Směrnice Státní banky československé o sestavení pokladního plánu a o zajištění a kontrole jeho plnění

222

SMĚRNICE

Státní banky československé

ze dne 27. listopadu 1959

o sestavení pokladního plánu a o zajištění a kontrole jeho plnění

Státní banka československá vydává se schválením ministra financí podle § 13 vládní vyhlášky č. 60/1957 Ú. l., o emisně pokladních operacích Státní banky československé, tyto směrnice:

I

Úvodní ustanovení

1. Hlavním cílem pokladního plánu je působit na zvyšování životní úrovně pracujících tím, že zajišťuje vydávání peněz do oběhu v souladu se zásluhami a odůvodněnými potřebami podniků a organizací, zejména při výplatách mezd a platů, a působí na urychlenou návratnost oběživa v souladu s úkoly v uspokojování potřeb pracujících, zejména v oblasti maloobchodního obratu a služeb placených obyvatelstvem. Pokladní plán tak zabezpečuje rovnováhu mezi příjmy a výdaji obyvatelstva a zvyšování kupní síly koruny.

2. Pokladní plán jako součást státního plánu rozvoje národního hospodářství slouží ke kontrole plnění nejdůležitějších ukazatelů národohospodářského plánu, a proto je třeba, aby se na jeho sestavení, zajištění a kontrole plnění aktivně podílel široký okruh pracovníků jednotlivých úseků národního hospodářství, zejména pracovníků Státní banky československé (dále jen „banka”), ostatních finančních orgánů, výkonných orgánu národních výborů, orgánů spojů a ostatních organizací.

3. Pokladní plán sestavují pobočky (okresní, obvodní, mimo okresní), krajské (městská) pobočky, oblastní ústav a ústředí banky.

4. Základním obdobím pro sestavení pokladního plánu je čtvrtletí.

Čtvrtletní pokladní plán je nástrojem operativního řízení peněžního oběhu, který pomáhá zajišťovat plnění ročních úkolů v oblasti životní úrovně obyvatelstva.

5. Roční pokladní plán slouží k prověřování toho, jak plánované úkoly v návrzích ročních plánů podniků a organizací přispívají k zabezpečení žádoucích proporcí v bilanci peněžních příjmů a výdajů obyvatelstva a tím i hospodářsky odůvodněného vývoje oběživa.

Roční pokladní plán předkládá ústředí banky ministru financí, a to ve lhůtě stanovené pro sestavení státního plánu rozvoje národního hospodářství.

6. Náplň a členění pokladního plánu stanoví banka se schválením ministra financí.*)

II

Sestavení pokladního plánu

7. Při sestavení pokladního plánu se užívá celostátních ukazatelů rozvoje národního hospodářství, ukazatelů rozvoje národního hospodářství ve slovenské oblasti, v krajích a okresech, jakož i ukazatelů jednotlivých hospodářských, rozpočtových a ostatních organizací a zařízení (dále jen „organizací”).

8. Organizace jsou povinny předložit ústředí banky, oblastnímu ústavu, krajským (městské) pobočkám a pobočkám banky (okresním, obvodním, mimookresním) na požádání podklady potřebné pro sestavení jak čtvrtletního, tak ročního pokladního plánu.

Při sestavení pokladního plánu vychází banka především z vlastního materiálu; podklady od organizací požaduje jen v případech, nepostačí-li její vlastní podklady.

9. Jako zvláštní podklady pro sestavení čtvrtletního pokladního plánu jsou povinny předložit pobočkám banky (okresním, obvodním, mimookresním):

a) všechny organizace roční přihlášku výplat plánovaných na mzdy, dávky nemocenského pojištění, přídavky na děti a podpory a na hospodářsko-operativní výdaje ve čtvrtletním členění, a to nejpozději do 15. února plánovaného roku,

b) organizace, u nichž proti plánovaným předpokladům bude během roku zahájena nebo u nichž zanikne činnost některé složky (např. u stavebně montážních organizací) a tím se změní výše nebo místo výplat plánovaných roční přihláškou podle bodu a), hlášení těchto změn, a to nejpozději 35 dnů před začátkem plánovaného čtvrtletí,

