Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin

Označenie:
191/1996
Stav:
Zrušený
Jazyk textu:
cs

191

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne 25. června 1996,

kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3, § 22 odst. 8, § 23 odst. 2 a § 28 odst. 6 a 7 zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin (dále jen „zákon“):

§ 1

(1) Druhy rostlin, jejichž základní rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu pouze mořený, jsou pšenice, žito, tritikale, ječmen, kukuřice, len a cukrovka.

(2) Certifikovaný rozmnožovací materiál druhů uvedených v odstavci 1 nemusí být mořen, nepřesahuje-li v něm výskyt škodlivých organizmů hodnoty uvedené v příloze č. 2 této vyhlášky.

§ 2

(1) Minimální vzdálenosti množitelského porostu od jiných porostů stejného nebo příbuzného druhu, které jsou podmínkou uznání porostu, jsou uvedeny v částech 3 přílohy č. 1 této vyhlášky.

(2) Požadavky na předplodiny v předcházejících letech pro daný druh, jejichž splnění je podmínkou uznání porostu, jsou uvedeny v částech 2 přílohy č. 1 této vyhlášky.

(3) Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jednotlivých druhů, jejichž splnění je podmínkou jejich uznání, jsou uvedeny v částech 4 přílohy č. 1 této vyhlášky.

(4) Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu jednotlivých druhů, jejichž splnění je podmínkou jejich uznání, jsou uvedeny v částech 5 přílohy č. 1 této vyhlášky.

§ 3

(1) Hodnocení množitelských porostů se provádí v době, kdy je vývoj rostlin pro posouzení nejvhodnější z hlediska jejich rozhodujících vlastností. Každý množitelský porost se hodnotí nejméně jedenkrát. Četnost hodnocení podle druhů je uvedena v částech 2 přílohy č. 1 této vyhlášky.

(2) Hodnotí se:

a) celkový stav porostu posouzením jednotnosti, vyrovnanosti, zapojenosti a zdatnosti rostlin, popřípadě stupeň polehnutí a předpokládaný výnos,

b) čistota druhu,

c) pravost a čistota odrůdy,

d) zaplevelení porostu,

e) zdravotní stav porostu,

f) izolace porostu zjištěním, zda

1. je porost chráněn před nežádoucím opylením příbuznými druhy nebo jinými odrůdami, popřípadě je-li chráněn před přenosem nebezpečných chorob a škůdců,

2. není nebezpečí, že při sklizni dojde k mechanickým příměsím jiných druhů nebo odrůd, které se z osiva nebo sadby množené odrůdy obtížně odstraňují.

(3) Porost, který nevyhovuje požadavkům pro kategorii, ve které byl přihlášen, je možno se souhlasem žadatele uznat v kategorii, které při hodnocení porostu odpovídá.

(4) Porost se neuzná při výskytu karanténních škodlivých organizmů nebo silném výskytu ostatních závad.

§ 4

Při uznávání rozmnožovacího materiálu a při odběru vzorků se postupuje takto:

a) před odběrem vzorků předloží žadatel Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „ústav“) rozhodnutí o uznání porostu,

b) ústavem pověřený pracovník odebere z rozmnožovacího materiálu po konečné úpravě ve fázi, kdy nemůže dojít k jeho záměně, vzorek. U osiva určeného k moření může být odebrán vzorek i před touto úpravou. Ústav v tomto případě odebere kontrolní vzorek pro stanovení klíčivosti po namoření,

c) základní osivo může být na žádost uznáno s klíčivostí až o 10 % nižší, než stanoví příloha č. 1, pouze v případě, že toto osivo bude použito pro založení množitelského porostu,

d) došlo-li po uznání k jakékoliv manipulaci s rozmnožovacím materiálem, která může ovlivnit jeho jakost, podá žadatel žádost o nové vzorkování a přezkoušení,

e) osivo se neuzná, jestliže:

1. svým vzhledem neodpovídá čištěnému osivu, zvláště obsahuje-li čištěním odstranitelné příměsi, popřípadě vykazuje vlastnosti, které nelze považovat u osiva za obvyklé,

2. obsahuje živé skladištní škůdce s výjimkou roztoče, pokud je v osivu zároveň zjištěn roztoč dravý Cheyletus eruditus v takovém množství, aby na jeden jeho exemplář připadalo nejvíce 100 škodlivých roztočů,

3. obsahuje karanténní škodlivé organizmy,

f) osivo ozimých obilnin kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál, použité pro výsev v roce sklizně na pěstitelské plochy, může být uvedeno do oběhu před ukončením zkoušky klíčivosti provedené ústavem. Předpokladem je, aby osivo odpovídalo požadavkům stanoveným v příloze č. 1 této vyhlášky a klíčivost osiva v přírodním stavu byla nejméně o 5 % vyšší než hodnota uvedená v této příloze.

§ 5

(1) Výčet druhů, jejichž základní rozmnožovací materiál smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného základního rozmnožovacího materiálu, nejvyšší počet těchto generací a způsob jejich označování je uveden v přílohách č. 3 a 4 této vyhlášky.

(2) Výčet druhů, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného základního rozmnožovacího materiálu, počet generací a způsob jejich označování je uveden v přílohách č. 3 a 4 této vyhlášky.

§ 6

(1) Zvláštní jakostní třídy základního a certifikovaného rozmnožovacího materiálu jsou rozeznávány u broskvoní, hrušní, chmele, jabloní, kdouloní, meruněk, ořešáků vlašských, slivoní, třešní, višní, jahodníku, angreštu, rybízu, maliníku a révy vinné.

(2) U druhů uvedených v odstavci 1 jsou zvláštní jakostní třídy rozmnožovacího materiálu označovány takto:

a) viruprostý materiál, jde-li o rozmnožovací materiál, který byl na základě mezinárodně uznávaných metod shledán prostý všech známých virů a organizmů podobných virům přirozeně se vyskytujícím v rámci daného rodu. Za známé jsou považovány viry a virům podobné organizmy uvedené v příloze č. 6 této vyhlášky,

b) materiál testovaný na virózy, jde-li o rozmnožovací materiál, který byl na základě mezinárodně uznávaných metod shledán prostý hospodářsky významných virů a virům podobných organizmů, uvedených pro jednotlivé druhy v příloze č. 7 této vyhlášky.

§ 7

Vlastnosti, které musí mít standardní rozmnožovací materiál, jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 8

(1) Požadavky na úřední návěsku rozmnožovacího materiálu jsou:

a) návěska z neroztržitelného materiálu, jejíž velikost je u osiva a u sadby brambor nejméně 110 x 67 mm a u svazků rostlin nejméně 120 x 20 mm,

b) nalepovací etiketa minimálně stejných rozměrů,

c) potisk obalů minimálně stejných rozměrů.

(2) Barevné odlišení úředních návěsek podle kategorie rozmnožovacího materiálu a vzory úředních návěsek jsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky.

(3) U obalů, u kterých by mohlo dojít k odtržení nebo poškození úřední návěsky, se vkládá úřední návěska i dovnitř obalu.

