VSPH 2 Cmo 326/2021-177

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Malé a soudců JUDr. Radima Novotného a JUDr. Ivany Wolfové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ trvale bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ bytem Adresa žalovaného, ⟪LB:lb_007⟫ dále adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený opatrovníkem - advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 537 486 Kč s příslušenstvím a odměnou, o odvolání znalkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. června 2021, č. j. 73Cm 4/2020-133

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že znalkyni Anonymizováno, IČO IČO, sídlem adresa, se přiznává náhrada za ztrátu času ve výši 600 Kč.

Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal znalkyni Anonymizováno (dále jen „znalkyně“) odměnu ve výši 600 Kč představovanou náhradou za ztrátu času za 3 hodiny po 200 Kč stráveného na cestě mezi sídlem znalkyně a Krajským soudem v Praze a zpět za účelem převzetí a vrácení materiálů ke zkoumání v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku č. 5/796/2021 195/2020 z 13.5.2021. Odkázal přitom na § 14 odst. 1 vyhl. č. 504/2020 Sb., o znalečném, dle kterého náhrada znalci náleží, pouze je-li nutné provést úkon v místě, které není sídlem znalce, kdy o tento případ se nejedná, neboť sídlo soudu a znalce je v Praze.

Proti napadenému usnesení podala znalkyně včasné odvolání, v němž navrhla, aby jí byla přiznána náhrada za ztrátu času ve výši 600 Kč, když byla nucena si směnku vyzvednout z pokladny Krajského soudu v Praze, stejně jako srovnávací podklady zajištěné Policií ČR. Celkem vykonala tři cesty, a to dne 17. 12. 2020 (kdy si vyzvedla spornou směnku u Krajského soudu v Anonymizováno), 16. 4. 2021 (kdy si vyzvedla srovnávací materiály opět na tomtéž soudu) a 14. 5. 2021 (kdy veškeré materiály vrátila soudu zpět). Za každou cestu účtovala 1 hodinu za ztrátu času, přičemž jí náleží odměna ve výši 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. o. s. ř., aniž k tomuto účelu nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a odvolání shledal důvodné.

Podle § 139 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř. byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné nebo tlumočné). Podle § 31 zák. č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, náleží znalci za výkon znalecké činnosti odměna. Podle § 32 odst. 1 nebylo-li sjednáno jinak, má znalec právo na náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu, a na náhradu za ztrátu času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem. Podle § 10 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 504/2020 Sb., o znalečném, dále jen vyhláška, znalci náleží vedle odměny též náhrada za ztrátu času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem. Podle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky pokud je nutné provést úkon v místě, které není sídlem znalce, náleží mu náhrada za ztrátu času stráveného na cestě do tohoto místa a zpět.

Znalkyně vyúčtovala mimo jiné i náhradu za ztrátu času představované třemi hodinami po 200 Kč za čas strávený na cestě k soudu prvního stupně dne 17. 12. 2020, kdy vyzvedla směnku a spis, dne 16. 4. 2021 za cestu k vyzvednutí srovnávacích materiálů a za cestu 14. 5. 2021 za vrácení spisu a směnky, vždy ze svého sídla v Anonymizováno do sídla soudu prvního stupně v Anonymizováno.

Znalkyně s ohledem na předmět znaleckého zkoumání byla nucena vyzvednout originál směnky a srovnávacích materiálů, jak zajištěny soudem prvního stupně v jeho sídle na adresa a tamtéž je po splnění znaleckého úkolu vrátit. Takový úkon bylo nezbytné učinit, aby mohl být splněn znalecký úkol uložený jí soudem. V souvislosti s realizovanou cestou jí tak vznikl nárok na přiznání náhrady za ztrátu času, když zajištění materiálů ke zkoumání bylo nezbytné pro splnění znaleckého úkolu. Sídlo soudu, u něhož byly materiály vyzvednuty, a sídlo znalkyně se nachází na odlišných místech (adresa vs. adresa) a je tak nerozhodné, že se jedná o jedno město. Znalkyně byla nucena realizovat přesun z místa na místo, v souvislosti s čímž vynaložila určitý čas a náleží jí tak náhrada za ztrátu času. Vzhledem k tomu, že znalkyně nedoložila výši svého reálného ušlého výdělku, náleží jí náhrada ve výši 50 Kč za každou započatou čtvrthodinu dle § 15 odst. 2 vyhlášky. Požadovaná náhrada ve výši 1 hodiny po 200 Kč za jednu cestu odpovídá délce cesty veřejnou dopravou, když délku cesty osobním automobilem nelze s ohledem na aktuální dopravní situaci v každý jednotlivý den realizované cesty zjistit.

Z důvodů výše uvedených odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že znalkyni přiznal náhradu za ztrátu času ve výši 600 Kč.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř.).