Vyhláška nejvyššího úřadu cenového o tvoření cen za šití oděvů na míru a za opravy oděvů.

1449.

Vyhláška

nejvyššího úřadu cenového

ze dne 13. června 1946

o tvoření cen za šití oděvů na míru a za opravy oděvů.

Nejvyšší úřad cenový stanoví podle § 2, odst. 1 vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle § 5, odst. 5 a § 14 nařízení předsedy vlády ze dne 30. října 1939, č. 275 Sb., o cenách textilií toto:

§ 1.

Podniky, které samostatně zhotovují oděvy na míru, přešívají je a opravují a jsou členy Jednoty společenstev krejčí, smějí za svoje výkony a výrobky zhotovené z vlastních nebo zákazníkem dodaných látek požadovat nejvýše ceny vypočtené podle směrnic připojených k této vyhlášce.

§ 2.

Nejvyšší úřad cenový nebo místa jím pověřená mohou povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo předpisů vydaných k jejímu provedení.

§ 3.

Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.

§ 4.

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. července 1946.

(2) Zároveň se zrušuje použivatelnost vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 5. března 1942, běž. č. 214 o tvoření cen za zhotovení oděvů na míru a za opravy oděvů (Ú. l. č. 55/1942), ve znění vyhlášky ze dne 3. července 1943, běž. č. 476, (Ú. l. č. 156/1943) a všech výměrů týkajících se cen za úkony a výrobky, na které se vztahuje tato vyhláška.

Za předsedu nejvyššího úřadu cenového:

Dr. Maur v. r.

Příloha

k vyhlášce nejvyššího úřadu cenového

ze dne 13. června 1946, běž. č. 1449, Ú. l. I č. 109/1946,

o tvoření cen za šití oděvů na míru a za opravy oděvů.

Směrnice pro výpočet cen.

Čl. 1.

Rozsah platnosti. Jakostní a místní třídy.

(1) Veškeré krejčovské podniky, které se zabývají řemeslnou výrobou oděvů na míru z vlastních nebo zákazníkem dodaných látek, se rozdělují cenově do čtyř jakostních tříd (Ia, I., II. a III.) a z těchto každá se opět dělí do dvou místních tříd.

(2) Jakostní třídy a místní třídy podle této vyhlášky odpovídají mzdovým třídám a místním třídám podle vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče ze dne 29. prosince 1945, běž. č. 316, o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v krejčovských závodech, zhotovujících pánské a dámské oděvy a stejnokroje na míru. (Ú. l. I. č. 19/1946.)

(3) Do místní třídy A patří všechny podniky, které mají svoje provozovny ve statutárních městech Praha, Brno, Plzeň, Moravská Ostrava, Olomouc a Liberec a v městech Hradec Králové, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Pardubice, Teplice-Šanov a Prostějov. Do místní třídy B patří podniky s provozovnami v ostatních místech zemí České a Moravskoslezské.

(4) Nejvyšší úřad cenový může nařídit změny v zařadění do jakostních a místních tříd, čímž není dotčeno mzdové ustanovení vyhlášky ministra ochrany práce a sociální péče, uvedené v odst. 2.

(5) Nejvyšší úřad cenový může některé podniky nebo výrobky z platnosti této vyhlášky vyjmout nebo jiné do ní zařadit.

Čl. 2.

Nejvyšší ceny v III. jakostní třídě.

(1) V III. jakostní třídě se stanoví tyto nejvyšší spotřebitelské ceny:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Stanovené nejvyšší ceny v III. jakostní třídě se snižují o 10%.

Za výkony v ceníku neuvedené (předělávky, obracečky, opravy a pod.) se tvoří cena tak, že se za každou pracovní hodinu započte u podniku v místní třídě A 18 Kčs, v místní třídě B 16 Kč. Za výkony složitější nebo jednodušší, než jaké jsou uvedeny v ceníku, se k nejvyšší úplatě připočte nebo se od ní odečte částka odpovídající zvýšené nebo zmenšené pracovní době, násobené úplatou za pracovní hodinu podle příslušné místní třídy.

Tyto ceny se rozumějí za bezvadné provedení odpovídající III. jakostní třídě. Pracovní doba za opravu závad se nesmí účtovat.

(2) Úplaty vypočtené podle odstavce 1 jsou úplatami nejvyššími za všechny provedené výkony počítajíc v to režii podniku, zisk a daň z obratu, avšak bez donášky do bytu zákazníkova.

(3) Dodal-li živnostník látky nebo přípravy, zvýší se cena vypočtená podle odst. 1 o jejich nákupní cenu podle spotřebovaného množství, zvýšenou o 8% na úhradu skladních nákladů, prostřihu a na náhradu daně z obratu. Nakoupí-li krejčí látky nebo přípravy na volném trhu, snižuje se tato přirážka na 2%.

