Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o pravidlech o původu zboží a metodách administrativní spolupráce

172

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 22. února 1993 byla v Bratislavě podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o pravidlech o původu zboží a metodách administrativní spolupráce.

Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 11 odst. 2 dnem 22. února 1993.

Český text Dohody se vyhlašuje současně.

DOHODA

mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o pravidlech o původu zboží a metodách administrativní spolupráce

Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky (dále jen „smluvní strany“) podle ustanovení článku 9 Smlouvy o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, uzavřené v Praze dne 29. října 1992, se dohodly takto:

Článek 1

Pravidla o původu zboží jsou upravena v příloze k této dohodě v Protokolu týkajícím se definice pojmu „původní výrobky“ a metod administrativní spolupráce.

Článek 2

Smluvní strany této dohody se zavazují přijmout ve vzájemném obchodě pravidla o původu zboží uvedená v článku 1 této dohody.

Článek 3

Celní orgány smluvních stran se zavazují vydávat na žádost vývozce průvodní osvědčení EUR.1 a LT osvědčení EUR.1 tak, aby bylo v souladu s dohodami sjednanými v této oblasti s třetími státy nebo jejich seskupeními, uvedenými v pravidlech o původu zboží uvedených v článku 1 této dohody, pro zboží vyvážené do dalších států, jestliže takové zboží vyhovuje ustanovením pravidel o původu zboží v tomto článku zmíněných dohod tak, aby umožnily použití tohoto zboží jako původního materiálu pro další zpracování nebo zpětný vývoz podle příslušné dohody.

Článek 4

Celní orgány smluvních stran budou uznávat jako důkaz původu osvědčení o původu vydávané nebo vyhotovené ve státech smluvních stran pro zboží užívané jako materiál pro další zpracování nebo zpětný vývoz podle příslušné dohody zmíněné v článku 3 této dohody a v souladu s ustanoveními pravidel původu podle příslušných dohod.

Článek 5

Smluvní strany budou navzájem spolupracovat v souladu s podmínkami pravidel o původu zboží za účelem ověřování pravdivosti a přesnosti osvědčení o původu zboží vydaných nebo vyhotovených v souladu s pravidly o původu zboží uvedenými v článku 1 této dohody.

Článek 6

Smluvní strany se zavazují přijmout národní administrativní opatření nezbytná k zavedení této dohody.

Článek 7

Příloha k této dohodě tvoří nedílnou součást této dohody.

Článek 8

Tato dohoda zůstává v platnosti po dobu platnosti Smlouvy o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, uzavřené v Praze 29. října 1992.

Článek 9

Tato dohoda může být pozměněna jen vzájemnou dohodou smluvních stran.

Článek 10

Celní orgány smluvních stran se zavazují udržovat přímé kontakty za účelem provádění této dohody.

Článek 11

(1) Tato dohoda bude schválena v souladu s právními předpisy smluvních stran.

(2) Tato dohoda vstoupí v platnost dnem 22. února 1993.

Článek 12

Tato dohoda je vyhotovena ve dvou exemplářích, každý v českém a slovenském jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Dáno v Bratislavě dne 22. února 1993.

Za vládu České republiky:

Václav Klaus v. r.

Za vládu Slovenské republiky:

Vladimír Mečiar v. r.

PROTOKOL

TÝKAJÍCÍ SE DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ VÝROBKY“ A METOD ADMINISTRATIVNÍ SPOLUPRÁCE

HLAVA I

Definice pojmu „původní výrobky“

Článek 1

Pro účely realizace Dohody, a bez ohledu na ustanovení článku 2 tohoto protokolu, se dále uvedené výrobky pokládají za výrobky s původem v účastnickém státu této dohody:

(a) výrobky zcela získané v tomto účastnickém státu ve smyslu článku 4,

(b) výrobky získané v tomto účastnickém státu obsahující materiály, které v tomto státu nebyly zcela získány, za předpokladu, že:

(i) takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování v tomto účastnickém státu, a to ve smyslu článku 5, nebo že

(ii) takové materiály mají původ, ve smyslu tohoto protokolu, v kterémkoliv jiném účastnickém státu této dohody, nebo že

(iii) takové materiály mají původ v Evropských společenstvích, v zemích Evropského sdružení volného obchodu, v Maďarsku nebo v Polsku při uplatnění pravidel o původu v dohodách ČSFR s nimi.

Článek 2

1. Nehledě na ustanovení odstavců (b) (ii) a (iii) článku 1 zachovávají si svůj původ výrobky vznikající ve smyslu tohoto protokolu, v kterékoli účastnické zemi této dohody v Evropských společenstvích, v zemích Evropského sdružení volného obchodu nebo v Maďarsku nebo v Polsku při uplatňování pravidel o původu zmíněných v odstavci (b) (iii) článku 1, a vyvážené z jednoho státu do druhého ve stejném stavu nebo po opracování či zpracování ve vyvážejícím státu v míře ne větší, než uvádí odstavec 5 článku 5.

2. Pro účely plnění odstavce 1 platí, že když se používají výrobky vznikající ve dvou nebo více účastnických státech této dohody nebo v jednom nebo více státech této dohody, v Evropských společenstvích, v zemích Evropského sdružení volného obchodu, v Maďarsku, příp. Polsku, a tyto výrobky nebyly podrobeny žádnému opracování nebo zpracování v míře větší, než uvádí odstavec 5 článku 5, určuje se původ podle výrobku s nejvyšší celní hodnotou, nebo není-li tato hodnota známá a nelze ji zjistit, s nejvyšší první zjistitelnou cenou zaplacenou za tyto výrobky v daném státu.

Článek 3

(Tento protokol neobsahuje článek 3)

Článek 4

Za zcela získané v účastnickém státu této dohody ve smyslu odstavce (a) článku 1 se považují:

(a) nerostné produkty těžené z jeho půdy nebo jeho mořského dna,

(b) rostlinné výrobky sklízené v těchto státech,

(c) živá zvířata narozená a chovaná v těchto státech,

(d) výrobky z živých zvířat chovaných v těchto státech,

(e) výrobky získané lovem nebo rybolovem prováděným v těchto státech,

(f) výrobky pocházející z mořského rybolovu a jiné výrobky pocházející z moře získané plavidly těchto států,

(g) výrobky zhotovené na palubě rybářských zpracovatelských lodí výhradně z výrobků uvedených v odstavci (f),

(h) upotřebené předměty sebrané v těchto státech, které se hodí jenom pro získání surovin, s výhradou upotřebených pneumatik obsažených v příloze I tohoto protokolu,

(i) odpad a šrot pocházející ze zpracovatelských operací prováděných v těchto státech,

(j) zboží vyráběné v těchto státech jenom z výrobků specifikovaných v odstavcích (a) až (i).

Článek 5

1. Výrazy „kapitoly“ a „čísla“ používané v tomto protokolu znamenají kapitoly a čísla (čtyřčíslicové kódy) používané v nomenklatuře vytvářející „Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží“ (zde uváděný jako Harmonizovaný systém nebo HS). Výraz „zařazený“ se týká zatřídění výrobku nebo materiálu do konkrétního čísla.

2. Pro účely článku 1 se nepůvodní materiály, tj. materiály nepocházející z daného státu, pokládají za dostatečně zpracované nebo opracované, když je získaný výrobek zařazen do čísla jiného, než je číslo, do kterého jsou zařazeny všechny nepůvodní materiály použité při jeho výrobě, při platnosti odstavců 3, 4 a 5.

3. U každého výrobku ve sloupcích 1 a 2 seznamu v příloze II tohoto protokolu musí být splněny, místo pravidla v odstavci 2, podmínky stanovené ve sloupci 3 pro příslušný výrobek.

4. U výrobků kapitol 84 až 91 včetně může vývozce uplatnit podmínky stanovené ve sloupci 4, a to jako alternativu splnění podmínek uvedených ve sloupci 3.

