Pokyny ministerstev sociální péče a průmyslu k provedení vyhlášky ministrů průmyslu a sociální péče ze dne 21. listopadu 1947, č. 1191 Ú. l. I, o opatřeních k zajištění plynulého zásobování elektřinou a topnou parou.

1221.

Pokyny

ministerstev sociální péče a průmyslu

ze dne 26. listopadu 1947

k provedení vyhlášky ministrů průmyslu a sociální péče ze dne 21. listopadu 1947, č. 1191 Ú. l. I, o opatřeních k zajištění plynulého zásobování elektřinou a topnou parou.

Vyhláškou ministrů průmyslu a sociální péče ze dne 21. listopadu 1947, č. 1191, Ú. l. I, o opatřeních k zajištění plynulého zásobování elektřinou a topnou parou, byly vydány předpisy, které mají zajistiti rovnoměrné rozdělení elektrické energie výrobním živnostem (továrním a řemeslným) po dobu mimořádných obtíží pro nedostatek pohotových výkonů v elektrárnách.

K provedení této vyhlášky vydává ministerstvo sociální péče a ministerstvo průmyslu v dohodě se zúčastněnými ministerstvy tyto pokyny:

K § 2:

Pro povolení výjimky z ustanovení odstavce 1 přicházejí v úvahu především závody, které mají vlastní energetické zdroje a které se o tom dohodnou předem s příslušným energetickým podnikem.

Potravinářskými závody (odst. 3), vyňatými z povinnosti rozděliti pracovní dobu podle odstavce 2, jsou zejména mlékárny, pekárny a závody masného průmyslu s výjimkou výroby masových konserv.

Povolování nutných prací přes čas podle § 6 zák. č. 91/1918 Sb. není ustanovením tohoto paragrafu dotčeno.

K § 4:

Vyňaty jsou též potravinářské závody, jak uvedeno k § 2, odst. 3.

K § 5:

Při sjednávání dohody podle věty druhé jest přihlédnouti k potřebám rolnických podniků zvláště v době výmlatu.

K § 7:

Zákaz se netýká vytápění a přitápění akumulačními kamny.

K § 10:

Pravidelnou pracovní dobou jest zde rozuměti 48hodinový pracovní týden. Povolování nutných prací přes čas podle § 6 zákona č. 91/1918 Sb. není tímto dotčeno, s výjimkou prací přes čas z důvodů, uvedených v druhé větě odstavce 1, § 11.

K § 11:

Z důvodů uvedených v druhé větě odstavce 1 nelze povolovati práci přes čas.

K § 13:

Přesunutí pravidelné pracovní doby lze uložiti zásadně všem výrobním živnostem, které jsou členy Ústředního svazu čs. průmyslu a Ústředního svazu čs. řemesla. Týká se tedy i živností pekařských, na něž se jinak vztahuje ustanovení o zákazu noční práce podle zákona č. 177/1946 Sb.

Rovněž všem výrobním živnostem i ústavům a jiným zařízením jest možno naříditi, aby omezily příp. zastavily odběr elektřiny. Při provádění tohoto opatření jest postupovati podle zásad oddílu I vyhlášky. Nevystačí-li úsporná opatření podle oddílu I vyhlášky k překonání obtíží při dodávce elektřiny, budou vydány pokyny další; při tom bude dbáno zásady, aby výrobní podniky živnostenské byly omezovány v odběru elektřiny podle stupně důležitosti výroby.

Opatření podle odstavce 1, písm. a) i b) jest možno provésti ve všech oblastech národních energetických podniků, které o to požádají z důvodů naléhavé potřeby.

Návrhy energetických komisí jsou závazné jak pro okresní úřady ochrany práce, tak i pro okresní národní výbory, které podle nich učiní v mezích své působnosti příslušná rozhodnutí ve formě výměru, příp. vyhlášky. Formy vyhlášky se použije, týká-li se rozhodnutí jedné nebo více skupin podniků. Ve výměru jest vyloučiti odkladný účinek opravného prostředku. Výměry doručí okresní úřady ochrany práce nebo okresní národní výbory závodům, jimž se přesunutí pracovní doby nebo omezení odběru elektřiny ukládá, a jeho opis zašlou předsedovi energetické komise a příslušnému krajskému, příp. podnikovému ředitelství národních energetických podniků.