(4) Při provedení seriovém musejí být úplaty vyznačené v ceníku sníženy o 40%.

(5) Obstarané úkony mohou být započteny podle ustanovení článku 8.

(6) Za práce, které na přání zákazníka je nutno provést zvlášť rychle (do pěti dnů), je možno cenu stanovenou v odst. 1 zvýšiti nejvýše o 15%. Za oděvy zhotovené pro osoby se značnými tělesnými vadami (křivé páteře a pod.), kteréžto oděvy vyžadují zvláštních prací a péče při vypracování, je možno ceny stanovené v odst. 1 zvýšiti nejvýše o 15%

Čl. 3.

Nejvyšší ceny v Ia., I. a II. jakostní třídě.

(1) V podnicích zařaděných do jakostních tříd Ia, I. a II. tvoří se nejvýše přípustná spotřebitelská cena z těchto položek:

a) z nákladu na materiál (látky, podšívky, vložky, drobné přípravy atd.) zvýšeného o 5%. Nakoupí-li krejčí látky nebo přípravy na volném trhu, snižuje se tato přirážka na 1%. Dodal-li látky nebo přípravy zákazník, účtuje výrobce pouze ten materiál, který sám skutečně dodal (čl. 4),

b) z výrobních mezd (odměn) za zhotovení (čl. 5),

c) z nákladové a ziskové přirážky (čl. 6),

d) z daně z obratu.

(2) Ceny vypočtené podle odst. 1 smějí být zaokrouhlovány nahoru na celou korunu, přesahuje-li haléřová částka 50 haléřů. Haléřové částky pod 50 haléřů zaokrouhlují se na nejbližší nižší celou korunu.

Čl. 4.

Náklady na materiál.

(1) Za materiál se pokládají látky, vložky, podšívky a přípravy, kterých je třeba ke zhotovení výrobků a jejichž podíl na výrobku lze přímo zjistit. Nepatří sem pomocné látky.

(2) Nákladem na materiál se rozumí nákupní cena propočtená podle skutečně spotřebovaného množství. Pro zjišťování množství zpracovaných látek jsou rozhodující vzor a druh oděvu a tělesná míra zákazníka.

(3) Má-li krejčí detailní obchod se střižním zbožím a oprávněně si připočítá obchodní přirážku podle platných předpisů o stanovení nejvýše přípustných procentních přirážek v obchodu s textilním zbožím, nesmí si zvláště započítat ani 5% přirážku, ani daň z obratu podle ustanovení čl. 7 těchto směrnic, pokud připadá na materiál.

(4) U látek stejného druhu a jakosti, které byly nakoupeny za různé ceny, může být započtena cena průměrná, kterou je třeba zjistit podle nakoupených množství. O jednotlivých druzích látek a o způsobu výpočtu průměrné ceny musí být v takovém případě sestaven a uschován zvláštní propočet.

(5) Materiál, který krejčí (krejčová) dovezl z ciziny na vlastní účet, smí být účtován za cenu nákupní včetně vzniklých přímých pořizovacích nákladů franko vlastní sklad podniku.

Čl. 5.

Výrobní mzdy.

(1) Podkladem pro výpočet výrobní mzdy jsou skutečné pracovní doby, které jsou bezprostředně nutné ke zhotovení výrobku v krejčovské dílně, kromě mistrovských prací (viz odst. 2), a mzdy ve výši skutečně placené, pokud nepřesahují částky přípustné podle mzdových nařízení nebo povolení ministerstva ochrany práce a soc. péče.

(2) Za práce mistrovské, t. j. braní míry, nákres a zhotovení střihu, střihání a zkoušky smí se započítat nejvyšší 25% mzdy započitatelné podle ustanovení odstavce I. Koná-li mistr (mistrová) dílenské práce podle odstavce 1, smí si započítat mzdu, jaká přísluší přednímu dělníku mzdové třídy, do níž je podnik zařazen.

(3) Pracovní doba za vedení a dohled v podniku je započtena v nákladové a ziskové přirážce a nesmí být pojata do výrobní mzdy.

Totéž platí o pracovních úkonech osob zaměstnaných v podniku, pokud nejde o úkony spojené přímo se zhotovením obleku.

(4) Sociální dávky placené za zaměstnance, pokud je zaměstnavatel podle příslušných předpisů povinen za zaměstnance je platit, 4% rodinný příspěvek podle zák. č. 154/1945 Sb., náhrady dovolených a státem uznaných svátků a jiné příspěvky, které podle platných předpisů nese podnikatel, je třeba uhradit z nákladové a ziskové přirážky.

