Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě pracovních a mzdových podmínek dělnictva v živnosti sklenářské, v závodech zušlechťujících ploché sklo a v závodech na výrobu hodinkových skel.

219.

Vyhláška

ministra ochrany práce a sociální péče

ze dne 7. září 1945

o úpravě pracovních a mzdových podmínek dělnictva v živnosti sklenářské, v závodech zušlechťujících ploché sklo a v závodech na výrobu hodinkových skel.

Podle platných předpisů o provádění řízené mzdové politiky stanovím tuto úpravu pracovních a mzdových podmínek v živnosti sklenářské, v závodech zušlechťujících ploché sklo a v závodech na výrobu hodinkových skel.

§ 1.

Působnost.

Ustanovení této vyhlášky se vztahují

1. na území Čech, Moravy a Slezska,

2. na všechny živnosti sklenářské, na závody zušlechťující sklo a na závody na výrobu hodinkových skel,

3. na všechny dělníky, podléhající zákonu č. 221/1924 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří ve znění předpisů tento zákon pozměňujících a doplňujících.

§ 2.

Pracovní doba.

Pracovní doba se řídí zákonnými ustanoveními.

§ 3.

Dny pracovního klidu.

Za dny pracovního klidu se podle této vyhlášky počítají neděle, svátky a památné dny státem uznané.

Den pracovního klidu začíná v 6 hodin ráno a končí v 6 hodin ráno příštího dne.

§ 4.

Příplatky za práci přes čas, práci v noci, o nedělích a o svátcích.

1. Za práci v časové i úkolové mzdě se platí tyto příplatky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Připadne-li nárok současně na několik příplatků, zaplatí se pouze příplatek nejvyšší.

2. Řidiči motorových vozidel, kočí a závozníci obdrží za pracovní dobu až do 54 hodin, vrátní a hlídači za pracovní dobu až do 60 hodin týdenní mzdu stanovenou v § 12, odst. II bez příplatku za práci přes čas do uvedeného počtu hodin.

3. Příplatky za noční, nedělní či sváteční práci nenáležejí vrátným a hlídačům, nepřesáhne-li jejich pracovní doba 60 hodin v pracovním týdnu.

4. Dělnictvo je povinno vykonávati práci přes čas, práci noční, práci o nedělích a svátcích, vyžaduje-li toho potřeba závodu uznaná správou závodu v dohodě se závodní radou nebo důvěrníkem.

5. Základem pro výpočet příplatků jest:

a) u dělníků, pracujících v časové mzdě, hodinová sazba stanovená vyhláškou,

b) u dělníků pracujících v úkolu, úkolová směrná sazba,

c) u příjemců týdenních mezd s pravidelnou 48hodinovou pracovní dobou 1/48, s pravidelnou 54-, po př. 60hodinovou pracovní dobou 1/54, po př. 1/60 týdenní mzdy stanovené vyhláškou,

d) ošetřování koní a práce ve stáji o nedělích a svátcích, jakož i krmení koní v odpoledních hodinách těchto dnů nemá přesahovati 3 hodiny v jednom dnu. Jako náhradu za to dostane dělník (včetně všech příplatků) K 10.— za koně a den.

§ 5.

Dovolená.

Výměra dovolené a její placení řídí se právě platnými zákonnými předpisy.

§ 6.

Zameškáni práce.

Výše náhrady při zameškání práce řídí se ustanoveními §§ 1154 b) a následujícími všeobecného občanského zákoníka v platném znění.

§ 7.

Skončení pracovního poměru.

V rámci platných předpisů může býti pracovní poměr zrušen 14denní výpovědí.

§ 8.

Mzda.

1. Dělníci a dělnice se zařadí podle činnosti a věku do mzdových skupin uvedených v připojeném mzdovém sazebníku.

2. Zařaďování dělníků a dělnic provádí správa závodu v dohodě se závodní radou po př. důvěrníkem.

3. Pro zařadění dělníka do příslušné mzdové skupiny je rozhodující práce dělníkem trvale resp. převážně vykonávaná.

4. Mzda se vyplácí týdně, není-li jiného ujednání.

5. Zpozdí-li se výplata mzdy dělníka o více než ½ hodiny po skončení práce, musí mu býti každá započatá hodina zaplacena plnou hodinovou mzdou, stanovenou v připojeném mzdovém sazebníku.