O odvoláních proti rozhodnutím okresních úřadů ochrany práce rozhodují zemské úřady ochrany práce, o odvoláních proti rozhodnutím okresních národních výborů zemské národní výbory. Před rozhodnutím o opravném prostředku jest si vyžádati podle potřeby stanovisko ministerstva průmyslu a pokud jde o průmysl potravinářský, ministerstva výživy.

Okresní úřady ochrany práce a okresní národní výbory zruší ihned svá rozhodnutí o přesunutí pravidelné pracovní doby nebo o omezení odběru elektrické energie, jakmile podle sdělení krajského, příp. podnikového ředitelství národních energetických podniků pomine potřeba přesunutí nebo omezení. K takovému zrušení rozhodnutí není již třeba návrhu energetické komise. Povinnost přesunouti pracovní dobu budiž ukládána pokud možno tak, aby se skupiny závodů střídaly rovnoměrně. Při tom budiž brán náležitý zřetel k možnostem dopravy a k bezpečnosti zaměstnanců, jakož i k počtu mladistvých zaměstnanců a žen, které závody zaměstnávají.

K § 14:

Energetické komise se zřizují u okresních národních výborů v těchto místech:

1. Plzeň

pro správní okresy (statutární město): Domažlice, Horšovský Týn, Hořovice, Klatovy, Kralovice, Plzeň-město, Plzeň-venkov, Přeštice, Rokycany, Tachov; část.: Blatná, Příbram, Rakovník, Sušice.

2. Karlovy Vary

pro správní okresy: Aš, Falknov n. O., Cheb, Jáchymov, Kadaň, Karlovy Vary, Kraslice, Loket, Mariánské Lázně, Nejdek, Planá, Podbořany, Stříbro, Teplá, Vejprty, Žatec, Žlutice; část.: Chomutov, Louny, Most.

3. Praha-město

pro hlavní město Prahu a část správních okresů Praha-venkov-sever a Praha-venkov-jih.

4. Praha-venkov

pro správní okresy: Benešov, Beroun, Jílové, Kladno, Kralupy n. Vlt., Mělník, Roudnice n. L., Říčany, Slaný; část.: Louny, Praha-venkov-sever, Praha-venkov-jih, Příbram (s. o. Dobříš), Rakovník.

5. Most

pro správní okresy: Duchcov; část.: Bílina, Chomutov, Most.

6. Podmokly

pro správní okresy: Česká Lípa, Děčín, Dubá, Jablonné v Podještědí, Litoměřice, Rumburk, Šluknov, Teplice-Šanov, Ústí n. L., Varnsdorf; část.: Bílina, Most.

7. Hradec Králové

pro správní okresy: Broumov, Dobruška, Dvůr Králové n. L., Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Jilemnice, Náchod, Nová Paka, Nové Město n. M., Rychnov n. Kn., Semily, Trutnov, Turnov, Vrchlabí, Žamberk.

8. Pardubice

pro správní okresy: Chrudim, Lanškroun, Litomyšl, Pardubice, Polička, Ústí n. Orl., Vysoké Mýto.

9. Kolín

pro správní okresy: Čáslav, Český Brod, Kolín, Kutná Hora, Nový Bydžov, Nymburk, Poděbrady.

10. Mladá Boleslav

(pro oblast krajského ředitelství národních energetických podniků v Dražicích) pro správní okresy: Brandýs n. L., Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště.

11. Liberec

pro správní okresy (statutární město): Frýdlant, Jablonec n. N., Liberec-město, Liberec-venkov.

12. České Budějovice

pro správní okresy: České Budějovice, Český Krumlov, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Jindřichův Hradec, Kamenice n. L., Kaplice, Ledeč n. S., Milevsko, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Sedlčany, Strakonice, Tábor, Třeboň, Týn n. Vlt., Vlašim; část.: Blatná, Příbram, Sušice.

