nebo se něčeho zdržet. Služebnost tak umožňuje oprávněnému, aby služebnou věc užíval určitým vymezeným způsobem, nebo oprávněnému umožňuje zakázat vlastníkovi služebné věci, aby ji určitým vymezeným způsobem užíval.

86. Služebnost lze nabýt také vydržením. Podmínky vydržení služebnosti jsou obdobné jako při vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena, a to včetně vydržecí doby. Jak již shora bylo uvedeno, kromě řádného vydržení služebnosti je přípustné i její vydržení mimořádné.

87. Vykonávat právo, které může vyplývat ze služebnosti (např. přecházet přes cizí pozemek), lze na základě různých právních důvodů, např. na základě obligačního práva (např. práva nájmu) nebo na základě pouhého svolení vlastníka (výprosy). To však ještě nezakládá držbu, a tím méně vydržení věcného práva. Pro držbu služebnosti a jejího (i mimořádného) vydržení je tedy (vedle faktického výkonu práva) podmínkou, aby držitel byl přesvědčen o tom, že mu k jeho konání svědčí věcné právo, a aby toto své přesvědčení dal, byť konkludentně, najevo vlastníkovi věci. Právním důvodem vydržením (právním titulem) musí být právní skutečnost, ze které může vzniknout služebnost (k tomu srov. Spáčil, J. a kol. věcná práva, katastr nemovitostí a správa cizího majetku, právnická osoba. Beck, 2018, s.179 a násl.).

88. Právní důvod pro vydržení služebnosti se nevyžaduje v případě mimořádného vydržení; podstatné je, aby držitel realizoval v rozsahu vymezené služebností držbu a na jejím počátku jednal nikoliv v nepoctivém úmyslu, tj. nejednal ve zlé víře. O držbu se však nejedná, a to ani z pohledu mimořádného vydržení, pakliže ten, jenž se považuje za držitele, pouze fakticky způsobem obdobným např. výprose či faktickému stavu využívá obsah výkonu práva jinak se blížímu služebnosti, třeba v mylném předpokladu, že takové právo realizuje na obecním pozemku nebo jako služebnost zakládající oprávnění takové právo vykonávat veřejností, tj. blíže neomezeným okruhem osob.

89. Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyložil a odůvodnil právní názor, že vůle držet právo odpovídající služebnosti (animus) musí být dána najevo vlastníkovi služebného pozemku a vlastník musí držbu trpět. Jinak nemůže jít o držbu práva odpovídajícího služebnosti, ale jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného důvodu (např. výprosa, obligace, veřejné užívání) nebo bez právního důvodu. Takové chování ovšem nemůže být kvalifikováno jako držba práva. K tomu soud pro názor jako argument ad absurdum uvádí příklad, že pokud by měl být pro vydržení služebnosti relevantní (určující) toliko faktický stav realizovaný „držitelem“, pak by nutně muselo platit, že vlastník, jenž např. po celá dlouhá léta (s ohledem na rozsah svého nemovitého majetkového fondu) v konkrétním případě nekontroloval faktický stav svého dotčeného a „držitelem“ užívaného pozemku, by vlastně byl nucen strpět existenci tímto způsobem zrealizovaného vydržení služebnosti, aniž by mu takové chování „držitele“ bylo vůbec jakkoliv (v jakékoliv formě) dáno najevo, což by byl jednoznačně důsledek zcela absurdní a chaoticky by v právní praxi vyvolával právní nejistotu. Jestliže ovšem držba zahrnuje faktické ovládání věci a držební vůli, pak podstata nakládání s věcí nebo výkonu práva není ve fyzickém ovládání věci. Faktické ovládání věci nebo výkonu práva má ten, kdo vstupuje ohledně věci do takových společenských vztahů, které jsou obecně považovány za projev právní moci nad věcí či výkonu jiného drženého práva (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 23. 2015, sp. zn. spisová značka). Jestliže vůle držet právo odpovídající věcnému břemeni není dáno najevo vlastníkovi služebného pozemku a vlastník takovou držbu ani netrpí, pak se nejedná (objektivně jednat ani nemůže) o držbu odpovídající věcnému břemeni, ale jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného právního důvodu, případně bez právního důvodu; okolnost že takový „držitel vykonává právo“ v právním omylu, nemá (nemůže mít) vliv na tuto fakticitu stavu potud, že by z ní bylo lze dovozovat naplnění držby.