5. Pro účely splnění odstavce (b) (i) článku 1 dále uvedené výkony se považují za opracování nebo zpracování stále ještě nepostačující pro přiznání statutu původního výrobku, a to bez ohledu na změnu čísla:

(a) operace, které formou ochrany zajišťují dobrý stav zboží během dopravy a skladování (větrání, rozprostírání, sušení, chlazení, naložení do soli, oxidu siřičitého nebo jiného vodného roztoku, odstranění poškozených částí a podobné operace),

(b) jednoduché operace sestávající z odstranění prachu, prosévání, třídění nebo sdružování (včetně tvorby souborů předmětů), mytí, natírání, řezání,

(c) (i) změny balení, rozebírání a sestavování zásilek,

(ii) prosté vkládání do lahví, baněk, pytlů, beden, krabic, upevňování na karty nebo desky atd. a všechny jiné balicí operace,

(d) připojování značek, štítků a jiných rozlišovacích označení na výrobky nebo jejich obaly,

(e) prosté mísení výrobků, též odlišných druhů, kde jedna nebo více složek směsi nesplňují podmínky stanovené tímto protokolem, které by umožnily považovat je za původní výrobky,

(f) prosté sestavování částí předmětů za účelem vytvoření kompletního předmětu,

(g) kombinace dvou nebo více operací uvedených v dílčích odstavcích (a) až (f),

(h) zabíjení (porážka) zvířat.

Článek 6

1. Pojem „hodnota“ v seznamu přílohy II znamená celní hodnotu v době dovozu použitých nepůvodních materiálů, nebo není-li tato známa a nelze ji zjistit, první zjistitelnou cenu zaplacenou za tyto materiály v příslušném teritoriu. Tam, kde je třeba stanovit hodnotu použitých původních materiálů, uplatňuje se tento odstavec mutatis mutandis.

2. Pojem „cena fco závod“ v seznamu v příloze II znamená cenu získaného výrobku fco závod mínus veškeré tuzemské daně, které se platí (nebo mohou platit), když se získaný výrobek exportuje.

Článek 7

Původní zboží ve smyslu tohoto protokolu a tvořící jednu nerozdělenou dodávku lze dopravovat přes území jiné než území účastnického státu této dohody, Evropských společenství, zemí Evropského sdružení volného obchodu, Maďarska nebo Polska s přeložením nebo prozatímním uskladněním na takovém území za předpokladu, že doprava přes jiné území než účastnického státu této dohody, Maďarska nebo Polska je opodstatněna zeměpisnými důvody, že zboží zůstane pod dohledem celních orgánů země tranzitu nebo prozatímního skladu, že se nestane předmětem obchodu těchto zemí nebo nebude dodáno pro tuzemské použití v těchto zemích a že nebude podrobeno operacím jiným, než jsou vykládání, opětné nakládání nebo jakékoliv jiné operace určené k zachování zboží v dobrém stavu.

HLAVA II

Metody administrativní spolupráce

Článek 8

1. Původní výrobky ve smyslu tohoto protokolu budou zvýhodněny touto dohodou po dovozu do účastnického státu této dohody, po předložení jednoho z těchto dokumentů:

(a) průvodního osvědčení EUR.1, dále nazývaného „osvědčení EUR.1“, nebo dlouhodobě platného osvědčení EUR.1 a faktur odkazujících na toto osvědčení vyhotovené v souladu s článkem 13. Vzor osvědčení EUR.1 je uveden v příloze III tohoto protokolu,

(b) faktury s prohlášením vývozce, jak je uvedeno v příloze IV tohoto protokolu, vyhotovené v souladu s článkem 13,

(c) faktury s prohlášením vývozce, jak je uvedeno v příloze IV tohoto protokolu, vystavené vývozcem na zásilku sestávající z jedné nebo více částí (balíků) obsahujících původní výrobky, jejichž celková hodnota nepřesahuje 5110 účetních jednotek.

2. Dále uvedené původní výrobky ve smyslu tohoto protokolu budou po dovezení do účastnického státu této dohody zvýhodněny na základě této dohody, aniž by bylo nutné předložit jakýkoliv dokument uvedený v odstavci 1:

(a) výrobky poslané jako malé balíky soukromými osobami soukromým osobám za předpokladu, že jejich hodnota nepřesáhne 365 účetních jednotek,

(b) výrobky tvořící součást osobních zavazadel cestujícího za předpokladu, že jejich hodnota nepřesáhne 1025 účetních jednotek.

Tato ustanovení se uplatňují jenom v případě, že se takové zboží nedováží obchodně a bylo deklarováno, že splňuje podmínky nezbytné pro uplatnění Dohody a jestliže nejsou žádné pochybnosti o pravdivosti tohoto prohlášení.

Dovozy, které jsou příležitostné a sestávají výlučně ze zboží pro osobní potřebu příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, se nepokládají za obchodní dovozy, je-li zřejmé z charakteru a množství tohoto zboží, že nejde o žádný obchodní účel.

3. Vyvážející stát stanoví částky v národní měně vyvážejícího státu účastnícího se této dohody, které jsou ekvivalentní částkám vyjádřeným v účetních jednotkách, a sdělí je druhé smluvní straně této dohody. Budou-li tyto částky vyšší než odpovídající částky stanovené dovážejícím státem, pak je dovážející stát bude akceptovat, bude-li zboží fakturováno v měně vyvážejícího státu.

Je-li zboží fakturováno v měně jiného účastnického státu této dohody, Evropských společenství, zemí Evropského sdružení volného obchodu, Maďarska nebo Polska, musí dovážející stát uznat částku sdělenou příslušným státem.

4. Ekvivalentem účetní jednotky v měnách smluvních států této dohody budou částky určené v příloze IV této dohody.

5. Částky vyjádřené v účetních jednotkách je třeba revidovat podle potřeby, ale minimálně každý druhý rok.

6. Příslušenství, náhradní díly a nářadí odesílané se zařízením, strojem, aparátem nebo vozidlem, které jsou součástí normálního zařízení a zahrnuty do jeho ceny, a nejsou fakturovány zvlášť, se pokládají za součást dotyčného zařízení, stroje, aparátu nebo vozidla.

7. Soubory, ve smyslu Všeobecného pravidla 3 Harmonizovaného systému, se pokládají za původní, jsou-li všechny předměty v nich obsažené původními výrobky. Sestává-li soubor z původních a nepůvodních předmětů, pak se jako celek bere za původní, jestliže hodnota nepůvodních předmětů souboru nepřesahuje 15 % ceny souboru fco závod.

Článek 9

1. Celní orgány vyvážejícího státu vydají osvědčení EUR.1, jestliže se zboží, na které se vztahuje, vyváží. Osvědčení se poskytne vývozci, jakmile se vlastní vývoz provede nebo zajistí.

2. Celní orgány účastnického státu této dohody vydají osvědčení EUR.1, lze-li vyvážené zboží považovat za výrobky vznikající v tomto státu ve smyslu článku 1.

3. Celní orgány účastnického státu této dohody mohou, je-li zboží, které se má uvést v osvědčeních EUR.1, na jeho území, vydávat osvědčení EUR.1 na základě podmínek stanovených v tomto protokolu, lze-li exportované zboží pokládat za výrobky vznikající v účastnickém státu této dohody, v Evropských společenstvích, v zemích Evropského sdružení volného obchodu, v Maďarsku nebo Polsku, a to ve smyslu článku 2. V takových případech je vydání osvědčení EUR.1 podmíněno předložením důkazu o původu vydaného nebo vystaveného dříve.

4. Osvědčení EUR.1 lze vydat jenom v případech, kdy může sloužit jako podkladový důkaz potřebný pro realizaci zvláštních výhod umožněných touto dohodou nebo dohodami, o kterých hovoří odstavec (b) (iii) článku 1.

Datum vydání osvědčení EUR.1 musí být uvedeno v příslušném odstavci osvědčení EUR.1 vyhrazeném pro celní orgány.

5. Ve výjimečných okolnostech lze také osvědčení EUR.1 vydat po vývozu zboží, kterého se osvědčení EUR.1 týká, jestliže nebylo vydáno v době vývozu z důvodů omylů, neúmyslných opomenutí nebo zvláštních okolností.

