VSPH 4 Cmo 74/2026-59

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Moniky Vackové a soudců JUDr. Blanky Trávníkové a JUDr. Michala Krenka, Ph.D. v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ o zrušení rozhodčího nálezu, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 2. 2026, č. j. 2 Cm 30/2025 – 30,

Rozsudek soudu prvního stupně se ruší a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne ze dne 9. 2. 2026, č. j. 2 Cm 30/2025 – 30, zrušil rozhodčí nález číslo 01/02195/00 ze dne 22. 1. 2024, vydaný rozhodcem Anonymizováno, advokátem ČAK Anonymizováno, se sídlem adresa, (výrok I.). Zrušil také rozhodčí nález číslo 01/02195/01 ze dne 9. 2. 2024 vydaný rozhodcem Anonymizováno, advokátem ČAK Anonymizováno, se sídlem adresa (výrok II.). O náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků na ni nemá právo (výrok III.).

2. Rozhodčím nálezem ze dne 22. 1. 2024, sp. zn. 01/02195/00, rozhodce Anonymizováno uložil žalobci zaplatit žalované částku 299 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo a rozhodčím nálezem ze dne 9. 2. 2024, sp. zn. 01/02195/01, bylo žalobci uloženo zaplatit žalované částku 417 000 Kč s příslušenstvím na základě příkazní smlouvy.

3. Žalobce ve své žalobě ze dne 18. 11. 2025 uvedl, že v době rozhodčího řízení neexistovala osoba oprávněná za něj jednat, neboť jeho původnímu předsedovi zanikla funkce dne 23. 2. 2018 a nový předseda byl zvolen až dne 21. 8. 2025. Žalobci tak nemohlo být účinně doručováno a nemohl vystupovat jako účastník řízení. Je tedy naplněn zrušovací důvod dle 31 písm. e) zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „z. r. ř.“). Rozhodčí smlouvy obsažené ve smlouvě o dílo a v příkazní smlouvě jsou navíc neplatné pro rozpor s dobrými mravy, neboť je za žalobce sjednával Anonymizováno, který zneužil svou funkci k obohacení žalované, resp. jiných osob, které s ní byly propojeny. Smlouva o dílo a příkazní smlouva byly vykonstruovanými úkony k vyvedení finančních prostředků. Je tak naplněn i zrušovací důvod dle § 31 písm. b) zákona o rozhodčím řízení.

4. Žalovaná uvedla, že po celou dobu rozhodčího řízení byl dle obchodního rejstříku předsedou žalobce Anonymizováno a žalobce tak nemá právo proti třetím osobám namítat, že zapsaný stav neodpovídá skutečnosti v souladu s § 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /dále jen „z. v. r.“/, a to i s odkazem na notářský zápis ze dne 21. 8. 2025. Žalobce během 2,5 let neučinil nic, aby tento interní nežádoucí stav odstranil. Rozhodčí doložky v rozporu s dobrými mravy nejsou, na smlouvy bylo částečně plněno a jen z důvodu porušení smluvních povinností žalobcem nebyly závazky splněny zcela. Anonymizováno ukončil svou působnost ve všech zainteresovaných společnostech nejpozději dne 11. 11. 2021, není tak zřejmé, jak by mohl ovlivňovat rozhodčí řízení. Rozhodce postupoval správně a nálezy byly vydány po právu.

