Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o volném obchodu mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko

229

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 4. prosince 1993 byla v Lublani podepsána Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko.

S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval.

Dohoda byla na základě svého článku 39 odst. 3 prozatímně prováděna od 1. ledna 1994 a vstoupila v platnost v souladu s odstavcem 2 téhož článku dnem 26. srpna 1994.

Český překlad Dohody se vyhlašuje současně.

DOHODA

o volném obchodu

mezi

Českou republikou a Republikou Slovinsko

PREAMBULE

Česká republika a Republika Slovinsko (dále uváděné jako „Smluvní strany“),

majíce na zřeteli Memorandum o liberalizaci vzájemných obchodních vztahů mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko ze dne 4. května 1993,

připomínajíce svůj záměr účastnit se aktivně procesu ekonomické integrace v Evropě a vyjadřujíce svou připravenost ke spolupráci při hledání cest a prostředků k posílení tohoto procesu,

znovu potvrzujíce svůj pevný závazek k zásadám tržní ekonomiky, která vytváří základ jejich vztahů,

připomínajíce svůj pevný závazek k Závěrečnému aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, Pařížské chartě a zejména k zásadám obsaženým v závěrečném dokumentu Bonnské konference o hospodářské spolupráci v Evropě,

rozhodnuty za tímto účelem postupně odstranit většinu překážek v jejich vzájemném obchodu v souladu s ustanoveními Všeobecné dohody o clech a obchodu,

pevně přesvědčeny, že tato dohoda podpoří posílení vzájemně výhodných obchodních vztahů mezi nimi a přispěje k procesu integrace v Evropě,

berouce v úvahu, že žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že vyjímá Smluvní strany z jejich závazků podle jiných mezinárodních dohod, zejména Všeobecné dohody o clech a obchodu,

se dohodly takto:

Článek 1

Cíle

1. Smluvní strany vytvoří postupně oblast volného obchodu v souladu s ustanoveními této dohody a ve shodě s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu v přechodném období, které skončí nejpozději 1. ledna 1996.

2. Cíle této dohody jsou:

a) podporovat rozšiřováním obchodu harmonický rozvoj hospodářských vztahů mezi Smluvními stranami a takto ve Smluvních stranách napomáhat rozvoji hospodářské aktivity, zlepšení životních a pracovních podmínek a zvýšení produktivity a finanční stability,

b) poskytovat spravedlivé podmínky v obchodě mezi Smluvními stranami,

c) tímto způsobem přispívat, cestou odstraňování překážek obchodu, k harmonickému rozvoji a rozmachu světového obchodu.

KAPITOLA I.

- PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY

Článek 2

Rozsah

Ustanovení této kapitoly se budou vztahovat na průmyslové výrobky pocházející ze Smluvních stran. Výraz „průmyslové výrobky“ znamená pro účely této dohody výrobky začleněné do kapitol 25 až 97 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží s výjimkou výrobků uvedených v příloze I.

Článek 3

Dovozní cla

1. V obchodu mezi Smluvními stranami nebudou zaváděna žádná nová dovozní cla.

2. Dovozní cla budou zrušena v souladu s ustanoveními Protokolu 1 této dohody.

Článek 4

Základní clo

1. Pro každý výrobek bude základním clem, z něhož se mají uplatňovat postupná snížení stanovená v této dohodě, celní sazba podle Doložky nejvyšších výhod, používaná k 1. lednu 1993.

2. Jestliže po vstupu této dohody v platnost dojde k jakémukoliv snížení cel dle zásady „erga omnes“, zejména ke snížením vyplývajícím z dohody o celních sazbách sjednané jako výsledek Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, tato snížená cla nahradí cla základní, uvedená v odstavci 1, a to počínaje dnem uplatnění takovýchto snížení.

3. Snížená cla vypočtená v souladu s odstavcem 2 tohoto článku budou uplatňována zaokrouhlena na jedno desetinné místo.

4. Smluvní strany si navzájem oznámí své příslušné národní celní sazby.

Článek 5

Poplatky rovnocenné clům

1. V obchodu mezi Smluvními stranami nebude zaveden žádný nový poplatek, který má účinek rovnocenný dovoznímu clu.

2. Všechny poplatky mající účinek rovnocenný dovozním clům budou zrušeny ke dni vstupu této dohody v platnost, s výjimkou uvedenou v příloze II.

Článek 6

Fiskální cla

Ustanovení článku 3 se budou rovněž vztahovat na cla fiskální povahy.

Článek 7

Vývozní cla a poplatky mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Smluvními stranami nebudou zaváděna žádná nová vývozní cla nebo poplatky, které mají rovnocenný účinek.

2. Smluvní strany zruší mezi sebou ke dni vstupu této dohody v platnost veškerá vývozní cla a poplatky mající rovnocenný účinek.

Článek 8

Množstevní omezení dovozu a opatření mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Smluvními stranami nebudou zaváděna žádná nová množstevní omezení dovozu nebo opatření mající rovnocenný účinek.

2. Všechna množstevní omezení a opatření mající rovnocenný účinek na dovozy výrobků pocházejících ze Smluvních stran budou zrušena k datu vstupu této dohody v platnost, s výjimkami uvedenými v příloze III.

Článek 9

Množstevní omezení vývozu a opatření mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Smluvními stranami nebudou zaváděna žádná nová množstevní omezení vývozu nebo opatření mající rovnocenný účinek.

2. Smluvní strany neuplatňují žádná množstevní omezení vývozu nebo opatření mající rovnocenný účinek.

Článek 10

Postup při výměně informací o návrzích technických předpisů

1. Smluvní strany se budou v co možná nejkratším období a v souladu s ustanoveními přílohy IV navzájem písemně informovat o návrzích technických předpisů a návrzích doplňků k nim, jež hodlají vydat.

2. Společný výbor rozhodne o lhůtě pro provedení ustanovení odstavce 1.

KAPITOLA II.

- ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBKY

Článek 11

Rozsah

Ustanovení této kapitoly se budou vztahovat na zemědělské výrobky původem ze Smluvních stran této dohody. Výraz „zemědělské výrobky“ znamená pro účely této dohody výrobky začleněné do kapitol 1 až 24 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží a výrobky uvedené v příloze I.

Článek 12

Výměna koncesí

1. Smluvní strany této dohody si navzájem poskytují koncese, specifikované v Protokolu 2, v souladu s ustanoveními této kapitoly.

2. Berouce v úvahu

- úlohu zemědělství ve svých ekonomikách,

- rozvoj obchodu zemědělskými výrobky mezi Smluvními stranami,

- zvláštní citlivost zemědělských výrobků,

- pravidla svých zemědělských politik,

- důsledky mnohostranných obchodních jednání v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu,

Smluvní strany budou zkoumat možnosti vzájemného poskytnutí si dalších koncesí.

Článek 13

Koncese a zemědělská politika

1. Bez narušení koncesí udělených podle článku 12, ustanovení této kapitoly nebudou omezovat jakýmkoli způsobem provádění příslušných zemědělských politik včetně uplatňování výsledků vyplývajících z Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání.

2. Smluvní strany si vzájemně sdělí změny ve svých příslušných zemědělských politikách nebo přijatá opatření, která mohou ovlivňovat podmínky obchodu se zemědělskými výrobky mezi nimi, jak jsou stanoveny v této dohodě. Na žádost jakékoliv Smluvní strany se uskuteční okamžité konzultace s cílem přezkoumání situace.

Článek 14

Zvláštní ochranná opatření

Bez ohledu na ostatní ustanovení této dohody a zejména článku 27, jestliže, s přihlédnutím ke zvláštní citlivosti zemědělských trhů, dovozy výrobků pocházejících z některé ze Smluvních stran, jež jsou předmětem koncesí poskytnutých v rámci této dohody, způsobují vážné porušování trhů druhé Smluvní strany, Smluvní strana, které se toto porušování týká, zahájí okamžitě konzultace s cílem nalézt vhodné řešení. Před dosažením tohoto řešení může dotčená Smluvní strana přijmout opatření, která považuje za nezbytná.

Článek 15

Veterinární, zdravotní a fytosanitární opatření

Opatření týkající se fytosanitární kontroly rostlin a fytofarmaceutických přípravků budou ve Smluvních stranách této dohody uvedena do souladu s legislativou Evropského společenství.

Veterinárně-sanitární opatření a činnost veterinárních služeb budou prováděny v souladu s kodexem Mezinárodního úřadu pro nákazy a dalšími mezinárodními úmluvami v této oblasti.

Tyto služby se zavazují, že nebudou zavádět diskriminační nebo jiná neobvyklá opatření, která mohou omezit tok informací a obchod se zvířaty, rostlinami nebo produkty.

KAPITOLA III.

- VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 16

Pravidla původu zboží a spolupráce v celní správě

1. Protokol 3 stanoví pravidla původu a metody administrativní spolupráce, které se k nim vztahují.

2. Smluvní strany budou přijímat vhodná opatření, včetně pravidelných přezkoumávání Společným výborem a úprav administrativní spolupráce, aby zabezpečily, že ustanovení Protokolu 3 a článků 3 až 9, 12, 17 a 28 této dohody se budou účinně a harmonicky uplatňovat, a aby co možná nejvíce omezily formality používané v obchodu a dosáhly vzájemně uspokojivých řešení jakýchkoli potíží, které vzniknou z provádění těchto ustanovení.

Článek 17

Vnitřní zdanění

1. Smluvní strany se zdrží jakýchkoli opatření nebo praktik vnitřní fiskální povahy, která buď přímo, nebo nepřímo zavádějí diskriminaci mezi výrobky majícími původ ve Smluvních stranách.

2. Výrobky vyvážené na území jedné ze Smluvních stran nesmějí mít prospěch ze zpětného proplacení vnitřního zdanění, pokud by převyšovalo částku přímého či nepřímého zdanění na ně uvaleného.

Článek 18

Všeobecné výjimky

Tato dohoda nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, oprávněné z důvodů veřejné morálky, veřejného zájmu nebo veřejné bezpečnosti, ochrany zdraví a lidského života, života zvířat nebo rostlin, ochrany národních památek majících uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, ochrany duševního vlastnictví nebo pravidel týkajících se zlata nebo stříbra nebo zachování vyčerpatelných přírodních zdrojů, pokud jsou takováto opatření uplatněna ve spojení s omezeními domácí výroby nebo spotřeby. Takové zákazy nebo omezení se však nesmí stát prostředkem svévolné diskriminace nebo skrytého omezení obchodu mezi Smluvními stranami.

Článek 19

Bezpečnostní výjimky

Žádná ustanovení této dohody nebrání kterékoli Smluvní straně, aby přijala jakékoli přiměřené opatření, které považuje za nezbytné:

a) pro předcházení prozrazení informací, které jsou v rozporu s jejími zásadními bezpečnostními zájmy,

b) pro ochranu svých zásadních bezpečnostních zájmů nebo pro plnění mezinárodních závazků nebo národních politik,

i) vztahujících se k obchodu se zbraněmi, municí a válečným materiálem, za předpokladu, že taková opatření nenarušují podmínky soutěže u výrobků, jež nejsou zamýšleny pro specifické vojenské účely, a k takovému obchodu s jiným zbožím, materiály a službami provozovanému přímo nebo nepřímo pro účely dodávek ozbrojeným složkám, nebo

ii) vztahujících se k jaderným materiálům nebo materiálům z nich odvozených, nebo

iii) přijatých v době války nebo v době jiného vážného mezinárodního napětí.

Článek 20

Státní monopoly

1. Smluvní strany postupně upraví jakýkoli státní monopol obchodního charakteru tak, aby zajistily, že koncem pátého roku po vstupu této dohody v platnost nebude existovat mezi státními příslušníky Smluvních stran žádná diskriminace ve věci podmínek, za kterých je zboží obstaráváno a obchoduje se s ním.

2. Ustanovení tohoto článku se budou vztahovat na jakýkoliv orgán, jehož prostřednictvím příslušné úřady Smluvních stran právně nebo fakticky, buď přímo, nebo nepřímo, dohlížejí na dovozy nebo vývozy mezi Smluvními stranami, rozhodují o nich nebo je znatelně ovlivňují. Tato ustanovení se budou podobně uplatňovat i na jiné orgány, které budou pověřeny Smluvní stranou zajišťováním monopolu.

Článek 21

Platby

1. Platby ve volně směnitelných měnách týkající se obchodu zbožím mezi Smluvními stranami a převod takových plateb na území Smluvní strany této dohody, kde má věřitel sídlo, budou osvobozeny od jakýchkoli omezení.

2. Smluvní strany se zdrží jakýchkoli devizových nebo administrativních omezení na poskytování, splácení nebo přijímání krátkodobých a střednědobých úvěrů ve vztahu k obchodu se zbožím, kterého se rezident účastní.

