Vyhláška ministra výživy o výrobě, odbytu a označování lihovin a trestí na výrobu lihovin.

1100.

Vyhláška

ministra výživy

ze dne 23. října 1947

o výrobě, odbytu a označování lihovin a tresti na výrobu lihovin.

Ministr výživy vyhlašuje podle §§ 1 a 6 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 118 Sb., o opatřeních v řízení vyživovacího hospodářství:

§ 1.

Za lihoviny podle této vyhlášky se považují lihové nápoje získané

a) destilací lihově zkvašených rostlinných cukernatých nebo škrobnatých látek event. s přídavkem vody, po případě cukru (lihoviny ušlechtilé, destiláty) nebo

b) míšením těchto destilátů, s dovolenými přísadami (na př. lihoviny poloušlechtilé) nebo

c) míšením lihu (etylalkoholu) s dovolenými přísadami (lihoviny ostatní a lihoviny umělé a náhražky lihovin).

§ 2.

Za tresti na výrobu lihovin podle této vyhlášky se považují

a) koncentrované, převážně, lihové výtažky nebo výluhy chuťových a vonných látek z ovoce nebo jiných plodů, koření, bylin (drog) a jiných rostlinných částí nebo lihové roztoky silic a pod. (tresti přírodní) nebo

b) destilované výluhy chuťových a vonných látek z ovoce nebo jiných plodů, koření, bylin (drog) a jiných rostlinných částí a pod. nebo

c) směsi silic, umělých esterů, umělých aldehydů a jiných umělých vonných látek (tresti umělé)

upravené tak, aby lihovina z nich připravená svým složením vyhovovala ustanovením této vyhlášky a její přílohy.

§ 3.

Lihoviny musí obsahovati více než 22.5 objemových procent (v dalším obj. %) alkoholu, pokud nejsou stanoveny výjimky v této vyhlášce a její příloze.

§ 4.

Lihoviny je dovoleno uměle přibarvovati a tresti uměle barviti bez označení umělého přibarvení s výjimkou vaječné vínovice a vaječného likéru, u nichž umělé přibarvení musí býti označeno. Ušlechtilé a poloušlechtilé lihoviny je dovoleno uměle přibarvovati jen cukernými barvidly (kuléry).

§ 5.

(1) Výrobci lihovin a výrobci trestí na výrobu lihovin, jakož i další dodavatelé smějí dodávati jen lihoviny a tresti, které vyhovují svým složením a obsahem alkoholu v obj. % ustanovením této vyhlášky a její přílohy a jsou povinni je označovati podle ustanovení této vyhlášky a její přílohy.

(2) Používání obchodních názvů vedle předepsaného označení jest dovoleno.

(3) Výroba umělého araku, umělé slivovice, umělé třešňovice a umělé višňovice se nedovoluje.

§ 6.

(1) Lihoviny se označí přímo na obalech (na př. sudech, demijonech, lahvích a jiných nádobách), po případě na nálepkách přilepených na obalech jménem (firmou) a sídlem výrobce a jménem (firmou) a sídlem dodavatele, který lihoviny plní do nádob, v nichž lihoviny dodává, a názvem, po případě druhem lihoviny podle ustanovení přílohy této vyhlášky. U ušlechtilých a poloušlechtilých lihovin — s výjimkou koňaku (cognac) a vínovice (brandy) — se uvede také, po případě na vedlejší nálepce obsah alkoholu v obj. %. Pro označování náhražek lihovin platí ustanovení vl. nař. č. 377/1920 Sb.

(2) Označení lihovin může býti české, slovenské nebo cizojazyčné. Přívlastku „medicinální“ a „zdravotní“ se nedovoluje používati. Názvu „brandy“ ve spojení s názvem lihoviny se dovoluje používati jen u lihovin, u nichž nejméně 20% jejich obsahu alkoholu je z ušlechtilé lihoviny, získané z plodů nebo jiných rostlinných částí, po nichž je lihovina pojmenována, a u likéru „cherry brandy“.

(3) Označení lihovin se provede tak, aby bylo čitelné, nápadné, bez zkratek, na viditelném místě a aby se nedalo nenápadně odstraniti.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahuje na nehotové lihoviny ve výrobních místnostech a na lihoviny, které jsou právě dopravovány.

(5) Označení lihovin jsou povinni provésti výrobci, jakož i další dodavatelé (s výjimkou ustanovení odstavce 4), plní-li lihoviny do nádob (odstavec 1) nebo jestliže se označení ztratilo nebo bylo odstraněno, v tomto případě se uvedou předepsané údaje podle účetních nebo jiných dokladů.

(6) Ustanovení cenových předpisů o vyznačování ceny a obsahu alkoholu v obj. % na dodacích listech, účtech, cenících a pod. zůstávají nedotčena.

§ 7.

(1) Tresti se označí přímo na obalech, po případě na nálepkách přilepených na obalech jménem (firmou) výrobce a vydatností t. j. zřeďovacím poměrem, v němž jich má býti použito k výrobě lihoviny. Při označování trestí určených k výrobě náhražek lihovin platí ustanovení vl. nař. č. 377/1920 Sb.

(2) Označení trestí může býti české nebo slovenské a kromě toho i cizojazyčné.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na nehotové tresti ve výrobních místnostech a na tresti, které jsou právě dopravovány.

(4) Na obalu (nálepce) nesmí býti vyobrazení plodů nebo rostlin nebo jejich částí, po nichž jsou tresti pojmenovány.

(5) Označení trestí jsou povinni provésti výrobci.

§ 8.

(1) Výrobci lihovin a další dodavatelé jsou oprávněni dodávati lihoviny, které neodpovídají ustanovením této vyhlášky nebo její přílohy a jsou v den účinnosti této vyhlášky dohotoveny, ještě 3 měsíce po nabytí účinnosti této vyhlášky.