c) organizace provádějící výkup zemědělských výrobků roční přihlášku plánované hodnoty zemědělských výrobků vykupovaných od jednotlivě hospodařících rolníků ve čtvrtletním členění, a to nejpozději 35 dnů před začátkem plánovaného roku,

d) okresní poštovní úřady roční přihlášku k pokladnímu plánu vlastních provozních příjmů ve čtvrtletním členění, a to nejpozději 35 dnů před začátkem plánovaného roku,

e) státní spořitelny čtvrtletně přihlášku k pokladnímu plánu, a to nejpozději 35 dnů před začátkem každého plánovaného čtvrtletí.

10. Organizace předkládají přihlášku k pokladnímu plánu a hlášení podle bodu 9 a), b), c), popř. jiný materiál pro účely pokladního plánování té pobočce banky, u které mají svůj obratový nebo běžný účet. Výplaty, které mají být uskutečněny složkami (závody) organizací mimo obvod této pobočky, uvádí organizace v přihlášce podle bodu 9 a) a c) a v hlášení podle bodu 9 b) odděleně podle okresů (obvodů).

11. Vzory přihlášek a hlášení k pokladnímu plánu (bod 9) stanoví banka v dohodě s příslušným ústředním úřadem (orgánem).

12. S organizacemi ministerstev národní obrany, vnitra a v odůvodněných případech i s jinými organizacemi může banka sjednat zvláštní formy jejich zapojení do pokladního plánování.

III

Zajištění a kontrola plnění pokladního plánu

13. Zajištění a kontrolu plnění pokladního plánu vykonává banka v úzké spolupráci s vedením příslušných organizací, s výkonnými orgány národních výborů, poradními sbory finančních orgánů, příslušnými komisemi národních výborů, poradními skupinami při plánovacích komisích, popř. s jinými orgány.

Pobočky banky vypracovávají návrhy na zajištění plnění pokladního plánu. Tyto návrhy, výsledky kontroly plnění pokladního plánu a opatření vyplývající z této kontroly projednávají s uvedenými orgány a vedením příslušných organizací.

Při zajištění úkolů pokladního plánu opírá se banka i ostatní orgány o účast a iniciativu pracujících. Přitom banka využívá úvěru i ostatních ekonomických nástrojů.

14. Organizace (jejich složky) jsou povinny uvádět na dokladech, jimiž skládají nebo vybírají hotovosti v bance, u státních spořitelen nebo poštovních úřadů, účel platby číselným symbolem příslušné položky pokladního plánu,*) aby byla zajištěna správná evidence a kontrola plnění pokladního plánu.

15. Organizace, kterým bylo bankou povoleno hradit určité výdaje přímo z tržeb anebo jimž byla stanovena norma výdajů hotovostí z tržeb, jsou povinny hlásit bance nejpozději do 10. dne každého měsíce výši takto použitých tržeb za uplynulý měsíc, a to s uvedením účelu použití.**)

16. Evidence a výkaznictví o pokladních obratech jsou upraveny zvláštními směrnicemi o statistickém výkaznictví ve Státní bance československé.

IV

Závěrečná ustanovení

17. Podrobnosti o postupu při sestavení návrhu pokladního plánu, jeho rozpisu, zajištění a kontrole jeho plnění stanoví pokyny, které pro své organizační jednotky vydá ústředí banky.

18. Zrušují se směrnice Státní banky československé č. 68/1957 Ú. l., o sestavení a kontrole plnění pokladního plánu.

19. Tyto směrnice nabývají účinnosti ode dne 1. ledna 1960.

STÁTNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ

Pohl v. r.

Púll v. r.

*) Opatření Státní banky československé je otištěno v této částce Úředního listu.

*) Viz opatření Státní banky československé otištěné v této částce Úředního listu.

**) Viz vyhlášku ministra financí č. 196/1956 Ú. l., o provádění pokladních operací v organizacích socialistického sektoru.