OSZR 13 C 74/2022-39

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahozalovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 14 536 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 8 856 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 8 556 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 6 280 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 5 980 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 14 536 Kč spolu s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný evidovaný v registru silničních vozidel jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad číslo cm3, registrační značka, číslo technického průkazu anonymizováno, neměl v období od datum do datum k uvedenému automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ani k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad číslo cm3 do číslo cm3, registrační značka, číslo technického průkazu anonymizováno, a to v období od datum do datum, ačkoli mu tyto povinnosti vyplývají z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož osobní automobily nebyly pojištěny 92 dní při denní sazbě příspěvku 93 Kč a 92 dní při denní sazbě příspěvku 65 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 8 556 Kč a 5 980 Kč a dále v každém případě na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku v zákonné lhůtě 30 dnů výzvami ze dne datum a datum. Žalovaný však na tyto výzvy nereagoval a svůj dluh žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. Žalovaný jakožto vlastník a provozovatel motorových vozidel evidovaných v registru silničních vozidel nesjednal pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému příspěvek za dobu, po kterou žalovaný provozoval vozidla bez tzv. povinného ručení, a to včetně nákladů na jeho uplatnění; žalovaný nezaplatil žalobkyni žádnou částku.

5. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

6. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy. Pojistitel je povinen pojistnou smlouvu uzavřít, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu nebo všeobecným pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se lze od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného z pojištění odpovědnosti.

7. Podle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

8. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit anonymizováno příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.

9. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

10. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.

11. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit anonymizováno náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

12. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů anonymizováno spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. Soud má za to, že v daném případě nebyla uzavřena pojistná smlouva - smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv její uzavření je zákonnou povinností vlastníka a provozovatele vozidla (žalovaného). Zprávou stát. instituce ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný byl v období od datum do datum vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu s nejvyšším objemem válců specifikovaného v žalobě, dále že byl v období od datum do datum vlastníkem a provozovatelem i druhého osobního automobilu také specifikovaného v žalobě. Žalovanému proto vznikla za tato období povinnost platit příspěvek, který byl vypočten násobkem denní sazby 93 Kč v případě prvního osobního automobilu (dle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) a násobkem denní sazby 65 Kč v případě druhého osobního automobilu (dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) a počtem dnů, ve kterých nebyla vozidla pojištěna, tj. celkem 92 a 92 dnů, tj. celkem 8 556 Kč a 5 980 Kč. Žalobkyně dále oprávněně nárokovala náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč v každém případě; součtem soud dospěl k částkám 8 856 Kč a 6 280 Kč, k jejichž zaplacení žalobkyně marně vyzývala žalovaného. Žalobkyni po právu náleží uvedené příspěvky včetně nákladů na jejich uplatnění. Žalovaný se ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, takže žalobkyni přísluší vedle uvedené částky též úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 1 000 Kč, nikoliv částku 2 252 Kč, jelikož náklady vynaložené žalobkyní na zastoupení advokátem nepovažuje za vynaložené účelně.

15. název žalobkyně byla zřízena mimo jiné i za účelem anonymizováno 6 slov je tak nutno posuzovat jako činnost náležející k hlavnímu předmětu její činnosti, který pak musí být zásadně schopna zajišťovat vlastními silami. Jak také vyplývá z organizačního schématu obec anonymizována dvě slova (jež je součástí výročních zpráv veřejně dostupných na jejích webových stránkách), je součástí jejího anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizováno 6 slov anonymizována dvě slova anonymizováno, který mimo jiné„ vede agendu uplatňování a vymáhání příspěvku nepojištěných dle § 24c zákona č. 168/1999 Sb.“, tedy příspěvku upraveného v ustanovení § 4 zákona (když ustanovení § 24c zákona bylo dříve s účinností od 15. 1. 2015 zákonem č. 354/2014 Sb. zrušeno). Žalobkyně sama v rámci této agendy zpracovává výzvy k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, již ve výzvách ze dne datum a datum i upomínkách ze dne datum a datum je její nárok, který následně uplatnila prostřednictvím advokátky u soudu, natolik skutkově i právně precizován, že v nich uvedené údaje zcela dostačují i pro potřeby žaloby, do které také byly následně převzaty. Žaloba představuje vzorový návrh, pokud si žalobkyně najala služby advokáta vlastně za účelem přepsání údajů z výzvy k zaplacení do žaloby, pak takové zastoupení do značné míry postrádá racionální smysl a náklady na takové zastoupení advokátem nelze považovat za náklady, které byly vynaloženy účelně. Ke stejnému závěru opakovaně došel i název soudu (srov. usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací).

16. Současně však soud vycházel i ze závěrů vyslovených název soudu v nálezu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález název soudu zde dovodil, že za ústavně konformní je nutno pokládat takový postup civilních soudů, při němž v situacích, v nichž by účastníkovi řízení zastoupenému advokátem přiznaly paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, přiznávají, pokud je to nutné pro naplnění rovnosti účastníků řízení, tuto paušální náhradu coby náhradu hotových výdajů podle § 137 odst. 1 občanského soudního řádu i účastníkovi řízení, který advokátem zastoupen není. I když je zastoupení advokátem v tomto řízení podle názoru soudu neúčelné, neznamená to, že by s úkony spojenými s vyhotovením a zasláním předžalobní výzvy a podáním žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) nebyly spojeny jakékoliv náklady. I tyto rutinní a stále se opakující úkony zjevně přináší hotové výdaje za kancelářské potřeby či poštovné. Navíc neúčelnost nákladů vynaložených na právní zastoupení není dovozována ze samotného charakteru řízení či výše žalované částky, ale ze specifického postavení žalobkyně jako účastníka řízení. Soud proto přiznal žalobkyni náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náhradu hotových výdajů spojených s předžalobní upomínkou a návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, a to ve výši odpovídající paušální náhradě hotových výdajů dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a šlo v něm o peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč), tj. v částce 2 x 100 Kč, která by žalobkyni dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náležela i v případě, že by zastoupena nebyla (opět srov. usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací).

17. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku ke název soudu prostřednictvím název soudu.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.