6. Zúčtování a výplatu příplatků podle § 4 třeba prováděti současně se zúčtováním a výplatou mzdy za příslušné mzdové období.

7. Každému dělníku se vydá písemné vyúčtování mzdy, ze kterého je patrna hrubá mzda a všechny srážky (daně, sociální dávky a pod.).

8. Ustanovení vyhlášky č. 74 ze 4. července 1945 o mzdovém zrovnoprávnění žen přichází v úvahu jen tehdy, konají-li ženy práce, jež jsou obvykle vykonávány muži a docilují-li při tom přibližně stejného výkonu a jakosti.

§ 9.

Výkonnostní příplatek.

1. Ke mzdám stanoveným v § 12 mohou se dělníkům, kteří pracují v časové mzdě, poskytovati výkonnostní příplatky jen za nadprůměrné výkony nebo na vyrovnání rozdílné hodnoty způsobu práce uvnitř téže pracovní skupiny.

2. Tyto výkonnostní příplatky mohou se u jednotlivých dělníků odstupňovati až do 25% jejich časové mzdy, stanovené touto vyhláškou. Úhrnná částka výkonnostních příplatků nesmí však přesahovati 15% úhrnu časových mezd v závodě.

3. Přiznání výkonnostního příplatku se oznamuje vývěskou, v závodě, z níž je patrno jméno dělníka, zevrubné odůvodnění a výše poskytovaného příplatku.

§ 10.

Mzdové oblasti.

Mzdová oblast I

zahrnuje obvod působnosti magistrátu Prahy, Brna, Moravské Ostravy a Plzně, dále pol. okresy Liberec, Praha - venkov - jih, Praha - venkov - sever, Teplice-Šanov, Český Těšín, Ústí n. Lab., Karlovy Vary, Zlín, soudní okres Slezská Ostrava z pol. okresu frýdeckého a obce Uhříněves a Chodov z pol. okresu Říčany.

Mzdová oblast II

zahrnuje politické okresy Benešov, Beroun, Bílina, Mladá Boleslav, Brandýs n. Labem, Český Brod, České Budějovice, Duchcov, Hořovice, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Jablonec n. Nis., Jáchymov, Jílové, Kladno, Kolín, Královice, Kralupy n. Vlt., Mariánské Lázně, Česká Lípa, Litoměřice, Louny, Mělník, Most, Nymburk, Pardubice, Plzeň-venkov, Podbořany, Poděbrady, Rakovník, Říčany, Rokycany, Roudnice n. Lab., Slaný, Stříbro, Trutnov, Žatec, Boskovice, Brno-venkov, Frýdek (vyjma soudní okres Slezská Ostrava uvedený v I. mzdové oblasti), Hlučín, Hranice, Hodonín, Jihlava, Krnov, Olomouc-město, Olomouc-venkov, Opava, Přerov, Prostějov, Tábor, Zábřeh, Znojmo.

Mzdová oblast III.

zahrnuje všechny ostatní politické okresy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

§ 11.

Mzdové skupiny.

Dělníci se zařaďují do těchto mzdových skupin:

I. Dělníci s hodinovou mzdou.

A. Odborní dělníci.

1. Odborní dělníci oboru sklenářského a brusičství plochého skla a odborní dělníci jiných řemesel ve svém oboru pracující (jako zámečníci, truhláři, kováři, elektromontéři, elektromechanici a pod.), pokud se svému řemeslu řádně vyučili a mají tovaryšský list.

2. Odborní dělníci oboru sklenářského a brusičství plochého skla a odborní dělníci jiných řemesel ve svém oboru pracující (jako zámečníci, truhláři, kováři, elektromontéři, elektromechanici a pod.), pokud se svému řemeslu řádně vyučili, nemají však tovaryšský list.