Celní orgány mohou vydat osvědčení EUR.1 se zpětnou platností jenom po ověření, že podrobnosti uvedené v žádosti vývozce souhlasí s podrobnostmi na odpovídajícím dokumentu.

Osvědčení EUR.1 vydávaná se zpětnou platností musí být indosována jednou z těchto frází: „VYSTAVENO DODATEČNĚ“, „VYSTAVENÉ DODATOČNE“.

6. V případě krádeže, ztráty nebo zničení osvědčení EUR.1 může vývozce požádat celní orgány, které osvědčení EUR.1 vydaly, o vystavení duplikátu na základě vývozních dokumentů v jejich vlastnictví.

Takto vydaný duplikát musí být indosován slovem: „DUPLIKÁT“.

Duplikát, na kterém musí být uvedeno datum vydání původního osvědčení EUR.1, vstupuje v platnost od tohoto data.

7. Indosace uvedené v odstavcích 5 a 6 se zaznamenávají do odstavce „Poznámky“ osvědčení EUR.1.

8. Vždy musí být možné nahradit jedno nebo více osvědčení EUR.1 jedním nebo více osvědčeními EUR.1 za předpokladu, že se tak provede na celním úřadu, kde je zboží umístěno.

9. Pro účely ověření, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, mají celní orgány právo vyžádat si jakékoliv podkladové materiály nebo provést jakoukoliv kontrolu podle svého uvážení.

10. Ustanovení odstavců 2 až 9 výše se týkají mutatis mutandis důkazu původu vyhotoveného schválenými vývozci podle podmínek uvedených v článku 13.

Článek 10

1. Osvědčení EUR.1 se vydává jenom na základě písemné žádosti vývozce nebo jeho oprávněného zástupce, za kterého je vývozce odpovědný, na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze III tohoto protokolu a který musí být vyplněn v souladu s tímto protokolem.

2. Za správné vyplnění formuláře zmíněného v odstavci 1 odpovídají celní orgány vyvážející země. Celní orgány musí zejména kontrolovat, zda odstavec určený pro popis zboží byl vyplněn takovým způsobem, aby se vyloučila jakákoliv možnost neoprávněného doplnění. V tomto smyslu se popis zboží musí uvést tak, aby v textu nebyly prázdné řádky. Nebude-li příslušný oddíl zcela zaplněn textem popisu, musí se pod posledním řádkem popisu nakreslit vodorovná čára a prázdný prostor proškrtnout.

3. Protože osvědčení EUR.1 tvoří podkladový materiál pro žádost o zvýhodněný tarif a kvóty dle ustanovení této dohody, jsou celní orgány odpovědné za provedení veškerých nezbytných kroků pro ověření původu zboží a kontrolu ostatních údajů na osvědčení EUR.1.

4. Když bude osvědčení EUR.1 vydáváno ve smyslu odstavce 5 článku 9 po vlastním vývozu zboží, kterého se osvědčení týká, musí vývozce v žádosti zmíněné v odstavci 1:

- uvést místo a datum vývozu zboží, kterého se osvědčení týká, a

- osvědčit, že žádné osvědčení EUR.1 nebylo vydáno v době vývozu dotyčného zboží, a uvést důvody.

5. Žádosti o osvědčení EUR.1 a důkaz původu podle druhé věty odstavce 3 článku 9, nezbytné pro vydání osvědčení EUR.1, musí celní orgány vyvážející země uchovávat alespoň dva roky.

Článek 11

1. Ovědčení EUR.1 se vystavují na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze III tohoto protokolu. Tento formulář je vytištěn v jednom nebo více úředních jazycích účastnických států této dohody nebo v angličtině. Osvědčení EUR.1 se vystavují v jednom z těchto jazyků a v souladu s ustanoveními zákona vyvážejícího státu. Budou-li vyplňovány ručně, musí se použít pero a velká písmena.

2. Osvědčení EUR.1 musí mít rozměr 210x297 mm. Lze připustit délkovou toleranci +8 mm nebo -5 mm. Použitý papír musí být bílý, klížený papír na psaní o hmotnosti minimálně 25 gramů na čtverečný metr. Tento papír nesmí obsahovat dřevovinu. Musí mít na pozadí vytištěný zelený gilošovaný vzor, který umožní okem rozpoznat falšování mechanickými nebo chemickými prostředky.

3. Účastnické státy této dohody si mohou vyhradit právo tisknout osvědčení samy nebo je mohou nechat tisknout schválenými tiskárnami. V druhém případě musí každé osvědčení EUR.1 obsahovat odkaz na takové schválení. Každé osvědčení musí nést jméno a adresu tiskárny nebo značku, podle níž lze tiskárnu identifikovat. Rovněž musí obsahovat pořadové číslo, též tištěné, také pro účely identifikace.

Článek 12

1. Osvědčení EUR.1 se musí předložit během čtyř měsíců od data vystavení celními orgány vyvážejícího státu celním orgánům dovážejícího státu, kam zboží vstupuje, a to v souladu s postupy stanovenými tímto státem. Řečené orgány mohou požadovat překlad osvědčení. Mohou také požadovat, aby k prohlášení o dovozu bylo přiloženo prohlášení dovozce o tom, že výrobky odpovídají podmínkám vyžadovaným pro realizaci Dohody.

2. Bez ohledu na odstavec 5 článku 5, v případě, kdy se na žádost osoby přihlašující zboží k proclení dováží rozebraný nebo nesestavený výrobek patřící do kapitoly 84 nebo 85 Harmonizovaného systému po částech na základě podmínek stanovených kompetentními orgány, považuje se tento výrobek za jeden výrobek a po dovozu první části lze předložit průvodní osvědčení za celý výrobek.

3. Každé osvědčení EUR.1, které se předkládá celním orgánům dovážejícího státu po konečném datu předložení určeném v odstavci 1, lze přijmout za účelem uplatnění zvláštních výhod, jestliže byl termín předložení nesplněn z důvodu vyšší moci nebo výjimečných okolností.

V jiných případech opožděného předložení mohou celní orgány dovážejícího státu přijmout osvědčení EUR.1, jestliže jim bylo před řečeným konečným termínem předloženo zboží.

4. Zjištění malých nesrovnalostí mezi údaji v osvědčení EUR.1 a údaji v dokumentech předložených celnímu orgánu za účelem vykonání formalit týkajících se dovozu zboží nezbavuje osvědčení ipso facto platnosti, jestliže se náležitě zjistí, že toto osvědčení odpovídá zboží.

5. Ovědčení EUR.1 uchovávají celní orgány dovážejícího státu v souladu s předpisy platnými v tomto státu.

6. Důkaz, že byly splněny podmínky stanovené v článku 7, se předloží celním orgánům dovážejícího státu ve formě buď:

(a) jednoho dopravního dokladu vyhotoveného ve vyvážejícím státu, na jehož základě prošlo zboží zemí tranzitu, nebo

(b) osvědčení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje:

- přesný popis zboží,

- datum vyložení a opětného naložení zboží a případně jména lodí,

- osvědčené prokázání podmínek, na jejichž základě zůstalo zboží v zemi tranzitu,

(c) nebo jakékoliv opodstatňující doklady, pokud nebude možné předložit doklady uvedené výše.

Článek 13

1. Nehledě na odstavce 1 až 7 článku 9 a odstavce 1, 4 a 5 článku 10 lze uplatnit podle podmínek ustanovení uvedených níže zjednodušený postup ve věci dokumentace týkající se důkazu původu.

2. Celní orgány ve vyvážejícím státu mohou oprávnit jakéhokoliv vývozce, zde dále nazývaného jako „schválený vývozce“, který uskutečňuje časté zásilky, na které lze vydávat osvědčení EUR.1, a který nabízí ke spokojenosti kompetentních orgánů všechny záruky nezbytné pro ověření charakteru původu zboží, aby nepředkládal celnímu úřadu ve vyvážejícím státu v době vývozu buď zboží, nebo žádost o osvědčení EUR.1 na toto zboží za účelem získání osvědčení EUR.1 podle podmínek stanovených v odstavcích 1 až 4 článku 9.