(2) Výrobci lihovin a výrobci trestí na výrobu lihovin, po případě další dodavatelé jsou oprávněni používati dosavadních obalů (nálepek) pro označování lihovin a trestí na výrobu lihovin po dobu 6 měsíců po nabytí této vyhlášky. Po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 jsou však povinni připojiti, po případě na zvláštní nálepce i označení podle této vyhlášky a její přílohy.

§ 9.

Ustanovení §§ 1 až 8 a přílohy se nevztahují na lihoviny a tresti na výrobu lihovin, které se vyvážejí do ciziny; tyto lihoviny a tresti smějí býti dodávány v tuzemsku jen, odpovídají-li ustanovením této vyhlášky a její přílohy.

§ 10.

Množství lihu na výrobu lihovin stanoví pro jednotlivé výrobce ministerstvo výživy po slyšení Hospodářské skupiny lihovarského průmyslu Ústředního svazu čsl. průmyslu (v dalším Hospodářská skupina) a přiděluje československý monopol lihový. Ostatní suroviny určené na výrobu lihovin rozvrhuje podle pokynů ministerstva výživy Hospodářská skupina.

§ 11.

Zcizování surovin přidělených na výrobu lihovin (líh, vinný destilát, cukr a pod.) v nezpracovaném stavu se nedovoluje.

§ 12.

(1) Výrobci lihovin jsou povinni vésti běžné záznamy o příjmu a zpracování přidělených surovin a lihu vyrobeného v ovocném lihovaru.

(2) Záznam o příjmu musí obsahovati tyto údaje:

den příjmu, po případě den celního odbavení nebo den proclení,

dodavatele,

druh zboží,

obsah alkoholu v obj. %, a

množství v litrech a hektolitrových stupních (hl°), po případě v kilogramech.

(3) Záznam o zpracování musí obsahovati tyto údaje:

den výroby,

druh vyrobeného zboží,

obsah alkoholu v obj. %,

množství použitých surovin v litrech a hl°, po případě v kg a množství vyrobeného zboží v litrech a v hl°.

§ 13.

Líh cizozemského původu získaný destilací lihově zkvašených rostlinných cukernatých nebo škrobnatých látek (ovoce, vína a pod.), jakož i lihoviny cizozemského původu jsou vázanou zásobou, jakmile se stanou vlastnictvím výrobce lihovin, dovozce lihovin nebo velkoobchodníka s lihovinami (v dalším dodavatele lihovin), pokud nebyl k jejich výdeji dán souhlas podle § 14.

§ 14.

Dodavatelé lihovin smějí vydávati lihoviny cizozemského původu z vázané zásoby jen na poukaz ministerstva výživy, ostatní zboží z vázané zásoby jen na písemný příkaz vydaný Hospodářskou skupinou se souhlasem ministerstva výživy.

§ 15.

Dodavatelé lihovin jsou povinni opatrovati vázanou zásobou (§ 13) s péčí řádného obchodníka, zejména učiniti opatření k zamezení ztrát.

§ 16.

(1) Dodavatelé lihovin jsou povinni vésti běžné záznamy o příjmu a výdeji zboží, které jest vázanou zásobou.

(2) Záznam o příjmu musí obsahovati tyto údaje:

den příjmu (u dovezených lihovin — lihu uvedeného v § 13 — den proclení),

dodavatele,

druh zboží,

obsah alkoholu v obj. % a

množství v litrech a hl°.

(3) Záznam o výdeji musí obsahovati tyto údaje:

den výdeje,

odběratele,

druh zboží,

obsah alkoholu v obj. % a

množství v litrech a hl°.

V tomto záznamu jest také vykázati ztráty.

§ 17.

Dodavatelé lihovin jsou povinni hlásiti ministerstvu výživy:

1. množství lihovin cizozemského původu do 5 dnů po jejich obdržení s uvedením druhu, značky, obsahu alkoholu v obj. %, počtu a obsahu lahví a celkového množství v litrech a hl° pro každý, jednotlivý druh a značku;

2. nejpozději do 5. ledna, 5. dubna, 5. července a 5. října stav vázané zásoby k poslednímu dni uplynulého čtvrtletí. V tomto hlášení musí býti uvedeny tyto údaje:

a) stav vázané zásoby podle posledního hlášení; byl-li v uplynulém čtvrtletí zjištěn stav vázané zásoby kontrolními orgány, uvede se stav vázané zásoby jimi zjištěný;

b) množství lihovin cizozemského původu přijatých v posledním čtvrtletí;

c) součet údajů uvedených pod a) a b);

d) množství lihovin vydané z vázané zásoby na odběrní poukazy (§ 14);

e) konečný stav vázané zásoby k poslednímu dni uplynulého čtvrtletí a to podle jednotlivých druhů a značek s uvedením obsahu alkoholu v obj. %, počtu a obsahu lahví a celkového množství v litrech a hl° pro každý druh a značku.

§ 18.

Dodavatelé jsou povinni uschovávati záznamy podle §§ 12 a 16 a opisy hlášení (§ 17) i s doklady po dobu tří let.

§ 19.

Ministerstvo výživy může povoliti v odůvodněných případech výjimky z ustanovení této vyhlášky a její přílohy, vyjímajíc ustanovení §§ 1 až 9 této vyhlášky.

§ 20.

(1) Vyhláška ministra výživy ze dne 31. prosince 1946 o výrobě a odbytu lihovin (Ú. l. I č. 30) se zrušuje.

(2) Ustanovení vl. nař. ze dne 7. května 1920, č. 377 Sb. o výrobě a obchodu potravinovými náhražkami ve znění předpisů je měnících a doplňujících, zůstávají nedotčena.

§ 21.

Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle §§ 8 a 9 dekretu č. 118/1945 Sb.