(5) Mzdu učně pracujícího na výkonu je dovoleno započíst ve mzdách podle odst. 1 takto:

⟪TABLE:tbl_001⟫

hodinové mzdy odborného dělníka v 1. roce po vyučení v příslušné mzdové třídě. Výsledná zakalkulovaná mzda nesmí být vyšší než mzda krejčovského dělníka za týž úkon.

Čl. 6.

Nákladová a zisková přirážka.

(1) Všechny prokazatelné náklady, které nejsou uhrazeny přímo v ostatních nákladových položkách uvedených v čl. 3, počítajíc v to odměnu za pracovní dobu majitele podniku za vedení a dohled, jakož i zisk, jsou hrazeny nákladovou a ziskovou přirážkou.

(2) Tato nákladová a zisková přirážka činí

v místní třídě A 50—60%,

v místní třídě B 40—50%

výrobních mezd podle čl. 5, odst. 1, 2 a 5.

Podniky, které chtějí účtovati vyšší přirážky než 50% v místní třídě A a 40% v místní třídě B, jsou povinny sestavit výpočet režie a nákladové a ziskové přirážky a zaslati ho příslušné úřadovně cenové kontroly. Odměna za vedení podniku a kalkulační zisk nesmí v takovém případě překročit 8% celkového obratu, dosaženého za šití oděvů (tedy bez hodnoty látek a příprav) v uplynulém roce; v druhém pololetí 1946 pak 8% z obratu za první pololetí 1946.

(3) Zúčastní-li se na zhotovení oděvu na míru dva nebo více samostatných krejčovských podniků, jsou povinny se rozdělit o svoji režijní a ziskovou přirážku.

Čl. 7.

Zvláštní náklady.

Náklady za zvláštní vzory a modely mohou být započteny jen s výslovným souhlasem nejvyššího úřadu cenového nebo úřadu jím zmocněného.

Čl. 8.

Obstarané úkony.

Za obstarané úkony, t. j. úkony provedené jiným podnikem (umělé scelování, barvení, čištění, propařování atd.), smí si krejčovský podnik připočítat k ceně účtované cizím podnikem nejvýše 10% přirážku včetně daně z obratu. Tím je uhrazena i ztráta času, která vzniká při obstarávání těchto úkonů. Je-li však krejčovský podnik sběrnou pro chemickou čistírnu, barvírnu, či pro odborné scelování látek, smí od svých zákazníků požadovat pouze nejvyšším úřadem cenovým stanovené spotřebitelské ceny.

Čl. 9.

Ustanovení společná.

(1) Podniky jakostní třídy Ia., I. a II. jsou povinny viditelně označit ve svých obchodních místnostech, do které jakostní třídy náležejí.

(2) Podniky III. jakostní třídy jsou povinny umístiti ve svém závodě na místě pro zákazníka přístupném ceník za šití oděvů na míru z kterého musí být zřejmé tyto údaje:

a) příslušná místní třída podle čl. 1,

b) ceny, které jsou podle čl. 2 požadovány za jednotlivé druhy oděvů šitých na míru.

(3) Za každou provedenou zakázku musí být zákazníkovi při odevzdání práce vydán účet nebo pokladní lístek, na požádání pak i opis kalkulace.

Čl. 10.

Mzdové a kalkulační záznamy.

(1) Podniky jsou povinny založit a vést kalkulační záznamy. V kalkulačních záznamech musí být uveden výpočet prodejní ceny každého výrobku.

Tento výpočet musí obsahovat:

a) nákupní ceny látek a příprav,

b) výrobní mzdy,

c) nákladovou a ziskovou přirážku,

d) daň z obratu.

(2) Kromě těchto záznamů a mzdových výplatních listin jsou podniky jakostních tříd Ia., I. a II. povinny založit a vést pro každého zaměstnance zaměstnaného při výrobě oděvů přesné pracovní záznamy. V těchto záznamech musejí být uvedeny všechny práce prováděné zaměstnancem a záznamy musejí obsahovat tyto údaje:

a) datum počátku a zakončení práce,

b) krátké označení pracovního výkonu,

c) čas potřebný k jeho provedení,

d) běžné číslo, pod nimž je příslušná zakázka nebo práce zapsána v kalkulačním záznamu.

Účtuje-li si krejčí (mistrová) mzdu za svou vlastní práci, musí vést o tom rovněž zvláštní pracovní záznam.

(3) Podniky III. jakostní třídy jsou při pracích podle ceníku od vedení kalkulačních a pracovních záznamů osvobozeny.