3. Bez ohledu na odstavec 2, až do doby, než se stane článek VIII dohody Mezinárodního měnového fondu použitelným pro Smluvní strany, vyhrazují si Smluvní strany právo uplatňovat devizová omezení na poskytování nebo přijímání krátkodobých a střednědobých úvěrů ve vztahu k obchodu zbožím v rozsahu povoleném podle jejich statutu v Mezinárodním měnovém fondu, a to za předpokladu, že tato omezení jsou uplatňována nediskriminačním způsobem, pokud jde o původ výrobků, a že nejsou uplatňována pouze na určité výrobky nebo druh výrobků. Restrikce budou mít omezené trvání a budou odstraněny, jakmile nebude situace opravňovat jejich další zachování. Smluvní strana bude okamžitě informovat druhou Smluvní stranu o zavedení takových opatření a o jejich jakékoli změně.

Článek 22

Pravidla soutěže týkající se podniků

1. Následující skutečnosti jsou neslučitelné s řádným fungováním této dohody, pokud mohou postihovat obchod mezi Smluvními stranami:

a) všechny dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a praktiky dohodnuté mezi podniky, které mají za svůj cíl nebo výsledek zabraňování, omezování nebo narušení soutěže,

b) zneužití dominantního postavení jedním nebo více podniky na území Smluvních stran jako celku nebo jejich podstatné části.

2. Ustanovení odstavce 1 se budou vztahovat na činnost všech podniků, včetně veřejných podniků a podniků, kterým Smluvní strany poskytnou zvláštní nebo výhradní práva. Podniky pověřené prováděním služeb obecného hospodářského zájmu nebo mající charakter monopolu produkujícího státní důchod budou podléhat ustanovením odstavce 1, pokud uplatnění těchto ustanovení nebrání právně nebo fakticky vykonávání zvláštních veřejných úkolů, které jim byly přiděleny.

3. Pokud jde o výrobky uvedené v kapitole II., ustanovení uvedená v odstavci 1 písm. a) se nebudou uplatňovat na takové dohody, rozhodnutí a praktiky, které tvoří nedílnou součást organizace národního trhu.

4. Pokud Smluvní strana usoudí, že daná praktika je neslučitelná s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku, a jestliže taková praktika způsobuje nebo hrozí způsobit vážnou újmu zájmům této Smluvní strany nebo hmotnou škodu jejímu domácímu průmyslu, může přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 31.

Článek 23

Státní pomoc

1. Jakákoli pomoc poskytnutá státem, jenž je Smluvní stranou této dohody, nebo prostřednictvím státních zdrojů v jakékoli formě, která narušuje nebo hrozí narušit soutěž zvýhodňováním určitých podniků nebo výroby určitého zboží, je neslučitelná s řádným fungováním této dohody, pokud se může svým působením dotknout obchodu mezi Smluvními stranami.

2. Ustanovení odstavce 1 se nebudou týkat výrobků uvedených v kapitole II.

3. Společný výbor v průběhu tří let od vstupu této dohody v platnost přijme kritéria, na jejichž základě budou hodnoceny praktiky odporující odstavce 1, jakož i pravidla pro jejich provádění.

4. Smluvní strany zabezpečí transparentnost v oblasti státní pomoci mimo jiné tím, že si budou vzájemně každoročně předávat zprávy o její celkové výši a o rozdělení poskytnuté pomoci. Na žádost druhé Smluvní strany bude poskytnuta informace o programech pomoci a o zvláštních jednotlivých případech státní pomoci.

5. Jestliže se kterákoli Smluvní strana domnívá, že konkrétní zvláštní praktika, včetně praktik v zemědělství:

- je neslučitelná s podmínkami odstavce 1 a není s ní přiměřeně zacházeno podle prováděcích pravidel uvedených v odstavci 3 nebo

- tato pravidla chybí, a způsobuje-li nebo hrozí-li tento postup způsobit vážnou újmu zájmům této Smluvní strany nebo hmotnou škodu jejímu domácímu průmyslu,

může přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 31.

Takováto přiměřená opatření mohou být přijata pouze ve shodě s postupy a za podmínek stanovených Všeobecnou dohodou o clech a obchodu a jakýmikoli jinými příslušnými dohodami sjednanými pod její záštitou, které jsou prováděny mezi Smluvními stranami.

Článek 24

Veřejné zakázky

1. Smluvní strany považují liberalizaci svých trhů veřejných zakázek za cíl této dohody.

2. Smluvní strany postupně vytvoří svá příslušná pravidla pro veřejné zakázky s úmyslem poskytnout dodavatelům druhé Smluvní strany nejpozději do konce roku 1998 přístup k procedurám udělování kontraktů na svých trzích veřejných zakázek podle ustanovení Dohody o vládních zakázkách Všeobecné dohody o clech a obchodu z 12. dubna 1979, upravených také Protokolem o změnách z 2. února 1987.

3. Společný výbor bude zkoumat vývoj vztahující se k dosažení cílů tohoto článku a může doporučit praktické způsoby provádění ustanovení odstavce 2 tohoto článku, aby tak zabezpečil volný přístup, transparentnost a úplnou rovnováhu práv a závazků.

4. V průběhu prověrky zmíněné v odstavci 3 tohoto článku může Společný výbor zvážit, zvláště ve světle vývoje v této oblasti v mezinárodních vztazích, možnost rozšíření věcné působnosti a/nebo stupně otevřenosti trhu umožněných v odstavce 2.

5. Smluvní strany budou usilovat o přistoupení k příslušným dohodám sjednaným pod záštitou Všeobecné dohody o clech a obchodu.

Článek 25

Ochrana duševního vlastnictví

1. Smluvní strany budou poskytovat a zabezpečovat ochranu práv duševního vlastnictví na nediskriminačním základě, včetně opatření pro poskytování a vynucení takových práv. Ochrana bude postupně zlepšována a před koncem pátého roku po vstupu této dohody v platnost dosáhne úrovně odpovídající věcným normám mnohostranných dohod, které jsou specifikovány v příloze V.

2. Pro účely této dohody „ochrana duševního vlastnictví“ zahrnuje zejména ochranu autorských práv, počítačových programů a databází a příbuzných práv, obchodních známek, zeměpisných označení, průmyslových vzorů, patentů, topografií integrovaných obvodů, jakož i utajovaných informací o know-how.

3. Ochrana topografií integrovaných obvodů zabezpečovaná kteroukoli Smluvní stranou bude poskytována na základě vzájemnosti.

4. Smluvní strany budou spolupracovat v otázkách duševního vlastnictví. Na žádost kterékoli Smluvní strany se uskuteční konzultace expertů o těchto otázkách, zejména o činnosti vztahující se k existujícím nebo budoucím mezinárodním konvencím o harmonizaci, vykonávání a vynucení duševního vlastnictví a o činnosti mezinárodních organizací, jako jsou Všeobecná dohoda o clech a obchodu, Světová organizace pro duševní vlastnictví, jakož i o vztazích Smluvních stran ke třetím zemím v otázkách týkajících se duševního vlastnictví.

Článek 26

Dumping

Jestliže Smluvní strana shledá, že v obchodních vztazích, které se řídí touto dohodou, je uplatňován dumping ve smyslu článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu, může přijmout přiměřená opatření proti těmto praktikám v souladu s článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu a s dohodami vztahujícími se k tomuto článku, a to za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 31 této dohody.

Článek 27

Obecná ochranná opatření

V případech, kdy se jakýkoli výrobek dováží v takovém zvýšeném množství a za takových podmínek, že to způsobuje nebo hrozí způsobit:

a) vážné poškození domácím výrobcům podobných nebo přímo konkurujících výrobků na území dovážející Smluvní strany nebo

b) vážné poruchy v jakémkoli příbuzném odvětví hospodářství nebo potíže, které by mohly způsobit závažné zhoršení hospodářské situace oblasti,

může Smluvní strana, které se to týká, přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 31.

Článek 28

Strukturální úpravy

1. Kterákoli Smluvní strana může přijmout na omezenou dobu výjimečná opatření, která se odchylují od ustanovení článku 3, a to ve formě zvýšených cel.

2. Tato opatření se mohou týkat pouze nově rozvíjených průmyslových odvětví nebo určitých sektorů procházejících restrukturalizací nebo čelících vážným potížím zejména tam, kde tyto potíže mají za následek závažné sociální problémy.

3. Dovozní cla uplatňovaná příslušnou Smluvní stranou na výrobky mající původ ve druhé Smluvní straně a zavedená pomocí těchto opatření nesmějí přesahovat 25 % ad valorem a budou zachovávat preferenční prvek pro výrobky mající původ ve Smluvních stranách. Celková hodnota dovozu výrobků podléhajících těmto opatřením nesmí přesáhnout 15 % celkového dovozu průmyslových výrobků z druhé Smluvní strany podle definice v kapitole I., a to během posledního roku, pro který jsou k dispozici statistické údaje.

4. Tato opatření budou uplatňována v období nepřesahujícím pět let, pokud jejich delší trvání nebude schváleno Společným výborem.

5. Žádná taková opatření nelze zavést u výrobku, pokud uplynulo více než pět let od odstranění všech cel a množstevních omezení nebo poplatků nebo opatření, která mají na tento výrobek rovnocenný účinek.

6. Příslušná Smluvní strana bude informovat druhou Smluvní stranu o jakýchkoliv výjimečných opatřeních, která hodlá přijmout, a na žádost druhé Smluvní strany se ve Společném výboru uskuteční konzultace o takových opatřeních a odvětvích, na něž se budou vztahovat, a to ještě před jejich zavedením. Při přijímání takových opatření poskytne Smluvní strana, které se to týká, Společnému výboru časový rozvrh odstraňování cel zavedených podle tohoto článku. Tento časový rozvrh stanoví postupné snižování a odstranění těchto cel, proces snižování začne nejpozději dva roky po jejich zavedení, a to ve stejných ročních sazbách. Společný výbor může rozhodnout o odlišném časovém rozvrhu.

Článek 29

Reexport a vážný nedostatek (zboží)

Tam, kde dodržování ustanovení článků 7 a 9 vede k:

a) reexportu do třetí země, vůči níž vyvážející Smluvní strana zachovává u daného výrobku množstevní vývozní omezení, vývozní cla nebo opatření nebo poplatky mající rovnocenný účinek, nebo

b) závažnému nedostatku nebo jeho hrozbě u výrobku nezbytného pro vyvážející Smluvní stranu,

a kde výše uvedené situace způsobují nebo pravděpodobně způsobí značné potíže pro vyvážející Smluvní stranu, může tato Smluvní strana přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupy stanovenými v článku 31.

Článek 30

Plnění závazků

1. Smluvní strany přijmou všechna obecná nebo zvláštní opatření ke splnění svých závazků vyplývajících z této dohody. Postarají se o to, aby bylo dosaženo cílů vytýčených touto dohodou.

2. Jestliže se Smluvní strana domnívá, že druhá Smluvní strana opomenula plnit nějaký závazek podle této dohody, může dotčená Smluvní strana přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 31.

Článek 31

Postup při uplatnění ochranných opatření

1. Před zahájením postupu vedoucího k použití ochranných opatření stanovených v následujících odstavcích tohoto článku budou Smluvní strany usilovat o vyřešení jakýchkoli rozporů mezi nimi cestou přímých konzultací.

2. V případě, že některá Smluvní strana podrobuje dovozy výrobků náchylných způsobit situaci zmíněnou v článku 27 administrativnímu postupu, jehož účelem je rychlé opatřování si informací o trendu toku zboží, bude o tom informovat druhou Smluvní stranu.

3. K narušení odstavce 7 tohoto článku nedojde, jestliže Smluvní strana, která uvažuje o použití ochranných opatření, bude o tom okamžitě informovat písemně druhou Smluvní stranu a opatří všechny příslušné informace. Mezi Smluvními stranami se bezodkladně uskuteční v rámci Společného výboru konzultace s úmyslem nalézt řešení.

4. a) Pokud jde o články 26, 27 a 29, Společný výbor přezkoumá případ nebo situace a může přijmout jakékoli rozhodnutí potřebné k ukončení potíží oznámených dotčenou Smluvní stranou. Pokud toto rozhodnutí nebude přijato ve lhůtě třiceti dnů od oznámení záležitosti Společnému výboru, dotčená Smluvní strana může přijmout opatření nezbytná pro nápravu situace.

b) Pokud jde o článek 30, může dotčená Smluvní strana přijmout přiměřená opatření po ukončení konzultací nebo po uplynutí tříměsíčního období od data první notifikace druhé Smluvní straně.

c) Pokud jde o články 22 a 23, poskytne dotčená Smluvní strana Společnému výboru veškerou pomoc požadovanou k přezkoumání případu a tam, kde je to přiměřené, i pomoc při odstranění praktiky, proti které jsou námitky. Jestliže příslušná Smluvní strana opomene ukončit praktiku, proti které jsou námitky, v období stanoveném Společným výborem nebo jestliže se Společnému výboru nepodaří dosáhnout dohody během třiceti pracovních dnů poté, co mu byla záležitost předložena, může dotčená Smluvní strana přijmout přiměřená opatření, aby čelila obtížím vyplývajícím z příslušné praktiky.

5. Přijatá ochranná opatření budou ihned notifikována druhé Smluvní straně. Budou omezena, pokud jde o jejich rozsah a trvání na to, co je zcela nezbytné k nápravě situace, která zapříčinila jejich použití, a nepřevýší škodu způsobenou příslušnou praktikou nebo potížemi. Přednost bude dána takovým opatřením, která co nejméně naruší fungování této dohody.