Nutno tedy pro závažnost věci připomenout (rekapitulovat): z obecného hlediska je institut držby (possessio) nutno chápat jako faktickou (všeobecnou) moc nad věcí (hmotnou), přičemž na rozdíl od vlastnictví, které představuje právní panství nad věcí, je držba faktickým panstvím, pokud jsou splněny dva její základní předpoklady. A to 1. fyzické ovládání věci (corporalis possessio) doprovázené vůlí ovládat věc jako vlastní, a dále 2. vůle držitele mít věc naprosto a úplně pro sebe (animus possidendi), tj. nakládat s ní jako s vlastní, jako s předmětem svého vlastnictví. V případě posuzování podmínek pro (řádné či mimořádné) vydržení věcného břemene předmětné služebnosti se tyto dva předpoklady redukují v rozsahu nezbytném pro ovládání a nakládání se služebným pozemkem vlastníkem pozemku panujícího. Skutečnost, že se někdo chová způsobem, který naplňuje možný obsah práva odpovídajícího věcnému břemeni (např. přechází přes cizí pozemek) ještě neznamená, že je držitelem věcného práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Je třeba, aby dal vlastníkovi pozemku najevo, že pozemek užívá právě z titulu věcného břemene a aby vlastník užívání svého pozemku z takového (byť domnělého) právního titulu trpěl. Jen takové jednání lze totiž obecně považovat za výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni.

90. V poměrech této věci v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný 3) nebo jeho právní předchůdce věděl, respektive bylo mu ze strany žalobců či některým z nich, anebo ze strany jejich právních předchůdců dáno najevo, že žalobci, respektive jejich právní předchůdci či snad blíže neurčený okruh osob (občanů obce adresa) využívali stezku či pěšinu v rozsahu vymezeném nyní vypracovaným geometrickým plánem či využívali vodní strouhu, respektive inženýrské sítě opět v rozsahu vymezeném nyní vyhotoveným geometrickým plánem. Taková podmínka zde splněna nebyla, přičemž epizoda zjištění v řízení, kdy žalobce e) se domáhal v souvislosti s negativními důsledky nahodilého odtoku povrchové vody z deponované zeminy na pozemku žalovaného 3) ve směru mj. k pozemku p. č. hodnota, po žalovaném 3) technického řešení, pročež žalovaný 3) dočasně vytvořil operativní odvodňovací žlab, jenž měl podobným důsledkům napříště zamezit, a to po dobu, kdy zemina byla deponována na jeho pozemku, nelze považovat za vyrozumění vlastníka „služebného“ pozemku s faktickým výkonem „držitele“ práva odpovídajícího věcnému břemeni předmětné služebnosti.

91. Kromě toho tvrzená obecní stezka, respektive pěšina a vodní strouha, byla-li by v držbě i žalobců, by při splnění dále stanovených předpokladů, naplňovala charakter veřejného statku dle § 490 o. z., jenž stanoví, že věc určená k obecnému užívání je veřejný statek. Veřejný statek přitom neumožňuje, a to s ohledem na povahu obecného užívání, vydržení, neboť nemůže být předmětem držby.

92. Pokud by se mělo jednat o obecní cestu, stezku, pěšinu, nebylo by možné jí vydržet, protože při splnění zákonem stanovených podmínek by se jednalo o veřejnou účelovou pozemní komunikaci (kterou může být i třeba právě pěší stezka).

93. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále též „PozKom“), pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Podle druhého odstavce cit. par. pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie: a) dálnice, b) silnice, c) místní komunikace, d) účelová komunikace.

94. Podle § 7 odst. 1 PozKom účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských alesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s právnická osoba upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena.

95. Podle § 7 odst. 2 cit. zák. účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.

96. Existence veřejně přístupné účelové komunikace nemusí být zapsána v katastru nemovitostí a rozhodující nebude ani to, jak je pozemek v katastru nemovitostí zapsán. „Katastr nemá v tomto ohledu konstitutivní význam; druh pozemku ani způsob využití (účelové komunikace se vedou jako „ostatní plocha – ostatní komunikace“) nejsou závaznými údaji na rozdíl od parcelního čísla a geometrického určení nemovitosti (srov. § 51 katastrálního zákona), ani nejsou jinak právně privilegovány na rozdíl od údajů o věcných právech (srov. § 980 a násl. obč. zák.).” (Černínová, M., adresa, K., Tichý, M.: Zákon o pozemních komunikacích. 1. vyd., adresa: Wolters Kluwer, a. s., 2015, s. 136).

97. Pozemní účelová komunikace (ať již veřejná nebo neveřejná) nemusí být ani zpevněná ani nemusí jít o stavbu pevně spojenou se stavbou; účelovou komunikací může být i pozemek sloužící jako dopravní cesta, a to i pro spojení např. k jedné nemovitosti.

98. Účelové pozemní komunikace mohou být jak ve vlastnictví fyzických, tak i právnických osob (obcí, státu atd.); rozhodujícím kritériem pro určení vlastnictví víceúčelové komunikace je pozemek, na kterém se účelová komunikace nachází. Vlastník pozemku je tedy zároveň vlastníkem této komunikace (adresa, R.: Účelové pozemní komunikace. 2. aktualizované a doplněné vydání podle právního stavu k datum. adresa: Leges 2015, Praktik, s. 50).

99. Nejvyšší soud již ve svém rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyložil k problematice veřejně přístupné účelové komunikace následující právní závěry, které jsou využitelné i ve skutkových poměrech této věci (nyní v textu tučně zvýraznil soud).

100. „Ze zákona se podává, že účelovou komunikací je taková pozemní komunikace, která splňuje znaky, uvedené v § 7 odst. 1 PozKom. Je přitom zjevné, že vždy nemusí jít o stavbu, která by vyžadovala stavební povolení; takové povolení zpravidla nevyžaduje zřízení cest lesních nebo polních, které nejsou stavbami ani samostatnými věcmi ve smyslu § 118 odst. 1 obč. zák., jde jen o určitým způsobem užívaný pozemek, který je pozemní komunikací. Pozemek je tedy pozemní komunikací v případě, že jde o dopravní cestu určenou k užití silničními a jinými vozidly a chodci, sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Pozemek, který splňuje uvedená kritéria, se stává účelovou komunikací ze zákona, aniž by bylo třeba o jeho kategorizaci jako účelové komunikace vydávat správní rozhodnutí; lze poukázat na správnou argumentaci odvolacího soudu k této otázce, zejména na to, že zákon o pozemních komunikacích, který upravuje v § 3 odst. 1 rozhodování zařazování pozemních komunikací do jednotlivých kategorií a tříd, se o rozhodování o zařazení komunikace do kategorie účelová komunikace nezmiňuje, ačkoliv upravuje zařazování do všech ostatních kategorií komunikací.