§ 22.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení s výjimkou ustanovení § 4 vyhlášky a § 44 přílohy týkajících se vaječné vínovice a vaječného likéru, jakož i §§ 45, 46, 47, odst. 2 a § 63 přílohy, jichž účinnost bude stanovena zvláštní vyhláškou ministra výživy.

Ministr:

V. Majer v. r.

Příloha k vyhlášce

ministra výživy

ze dne 23. října 1947

o označování lihovin a trestí na výrobu lihovin.

A. Směrnice pro výrobu a označováni lihovin.

§ 1.

Rozdělení lihovin.

Podle způsobu výroby a jakosti výrobku se rozeznávají:

1. ušlechtilé lihoviny,

2. poloušlechtilé lihoviny,

3. ostatní lihoviny,

a) neslazené,

b) slazené,

aa) likéry,

bb) hořké a hořké likéry,

cc) ovocné likéry,

dd) likéry s příchutí ovocnou, bylinnou a pod.,

ee) emulsní likéry,

ff) punče a čajovina,

4. umělé lihoviny a náhražky lihovin.

ČÁST I.

Ušlechtilé a poloušlechtilé lihoviny.

§ 2.

Pojem.

(1) Za ušlechtilé lihoviny se považují lihoviny získané destilací, po případě rektifikací lihově zkvašených cukernatých nebo škrobnatých látek (na příklad hroznového nebo ovocného vína, dále šťáv, břeček, rmutů a zápar z ovoce, lesních plodů, obilovin a pod.), event. s přídavkem vody a s přídavkem nejvýše 1 váhového % cukru (do hotové lihoviny), vyznačující se typickou vůní a chutí charakterisující základní surovinu, z níž byly získány.

(2) Za poloušlechtilé lihoviny se považují, lihoviny vyrobené míšením ušlechtilých lihovin s lihem a vodou, po případě s přídavkem nejvýše 1 váhového % cukru (do hotové lihoviny).

(3) Přidávati přírodní chuťové vonné látky (t. zv. bonifikátory, typage) do ušlechtilých lihovin s výjimkou vinných destilátů a rumu se zakazuje; do poloušlechtilých lihovin se tento přídavek dovoluje.

§ 3.

Označování ušlechtilých a poloušlechtilých lihovin.

Přívlastek pravá (nejjemnější, původní, originální) a jemná budiž uveden vždy také v českém nebo slovenském jazyku; u ušlechtilých lihovin se dovoluje použiti také jen slovo „originál“.

§ 4.

Cognac (koňak).

Názvem cognac (koňak) smí býti označován jen destilát obsahující nejméně 38 obj. % alkoholu, získaný výhradně z hroznového vína francouzského původu ve francouzských palírnách a uležením (v sudech a pod.), pro který jest toto označení přípustné podle vládního nařízení ze dne 29. srpna 1924, č. 193 Sb., o okrskových pojmenováních francouzských produktů z vinné révy.

§ 5.

Vínovice (brandy).

(1) Pravá (nejjemnější, původní, originální) vínovice. Těmito názvy smí býti označován jen destilát obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, získaný jen z hroznového vína a uležením (v sudech a pod.).

(2) Jemná vínovice. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 50% z pravé vínovice nebo koňaku.

(3) Vínovice. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 25% z pravé vínovice nebo koňaku.

(4) Pravá vínovice smí býti označována čtyřmi, jemná třemi a vínovice dvěma hvězdičkami.

(5) Pravá a jemná vínovice smějí míti na obalu (nálepce) barevné vyobrazení, vínovice jen jednobarevné obrysy plodů, po případě plodů a listí nebo listí révy vinné.

(6) Vinný destilát. Tímto názvem smí býti označován jen polotovar na výrobu lihovin, trestí a pod., získaný destilací výhradně hroznového vína. Vinný destilát smí býti dodáván jen k dalšímu zpracování (na výrobu lihovin a pod.).

(7) Náhražkou vínovice je umělé brandy (§ 57).

§ 6.

Matolinovice (matolinová pálenka, terkelica).

(1) Pravá (nejjemnější, původní, originální) matolinovice. Těmito názvy smí býti označován jen destilát obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, získaný ze zkvašeného rmutu z vinných matolin.

(2) Jemná matolinovice. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 50% z pravé matolinovice.

(3) Matolinovice. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 25% z pravé matolinovice.

(4) Pravá a jemná matolinovice a matolinovice nesmějí míti na obalu (nálepce) barevné vyobrazení ani jednobarevné obrysy plodů, plodů a listí nebo listí révy vinné.

§ 7.

Mlátovice (kvasnicová pálenka, rmutová pálenka, drožďovica).

(1) Pravá (nejjemnější, původní, originální) mlátovice. Těmito názvy smí býti označován jen destilát obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, získaný z vinných kalů.

(2) Jemná mlátovice. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 50% z pravé mlátovice.

(3) Mlátovice. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 25% z pravé mlátovice.

(4) Pravá a jemná mlátovice a mlátovice nesmějí míti na obalu (nálepce) barevné vyobrazení ani jednobarevné obrysy plodů, plodů a listí nebo listí révy vinné.

§ 8.

Slivovice.

(1) Pravá (nejjemnější, původní, originální) slivovice. Těmito názvy smí býti označován jen destilát, obsahující nejméně 50 obj. % alkoholu, získaný ze zkvašené břečky ze zralých, po případě částečně rozdrcených švestek (slivek), zejména odrůdy bystřičky a durancie a uležením destilátu.

(2) Jemná slivovice. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 50% z pravé slivovice.

(3) Slivovice. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 25% z pravé slivovice.

(4) Výčepní slivovice. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina, obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 15% z pravé slivovice.

(5) Pravá a jemná slivovice smějí míti na obalu (nálepce) barevné vyobrazení, slivovice jen jednobarevné obrysy švestek.