3. Zkoušení strojníci a zkoušení topiči, pokud nejsou vyučeni kovodělnému řemeslu.

B. Zaučení dělníci (dělnice).

1. Zaučené pracovní síly (převážně mužské) pro fysicky obtížnější obor prací.

Zaučené pracovní síly pro lehčí obor prací. Zaučeným jest ten, kdo je nejméně 1 rok v témže neb podobném závodě zaměstnán pracemi rukodílnými neb strojovými, vyžadujících účelného zácviku, znalostí a zkušeností v oboru.

C. Pomocní dělníci (dělnice).

1. Pomocné pracovní síly pro těžší práce, převážně mužské.

2. Pomocné pracovní síly pro lehčí práce.

II. Dělníci s týdenní mzdou.

1. Řidiči motorových vozidel, vyučení kovodělnému řemeslu, kteří provádějí odborné udržovací práce na vozidlech.

2. ostatní řidiči motorových vozidel,

3. závozníci,

4. kočí,

5. vrátní, t. j. dělníci, kteří dozírají u vchodu do závodu a jsou pověřeni kontrolou osob a vozidel,

6. hlídači.

III. Učňové.

§ 12.

Mzdový sazebník.

I. Dělníci (dělnice) s hodinovou mzdou.

⟪TABLE:tbl_001⟫

II. Dělníci (dělnice) s týdenní mzdou.

⟪TABLE:tbl_001⟫

III. Učňové.

Výše vychovávacího příspěvku se řídí zvláštní vyhláškou, kterou je jednotně stanoven vychovávací příspěvek pro učně.

§ 13.

Příplatky za uměleckou, odbornou a obtížnou práci.

Za uměleckou, odbornou a obtížnou práci dostanou dělníci (dělnice) k hodinovým mzdám stanoveným ve mzdovém sazebníku tyto příplatky:

I. Sklenářství a závody zušlechťující ploché sklo.

⟪TABLE:tbl_001⟫

II. Závody na výrobu hodinkových skel.

⟪TABLE:tbl_001⟫

pokud se pracuje v časové mzdě. Při práci v úkole se připočtou tyto příplatky k směrné úkolové sazbě pro pracovní hodinu.

Správa závodu se závodní radou po př. důvěrníkem určí, se zřením ke skutečným pracovním okolnostem, kteří zaměstnanci mají nárok na tyto příplatky.

Příplatky se platí jen za dobu trvání uvedených prací. Přijde-li při určité práci více jmenovaných příplatků v úvahu, platí se pouze nejvyšší příplatek.

§ 14.

Úkolová mzda.

1. Při práci v úkolu třeba úkolové sazby stanovití tak, aby dělník při průměrném pracovním výkonu dosaženém za obvyklých podmínek v závodě vydělal o 20% více nad svou hodinovou mzdu časovou, stanovenou ve vyhlášce (směrná úkolová sazba).

2. U skupinového úkolu se vyměří úkolové sazby podle mzdy skupiny onoho dělníka, který je pravidelně používán pro tuto úkolovou práci. Rozdělení úkolových výdělků zúčastněným se provede úměrně podle výše hodinové mzdy dotčených dělníků.

3. Úkolové sazby jsou tehdy správné, když na úkolu zúčastněné skupiny dělníků vydělají v období 4 po sobě jdoucích výplatních obdobích o 20% více než stanoví hodinové mzdy časové.

4. Výdělek jednotlivého v úkolu pracujícího dělníka nesmí klesnouti pod hodinovou mzdu, nejsou-li příčiny nižšího výdělku prokazatelně v osobě dělníkově.

5. Změna úkolové sazby je tehdy přípustná, změní-li se pracovní postup, druhem a jakostí materiálu, způsob práce, pracovní pomůcky a pod.

6. Úkolové sazby a podmínky se oznámí před započetím práce vývěskou v závodě nebo v závodních odděleních.

7. Dělníkům v úkole pracujícím vyplácí se záloha ve výši směrné úkolové sazby (časová vyhlášková mzda zvýšená o 20%). Po ukončení úkolované práce se propočtem získaná částka po odečtení vyplacených záloh doplatí v nejbližším výplatním období.

§ 15.

Úkolový sazebník

pro práce v závodech zušlechťujících ploché sklo.

(V sazbách je započten příplatek podle § 13, odst. I/5b vyhlášky ze dne 7. září 1945, č. 219 Ú. l.)

I. Broušení:

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Měření, příprava v dílně (hrubé přiřezávání), vybalování, doprava k pracovišti sklenáře, zavěšování, stavba lešení (i odklízení) a pod. se platí v hodinové mzdě.

Měření skla se řídí podle rozměru tabulí použitých k zasklení.

Nemůže-li se pracovati na zasklívání střech v úkolu pro nepříznivé počasí neb z důvodů, ležících na straně zaměstnavatele neb stavebníka (závada musí býti písemně odůvodněna), zaručuje se dělníku jeho směrná úkolová sazba.

II. Pro práce v závodech zušlechťujících ploché sklo. (V sazbách je započten příplatek podle § 13, odst. I/5b).

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

Hranou hlazenou se rozumí hrana vyleštěná na dřevěném kotouči, hranou drsnou hrana opracovaná na železném kotouči pomocí písku nebo na pískovém kotouči.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Větší rozměry než výše uvedené se platí podle odst. 1, po př. 3. Při broušení oválových nebo kulatých kapesních zrcátek se připočítává k sazbám uvedeným ad 12% 100%.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pro rozměry vetší než tuto uvedené se počítají sazby podle normálních sazeb za broušení.

II. Vrtání otvorů:

⟪TABLE:tbl_001⟫

III. Všeobecné

a) Sériová galanterní práce se hodnotí nejvýše 75% všech sazeb při broušení. Sériovou galanterní prací se rozumí nepřetržité zpracování série nejméně 100 kusů jedním brusičem, a to broušení hran a příbrusu do 5 mm u skla 2 až 3 mm silného pro fotostojánky o běžných rozměrech, u zrcadel o rozměrech 27X42 cm, 33X48 cm, 33X54 cm, 36X60 cm, 39X60 cm a 45X60 cm, jakož i u veškerých kapesních, holicích plochých zrcátek, zrcátek vsazovaných do kůže a tak řečených galerek ze speciálního a opakového skla o rozměrech 15X60 cm.

b) Při barokovém provedení se připlácí 100% k sazbám uvedeným za broušení hran a facet.

c) Facety při skle vrstveném se účtují podle skutečně obroušené šíře.

d) Ujedené sazby platí do 200 cm sčítaných a 160 cm délky; nad 200 cm sčítaných a 160 cm délky se připočítává pro každého brusiče příplatek 100% k uvedeným sazbám. Sklo o síle 12 až 15 mm nad 14 cm sčítaných a sklo o síle nad 15 mm při rozměrech 60X100 cm rovněž 100% příplatek.

e) Broušení ohýbaného skla a skel kruhových se hodnotí 100% příplatkem.

f) Za broušení desky do rámu je příplatek 100%.

g) Předkreslení mimořádných vzorů jako přípravné práce se platí hodinovou mzdou.

h) Srážení rohů do průměru 1 cm se neúčtuje; v průměru od 1 do 5 cm za kus se platí 0.50 Kčs; broušení rohů nad 5 cm se provádí na bruse.

ch) Sklo do luceren; mosaze, olova, nepravidelných tvarů, facety do slabá. skládaná zrcadla, zářezy nad 3 cm a jiné speciální práce, při nichž se účastní více než 2 brusiči, se platí podle hodinových, sazeb. Pracuje-li se v úkolu, nesmí výdělek dělníka klesnouti pod směrnou úkolovou sazbu, není-li příčina menšího výdělku v osobě dělníkově. Je-li příčina v osobě dělníkově, má dělník nárok jen na výdělek jím skutečně v úkolu dosažený.

i) Shora uvedené sazby se rozumějí jedině za jakostní provedení práce.

j) Úprava brusu se provádí v časové mzdě s příplatkem 20%, pracuje-li dělník v úkolu.

k) Odborní dělníci (dělnice), zaměstnaní přímo ve výrobním procesu, kteří nemohou pracovati z technických důvodů v úkolu, dostanou 20% vyrovnávací úkolový, příplatek.

IV. Výjimky:

Tento úkolový sazebník neplatí pro brusírny plochého skla, na které se vztahuje výnos ministerstva sociální péče ze dne 7. února 1947, jedn. zn. V/3-2161/23-14/2-47, kterým se upravují pracovní a mzdové podmínky dělnictva v závodech národního podniku Československé závody sklářské v Praze, vyrábějících tabulové, zrcadlové a lité sklo, zušlechťujících ploché sklo a vyrábějících a zpracovávajících skelnou vatu.

§ 16.

Pracovní pomůcky.

Sklenářští dělníci mají při vstupu do práce vlastní potřebné pracovní náčiní a nářadí i s řezacími démanty. Opotřebování pracovní pomůcky opravuje a obnovuje podnik.

Náčiní a nářadí pro ostatní druhy zaměstnanců obstarává podnik. Dělníci a dělnice zaměstnaní pokládáním zrcadel, temněním kyselinou, leštěním, umýváním kyselinou nebo louhem, broušením dostanou ochranné zástěry a rukavice, gumové boty, masku po příp. respirátor.

§ 17.

Zmenšená výkonnost.

Dělníkům (dělnicím) s tělesnou nebo duševní vadou mohou býti placeny nižší mzdy, stanovené podle stupně zmenšené výkonnosti.

Toto stanovení nižší mzdy musí býti písemně oznámeno příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, jakož i dotčenému dělníkovi (děnici).

Takto stanovená nižší mzda jest právně neúčinou, projeví-li okresní úřad ochrany práce nesouhlas do 30 dnů ode dne doručení oznámení.

§ 18.

Práce prováděné mimo závod.

Při pracích mimo závod, a to v sídle závodu, nebo v okruhu do 4 km od hranice sídla, musí býti zachována pracovní doba jako v závodě a neposkytují se zvláštní příplatky.

Činí-li čas ztrávený pracemi mimo pásmo uvedené v odst. 1 i s cestou více než 8 hodin, náleží dělníku (dělnici) vedle mzdy dieta nejvýše 30 K denně.

Při pracích, které vyžadují přenocování, platí se dále nocležné 40 K.

Je-li pracoviště ve vyšší místní třídě, než jest místo, ve kterém jest závod a trvá-li práce déle než týden, platí se za další dobu mzda podle místní třídy pracoviště.

Při pracích mimo sídlo závodu poskytuje se dělnictvu náhrada cestovních výloh nejlevnějším dopravním prostředkem.

Pokud jsou zavedeny v jednotlivých podnicích premie z výroby, jiné druhy úplat a výhod, naturální požitky a pod. je jejich hodnota součástí mzdových sazeb stanovených touto vyhláškou.

§ 19.

Naturální požitky.

Hodnota naturálních požitků se oceňuje podle směrnic platných pro nemocenské pojištění.

§ 20.

Závěrečná ustanovení.

1. Vyhláška nabývá účinnosti počátkem mzdového období následujícího po uveřejnění v Úředním listě.

2. Tímto dnem pozbývají účinnosti veškeré hromadné smlouvy a ujednání pro živnosti sklenářské, pro závody zušlechťující ploché sklo a pro závody na výrobu hodinkových skel.

3. Dosavadní pro zaměstnance příznivější úředně schválené časové mzdy se touto vyhláškou nesnižují.

4. Dosavadní úkolové sazby za práce, které nejsou uvedeny v § 15 této vyhlášky, nesmí býti z důvodů této vyhlášky zvyšovány, pokud docílené skutečné průměrné výdělky přesahuji nové směrné úkolové sazby podle této vyhlášky.

5. Zaměstnavatel jest povinen výtisk této vyhlášky vyvěsíti na vhodném, zaměstnancům přístupném místě.

Ministr:

Dr. Šoltés v. r.