101. Zřídí-li tedy vlastník pozemku účelovou komunikaci anebo souhlasí-li, byť i konkludentně, s jejím zřízením (aniž by šlo o komunikaci v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu), stává se tato komunikace veřejně přístupnou a vztahuje se na ni nadále obecné užívání pozemní komunikace. Soukromá práva vlastníka jsou v tomto případě omezena veřejnoprávním institutem obecného užívání pozemní komunikace. Zákon o pozemních komunikacích je třeba vykládat v souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, podle kterého vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Proto nelze zřídit účelovou komunikaci na pozemku proti vůli jeho vlastníka; zřídí-li pozemní komunikaci, která by jinak byla účelovou komunikací, někdo jiný než vlastník a vlastník neprojeví, byť i konkludentně, souhlas s existencí a užíváním této komunikace, může se domáhat ochrany negatorní žalobou podle § 126 odst. 1 obč. zák. Je-li však účelová komunikace v souladu s vůlí vlastníka zřízena, nemůže její vlastník jednostranným vyhlášením zamezit jejímu obecnému užívání, jak je zřejmé i z ustanovení zákona o pozemních komunikacích, která vážnou regulaci provozu na veřejně přístupných účelových komunikacích (§ 7 odst. 1) na rozhodnutí příslušného orgánu, nikoliv na rozhodnutí vlastníka (§ 7 odst. 1 věta druhá, § 24), i z těch ustanovení, která svémocnou regulaci postihují [§ 42 odst. 2 písm. c)]…Vlastník komunikace, která má znaky účelové komunikace, která není v uzavřeném prostoru nebo objektu (§ 7 odst. 2 PozKom), není ani při zřízení komunikace oprávněn omezit užívání této komunikace na určitou skupinu subjektů, a vyloučit tak její obecné užívání. To neznamená, že vlastník by byl zbaven možnosti provoz na účelové komunikaci regulovat, případně komunikaci zcela uzavřít; může tak však učinit jen na základě rozhodnutí příslušného správního orgánu.

102. Obecné užívání pozemních komunikací není institutem soukromého práva, ale jde o veřejnoprávní oprávnění, které nelze omezit na základě jednostranných úkonů subjektů práva. Toto užívání se neopírá o občanskoprávní předpisy, ale o zákon o pozemních komunikacích. Z § 44 odst. 1 tohoto zákona vyplývá, že v řízení o věcech upravených zákonem o pozemních komunikacích, tedy i o obecném užívání komunikací, se postupuje, nestanoví-li tento zákoník jinak, podle obecných předpisů o správním řízení. Podle § 7 odst. 1 a 2 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon. V občanském soudním řízení nelze projednávat a rozhodovat věci, upravené zákonem o pozemních komunikacích, které podle § 44 odst. 1 tohoto zákona mají být projednány v řízení, provedeném podle obecných předpisů o správním řízení; nelze tedy ani vydat rozhodnutí o tom, že pozemek je účelovou komunikací (ostatně by nešlo ani o některý z případů, uvedených v § 80 o. s. ř.). Pokud se však v soudním řízení o negatorní žalobě podle § 126 odst. 1 obč. zák. žalovaný brání námitkou, že pozemek, z jehož užívání má být vyloučen, je účelovou komunikací, posoudí soud otázku, zda skutečně jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, jako předběžnou podle § 135 odst. 2 o. s. ř., aniž by bylo nutné k této otázce vydávat správní rozhodnutí.“

103. Podle konstantní judikatury veřejně přístupná účelová komunikace existuje za současného naplnění následujících 4 pojmových znaků: 1. stálost a znatelnost komunikace v terénu podle § 2 odst. 1 PozKom, 2. zákonný účel podle § 7 odst. 1 PozKom, 3. souhlas vlastníka s veřejným užíváním a 4. nutná komunikační potřeba (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka a v něm dále citovanou judikaturu, příp. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, publikovaný pod č. 6/2013 ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).