(6) Rakije. Tímto názvem smí býti označován jen polotovar domácího původu na výrobu lihovin a pod., získaný jako první destilát slivovice, který má menší obsah alkoholu a je bohatší na látky vonné i chuťové. Rakije smí býti dodávána jen k dalšímu zpracování (na výrobu lihovin, trestí a pod.).

(7) Výroba umělé slivovice není dovolena (§§ 53 a 56).

§ 9.

Borovička.

(1) Pravá (nejjemnější, původní, originální) borovička. Těmito názvy smí býti označován jen destilát obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, získaný ze zkvašené břečky z rozdrcených jalovcových bobulí (jalovčinek, borků).

(2) Jemná borovička. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 50% z pravé borovičky.

(3) Borovička. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 10% z pravé borovičky.

(4) Pravá a jemná borovička smějí míti na obalu (nálepce) několikabarevné, borovička jen dvojbarevné vyobrazení jalovcových bobulí, po případě jalovcových snítek s bobulemi a název místa výroby.

§ 10.

Třešňovice.

(1) Pravá (nejjemnější, původní, originální) třešňovice. Těmito názvy smí býti označován jen destilát obsahující nejméně 45 obj. % alkoholu, získaný ze zkvašené břečky z třešní a uležením destilátu.

(2) Jemná třešňovice. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 50% z pravé třešňovice.

(3) Pravá a jemná třešňovice smějí míti na obalu (nálepce) barevné vyobrazení třešní.

(4) Výroba umělé třešňovice se nedovoluje (§§ 53 a 56).

§ 11.

Višňovice.

(1) Pravá (nejjemnější, původní, originální) višňovice. Těmito názvy smí býti označován jen destilát obsahující nejméně 45 obj. % alkoholu, získaný ze zkvašené břečky z višní a uležením destilátu.

(2) Jemná višňovice. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 50% z pravé višňovice.

(3) Pravá a jemná višňovice smějí míti na obalu (nálepce) barevné vyobrazeni višní.

(4) Pravé višňovice, získané z dalmatských višní „marasek“ se používá převážně na výrobu likéru „maraschino“.

(5) Výroba umělé višňovice se nedovoluje (§§ 53 a 56).

§ 12.

Meruňkovice (marhulovica).

(1) Pravá (nejjemnější, původní, originální) meruňkovice. Těmito názvy smí býti označován jen destilát obsahující nejméně 45 obj. % alkoholu, získaný ze zkvašené břečky z meruněk a uležením destilátu.

(2) Jemná meruňkovice. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 50% z pravé meruňkovice.

(3) Pravá a jemná meruňkovice smějí míti na obalu (nálepce) barevné vyobrazení meruněk.

(4) Meruňkovice (bez dalšího označení) je umělou lihovinou (§ 54).

§ 13.

Broskvovice (breskyňovica).

(1) Pravá (nejjemnější, původní, originální) broskvovice. Těmito názvy smí býti označován jen destilát obsahující nejméně 45 obj. % alkoholu, získaný ze zkvašené břečky z broskví a uležením destilátu.

(2) Jemná broskvovice. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně, 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 50% z pravé broskvovice.

(3) Pravá a jemná broskvovice smějí míti na obalu (nálepce) barevné vyobrazení broskví.

(4) Broskvovice (bez dalšího označení) je umělou lihovinou (§ 54).

§ 14.

Destiláty z jablek, hrušek a z rostlinných látek, plodů, oddenků, kořenů a podobných látek na cukr chudých, na př. malinovice, ostružinovice, borůvkovice, jahodovice, rybízovice, trnkovice, jeřabinka, bezinkovice, hořcová (encián).

(1) Pravé (nejjemnější, původní, originální) destiláty z jablek, hrušek a z rostlinných látek, plodů, oddenků, kořenů a pod. látek na cukr chudých, na příklad pravá jablkovice, hruškovice, malinovice, ostružinovice, borůvkovice. Těmito názvy smějí býti označovány jen destiláty obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, získané ze zkvašené břečky z jablek, hrušek, rostlinných látek, plodů, oddenků, kořenů a podobných látek na cukr chudých, po nichž jsou pojmenovány, a uležením destilátu.

(2) Jemné destiláty z látek uvedených v odstavci 1, na příklad jemná jablkovice, hruškovice, malinovice, ostružinovice, borůvkovice. Těmito názvy smějí býti označovány jen poloušlechtilé lihoviny obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 25% z pravého destilátu (na příklad z pravé malinovice), získaného z látek, po nichž jsou pojmenovány.

(3) Pravá a jemná jablkovice, hruškovice, malinovice, ostružinovice a ostatní destiláty z látek uvedených v odstavci 1 smějí míti na obalu (nálepce) barevné vyobrazení plodů, oddenků, kořenů a podobných látek, z nichž byly získány.

(4) Umělá malinovice, umělá ostružinovice, umělá borůvkovice a ostatní umělé druhy, pojmenované po destilátech uvedených v odstavci 1, jsou umělými lihovinami (§ 54).

(5) Výroba umělé jablkovice a umělé hruškovice se nedovoluje.

§ 15.

Ovocné destiláty (ovocný líh).

(1) Názvem ovocný destilát (ovocný líh) smí býti označován jen polotovar na výrobu lihovin a pod., získaný ze zkvašené břečky z rozličných jednotlivých druhů ovoce, po případě odpadového ovoce nebo z jejich směsi (jablek, hrušek, sliv a pod.).

(2) Ovocný líh smí býti dodáván jen k dalšímu zpracování (na výrobu lihovin, trestí a pod.).

§ 16.

Rum.

(1) Pravý (nejjemnější, původní, originální) rum. Těmito názvy smí býti označován jen destilát obsahující nejméně 65 obj. % alkoholu, získaný ze zkvašené šťávy nebo ze zkvašené melasy třtiny cukrové a uležením destilátu.