3. Celní orgány mohou také oprávnit schváleného vývozce k předkládání osvědčení EUR.1 platných maximálně jeden rok od data vydání (dále jen „osvědčení LT“). Toto oprávnění se uděluje jenom v případech, kdy se očekává, že se nezmění stav původu vyváženého zboží po dobu jednoho roku. Jakmile skončí platnost osvědčení LT pro jakékoliv zboží, musí vývozce tuto skutečnost oznámit celním orgánům, které toto oprávnění vydaly.

V případě uplatnění zjednodušeného postupu mohou celní orgány vyvážejícího státu předepsat použití osvědčení EUR.1 nesoucích zřetelné označení, podle kterého je možné je identifikovat.

4. Oprávnění zmíněná v odstavcích 1 a 2 musí stanovit, dle volby celních orgánů, že oddíl 11 „Celní indosace“ osvědčení EUR.1 musí:

(a) buď být indosován předem razítkem kompetentního celního úřadu vyvážejícího státu a podpisem, též ručně psaným, pracovníka tohoto úřadu, nebo

(b) být indosován schváleným vývozcem, a to zvláštním razítkem, které bylo schváleno celními orgány vyvážejícího státu a odpovídá vzoru uvedenému v příloze V tohoto protokolu; toto razítko může být na formuláři otištěno předem.

V případě potřeby vyplňuje oddíl 11 „Celní indosace“ osvědčení EUR.1 schválený vývozce.

5. V případech zmíněných v odstavci 4 (a) se uvádí do oddílu 7 „Poznámky“ osvědčení EUR.1 jedna z těchto frází: „ZJEDNODUŠENÉ ŘÍZENÍ“, „ZJEDNODUŠENÉ KONANIE“. V případě potřeby uvede schválený vývozce v oddílu 13 „Žádost o ověření“ jméno a adresu celního orgánu kompetentního verifikovat osvědčení EUR.1.

6. V případě zmíněném v odstavci 3 uvede také schválený vývozce v odstavci 7 osvědčení EUR.1 jednu z těchto frází:

„LT OSVĚDČENÍ PLATNÉ DO . . .“,

„LT OSVEDČENIE PLATNÉ DO . . .“,

(datum uvedené číslicemi),

a odkaz na oprávnění, podle něhož bylo vydáno relevantní osvědčení LT.

Od schváleného vývozce se nevyžaduje uvádět v oddílu 8 a oddílu 9 osvědčení LT počet a druh nákladových kusů a btto hmotnost (kg) nebo další míry (litry, metry 3 atd.). Avšak odstavec 8 musí obsahovat popis a označení zboží, které jsou dostatečně přesné pro jeho identifikaci.

7. Nehledě na ustanovení článku 17, osvědčení LT musí být předloženo dovozní celnici při nebo před prvním dovozem zboží, kterého se osvědčení týká. Když dovozce celní zboží projednává na několika celnicích ve státu dovozu, celní orgány od něj mohou požadovat předložení kopie osvědčení LT všem těmto celnicím.

8. V případech, kdy osvědčení LT bylo předloženo celním orgánům, musí být také podán důkaz o původu dováženého zboží, během platnosti osvědčení LT, a to fakturami, které splňují tyto podmínky:

(a) jestliže faktura zahrnuje jak zboží s původem v účastnickém státu této dohody, v Evropských společenstvích, v zemi Evropského sdružení volného obchodu, v Maďarsku nebo v Polsku, tak i zboží nepůvodní, musí vývozce tyto dvě kategorie přesně rozlišit;

(b) vývozce musí uvést na každé faktuře číslo osvědčení LT, které zahrnuje zboží, a datum ukončení platnosti osvědčení a jméno (jména) země (zemí), z kterých zboží pochází (kde zboží vzniká).

Uvedení čísla osvědčení LT a země původu vývozcem na faktuře znamená prohlášení, že zboží splňuje podmínky stanovené v tomto protokolu pro získání preferenčního stavu původu pro obchod mezi účastnickými státy této dohody.

Celní orgány vyvážejícího státu mohou požadovat, aby zápisy, které se dle výše uvedených ustanovení musí objevit ve faktuře, byly potvrzeny vlastnoručním podpisem spolu s čitelně uvedeným jménem signatáře;

(c) popis a označení zboží na faktuře musí být dostatečně podrobné, aby bylo zcela jasné, že totéž zboží je také uvedeno na osvědčení LT, kterého se faktura týká;

(d) faktury lze vyhotovovat pouze na zboží vyvážené během platnosti relevantního osvědčení LT. Mohou však být také předkládány dovozním celním orgánům během čtyř měsíců od jejich vyhotovení vývozcem.

9. V rámci zjednodušeného postupu lze faktury, které splňují podmínky tohoto článku, vyhotovovat a přenášet pomocí telekomunikací nebo metod využívajících prostředků automatizovaného zpracování dat. Takovéto faktury mohou být přijaty celnicí dovážejícího státu jako průkaz o původu zboží dováženého v souladu s postupy stanovenými tuzemskými celními orgány.

10. Zjistí-li celní orgány vyvážejícího státu, že osvědčení a/nebo faktura vydané podle ustanovení tohoto článku je neplatné ve vztahu k jakémukoliv dodanému zboží, musí o tom ihned podat zprávu celním orgánům dovážejícího státu.

11. Celní orgány mohou oprávnit schváleného vývozce k vystavování faktur, které obsahují prohlášení uvedené v příloze IV tohoto protokolu, místo osvědčení EUR.1.

Toto prohlášení provedené schváleným vývozcem na faktuře se musí provést v jednom z úředních jazyků účastnických států této dohody nebo v angličtině. Musí být vlastnoručně podepsáno a také musí:

(a) mít odkaz na číslo oprávnění schváleného vývozce, nebo

(b) být indosováno schváleným vývozcem zvláštním razítkem zmíněném v odstavci 4 (b), které bylo schváleno celními orgány vyvážejícího státu. Toto razítko může být předem otištěno na faktuře.

12. Celní orgány vyvážejícího státu však mohou oprávnit schváleného vývozce, aby nepodepisoval prohlášení v odstavci 8 (b) nebo deklaraci zmíněnou v odstavci 11 danou na fakturu, když se takové faktury vyhotovují a/nebo přenášejí telekomunikacemi nebo metodami využívajícími prostředků automatizovaného zpracování dat.

Řečené celní orgány stanoví podmínky pro plnění tohoto odstavce včetně, pokud tak vyžadují, písemného potvrzení schváleného výrobce, že přijímá plnou odpovědnost za takové prohlášení a deklaraci, jako kdyby byly jím vlastnoručně podepsány.

13. V oprávněních zmíněných v odstavcích 2, 3 a 11 musí celní orgány specifikovat zejména:

(a) podmínky, na jejichž základě se vyhotovuje žádost o osvědčení EUR.1 nebo podle nichž se provádí deklarace o původu zboží na faktuře;

(b) podmínky, na jejichž základě se tyto žádosti, jakož i kopie faktur týkajících se osvědčení LT a faktur s deklarací vývozce uchovávají alespoň dva roky. V případě osvědčení LT nebo faktur týkajících se osvědčení LT musí toto období začínat datem vypršení platnosti osvědčení LT. Tato ustanovení také platí pro osvědčení EUR.1 nebo osvědčení LT a faktur týkajících se osvědčení LT, stejně tak jako faktur s deklarací vývozce, které sloužily jako základ pro vydání jiných důkazů původu, použitých podle podmínek určených v druhé větě odstavce 3 článku 9.

14. Celní orgány ve vyvážejícím státu mohou deklarovat určité kategorie zboží za nezpůsobilé pro zvláštní výhody dle ustanovení v odstavcích 2, 3 a 11.