104. Ve zjištěných skutkových poměrech této věci je zjevné, že by nemohl být naplněn již první zákonný důvod pro existenci, respektive trvání účelové komunikace, a to její stálost a znatelnost komunikace v terénu, neboť v dotčeném úseku je terén v podstatě zcela zarostlý náletovými dřevinami. Rovněž zde absentuje i druhý zákonný znak, tj. spojení k pozemkům žalobců, neboť pod takový účel nelze zařadit situaci, aby vlastník pozemku mohl brankou ze svého pozemku vstoupit na cizí pozemek přes jím tvrzenou účelovou komunikaci, aniž by tím realizoval spojení ve smyslu z bodu XY takové komunikace ke své nemovité věci, kdy při absenci toho by nebylo možné současně naplnit čtvrtý znak spočívající v nutné komunikační potřebě, když zde - s ohledem na výše uvedené - by absentovala i nezbytnost komunikační potřeby žalobců k jimi tvrzené vodní strouze, která možná v určitém úseku byla některým z nich fakticky užívána, a to ani jako výprosa. A konečně zde není splněn ani třetí zákonný znak pro existenci veřejné účelové komunikace, a to (byť i implicitní) souhlas vlastníka s jejím veřejným užíváním.

105. Nicméně, pokud by v reálu veřejné cesta, či stezka nebo pěšina, která dle žalobců vede podél jejich pozemků, což dokazováním prokázáno nebylo, vedla, nemohli by beztak žalobci k ní služebnost vydržet, a to ani mimořádně, neboť při naplnění podmínek ve smyslu zákona o pozemních komunikacích by se jednalo o veřejnou účelovou komunikaci, kterou vydržet jako služebnost nelze. Žalobci přitom v řízení kontinuálně zaujímali názor, že tato stezka či pěšina by měla sloužit jako obecní cesta, tedy by dle nich měla být určena k užívání pro veřejnost, pro neomezený okruh uživatelů.

106. Obdobný závěr by bylo nutno učinit i ve vztahu k žalobci tvrzené držbě vodní strouhy, jež měla sloužit k ochraně pozemků občanů před případnými nahodilými splavy zeminy a vody na jejich pozemku v dané lokalitě, a v konečném důsledku pro ochranu občanů obce adresa v dotčeném území, neboť s ohledem na § 1260 odst. 2 o. z. při vydržení služebnosti odpovídající veřejnému statku je vydržitelkou (opět pouze) obec, na jejímž území se věc nalézá.

107. Z dokazování ovšem nevyplynulo, že by vodní strouha měla plnit funkci žalobci jí přisuzovanou a že by vědomost o jejím využívání měl žalovaný 3). Podle názoru soudu část úseku, která žalobci byla vnímána, respektive v terénu popisována jako vodní strouha, nebyla jimi ve smyslu shora připomenutých náležitostí právního institutu držby užívána, respektive žalobci toto své domnělé právo zcela jistě nevykonávali v režimu držby, nýbrž na základě faktického stavu, jenž se blížil výprose, která však ve zjištěných skutkových poměrech věci nemohla naplňovat podmínky pro aplikaci § 2189 o. z., dle kterého přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

108. Lze tedy závěrem k otázce vydržení předmětných služebností uzavřít, že i kdyby žalobci správně (roz. s ohledem na hmotněprávní stav) formulovali své žaloby, a soud by se i v této části shora uvedeným způsobem věcně zabýval jejich žalobami, stejně by jejich žalobám z vyložených důvodů nemohlo být vyhověno.

109. [Zamítnutí žalob o uložení povinnost strpět zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí] Konečně žaloby, jimiž se jednotliví žalobci domáhali vydání rozsudku, kterým by žalovaným 1) až 3) byla uložena povinnost, že jsou povinni strpět zápis vlastnického práva k předmětným pozemkům, a dále, aby žalovaný 3) byl povinen strpět zápis věcného břemene služebnosti stezky a služebnosti vedení vodní strouhy, respektive inženýrských sítí do katastru nemovitostí, bylo nutno zamítnout. Je tomu tak již z toho důvodu, že z žádného právního předpisu neplyne taková povinnost fyzických či právnických osob, k jejichž tíži má být na základě (veřejné) vkladové listiny proveden příslušný zápis (v tomto případě ve formě vkladu vlastnických a jiných věcných práv) do katastru nemovitostí. Soud v civilním sporném řízení tímto způsobem nemůže ingerovat do procesu zápisů vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí.

