OSZL 41 C 35/2026-46

Okresní soud ve Zlíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Bronislavou Tinklovou, LL.M., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 14 670 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 12 270 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 670 Kč od 20. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Předmět řízení

1. Žalobce se žalobou, podanou dne datum u Okresního soudu ve Zlíně (dále jen „soud“), ve znění podání ze dne datum, domáhal po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 670 Kč od 20. 3. 2024 do zaplacení. V důvodech uvedl, že účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o úvěru č. hodnota-Anonymizováno. Žalobce poskytl žalované ze smlouvy úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit se souhrnným poplatkem ve výšiAnonymizovánočástka v týdenních splátkách po 455 Kč. Žalovaná zaplatila na dluh částku 12 600 Kč. Žalobce doplnil, že před poskytnutím úvěru posoudil úvěruschopnost žalované, a to její příjmy, platební historii u žalobce, záznamy v insolvenčním rejstříku a finanční situaci dle prohlášení žalované, provedl kontrolu dokumentů uvedených v kartě klienta.

Skutková zjištění

2. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“) a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že účastníci uzavřeli smlouvu datum. Ve smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit žalobci celkem částku 27 270 Kč v 60 týdenních splátkách po částka; smlouva byla uzavřena na dobu 60 týdnů a žalovaná podpisem potvrdila, že převzala celou částku úvěru v hotovosti při podpisu smlouvy.

3. Z informace o smlouvě o úvěru se podává, že žalovaná od počátku hradila sjednané splátky úvěru nepravidelně a uhradila postupně na úvěr celkem částku částka.

4. Z karty klienta ze dne 24. 1. 2023 se podává, že žalovaná byla nemajetná, „spolubydlící“ s příjmem domácnosti celkem ve výši částka a s výdaji domácnosti částka, měla dluhy u nebankovních poskytovatelů úvěrů. Doložila občanský průkaz, pracovní smlouvu a výplatní pásky za měsíce 11/2022 a 12/2022.

5. Z výplatní pásky za měsíc 1/2023 se podává čistý příjem žalované ve výši částka.

6. Z výplatní pásky za měsíc 12/2022 se podává čistý příjem žalované ve výši částka.

7. Z výplatní pásky žalované za měsíc 11/2022 se podává čistý příjem žalované ve výši částka.

8. Z předžalobní výzvy s informací o jejím podání se podává, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání; výzva byla dána k poštovní přepravě žalované dne datum.

9. Z výpisu řízení (ISAS) se podává, že na žalovanou byly v roce 2023, 2024 a 2025 nařízeny u soudu exekuce.

10. Z pověření soudního exekutora ve věci Okresního soudu ve Zlíně ze dne12. 7. 2023, č. j. spisová značka, spolu s exekučním titulem - elektronickým platebním rozkazem ze dne datum, č. j. EPR č. účtu-6, se podává, že předmětem vymáhání je pohledávka nebankovního poskytovatele úvěrů ve výši částka s příslušenstvím.

11. Z údajů o zaměstnání klienta ze dne datum, tedy po poskytnutí úvěru ze smlouvy o úvěru, se podává, že žalovaná deklarovala příjmy domácnosti ve výši částka čistého měsíčně.

12. Z rozsudku Okresního soudu ve adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, spolu s návrhem, se podává, že jiný nebankovní poskytovatel úvěrů tvrdil nesplacenou pohledávku za žalovanou ve výši částka ze smlouvy o úvěru ze dne datum, s níž se žalovaná ocitla v prodlení v září 2019.

Závěr o skutkovém stavu

13. Původní věřitel uzavřel dne datum s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalované poskytl žalovaného téhož dne částku částka.

14. Žalovaná na úvěr ze smlouvy o spotřebitelském úvěru zaplatila postupně částku částka.

15. V roce 2023, 2024 i 2025 byly na žalovanou opakovaně u soudu nařízeny exekuce.

16. Žalovaná již v roce 2019 přestala plnit na své splatné pohledávky vůči nebankovním institucím, pročež byla zahájena u soudu nalézací řízení.

Právní posouzení věci

17. Předmětem posouzení je, zda má žalobce vůči žalované nárok na uplatněnou pohledávku s příslušenstvím.

18. Soud věc právně podřadil pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

19. Podle § 9 odst. 2 o. z. soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

20. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované částku ve výši částka z titulu spotřebitelského úvěru.

26. Podle judikatorních závěrů vyšších soudů „neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná“.

27. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná v době uzavření úvěrové smlouvy nebyla úvěruschopnou. Před uzavřením smlouvy byla zadlužená u nebankovních institucí a dlužné pohledávky byly vůči ní vymáhány v soudních řízeních, proto je úvěrová smlouva (§ 1810 a násl. o. z., § 1935 o. z.) neplatná podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK). Při řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobcem např. z výpisů z účtů žalované, její platební historií by musela tato skutečnost nutně vyjít najevo.

28. Soud doplňuje, že uhradila-li žalovaná na dluh postupně částku částka nelze z uvedeného dovodit dle judikatorních závěrů vyšších soudů ani uznání dluhu žalované (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka) ani solventnost žalované, tj. schopnost žalované úvěr hradit ve sjednaných splátkách, ale pouze to, že se jedná o „prostého“ dlužníka, který se snažil dostát svým závazkům, a nikoliv o „sprostého“ dlužníka.

29. V posuzovaném případě je nutno konstatovat, že od počátku zde absentuje obligační vztah, původní věřitel však poskytl žalované částku 15 000 Kč, na níž žalovaná uhradila částku 12 600 Kč. Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci z důvodu plnění bez právního důvodu částku 2 400 Kč (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, § 2991 odst. 2 o. z., § 2993 o. z.).

30. Sankcí za poskytnutí úvěru v rozporu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je, že žalobci je vrácena toliko jistina, a to v nové lhůtě splatnosti (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobci proto soud nemohl přiznat ani nárok na zákonný úrok z prodlení.

31. „Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17).

32. Jelikož mezi účastníky nedošlo k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, musel přistoupit ke stanovení splatnosti dluhu soud. Žalovaná v řízení zůstala nečinná a nesdělila, jaké jsou její aktuální poměry, proto stanovené platební povinnosti uložil soud žalované splnit v obecné pariční lhůtě, když do tohoto řízení, jakožto sporného, nebyly vneseny žalovanou žádné okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty jiné (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

33. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl co do částky 2 400 Kč a ve zbylé části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Náklady řízení

34. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl dle zásady úspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř., § 151 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaná byla ve věci převážně úspěšná, počítáno včetně příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozhodnutí, pročež jí přináleží právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Jelikož žalované v řízení žádné náklady nevznikly pro její procesní pasivitu, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně, může se jich oprávněná osoba domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.