15. Celní orgány odmítnou oprávnění zmíněná v odstavcích 2, 3 a 11 těm vývozcům, kteří neposkytli veškeré záruky, které celní orgány pokládají za nutné.

Celní orgány mohou oprávnění kdykoliv odebrat. Musí to provést tam, kde se již neplní podmínky souhlasu nebo když schválený vývozce již tyto záruky neposkytuje.

16. Od schváleného vývozce se může vyžadovat, aby celní orgány informoval, v souladu s předpisy, které stanoví, o zboží jím odesílaném, aby kompetentní celnice mohla provést jakékoliv ověření, které bude pokládat za nutné, před odesláním zboží.

17. Ustanovení tohoto článku nesmí nepříznivě ovlivnit uplatňování předpisů účastnických států této dohody o celních formalitách a používání celních dokumentů.

Článek 14

Prohlášení zmíněné v odstavci 1 (c) článku 8 provede vývozce na formuláři uvedeném v příloze IV tohoto protokolu v jednom z úředních jazyků účastnických států této dohody nebo v angličtině. Musí být napsáno strojem nebo provedeno razítkem a podepsáno rukou. Vývozce musí uchovávat kopii faktury s řečeným prohlášením alespoň dva roky.

Článek 15

1. Spolu s žádostí o osvědčení EUR.1 předkládá vývozce nebo jeho zástupce jakýkoliv vhodný podpůrný dokument prokazující, že vyvážené zboží splňuje podmínky pro vydání osvědčení EUR.1.

Vývozce se musí zaručit za to, že na vyžádání příslušných orgánů předloží veškeré doplňkové podklady, které tyto orgány mohou vyžadovat pro určení správnosti původu zboží způsobilého pro zvláštní výhody, a za to, že souhlasí s kontrolou svých účtů a jakoukoliv kontrolou procesu získávání výše uvedeného zboží, které budou provádět řečené orgány.

2. Podpůrné dokumenty uvedené v odstavci 1 musí vývozci uchovávat minimálně dva roky.

3. Ustanovení odstavců 1 a 2 platí mutatis mutandis v případě použití postupu stanoveného v odstavcích 2 a 3 článku 13 a prohlášení zmíněných v odstavcích 1 (b) a 1 (c) článku 8.

Článek 16

1. Zboží posílané z kterékoli smluvní země na výstavu do jiné země, než je účastnický stát této dohody, Evropská společenství, země Evropského sdružení volného obchodu, Maďarsko nebo Polsko, a prodávané po výstavě na dovoz do účastnického státu této dohody pod podmínkou, že splňuje požadavky tohoto protokolu, které je opravňují pokládat toto zboží za pocházející z Evropských společenství, Evropského sdružení volného obchodu, Maďarska nebo Polska nebo smluvních zemí této dohody, a dále za předpokladu, že se uspokojivým způsobem celním orgánům prokáže, že:

(a) vývozce zaslal toto zboží z výše uvedených zemí do země, kde se koná výstava, a vystavil je v této zemi;

(b) tento vývozce toto zboží prodal nebo jiným způsobem přenechal někomu v zemích smluvních stran nebo v uvedených zemích;

(c) zboží bylo zasláno během výstavy nebo bezprostředně po ní do některé ze smluvních stran této dohody nebo do výše uvedených zemí ve stavu, v jakém bylo odesláno na výstavu;

(d) zboží nebylo, protože bylo určeno pro vystavení, použito pro žádný jiný účel než demonstraci na výstavě.

2. Osvědčení EUR.1 se musí předložit celním orgánům normálním způsobem. Na osvědčení se musí uvést název a adresa výstavy. V případě nutnosti se mohou požadovat další písemné doklady o charakteru zboží a podmínkách, za kterých bylo vystaveno.

3. Odstavec 1 platí pro jakoukoliv obchodní, průmyslovou, zemědělskou nebo uměleckou výstavu, veletrh nebo podobnou veřejnou událost, která není organizována pro soukromé účely v obchodech nebo podnikatelských provozovnách s úmyslem prodeje zahraničního zboží a v jejímž průběhu zboží zůstává pod celní kontrolou.

Článek 17

1. Aby se zajistilo správné uplatňování této hlavy, budou si účastnické státy této dohody vzájemně pomáhat prostřednictvím svých příslušných celních správ při kontrole pravosti a přesnosti osvědčení EUR.1, včetně osvědčení vydaných podle odstavce 3 článku 9 a prohlášení vývozců uvedených na fakturách.

2. Společný výbor je oprávněn přijímat rozhodnutí pro uplatnění metod administrativní spolupráce v náležitém čase v účastnických státech této dohody.

3. Účastnické státy této dohody si vzájemně poskytnou prostřednictvím celních správ vzorové otisky razítek používaných na svých celnicích pro vydávání osvědčení EUR.1.

4. Každá osoba, která vypracuje nebo zaviní vypracování dokumentu s nesprávnými údaji za účelem získání zvláštních výhod pro zboží, bude penalizována.

5. Účastnické státy této dohody musí provádět veškeré nezbytné kroky, aby zboží obchodované pod hlavičkou osvědčení EUR.1, které v průběhu dopravy využívá svobodné celní pásmo na jejich území, nebylo nahrazeno zbožím jiným a nebylo podrobeno jiným než normálním operacím určeným pro prevenci jeho poškození.

6. Když budou původní výrobky z účastnického státu této dohody dováženy do svobodného celního pásma pod hlavičkou osvědčení EUR.1 podrobeny úpravě nebo zpracování, musí příslušné celní orgány vydat na žádost vývozce nové osvědčení EUR.1, je-li tato provedená úprava nebo provedené zpracování v souladu s ustanoveními tohoto protokolu.

Článek 18

1. Následné verifikace osvědčení EUR.1 a prohlášení vývozců provedených na fakturách se provádějí namátkově, nebo kdykoliv mají celní orgány dovážejícího státu rozumné pochybnosti o pravosti dokumentu nebo přesnosti informací týkajících se skutečného původu dotyčného zboží.

2. Pro účely plnění ustanovení odstavce 1 vrátí celní orgány dovážejícího státu osvědčení EUR.1 a fakturu, byla-li předložena, nebo fakturu týkající se osvědčení LT nebo fakturu nesoucí prohlášení vývozce nebo kopii těchto dokumentů a uvedou, kde je to vhodné, důvody obsahu nebo formy šetření.

Na podporu žádosti o posteriori ověření poskytnou celní orgány všechny dokumenty a informace, které byly získány a které naznačují, že konkrétní údaje na osvědčení EUR.1 nebo faktuře jsou nepřesné.

Jestliže celní orgány dovážejícího státu rozhodnou dočasně pozastavit platnost ustanovení Dohody, než obdrží výsledky ověření, musí nabídnout uvolnění zboží vývozci, přičemž provedou veškerá preventivní opatření, která budou pokládat za nezbytná.

3. Celní orgány dovážejícího státu musí být co nejdříve informovány o výsledcích šetření. Tyto výsledky musí být takové, aby umožnily rozhodnout, zda se dokumenty vrácené podle odstavce 2 týkají skutečně exportovaného zboží a zda takové zboží splňuje podmínky pro uplatnění zvláštních výhod.

Nebude-li možné vyřešit spory tohoto druhu mezi celními orgány dovážejícího státu a celními orgány vyvážejícího státu, nebo když vznikne otázka interpretace tohoto protokolu, pak se tyto záležitosti předloží podvýboru pro cla a záležitosti původu zmíněnému v článku 26. Rozhodnutí provádí Společný výbor.

Za účelem následného ověření osvědčení EUR.1 musí celní orgány vyvážející země uchovávat dokumenty o vývozu, nebo kopii osvědčení EUR.1 místo těchto dokumentů, alespoň dva roky.

HLAVA III

Závěrečná ustanovení

Článek 19

Každý účastnický stát této dohody musí podniknout kroky nezbytné k plnění tohoto protokolu.

Článek 20

Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou část.

