Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 439/2005 Sb., kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů

110

VYHLÁŠKA

ze dne 14. března 2008,

kterou se mění vyhláška č. 439/2005 Sb., kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů

Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) stanoví podle článku II bodu 17 zákona č. 670/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), k provedení § 32 odst. 6 energetického zákona:

Čl. I

Vyhláška č. 439/2005 Sb., kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů, se mění takto:

1. V § 1 odstavec 2 zní:

„(2) Za elektřinu z kombinované výroby se považuje elektřina z výroben, pro něž bylo ministerstvem vydáno osvědčení o původu elektřiny z kombinované výroby (dále jen „osvědčení“) na základě žádosti, jejíž vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Osvědčení prokazuje schopnost zařízení vyrábět elektřinu z kombinované výroby. Osvědčení se vydává pro soustrojí nebo sériovou sestavu soustrojí, neumožňuje-li to technické provedení, vydává se pro výrobnu. U těch zařízení, která nevyhoví závazným parametrům, ztrácí osvědčení platnost od 1. července 2008.“.

2. V § 1 odst. 3 písmeno b) zní:

„b) dosažení minimální účinnosti výroby stanovené podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.“.

3. V § 3 odst. 3 se na konci věty první doplňují slova „nebo 1 rok“.

4. Příloha č. 3 zní:

„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 439/2005 Sb.

Způsob určování úspory primární energie v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla a stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepla

(1) Účinnost procesu kombinované výroby je podkladem pro stanovení úspory primární energie podle odstavce 2 a stanovení minimální účinnosti užití energie jako kriteria podle odstavců 15 až 17 této přílohy a platí pro zařízení uvedené do provozu před před platností zvláštního právního předpisu 1 ). Pro účely výpočtu je možno použít i jiné období než 1 rok.

(2) Výpočet úspor primární energie

UPE=1-1ηqTηrV+ηeTηrE·100 %

přičemž dílčí účinnosti výroby tepla η q T a elektřiny η e T v teplárně se stanoví:

ηqT=QužTQpalT - ηeT=ETQpalT -

η q T - je energetická účinnost dodávky tepla z kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba užitečného tepla v soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla dělená spotřebou paliva použitého v tomto soustrojí nebo výrobně. U parních výroben elektřiny a tepla

se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,045 [-]

η e T - je elektrická účinnost kombinované výroby definovaná jako roční nebo měsíční výroba elektřiny dělená spotřebou paliva použitého v soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. U parních výroben elektřiny a tepla, kde rok výstavby je 1996 a dříve, se tato hodnota vynásobí koeficientem 1,107 [-]

η r V - je referenční hodnota energetické účinnosti oddělené výroby tepla (výtopenská výroba) [-]

η r E – je referenční hodnota účinnosti oddělené výroby elektřiny (podle vzorce v odst. 12) [-]

Q už T – je roční nebo měsíční výroba užitečného tepla dodaného ze soustrojí nebo výrobny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, které je využíváno ke sdílení a předání tepla bez následné transformace [MWh]

Q pal T – je celkový energetický potenciál paliva použitého k společné výrobě užitečného tepla a elektřiny [MWh]

E T – je roční nebo měsíční výroba svorkové elektřiny ze soustrojí nebo výrobně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla [MWh]

(3) Harmonizované referenční hodnoty účinnosti se vztahují k výhřevnosti paliva, teplotě prostředí 15 °C, atmosférickému tlaku 1,013 barů (1 013 hPa), relativní vlhkosti 60 % a pro oddělenou výrobu elektřiny a tepelné energie jsou uvedeny v procentech.

(4) Korekční faktory vlivu klimatických podmínek a vyhnutelných síťových ztrát se vztahují pouze na harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny.

(5) Tabulka č. 1

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny používané k výpočtům v období v období od roku 2006 do roku 2011

⟪TABLE:tbl_001⟫

(6) Výrobci kombinované výroby elektřiny a tepelné energie použijí referenční hodnoty účinnosti výroby elektřiny uvedené v tabulce č.1 v souvislosti s rokem výstavby. Tyto harmonizované referenční hodnoty platí po dobu deseti let od roku výstavby. Rokem výstavby výrobny nebo zařízení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie je kalendářní rok, ve kterém byla zahájena výroba elektřiny.

(7) U výrobny, soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, která dosáhne jedenáctého roku provozu, použije výrobce v souladu s odstavcem 6 harmonizované referenční hodnoty účinnosti deset let staré po dobu jednoho roku.

(8) V případě, že soustrojí nebo sériová sestava soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie byla technicky zhodnocena (modernizována nebo rekonstruována) a investiční náklady na technické zhodnocení přesáhnou 50 % investičních nákladů na výstavbu nového srovnatelného soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepelné energie, za rok výstavby se považuje rok první výroby elektřiny ve zdokonaleném zařízení. Pokud výrobna se skládá z více soustrojí nebo sériových sestav soustrojí kombinované výroby elektřiny a tepelné energie, které byly instalovány v různých letech a pokud to provedení kombinované výroby elektřiny a tepelné energie umožňuje, hodnotí se jednotlivá soustrojí nebo sériové sestavy soustrojí odděleně. V případě, že tento postup nelze aplikovat, pak stáří jednotlivých soustrojí nebo sériových sestav soustrojí se stanoví jako průměr počítaný na základě podílu investic realizovaných rokem výstavby. V případě, že jednotlivé investiční akce ve výrobně byly realizovány ve značně rozdílných časových úsecích, může výrobce zahrnout do výpočtu roku výstavby přeceňovací koeficient, výpočet si nechá schválit ministerstvem.

