Vyhláška ministerstva financí o správních poplatcích

146

VYHLÁŠKA

ministerstva financí

ze dne 24. prosince 1965

o správních poplatcích

Ministerstvo financí stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podle § 17 odst. 1 zákona č. 105/1951 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákonného opatření č. 138/1960 Sb. (dále jen „zákon“).

§ 1

(1) Předměty a sazby správních poplatků (dále jen „poplatky“) se stanoví v připojených sazebnících, které jsou součástí této vyhlášky.

(2) Národní výbory a jiné orgány státní správy (dále jen „správní orgány“) vybírají poplatky za poplatné úkony, které provádějí, podle sazebníku I. Orgány státní měrové služby vybírají poplatky za zvláštní poplatné úkony, které provádějí, podle sazebníku II. Správní orgány vybírají poplatky za poplatné úkony jimi provedené bez ohledu na to, ve kterém oddílu sazebníku je poplatek stanoven.

§ 2

(1) Poplatky stanovené v sazebnících rámcově (nejnižší a nejvyšší přípustnou částkou) vyměřují se v mezích sazby podle rozsahu, doby trvání a obtížnosti úkonu a podle účelu sledovaného poplatkem.

(2) Poplatky stanovené v sazebnících procentem ceny věcí vyměřují se z maloobchodní, a není-li stanovena, z běžné ceny věcí v době, ve které se poplatek vyměřuje, nebo jde-li o poplatek splatný bez vyměření, v době splatnosti poplatku. Poplatník je povinen sdělit tuto cenu správnímu orgánu vyměřujícímu poplatek; neodpovídá-li jeho údaj zřejmě maloobchodní (běžné) ceně nebo neudá-li poplatník tuto cenu vůbec, určí ji vyměřující orgán.

(3) Základ poplatku, který je v sazebnících stanoven procentem ceny, zaokrouhluje se nahoru na částku dělitelnou dvaceti. Poplatky se zaokrouhlují do 50 haléřů na celé koruny dolů a přes 50 haléřů na celé koruny nahoru.

§ 3

Doba a způsob vyměření a splatnost poplatku

(1) Poplatky se vyměřují před provedením úkonu ústní nebo písemnou výzvou k zaplacení poplatku, pokud sazebníky nestanoví, že se platí bez vyměření.

(2) Poplatky jsou splatné před provedením úkonu, nestanoví-li sazebníky jinak.

(3) Po provedení úkonu se vyměřují jen poplatky

1. za úkony, u nichž to stanoví sazebníky;

2. u nichž provedení úkonu je vzhledem ke způsobu stanovení sazby poplatku předpokladem pro stanovení výše poplatku;

3. za úkony, které byly provedeny, i když nebyl poplatek zaplacen (§ 7 zákona).

(4) Poplatky uvedené v odstavci 3 se vyměřují platebním výměrem a jsou splatné do 15 dnů ode dne doručení tohoto výměru.

§ 4

Způsob placení

(1) Poplatky se platí kolkovými známkami, jestliže nepřevyšují 400 Kčs.

(2) V hotovosti nebo převodem z účtu u peněžního ústavu se platí poplatky

a) stanoví-li tak sazebník

b) jsou-li podle sazebníku přímým příjmem národních výborů

c) je-li tento způsob placení vhodnější, i když poplatek nepřevyšuje 400 Kčs.

(3) Poplatky, které se neplatí kolkovými známkami, platí se na účet správního orgánu, a to zpravidla toho, který vyměřil poplatek.

§ 5

Měna

(1) Procentní poplatky za úkony zastupitelských úřadů se vyměřují v měně, ve které je vyjádřena cena základu poplatku. Ostatní poplatky za úkony zastupitelských úřadů se vyměřují v československých korunách.

(2) Poplatky za úkony zastupitelských úřadů vyměřené poplatníkům zdržujícím se v cizině se platí v měně státu, v němž je zastupitelský úřad vyměřující nebo vybírající poplatek. Uzná-li to však zastupitelský úřad za vhodné, může přijmout placení také v jiné cizí měně. Poplatky za úkony zastupitelských úřadů vyměřené poplatníkům zdržujícím se v Československé socialistické republice se platí v československých korunách. Správní orgán vybírající poplatek může však přijmout placení i v jiné měně, považuje-li to za vhodné.