Článek 21

Zboží, které vyhovuje ustanovením hlavy I a k datu vstupu Dohody v platnost se buď dopravuje, nebo je prozatímně uskladněno na území účastnického státu ve skladištích pod celní uzávěrou nebo svobodných celních pásmech, lze akceptovat jako původní s výhradou, že během čtyř měsíců od tohoto data bude celním orgánům dovážejícího státu předložen důkaz původu, vypracovaný se zpětnou účinností, a jakékoliv dokumenty, které poskytují podpůrný důkaz o podmínkách dopravy.

Článek 22

Účastnické státy této dohody se zavazují provést nezbytná opatření, aby se zajistilo, že se osvědčení EUR.1, která jsou celní orgány oprávněny vydávat, budou vydávat podle podmínek stanovených v této dohodě. Zavazují se také zajišťovat administrativní spolupráci nutnou pro tento účel, zejména pro kontrolu dopravní trasy zboží obchodovaného podle této dohody a míst, v nichž se zdržovalo.

Článek 23

V tomto článku znamená „clo“ také poplatky mající účinek, který je ekvivalentní clu.

Článek 24

S výrobky pocházejícími z Evropských společenství, ze zemí Evropského sdružení volného obchodu, z Maďarska nebo Polska, které jsou reexportovány z jedné do druhé smluvní země, se bude zacházet stejně, jako kdyby byly posílány přímo z jedné do druhé smluvní země. Takové zacházení bude přiznáno jenom po předložení, celním orgánům dovážejícího smluvního státu, osvědčení EUR.1 vydaného příslušnou celnicí smluvní země, v němž bude uveden a razítkem uvedené celnice potvrzen záznam „Aplikace článku 24“.

Článek 25

Jestliže jsou výrobky, dříve dovezené do kterékoli smluvní strany a provázené důkazem původu podle odstavce 1 článku 8, který byl vydán nebo vystaven v Evropských společenstvích, v zemi Evropského sdružení volného obchodu, reexportovány do Maďarska nebo Polska, zavazují se smluvní strany vydat osvědčení EUR.1 se záznamem „Aplikace článku 25“ za předpokladu, že budou tyto výrobky reexportovány ve stejném stavu nebo nebudou opracovány či zpracovány ve smluvních stranách více, než uvádí odstavec 5 článku 5.

Článek 26

Podvýbor pro záležitosti cla a původu se zřizuje pod Společným výborem v souladu s odstavcem 3 článku 18 Protokolu pověřeným prováděním administrativní spolupráce s cílem zajistit praktické, správné a jednotné uplatňování tohoto protokolu a také kontinuální informační a konzultační proces mezi odborníky.

Skládá se z odborníků z účastnických států této dohody odpovědných za celní otázky a záležitosti původu.

Článek 27

Pro účely plnění odstavce (b) (ii) nebo (iii) článku 1 se s každým výrobkem pocházejícím z území účastnického státu této dohody zachází po dovozu na území jiného účastnického státu této dohody jako s nepůvodním výrobkem během období, v němž (v nichž) tento druhý účastnický stát této dohody uplatňuje celní sazbu použitelnou na výrobky třetí země nebo jakékoliv odpovídající ochranné opatření pro tyto výrobky v souladu s touto dohodou.

Příloha I

VYSVĚTLIVKY

Poznámka 1 - Článek 1

Plavidla operující na volném moři, včetně zpracovatelských lodí, kde se vylovené ryby opracovávají nebo zpracovávají, se považují za součást území účastnického státu této dohody, kterému patří, jestliže splňují podmínky určené ve vysvětlivce 4.

Poznámka 2 - Články 1, 2 a 3

Podmínky stanovené v článku 1, vztahující se na získání stavu původu, se musí v účastnickém státu této dohody plnit bez přerušení až na výjimky stanovené v článku 2.

Budou-li původní výrobky vyvezené z účastnického státu této dohody do jiné země vráceny, kromě výjimek v článku 2, musí se pokládat za nepůvodní, nebude-li možné prokázat k uspokojení celních orgánů:

- že vracené zboží je stejné zboží jako vyvezené, a

- že nebylo podrobeno jakékoliv jiné operaci, než je nutné pro jeho uchování v dobrém stavu po dobu jeho zdržení v této zemi.

Poznámka 3 - Články 1 a 2

Aby se určilo, že zboží představuje původní výrobky, není nutné zjišťovat, zda energie a palivo, stroje, zařízení a nástroje použité k získání takového zboží mají původ ve třetí zemi nebo ne.

Poznámka 4 - Článek 4 (f)

Pojem „jeho plavidla“ platí jenom pro plavidla:

(a) která jsou registrována nebo zaznamenána v účastnickém státu této dohody,

(b) která plují pod vlajkou účastnického státu této dohody,

(c) která jsou vlastněna alespoň z 50 % státními příslušníky účastnického státu této dohody nebo společností s ústředím v takovém státu, jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní rady nebo dozorčí rady a většina členů těchto rad jsou státní příslušníci účastnického státu této dohody, a navíc, v případě partnerství nebo společností s ručením omezeným alespoň polovina kapitálu patří takovému státu nebo veřejným institucím nebo státním příslušníkům takového státu,

(d) jejichž kapitán a důstojníci jsou všichni státní příslušníci účastnického státu této dohody,

(e) jejichž posádku tvoří alespoň z 75 % státní příslušníci účastnického státu této dohody.

Poznámka 5 - Články 4 a 5

1. Jednotkou kvalifikace pro uplatnění pravidel o původu bude ten konkrétní výrobek, který je pokládán za základní jednotku při určování klasifikace používající Nomenklaturu Harmonizovaného systému. V případě souborů výrobků, které se klasifikují na základě Všeobecného pravidla 3, se jednotka kvalifikace určuje s ohledem na každou položku v souboru; toto také platí pro soubory čísel 6308, 8206 a 9605.

Z uvedeného také plyne, že:

- když se nějaký výrobek sestávající ze skupiny nebo sestavy předmětů zařazuje podle pravidel Harmonizovaného systému do jednoho čísla, tvoří celek jednotku kvalifikace,

- když se zásilka skládá z řady stejných výrobků zařazených do jednoho čísla Harmonizovaného systému, musí se každý výrobek pro uplatňování pravidel původu brát jednotlivě.

2. Je-li podle Všeobecného pravidla 5 Harmonizovaného systému pro účely klasifikace obal součástí výrobku, posuzuje se tak také pro účely určení původu.

Poznámka 5a - Odstavec (h) článku 4

V případě upotřebených pneumatik nezahrnuje pojem „upotřebené předměty sebrané v těchto státech, které se hodí jen pro získání surovin“ jen upotřebené pneumatiky vhodné pro získání surovin, ale také upotřebené pneumatiky vhodné jen pro protektorování nebo pro použití jako odpad.

Poznámka 6 - Odstavec 2 článku 5

Úvodní poznámky k příloze II se také týkají, kde je to vhodné, všech výrobků vyrobených za použití nepůvodních materiálů, i když nejsou podmíněné specifickou podmínkou v seznamu v příloze II, ale místo toho podléhají změně čísla podle pravidla stanoveného v odstavci 2 článku 5.

Poznámka 7 - Článek 6

„Cena fco závod“ znamená cenu zaplacenou výrobci, v jehož podniku se provádí poslední opracování nebo zpracování, za předpokladu, že tato cena zahrnuje hodnotu všech výrobků použitých ve výrobě.

„Celní hodnota“ se chápe jako celní hodnota stanovená v souladu s Dohodou o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu uzavřené v Ženevě 12. dubna 1979.

Poznámka 8 - Odstavec 1 článku 8

Možnost použití podle tohoto protokolu faktury jako důkazu o původu zboží se rozšiřuje na dodací list nebo jakýkoliv jiný obchodní dokument, který popisuje příslušné zboží natolik podrobně, že je umožňuje identifikovat.

V případě výrobků posílaných poštou, které se ve smyslu odstavce 2 článku 8 nepokládají za obchodní dovozy, lze také prohlášení o původu provést na formuláři celního prohlášení C2/CP3 nebo listu papíru připojeném k tomuto prohlášení.