(4) Za úřední pojistku jsou považována tato opatření:

a) plomba z nebarveného plechu,

b) nálepka nebo samolepicí páska neodstranitelná bez porušení,

c) prošitá návěska u strojově zašívaných obalů,

d) ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osiva, pokud obal nemá jiný otvor, uzávěr má délku nejméně 22 % šířky obalu a jedná se o semena odpovídající velikostí nejméně semenům pšenice,

e) samolepicí nebo svařovací uzávěry papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor, a nemohou být otevřeny bez porušení,

f) strojově prošitý obal zamezující záměně.

(5) Opatření uvedená v odstavci 4 se nevztahují na volně loženou sadbu brambor, kde žadatel prokáže původ sadby dodacím listem a kopií rozhodnutí o uznání sadby.

(6) Další údaje, jimiž musí být označen rozmnožovací materiál jsou:

a) úprava osiva obrušováním, inkrustací, obalováním, do výsevových pásů,

b) kalibrace,

c) třídění,

d) u obalovaného osiva počet semen na jednotku hmotnosti,

e) způsob chemického ošetření.

§ 9

(1) Hmotnost nebo počet kusů, které se považují za malé balení, jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v příloze č. 5 této vyhlášky.

(2) Malá balení se označují údaji uvedenými v příloze č. 5 této vyhlášky.

§ 10

Přechodná ustanovení

(1) Při uznávání porostů založených před účinností zákona se podle této vyhlášky nepostupuje, při uznávání porostů jetelovin a trav se podle ní postupuje od 1. ledna 1998.

(2) Osivo jetelovin a trav připravené z porostů založených před účinností zákona lze vzorkovat i z neuznaných porostů, nejdéle však do 31. prosince 1997.

(3) Úřední návěsky a plomby používané před účinností zákona nesplňující náležitosti této vyhlášky lze užívat do 30. dubna 1997.

§ 11

Zrušovací ustanovení

Ve vyhlášce Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona č. 132/1989 Sb. a vyhlášky č. 162/1996 Sb., se část 1 vypouští.

§ 12

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Lux v. r.

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1

Požadavky na množitelské porosty a rozmnožovací materiál

1.1 Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin

1.2 Požadavky na množitelské porosty a osivo kukuřice

1.3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin

1.4 Požadavky na množitelské porosty a osivo olejnin a přadných rostlin

1.5 Požadavky na množitelské porosty a osivo jetelovin a trav

1.6 Požadavky na množitelské porosty a osivo semenných okopanin

1.7 Požadavky na množitelské porosty, osivo a sadbu zelenin

1.8 Požadavky na množitelské porosty, osivo a sadbu léčivých rostlin

1.9 Požadavky na množitelské porosty, osivo a sadbu květin

1.10 Požadavky na množitelské porosty, osivo a sadbu ovocných dřevin

1.11 Požadavky na množitelské porosty, osivo a sadbu jahodníku

1.12 Požadavky na množitelské porosty a sadbu brambor

1.13 Požadavky na množitelské porosty a sadbu topinambur

1.14 Požadavky na množitelské porosty a sadbu révy vinné

1.15 Požadavky na množitelské porosty a sadbu chmele

Příloha č. 2

Nejvyšší povolený výskyt škodlivých organizmů

Příloha č. 3

Seznam druhů, u kterých smí být vyráběn základní rozmnožovací materiál ze základního a certifikovaný rozmnožovací materiál z certifikovaného rozmnožovacího materiálu a přípustné počty generací

Příloha č. 4

Kategorie rozmnožovacího materiálu, vzory a barevné odlišení návěsek

Příloha č. 5

Malé balení

Příloha č. 6

Seznam virů a virům podobných organizmů, na jejichž výskyt je testován rozmnožovací materiál zvláštní jakostní třídy, označené „viruprostý materiál“

Příloha č. 7

Seznam hospodářsky významných virů a virům podobných organizmů, na jejichž výskyt je testován rozmnožovací materiál zvláštní jakostní třídy, označené „materiál testovaný na virózy“

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 191/1996 Sb.

1.1. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY A OSIVO OBILNIN

Část 1.

Přehled druhů

Tab.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2.

Kategorie, počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

*1 Množení možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina a dva roky tentýž druh.

*2 Množení možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina.

Část 3.

Požadavky na minimální vzdálenosti množitelských porostů

Tab. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 Od jiných porostů ječmene napadeného snětí prašnou ječmennou v rozsahu větším než 50 rostlin na 100 m 2 a o izolaci mezi ječmeny s rozdílným počtem řad v klasu.

Část 4.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab. 4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

Hodnocení komponentů i hybridizačních porostů včetně izolace u hybridního žita se provádí dle metodiky šlechtitele.

Tab. 4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 5.

Požadavky na vlastnosti osiva

Tab. 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce

*1 Osivo ozimých obilnin určené k výsevu v roce sklizně 17,0 % a osivo jarních obilnin určené k výsevu v roce následujícím po roku sklizně 16,0 %.

*2 U příměsí limitovaných nulou se výskyt jednoho kusu považuje za náhodný a neposuzuje se.

*3 Pro pšenici jarní a ječmen ozimý platí údaje uvedené v závorkách.

*4 V 1000 g osiva pšenice ozimé nejvýše 100 zrn v pluchách.

*5 U ječmene nejvýše 1 % obilek s osinou delší než délka zrna.

*6 Obsah jiných odrůd v 1000 g osiva s odlišnou barvou zrna v kat. Z 10 kusů a v kat. C 30 kusů.

*7 V uznaném osivu ovsa nahého nejvýše 5,0 % obilek v pluchách.

*8 U ovsa nahého vlhkost nejvýše 13 %, klíčivost nejméně 80%, čistota v kat. Z nejméně 98 %, v kat. C nejméně 97 %, podíl zadiny pod síty s otvory 1,5 mm nejvýše 3%.

*9 Obsah jiných odrůd v 1000 g osiva prosa s odlišnou barvou zrna v kat. Z 10 kusů a v kat. C 50 kusů.

*10 Z toho jednoho druhu maximálně 4 kusy.

*11 V mimořádně nepříznivých sklizňových ročnících 80 %.

Tab 5.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

1.2. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY A OSIVO KUKUŘICE

Část 1.

Přehled druhů

Tab.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2.

Kategorie, typy komponentů a hybridů, počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 Období, kdy se objeví první blizny rostlin mateřského komponentu, schopné přijímat pyl.

*2 Období, kdy ještě jsou blizny schopny přijímat pyl.

*3 K zamítnutí porostu může dojít, jsou li vysunuty blizny minimálně nad 5 % mateřského komponentu.

*4 V předchozím roce jiná plodina než kukuřice.

*5 V případě stejné předplodiny bude provedena minimálně jedna polní přehlídka na dodatečné odstranění divoce rostoucích rostlin.

Část 3.

Požadavky na minimální vzdálenosti množitelských porostů

Tab.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 4.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab.4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 Při množení sterilní formy není povolena kastrace již prášících rostlin

*2 Při výrobě šlechtitelského materiálu linií - 0,2 %.

*3 Za prášící rostlinu se považuje ta rostlina, u které se alespoň na 50 mm centrální osy metliny kteréhokoliv stébla vynořily prašníky a práší, nebo prášily.

Další požadavky:

- Otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však do zahájení sklizně.

Tab. 4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 Posuzuje se v otcovských liniích a komponentech

*2 Za napadený klas se považuje, když součet plochy postižených míst pokrývá více než 1/10 povrchu klasu

Část 5.