(2) Jemný rum. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 60 obj. % alkoholu, z toho nejméně 60% z pravého rumu.

(3) Rum. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 50 obj. % alkoholu, z toho nejméně 10% z pravého rumu.

(4) V označení pravého a jemného rumu a rumu budiž uvedeno vždy také místo výroby (jamajský, kubánský, Jamajka, Kuba a pod.).

(5) Náhražkou rumu je „tuzemský rum ....%“ a „tuzemský rum 40%“ (§§ 58 a 59).

§ 17.

Arak.

(1) Pravý (nejjemnější, původní, originální) arak. Těmito názvy smí býti označován jen destilát obsahující nejméně 50 obj. % alkoholu, získaný ze zkvašené zápary rýžové, ze zkvašené šťávy z plodů kokosových palem, ze zkvašené melasy třtiny cukrové, ze zkvašené palmové šťávy a pod. a uležením destilátu.

(2) Jemný arak. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 50 obj. % alkoholu, z toho nejméně 50% z pravého araku.

(3) Označení „přímo dovážený“ se smí používati jen pro pravý arak.

(4) Výroba umělého araku se nedovoluje (§§ 53 a 56).

§ 18.

Žitná (režná, ražovice).

(1) Pravá (nejjemnější, původní, originální) žitná. Těmito názvy smí býti označován jen destilát obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, získaný ze zkvašené zápary ze sladovaných žitných obilek a uležením destilátu.

(2) Jemná žitná. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 50% z pravé žitné.

(3) Žitná. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 25% z pravé žitné.

(4) Pravá a jemná žitná smějí míti na obalu (nálepce) barevné vyobrazení, žitná jen jednobarevné obrysy žitných klasů.

(5) Náhražkou žitně je „umělá žitná“ a „výčepní lihovina“ (kořalka) (§§ 60 a 61).

§ 19.

Whisky.

(1) Pravá (nejjemnější, původní, originální) whisky. Těmito názvy smí býti označován jen destilát obsahující nejméně 43 obj. % alkoholu, získaný ze zkvašené zápary sladovaných obilovin (na př. ječmene, žita, pšenice, ovsa, kukuřice), vyznačující se vůní a chutí charakteristickou pro whisky.

(2) Jemná whisky. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 50% z pravé whisky.

(3) Whisky. Tímto názvem smí býti označována jen poloušlechtilá lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 25% z pravé whisky.

(4) Pravá a jemná whisky smějí míti na obalu (nálepce) barevné vyobrazení, whisky jen jednobarevné obrysy obilovin.

(5) Náhražkou whisky je „umělá whisky“ (§ 62).

ČÁST II.

Ostatní lihoviny.

1. Neslazené lihoviny.

§ 20.

Pojem.

Za lihoviny neslazené se považují lihoviny vyrobené míšením lihu s vonnými a chuťovými látkami (na příklad koření, silice, přírodní tresti) a po případě též s ušlechtilými lihovinami a vodou a případnou destilací a zředěním této směsi; nepatrný přídavek cukru do hotové lihoviny se dovoluje.

§ 21.

Neslazené likéry, jichž výroba a dodávka je zakázána.

Výroba absintu a jeho dodávka je zakázána podle vl. nař. ze dne 28. srpna 1941, č. 458 Sb., o obchodu s absintem.

§ 22.

Borovičková pálenka (průtahová).

(1) Valašská, lhotská, slovácká, kroměřížská a pod. (na Slovensku spišská) borovičková pálenka, t. zv. „průtahová“. Těmito názvy smí býti označována jen neslazená lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, získaná destilací jalovcových bobulí s lihem a vodou.

(2) Borovičková pálenka nesmí býti označena jako pravá (nejjemnější, původní, originální) nebo jemná.

(3) Borovičková pálenka smí míti na obalu (nálepce) dvojbarevné vyobrazení jalovcových bobulí, po př. jalovcových snítek s bobulemi.

(4) V označení budiž uveden vždy název místa výroby borovičkové pálenky.

§ 23.

Gin (genèvre).

(1) Názvem gin smí býti označována jen neslazená lihovina obsahující nejméně 45 obj. % alkoholu, vyrobená s přídavkem borovičkového destilátu nebo borovičkové tresti, po př. obilního destilátu a jiných vonných a chuťových látek a vyznačující se znatelnou příchutí po borovičkovém destilátu.

(2) Gin smí míti na obalu (nálepce) dvojbarevné vyobrazení jalovcových bobulí, po případě jalovcových snítek s bobulemi.

(3) V označení se nesmí používati přívlastku „pravý (nejjemnější, původní, originální)“ a „jemný“.

§ 24.

Jalovcová.

(1) Názvem jalovcová smí býti označována jen neslazená lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, vyrobená z trestí a vyznačující se výraznou příchutí po borovičce.

(2) Jalovcová nesmí míti na obalu (nálepce) vyobrazení jalovcových bobulí nebo jalovcových snítek s bobulemi.

(3) Jalovcová nesmí býti označována přívlastkem „pravá (nejjemnější, původní, originální)“ a „jemná“ ani jako „destilát“.

§ 25.

Obilní kmínka.

(1) Názvem obilní kmínka smí býti označována jen neslazená lihovina obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, z toho nejméně 50% z obilního (žitného) destilátu, vyrobená za přídavku vonných látek vyloužených lihem ze semen kmínu anebo za přídavku kmínové silice (tresti).

(2) Obilní kmínka smí míti na obalu (nálepce) vyobrazení žitných klasů.

(3) Obilní kmínka nesmí býti označována jako „destilát“.

§ 26.

Neslazená kmínka.

(1) Názvem neslazená kmínka smí býti označována jen neslazená lihovina vyrobená za přídavku vonných látek vyloužených lihem ze semen kmínu nebo vyrobená z kmínové silice (kmínové tresti).