(9) Pokud se v daném zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se za hodnotu η rpal E přímo hodnota η ripal E z tabulky č. 1. V případě společného spalování více druhů paliv při kombinované výrobě elektřiny a tepelné energie, stanovujeme výsledné harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu.

ηrpalE=∑i=1nQpal,i•ηripalE∑i=1nQpal,i %

Q pal,i – podíly energie jednotlivých druhů paliva spotřebovaných v kotli ke krytí kombinované výroby [GJ]

η ripal E – harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby elektřiny uvedené v tabulce č. 1 pro jednotlivé druhy paliva [%]

(10) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny se zvyšuje v závislosti na průměrné roční teplotě vzduchu o 0,1 procentního bodu za každý stupeň pod 15° C. Protože na území ČR dlouhodobá průměrná roční teplota vzduchu t tep dosahuje 8° C, zvýší se harmonizovaná referenční účinnost o

Δ η rtep E = 0,1.(15-8) = 0,7 [%]

Korekční faktory pro klimatickou podmínky se nepoužívají u technologií kombinované výroby elektřiny a tepla založených na palivových článcích.

(11) Harmonizovaná referenční účinnost pro oddělenou výrobu elektřiny η rtep se dále upravuje v závislosti na síťových ztrátách, které přímo souvisí s napěťovou úrovní připojení výrobny kombinované výroby elektřiny a tepelné energie koeficientem napěťové úrovně připojení k nap.úrovně přip.

Tabulka č. 2

Korekční faktory ve vztahu k síťovým ztrátám

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud výrobna dodává elektřinu do jedné napěťové úrovně, dosadí se za hodnotu k nap úrovně přip přímo hodnota k inap.úrovně přip . z tabulky č. 2.

V případě, že výrobna, soustrojí nebo sériová sestava soustrojí dodává elektřinu do více napěťových úrovní, korekční faktor pro vyhnutelné síťové ztráty se vyhodnotí na základě váženého průměru dodávané elektřiny.

knap.úrovňě přip=∑i=1nkinap.úrovně přip.Ei∑i=1n Ei -

E i - jednotlivé podíly množství elektřiny dodané do odlišných napěťových úrovní v [MWh]

k inap.úrovně přip – jednotlivé korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty

Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty se neuplatňují pro dřevní hmotu a bioplyn.

(12) Výsledná hodnota harmonizované účinnosti oddělené výroby elektřiny k dosazení do vzorce pro výpočet úspory primární energie v odst. 2 se stanoví podle vzorce

η r E = (η rpal E + Δ η rtep E ).k nap.úrovně přip [%]

(13) Tabulka č. 3

Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud se v zařízení spaluje pouze jeden druh paliva, dosadí se do vzorce pro výpočet UPE v odst. 2 za hodnotu η r V hodnota η ripal V – 5 [%]. V případě společného spalování více druhů paliv stanovujeme výslednou harmonizovanou referenční hodnotu účinnosti pro oddělenou výrobu tepla prostřednictvím váženého průměru vztaženého na jednotlivá množství tepla v palivu podle vzorce

ηrV=∑i=1nQpal,i.ηripalV ∑i=1nQpal,i-5 [%]

Q pal,i – jednotlivé podíly energie paliv spotřebované v kotli ke krytí výroby příslušejícího podílu elektřiny a tepelné energie v [GJ]

η ripal V – jednotlivé harmonizované referenční účinnosti oddělené výroby tepelné energie členěné podle typu paliva [%]

(14) V případě, že v jednom procesu kombinované výroby je vyráběna elektřina, užitečné teplo a mechanická energie, navrhne postup výpočtu dílčích energetických účinností dodávky tepla, elektrické účinnosti a výroby mechanické energie (např. tlakového vzduchu) a úspory primární energie sám výrobce a nechá si postup potvrdit ministerstvem.

(15) Minimální účinnost výroby elektrické energie pro parní turbosoustrojí η el , kde rok výstavby je 31.12.1995 a dříve, v % je 43 x při měrné spotřebě energie v palivu S ev pa l 2,32 GJ/Gj nebo 8,37 GJ/MWh. U turbosoustrojí do 50MW je účinnost výroby η el 35 % xx při měrné spotřebě energie v palivu S ev pa l 2,85 GJ/GJ nebo 10,28 GJ/MWh. Pro turbosoustrojí nad 50MW je účinnost výroby η el 40 xx % při měrné spotřebě energie v palivu S ev pal 2,5 GJ/GJ nebo 9GJ/MWh

Poznámky:

x platí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla

xx platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla E sv (MWh)/Q tep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla): v případě zdrojů s kotli na spalování biomasy bude minimální účinnost stanovena odborným posudkem obsahujícím rovněž zhodnocení možností využití tepla.

Účinnost výroby elektrické energie v parním turbosoustrojí η el se stanoví podle zvláštního právního předpisu 1 ).

(16) Účinnost výroby energie pro parní turbosoustrojí η el , kde rok výstavby je po 31.12.1995, se stanoví podle zvláštního právního předpisu 1 )

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

x platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla E sv (MWh)/Q tep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tpla).

Účinnost výroby elektrické energie v kombinovaném cyklu s plynovou turbinou a spalinovým kotlem η et se stanoví podle zvláštního právního předpisu 1 ).

(17) Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem η kj a minimální účinnost výroby energie v výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli η et

⟪TABLE:tbl_001⟫

xK=QpalkoQpalkj

Q pal ko energie paliva spáleného v kogenerační jednotce (GJ)

Q pal kj energie paliva spáleného v kotlích (GJ)

Účinnost výroby elektrické energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem η et se stanoví podle zvláštního právního předpisu 1 ).“.

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2008.

Ministr:

Ing. Říman v. r.