6. Přijatá ochranná opatření budou předmětem pravidelných konzultací ve Společném výboru s úmyslem dosáhnout co možná nejdříve jejich zmírnění nebo zrušení, jestliže situace nebude již dále ospravedlňovat jejich zachování.

7. V případech, kdy mimořádné okolnosti vyžadující okamžité jednání znemožňují provést předcházející přezkoumání, může dotčená Smluvní strana v případech článků 26, 27 a 29 použít neprodleně prozatímní opatření, přísně nezbytná pro nápravu situace. Tato opatření budou bez prodlení notifikována a mezi Smluvními stranami se co možná nejdříve uskuteční konzultace v rámci Společného výboru.

Článek 32

Potíže v oblasti platební bilance

1. Smluvní strany se budou snažit vyhnout se zavedení omezujících opatření, včetně opatření týkajících se dovozů a majících za cíl ochranu platební bilance.

2. Nachází-li se jedna ze Smluvních stran ve vážných potížích v oblasti platební bilance nebo pod jejich bezprostřední hrozbou, může dotčená Smluvní strana v souladu s podmínkami stanovenými ve Všeobecné dohodě o clech a obchodu přijmout omezující opatření, včetně opatření vztahujících se k dovozu, která budou mít omezené trvání a nesmí jít nad rámec toho, co je nezbytné pro nápravu situace v platební bilanci. Tato opatření budou postupně zmírňována tak, jak se budou zlepšovat podmínky platební bilance, a budou odstraněna, jestliže situace nebude již dále ospravedlňovat jejich zachování. Dotčená Smluvní strana bude neprodleně informovat druhou Smluvní stranu o jejich zavedení, a bude-li to proveditelné, o časovém rozvrhu jejich odstraňování.

Článek 33

Vývojová doložka

1. V případech, kdy se některá Smluvní strana domnívá, že by bylo užitečné v zájmu ekonomik Smluvních stran rozvíjet a prohlubovat vztahy ustavené touto dohodou formou jejich rozšíření i na oblasti nepokryté Dohodou, předloží druhé Smluvní straně zdůvodněnou žádost. Smluvní strany mohou dát pokyn Společnému výboru, aby takovou žádost přezkoumal, a tam, kde to bude vhodné, aby učinil doporučení, zejména s úmyslem zahájit jednání.

2. Dohody, které vyplynou z postupu uvedeného v odstavci 1, podléhají ratifikaci nebo schválení Smluvními stranami v souladu s jejich vlastními ústavními postupy.

Článek 34

Společný výbor

1. Smluvní strany souhlasí s ustavením Společného výboru složeného z představitelů Smluvních stran.

2. Společný výbor bude dohlížet nad prováděním této dohody a spravovat toto provádění.

3. Pro účely vlastního provádění této dohody si Smluvní strany budou vyměňovat informace a na žádost kterékoli Smluvní strany uskuteční ve Společném výboru konzultace. Společný výbor bude sledovat možnost dalšího odstraňování překážek obchodu mezi Smluvními stranami.

4. Společný výbor může přijímat rozhodnutí v případech dovolených v této dohodě. V jiných záležitostech může Společný výbor přijímat doporučení.

Článek 35

Postup Společného výboru

1. Společný výbor se bude scházet za účelem vlastního provádění této dohody, kdykoli to bude potřebné, nejméně však jednou ročně. O svolání zasedání může požádat každá Smluvní strana.

2. Společný výbor bude jednat na základě společné dohody.

3. Jestliže představitel Smluvní strany této dohody ve Společném výboru přijal rozhodnutí s výhradou splnění ústavních požadavků, rozhodnutí nabyde platnosti v den, kdy bude písemně oznámeno odvolání výhrady, pokud v rozhodnutí není obsaženo žádné pozdější datum.

4. Pro účely této dohody přijme Společný výbor svá procedurální pravidla, která budou mimo jiné obsahovat ustanovení pro svolávání zasedání a pro jmenování předsedy a stanoví jeho funkční období.

5. Společný výbor může rozhodnout o vytvoření takových podvýborů a pracovních skupin, které považuje za potřebné, aby mu pomáhaly při plnění jeho úkolů.

Článek 36

Obchodní vztahy, které se řídí touto dohodou a jinými dohodami

1. Tato dohoda se bude vztahovat na obchodní vztahy mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko.

2. Tato dohoda nebrání zachování nebo zakládání celních unií, oblastí volného obchodu nebo ujednání o pohraničním obchodu do té míry, pokud tyto nepůsobí negativně na obchodní režim, a zejména na ustanovení týkající se pravidel o původu stanovených touto dohodou.

Článek 37

Přílohy a protokoly

Přílohy I - V a protokoly 1 - 3 k této dohodě jsou její nedílnou částí. Společný výbor může rozhodovat o změnách příloh a protokolů v souladu s ustanoveními odstavce 3 článku 35.

Článek 38

Doplňky a změny

Doplňky a změny této dohody jiné, než je uvedeno v odstavci 4 článku 34, které jsou schváleny Společným výborem, budou předloženy Smluvním stranám této dohody k přijetí a vstoupí v platnost, jestliže budou schváleny oběma Smluvními stranami v souladu s jejich národními legislativami.

Doplňky a změny vstoupí v platnost ke dni přijetí druhé diplomatické nóty potvrzující, že všechny procedury požadované národními legislativami pro jejich vstup v platnost v každé ze Smluvních stran byly realizovány a podmínky splněny.

Článek 39

Nabytí platnosti

1. Tato dohoda vstoupí v platnost dnem 1. ledna 1994 za podmínky, že si před tímto datem obě Smluvní strany navzájem vymění diplomatické nóty potvrzující, že všechny procedury požadované národními ústavními postupy pro vstup této dohody v platnost byly realizovány a podmínky splněny.

2. V případě, že tato dohoda nevstoupí v platnost v souladu s ustanoveními odstavce 1, notifikují si Smluvní strany, že byly splněny procedury zmíněné odstavcem 1. Dohoda vstoupí v platnost dnem druhé notifikace.

3. Jestliže tato dohoda nevstoupí v platnost dnem 1. ledna 1994, Smluvní strany budou Dohodu od 1. ledna 1994 provádět prozatímně.

Článek 40

Platnost a vypovězení

Každá smluvní strana může vypovědět tuto dohodu včetně jejího prozatímního provádění, a to prostřednictvím písemné notifikace druhé Smluvní straně. Výpověď nabyde účinnosti šest měsíců po datu, kdy druhá Smluvní strana obdrží příslušnou notifikaci.

Na důkaz toho níže podepsaní zmocněnci, byvše řádně k tomu pověřeni, podepsali tuto dohodu.

Dáno ve dvojím vyhotovení v Lublani dne 4. prosince 1993 v jazyce anglickém.

Za Českou republiku:

Václav Klaus v. r.

předseda vlády

Za Republiku Slovinsko:

Janusz Drnovšek v. r.

předseda vlády

ZÁZNAM O POROZUMĚNÍ

1. Smluvní strany prohlašují svou připravenost prozkoumat ve Společném výboru možnost poskytnutí si navzájem jakýchkoli koncesí, které udělují nebo udělí třetím zemím, se kterými uzavřely dohodu o volném obchodu nebo jinou podobnou dohodu, na kterou se vztahuje článek XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu.

2. Pokud jde o odstavec 2 článku 4, Smluvní strany souhlasí s tím, že tam, kde se snížení cel provede formou suspenze cel učiněné pro určité období, taková snížená cla nahradí základní cla pouze pro období takové suspenze, a že kdykoliv bude provedena částečná suspenze cel, bude mezi Smluvními stranami zachováno preferenční rozpětí.

3. Smluvní strany budou uplatňovat automatické licence, které neovlivní negativně rozvoj vzájemného obchodu a budou v souladu se zásadami Všeobecné dohody o clech a obchodu. Smluvní strany souhlasí s tím, že článek 9 nebude uplatňován, jestliže by opatření obsažená v tomto článku mohla být požadována pro provádění mezinárodních závazků.

4. Při rozpracování kritérií a pravidel uvedených v odstavci 3 článku 23 Smluvní strany:

- se zaměří na zajištění jejich co největší možné shody s příslušnými kritérii a pravidly používanými podle dohod mezi každou ze Smluvních stran této dohody a Evropskými společenstvími,

- vymezí podmínky a/nebo situace, kdy lze uplatnit dočasné odchylky od ustanovení odstavce 1,

- přezkoumají podmínky, za kterých lze učinit opatření proti praktikám státní pomoci.

5. Pokud jde o odstavec 4 článku 23, Společný výbor projedná a přijme v průběhu jednoho roku po vstupu této dohody v platnost pravidla nezbytná pro zavedení a uplatnění zprůhledňujících opatření.

6. Pokud jde o odstavec 2 článku 24, jestliže bude situace v České republice příznivá, bude plná liberalizace veřejných zakázek ve vztahu mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko zavedena ještě před koncem roku 1998.

7. Koncese uvedené v přílohách k Protokolu 2, které jsou klasifikovány v Kombinované nomenklatuře popisu a kódování zboží, budou prováděny Republikou Slovinsko v souladu s jejím národním Harmonizovaným systémem popisu a kódování zboží v šestimístné nomenklatuře do té doby, než bude v Republice Slovinsko uplatněna Kombinovaná nomenklatura. Bude postaráno o to, že výrobky uvedené ve sloupci „Popis zboží“ budou zahrnuty do aplikace. Rozpory, které mohou vzniknout z uplatňování Kombinovaného a Harmonizovaného systému nomenklatury, budou řešeny konzultacemi Smluvních stran.

8. Smluvní strany této dohody uznávají rostoucí význam obchodu službami. Ve svém úsilí postupně rozvíjet a prohlubovat spolupráci budou spolupracovat s cílem dosažení postupné liberalizace a vzájemného otevření trhů pro obchod se službami. Smluvní strany budou projednávat v rámci Společného výboru tuto spolupráci s cílem rozvoje a prohloubení jejich vztahů řídících se touto dohodou.

PŘÍLOHA I.

(k článkům 2 a 11)

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA II.

(k odstavci 2 článku 5)

Republika Slovinsko postupně zruší u svých dovozů z České republiky následující poplatek mající účinek rovnocenný clům a aplikovaný v roce 1993 na ad valorem bázi tak, že v každém uvedeném roce bude aplikován následovně:

- 15% dovozní daň na dovoz ojetých automobilů a motorových vozidel určených k přepravě zboží

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA III.

(k odstavci 2 článku 8)

Česká republika zruší nejpozději k 1. lednu 2001 kvantitativní omezení na dovozy a opatření mající účinek rovnocenný těmto omezením na níže uvedené výrobky pocházející z Republiky Slovinsko:

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA IV.

(k odstavci 1 článku 10)

Postup při notifikaci návrhů technických předpisů

Článek 1

Pro účely tohoto postupu se používají následující definice:

a) „Technická specifikace“: specifikace obsažená v dokumentu, který stanoví charakteristiku požadovanou od výrobku, jako je úroveň kvality, výkon, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků uplatňovaných na výrobek, pokud se týče terminologie symbolů, zkoušení a zkušebních metod, balení, označení nebo opatřování nápisem,

b) „Technické předpisy“: technické specifikace, vč. příslušných správních ustanovení, jejichž dodržování je povinné, de jure nebo de facto, v případě obchodování nebo užívání ve Smluvní straně nebo v její větší části, kromě specifikací stanovených místními úřady,

c) „Návrh technického předpisu“: text technické specifikace včetně správních ustanovení, formulovaných s cílem jejich vyhlášení nebo konečného uzákonění jako technického předpisu, text, který je ve stadiu přípravy, ve kterém mohou být stále prováděny podstatné změny,

d) „Výrobek“: veškeré zboží pokryté dohodou.

Článek 2

1. Notifikace bude:

a) obsahovat úplný text technických předpisů v původním jazyce, tak v úplném překladu nebo výtahu do angličtiny,

b) uvádět, zda je návrh technického předpisu identický s technickou specifikací předmětu, kterého se týká, vypracovanou mezinárodním nebo regionálním subjektem, nebo zda se od takových specifikací odchyluje, když dojde k odchýlení od takových specifikací, bude dán důvod těchto odchýlení,

c) udávat jméno a adresu národního úřadu příslušného k poskytnutí dalších informací o předpisu,

d) obsahovat uvažované datum vstupu v platnost.

2. V případech, kde návrh technického předpisu pouze transponuje úplný text mezinárodního nebo evropského standardu, informace týkající se příslušného standardu bude postačovat.

Článek 3

Každá strana může žádat o další informace o oznámení návrhu technického předpisu v souladu s tímto postupem.

Článek 4

1. Strany mohou uplatnit připomínky ke sdělenému návrhu technických předpisů.

2. Strany si vymění informace o svých informačních místech (Enquiry Points).

Článek 5

Časový limit pro připomínky k notifikacím bude tři měsíce od data, kdy strany obdrží text návrhu předpisu. Během tohoto období nesmí být návrh technického předpisu přijat.