110. Pokud rozsudek v části, v níž bylo určeno, že žalobci jsou vlastníky či spoluvlastníky s příslušnými spoluvlastnickými podíly předmětných pozemků, nabude právní moci, bude představovat veřejnou vkladovou listinu, dle které (respektive dle příslušného výpisu z takto pravomocného rozsudku) příslušný katastrální úřad provede zápis předmětného práva ve formě vkladu do katastru nemovitostí. V důsledku novelizace občanského soudního řádu totiž soudy již ke vkladu nezasílají pravomocné rozsudky o určení vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovité věci, nýbrž jsou povinny postupovat dle § 158 odst. 5 věty před středníkem o. s. ř., jenž stanoví, že má-li být na podkladě rozsudku proveden zápis do katastru nemovitostí, vyhotoví soud z rozsudku výpis obsahující údaje potřebné pro tento účel a zašle jej příslušnému katastrálnímu úřadu. Nedílnou součástí tohoto rozsudku, bude-li pravomocný, bude příslušný geometrický plán, dle kterého jsou vymezeny předmětné pozemky, k nimž bylo určeno vlastnické a spoluvlastnické právo žalobců. K opisu zasílanému katastrálnímu úřadu se současně připojí předmětný geometrický plán.

111. [Náhrada nákladů řízení - ve vztahu mezi žalobci a žalovanými 1) a 2) nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jinak je žalobkyně a) povinna nahradit žalovanému 3) náklady řízení v rozsahu 50 % a ostatní žalobci jsou povinni žalovanému 3) nahradit náklady řízení v plném rozsahu] Pokud jde o náhradu nákladů řízení ve vztahu mezi žalobci a žalovanými 1) a 2), soud dospěl k závěru, že v tomto případě je třeba ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vyslovit, že žádný z těchto účastníků nemá právo na náhradu nákladů právo. Je tomu tak z toho důvodu, že zatímco žalobci byli procesně úspěšní vůči žalovaným 1) a 2) s žalobami o určení svého vlastnictví k předmětným pozemkům, nebyli úspěšní ve vztahu k žalovaným 1) a 2) v žalobě o povinnosti strpět zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí. Z pohledu rozhodování o náhradě nákladů řízení zde dominuje procesní aspekt, nikoliv poměřování (z pohledu právního důsledku) relevance té které žaloby, jíž soud vyhověl či ji naopak zamítl. Proto podle názoru soudu bylo třeba rozhodnout, že žádný z těchto účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

112. Jelikož žaloby o určení vydržení předmětných služebností, jakož i o uložení povinnosti žalovaného 3) strpět předmětný zápis práv do katastru nemovitostí, byly zamítnuty, plyne z toho ten procesní důsledek, že žalovaný 3) byl - vyjma dílčího úspěchu žalobkyně a) v určení vlastnického práva k pozemku (vymezeného předmětným geometrickým plánem) p. č. Anonymizováno/Anonymizováno [z původního pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve vlastnictví žalovaného 3)] - plně procesně úspěšný, respektive vyjma žalobkyně a), k níž měl úspěch pouze v rozsahu 50 %, jak bude vyloženo dále.

113. Žalovanému 3) přitom vůči každému ze žalobců náleží samostatně právo na náhradu nákladů řízení, neboť skutečnost, že žaloby byly podány v rámci jedné listiny, nic nemohla změnit na procesní situaci, kdy žalovaný 3) musel s ohledem na jedinečné a významné skutkové okolnosti u každého ze žalobců realizovat svou právní obranu samostatně, což souvisí s jeho právem požadovat jemu vzniklé náklady vůči každému ze žalobců samostatně.