5. Soud prvního stupně v přezkoumávaném rozsudku uvedl, že účastníci si sjednali v obou podkladových smlouvách rozhodčí doložky, v rámci nichž se dohodli na pravomoci rozhodce Anonymizováno a mimo jiné také na způsobu doručování písemností v rozhodčím řízení. Primárním prostředkem doručování mělo být doručení do datové schránky; jedná se pravidlo shodné se zákonnou úpravou (§ 19a z. r. ř.; subsidiárně zákon č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř.“/). Podle obsahu rozhodčích spisů však rozhodce všechny písemnosti (výzvu k vyjádření a rozhodčí nález) doručoval prostřednictvím poštovních služeb. Žalovaná se s písemnostmi prokazatelně seznámila (prostřednictvím právního zástupce), zatímco žalobci byly písemnosti vhazovány do poštovní schránky, a bylo mu doručováno „fikcí“. Soud prvního stupně z tohoto důvodu přisvědčil námitce žalobce o nemožnosti řádně se účastnit řízení. Žalobce se prokazatelně o rozhodčím řízení nedozvěděl a nemohl v něm uplatňovat svá práva. Povinnost rozhodce doručovat do datové schránky plyne nejen ze zákona, ale i ze smluvních ujednání stran, která mají vzhledem k dispozitivnímu charakteru ustanovení § 19a z. r. ř. přednost. Nebylo-li doručováno do datové schránky účastníka a zároveň nedošlo ke zhojení doručení materiálním doručením (např. převzetím obálky), písemnost nelze považovat za řádně doručenou.

6. Ze shodného důvodu rozhodčí nález dosud nenabyl právní moci a není exekučním titulem, na základě čehož lze očekávat zastavení probíhající exekuce (dle poskytnutých informací exekučního soudu). Soud prvního stupně se proto pro nadbytečnost nezabýval dodržením tříměsíční lhůty k podání žaloby dle § 32 odst. 1 z. r. ř.

7. Na základě výše uvedeného proto soud prvního stupně oba rozhodčí nálezy zrušil podle § 31 písm. e) z. r. ř. Pro nadbytečnost pak již neposuzoval námitku žalobce ohledně rozporu rozhodčí doložky s dobrými mravy (resp. střetu zájmů bývalého předsedy žalobkyně) a naplnění důvodu podle § 31 písm. b) z. r. ř.

8. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků, neboť přes úspěch žalobce ve věci nebyla žalované zaslána předžalobní výzva dle § 142a odst. 1 o. s. ř. a důvody zrušení rozhodčího nálezu leží výlučně na straně rozhodce (z důvodu chybného doručování rozhodčího nálezu) – zavinění tak nelze přičíst žádné ze stran (analogicky nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2839/11).

9. Žalobce podal odvolání proti výroku III. rozsudku soudu prvního stupně a navrhl, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť vzhledem k charakteru předmětného řízení jako přezkumného není zaslání předžalobní výzvy podmínkou pro přiznání náhrady nákladů řízení (nejde o řízení o splnění povinnosti) a výzva postrádá účelnost. Zavinění rozhodce v tomto řízení nelze přičíst žalobci. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí soudů úspěšnému účastníku v řízení o zrušení rozhodčího nálezu náleží náhrada nákladů řízení.

10. Žalovaná podala proti výrokům I. a II. rozsudku soudu prvního stupně včasné odvolání a navrhla, aby byl změněn tak, že bude žaloba zamítnuta, případně aby bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena zpět. Žalovaná namítla formalistické posouzení věci soudem prvního stupně, který měl posoudit, zda byl žalobce vyloučen z možnosti projednání věci. Soud prvního stupně nevzal v úvahu tvrzení samotného žalobce, že jeho datovou schránku nemohl nikdo vybrat, neboť k ní nikdo neměl přístup. Žalobce musel počítat s tím, že mu bude v takové situaci doručováno na adresu sídla uvedenou ve veřejném rejstříku. Zrušení rozhodčího nálezu z důvodu dle § 31 písm. e) z. r. ř. tak není po právu, neboť je vyhrazeno pro případ reálného vyloučení možnosti účastnit se řízení. Žalobce neuvedl, proč si poštu nevyzvedl, a rozhodčí nálezy byly zrušeny pro procesní vadu, která neměla na situaci žalobce reálný dopad. Navíc § 19a z. r. ř. je ustanovením dispozitivním. Při výkladu § 31 písm. e) z. r. ř. je třeba postupovat méně formalisticky, což odpovídá povaze rozhodčího řízení; nelze totiž stírat jeho výhody oproti řízení před obecnými soudy. Žalovaná odkázala na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2477/2021, podle něhož adresát je odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů s tím, že postačí možnost seznámit se s doručovanými písemnostmi, nejde o nutné skutečné seznámení.