(2) Neslazená kmínka nesmí míti na obalu (nálepce) vyobrazení žitných klasů.

(3) Neslazená kmínka nesmí býti označována jako „destilát“.

§ 27.

Neslazené lihoviny z plodů na cukr chudých, na příklad malinová, rybízová, jahodová, ostružinová.

(1) Názvem malinová, rybízová, jahodová, ostružinová a pod. smějí býti označovány jen neslazené lihoviny obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, vyrobené destilací plodů na cukr chudých, po nichž jsou pojmenovány, s lihem a vodou.

(2) Na obalu (nálepce) smějí býti obrysy, nikoliv však barevné vyobrazení plodů, po nichž jsou neslazené lihoviny, uvedené v odstavci 1, pojmenovány.

§ 28.

Ostatní neslazené lihoviny, na př. vodka, zubrovka, hořká.

Názvem vodka, zubrovka, hořká a pod. smějí býti označovány jen neslazené lihovny obsahující nejméně 40 obj. % alkoholu, vyrobené za přídavku vonných a chuťových látek.

2. Slazené lihoviny.

§ 29.

Pojem a rozdělení.

(1) Za lihoviny slazené se považují lihoviny vyrobené míšením lihu s cukry (syrupy), s vonnými a chuťovými látkami, na příklad ovocnými a rostlinnými šťávami, ovocnými a rostlinnými výtažky (získanými macerací, digescí, perkolaci nebo destilací) se silicemi, přírodními trestěmi a po případě s ušlechtilými destiláty a vodou.

(2) Slazené lihoviny se rozdělují na:

a) likéry,

b) hořké a hořké likéry,

c) ovocné likéry,

d) likéry s příchutí ovocnou, bylinnou a pod.,

e) emulsní likéry a

f) punče a čajovinu.

a) Likéry.

§ 30.

Pojem.

Za likéry se považují slazené lihoviny obsahující nejméně 28 obj. % alkoholu, nejméně 10% cukru a ve 100 ml (100 cm 3 ) nejméně 10 g veškerého extraktu.

§ 31.

Označováni likérů.

V označení budiž uvedeno vždy také slovo „likér“ (česky, slovensky, nebo cizojazyčně).

b) Hořké a hořké likéry.

§ 32.

Pojem.

Za hořké a hořké likéry se považují slazené lihoviny obsahující hořké rostlinné nebo ovocné výtažky, po případě tresti.

§ 33.

Označování hořké a hořkých likérů.

(1) V označeni budiž uvedeno vždy také slovo „likér“, po případě „hořká“ (česky, slovensky nebo cizojazyčně).

(2) Na obalu (nálepce) smí býti barevné vyobrazení bylin (drog), z nichž byly hořké a hořké likéry vyrobeny.

§ 34.

Hořký vinný likér.

Názvem hořký vinný likér smí býti označován jen hořký likér s přídavkem nejméně 20 obj. % vína (hroznového), jestliže jeho vůně a chuť se liší podstatně od vůně a chutě hroznového vína, takže po jeho zředění vodou ho nemůže býti použito jako hroznového vína nebo k smíchání s hroznovým vínem.

c) Ovocné likéry (ratafie).

§ 35.

Pojem.

Za ovocné likéry se považují slazené lihoviny obsahující nejméně 28 obj. % alkoholu, vyrobené za použití plodů nebo ovocných šťáv (sukusů) a obsahující charakteristické složky plodů k výrobě použitých, zejména jejich organické kyseliny, a mající charakteristické vlastnosti plodu, po němž jsou pojmenovány, zejména jeho vůni a chuť; tato vůně a chuť smí však býti doplněna přidanými látkami vonnými (kořením, přírodními trestěmi a pod.).

§ 36.

Označování ovocných likérů.

Na obalu (nálepce) smí býti barevné vyobrazení plodů, z nichž byl ovocný likér vyroben.

§ 37.

Griotka, cherry brandy.

Názvem griotka nebo cherry brandy smí býti označován jen likér vyrobený z přírodní šťávy višňové nebo třešňové nebo z jejich směsi za přídavku vonných a chuťových látek a potřebného množství ušlechtilých lihovin (vínovice, třešňovice a pod.), obsahující nejméně 20% přírodní šťávy (sukusu) višňové nebo třešňové nebo jejich směsi.

§ 38.

Vinný likér.

Názvem vinný likér smí býti označován jen ovocný likér obsahující přes 22.5 obj. % alkoholu, s přídavkem nejméně 20 obj. % hroznového vína, jestliže jeho vůně a chuť se liší podstatně od vůně a chuti hroznového vina, takže po jeho zředění vodou ho nemůže býti použito jako hroznového vína nebo k smíchání s hroznovým vínem.

§ 39.

Ostatní ovocné likéry, na příklad likér malinový, ostružinový, jahodový, jeřabinkový, z černého rybízu (cassis).

Názvem likér malinový nebo ostružinový a pod. smí býti označován jen ovocný likér vyrobený z přírodní šťávy (sukusu), ovocného nebo lesního plodu, po němž je likér pojmenován, za přídavku vonných a chuťových látek a potřebného množství ušlechtilých destilátů a obsahující takové množství přírodní šťávy, aby byly zachovány charakteristické vlastnosti plodu, zejména jeho vůně a chuť, po němž je likér pojmenován.

d) Likéry s příchutí ovocnou, bylinnou a pod.

§ 40.

Pojem.

Za likéry s příchutí ovocnou a pod. se považují slazené lihoviny obsahující nejméně 30 obj. % alkoholu, jimž se dostalo jejich charakteristické vůně a chuti z plodů nebo bylin a pod. anebo jejich částí, po nichž jsou pojmenovány, po př. z příslušných trestí.

§ 41.

Označování likérů s příchutí ovocnou a pod.