Požadavky na vlastnosti osiva

Tab.5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětliky k tabulce:

*1 U šlechtitelského materiálu linií - 0

*2 U šlechtitelského materiálu linií - 2

*3 Na žádost žadatele je ve výjimečných letech možné povolit nižší klíčivost (minimálně 85%)

Další požadavky:

- V uznaném osivu kukuřice může být nejvýše 2% hmotnosti zrn, které propadnou sítem s kruhovými otvory o průměru 6 mm.

- Kalibrační rozpětí v rámci frakce na šířku nebo tloušťku může být maximálně 2,5 mm.

- V kalibrovaném uznaném osivu může být nejvýše 6% hmotnosti zrn mimo kalibrační rozpětí.

1.3. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY A OSIVO LUSKOVIN

Část 1.

Přehled druhů

Tab.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2.

Kategorie, počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

*1 Platí i pro luskoobilné směsky

Část 3.

Požadavky na minimální vzdálenost množitelských porostů

Tab.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

- *1 Platí pro odrůdy stejného typu, 1000 m mezi odrůdami různých typů.

- *2 Od porostů běžného pěstování stejného druhu.

Část 4.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab.4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

- *1 U typů s ukončeným kvetením a bílekvetoucích v kat. Z 4 rostliny a kat.C 30 rostlin.

- *2 Porost se neuzná při výskytu bakterielní skvrnitosti - Pseudomonas syringae ssp. phaseolicola na luscích.

- *3 Porost se neuzná při výskytu Xanthomonas campestris patovar phaseoli.

- *4 Porost se neuzná při výskytu virové mozaiky (virus raného hnědnutí) Pea early browning virus a bakteriové spály hrachu - Pseudomonas syringae ssp. pisi na luscích.

Část 5.

Požadavky na vlastnosti osiva

Tab.5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

- * 1 Osivo luskovin určené k výsevu v nejbližším vegetačním období 18 %.

- * 2 Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v max. množství 20 %.

- * 3 V kategorii C určené k pěstování nazeleno, lze ještě uznat osivo, pokud klíčivost neklesne o více než 10 % pod stanovenou hodnotu.

- * 4 Ve vikvi huňaté vikve panonské a opačně v kat. Z - 20 ks, v kat. C - 120 ks.

- * 5 Osivo určené na plochy ke krmným účelům lze uznat s maximálním obsahem 10 ks.

- * 6 Ascochyta fabae v kat. Z - 3, v kat. C - 7, Fusarium ssp. v kat. Z - 5, v kat. C - 8.

- * 7 Colletotrichum lindemuthianum v kat. Z - 3, v kat. C - 7, Xanthomonas campestris patovar phaseoli v kat. Z i C - nesmí se vyskytovat.

- * 8 Ascochyta ssp. v kat. Z - 3, v kat. C - 5, Pleospora herbarum a Fusárium ssp. celkem v kat. Z - 5, v kat. C - 7,

- * 9 Při vyšším výskytu Ascochyta ssp., Fusarium ssp.a Pleospora herbarum, Colletotrichum lindemuthianum než stanoví tabulka je možno uznat osivo s podmínkou účinného ošetření. Celkový rozsah napadení však nemůže být v součtu vyšší než 20 %.

- *10 Uvedeno v procentech.

1.4. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY OLEJNIN A PŘADNÝCH ROSTLIN

Část 1.

Přehled druhů

Tab. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2.

Kategorie, počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 3.

Požadavky na minimální vzdálenost množitelských porostů

Tab. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 4.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab.4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tab. 4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 5.

Požadavky na vlastnosti osiva

Tab.5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

- *1 Maximální výskyt hnědých semen v kat. Z - 0,1 % a v kat. C 0,3 %.

- *2 Maximální výskyt jiných odrůd a jiných typů u osiva máku v kat. Z - 0 % a v kat. C - 0,1 %.

- *3 Maximální výskyt semen jiných odrůd a jiných typů u osiva slunečnice v kat. Z - 4 ks a v kat. C - 20 ks v 1000 g.

- *4 Maximální výskyt semen jiných odrůd a jiných typů u osiva soji v kat. Z - 6 ks, v kat. C - 20 ks.

- *5 Maximální výskyt oloupaných semen u osiva slunečnice v kat. Z - 1,0 % a v kat. C - 2,0 %.

- *6 Přítomnost jednoho semene kokotice a zárazy ve vzorku předepsané váhy nebude považována za nečistotu, pokud v druhém vzorku o stejné váze nebude žádné semeno kokotice a zárazy.

- *7 Osivo maku se neuzná pokud obsahuje blín.

- *8 U osiva soji se tvrdá semena připočítávají ke klíčivým.

- *9 Pokud osivo konopí a slunečnice pochází z porostu, kde byl zjištěn výskyt chorob způsobených Botrytis spp., uzná se jen v případě, že ve vzorku není zjištěno vyšší napadení chorobou způsobenou Botrytis spp. než 5 %.

- *10 Pokud osivo lnu pochází z porostu, kde byl zjištěn výskyt chorob způsobených Botrytis spp., Ascochyta linicola, Colletotrichum linicolum, Fusarium spp. Alternaria spp., uzná se jen v případě, že ve vzorku není zjištěno vyšší napadení chorobami než toto:

- Botrytis spp. 5 %

- chorob klíčních rostlin /Alternaria linicola, Colletotrichum linicolum, Fusarium spp./ 5 %

- Ascochyta linicola 1 %.

- *11 Nejvyšší dovolený obsah sklerocií Sclerotinia sclerotiorum, nebo jejich zlomků v dodatkovém vzorku osiva:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

- Osivo olejnin ke sklizni nazeleno může být uznáno klíčivostí až o 10% nižší než je stanoveno pro kat. C.

- Osivo olejnin se neuzná obsahuje-li oves hluchý a jeho křížence.

Tab. 5.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tab. 5.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

1.5. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY JETELOVIN, TRAV, JEDNOLETÝCH PÍCNIN A ČIROKŮ

Část 1.

Přehled druhů

Tab.1

Jeteloviny

⟪TABLE:tbl_001⟫

Trávy

⟪TABLE:tbl_001⟫

Jednoleté pícniny a čiroky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2.

Kategorie, počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 3.

Požadavky na minimální vzdálenosti množitelských porostů

Tab. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 4.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab.4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Množitelské porosty jetelovin se neuznají při zjištění výskytu kokotice a zárazy.

Množitelský porost vojtěšky se neuzná při zjištění výskytu háďátka zhoubného - Ditylenchus dipsaci a při zjištění bakteriálního vadnutí vojtěšky - Clavibacter michiganensis ssp.insidiosus.

Množitelské porosty trav se neuznají při zjištění výskytu kokotice a psárky polní.

tab. 4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 5.

Požadavky na vlastnosti osiva

Jeteloviny

Tab. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

*10 Příměs diploidních semen maximálně v kateg. Z - 4% a C - 10%

Čistota osiva jetelovin může klesnout až o 5 % pod hodnotu uvedenou v normě, jsou-li příčinou čištěním neodstranitelné minerální příměsi. V tomto případě poskytne dodavatel náhradu za méněcennost.

Jeteloviny

pokračování tab.5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 V osivu trav (mimo metlice, lipnice, trojštětu, psinečků, bojínků) se nepovažuje za příměs 80 ks lipnic sp. v kat.Z.