13. Přerov

pro správní okresy (statutární město): Holešov, Hranice, Kroměříž, Litovel, Moravský Beroun, Moravská Třebová, Olomouc-město, Olomouc-venkov, Prostějov, Přerov, Rýmařov, Šternberk, Šumperk, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zábřeh; část.: Boskovice, Jeseník, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Lanškroun.

14. Ostrava

pro správní okresy (statutární města): Bílovec, Bruntál, Český Těšín, Fryštát, Hlučín, Krnov, Místek, Nový Jičín, Opava-město, Opava-venkov, Ostrava; část.: Jeseník.

15. Brno

pro správní okresy (statutární město): Brno-město, Brno-venkov, Dačice, Hodonín, Hustopeče, Jihlava, Kyjov, Mikulov, Moravské Budějovice, Moravský Krumlov, Nové Město na Moravě, Tišnov, Třebíč, Uherský Brod, Velké Meziříčí, Znojmo; část.: Boskovice, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín.

Za účelem urychlení řízení, které předchází vydání výměru podle § 13, odst. 2, jest třeba, aby předpoklady a rozsah provádění § 13, odst. 1, byly předem projednány mezi všemi příslušnými úředními a hospodářskými činiteli. Při tom jest projednati tyto otázky vždy pro celý obvod krajského, příp. podnikového ředitelství národních energetických podniků. Předseda okresního národního výboru, v jehož obvodu je sídlo krajského, příp. podnikového ředitelství národního energetického podniku svolá na žádost národního energetického podniku energetickou komisi. Úřady a organisace, které jsou zastoupeny v energetických komisích, sdělí proto neprodleně tomuto předsedovi okresního národního výboru jméno svého zástupce, kterého do komise vysílají.

Pokud jde o úpravu odběru elektřiny (§ 13, odst. 1, písm. b), řídí jednání energetické komise předseda okresního národního výboru a, pokud jde o úpravu pracovní doby (§ 13, odst. 1, písm. a), přednosta okresního úřadu ochrany práce. Program jednání energetických komisí jest usměrňován návrhy příslušných energetických podniků. Výsledek jednání energetické komise tvoří podklad pro rozhodnutí podle § 13, odst. 1. Zápisy obsahující přesně formulovaná usnesení energetické komise o návrzích energetických podniků se vyhotoví trojmo; jedno vyhotovení zůstane energetické komisí a další dvě převezmou předseda okresního národního výboru a přednosta okresního úřadu ochrany práce, kteří jsou členy komise. V zájmu urychleného provedení usnesení energetických komisí sdělí pak přednosta okresního úřadu ochrany práce ihned telefonicky a současně písemně jednotlivým okresním úřadům ochrany práce ta usnesení týkající se pracovní doby, která se vztahují na závody v obvodu jejich působnosti. Stejným způsobem sdělí předseda okresního národního výboru usnesení komise týkající se omezování odběru elektřiny. Podle těchto sdělení vydají pak okresní úřady ochrany práce, po př. okresní národní výbory, příslušná rozhodnutí.

Energetické komise jsou pouze sbory poradními a nemají samy výkonné moci. Náklady spojené s prováděním funkce jednotlivých členů energetické komise nesou úřady a organisace, které své zástupce do komise vysílají.

K § 15:

Podle odstavce 2 jsou vyňaty z povinnosti přesunouti pravidelnou pracovní dobu podniky a závody z těchto odvětví průmyslového podnikání:

a) báňský průmysl,

b) hutní průmysl,

c) průmysl masných a tukových výrobků,

d) stavební průmysl,

e) rafinerie cukru,

f) sladovny v kampani,

g) mlékárny,

h) pivovary,

ch) plynárny,

i) závody, v nichž se konají práce vázané na denní světlo (štěrkovny, lomy, hliniště, těžba písku, cihelny, barvení v textilních továrnách a niťárnách, tonování ve výrobě barev a laků),

j) závody, jejichž provoz vzhledem ke své technické povaze nemůže býti vůbec přerušen,

k) živnostenské prádelny a žehlírny.