Poznámka 9 - Odstavec 1 článku 17 a článek 22

Kde bylo vydáno podle podmínek odstavce 3 článku 9 osvědčení EUR.1 a týká se zboží reexportovaného ve stejném státu, musí být celní orgány země místa určení schopny získat prostřednictvím administrativní spolupráce pravé kopie důkazu původu, týkající se tohoto zboží, který byl vydán nebo vystaven dříve.

Poznámka 10 - Článek 23

„Návrácení cla (drawback) nebo osvobození od cla jakéhokoliv druhu“ znamená jakýkoliv postup pro vrácení celních poplatků nebo osvobození od nich, plné nebo částečné, které se týkají výrobků použitých ve výrobě, jestliže řečené ustanovení připouští výslovně nebo v účinku toto zpětné zaplacení nebo neplacení nebo neuložení poplatků, když se zboží získané z řečených výrobků vyveze, ne však když zůstane pro použití v tuzemsku.

„Výrobky použité ve výrobě“ znamenají jakékoliv výrobky, na které se žádá „navrácení cla nebo osvobození od cla jakéhokoliv druhu“ jako výsledek vývozu původních výrobků, na něž je vydáno nebo vystaveno osvědčení EUR.1, osvědčení LT nebo faktury týkající se tohoto osvědčení LT, nebo faktura s prohlášením vývozce.

Příloha II

Opracování nebo zpracování nepůvodních materiálů, které je třeba provést, aby vyrobený výrobek získal charakter původu

ÚVODNÍ POZNÁMKY

Obecné

Poznámka 1

1.1 První dva sloupce seznamu popisují získaný výrobek. První sloupec obsahuje číslo nebo kapitolu použitou v Harmonizovaném systému a v druhém sloupci je popis zboží použitý v tomto systému pro dané číslo nebo kapitolu. Pro každý zápis v prvních dvou sloupcích je ve sloupcích 3 a 4 určeno pravidlo. Je-li v některých případech před zápisem v prvním sloupci uvedeno „ex“, pak to znamená, že pravidlo ve sloupci 3 nebo sloupci 4 se týká jenom té části čísla nebo kapitoly, jak je popsána v sloupci 2.

1.2 Kde je seskupeno několik čísel ve sloupci 1 nebo kde je dáno číslo kapitoly a popis výrobku ve sloupci 2 je tudíž obecný, platí sousední pravidlo ve sloupci 3 nebo sloupci 4 pro všechny výrobky, které jsou podle Harmonizovaného systému zařazeny v číslech této kapitoly nebo v jakýchkoliv číslech seskupených ve sloupci 1.

1.3 Jsou-li v seznamu odlišná pravidla týkající se odlišných výrobků v rámci jednoho čísla, obsahuje každý odstavec (odsazení) popis té části čísla, které odpovídá příslušné (sousední) pravidlo ve sloupci 3 nebo sloupci 4.

1.4 Není-li dáno žádné pravidlo ve sloupci 4 pro výrobky kapitol 84 až 91 včetně, uplatňuje se pravidlo stanovené ve sloupci 3.

Poznámka 2

2.1 Pojem „výroba“ se týká jakéhokoliv druhu opracování nebo zpracování, včetně „montáže“ nebo specifických operací. Viz však odstavec 5 poznámky 5 dále.

2.2 Pojem „materiál“ zahrnuje jakoukoliv „přísadu“, „surovinu“, „složku“ nebo „díl“ atd. použité ve výrobě produktu.

2.3 Pojem „výrobek (produkt)“ se vztahuje na právě vyráběný výrobek, i když je v záměru jej později použít v jiné výrobní operaci.

Poznámka 3

3.1 V případě jakéhokoliv čísla, které není v seznamu, nebo jakékoliv části čísla, která není v seznamu, platí pravidlo „změny čísla“ stanovené v odstavci 2 článku 5. Jestliže podmínka „změna čísla“ platí na jakýkoliv zápis v seznamu, pak je obsažena v pravidle ve sloupci 3.

3.2 Opracování nebo zpracování vyžadované pravidlem ve sloupci 3 nebo ve sloupci 4 se musí provádět jenom ve vztahu k použitým nepůvodním materiálům. Omezení uvedená v pravidle ve sloupci 3 nebo ve sloupci 4 se podobně týkají jenom použitých nepůvodních materiálů.

3.3 Uvádí-li pravidlo, že lze použít „materiály kteréhokoliv čísla“, lze také použít materiály stejného čísla jako výrobek, avšak s podmínkou, že platí specifická omezení, která mohou být také obsažena v tomto pravidle. Avšak výraz „výroba z materiálů kteréhokoliv čísla, včetně jiných materiálů čísla...“ znamená, že je možné použít jenom materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek, jehož popis se liší od popisu výrobku, jak je uveden ve sloupci 2 seznamu.

3.4 Jestliže se výrobek zhotovený z nepůvodních materiálů, který získal charakter původu během výroby v důsledku změny pravidla čísla nebo dle svého vlastního pravidla seznamu, použije jako materiál v procesu výroby jiného výrobku, potom pravidlo týkající se výrobku, v kterém je začleněn, se na něj nevztahuje.

- Například:

Z „jiné legované oceli zhruba tvářené kováním“ čísla 7224 se vyrábí motor čísla 8407, pro který pravidlo uvádí, že hodnota nepůvodních materiálů, které lze použít, nesmí přesáhnout 40 % ceny fco závod.

Jestliže byl tento výkovek zhotoven v příslušné zemi z nepůvodního ingotu, pak již tento výkovek získal původ na základě pravidla pro číslo ex 7224 v seznamu. Ve výpočtu hodnoty pro motor lze jej pak brát jako původní bez ohledu na to, zda byl vyroben ve stejné továrně nebo jiné. Hodnota nepůvodního ingotu se tedy při započítávání hodnoty použitých nepůvodních materiálů nebere v úvahu.

3.5 I když se vyhoví změně pravidla čísla nebo jiných pravidel obsažených v seznamu, nezískává výrobek charakter původu, není-li provedené zpracování, bráno jako celek, postačující ve smyslu odstavce 5 článku 5.

Poznámka 4

4.1 Pravidlo v seznamu reprezentuje minimální opracování nebo zpracování, které je nezbytné - provedené opracování nebo zpracování do vyššího supně rovněž propůjčuje charakter původu; opačně, opracování nebo zpracování do menšího stupně nemůže charakter původu výrobku dát. Jestliže tedy pravidlo říká, že lze použít nepůvodní materiál na určité úrovni výroby, může se takový materiál v dřívější fázi výroby použít, ale v pozdější fázi ne.

4.2 Když pravidlo v seznamu určuje, že lze výrobek vyrobit z více než jednoho materiálu, znamená to, že lze použít kterýkoliv jeden nebo více materiálů. Pravidlo nevyžaduje, že se mají použít všechny.

- Například:

Pravidlo pro textilní látky říká, že lze použít přírodní vlákna, a že lze také použít mimo jiné materiály také materiály chemické. To neznamená, že se musí použít oba materiály - lze použít jeden nebo druhý nebo oba.

Platí-li ale omezení na jeden materiál a jiná omezení ve stejném pravidle platí pro jiné materiály, pak se tato omezení týkají jenom skutečně použitých materiálů.

- Například:

Pravidlo pro šicí stroje určuje, že jak mechanismus pro napínání nitě tak mechanismus pro klikatý steh, které jsou použity, musí být původní; tato dvě omezení platí jenom tehdy, jsou-li tyto mechanismy do šicího stroje opravdu zařazeny.

4.3 Určuje-li pravidlo v seznamu, že se výrobek musí zhotovit z nějakého konkrétního materiálu, pak tato podmínka nebrání použít jiné materiály, které v důsledku své vrozené povahy nedokáží tomuto pravidlu vyhovět.

- Například:

Pravidlo pro číslo 1904, které specificky vylučuje použít obilniny nebo jejich deriváty, nebrání použít minerální soli, chemikálie a jiné přísady, které nejsou vyrobeny z obilnin.