114. V případě žalobkyně a) totiž proti žalovanému 3) směřovaly celkem hodnota žaloby, a to o určení vlastnického práva žalobkyně a) k pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, dále dvě žaloby o určení, že vydržela vůči žalovanému 3) dvě shora specifikované služebnosti, a konečně čtvrtá žaloba o uložení povinnosti žalovanému 3), aby strpěl předmětnou povinnost ve vztahu k zápisům vlastnického a služebností do katastru nemovitostí.

115. Byla-li žalobkyně a) ze čtyř žalob podaných proti žalovanému 3) procesně úspěšná pouze v žalobě o učení jejího vlastnictví k předmětnému pozemku, a naopak ve zbytku procesně neúspěšná, lze uvedené vyjádřit tak, že byl úspěšná pouze z 25 %, a naopak procesně neúspěšná v rozsahu 75 %, což je naopak procesní úspěch v tomto sporu žalovaného 3).

116. Z posledně uvedené pak tedy plyne, že celkový procesní úspěch žalovaného 3) byl (75 % - 25 %) v rozsahu 50 %, což znamená, že žalovaný 3) má vůči žalobkyni a) právo na náhradu nákladů v rozsahu 50 %, které je třeba vypočítat (zjistit) z celkových nákladů řízení, jež žalovanému 3) v tomto sporu vznikly.

117. Byl-li by žalovaný 3) vůči žalobkyni a) plně (100 %) úspěšný, jeho náklady řízení (vycházeje z obsahu spisu) by celkově činily částku ve výši částka, jež by se sestávaly z dále uvedených položek:

118. Odměna advokáta žalovaného 3) podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“) zde vychází z dále uvedené tarifní hodnoty.

119. Podle § 8 odst. 1 věty první před středníkem AT není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká.

120. Podle § 12 odst. 3 AT při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí.

121. Shora již bylo vyloženo, že žalobci se nedomáhali určení, že pozemek žalobce p. č. Anonymizováno/Anonymizováno je zatížen v rozsahu vymezeném vyhotoveným geometrickým plánem předmětnými služebnostmi ve prospěch panujících pozemků, nýbrž určení právní skutečnosti. Proto v tomto případě nelze podle názoru soudu při rozhodování o tarifní hodnotě vycházet z § 9 odst. 3 písm. a) AT, jež stanoví, že částka částka se považuje za tarifní hodnotu mj. ve věcech zřízení věcného břemene, nýbrž je třeba aplikovat § 9 odst. 1 AT stanovící, že nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi a není-li dále stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu částka částka. Poněvadž žalovaný 3) čelil takto uplatněným dvě žalobám, je třeba za tuto tarifní hodnotu považovat částku ve výši (2 x částka) částka.

122. K tarifní hodnotě částka je pak ještě třeba, a to opět při aplikaci § 9 odst. 1 AT, připočítat částku částka coby tarifní hodnotu ve věci žaloby o uložení předmětné povinnosti žalovanému 3); celková tarifní hodnota tak v tomto případě činí částku ve výši částka, z níž odměna advokáta žalovaného 3) za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bod 5 AT (dle kterého sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty přes částka do částka činí částka a částka za každých započatých částka, o které hodnota převyšuje částka) částku ve výši částka.

123. V případě vynaložených nákladů řízení ve vztahu k žalobkyni a) je třeba u žalovaného 3) zohlednit především odměnu jeho advokáta, a to za celkem hodnota (dále uvedených) úkonů právní služby, z toho a) 5 úkonů právní služby po částka, a b) 2 úkonů právní služby po částka, a c) a jednoho úkonu právní služby po částka.