(1) V označení se uvede také vždy slovo „likér“ (česky, slovensky nebo cizojazyčně), na př. „apricot-liqueur“.

(2) V označení smí býti uveden název plodu, byliny (drogy) a pod., které svou chutí nebo vůní likér s příchutí připomíná, na příklad likér citronový, pomerančový, mandarinkový, curacao, bylinný, kořenný, kmínový (kmínka).

§ 42.

Krémy.

Názvem „krém“ na př. krém kakaový, crème de vanille, smí býti označován jen likér s příchutí ovocnou a pod., který obsahuje nejméně 30% cukru.

e) Emulsní likéry.

§ 43.

Pojem.

Za emulsní likéry se považují slazené likéry obsahující nejméně 20 obj. % alkoholu, vyrobené s přídavkem vaječných žloutků (slepičích), kakaa, čokolády, oříšků, kávy a pod. nebo trestí, po příp. mléka a malého množství vaječného bílku.

§ 44.

Označování emulsích likérů.

V označení se uvede — s výjimkou vaječné vínovice — vždy také slovo likér (česky, slovensky nebo cizojazyčně).

§ 45.

Vaječná vínovice (vaječné brandy).

(1) Názvem vaječná vínovice (vaječně brandy) smí býti označován jen emulsní likér, vyrobený za použití dostatečného množství vinného destilátu s přídavkem nejméně 160 g (asi 10) slepičích vaječných žloutků nebo odpovídajícího množství sušených slepičích vaječných žloutků v jednom litru hotového likéru.

(2) Používati zahušťovadel (škrobu, tragantu, glycerinu a pod.) a náhražek vaječného žloutku při výrobě vaječné vínovice se nedovoluje.

(3) Je-li vaječná vínovice uměle přibarvena, budiž uvedeno na obalu (nálepce) „přibarveno“.

§ 46.

Vaječný likér.

(1) Názvem vaječný likér smí býti označován jen emulsní likér vyrobený stejným způsobem jako vaječná vínovice a stejného složení (§ 45), avšak z lihu místo z vinného destilátu.

(2) Používati zahušťovadel (škrobu, tragantu, glycerinu a pod.) a náhražek z vaječného žloutku při výrobě vaječného likéru se nedovoluje.

(3) Vaječný likér smí býti označen také názvem vaječný krém, „advocaat“ a podobnými obchodními a smyšlenými názvy (česky, slovensky, nebo cizojazyčně).

(4) Je-li vaječný likér uměle přibarven, budiž uvedeno na obalu (nálepce) „přibarveno“.

§ 47.

Ostatní emulsní likéry, na příklad kakaový, čokoládový, oříškový, kávový (mocca).

(1) Názvem kakaový nebo kávový a pod. smí býti označován jen emulsní likér s přídavkem vaječných žloutků slepičích a s přídavkem vonných a chuťových látek (na př. kakaa, mleté čokolády, mletých pražených oříšků lískových, silného kávového odvaru), po nichž jest pojmenován, v takovém množství, aby měl charakteristickou vůni a chuť látky, po níž jest pojmenován.

(2) Dalšího přívlastku „vaječný“ smí býti použito jen, obsahuje-li likér nejméně 160 g (asi 10) slepičích vaječných žloutků nebo odpovídající množství sušených slepičích vaječných žloutků v 1 litru hotového výrobku.

f) Punče a čajovina.

aa) Punče.

§ 48.

Pojem.

Za punče se považují slazené lihoviny obsahující nejméně 28 obj. % alkoholu, vyrobené z punčové tresti, lihu, vody, cukrů (saccharosy, glukosy) za přídavku ovocných kyselin (zejména citrónové nebo vinné), látek vonných i chuťových a někdy i vína.

§ 49.

Vinné punče, na př. bordeaux, burgundský.

Názvem bordeaux nebo burgundský apod. smí být označován jen punč vyrobený s přídavkem nejméně 20% přírodního vína, po němž jest vinný punč pojmenován.

§ 50.

Ostatní punče, na př. ruský.

Názvem ruský nebo švédský, anglický, citronový, pomerančový apod. smějí být označovány jen ostatní punče neuvedené v § 49.

bb) Čajovina.

§ 51.

Pojem.

Za čajovinu se považuje slazená lihovina obsahující 28 obj. % alkoholu, vyrobená z lihu, vody, cukrů a čajového přírodního výtažku za přídavku vonných a chuťových látek, na př. rumu, v takovém množství, aby hotový nápoj připravený z čajoviny měl zřetelnou vůni a chuť čaje (s rumem a pod.).

ČÁST III.

Umělé lihoviny a náhražky lihovin.

1. Umělé lihoviny.

§ 52.

Pojem.

Za umělé lihoviny se považují lihoviny vyrobené míšením lihu s umělými trestěmi a vodou.

§ 53.

Umělé lihoviny, jejichž výroba je zakázána.

Výroba umělé slivovice, umělého araku, umělé třešňovice a umělé višňovice, umělé jablkovice a umělé hruškovice se nedovoluje.

§ 54.

Meruňkovice (bez označení umělá), broskvovice (bez označení umělá.), umělá malinovice, umělá ostružinovice, umělá borůvkovice, umělá jahodovice, umělá rybízovice, umělá trnkovice, umělá jeřabinka, umělá bezinkovice, umělá hořcová a pod.

Názvy meruňkovice, broskvovice, umělá malinovice, umělá ostružinovice, umělá borůvkovice, umělá jahodovice, umělá rybízovice, umělá trnkovice, umělá jeřabinka, umělá bezinkovice, umělá hořcová a pod. smějí býti označovány jen umělé lihoviny obsahující nejméně 38 obj. % alkoholu a vyrobené z příslušných trestí.

2. Náhražky lihovin.

§ 55.

Pojem.

Za náhražky lihovin se považují lihoviny, které svou vůní a chutí mají nahraditi příslušné lihoviny (ušlechtilé, poloušlechtilé nebo ostatní) kromě lihovin umělých.

§ 56.

Náhražky lihovin, které smějí býti dodávány.

(1) Náhražky lihovin smějí býti dodávány jen ve složení, s obsahem alkoholu a s označeními vyhovujícími těmto směrnicím a příslušné vyhlášce ministra výživy a s dalšími údaji podle ustanovení vládního nařízení ze dne 7. května 1920, č. 377 Sb., o výrobě a obchodu potravinovými náhražkami, ve znění vládního nařízení ze dne 9. prosince 1920, č. 640 Sb.

(2) Výroba umělé slivovice, umělého araku, umělé třešňovice, umělé višňovice, umělé jablkovice a umělé hruškovice se nedovoluje.

§ 57.

Umělé brandy.

(1) Názvem umělé brandy (brandy umělé) smí býti označena jen náhražka vínovice obsahující 38 obj. % alkoholu.

(2) Umělé brandy nesmí míti na obalu (nálepce) vyobrazení plodů, plodů a listí nebo listí révy vinné.

(3) Názvu umělá vínovice se nedovoluje používati.

§ 58.

Tuzemský rum ...% s přídavkem pravého rumu (jamajského, kubánského a pod.), tuzemský rum....% s přídavkem pravého araku.

(1) Názvem „tuzemský rum ...% s přídavkem pravého rumu (jamajského, kubánského a pod.)“ nebo „tuzemský rum ...% s přídavkem pravého araku“ smí býti označena jen náhražka rumu obsahující nejméně 41 obj. % alkoholu, vyrobená s přídavkem pravého rumu nebo araku.

(2) Označení smyšlenými (fantastickými) názvy vedle názvů podle odstavce 1 je dovoleno. Tyto názvy nesmějí však býti provedeny většími písmeny nežli slova „tuzemský rum“.

§ 59.

Tuzemský rum 40%.

(1) Názvem „tuzemský rum 40%“ smí býti označena jen náhražka rumu obsahující 40 obj. % alkoholu a vyrobená z tresti.

(2) Používati smyšlených (fantastických) názvů se nedovoluje.

(3) Označení „tuzemský“ nesmí býti provedeno menšími písmeny než „rum“.

§ 60.

Umělá žitná.

(1) Názvem umělá žitná smí býti označena jen náhražka žitné, obsahující 38 obj. % alkoholu a vyznačující se typickými vlastnostmi žitného destilátu.

(2) Umělá žitná nesmí míti na obalu (nálepce) vyobrazení žitných klasů.

§ 61.

Výčepní lihovina (kořalka).

(1) Názvem výčepní lihovina (kořalka) smí býti označována jen náhražka žitné, obsahující nejméně 20 obj. % alkoholu.

(2) Výčepní lihovina nesmí míti na obalu (nálepce) vyobrazení žitných klasů.

(3) Výčepní lihovina se nesmí prodávati v uzavřených lahvích.

§ 62.

Umělá whisky.

(1) Názvem umělá whisky smí býti označena jen náhražka whisky obsahující 38 obj. % alkoholu a napodobující původní whisky.

(2) Umělá whisky nesmí míti na obalu (nálepce) vyobrazení obilovin.

§ 63.

Umělé vaječné brandy.

(1) Názvem umělé vaječné brandy smí býti označována jen náhražka vaječné vínovice nebo vaječného likéru obsahující 20 obj. % alkoholu.

(2) Názvu umělá vaječná vínovice nebo umělý vaječný likér se nedovoluje používati.

B. Směrnice pro výrobu a označování trestí na výrobu lihovin.

§ 64.

Rozdělení trestí.

Tresti se rozdělují na:

1. tresti přírodní,

2. destilované výluhy,

3. tresti umělá.

ČÁST I.

Přírodní tresti.

§ 65.

Pojem.

Za tresti přírodní se považují tresti, které neobsahují více než 3% umělých látek i s vanilinem a kumarinem.

§ 66.

Označování přírodních trestí.

(1) Na obalu (nálepce) nesmí býti vyobrazení plodů nebo rostlin nebo jejich částí, po nichž jsou tresti pojmenovány.

(2) V označení trestí budiž vždy uveden také zřeďovací poměr, v němž jich má býti použito na výrobu příslušného druhu lihoviny (na př. 1 kg tresti na 100 litrů lihoviny).

(3) Názvu „přírodní“ smí býti použito jen pro přírodní tresti.

ČÁST II.

Destilované výluhy.

§ 67.

Pojem.

Za destilované výluhy se považují tresti získané destilací výluhů chuťových a vonných látek z ovoce nebo jiných plodů, koření, bylin (drog) a jiných rostlinných částí a pod.

§ 68.

Označování destilovaných výluhů.

Ustanovení § 66, odst. 2 a 3 platí zde obdobně.

ČÁST III.

Umělé tresti.

§ 69.

Pojem.

Za tresti umělé se považují tresti, které obsahují více než 3% umělých látek i s vanilinem a kumarinem.

§ 70.

Označování umělých trestí a trestí, jichž výroba jest zakázána.

(1) Ustanovení § 66, odst. 2 a 3 platí zde obdobně.

(2) pro výrobu označování umělých trestí, určených k výrobě náhražek lihovin, platí dále ustanovení vl. nař. č. 377/1920 Sb.

(3) Tresti určené k výrobě náhražek ušlechtilých lihovin buďtež vždy náležitě označeny na obalu (na př. brandy tresť na výrobu umělého brandy, rumová tresť na výrobu tuzemského rumu, žitná tresť na výrobu výčepní kořalky).

(4) Tresti na výrobu absintu není dovoleno vyráběti podle ustanovení vl. nař. č. 458/1941 Sb.