*6 U lesknice rákosovité 5 ks.

*7 U lesknice kanárské 200 g.

*8 Platí pro kostřavu luční.

*9 Platí pro křížence s jílky kostřavovitého typu.

Trávy

pokračování tab.5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 V osivu trav (mimo metlice, lipnice, trojštětu, psinečků, bojínků) se nepovažuje za příměs 80 ks lipnic sp. v kat. Z.

*4 V osivu lipnic v kat. C v základním vzorku se výskyt semen jiných druhů lipnic do 0,8 % hmotnosti nepovažuje za příměs.

*5 V osivu lipnic v kat. Z se uvedený počet semen nevztahuje na semena jiných druhů lipnic, nejvyšší výskyt jiných druhů lipnic v dílčím vzorku (sl. 13) může být v kat. Z 1 ks v 500 ks semen.

Trávy

pokračování tab.5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 V osivu trav (mimo metlice, lipnice, trojštětu, psinečků, bojínků) se nepovažuje za příměs 80 ks lipnic sp. v kat. Z.

*3 V kat. C se u osiva trojštětu, psárky luční a ovsíku vyvýšeného 2 % lipnic sp. nepovažují za příměs.

Trávy

pokračování tab.5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 V osivu trav (mimo metlice, lipnice, trojštětu, psinečků, bojínků) se nepovažuje za příměs 80 ks lipnic sp. v kat. Z.

*2 U osiva trojštětu se nepovažuje za příměs 20 ks lipnic v kat. Z.

*3 V kategorii C se u osiva trojštětu, psárky luční a ovsíku vyvýšeného 2 % lipnic sp. nepovažují za příměs.

Osivo trav se neuzná obsahuje-li oves hluchý a jeho křížence.

Osivo jetelovin a trav lze na žádost přihlašovatele uznat s klíčivostí až o 10% nižší, než je stanoveno.

Jednoleté pícniny a čiroky

pokračování tab.5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Zdravotní stav.

Tab. 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1.6. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY A OSIVO SEMENNÝCH OKOPANIN

Část 1.

Přehled druhů

Tab.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2.

Kategorie, počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 3.

Požadavky na minimální vzdálenosti množitelských porostů

Tab.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 Za semenný porost se považují i porosty řepy běžného pěstování, z nichž nebyly před květem odstraněny vykvetlice.

*2 Neplatí pro kategorii základní osivo.

Část 4.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab.4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 V porostech sazeček semenných okopanin se mohou vyskytovat rostliny jiného příbuzného druhu nebo jiné odrůdy, popř. rostliny odchylného typu v maximálním rozsahu, který stanoví tab.č.4. Podmínkou uznání je však jejich úplné odstranění do II. přehlídky.

*2 Semenné okopaniny s výjimkou řepy cukrové lze množit i přímou metodou - ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení

*3 Při přehlídce porostu sazeček semenných okopanin s nedorostlými sazečkami (přímá metoda) - se pravost a čistota odrůdy neposuzuje. Pro posouzení pravosti a čistoty odrůdy může být provedena vegetační nebo jiná zkouška. Osivo z takto množených porostů je určeno pouze na plochy běžného pěstování.

Další podmínky:

- Porosty sazeček a semenic řepy cukrové a krmné se neuznají při zjištění výskytu rostlin plevelných druhů rodu Beta. Porosty semenenic krmné mrkve se neuznají při zjištění výskytu mrkve obecné lesní - mrkvousu (Daucus carota L.ssp. silvestris (Mill.DOM.).

- Porosty semenic čekanky se neuznají při zjištění výskytu plané čekanky (Cichorium intybus L. var. intybus.).

- Porosty sazeček i semenic cukrovky a krmné řepy se neuznají při zjištění výskytu rostlin napadených virovou kadeřavostí (sugar beet leaf cure virus) a rizomanií (beet necrotic yelow vein virus).

Část 5.

Požadavky na vlastnosti osiva

Tab. 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* 1 Výskyt řepy plevelné v řepě cukrové a krmné max. 0,5 promile se zjišťuje vegetační zkouškou.

* 2 Pokud osivo neodpovídá požadavkům na jednoklíčkovost, uzná se jako víceklíčkové.

* 3 Kalibrační rozpětí u mechanicky upraveného a obalovaného osiva řepy cukrové a krmné maximálně 1,25 mm.

* 4 V mechanicky upraveném osivu a obalovaném osivu řepy cukrové a krmné maximálně 28 plodů pod spodní hranicí a maximálně 6% nad horní hranicí deklarované kalibrace.

* 5 U osiva určeného k obalování se mimokalibrační podíl neposuzuje.

pokračování tab. 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

*1 Příměs jiných druhů rodu Brassica se stanoví mikroreliefovou zkouškou.

- Osivo odrůd získaných mezidruhovou hybridizací druhů rodu Brassica, popř. jiných druhů rodu Brassica v této příloze neuvedených se posuzuje podle požadavků pro druhy rodu Brassica.

1.7. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY, OSIVO A SADBU ZELENIN

Část 1.

Přehled druhů

Tab.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2.

Kategorie, počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab. 2.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tab. 2.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tab. 2.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 3.

Požadavky na minimální vzdálenosti množitelských porostů

Tab. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

Každý množitelský porost zelenin a kořeninových rostlin je po celou dobu vegetace oddělen od sousedních porostů mezerou nejméně 60 cm širokou.

Od polovičních vzdáleností, jež jsou uvedeny v tab. č.3, se mohou ojediněle vyskytovat rostliny, od nichž je stanovena izolace.

Část 4.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab. 4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 Přímá metoda množení osiva je výroba certifikovaného rozmnožovacího materiálu pěstovaného ze sazeček ponechaných na stanovišti bez přesázení.

*2 Linie sloužící při hybridizaci pouze jako opylovač se po opylení z porostu odstraňují.

*3 Porosty sazeček dvouletých druhů zelenin, brokolice, pekingského zelí, květáku, salátu, ředkve a ředkvičky lze uznat, pokud výskyt jiných odrůd a zřetelně odchylných typů není vyšší než stanoví tab.4.1 a to s podmínkou jejich odstranění.

*4 Povinnost odstranit rostliny jiných odrůd a zřetelně odchylných typů se nevztahuje na žluté kořeny v sazečkách mrkve množené přímou metodou a na bulvy s bílými a s výraznými světlými kruhy v sazečkách řepy salátové v kategorii C a S.

*5 U sazeček dvouletých druhů zelenin v kat. C, kde nelze spolehlivě posoudit pravost a čistotu odrůdy, lze uznání podmínit vegetační zkouškou.

Čistota druhu a odrůdy

Tab.4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

*1 Linie sloužící při hybridizaci pouze jako opylovač se po opylení z porostu odstranění.

Další požadavky:

Za jiný příbuzný druh v tab. 4.1. a 4.2. se kromě jiných botanických druhů považují také tyto vzájemné příměsi:

celer bulvový, celer naťový, celer řapíkatý

kapusta hlávková, kapusta růžičková a kapusta krmná

kukuřice cukrová, kuřice pukancová a kukuřice polní

fazol zahradní a fazol polní

hrách zahradní, hrách polní a peluška

paprika kořeninová a paprika zeleninová

petržel kořenová a petržel naťová

okurky nakládačky, okurky polní salátové, okurky skleníkové a okurky s hermafroditními květy.

V hybridizačních porostech se výskyt rostlin jiných příbuzných druhů, jiných odrůd a zřetelně odchylných typů posuzuje v obou komponentech samostatně, avšak pro uznání porostu je rozhodující celkový výskyt těchto rostlin v obou komponentech.

Porosty zelenin a kořeninových rostlin se neuznají pokud se v nich vyskytují plevelné rostliny, od nichž tato norma stanoví izolační vzdálenost k zamezení nežádoucího opylení.

Tab. 4.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

x) Antraknóza v porostech hrachu a fazolu a bakterióza v porostech fazolu se posuzuje na luscích.

Část 5.

Požadavky na vlastnosti osiva

Tab.5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Vlhkost osiva zelenin a kořeninových rostlin se stanovuje namátkově nebo na vyžádání.

Vysvětlivky:

*1 Průměrný počet klíčenců na 100 plodů.

*2 Kategorie Z - 0 ks pelušky, kategorie C,S - z celkového počtu max. 2 ks pelušky.

*3 Osivo kategorie Z - 0 semen petržele, osivo kategorie C,S max. 0,2 % semen petržele.

*4 Osivo kategorie Z - 0 semen mrkve, osivo kategorie C,S max. 0,2 % semen mrkve.

⟪TABLE:tbl_001⟫

*6 Nejvyšší přípustné procento napadení osiva fazolu Colletotrichum lindemunthianum.

*7 Nejvyšší přípustné procento napadení osiva hrachu Ascochyta spp.

*8 Xanhomonas vesicatoria - 0.

*9 Přesáhne-li zjištěné napadení osiva stanovenou hodnotu, je možno uznat osivo s podmínkou účinného ošetření.

*10 Okurky salátové

*11 Okurky nakládačky.

Další požadavky:

- Vlhkost osiva určeného k balení do plynotěsných obalů nebo pro dlouhodobé skladování - max. 8%.

Požadavky na vlastnosti sadby a sazečky cibule

Tab. 5.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

- Cibulová sadba (matky) a cibulová sazečka - suchá, vyzrálá a v krčku zatažená, zbavená přebytečných slupek a kořínků, nať max. 3 cm.

- Příměs jiných odrůd a zřetelně odchylných typů: v sadbě určené pro výrobu základního osiva - 0, v sadbě pro výrobu certifikovaného osiva max. 1%.

Tab. 5.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Požadavky na vlastnosti sadby česneku

Tab. 5.4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tab. 5.5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Požadavky na třídění:

- V sadbě česneku maximálně 3 % cibulí podsadbových. Za podsadbové se považují cibule, které mají příčný průměr menší než 3,5 cm u paličáku a 3 cm u nepaličáku.

1.8. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY, OSIVO A SADBU LÉČIVÝCH ROSTLIN

Část 1.

Přehled druhů

Tab.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

+ = cizosprašná

* = samosprašná

Část 2.

Kategorie, počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Trvalé a víceleté druhy mohou být na stejném pozemku nejdéle 2 roky za sebou.

Část 3.

Požadavky na minimální vzdálenosti množitelských porostů

Tab.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 4.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab.4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 5.

Požadavky na vlastnosti osiva a sadby

Tab.5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tab.5.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 Průměr

*2 Délka.

1.9. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY A OSIVO KVĚTIN

Část 1.

Přehled druhů

tab.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce: + cizosprašná

* samosprašná

Část 2.

Kategorie, počet a termíny přehlídek, předplodiny

tab.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 3.

Požadavky na minimální vzdálenosti množitelských porostů

Tab.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Prostorová izolace je shodná pro kategorii Z i C.

Mechanická izolace je shodná pro kategorii Z i C a tvoří ji jeden neosetý nebo neosázený řádek, nejméně však 60 cm.

Část 4.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

tab.4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

tab.4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

Chorobné rostliny se z porostu ihned odstraňují a ničí.

Část 5.

Požadavky na vlastnosti osiva

tab. 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

- obsah semen jiných kulturních druhů a semen plevelů

- v kat. základní osivo maximálně 0,2 %

- v kat. certifikované osivo maximálně 1,0 %

- vlhkost osiva určeného do plynotěsných obalů nebo pro dlouhodobé skladování - maximálně 8 %.

Požadavky na vlastnosti sadby

tab. 5.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cibule a hlízy jednotlivých druhů se zařazují do velikostních skupin, přičemž velikostní skupina s nejmenší velikostí cibulí nebo hlíz, stanovená v tabulce 5.2 obsahuje nejméně 95% květuschopných cibulí nebo hlíz.

Cibule a hlízy větších velikostních skupin - 100% květuschopné.

Uvedené požadavky na nejmenší velikostní třídění se nevztahují na materiál určený do dalšího množení.

Tab. 5.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

1.10. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY, OSIVO A SADBU OVOCNÝCH DŘEVIN

Část 1.

1.1. Přehled druhů

Tab. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1.2. Rozmnožovací materiál a tvary ovocných dřevin

Tab. 1.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2.

Kategorie, zdravotní třídy, počet a termíny přehlídek

Tab 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

Na rozmnožovací materiál určený k expedici (s výjimkou osiva ovocných druhů) se vystavuje rozhodnutí o uznání na množství odhadnuté při poslední přehlídce množitelského porostu.

Další požadavky:

Matečné roubové stromy a keře se přihlašují ve věku, kdy je možno ověřit pravost a plodnost odrůdy. K tomuto účelu se ponechávají na každém jedinci 1 až 2 plodné větve.

Odběr zelených řízků, roubů a oček se provádí po přehlídkách porostů a souhlasu ústavu.

V porostech školkařských výpěstků určených pro prodej se nepřipouští při druhé přehlídce porostu výpěstky jakostně neodpovídající a planina. Za neodpovídající se nepovažují výpěstky nedopěstované.

Školkařské výpěstky a podnože určené k expedici jako prostokořenné se sklízí a dodávají odlistěné. Odlisťovat se mohou až po ukončení uznávacího řízení, nejdříve však v následujících termínech: angrešt a rybíz - 20.9., mandloně, broskvoně, ořešák - 20.10., ostatní druhy - 1.10.

Část 3.

Požadavky na minimální vzdálenosti množitelských porostů

Tab. 3.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

Požadavky na izolační vzdálenosti se vztahují na výskyt viróz, mykoplasmóz a rickettsióz.

Uvedené vzdálenosti jsou stanoveny pro zakládání ovocných školek, prostorových izolátů a výsadeb množitelského materiálu. Zjistí-li se při pravidelném průzkumu-ověřování okolí školek a množitelských porostů ovocných dřevin ojedinělé výskyty rostlin napadených virovými nebo bakteriálními chorobami, není toto zjištění důvodem k neuznání množitelských porostů, ale k urychlené likvidaci zjištěných nemocných jedinců.

Tab. 3.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 4.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab. 4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 V plodných výsadbách a v porostech školkařských výpěstků se za příměs nepovažují jiné odchylné typy, druhy a odrůdy zřetelně označené.

Tab. 4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

* 1 včetně mykoplasmóz a rickettsióz

Další požadavky:

- Průběžné odstraňování všech rostlin napadených virovými chorobami.

- Při výskytu bakteriální nádorovitosti - Agrobacterium tumefaciens L. u podnoží a školkařských výpěstků se likvidují rostliny, které mají nádor na kořenovém krčku nebo v místě větvení hlavních kořenů. Expedovaný materiál - bez příznaků onemocnění.

U základního rozmnožovacího materiálu ústav provádí namátkově laboratorní ověření zdravotního stavu.

Část 5.

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Tab. 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

Rouby a řízky se uznávají a expedují jako celé jednoleté výhony, vyzrálé, zdravé, rovné, svěží, s náležitě vyvinutými a nepoškozenými očky.

Tab. 5.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:.

* 1 Průměr podnože se měří v kořenovém krčku.

* 2 Průměr podnože se měří ve výšce 7 cm od spodního konce podnože.

Další požadavky:

Podnože nejvýše dvouleté, odlistěné, rovné, vyzrálé, svěží, zdravé a nepoškozené.

Minimální délka výhonu u broskvoně a broskvomandloně dodávané v bylinném stavu je 8 cm.

Výhon meruzalky zlaté může mít pozvolný ohyb do 30 stupňů, hladký a bez čerstvých ran.

Pro ostatní podnože je stanovena délka výhonu nejméně 30 cm, u ořešáku 12 cm, z toho nejméně 10 cm dolní části bez obrostu.

U generativních podnoží je vyžadována podzemní část od kořenového krčku nejméně 15 cm dlouhá, hlavní kořen rozvětven nejníže v 10 cm od kořenového krčku.

U generativních podnoží se vyžaduje dobré zakořenění bazální části, odpovídající příslušnému typu podnože.

Školkařské výpěstky

Tab.5.3.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 U broskvoní se obrost ve výšce kmene odstraňuje v bylinném stavu.

*2 Terminální výhon u broskvoní při zapěstování korunky se odstraňuje v bylinném stavu.

Další požadavky:

Výška štěpování je nejméně 10 cm nad zemí, u vegetativně množených podnoží jabloní nejméně 15 cm nad zemí.

Výpěstky z předchozího roku (vydobyté a neprodané) mohou být uznány, pokud byly řádně jednotlivě založeny, odborně ošetřeny, označeny a korunka upravena odborným řezem.

Tab. 5.3.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

* 1 Výška kmene se měří od úrovně země k nejspodnějšímu výhonu v korunce.

* 2 U špičáku se odstraňuje obrost do výše nejméně 40 cm.

* 3 Hrušně naštěpované na kdouli.

* 4 Jabloně naštěpované na velmi slabě a slabě rostoucích podnožích.

Počet a délka jednoletých výhonů v korunce výpěstků velkého ovoce, štěpovaných u země.

Tab. 5.3.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

U výpěstků s dvouletou korunkou se vyžaduje odborné ošetření korunky.

Délka a počet výhonů v jednoleté korunce u výpěstků štěpovaných v korunce.

Tab. 5.3.4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Výška kmene a délka jednoletých výhonů u výpěstků drobného ovoce

Tab. 5.3.5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Sazenice maliníku a ostružiníku

Tab. 5.3.6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivka k tab. 5.3.6.

Pro expedici se sazenice zkracují až na délku 50 cm.

Osivo

Tab. 5.4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka: U osiva ovocných dřevin je hmotnost laboratorního vzorku shodná s hmotností vzorku pro zkoušku čistoty.

Tab. 5.4.2.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 6.

Balení, označování

Tab.6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

Pro prodej v drobném se vyplněnou návěskou označuje každý výpěstek, s výjimkou sazenic. Sazenice se značí návěskami ve svazcích.

Letní rouby a řízky se expedují do 24 hodin po uříznutí, při skladování v chladírenském zařízení nejpozději do 36 hodin.

Při skladování, dopravě a prodeji se rozmnožovací materiál chrání proti pomíchání, poškození, vysychání, zapaření a namrznutí. Při prodeji není vyžadována zakládka, pokud je sadba speciálně balena a ošetřena proti znehodnocení.

1.11. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY, OSIVO A SADBU JAHODNÍKU

Část 1.

Přehled druhů

Tab.1.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Rozmnožovací materiál

Tab.1.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2.

Kategorie, počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

* Množení možné jen na pozemcích, na kterých v předchozích 3 letech nebyl pěstován jahodník.

** Na sadbu se vystavuje rozhodnutí o uznání po odhadu sklizně sadby, provedeném při třetí přehlídce.

Část 3.

Požadavky na minimální vzdálenosti množitelských porostů

Tab. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

* Izolační vzdálenost se udržuje po celou dobu vegetace a sadba vyrostlá v izolačním pásu je soustavně odstraňována

Další požadavky:

Množitelské porosty - zřetelně označené k zajištění identifikace odrůdy, kategorie, stupně, zdravotní třídy a ročníku založení.

Část 4.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab.4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

U jahodníku zahradního velkoplodého se ponechává na každé matečné rostlině nejméně jeden stvol, s květy a plody až do ukončení 2. přehlídky.

Porosty, v nichž se vyskytuje loňská nevytěžená sadba v množství do 3 rostlin v průměru na běžný metr řádku se uznají na žádost jen v nižším stupni. Porosty s vyšším výskytem se neuznají.

Porosty, v nichž byly chybějící matečné rostliny nahrazeny sadbou nižšího stupně, je možno uznat na žádost jen v nižším stupni. Porosty, v nichž byly chybějící matečné rostliny nahrazeny sadbou nedoloženého původu, se neuznají.

tab. 4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*) Za virové choroby se považují též mykoplazmózy a rickettsiozy

Další požadavky:

Rostliny napadené virovými chorobami se z porostu ihned odstraňují.

U základního rozmnožovacího materiálu jahodníku velkoplodého ústav provádí namátkové laboratorní ověření zdravotního stavu.

Část 5.

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Sadba - jahodník zahradní velkoplodý

Tab. 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

Kořenový bal expedované sadby bez výskytu vývojových stadií lalokonosců (Otiorrhynchus ssp.) a oddenků vytrvalých plevelů.

Sadba se těží přímo z množitelského porostu, případně může být dopěstována mimo původní porost, přičemž jednotlivé odrůdy, stupně množení se pěstují odděleně.

Osivo - jahodník měsíční

Tab.5.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 6.

Balení, označování

Tab.6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

Při skladování, dopravě a prodeji se sadba chrání proti pomíchání, poškození, vysychání, zapaření a namrznutí. Při prodeji není vyžadována zakládka, pokud je sadba speciálně balena a ošetřena proti znehodnocení.

1.12. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY A SADBU BRAMBOR

Část 1.

Přehled druhů

Tab.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2.

Kategorie, počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

Množitelské porosty 1.stupně základního rozmnožovacího materiálu se zakládají z výchozího materiálu, který v posklizňové zkoušce provedené ústavem:

a) u rozmnožovacího materiálu pocházejícího přímo z množení metodou tkáňových kultur, je prostý virových, houbových, bakteriálních chorob a karantenních škodlivých organizmů,

b) u rozmnožovacího materiálu pocházejícího z klonového udržovacího šlechtění je prostý houbových, bakteriálních chorob a karanténních škodlivých organizmů a virových chorob do 1%.

Část 3.

Požadavky na minimální vzdálenosti množitelských porostů

Tab.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

- Každý množitelský porost je od sousedního porostu oddělen nejméně jedním, bramborami neosázeným řádkem, ústav může povolit jiný způsob oddělení.

- Za nedodržení izolace se považují vyselektované rostliny (trsy i hlízy) neodstraněné v den následující po selekci na vzdálenost odpovídající předepsané izolaci s výjimkou chemické selekce a selekce odkládáním natě do řádků v porostech bez výskytu živých neokřídlených mšic.

Část 4.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab. 4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 Za jeden obrost se považuje každý trs po předčasném ukončení vegetace, na kterém jsou vyrostlé nové výhony delší než 5 cm.

*2 Předčasné ukončení vegetace se provádí nejpozději v termínech, které každoročně stanoví ústav. Při nedodržení termínu, metodiky nebo při nedokonalém zničení natě a obrůstání se porost neuzná. Na žádost žadatele může být uznán ve stupni C2.

*3 Při výpočtu procenta chybějících rostlin se vychází z počtu 50.000 jedinců na 1 ha.

Další požadavky:

Množitelské porosty nebudou uznány, jestliže:

- byly souvratě osázeny bramborami

- byla k založení porostu použita krájená sadba

- nebyl před výsadbou na pozemku proveden průzkum na rakovinu brambor a háďátko bramborové s negativním výsledkem.

Tab. 4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 Bakteriální černání stonků - původce Erwinia carotowora var.carotowora

Erwinia carotowora var.atroseptica

Erwinia carotowora var.chryzanthema

Další požadavky:

- Jako rostlina napadená těžkou virovou chorobou se hodnotí také při negativním výběru neodstraněná matečná hlíza (s výjimkou chemického výběru) i neodstraněné nové hlízy sadbové velikosti.

Část 5.

Požadavky na vlastnosti sadby

Tab.5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

- V případě hlíz větších než 35 mm rozdíl mezi síty dělitelný 5.

- Maximální rozdíl v rámci jedné partie ve velikosti sít je 20 mm.

- U odrůd se specifickým tvarem hlíz může ústav stanovit jiné požadavky na velikostní třídění.

- O zařazení odrůdy do příslušné skupiny se rozhoduje při jejím povolení. U předstihového množení se novošlechtění zařazuje do příslušné skupiny dle návrhu šlechtitele.

Tab. 5.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 Mokré hniloby způsobené bakteriemi Erwinia carotovora, houbou Pythium ultimum popř.dalšími původci mokré hniloby.

*2 Za mechanicky poškozené hlízy se považují poškození do hloubky větší než 5 mm (včetně požerků škůdců) a hlízy v korunkové části čerstvě rozpraskané,t. j. nezajizvené. Za poškození drátovci se považuje hlíza nejméně se 3 otvory do hloubky větší než 5 mm.

*3 Za napadené se považují hlízy,u kterých je postižená více než 1/3 povrchu hlízy - počítáno součtem plochy postižených míst.

*4 Je způsobeno houbou Rhizoctonia solani,která pokrývá více než 1/10 povrchu hlízy - počítáno součtem plochy postižených míst.

*5 Vady č.2 až 5 v souhrnu do 2%.

Vady č.6 až 13 v souhrnu do 20%.

*6 U SE1 a E je přípustné procento hlíz jiných odrůd - 0.

Další požadavky:

- U nekrotických změn slupky a dužniny, příp. změn tvaru hlíz je nezbytné provést doplňkové laboratorní ověření zdravotního stavu.

Tab. 5.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 Posklizňové zkoušky sadby brambor jsou součástí uznávacího řízení,provádí se v rozsahu stanoveném každoročně ústavem. %hlíz napadených virovými chorobami se stanoví přepočtem (každá hlíza napadená těžkou virovou chorobou se započítává jako 1%, každá hlíza napadená lehkou virovou chorobou se násobí koeficientem 0,33).

Původci těžkých virových chorob: virus svinutky brambor, A virus a Y virus brambor.

Původci lehkých virových chorob: M virus a X virus brambor.

Započítávání případných dalších původců virových chorob stanoví ministerstvo na návrh ústavu.

1.13. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY A SADBU TOPINAMBUR

Část 1.

Přehled druhů

Tab. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2.

Kategorie, počet a termíny přehlídek, předplodiny

Tab.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 3.

Požadavky na minimální vzdálenost množitelských porostů

Tab. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 4.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab.4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

Příměsi a nemocné rostliny napadené virovými chorobami a rakovinou stonků se průběžně odstraňují z porostu i s hlízami

Část 5.

Požadavky na vlastnosti sadby

Tab.5

⟪TABLE:tbl_001⟫

1.14. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY A SADBU RÉVY

Část 1.

Přehled druhů

Tab. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

1.2. Rozmnožovací materiál a typy porostů

Tab. 1.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2.

Kategorie, počet a termíny přehlídek

Tab. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

* Žadatel oznámí ústavu předpokládaný začátek řezu vinohradu, sklizně réví, vytřídění sazenic a řízků.

** Na réví se rozhodnutí o uznání vystavuje po odhadu sklizně při druhé přehlídce.

*** Na sazenice a podožové řízky se rozhodnutí o uznání vystavuje podle skutečného počtu po vytřídění.

Další požadavky:

Množitelské a selektované vinohrady se přihlašují k uznávacímu řízení ve věku, kdy je možno ověřit pravost a plodnost odrůdy.

Část 3.

Požadavky na minimální vzdálenosti množitelských porostů

Tab.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 4.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Tab. 4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 Příměsi se do druhé přehlídky zřetelně označí nebo odstraní.

Tab. 4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

*1 Včetně mykoplasmóz a rickettsióz.

*2 Za hospodářsky významné virové choroby se považují roncet révy (Grapevine fanleaf. virus), svinutka révy (Grapevine leafroll complex).

Další požadavky:

Ve školkách a podnožových vinohradech se napadené rostliny průběžně likvidují. U selektovaných vinohradů se nemocné rostliny viditelně označují a neodebírají se z nich rouby (očka).

Porosty množitelského materiálu s výskytem bakteriální nádorovitosti (Agrobacterium tumefaciens) nad 3% se vylučují z dalšího množení. U porostů do 3% se napadené rostliny odstraňují.

U základního rozmnožovacího materiálu ústav provádí namátkově laboratorní ověření zdravotního stavu.

Část 5.

Požadavky na vlastnosti množitelského materiálu

Réví

Tab. 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

Réví vyzrálé, zdravé, nepoškozené, včas zbavené zálistků a s dobře vyvinutými očky.

Řízky podnožové révy

Tab. 5.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

Řízky vyzrálé, zdravé, nepoškozené, včas zbavené úponků a zálistků.

Révové sazenice

Tab. 5.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

Sazenice zdravé, nepoškozené, bez rosných kořínků, nejméně dvouleté.

Kořeny pravidelně rozložené po obvodu kořenového základu sazenice.

U štěpovaných sazenic roub srostlý po celém obvodu řezné plochy, výhony z podnože odstraněny.

Část 6.

Balení, označování

Tab.6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

Při skladování, dopravě, a prodeji se sadba chrání proti pomíchání, poškození, vysychání, zapaření a namrznutí. Při prodeji není vyžadována zakládka, pokud je sadba speciálně balena a ošetřena proti znehodnocení.