124. Skupina ad a) je tvořena těmito úkony právní služby: 1. převzetí a příprava právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT [z obsahu spisu plyne, že žaloba byla žalovanému 3) doručena dne datum a žalovaný 3) udělil plnou moc svému advokátovi k zastupování v této právní věci dne datum - vizte plná moc na č. l. 57], 2. nahlédnutí advokátem žalovaného 3) do procesního spisu dne datum - vizte záznam o nahlédnutí na č. l. 60 [podle nálezové judikatury Ústavního soudu nahlížení do spisu může být považováno za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 AT, neboť svou povahou se kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) AT; k tomu srov. nálezy Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 3000/11, nebo ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 4012/18; v daném případě s ohledem na skutkovou a právní složitost věci soud shledal tento úkon učiněný advokátem žalovaného 3) za důvodný a tedy výdaj za účelně vynaložený], 4. doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů podáním advokáta žalovaného 3) ze dne datum (na č. l. 174 a násl.) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, a 5. nahlédnutí advokátem žalovaného 3) do procesního spisu dne datum (vizte záznam o tomto nahlédnutí na č. l. 212), dle § 11 odst. 3 AT ve vztahu k § 11 odst. 1 písm. f) AT, neboť s ohledem na další učiněná podání žalobců prostřednictvím jejich advokátky, k nimž bylo připojeno množství příloh, jež soud advokátovi žalovaného 3) nezasílal (ani zasílat nemohl), objektivně vyvstala žalovanému 3) odůvodněná potřeba nahlédnout znovu do procesního spisu, pročež soud tedy i tento advokátem žalovaného 3) učiněný úkon právní služby shledal za účelně vynaložený výdaj v řízení. Celkem jde o odměnu ve výši částka.

125. Skupina ad b) je tvořena těmito úkony právní služby: 6. účast advokáta žalovaného 3) při jednání konaném před soudem dne datum (vizte protokol o tomto jednání na č. l. 153-156) dle § 11 odst. 1 písm. g) AT s přihlédnutím k tomu, že toto jednání trvalo od 10:00 hod. do 12:34 hod., tedy přesáhlo dvě hodiny, pročež advokátovi žalovaného 3) zde náleží odměna v rozsahu 2 x částka, tj. částka ve výši částka, a 7. účast advokáta žalovaného 3) při jednání konaném před soudem dne datum v čase od 9:00 hod. do 13:07 hod; i v tomto případě jednání přesáhlo dvě hodiny [poznámka soudu: jednání sice skončilo ve 13:07 hod., avšak další překročení jednání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) AT zde nepřichází v úvahu, neboť jednání bylo přerušeno z důvodu účastníky vyžádané přestávky, kterou podle názoru soudu nelze započítat do celkové doby jednání; v tomto kontextu pak nastanuvší přesah doby o 7 min. soud nepovažoval za okolnost vedoucí k dalšímu nezbytnému (tedy již třetímu) navýšení odměny advokáta žalovaného 3)], a proto advokátovi žalovaného 3) náleží odměna opět ve výši částka. Celkem jde o odměnu ve výši částka.

126. Skupina c) je představována jedním (osmým) úkonem právní služby spočívajícím v účasti advokáta žalovaného 3) při jednání konaném před soudem dne datum, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozsudku [§ 11 odst. 2 písm. f) AT] po částka.

127. Součet odměn advokáta žalovaného 3) ad 124 a 126 činí celkem částka.

128. Advokátovi žalovaného 3) dále náleží náhrada za 8 paušálů hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT po částka, tj. celkem náhrada ve výši (4 x částka) ve výši částka

129. Dále advokátovi žalovaného 3) náleží dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náhrada odpovídající 21 % DPZ z ad 124 až 128 (tj. 21 % z částky ve výši částka) ve výši částka.

130. Celkové náklady řízení žalovaného 3) vůči žalobkyni a) činí částku ve výši částka. Jelikož však žalovanému 3) vůči žalobkyni ze shora uvedených důvodů náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 50 %, je žalobkyně a) povinna zaplatit žalovanému 3) dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jeho advokáta částku ve výši (50 % z částky částka) částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

131. V případě zbývajících žalobců b) až e) je každý z nich povinen zaplatit žalovanému 3) k rukám jeho advokáta částku ve výši částka (ohledně skladby nákladů řízení vizte odůvodnění shora), a to rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekucí.