VSPH 94 Ncp 253/2026-58

Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Gabriely Kučerové a soudců Mgr. Jiřího Čurdy a JUDr. Vladislavy Riegrové, PhD., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený dne Datum narození žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ b) Jméno žalobce B, narozená dne Datum narození žalobce B ⟪LB:lb_004⟫ bytem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_005⟫ c) Jméno žalobce C, narozená dne Datum narození žalobce C ⟪LB:lb_006⟫ bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_007⟫ všichni zastoupeni Jméno žalobce D, advokátem ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ proti ⟪LB:lb_010⟫ žalovaným: 1) Jméno žalované A, narozený dne Datum narození žalované A ⟪LB:lb_011⟫ bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_012⟫ 2) Jméno žalované B, narozená dne Datum narození žalované B ⟪LB:lb_013⟫ bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_014⟫ oba zastoupeni Jméno žalované C, advokátem ⟪LB:lb_015⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_016⟫ o určení vlastnického práva, ⟪LB:lb_017⟫ vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 30 C 249/2025, o určení věcné příslušnosti

I. K projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v Praze.

1. Žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (dále jen „předkládající soud“) dne 16. 10. 2025 se žalobci domáhají určení, že jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí – pozemku parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizovánobydlení), v k. ú. adresa, zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa na LV č. Anonymizováno. Svůj návrh odůvodnili tím, že jsou členy rodinného sdružení právnická osoba (na základě smlouvy ze dne 10. 6. 1998), které je oprávněným majitelem a uživatelem předmětných nemovitostí, přičemž tyto nemovitosti byly neoprávněně zahrnuty do majetkové podstaty v insolvenčních řízeních, která jsou na majetek žalovaných (nezákonně) vedena u Krajského soudu v Praze. Členové rodinného sdružení v zastoupení žalobcem a) a společností právnická osoba právnická osoba podaly v insolvenčních řízeních žaloby na vyloučení věcí ze soupisu majetkové podstaty. Žalobci v rámci insolvenčních řízení prokázali opakovaně své vlastnické právo k nemovitostem, přesto s nimi disponují neoprávněně třetí osoby a v katastru nemovitostí nejsou zapsáni jako spoluvlastníci.

2. Předkládající soud předložil věc zdejšímu soudu jako soudu nadřízenému podle § 104a odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že žalobci se domáhají určení vlastnického práva k nemovitostem, které byly zahrnuty do majetkové podstaty dlužníka v insolvenčních řízeních vedených proti žalovaným 1) a 2), takže věcně příslušným je podle § 159 odst. 1 písm. g) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon (dále jen „IZ“), krajský soud. Odkázal přitom na rozhodnutí v podobné věci řešené u nadřízeného soudu pod sp. zn. Ncp 269/2025.

3. Žalovaní se k zamýšlenému postupu předkládajícího soudu a otázce věcné příslušnosti soudů vyjádřili, mají za to, že věcně příslušné jsou soudy okresní, neboť insolvenční řízení probíhající před Krajským soudem v Praze nejsou vůči nim účinná, nejsou vedena po právu, a to přinejmenším pro překážky litispendence. K odkazovanému předchozímu rozhodnutí uvádějí, že s ním nesouhlasí, v tamním řízení se nevyjadřovali. Žalobci se k otázce věcné příslušnosti nijak nevyjádřili.

4. Podle § 7a IZ krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně v insolvenčním řízení, v incidenčních sporech, ve sporech o náhradu škody či jiné újmy, která vznikla porušením povinnosti podat insolvenční návrh nebo která vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu a ve věcech vyplývajících z právních vztahů mezi dlužníkem a insolvenčním správcem týkajících se majetku patřícího do dlužníkovy majetkové podstaty.

5. Podle § 159 odst. 1 IZ jsou spory incidenčními spory o pravost, výši nebo pořadí pohledávek, spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5 IZ, spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, spory na základě odpůrčí žaloby, spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinnosti insolvenčním správcem, spory o platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, spory o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, je-li na takovém určení naléhavý právní zájem a další spory, které zákon označí jako incidenční. Podle závěru Nejvyššího soudu vyjádřeného v usnesení ze dne 27. 9. 2018, sp. zn. 29 Cdo 6037/2016, „spor o určení, zda tu je či není právní vztah nebo právo týkající se majetku nebo závazků dlužníka, zahájený v průběhu insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka, je incidenčním sporem ve smyslu ustanovení § 159 odst. 1 písm. g/ insolvenčního zákona. K projednání takového sporu jsou pak v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy (§ 7a písm. b/ insolvenčního zákona).“ Uvedený závěr lze dle nadřízeného soudu aplikovat i na daný případ.

6. S ohledem na shora uvedené nadřízený soud – pod bodem I. výroku tohoto usnesení – rozhodl (stejně jako v předkládajícím soudem odkazované téměř totožné věci), že k projednání a rozhodnutí této věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy (§ 104a odst. 2 poslední věta o. s. ř.), když námitky žalovaných stran neoprávněnosti vedení insolvenčních řízení na jejich majetky nejsou pro určení věcné příslušnosti v této věci relevantní, pokud tato řízení stále probíhají (obě jsou ve stadiu „prohlášený konkurs“). Pod bodem II. výroku pak nadřízený soud uvedl konkrétní soud, kterému bude věc po právní moci usnesení postoupena (§ 104a odst. 6 část věty před středníkem o. s. ř.); rozhodnutím pod bodem II. výroku tohoto usnesení však není v obecné rovině dotčeno ustanovení § 105 o. s. ř. (§ 104a odst. 6 část věty za středníkem o. s. ř.). Rozhodnutím o věcné příslušnosti jsou účastníci a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.