11. K odvolání žalobce žalovaná uvedla, že s ním nesouhlasí, neboť svým chováním nezavdala příčinu pro zahájení předmětného řízení a jsou dány důvody pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle § 143 o. s. ř. Závěr o povinnosti žalované platit náhradu nákladů by byl dle okolností této věci nepřiměřenou tvrdostí. Žalobce svým dluhem zapříčinil vedení rozhodčího řízení a vyhýbá se jeho splnění.

12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po provedeném jednání přezkoumal podle § 212 o. s. ř. a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek. Po tomto přezkoumání dospěl k závěru, že nejsou dány předpoklady pro potvrzení ani změnu rozhodnutí.

13. Podle § 31 z. r. ř. soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému, g) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení.

14. Dále dle § 34 odst. 1 z. r. ř. ruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. a) nebo b), pokračuje k návrhu některé ze stran po právní moci rozsudku v jednání ve věci samé a tuto věc rozhodne. Věc již nelze projednat v rozhodčím řízení. Podle odst. 2 zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. c) až g), pokračuje se k návrhu některé ze stran v rozhodčím řízení na základě rozhodčí smlouvy. Nedohodnou-li se strany jinak, rozhodci zúčastnění na rozhodčím nálezu, který byl zrušen z důvodů uvedených v § 31 písm. c), jsou však z nového projednání a rozhodování vyloučeni. Nedohodnou-li se strany jinak, budou noví rozhodci jmenováni způsobem původně určeným v rozhodčí smlouvě nebo podpůrně podle ustanovení tohoto zákona.

15. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že žaloba ve věci není opožděná podle § 32 odst. 1 z. r. ř., neboť doručení obou napadených rozhodčích nálezů bylo provedeno prostřednictvím pošty na adresu sídla žalobce, aniž by byla zásilka vyzvednuta. Doručováno však mělo být podle sjednaných rozhodčích doložek i § 19a z. r. ř. do datové schránky žalobce. Lhůta pro podání žaloby dle § 32 odst. 1 z. r. ř. od popsaného vadného doručení nezapočala.

16. Odvolací soud zdůrazňuje, že pro neplatnost obou rozhodčích nálezů byly uplatněny důvody podle § 31 písm. b), e) z. r. ř. Soud prvního stupně však své závěry omezil výhradně na důvod podle písm. e), aniž by se (a to i dle svého výslovného odůvodnění přezkoumávaného rozsudku) zabýval jakkoli důvodem uplatněným podle § 31 písm. b). z. r. ř.

17. Podle § 34 odst. 1 z. r. ř. však v případech zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. e) a b) z. r. ř. platí odlišný režim dalšího postupu ve věci. Jestliže je nález zrušen podle § 31 písm. b) z. r. ř., postupuje se dále nikoli v rozhodčím řízení, ale věc projedná a rozhodne soud. Soud prvního stupně svým postupem, kdy se důvodem uplatněným právě podle písm. b) vůbec nezabýval, nesprávně zamezil možnosti dalšího postupu v řízení před soudem.

18. Žalobce namítl neplatnost rozhodčích doložek pro rozpor s dobrými mravy s tím, že je za něj sjednával Anonymizováno, který zneužil svou funkci k poškození žalobce a naopak k obohacení žalované, resp. jiných osob, které s ní byly propojeny. Smlouva o dílo a příkazní smlouva byly vykonstruovanými úkony, které pouze sloužily k vyvedení finančních prostředků.

19. Žalobce tedy namítl neplatnost rozhodčích doložek s tím, že byly neplatně sjednány smlouvy, v nichž byly uvedeny a důvody neplatnosti zahrnují také doložky. Tato neplatnost má být důvodem pro zrušení rozhodčího nálezu a bude tak na soudech, aby ji posoudily (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2007, sp. zn. 29 Odo 1222/2005).