(3) Při vyměření a placení poplatků se přepočítávají československé koruny na cizí měny a naopak podle kursů, které určuje Státní banka československá, popř. podle přepočítacích poměrů pro některé neobchodní platy.

Osvobození

§ 6

Kromě orgánů uvedených v § 10 odst. 1 zákona a v sazebnících jsou osvobozeni:

2. diplomatičtí zástupci, pověření v Československé socialistické republice, všichni příslušníci jejich rodin, žijící s nimi ve společné domácnosti, jiné osoby, které podle mezinárodního práva požívají výsady a imunity, a konzulové z povolání, za předpokladu, že nejsou československými občany a že je zaručena vzájemnost. Toto osvobození se nevztahuje na poplatky za úkony, jimiž se poskytuje zvláštní výhoda nebo plnění.

§ 7

Mimo případy uvedené v sazebnících jsou věcně od poplatků osvobozeny:

1. úkony potřebné k řízení podle předpisů o nemocenském pojištění a sociálním zabezpečení a o poskytování zdravotní péče;

2. úkony potřebné k provádění předpisů o obraně státu;

3. úkony potřebné k založení jednotných zemědělských družstev, popřípadě k přetvoření nebo splynutí dosavadních jednotných zemědělských družstev;

4. úkony učiněné v souvislosti s prováděním pozemkových úprav nebo se zaokrouhlováním pozemků podle vládního nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků;

5. úkony týkající se převodu správy a vlastnictví majetku na socialistické organizace.

§ 8

Vrácení

(1) Správní orgán vrátí poplatníkovi zaplacený poplatek,

a) který byl zaplacen před provedením úkonu, k jehož provedení nedošlo bez zavinění poplatníka anebo, který byl zaplacen, aniž poplatník byl k tomu povinen;

b) který byl zaplacen při předložení podání, jímž má být řízení zahájeno, nedošlo-li k jeho věcnému projednání;

c) který byl odepsán;

d) vzal-li poplatník před vydáním rozhodnutí zpět podání, při jehož předložení byl poplatek zaplacen, anebo byl-li úkon zrušen.

(2) Správní orgán vrátí částku, o kterou poplatník zaplatil na poplatek více než byl povinen nebo o kterou byl zaplacený poplatek dodatečně snížen.

(3) Správní orgán vyměřující poplatek rozhodne o tom, zda a jaká část zaplaceného poplatku se poplatníkovi vrátí, nedošlo-li vinou poplatníka k provedení úkonu, za který byl poplatek zaplacen. Správní orgán může vrátit na žádost nejvýše 65 % částky zaplacené na poplatek. Vrácené částky se zaokrouhlují na celé koruny.

(4) Nárok na vrácení poplatku (přeplatku) zanikne uplynutím tří let od konce kalendářního roku, v němž nastaly skutečnosti uvedené v předchozích odstavcích.

§ 9

Předcházející ustanovení platí, pokud sazebníky nebo jednotlivé položky nestanoví jinak.

§ 10

Osvobození od poplatku za patent založená předpisy vydanými do 1. 1. 1961 zůstávají v platnosti.

§ 11

(1) Zrušují se

a) vyhláška ministerstva financí č. 160/1960 Sb., o správních poplatcích, ve znění vyhlášek č. 109/1962 Sb., č. 8/1964 Sb., č. 44/1964 Sb. a č. 115/1964 Sb.,

b) směrnice, pokyny a jiné podrobnější předpisy o správních poplatcích * )

(2) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.

Ministr:

Dvořák v. r.