- Například:

U výrobku zhotoveného z netkaných materiálů, když je dovoleno pro tuto třídu výrobků použít jenom nepůvodní přízi, není možné vycházet z netkané látky - i když netkané látky nelze normálně zhotovit z příze. V takových případech by výchozí materiál byl normálně z fáze před přízí - tj. vlákno.

Pokud jde o textilie, viz také odstavec 3 poznámky 7.

4.4 Jestliže se v pravidle v seznamu uvádějí pro maximální hodnotu nepůvodních materiálů, které lze použít, dvě procentuální sazby nebo více, pak tyto procentuální sazby nelze sčítat dohromady. Maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přestoupit nejvyšší z daných procentuálních sazeb. Dále, jednotlivé procentuální sazby se nesmějí překročit ve vztahu ke konkrétním materiálům, pro které platí.

Textilie

Poznámka 5

5.1 Pojem „přírodní vlákna“ používaný v seznamu se týká jiných vláken než vláken umělých nebo syntetických a je omezen na fáze před spřádáním, včetně odpadu, a pokud není uvedeno jinak, pojem „přírodní vlákna“ zahrnuje vlákna, která byla mykána, česána nebo jinak zpracována, ale ne však spřádána.

5.2 Pojem „přírodní vlákna“ zahrnuje žíně čísla 0503, hedvábí čísel 5002 a 5003, jakož i vlněná vlákna, zvířecí chlupy nebo štětiny čísel 5101 až 5105, bavlněná vlákna čísel 5201 až 5203 a jiná rostlinná vlákna čísel 5301 až 5305.

5.3 Pojmy „textilní vláknina“, „chemické materiály“ a „papírenské materiály“ se v seznamu používají k popisu materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63, které lze použít pro výrobu umělých, syntetických nebo papírových vláken nebo přízí.

5.4 Pojem „chemická (syntetická nebo umělá) střížová vlákna“ se v seznamu používá pro syntetický nebo umělý kabel, střížová vlákna nebo odpad čísel 5501 až 5507.

Poznámka 6

6.1 V případě výrobků zařazených v těch číslech seznamu, v nichž se odkazuje na tuto úvodní poznámku, neplatí podmínky stanovené ve sloupci 3 seznamu pro jakékoliv základní textilní materiály používané v jejich výrobě, které, vzato dohromady, reprezentují 10 % nebo méně celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz ale také odstavce 3 a 4 poznámky 6 dále).

6.2 Tuto toleranci však lze uplatnit jenom na směsné výrobky, které byly vyrobeny ze dvou nebo více základních textilních materiálů, bez ohledu na jejich podíl ve výrobku.

Základní textilní materiály jsou:

- hedvábí

- vlna

- zvířecí štětiny

- zvířecí chlupy

- žíně

- bavlna

- papírenské materiály a papír

- len

- pravé konopí

- jutová a jiná textilní lýková vlákna

- sisalová a jiná textilní vlákna z rodu Agave

- kokosová vlákna, vlákna manilského konopí, vlákna ramie a jiná rostlinná vlákna

- syntetická chemická elementární vlákna

- umělá chemická elementární vlákna

- syntetická chemická střížová vlákna

- umělá chemická střížová vlákna.

- Například:

Příze čísla 5205 vyrobená z bavlněných vláken a syntetických střížových vláken je směsná příze. Proto lze použít nepůvodní materiály, které nesplňují pravidla o původu, do hmotnosti až 10 % příze.

- Například:

Vlněná látka čísla 5112 vyrobená z vlněné příze a syntetické příze ze střížových vláken je směsná látka. Proto lze použít buď nepůvodní syntetickou přízi, nebo vlněnou přízi nebo jejich kombinaci, která nesplňuje pravidla o původu, do hmotnosti až 10 % látky.

- Například:

Všívaná textilie čísla 5802 zhotovená z bavlněné příze a z bavlněné tkaniny je směsný výrobek jenom tehdy, když je bavlněná textilie sama směsnou texilií zhotovenou ze dvou nebo více základních textilních materiálů nebo když použité bavlněné příze jsou samy o sobě směsi.

- Například:

Kdyby byla tato všívaná textilie vyrobena z bavlněné příze a syntetické tkaniny, pak by byly zcela jasně použity dva zvláštní základní textilní materiály.

- Například:

Koberec se střapci zhotovenými z umělých přízí i bavlněných přízí a s jutovou podložkou je směsný výrobek, protože jsou použity tři základní textilní materiály. A tak lze použít jakékoliv nepůvodní materiály, které jsou použity v pozdějším stupni výroby, než připouští pravidlo, za předpokladu, že jejich celková hmotnost, vzata dohromady, nepřesahuje 10 % hmotnosti textilních materiálů v tomto koberci. A tak by se mohly dovést jutová podložka, umělé příze, příp. bavlněné příze v této fázi výroby, jestliže jsou splněny podmínky hmotnosti.

6.3 V případě výrobků obsahujících „přízi z polyuretanu s pružnými polyetherovými segmenty, též opředenou“, je tato tolerance 20 % ve vztahu k přízi.

6.4 V případě výrobků obsahujících pruh sestávající z hliníkové fólie nebo plastové fólie jako základu (jádra), též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, uzavřené lepidlem mezi dvě fólie z plastu, je tato tolerance 30 % ve vztahu k tomuto pruhu.

Poznámka 7

7.1 V případě textilních výrobků opatřených v seznamu poznámkou pod čarou odkazující na tuto úvodní poznámku lze použít textilní materiály, kromě podšívek a mezipodšívek, které nevyhovují pravidlu stanovenému v seznamu ve sloupci 3 pro příslušné zhotovené výrobky, za předpokladu, že jsou zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku, a dále za předpokladu, že jejich hodnota nepřesahuje 8 % ceny výrobku fco závod.

7.2 Jakékoliv použité netextilní ozdoby a doplňky nebo jiné použité materiály, které obsahují textil, nemusí splňovat podmínky stanovené ve sloupci 3, i když spadají mimo rozsah odstavce 3 poznámky 4.

7.3 V souladu s odstavcem 3 poznámky 4 se mohou jakékoliv nepůvodní netextilní ozdoby a doplňky nebo jiný výrobek, které neobsahují žádný textil, volně používat tam, kde je nelze vyrobit z materiálů uvedených ve sloupci 3.

- Například:

Jestliže nějaké pravidlo seznamu říká, že se musí použít příze pro nějaký konkrétní textilní výrobek, jako je například blůza, pak toto nebrání použití kovových předmětů, jako jsou například knoflíky, protože je nelze zhotovit z textilních materiálů.

7.4 Tam, kde se uplatňuje procentové pravidlo, je třeba brát v úvahu při výpočtu hodnoty nepůvodních použitých materiálů hodnotu ozdob a doplňků.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha III

VZOR PRŮVODNÍHO OSVĚDČENÍ EUR. 1

(žádost o osvědčení)

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha IV

PROHLÁŠENÍ,

na které odkazuje odstavec 1 (b) a 1 (c) článku 8

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha V

ZVLÁŠTNÍ RAZÍTKO,

na které odkazuje odstavec 4 (b) článku 13

⟪MEDIA:img_001⟫

( 1 ) Iniciály nebo znak vyvážející země.

( 2 ) Informace nezbytné pro identifikaci schváleného vývozce.

Příloha VI

ČÁSTKY,

na které se odkazuje v odstavci 4 článku 8 Protokolu, ekvivalentní účetní jednotce v měnách smluvních stran této dohody

Hodnoty, o kterých se zmiňuje článek 8 odstavce 1 (c) a 2 (a) a (b) Protokolu, vyjádřené v národních měnách smluvních stran jsou tyto:

⟪TABLE:tbl_001⟫

1 ) Do 30.listopadu lze ale používat kukuřičnou mouku (mouku "masa") připravenou "nixtamalizací" (alkalickým vařením a máčením)