Článek 6

Dodatečná notifikace uvede, do jaké míry bylo možné vzít v úvahu jakékoliv připomínky získané od stran, jakékoliv změny podstaty učiněné v porovnání s oznámeným návrhem, jakož i datum vstupu tohoto předpisu v platnost.

Článek 7

Období tří měsíců, kdy technický předpis nesmí být přijat, se však neuplatní, když z naléhavých důvodů vztahujících se k ochraně veřejného zdraví nebo bezpečnosti, ochrany zdraví a života zvířat nebo rostlin příslušné úřady musí připravit technické předpisy ve velmi krátkém časovém období, aby je pokud možno vyhlásily nebo zavedly okamžitě bez umožnění jakýchkoliv konzultací. Budou oznámeny důvody, které opravňují naléhavost přijetí opatření.

Článek 8

Strany budou v rámci této dohody pořádat pravidelné konzultace, aby zajistily uspokojivé provádění postupu při notifikování návrhů technických předpisů.

PŘÍLOHA V.

(k odstavci 1 článku 25)

Duševní vlastnictví

Mnohostranné dohody zmíněné v odstavci 1 článku 25 jsou následující:

- Pařížská konvence ze dne 20. března 1883 o ochraně průmyslového vlastnictví (Stockholmský akt, 1967),

- Bernská konvence ze dne 9. září 1886 o ochraně literárních a uměleckých děl (Pařížský akt, 1971),

- Mezinárodní konvence ze dne 26. října 1961 o ochraně výkonných umělců, producentů fonogramů a rozhlasových organizací (Římská konvence),

- Evropská patentová konvence ze dne 5. října 1973.

PROTOKOL 1

(k odstavci 2 článku 1)

ZRUŠENÍ CEL MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A REPUBLIKOU SLOVINSKO

1. Dovozní cla uplatňovaná v České republice na výrobky pocházející z Republiky Slovinsko uvedené v příloze A tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1994 - na 50 % základního cla

- 1. ledna 1995 - na 25 % základního cla

- 1. ledna 1996 - zbývající cla budou zrušena

2. Dovozní cla uplatňovaná v České republice na výrobky pocházející z Republiky Slovinsko neuvedené v příloze A tohoto protokolu budou zrušena k datu vstupu Dohody v platnost.

3. Dovozní cla uplatňovaná v Republice Slovinsko na výrobky pocházející z České republiky uvedené v příloze B tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1994 - na 50 % základního cla

- 1. ledna 1995 - na 25 % základního cla

- 1. ledna 1996 - zbývající cla budou zrušena

4. Dovozní cla uplatňovaná v Republice Slovinsko na výrobky pocházející z České republiky uvedené v příloze B1 tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1994 - na 92 % základního cla

- 1. ledna 1995 - na 82 % základního cla

- 1. ledna 1996 - na 70 % základního cla

- 1. ledna 1997 - na 50 % základního cla

- 1. ledna 1998 - na 25 % základního cla

- 1. ledna 1999 - zbývající cla budou zrušena

Toto snížení je platné pouze pro období, ve kterém osobní automobily vyrobené v Republice Slovinsko a dovezené do České republiky nesplňují podmínky Protokolu 3 této dohody. V případě, že tyto osobní automobily splní podmínky Protokolu 3 této dohody, dovozní cla uplatňovaná v Republice Slovinsko na osobní automobily vyrobené v České republice budou úplně zrušena.

5. Dovozní cla uplatňovaná v Republice Slovinsko na výrobky pocházející z České republiky neuvedené v přílohách B a B1 tohoto protokolu budou zrušena k datu vstupu Dohody v platnost.

PŘÍLOHA A K PROTOKOLU 1

(kód HS)

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA B K PROTOKOLU 1

(kód HS)

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA B1 K PROTOKOLU 1

(kód HS)

⟪TABLE:tbl_001⟫

PROTOKOL 2

(k článku 12)

VÝMĚNA ZEMĚDĚLSKÝCH KONCESÍ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A REPUBLIKOU SLOVINSKO

1. Snížení cel dohodnuté podle tohoto protokolu vychází ze sazeb podle doložky nejvyšších výhod uplatňovaných v době skutečného dovozu.

2. Dovozní cla uplatňovaná v České republice budou snížena u výrobků zapsaných v příloze A tohoto protokolu a pocházejících z Republiky Slovinsko o 50 % v prvním roce, počínaje vstupem Dohody v platnost, v rámci limitů kvót stanovených v této příloze. Dovozní cla uplatňovaná v České republice budou snížena u výrobků zapsaných v příloze B tohoto protokolu a pocházejících z Republiky Slovinsko v pěti stejných ročních sníženích, každé po 10 %, počínaje vstupem Dohody v platnost, v rámci limitů kvót stanovených v této příloze. Výše cla na dovoz piva (HS 2203) pocházejícího z Republiky Slovinsko uplatňovaná v České republice (příloha A) bude snížena na 15 % v prvním roce, počínaje vstupem Dohody v platnost.

3. Dovozní cla uplatňovaná v Republice Slovinsko budou snížena u výrobků zapsaných v příloze C tohoto protokolu a pocházejících z České republiky o 50 % v prvním roce, počínaje vstupem Dohody v platnost, v rámci limitů kvót stanovených v této příloze. Dovozní cla uplatňovaná v Republice Slovinsko budou snížena u výrobků zapsaných v příloze D tohoto protokolu a pocházejících z České republiky v pěti stejných ročních sníženích, každé po 10 %, počínaje vstupem Dohody v platnost, v rámci limitů kvót stanovených v této příloze.

Výše cla na dovoz piva (HS 2203) pocházejícího z České republiky uplatňovaná v Republice Slovinsko (příloha C) bude snížena na 12 % v prvním roce, počínaje vstupem Dohody v platnost, v rámci limitů kvót stanovených v příloze.

4. U výrobků uvedených v přílohách tohoto protokolu a podléhajících dovoznímu licenčnímu řízení budou dovozní licence vydávány automaticky až do výše množství stanovených v přílohách.

PŘÍLOHA A K PROTOKOLU 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA B K PROTOKOLU 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA C K PROTOKOLU 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA D K PROTOKOLU 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

PROTOKOL 3

TÝKAJÍCÍ SE DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ VÝROBKY“ A METOD ADMINISTRATIVNÍ SPOLUPRÁCE

HLAVA I

DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ VÝROBKY“

Článek 1

Pro účely realizace této dohody a bez dotčení (prejudice) ustanovení článků 2 a 3 se dále uvedené výrobky pokládají za výrobky s původem ve smluvní straně této dohody:

(a) výrobky zcela získané v této smluvní straně ve smyslu článku 4,

(b) výrobky získané v této smluvní straně obsahující materiály, které zde nebyly zcela získány, za předpokladu, že:

(i) takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování v této smluvní straně, a to ve smyslu článku 5, nebo

(ii) takové materiály mají původ v jedné ze smluvních stran této dohody.

Článek 2

Výrobky vznikající ve smyslu tohoto protokolu v kterékoli smluvní straně a vyvážené z jedné smluvní strany do druhé smluvní strany ve stejném stavu nebo po opracování či zpracování ve vyvážejícím státu v míře ne větší, než uvádí odstavec 5 článku 5, si zachovávají svůj původ.

Článek 3

Kumulace s materiály pocházejícími ze Slovenské republiky

1. Nehledě na ustanovení článku 1 (b) a s přihlédnutím k odstavcům (2) a (4), materiály pocházející ze Slovenské republiky, ve smyslu Protokolu č. 3 k dohodě mezi Slovenskou republikou a Republikou Slovinsko se považují za pocházející ze smluvní strany, aniž by tyto materiály zde byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování, avšak za předpokladu, že tyto materiály zde byly podrobeny opracování nebo zpracování většímu, než je uvedeno v článku 5 (5) tohoto protokolu.

2. Výrobky, které získaly charakter původu podle odstavce (1), se dále považují za výrobky pocházející ze smluvní strany pouze v případě, že zde přidaná hodnota přesahuje hodnotu použitých materiálů pocházejících ze Slovenské republiky. Jestliže tato podmínka není splněna, uvedené výrobky se považují pro účely provádění této dohody nebo dohody mezi Slovenskou republikou a Republikou Slovinsko za pocházející ze Slovenské republiky.

Do této hodnoty se nezapočítává hodnota materiálů pocházejících ze Slovenské republiky, které byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování ve smluvních stranách.

3. Za „přidanou hodnotu“ se považuje cena výrobků přímo ze závodu mínus celní hodnota všech použitých materiálů nepůvodních ve smluvní straně, kde jsou tyto výrobky získány.

4. Pro účely provádění tohoto článku jsou pravidla původu totožná s tímto protokolem používána ve vzájemném obchodě mezi Slovenskou republikou a Republikou Slovinsko.

Článek 4

Za zcela získané ve smluvní straně se ve smyslu článku 1 (a) považují:

(a) nerostné produkty těžené z její půdy nebo jejího mořského dna;

(b) rostlinné výrobky zde sklízené;

(c) živá zvířata zde narozená a chovaná;

(d) výrobky z živých zvířat zde chovaných;

(e) výrobky zde získané lovem nebo rybolovem;

(f) výrobky pocházející z mořského rybolovu a jiné výrobky pocházející z moře získané jejími plavidly;

(g) výrobky zhotovené na palubě rybářských zpracovatelských lodí výhradně z výrobků uvedených pod písmenem (f);

(h) upotřebené předměty zde sebrané, které se hodí jenom pro získání surovin;

(i) odpad a šrot pocházející ze zpracovatelských operací zde prováděných;

(j) zboží zde vyráběné pouze z výrobků specifikovaných pod písmeny (a) až (i).

Článek 5

1. Výrazy „kapitoly“ a „čísla“ používané v tomto protokolu znamenají kapitoly a čísla (čtyřčíslicové kódy) používané v nomenklatuře tvořící „Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží“ (dále uváděný jako Harmonizovaný systém nebo HS). Výraz „zařazený“ se týká zatřídění výrobku nebo materiálu do konkrétního čísla.

2. Pro účely článku 1 se nepůvodní materiály pokládají za dostatečně zpracované nebo opracované, jestliže je získaný výrobek zařazen do jiného čísla, než je číslo, do kterého jsou zařazeny všechny nepůvodní materiály použité při jeho výrobě, při platnosti odstavců 3, 4 a 5.

3. Pro každý výrobek uvedený ve sloupcích 1 a 2 seznamu v příloze II tohoto protokolu musí být namísto pravidla v odstavci (2) splněny podmínky stanovené ve sloupci 3 pro příslušný výrobek.

4. U výrobků kapitol 84 až 91 včetně může vývozce uplatnit podmínky stanovené ve sloupci 4 namísto podmínek uvedených ve sloupci 3, a to dle výběru vývozce.

5. Pro účely splnění písmene (b) (i) článku 1 dále uvedené výkony se považují za opracování nebo zpracování stále ještě nepostačující pro přiznání statutu původního výrobku, a to bez ohledu na změnu čísla:

(a) operace, které formou ochrany zajišťují dobrý stav zboží během dopravy a skladování (větrání, rozprostírání, sušení, chlazení, naložení do soli, oxidu siřičitého nebo jiného vodného roztoku, odstranění poškozených částí a podobné operace);

(b) jednoduché operace sestávající z odstranění prachu, prosévání, třídění nebo sdružování (včetně tvorby souborů předmětů), mytí, natírání, řezání;

(c) (i) změny balení, rozebírání a sestavování zásilek;

(ii) prosté vkládání do lahví, baněk, pytlů, beden, krabic, upevňování na karty nebo desky atd. a všechny jiné balicí operace;

(d) připojování značek, štítků a jiných rozlišovacích označení na výrobky nebo jejich obaly;

(e) prosté mísení výrobků, též odlišných druhů, kde jedna nebo více složek směsi nesplňují podmínky stanovené tímto protokolem, které by umožnily považovat je za původní výrobky;

(f) prosté sestavování částí předmětů za účelem vytvoření kompletního předmětu;

(g) kombinace dvou nebo více operací uvedených pod písmeny (a) až (f);

(h) zabíjení (porážka) zvířat.

6. Pro určení původu zboží není nutné zjišťovat, zda energie a palivo, stroje, zařízení a nástroje použité k získání takového zboží mají nebo nemají původ ve třetí zemi.

7. Příslušenství, náhradní díly a nářadí odesílané se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, které jsou součástí normálního vybavení a jsou zahrnuty do jeho ceny nebo nejsou fakturovány zvlášť, se pokládají za součást dotyčného zařízení, stroje, přístroje nebo vozidla.

8. Soubory, ve smyslu Všeobecného pravidla 3 Harmonizovaného systému, se pokládají za původní, jsou-li všechny výrobky v nich obsažené původními výrobky. Nicméně, sestává-li soubor z původních a nepůvodních výrobků, pak se jako celek pokládá za původní, jestliže hodnota nepůvodních výrobků souboru nepřesahuje 15 % ceny souboru ex works (přímo ze závodu).

Článek 6

1. Výraz „hodnota“ v seznamu přílohy II tohoto protokolu znamená celní hodnotu použitých nepůvodních materiálů v době dovozu nebo, není-li tato známa a nelze ji zjistit, první zjistitelnou cenu zaplacenou za tyto materiály v příslušném teritoriu.

Tam, kde je třeba stanovit hodnotu použitých původních materiálů, uplatňuje se tento odstavec mutatis mutandis.

2. Výraz „ex works price (cena přímo ze závodu)“ v příloze II znamená cenu získaného výrobku přímo ze závodu mínus veškeré tuzemské daně, které se platí (nebo mohou platit), pokud se získaný výrobek vyváží.

Článek 7

1. Původní zboží ve smyslu tohoto protokolu a tvořící jednu nerozdělenou zásilku lze dopravovat přes jiné území než území smluvní strany a/nebo Slovenské republiky s přeložením nebo prozatímním uskladněním na takovém území za předpokladu, že doprava přes jiné území než smluvní strany je opodstatněna zeměpisnými důvody, že zboží zůstane pod dohledem celních orgánů země tranzitu nebo prozatímního uskladnění, že se nestane předmětem obchodu těchto zemí nebo nebude dodáno pro tuzemské použití v těchto zemích a že nebude podrobeno operacím jiným, než jsou vykládání, opětné nakládání nebo jakékoliv jiné operace určené k zachování zboží v dobrém stavu.

2. Podmínky získání charakteru původu, stanovené v článku 1, se musí ve smluvní straně splnit bez přerušení až na výjimky uvedené v článcích 2 a 3.

Budou-li se původní výrobky, které byly vyvezeny ze smluvní strany této dohody do jiné země, vracet, vyjma jak je stanoveno v článcích 2 a 3, je nutno je pokládat za nepůvodní, pokud nebude možné uspokojivě prokázat celním orgánům, že vracené zboží:

- je totožné s vyvezeným a

- nebylo podrobeno žádné operaci jiné než nezbytné pro uchování zboží v dobrém stavu během pobytu v dané zemi nebo poté, co bylo vyvezeno.

HLAVA II

DŮKAZ PŮVODU

Článek 8

1. Původní výrobky ve smyslu tohoto protokolu budou zvýhodněny touto dohodou, po dovozu do smluvní strany, po předložení jednoho z těchto dokumentů:

(a) průvodního osvědčení EUR. 1, dále nazývaného „osvědčení EUR. 1“, nebo dlouhodobě platného osvědčení EUR. 1 a faktur odkazujících na toto osvědčení vyhotovených v souladu s článkem 13;

(b) faktury s prohlášením vývozce, jak je uvedeno v příloze IV tohoto protokolu, vyhotovené kterýmkoliv vývozcem pro jakékoliv zásilky sestávající z jedné nebo více částí a obsahující původní výrobky, jejichž celková hodnota nepřesahuje 5 110 ECU;

(c) faktury s prohlášením schváleného vývozce, jak je uvedeno v příloze IV tohoto protokolu, vyhotovené v souladu s článkem 13.

2. Dále uvedené výrobky, původní ve smyslu tohoto protokolu, budou po dovezení do smluvní strany zvýhodněny na základě této dohody, aniž by bylo nutné předložit jakýkoliv dokument uvedený v odstavci 1:

(a) výrobky poslané jako malé balíky soukromými osobami soukromým osobám, za předpokladu, že jejich hodnota nepřesáhne 365 ECU;

(b) výrobky tvořící součást osobních zavazadel cestujícího, za předpokladu, že jejich hodnota nepřesáhne 1 025 ECU.

Tato ustanovení se uplatňují jenom v případě, že se takové zboží nedováží obchodně a bylo deklarováno, že splňuje podmínky nezbytné pro uplatnění dohody a jestliže nejsou žádné pochybnosti o pravdivosti tohoto prohlášení.

Dovozy, které jsou příležitostné a sestávají výlučně ze zboží pro osobní potřebu příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, se nepokládají za obchodní dovozy, je-li zřejmé z charakteru a množství tohoto zboží, že nejde o žádný obchodní účel.

3. Vyvážející smluvní strana stanoví částky ve své národní měně, které jsou ekvivalentní částkám vyjádřeným v ECU, a sdělí je ostatním smluvním stranám. Budou-li tyto částky vyšší než odpovídající částky stanovené dovážející smluvní stranou, pak je dovážející smluvní strana bude akceptovat, bude-li zboží fakturováno v měně vyvážející smluvní strany.

4. Jestliže zboží splňující požadavky tohoto protokolu je fakturováno v měně třetí země, dovážející smluvní strana bude používat ekvivalenty hodnotových limitů vyjádřené v národních měnách této země.

5. Do 30. dubna 1995 včetně budou používány částky vyjádřené v národních měnách odpovídající limitům stanoveným v ECU podle přepočtu platného první pracovní den měsíce října 1992.

Pro každé následující období dvou let budou limity v národních měnách stanoveny podle kurzu ECU platného první pracovní den měsíce října roku bezprostředně předcházejícího tomuto období.

Ekvivalenty hodnotových limitů použité v tomto článku vyjádřené v národních měnách se budou měnit v souladu s výše uvedenými termíny.

Článek 9

1. Celní orgány vyvážejícího smluvní strany vydají osvědčení EUR. 1, jestliže se zboží, na které se vztahuje, vyváží. Osvědčení se vývozci vydá, jakmile je daný vývoz uskutečněn nebo zajištěn.

2. Celní orgány smluvní strany vydají osvědčení EUR. 1, lze-li vyvážené zboží považovat za výrobky pocházející z této smluvní strany ve smyslu článku 1.

3. Celní orgány smluvní strany mohou vydat osvědčení EUR. 1 podle podmínek stanovených v tomto protokolu, lze-li exportované zboží pokládat za výrobky pocházející z jedné ze smluvních stran ve smyslu článků 1 a 2 nebo ze Slovenské republiky ve smyslu článku 3 a za předpokladu, že zboží uvedené v osvědčení EUR. 1 se nachází na jejím území, s výjimkou případů zmíněných v článku 16.

V takových případech je vydání osvědčení EUR. 1 podmíněno předložením důkazu původu vydaného nebo vystaveného dříve.

4. Osvědčení EUR. 1 lze vydat jenom v případech, kdy může sloužit jako důkaz potřebný pro přiznání preferenčního zacházení stanoveného touto dohodou.

Datum vydání osvědčení EUR. 1 musí být uvedeno v odstavci 11 osvědčení EUR. 1 vyhrazeném pro celní orgány.

5. Za výjimečných okolností lze osvědčení EUR. 1 vydat po vývozu zboží, kterého se osvědčení EUR. 1 týká, jestliže nebylo vydáno v době vývozu z důvodů omylů, neúmyslných opomenutí nebo zvláštních okolností.

Celní orgány mohou vydat osvědčení EUR. 1 se zpětnou platností jenom po ověření, že podrobnosti uvedené v žádosti vývozce souhlasí s podrobnostmi na odpovídajícím dokumentu.

Osvědčení EUR. 1 vydávaná se zpětnou platností musí být indosována jednou z těchto frází:

„ISSUED RETROSPECTIVELY“,

„VYSTAVENO DODATEČNĚ“,

„IZDANO NAKNADNO“,

„VYSTAVENÉ DODATOČNE“.

6. V případě krádeže, ztráty nebo zničení osvědčení EUR. 1 může vývozce požádat celní orgány, které osvědčení EUR. 1 vydaly, o vystavení duplikátu na základě vývozních dokumentů v jejich držení. Takto vydaný duplikát musí být indosován jedním z těchto slov:

„DUPLICATE“,

„DUPLIKÁT“,

„DVOJNIK“.

Duplikát, na kterém musí být uvedeno datum vydání původního osvědčení EUR. 1, vstupuje v platnost od tohoto data.

7. Potvrzení uvedená v odstavcích 5 a 6 se zaznamenávají do odstavce 7 „Poznámky“ osvědčení EUR. 1.

8. Vždy musí být možné nahradit jedno nebo více osvědčení EUR. 1 jedním nebo více osvědčeními EUR. 1, za předpokladu, že se tak provede na celním úřadu, kde je zboží umístěno.

9. Pro účely ověření, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, mají celní orgány právo vyžádat si jakékoliv podkladové materiály nebo provést jakoukoliv kontrolu podle svého uvážení.

10. Ustanovení odstavců 2 až 9 výše se týkají mutatis mutandis důkazu původu vyhotoveného schválenými vývozci podle podmínek uvedených v článku 13.

Článek 10

1. Osvědčení EUR. 1 se vydává pouze na základě písemné žádosti vývozce nebo jeho oprávněného zástupce na odpovědnost vývozce, na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze III tohoto protokolu a který musí být vyplněn v souladu s tímto protokolem.

2. Za správné vyplnění formuláře zmíněného v odstavci 1 odpovídají celní orgány vyvážející smluvní strany. Celní orgány musí zejména kontrolovat, zda odstavec určený pro popis zboží byl vyplněn takovým způsobem, aby se vyloučila jakákoliv možnost neoprávněného doplnění. Z tohoto důvodu musí být popis zboží vyplněn bez ponechání prázdných řádek. Není-li tento odstavec zcela zaplněn, musí být pod posledním řádkem popisu vodorovná čára a prázdný prostor musí být proškrtnut.

3. Vzhledem k tomu, že osvědčení EUR. 1 je důkazem původu pro provádění této dohody, jsou celní orgány vývozní smluvní strany odpovědné za provedení veškerých nezbytných kroků pro ověření původu zboží a kontrolu ostatních údajů na tomto osvědčení.

4. Jestliže je osvědčení EUR. 1 vydáváno podle odstavce 5 článku 9 až po uskutečnění vývozu zboží, kterého se osvědčení týká, musí vývozce v žádosti zmíněné v odstavci 1:

(a) uvést místo a datum vývozu zboží, kterého se osvědčení EUR. 1 týká, a

(b) prokázat, že žádné osvědčení EUR. 1 nebylo vydáno v době vývozu dotyčného zboží, a uvést důvody.

5. Žádosti o osvědčení EUR. 1 a důkaz původu podle druhého pododstavce odstavce 3 článku 9, nezbytné pro vydání osvědčení EUR. 1, musí celní orgány vyvážející smluvní strany uchovávat alespoň dva roky.

Článek 11

1. Osvědčení EUR. 1 se vystavují na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze III tohoto protokolu. Tento formulář je vytištěn v jednom nebo více úředních jazycích smluvních stran této dohody nebo ve slovenštině, v angličtině. Osvědčení EUR. 1 jsou vytištěna v jednom z těchto jazyků a v souladu s národní legislativou vyvážející smluvní strany; jsou-li vyplňována ručně, musí být údaje psány inkoustem a velkými písmeny.

2. Osvědčení EUR. 1 musí mít rozměr 210 x 297 mm. Lze připustit délkovou toleranci +8 mm nebo -5 mm. Použitý papír musí být bílý, klížený na psaní o hmotnosti minimálně 25 gramů na čtverečný metr. Tento papír nesmí obsahovat dřevovinu. Na pozadí má vytištěný zelený gilošovaný vzor, který umožní okem rozpoznat falšování mechanickými nebo chemickými prostředky.

3. Účastnické smluvní strany si mohou vyhradit právo tisknout osvědčení samy nebo je mohou nechat tisknout schválenými tiskárnami.

Článek 12

1. Osvědčení EUR. 1 musí být předloženo do čtyř měsíců od data vystavení celními orgány vyvážející smluvní strany celním orgánům dovážející smluvní strany, v souladu s postupy stanovenými touto smluvní stranou. Řečené celní orgány mohou požadovat překlad osvědčení. Mohou také požadovat, aby k dovoznímu celnímu prohlášení bylo přiloženo prohlášení dovozce o tom, že výrobky odpovídají podmínkám vyžadovaným pro realizaci této dohody.

2. Bez dotčení (prejudice) odstavce 5 článku 5, v případě, kdy se na žádost osoby předkládající dovozní celní prohlášení dováží rozebraný nebo nesestavený výrobek patřící do kapitoly 84 nebo 85 Harmonizovaného systému po částech, na základě podmínek stanovených kompetentními orgány, považuje se tento výrobek za jeden výrobek a při dovozu první části lze předložit průvodní osvědčení za celý výrobek.

3. Každé osvědčení EUR. 1, které se předkládá celním orgánům dovážející smluvní strany po konečném datu pro předložení určeném v odstavci 1, lze přijmout za účelem uplatnění preferenčního zacházení, jestliže nebyl termín předložení dodržen z důvodu vyšší moci nebo výjimečných okolností.

V ostatních případech opožděného předložení mohou celní orgány dovážející smluvní strany přijmout osvědčení EUR. 1, jestliže jim bylo před řečeným konečným termínem předloženo zboží.

4. Zjištění drobných nesrovnalostí mezi údaji uvedenými v osvědčení EUR. 1 a v dokumentech, předložených celním orgánům za účelem provedení celního řízení při dovozu zboží, nezbavuje osvědčení samo o sobě (ipso facto) platnosti, jestliže je náležitě prokázáno, že toto osvědčení odpovídá předmětnému zboží.

5. Osvědčení EUR. 1 uchovávají celní orgány dovážející smluvní strany v souladu s předpisy platnými v této smluvní straně.

6. Důkaz splnění podmínek stanovených v článku 7 se předkládá celním orgánům dovážející smluvní strany formou:

(a) dopravního dokladu vyhotoveného ve vyvážející smluvní straně nebo ve Slovenské republice, na základě kterého bylo zboží dopravováno přes zemi tranzitu;

(b) nebo osvědčení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje:

- přesný popis zboží,

- datum vyložení a opětného naložení zboží a případně jména lodí,

- prokázání podmínek nakládání se zbožím v zemi tranzitu;

(c) nebo, jiného důkazního dokumentu, pokud nebude možné předložit doklady uvedené výše.

Článek 13

1. Nehledě na odstavce 1 až 7 článku 9 a odstavce 1, 4 a 5 článku 10 lze uplatnit zjednodušený postup vydávání důkazů původu podle ustanovení uvedených níže.

2. Celní orgány ve vyvážející smluvní straně mohou oprávnit jakéhokoliv vývozce (dále jen „schválený vývozce“), který uskutečňuje časté vývozy zboží, na něž lze vydávat osvědčení EUR. 1, a který nabízí ke spokojenosti kompetentních orgánů všechny záruky nezbytné pro ověření původu zboží, aby v době vývozu nepředkládal celnímu úřadu ve vyvážející smluvní straně buď zboží, nebo žádost o osvědčení EUR. 1 na toto zboží za účelem získání osvědčení EUR. 1 podle podmínek stanovených v odstavcích 1 až 4 článku 9 a v odstavci 2 článku 12.

3. Celní orgány mohou také oprávnit schváleného vývozce k vystavení osvědčení EUR. 1 platných maximálně jeden rok od data vydání (dále jen „LT osvědčení“). Jedno LT osvědčení může pokrývat pouze vývozy stejného druhu zboží od jednoho schváleného vývozce k jednomu dovozci. Toto oprávnění se uděluje pouze v případě, že se předpokládá, že se nezmění původ vyváženého zboží po dobu platnosti LT osvědčení. Změní-li se charakter některého zboží tak, že nemůže být nadále zahrnuto mezi výrobky pokryté LT osvědčením, vývozce musí ihned informovat celní orgány, které tato osvědčení vydaly.

V případě uplatnění zjednodušeného postupu mohou celní orgány vyvážející smluvní strany předepsat použití osvědčení EUR. 1 nesoucích zřetelné označení, podle kterého mohou být identifikována.

4. Oprávnění zmíněná v odstavcích 2 a 3 stanoví na základě rozhodnutí celních orgánů, že odstavec 11 „Celní indosace“ osvědčení EUR. 1 musí:

(a) být indosována předem razítkem kompetentního celního úřadu vyvážející smluvní strany a podpisem pracovníka tohoto úřadu, který nemusí být ručně psaný; nebo

(b) být indosována schváleným vývozcem zvláštním razítkem, které bylo schváleno celními orgány vyvážející smluvní strany a odpovídá vzoru uvedenému v příloze V tohoto protokolu; toto razítko může být na formuláři předtištěno.

Je-li to nezbytné, vyplňuje odstavec 11 „Celní indosace“ osvědčení EUR. 1 schválený vývozce.

5. V případech zmíněných v odstavci 4 (a) se do odstavce 7 „Poznámky“ osvědčení EUR. 1 uvede jedna z následujících frází:

„SIMPLIFIED PROCEDURE“,

„ZJEDNODUŠENÉ ŘÍZENÍ“,

„POENOSTAVLJEN POSTOPEK“,

„ZJEDNODUŠENÉ KONANIE“.

Schválený vývozce uvede v odstavci 13 „Žádost o ověření“ jméno a adresu celního orgánu kompetentního verifikovat osvědčení EUR. 1.

6. V případě zmíněném v odstavci 3 uvede schválený vývozce do odstavce 7 „Poznámky“ osvědčení EUR. 1 jednu z těchto frází:

„LT CERTIFICATE VALID UNTIL ...“,

„LT OSVĚDČENÍ PLATNÉ DO ...“,

„POTRDILO LT VELJA DO ...“,

„LT OSVEDČENIE PLATNÉ DO ...“,

datum uvedené číslicemi potvrzené razítkem a podpisem celního úřadu.

Nevyžaduje se, aby v odstavcích 8 a 9 LT osvědčení byl uváděn počet a druh nákladových kusů a hrubá hmotnost v kg nebo v jiných mírách (litry, m 3 atd.). Avšak odstavec 8 musí obsahovat popis a označení zboží, které jsou dostatečně přesné pro jeho identifikaci.

7. Nehledě na ustanovení odstavců 1 až 3 tohoto článku, LT osvědčení musí být předloženo celnímu úřadu dovážející smluvní strany při nebo před prvním dovozem zboží, kterého se osvědčení týká. Jestliže dovozce projednává dovoz zboží u několika celních úřadů v dovážející smluvní straně, celní orgány mohou požadovat vyhotovení kopií LT osvědčení pro všechny tyto úřady.

8. Jestliže bylo LT osvědčení předloženo celním orgánům, za důkaz původu zboží dováženého během platnosti LT osvědčení se pokládá faktura, splňující následující podmínky:

(a) jestliže faktura zahrnuje jak zboží pocházející ze smluvní strany, tak i zboží nepůvodní, musí vývozce tyto dvě kategorie přesně rozlišit;

(b) vývozce musí uvést na každé faktuře číslo LT osvědčení, které zahrnuje zboží, datum ukončení platnosti osvědčení a jméno (jména) země nebo zemí, ze kterých zboží pochází.

Uvedení čísla LT osvědčení a země původu vývozcem na faktuře tvoří prohlášení, že zboží splňuje podmínky stanovené tímto protokolem pro získání preferenčního zacházení v obchodě mezi smluvními stranami této dohody.

Celní orgány vyvážející smluvní strany mohou požadovat, aby údaje, které dle výše uvedených ustanovení musí být uvedeny na faktuře, byly potvrzeny vlastnoručním podpisem spolu s čitelně uvedeným jménem signatáře;

(c) popis a označení zboží na faktuře musí být dostatečně podrobné, aby bylo zcela jasné, že totéž zboží je rovněž uvedeno na LT osvědčení, kterého se faktura týká;

(d) faktury lze vyhotovovat pouze na zboží vyvážené během platnosti odpovídajícího LT osvědčení. Mohou však být předkládány dovozním celním orgánům do čtyř měsíců od data jejich vyhotovení vývozcem.

9. V rámci zjednodušeného řízení lze faktury, které splňují podmínky tohoto článku, vyhotovovat a/nebo přenášet pomocí telekomunikací nebo prostředků automatizovaného zpracování dat. Takovéto faktury mohou být přijaty celním úřadem dovážející smluvní strany jako důkaz původu zboží dováženého v souladu s postupy stanovenými celními orgány této smluvní strany.

10. Zjistí-li celní orgány vyvážející smluvní strany, že osvědčení a/nebo faktura vydané podle ustanovení tohoto článku je neplatné, musí o tom ihned podat zprávu celním orgánům dovážející smluvní strany.

11. Celní orgány mohou oprávnit schváleného vývozce k vystavování faktur, které obsahují prohlášení uvedené v příloze VI tohoto protokolu, místo osvědčení EUR. 1. Toto prohlášení provedené schváleným vývozcem na faktuře musí být uvedeno v jednom z úředních jazyků smluvních stran této dohody nebo ve slovenštině nebo v angličtině. Musí být vlastnoručně podepsáno a musí také:

(a) mít odkaz na číslo oprávnění schváleného vývozce nebo

(b) být indosováno schváleným vývozcem zvláštním razítkem zmíněným v odstavci 4 (b), které bylo schváleno celními orgány vyvážející smluvní strany. Toto razítko může být na faktuře předtištěno.

12. Celní orgány vyvážející smluvní strany však mohou oprávnit schváleného vývozce, aby nepodepisoval prohlášení na faktuře zmíněné v odstavci 8 (b) nebo v odstavci 11, jestliže jsou takovéto faktury vyhotovovány a/nebo přenášeny telekomunikacemi nebo prostředky automatizovaného zpracování dat.

Řečené celní orgány stanoví podmínky pro provádění tohoto odstavce včetně, pokud tak vyžadují, písemného potvrzení schváleného vývozce, že přijímá plnou odpovědnost za tato prohlášení, jako kdyby byla jím vlastnoručně podepsána.

13. V oprávněních zmíněných v odstavcích 2, 3 a 11 musí celní orgány specifikovat zejména:

(a) podmínky pro vyhotovení žádosti o osvědčení EUR. 1 nebo o LT osvědčení nebo prohlášení o původu zboží na faktuře;

(b) podmínky, podle nichž se tyto žádosti, jakož i kopie faktur vztahujících se k LT osvědčení a faktur s prohlášením vývozce uchovávají alespoň dva roky. V případě LT osvědčení nebo faktur vztahujících se k LT osvědčení musí toto období začínat datem ukončení platnosti LT osvědčení.

Tato ustanovení platí rovněž pro osvědčení EUR. 1, LT osvědčení a faktury vztahující se k LT osvědčení nebo faktury s prohlášením vývozce, které sloužily jako podklad pro vydání jiných důkazů původu, použitých podle podmínek stanovených v druhém pododstavci odstavce 3 článku 9.

14. Celní orgány ve vyvážející smluvní straně mohou vymezit určité kategorie zboží za nezpůsobilé pro zvláštní výhody dle ustanovení v odstavcích 2, 3 a 11.

15. Celní orgány odmítnou udělit oprávnění zmíněná v odstavcích 2, 3 a 11 těm vývozcům, kteří neposkytli veškeré záruky pokládané celními orgány za nezbytné.

Celní orgány mohou oprávnění kdykoliv odebrat. Musí to provést tehdy, když nejsou nadále plněny podmínky uděleného oprávnění nebo když schválený vývozce již neposkytuje tyto záruky.

16. Od schváleného vývozce může být vyžadováno, aby celní orgány informoval v souladu se stanovenými podmínkami o odesílaném zboží, tak aby kompetentní celní úřad mohl provést jakékoliv ověření, které pokládá za nutné, před odesláním zboží.

17. Ustanovení tohoto článku nesmí ovlivnit uplatňování předpisů smluvních stran o celních formalitách a používání celních dokumentů.

Článek 14

Prohlášení schváleného vývozce zmíněné v odstavci 1 (c) článku 8 musí mít formu uvedenou v příloze IV tohoto protokolu a být provedeno v jednom z úředních jazyků smluvních stran nebo ve slovenštině nebo v angličtině. Musí být napsáno strojem nebo vyhotoveno razítkem a vlastnoručně podepsáno. Schválený vývozce musí uchovávat kopii faktury s řečeným prohlášením alespoň dva roky.

Článek 15

1. Spolu s žádostí o osvědčení EUR. 1 předkládá vývozce nebo jeho zástupce vhodné podpůrné dokumenty prokazující, že vyvážené zboží splňuje podmínky pro vydání osvědčení EUR. 1.

Vývozce se musí zaručit, že na vyžádání příslušných orgánů předloží veškeré doplňkové podklady, které tyto orgány mohou vyžadovat pro ověření správnosti původu zboží, a že souhlasí s kontrolou svých účtů a jakoukoliv kontrolou procesu výroby výše uvedeného zboží, které budou provádět řečené orgány.

2. Podpůrné dokumenty uvedené v odstavci 1 musí vývozci uchovávat minimálně dva roky.

3. Ustanovení odstavců 1 a 2 platí mutatis mutandis v případě použití postupu stanoveného v odstavcích 2 a 3 článku 13 a prohlášení zmíněného v odstavci 1 (c) článku 8.

Článek 16

1. Zboží, posílané ze smluvní strany na výstavu do jiné země než smluvní strany nebo Slovenské republiky a prodávané po výstavě za účelem dovozu do smluvní strany, je zvýhodněno na základě ustanovení této dohody pod podmínkou, že splňuje požadavky tohoto protokolu, které je opravňují pokládat toto zboží za pocházející ze smluvní strany, a dále za předpokladu, že se uspokojivým způsobem celním orgánům prokáže, že:

(a) vývozce zaslal toto zboží ze smluvní strany nebo ze Slovenské republiky do země, kde se koná výstava, a vystavil je v této zemi;

(b) tento vývozce toto zboží prodal nebo jiným způsobem přenechal někomu ve smluvní straně;

(c) zboží bylo zasláno během výstavy nebo bezprostředně po ní do smluvní strany ve stavu, v jakém bylo odesláno na výstavu;

(d) zboží nebylo použito pro žádný jiný účel než předvádění na výstavě.

2. Osvědčení EUR. 1 musí být předloženo celním orgánům obvyklým způsobem. Na osvědčení musí být uveden název a adresa výstavy. V případě nutnosti mohou být vyžadovány další písemné doklady o charakteru zboží a podmínkách, za kterých bylo vystaveno.

3. Odstavec 1 platí pro jakoukoliv obchodní, průmyslovou, zemědělskou nebo uměleckou výstavu, veletrh nebo podobnou veřejnou událost, která není organizována pro soukromé účely v obchodech nebo podnikatelských provozovnách s úmyslem prodeje zahraničního zboží a v jejímž průběhu zboží zůstává pod celním dohledem.

HLAVA III

OPATŘENÍ PRO ADMINISTRATIVNÍ SPOLUPRÁCI

Článek 17

1. Aby se zajistilo správné uplatňování tohoto protokolu, budou si smluvní strany vzájemně pomáhat prostřednictvím svých celních správ při kontrole pravosti a přesnosti osvědčení EUR. 1, včetně osvědčení vydaných podle odstavce 3 článku 9 a prohlášení vývozců uvedených na fakturách.

2. Společný výbor má právo přijímat rozhodnutí nezbytná pro administrativní spolupráci mezi smluvními stranami.

3. Celní orgány smluvních stran si vzájemně poskytnou vzorové otisky razítek používaných celními úřady pro potvrzování osvědčení EUR. 1.

4. Smluvní strany musí učinit veškeré nezbytné kroky, aby zboží uvedené v osvědčení EUR. 1, které během dopravy vstupuje do svobodného celního pásma na jejich území, nebylo nahrazeno zbožím jiným a nebylo podrobeno jiným než běžným operacím předcházejícím jeho poškození.

5. Jestliže jsou výrobky, pocházející ze smluvní strany dováženy do svobodného celního pásma s osvědčením EUR. 1, podrobeny úpravě nebo zpracování, musí příslušné celní orgány vydat na žádost vývozce nové osvědčení EUR. 1, je-li tato úprava nebo zpracování v souladu s ustanoveními tohoto protokolu.

Článek 18

1. Následné verifikace osvědčení EUR. 1 a prohlášení vývozců provedená na fakturách se provádějí namátkově nebo kdykoliv mají celní orgány dovážející smluvní strany odůvodněné pochybnosti o pravosti dokumentu nebo přesnosti informací týkajících se skutečného původu dotyčného zboží.

2. Pro účely plnění ustanovení odstavce 1 vrátí celní orgány dovážející smluvní strany osvědčení EUR. 1 a fakturu, byla-li předložena, nebo fakturu týkající se LT osvědčení nebo fakturu obsahující prohlášení vývozce nebo kopii těchto dokumentů celním orgánům vyvážející smluvní strany a uvedou, kde je to vhodné, důvody nebo příčiny šetření.

Spolu s žádostí o následné ověření poskytnou celní orgány všechny dokumenty a informace, které byly získány a ze kterých vyplývá, že konkrétní údaje na osvědčení EUR. 1 nebo na faktuře jsou nepřesné.

Jestliže celní orgány dovážející smluvní strany rozhodnou pozastavit platnost ustanovení této dohody do té doby, než obdrží výsledky ověření, umožní dovozci uvolnění zboží, přičemž provedou veškerá preventivní opatření, která budou pokládat za nezbytná.

3. Celní orgány dovážející smluvní strany musí být co nejdříve informovány o výsledcích šetření. Na základě těchto výsledků musí být možno rozhodnout, zda se dokumenty vrácené podle odstavce 2 skutečně týkají vyváženého zboží a zda takové zboží splňuje podmínky pro uplatnění preferenčního zacházení.

Jestliže v případech oprávněných pochybností celní orgány neobdrží žádnou odpověď do deseti měsíců od data odeslání žádosti o ověření nebo neobsahuje-li odpověď dostatečné informace pro určení věrohodnosti dotyčného dokumentu nebo skutečného původu výrobků, odmítnou celní orgány, s výjimkou případů zásahů vyšší moci nebo výjimečných okolností, poskytnutí preferenčního zacházení stanoveného touto dohodou.

Nebude-li možné vyřešit spory tohoto druhu mezi celními orgány dovážející a vyvážející smluvní strany nebo vyvstane-li otázka správného výkladu tohoto protokolu, pak se tyto záležitosti předloží podvýboru pro celní otázky a původ zboží zmíněnému v článku 23. Rozhodnutí provádí Společný výbor.

Ve všech případech se urovnání sporů mezi dovozcem a celními orgány dovážející smluvní strany řídí obecně závaznými právními předpisy řečené smluvní strany.

Jestliže z průběhu ověřovacího řízení nebo z jiných dostupných informací vyplyne, že jsou porušována ustanovení tohoto protokolu, výrobky mohou být pokládány za původní podle tohoto protokolu teprve po dokončení všech postupů administrativní spolupráce stanovených tímto protokolem, zejména ověřovacího řízení.

Obdobně pouze po dokončení ověřovacího řízení mohou být výrobky prohlášeny za nepůvodní ve smyslu tohoto protokolu.

Za účelem následného ověření osvědčení EUR. 1 musí celní orgány vyvážející smluvní strany uchovávat dokumenty o vývozu nebo kopie osvědčení EUR. 1 místo těchto dokumentů alespoň dva roky.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Smluvní strany této dohody musí podniknout kroky nezbytné k plnění tohoto protokolu.

Článek 20

Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást.

Článek 21

Zboží, které vyhovuje ustanovením hlavy I a k datu vstupu této dohody v platnost je buď dopravováno, nebo je prozatímně uskladněno pod celní uzávěrou na území smluvní strany nebo se nachází ve svobodných celních pásmech, lze pokládat za původní s podmínkou, že během čtyř měsíců od tohoto data bude celním orgánům dovážející smluvní strany předložen důkaz původu vystavený se zpětnou platností a dokumenty prokazující dodržení podmínek přímé dopravy.

Článek 22

Smluvní strany přijmou nezbytná opatření k dodržování podmínek stanovených touto dohodou při vydávání osvědčení EUR. 1 celními orgány. Zavazují se rovněž k zajištění administrativní spolupráce nutné zejména pro kontrolu dopravní trasy zboží obchodovaného podle této dohody a míst, v nichž se zdržovalo.

Článek 23

1. Podvýbor pro celní otázky a původ zboží se zřizuje pod Společným výborem v souladu s odstavcem 5 článku 35 této dohody a je pověřen prováděním administrativní spolupráce s cílem zajistit praktické, správné a jednotné uplatňování tohoto protokolu a také kontinuální informační a konzultační činnost mezi experty.

2. Skládá se z expertů smluvních stran odpovědných za problematiku celní a otázky původu zboží.

Článek 24

Každá osoba, která vypracuje nebo zaviní vypracování dokumentu, který obsahuje nesprávné konkrétní údaje za účelem získání preferenčního zacházení, bude penalizována.

PŘÍLOHA I K PROTOKOLU 3

VYSVĚTLIVKY

Poznámka 1 - článek 1

Pojem „smluvní strana“ zahrnuje také teritoriální vody této smluvní strany.

Námořní plavidla, včetně rybářských lodí, kde se vylovené ryby zpracovávají, se považují za součást území smluvní strany, kterému patří, jestliže splňují podmínky stanovené v poznámce 2.

Poznámka 2 - článek 4 (f)

Pojem „její plavidla“ platí pouze pro plavidla:

(a) která jsou registrována nebo zaznamenána ve smluvní straně;

(b) která plují pod vlajkou smluvní strany;

(c) která jsou vlastněna alespoň z 50 % státními příslušníky smluvní strany nebo společností s ústředím v této smluvní straně, jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní rady nebo dozorčí rady a většina členů těchto rad jsou státní příslušníci smluvní strany, a navíc, v případě partnerství nebo společností s ručením omezeným, alespoň polovina kapitálu patří této smluvní straně nebo veřejným institucím nebo státním příslušníkům této smluvní strany;

(d) jejichž kapitán a důstojníci jsou všichni státní příslušníci smluvní strany;

(e) jejichž posádku tvoří alespoň z 75 % státní příslušníci smluvní strany.

Poznámka 3 - články 4 a 5

1. Určující jednotkou pro uplatnění pravidel původu je konkrétní výrobek, který se pokládá za základ pro zařazení podle Harmonizovaného systému. V případě souboru výrobků, který je klasifikován podle Všeobecného pravidla 3 pro interpretaci Harmonizovaného systému, je tato určující jednotka stanovena s ohledem na jednotlivé položky souboru; toto ustanovení se vztahuje také na soubory čísel 6308, 8206 a 9605.

Z uvedeného také plyne, že:

- jestliže je výrobek skládající se ze skupiny nebo sestavy předmětů zařazen podle pravidel Harmonizovaného systému do jednoho čísla, tvoří celek určující jednotku,

- jestliže zásilka sestává z řady identických výrobků zařazených ve stejném čísle Harmonizovaného systému, musí se při aplikaci pravidel o původu brát každý výrobek jednotlivě.

2. Je-li podle Všeobecného pravidla 5 Harmonizovaného systému zařazen do určitého čísla spolu s výrobkem i obal, pak je zahrnut do stejného čísla také pro účely stanovení původu.

Poznámka 4 - odstavec 2 článku 5

Úvodní poznámky k příloze II se týkají, kde přísluší, všech výrobků, při jejichž výrobě jsou použity nepůvodní materiály, a to i tehdy, nejsou-li předmětem specifických podmínek obsažených v příloze II, ale namísto toho podléhají pravidlu o změně čísla stanovenému v odstavci 2 článku 5.

Poznámka 5 - článek 6

„Cena přímo ze závodu“ („ex works price“) znamená cenu zaplacenou výrobci, v jehož podniku se provádí poslední opracování nebo zpracování, za předpokladu, že tato cena zahrnuje hodnotu všech materiálů a surovin použitých ve výrobě.

„Celní hodnotou“ se rozumí celní hodnota ve smyslu Dohody o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu uzavřené v Ženevě 12. dubna 1979.

Poznámka 6 - odstavec 1 článku 8

Možnost použití faktury jako důkazu o původu zboží podle tohoto protokolu se rozšiřuje na dodací list nebo jakýkoliv jiný obchodní dokument, který popisuje příslušné zboží natolik podrobně, že je umožňuje identifikovat.

V případě výrobků posílaných poštou, které se ve smyslu odstavce 2 článku 8 nepokládají za obchodní dovozy, lze prohlášení o původu provést také na formuláři celního prohlášení C2/CP3 nebo na samostatném listě papíru připojeném k tomuto prohlášení.

Poznámka 7 - odstavec 1 článku 17 a článek 22

Kde bylo vydáno podle podmínek odstavce 3 článku 9 osvědčení EUR. 1 a týká se zboží reexportovaného ve stejném stavu, musí být celní orgány země určení schopny získat prostřednictvím administrativní spolupráce kopie důkazu původu týkajícího se tohoto zboží, který byl vydán nebo vyhotoven dříve.

PŘÍLOHA II K PROTOKOLU 3

SEZNAM OPRACOVÁNÍ NEBO ZPRACOVÁNÍ NEPŮVODNÍCH MATERIÁLŮ, KTERÉ JE TŘEBA PROVÉST, ABY VÝROBEK ZÍSKAL CHARAKTER PŮVODU

ÚVODNÍ POZNÁMKY

Obecné

Poznámka 1

1.1 První dva sloupce seznamu popisují získaný výrobek. První sloupec obsahuje číslo nebo kapitolu Harmonizovaného systému, ve druhém sloupci je uveden popis zboží odpovídající danému číslu nebo kapitole. Pro každý údaj v prvních dvou sloupcích je ve sloupcích 3 a 4 stanoveno pravidlo. Je-li v některých případech před zápisem v prvním sloupci uvedeno „ex“, znamená to, že pravidlo ve sloupci 3 nebo 4 se týká jenom té části čísla nebo kapitoly, která je výslovně uvedena ve sloupci 2.

1.2 Je-li je ve sloupci 1 seskupeno několik čísel nebo je-li dáno číslo kapitoly a popis výrobku ve sloupci 2 je tudíž obecný, platí pravidlo ve sloupci 3 nebo 4 pro všechny výrobky, které jsou podle Harmonizovaného systému zařazeny v číslech této kapitoly nebo v číslech seskupených ve sloupci 1.

1.3 Jsou-li v seznamu odlišná pravidla pro různé výrobky jednoho čísla, obsahuje každý odstavec (odsek) popis té části čísla, ke které se vztahuje příslušné pravidlo ve sloupci 3 nebo 4.

1.4 Není-li ve sloupci 4 uvedeno žádné pravidlo pro výrobky kapitol 84 až 91 včetně, uplatňuje se pravidlo stanovené ve sloupci 3.

Poznámka 2

2.1 Pojem „výroba“ se týká jakéhokoliv druhu opracování nebo zpracování, včetně „montáže“ nebo specifických operací. Viz však odstavec 5 poznámky 3 níže.

2.2 Pojem „materiál“ zahrnuje jakoukoliv „přísadu“, „surovinu“, „složku“ nebo „díl“ atd. použité k výrobě produktu.

2.3 Pojem „výrobek (produkt)“ se vztahuje na právě vyráběný výrobek i tehdy, má-li být později použit v jiné výrobní operaci.

Poznámka 3

3.1 V případě jakéhokoliv čísla, které není v seznamu, nebo jakékoliv části čísla, která není v seznamu, platí pravidlo „změny čísla“ stanovené v odstavci 2 článku 5. Jestliže se podmínka „změny čísla“ aplikuje na výrobek v seznamu, pak je výslovně uvedena ve sloupci 3.

3.2 Opracování nebo zpracování stanovené pravidlem ve sloupci 3 nebo 4 musí být provedeno pouze ve vztahu k použitým nepůvodním materiálům. Stejně tak omezení uvedená ve sloupci 3 nebo 4 se týkají jenom použitých nepůvodních materiálů.

3.3 Uvádí-li pravidlo, že lze použít „materiály kteréhokoliv čísla“, lze také použít materiály stejného čísla, jako je číslo daného výrobku, avšak s podmínkou, že platí jiná omezení, jsou-li také obsažena v tomto pravidle ve sloupci 3. Avšak výraz „výroba z materiálů kteréhokoliv čísla, včetně jiných materiálů čísla ...“ znamená, že je možné použít jenom materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek, jejichž popis se liší od popisu výrobku uvedeného ve sloupci 2.

3.4 Jestliže se výrobek zhotovený z nepůvodních materiálů, který získal charakter původu během výroby v důsledku změny čísla nebo dle vlastního pravidla uvedeného v seznamu, použije jako materiál v procesu výroby jiného výrobku, potom se na něj nevztahuje pravidlo platící pro výrobek, ve kterém je začleněn.

Například:

Z „ostatní legované oceli nahrubo tvarované kováním“ čísla 7224 se vyrábí motor čísla 8407, pro který pravidlo uvádí, že hodnota nepůvodních materiálů, které lze použít, nesmí přesáhnout 40 % ceny fco závod. Jestliže byl použitý výkovek zhotoven v příslušné zemi z nepůvodního ingotu, pak již tento výkovek získal původ na základě pravidla pro číslo ex 7224 v seznamu. Při výpočtu hodnoty motoru jej lze pokládat za původní bez ohledu na to, zda byl vyroben ve stejné továrně nebo jiné. Hodnota nepůvodního ingotu se tedy při započítávání hodnoty použitých nepůvodních materiálů nebere v úvahu.

3.5 I když je splněno pravidlo změny čísla nebo jiné pravidlo obsažené v seznamu, nezískává výrobek charakter původu, není-li provedené zpracování, bráno jako celek, postačující ve smyslu odstavce 5 článku 5.

Poznámka 4

4.1 Pravidlo v seznamu představuje minimální opracování nebo zpracování, které je nezbytné, vyšší stupeň opracování nebo zpracování rovněž uděluje charakter původu; naopak, nižší stupeň opracování nebo zpracování nemůže dát výrobku charakter původu. Jestliže tedy pravidlo říká, že lze použít nepůvodní materiál na určitém stupni výroby, může se takový materiál použít také v dřívější fázi výroby, ale nikoli v pozdější fázi.

4.2 Určuje-li pravidlo v seznamu, že při výrobě lze použít více než jeden druh materiálu, znamená to, že je možno použít libovolně jeden nebo více z uvedených materiálů. Pravidlo nevyžaduje, aby se použily všechny jmenované druhy materiálu.

Například:

Pravidlo pro textilní tkaniny říká, že lze použít přírodní vlákna a mezi jinými také materiály chemické. To neznamená, že musí být použity oba druhy materiálů - lze použít jeden nebo druhý nebo oba.

Platí-li ale určité omezení na jeden materiál a jiná omezení ve stejném pravidle na jiné materiály, pak se tato omezení týkají pouze skutečně použitých materiálů.

Například:

Pravidlo pro šicí stroje určuje, že jak mechanismus pro napínání nitě, tak mechanismus pro klikatý steh, které jsou použity, musí být původní; tato dvě omezení platí jenom tehdy, jsou-li tyto mechanismy do šicího stroje opravdu zařazeny.

4.3 Určuje-li pravidlo v seznamu, že se výrobek musí zhotovit z nějakého konkrétního materiálu, pak tato podmínka pochopitelně nebrání použít jiné materiály, které v důsledku své přirozené povahy nemohou tomuto pravidlu odpovídat.

Například:

V případě výrobku zhotoveného z netkaných materiálů, kde je dovoleno použít pouze nepůvodní přízi, není možné použít jako výchozí materiál netkané textilie - a to i přesto, že netkané textilie nelze normálně zhotovit z příze. V takových případech by výchozím nepůvodním materiálem musela být vlákna, tj. fáze před přízí.

Pokud jde o textilní výrobky, viz též poznámku 7.3.

4.4 Jestliže se v pravidle v seznamu uvádějí pro maximální hodnotu nepůvodních materiálů, které lze použít, dvě procentuální sazby nebo více, pak tyto procentuální sazby nelze sčítat dohromady. Maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přestoupit nejvyšší z daných procentuálních sazeb. Kromě toho jednotlivé procentuální sazby nesmějí být překročeny ve vztahu ke konkrétním materiálům, pro které platí.

Textil

Poznámka 5

5.1 Pojem „přírodní vlákna“ používaný v seznamu se týká jiných vláken než vláken umělých nebo syntetických a je omezen na fáze před spřádáním, včetně odpadu, pokud není uvedeno jinak, pojem „přírodní vlákna“ zahrnuje vlákna, která byla mykána, česána nebo jinak zpracována, ne však spřádána.

5.2 Pojem „přírodní vlákna“ zahrnuje žíně čísla 0503, hedvábí čísel 5002 a 5003, jakož i vlnu a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 5101 až 5105, bavlněná vlákna čísel 5201 až 5203 a jiná rostlinná vlákna čísel 5301 až 5305.

5.3 Pojmy „textilní vláknina“, „chemické materiály“ a „papírenské materiály“ se v seznamu používají k označení materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63, které lze použít pro výrobu umělých, syntetických nebo papírových vláken nebo přízí.

5.4 Pojem „chemická (syntetická nebo umělá) střížová vlákna“ se v seznamu používá pro kabel ze syntetického nebo umělého hedvábí, syntetická nebo umělá střížová vlákna nebo odpad z chemických vláken čísel 5501 až 5507.

Poznámka 6

6.1 V případě výrobků zařazených v těch číslech seznamu, které obsahují odkaz na tuto poznámku, neplatí podmínky stanovené ve sloupci 3 seznamu pro takové základní textilní materiály používané v jejich výrobě, které představují dohromady 10 % nebo méně celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz však též poznámky 6.3 a 6.4 dále).

6.2 Tuto toleranci však lze uplatnit jenom na směsové výrobky, které byly vyrobeny ze dvou nebo více základních textilních materiálů, bez ohledu na jejích podíl ve výrobku.

Základní textilní materiály jsou:

- hedvábí,

- vlna,

- hrubé zvířecí chlupy,

- jemné zvířecí chlupy,

- bavlna,

- papírenské materiály a papír,

- len,

- pravé konopí,

- jutová a jiná textilní lýková vlákna,

- sisalová a jiná textilní vlákna z rodu Agave,

- kokosová vlákna, vlákna manilského konopí, vlákna ramie a ostatní rostlinná textilní vlákna,

- syntetická chemická elementární vlákna,

- umělá chemická elementární vlákna,

- syntetická chemická střížová vlákna,

- umělá chemická střížová vlákna.

Například:

Příze čísla 5205 vyrobená z bavlněných vláken čísla 5203 a syntetických střížových vláken čísla 5506 je směsová příze. Proto lze použít nepůvodní syntetická střížová vlákna, která nesplňují pravidla o původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny), až do 10 % hmotnosti příze.

Například:

Vlněná tkanina čísla 5112, vyrobená z vlněné příze čísla 5107 a syntetické příze ze střížových vláken čísla 5509, je směsová tkanina. Proto lze použít syntetickou přízi, která nesplňuje pravidla o původu (vyžadující výrobu z chemických materiálů nebo textilní vlákniny) nebo vlněnou přízi, která nesplňuje pravidla o původu (vyžadující výrobu z přírodních vláken, nemykaných nebo nečesaných nebo jinak upravených pro spřádání) nebo kombinaci těchto dvou materiálů až do 10 % hmotnosti tkaniny.

Například:

Všívaná textilie čísla 5802 zhotovená z bavlněné příze čísla 5205 a z bavlněné tkaniny čísla 5210 je směsový výrobek pouze tehdy, je-li bavlněná tkanina sama o sobě směsovou tkaninou zhotovenou ze dvou nebo více odlišných základních textilních materiálů nebo je-li použitá bavlněná příze sama o sobě směsová.

Například:

Jestliže je tato všívaná textilie vyrobena z bavlněné příze čísla 5205 a syntetické tkaniny čísla 5407, pak jsou pochopitelně tyto použité příze dvěmi různými základními textilními materiály a všívaná textilie je proto směsovým výrobkem.

Například:

Koberec se střapci zhotovenými z umělé příze i bavlněné příze a s jutovou podložkou je směsový výrobek, protože k jeho výrobě jsou použity tři základní textilní materiály. Proto lze použít jakékoliv nepůvodní materiály, které jsou produktem pozdějšího stupně výroby, než připouští pravidlo, za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesahuje dohromady 10 % hmotnosti textilních materiálů v tomto koberci. Vzhledem k tomu by se mohla dovážet jutová podložka, umělá příze a/nebo bavlněná příze na takovém stupni výroby, za předpokladu, že jsou splněny podmínky hmotnosti.

6.3 V případě výrobků obsahujících „polyuretanovou přízi s pružnými polyetherovými součástmi, též opředenou“, je uvedená tolerance 20 % ve vztahu k této přízi.

6.4 V případě výrobků obsahujících jako základ pruh z hliníkové fólie nebo plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, uzavřené pomocí lepidla mezi dvě vrstvy z plastu, je tato tolerance 30 % ve vztahu k tomuto pruhu.

Poznámka 7

7.1 V případě textilních výrobků zařazených v těch číslech seznamu, které obsahují odkaz na tuto poznámku, lze použít textilní materiály, s výjimkou podšívek a mezipodšívek, které nesplňují pravidlo stanovené ve sloupci 3 seznamu pro příslušné zhotovené výrobky, za předpokladu, že jsou zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku, a že jejich hodnota nepřesahuje 8 % ceny výrobku fco závod.

7.2 Jakékoliv použité netextilní ozdoby a doplňky nebo jiné použité materiály, které obsahují jakékoli textilní materiály, nemusí splňovat podmínky stanovené ve sloupci 3, i když spadají mimo rozsah poznámky 4.3.

7.3 V souladu s poznámkou 4.3 se mohou jakékoliv nepůvodní netextilní ozdoby a doplňky nebo jiné výrobky, které neobsahují žádný textilní materiál, volně používat tam, kde je nelze vyrobit z materiálů uvedených ve sloupci 3.

Například:

Jestliže pravidlo v seznamu říká, že pro určitý konkrétní textilní výrobek (např. pro halenku) se musí použít příze, pak toto nebrání použití kovových předmětů (např. knoflíků), protože je nelze zhotovit z textilních materiálů.

7.4 Uplatňuje-li se procentové pravidlo, musí se při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota ozdob a doplňků.

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪TABLE:tbl_001⟫

PŘÍLOHA III K PROTOKOLU 3

VZOR průvodního osvědčení EUR. 1 zmíněného v článcích 7, 9 a 10

(žádost a osvědčení)

⟪MEDIA:img_001⟫

PROHLÁŠENÍ VÝVOZCE

⟪MEDIA:img_001⟫

PŘÍLOHA IV K PROTOKOLU 3

⟪MEDIA:img_001⟫

PŘÍLOHA V K PROTOKOLU 3

Zvláštní razítko, na které odkazuje odstavec 4(b) článku 13

⟪MEDIA:img_001⟫

1) Iniciály nebo znak vyvážející země

2) Informace nezbytné pro identifikaci schváleného vývozce

1 ) platné pouze pro položku 2828902 podle slovinské celní nomenklatury

2 ) platné pouze pro položku 3602001 podle slovinské celní nomenklatury

3 ) platné pouze pro položku 4013903 podle slovinské celní nomenklatury

4 ) platné pouze pro položku 4013909 podle slovinské celní nomenklatury

5 ) platné pouze pro položku 7208139 podle slovinské celní nomenklatury

6 ) platné pouze pro položku 7208149 podle slovinské celní nomenklatury

7 ) platné pouze pro položku 7208229 podle slovinské celní nomenklatury

8 ) platné pouze pro položku 7208239 podle slovinské celní nomenklatury

9 ) platné pouze pro položku 7208249 podle slovinské celní nomenklatury

1 ) s výjimkou 87032219 v souladu s českou celní nomenklaturou a 8703229 v souladu se slovinskou celní nomenklaturou

1 ) Například: dovozní doklady, průvodní osvědčení, faktury, prohlášení výrobce atd., které se týkají výrobků používaných ve výrobě nebo zboží reexportovaného ve stejném státu.

1 ) Iniciály nebo znak vyvážející země

2 ) Informace nezbytné pro identifikaci schváleného vývozce