Povinnost přesunouti pravidelnou pracovní dobu nebudiž také ukládána závodům, které mají vlastní energetické zdroje, ledaže by se o přesunutí pracovní doby dohodly samy s energetickým podnikem. I v těchto případech vydá okresní úřad ochrany práce na formální návrh energetické komise rozhodnutí podle § 13, odst. 2.

Poněvadž podle ustanovení § 9, odst. 1 zák. č. 91/1918 Sb., o osmihodinné době pracovní, jest zakázáno zaměstnávati mladistvé při noční práci, jest již při jednání v energetických komisích vyloučiti pokud možno z přesunutí práce na noc ty podniky, které zaměstnávají větší počet mladistvých zaměstnanců. V případě, že vzhledem k tíživé situaci energetických podniků nebude možno takové podniky z přesunutí vyjmouti, nesmí se přesunutí práce na noc vztahovati na tyto mladistvé, což musí býti uvedeno výslovně v písemném rozhodnutí okresního úřadu ochrany práce. Pokud je nebude moci zaměstnavatel v dohodě se závodním zastupitelstvem zaměstnanců zaměstnati v době denní přiměřenými pracemi náhradními, jest postupovati podle vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče č. 392/1945 Ú. l. I, jejíž platnost byla prodloužena vyhláškou č. 722/1946 Ú. l. I.

Přesunutí pravidelné pracovní doby na neděli lze uložiti závodům a podnikům jen po dohodě s příslušnou závodní radou (závodním důvěrníkem).

Podle odstavce 3 jsou vyňaty jen závody důlní, hutní, závody s nepřetržitým třísměnným provozem, závody, jejichž provoz vzhledem ke své technické povaze nemůže býti vůbec přerušen a nezbytné závody potravinářské, jako mlékárny, chladírny, mrazírny, konservárny a pivovary. V ojedinělých zvlášť odůvodněných případech rozhodne o připuštění dalších výjimek ministerstvo průmyslu a pokud půjde o závody průmyslu výživy, v dohodě s ministerstvem výživy.

K § 16:

V písemném rozhodnutí okresního úřadu ochrany práce jest poukázati na ustanovení tohoto paragrafu, aby tak bylo zabráněno zbytečnému podávání žádostí o povolení práce noční, příp. sobotní odpolední práce žen.

K § 18:

V písemném rozhodnutí okresního úřadu ochrany práce i okresního národního výboru jest připomenouti, že jeho obsah musí býti v závodě uveden ve známost vyvěšením na obecně přístupném místě.

K § 19:

Závodní rady (závodní důvěrníci) podniků a závodů, jimž bylo uloženo přesunouti pravidelnou pracovní dobu nebo omeziti odběr elektřiny, jsou povinny působiti k tomu, aby rozhodnutí příslušných úřadů podle § 13 byla dodržována.

K § 20:

Pokud energetické podniky při své kontrolní činnosti podle § 11, odst. 3 zjistí porušování předpisů této vyhlášky, oznámí to ihned okresnímu národnímu výboru příslušnému podle sídla kontrolovaného podniku se žádostí o zavedení trestního řízení. Okresní národní výbory jsou povinny provésti trestní řízení s největším možným urychlením. Obdobně postupují okresní úřady ochrany práce při trestání přestupků, pokud se týkají pracovní doby.

K § 21:

Pátý odstavec vyhlášky ministra průmyslu č. 680/1946 Ú. l. I, o opatřování (dodávání a rozvádění) energie, zní:

„Opatření provedená na základě této vyhlášky považují se za vyšší moc a nejsou důvodem ke zrušení stávajících smluv.“

Počátkem každého měsíce předloží předsedové energetických komisí ministerstvu průmyslu podrobnou zprávu za předcházející měsíc o důležitějších opatřeních, která byla učiněna při omezování odběru elektřiny, jakož i o zkušenostech s prováděním této vyhlášky.

Stejně tak okresní úřady ochrany práce podají zprávu k pátému každého měsíce zemskému úřadu ochrany práce. Zemský úřad ochrany práce podá pak k 15. každého měsíce ministerstvu sociální péče souhrnnou zprávu za předchozí měsíc.

Za ministra průmyslu:

Dr. Schrank v. r.

Za ministra sociální péče:

Dr. Kotek v. r.