20. Smlouva o dílo byla dne 1. 5. 2019 uzavřena mezi žalobcem jako objednatelem a společností právnická osoba jako zhotovitelem. Příkazní smlouva byla uzavřena mezi žalobcem jako příkazcem a společností právnická osoba jako příkazníkem dne 2. 1. 2021. Obě smlouvy obsahovaly obsahově totožnou rozhodčí doložku, že všechny majetkové spory vzniklé z dohody a v souvislosti s ní budou rozhodovány v rozhodčím řízení jediného rozhodce Anonymizováno, písemnosti budou doručovány do datových schránek a řízení se bude konat bez ústního jednání na základě písemných podkladů. Za žalobce uzavřel obě smlouvy Anonymizováno, který byl v rozhodné době zapsán jako předseda společenství žalobce (a také jeho jediný statutární orgán od 23. 2. 2018 do 21. 8. 2025). Podle zápisu v obchodním rejstříku byl Anonymizováno bývalým jednatelem a společníkem společnosti právnická osoba, aniž by jím byl v rozhodné době. Ve společnosti právnická osoba byl v rozhodné době jediným společníkem subjekt právnická osoba, IČO IČO, jehož jediným členem představenstva byl rovněž v rozhodné době Anonymizováno. Jistá personální propojenost je tedy z veřejně dostupných informací patrná již pro rozhodnou dobu.

21. Žalobce k prokázání důvodů neplatnosti podle § 31 písm. b) z. r. ř. navrhl v průběhu odvolacího řízení dokazování v rozsahu zápisu z jednání společenství ze dne 23. 2. 2018, soudní rozhodnutí sp. zn. 10 C232/2022 a 4 C 233/2022, usnesení Policie České republiky sp. zn. Anonymizováno, zápisy z jednání insolvenčního správce společnosti právnická osoba, e-mailová komunikace Anonymizováno a tohoto správce. Soud prvního stupně dosud ve vztahu k tvrzením žalobce ohledně důvodu podle § 31 písm. b) z. r. ř. neposkytl poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.

22. K dosud učiněným závěrům soudu prvního stupně ohledně důvodu neplatnosti rozhodčích nálezů podle § 31 písm. e) z. r. ř., odvolací soud uvádí, že ve shodě se soudem prvního stupně považuje doručování v rozhodčích řízeních za vadné a v rozporu jak s obsahem rozhodčí doložky, tak § 19a z. r. ř. (s nímž byly obě rozhodčí doložky zcela v souladu a jiná dohoda účastníků, která by působnost ustanovení vyloučila nebyla tvrzena). Tímto postupem byla žalobci v rozhodčím řízení zcela odňata možnost účastnit se řízení. Na těchto závěrech ničeho nemění tvrzení o případné faktické nedostupnosti datové schránky, neboť došlo současně k porušení závazného doručovacího režimu a odepření možnosti věc projednat (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3376/2016). Vzhledem k tomuto závěru již bylo nadbytečné se zabývat tím, zda měl žalobce v rozhodné době statutárního zástupce.

23. Odvolací soud tedy rozsudek soudu prvního stupně zrušil podle § 219a odst. 1 písm. b), odst. 2 o. s. ř., neboť neobsahoval dostatek důvodů v rozsahu části návrhu na zrušení rozhodčích nálezů podle § 31 písm. b) z. r. ř. V dalším řízení se soud prvního stupně bude zabývat žalobcem popsanými důvody, učiní vůči němu odpovídající poučení podle §118a o. s. ř a provede účelně navržené důkazy (z nichž některé již navrženy byly). Poté ve věci znovu rozhodne a vypořádá oba uplatněné důvody při respektování shora uvedeného právního názoru odvolacího soudu.

24. O náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto při skončení věci podle § 151 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání.

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné podle § 238 odst. 1 písm. k) o. s. ř.