Příloha č.1

Sazebník I

správních poplatků vybíraných národními výbory a jinými orgány státní správy

Poznámka k celému sazebníku

Poplatky podle položek 5, 6, 6b, 13b, 13c, 13d, 13e, 19, 19a, 25a, 28, 28a, 29, 31, 38, 38a, 38b, pokud úkony provádějí národní výbory, jsou příjmem národního výboru, který úkon provedl. V těchto případech se poplatky neplatí kolkovými známkami.

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Sazebník II

správních poplatků vybíraných orgány státní měrové služby

Poznámky k celému sazebníku

1. Poplatky podle tohoto sazebníku se vyměřují a platí na účet správního orgánu, který je vyměřil.

2. Obstará-li orgán státní měrové služby na žádost strany přepravu zkušební výstroje potřebné ke zkoušení a ověřování měřidel vlastním dopravním prostředkem, zvyšuje se celková částka vyměřeného poplatku o 2 Kčs za každý i jen započatý km vzdálenosti, váží-li přepravovaná výzbroj méně než 200 kg, o 4 Kčs za každý i jen započatý km vzdálenosti, váží-li přepravovaná výzbroj více než 200 kg a méně než 2000 kg a o 6 Kčs za každý i jen započatý km, váží-li více. Vzdáleností se rozumí vzdálenost místa výkonu od sídla příslušného krajského oddělení Úřadu pro normalizaci a měření (nejkratší cestou). Provádí-li se zkoušení a ověřování měřidel při okružních cestách podnikaných podle stanoveného plánu přímo na místě jejich používání, zvyšuje se celková částka poplatku o 10 Kčs, váží-li přepravovaná výzbroj potřebná k provedení zkoušky do 1500 kg, a o 50 Kčs, váží-li více. Při periodických okružních cestách, při kterých se předkládají měřidla k hromadnému zkoušení a ověřování na stanovených místech (střediscích), zvyšuje se každý vyměřený poplatek o 2 Kčs.

3. Provede-li se zkoušení a ověřování na žádost mimo úřední místnosti, zvyšuje se celková částka poplatku vyměřeného žadateli o 40 Kčs, za každého vyslaného technického pracovníka a za každý započatý kalendářní den. Poskytne-li žadatel bezplatně vhodný dopravní prostředek pro orgány státní měrové služby, vybere se zvýšení jen poloviční částkou (20 Kčs). Náhrada cestovních výdajů se nepožaduje.

4. Poplatky se vybírají, i když předmět se neuzná za správný. Zjistí-li se však při úkonu nesprávnost předmětu již při vnější prohlídce, poplatek se nevybere, i když je přitom nutno zničit případně státní ověřovací značky na předmětu; tato úleva se nevztahuje na zvyšovací poplatky podle poznámek 2 a 3.

5. Nemůže-li být úkon vinou poplatníka proveden (např. proto, že nebyly připraveny pomůcky potřebné k provedení zkoušky), vybere se za každého technického pracovníka a za každý i započatý kalendářní den poplatek 40 Kčs (včetně případného zvýšení podle poznámky 2).

6. Orgány státní měrové služby mohou v jednotlivých odůvodněných případech poskytovat výjimečně slevy poplatků až do výše 50 % sazby poplatku, hradí-li organizace náklady za provedené úřední zkoušky.

7. U měřidel, u nichž doba platnosti úředního ověření prošla, nebo u kterých bylo žádáno o úřední ověření opožděně (vyhl. č. 61/1965 Sb.), může orgán státní měrové služby zvýšit poplatky až na dvojnásobek.

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Seznam těchto předpisů bude uveřejněn ve Věstníku ministerstva financí.

*) Usnesení vlády z 29. 10. 1962 č. 1025, o usměrňování výstavby bytů, občanské a technické vybavenosti ve venkovských sídlištích v nejbližších létech, uveřejněné v č. 58/1962 Sbírky směrnic pro národní výbory.

*) Vyhláška č. 145/1956 Ú. l., o provozu na silnicích

* ) Vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l. o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících.

*) § 116, 1. věta obč. zák. č. 40/1964 Sb. (příbuzní v řadě přímé, sourozenec a manžel)

*) § 116, první věta občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (příbuzní v řadě přímé, sourozenec a manžel)