1.15. POŽADAVKY NA MNOŽITELSKÉ POROSTY A SADBU CHMELE

Část 1.

Přehled druhů

Tab. 1.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Rozmnožovací materiál

Tab. 1.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 2.

Kategorie, počet a termíny přehlídek

Tab.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

Na kořenáče a balíčkovanou sadbu chmele se vystavuje rozhodnutí o uznání po odhadu sklizně sadby, provedeném při druhé přehlídce množitelského porostu. U množitelské chmelnice se při přehlídce odhad sklizně sádě chmele zaznamenává do osvědčení, avšak rozhodnutí se vystavuje pouze na sáď chmele určenou k založení chmelnice.

Část 3.

Požadavky na minimální vzdálenosti množitelských porostů

Tab.3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Část 4.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Nejvyšší přípustný počet nežádoucích rostlin v množitelské chmelnici na 1 ha

Tab.4.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Postup a další požadavky:

Žádost o uznání s přihláškou množitelské chmelnice ústav po ověření (původ, stupeň) postoupí zpět žadateli k zaznamenání údajů o negativním výběru a testaci. U porostů pocházejících z ozdravené sadby dodavatel zajistí do 30.6. testaci rostlin na virové choroby. Doplněnou přihlášku žadatel vrátí ústavu do 5.8., který zajistí přehlídku množitelské chmelnice.

Při negativním výběru žadatel posuzuje a likviduje příměs jiných odrůd, samčí rostliny, rostliny s příznaky nakažlivé neplodnosti, zborcení listů, nekrotické kreslené mozaiky, anglické mozaiky, nettleheadu. V přihlášce žadatel uvádí jejich polohopis. Rostliny s příznaky kadeřavosti se zaznamenávají do přihlášky, ale v porostu se nelikvidují.

Přehlídka množitelské chmelnice následuje po negativním výběru. Při hodnocení porostu je zvláště kontrolováno provedení negativního výběru včetně likvidace nežádoucích rostlin a zaznamenání této skutečnosti v přihlášce.

Množitelské chmelnice, v nichž byly chybějící rostliny nahrazeny sadbou nižšího stupně, se uznají jen v nižším stupni. Porosty, v nichž byly chybějící rostliny nahrazeny sadbou nedoloženého původu se neuznají.

Porosty kořenáčů a balíčkované sadby chmele

Tab.4.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k tabulce:

* Rostliny napadené virovými chorobami se z porostu po zjištění ihned odstraňují.

Další požadavky:

Sadba chmele pochází jen z vegetativních částí rostlin odebraných z uznaných množitelských chmelnic. Sadba chmele se množí i mimo chmelařské výrobní oblasti.

U základního rozmnožovacího materiálu chmele ústav provádí namátkové laboratorní ověření zdravotního stavu.

Část 5.

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Sáď chmele

Tab. 5.1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Kořenáče chmele

Tab.5.2

⟪TABLE:tbl_001⟫

5.3. Balíčkovaná sadba

Prokořenění balu živného substrátu ve vlhkém stavu, v takovém stupni, který po odstranění obalu zajišťuje zachování původního tvaru.

Další požadavky na sadbu chmele:

Svěží, nepoškozená, prostá chorob a škůdců, nenaklíčená, pouze narašená.

Část 6.

Balení, označování

Tab.6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Další požadavky:

Při skladování, dopravě a prodeji se sadba chrání proti pomíchání, poškození, vysychání, zapaření a namrznutí.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 191/1996 Sb.

NEJVYŠŠÍ POVOLENÝ VÝSKYT ŠKODLIVÝCH ORGANIZMŮ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 191/1996 Sb.

SEZNAM DRUHŮ, U KTERÝCH SMÍ BÝT VYRÁBĚN ZÁKLADNÍ ROZMNOŽOVACÍ MATERIÁL ZE ZÁKLADNÍHO A CERTIFIKOVANÝ ROZMNOŽOVACÍ MATERIÁL Z CERTIFIKOVANÉHO A PŘÍPUSTNÉ POČTY GENERACÍ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 191/1996 Sb.

KATEGORIE ROZMNOŽOVACÍHO MATERIÁLU, VZORY A BAREVNÉ ODLIŠENÍ NÁVĚSEK

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vysvětlivky k indexům v poznámce:

*1 Všechny generace základního a certifikovaného materiálu podléhají uznávání s výjimkou generace SE1, která je povinně uznávána jen v případě, že je uváděna do oběhu.

*2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu u všech generací základního rozmnožovacího materiálu plodin generativně množených jsou shodné. U stupňů vegetativně množených plodin jsou odlišné ve vybraných kritériích (zdravotní stav).

*3 Nejvyšší přípustný počet generací (stupňů) základního a certifikovaného rozmnožovacího materiálu pro jednotlivé druhy uvádí příloha č. 3 vyhlášky.

*4 Pro certifikovaný rozmnožovací materiál sadby brambor stupně C1 lze použít při vývozu symbol A a pro C2 symbol B.

Vzory návěsek:

Osivo:

⟪MEDIA:img_001⟫

sadba:

⟪MEDIA:img_001⟫

Výpěstky:

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 191/1996 Sb.

MALÉ BALENÍ

1. Polní druhy

⟪TABLE:tbl_001⟫

Největší množství semen v malém balení polních druhů je 100 000.

2. Zahradní druhy

⟪TABLE:tbl_001⟫

Největší množství semen v malém balení zahradních druhů je 50 000.

3. Označování malého balení

- název a adresa připravovatele, příp. jeho registrační číslo

- druh a kategorie osiva

- odrůda

- hmotnost nebo počet semen

- identifikační číslo (číslo partie, číslo rozhodnutí o uznání)

- doba použitelnosti

- případné další údaje (moření, inkrustace, obalované osivo a pod.)

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 191/1996 Sb.

SEZNAM VIRŮ A VIRŮM PODOBNÝCH ORGANIZMŮ, NA JEJICHŽ VÝSKYT JE TESTOVÁN ROZMNOŽOVACÍ MATERIÁL ZVLÁŠTNÍ JAKOSTNÍ TŘÍDY OZNAČENÉ "VIRUPROSTÝ MATERIÁL“

Broskvoně

⟪TABLE:tbl_001⟫

Hrušeň, kdouloň

⟪TABLE:tbl_001⟫

Jabloň

⟪TABLE:tbl_001⟫

Meruňka

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ořešák vlašský

⟪TABLE:tbl_001⟫

Slivoň

⟪TABLE:tbl_001⟫

Třešeň, višeň

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 191/1996 Sb.

SEZNAM HOSPODÁŘSKY VÝZNAMNÝCH VIRŮ A VIRŮM PODOBNÝCH ORGANISMŮ, NA JEJICHŽ VÝSKYT JE TESTOVÁN ROZMNOŽOVACÍ MATERIÁL ZVLÁŠTNÍ JAKOSTNÍ TŘÍDY OZNAČENÉ "MATERIÁL TESTOVANÝ NA VIRÓZY“

Broskvoň

⟪TABLE:tbl_001⟫

Hrušeň, kdouloň

⟪TABLE:tbl_001⟫

Jabloň

⟪TABLE:tbl_001⟫

Meruňka

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ořešák vlašský

⟪TABLE:tbl_001⟫

Slivoň

⟪TABLE:tbl_001⟫

Třešeň, višeň

⟪TABLE:tbl_001⟫