Vyhláška ministerstva financí o pojistných podmínkách pro úrazové pojištění sjednávané se Státní pojišťovnou.

247.

VYHLÁŠKA

ministerstva financí

ze dne 9. prosince 1954,

o pojistných podmínkách pro úrazové pojištění sjednávané se Státní pojišťovnou.

Ministerstvo financí stanoví v dohodě s ministerstvem spravedlnosti podle § 7 odst. 1 a § 48 odst. 2 zákona č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě:

§ 1.

(1) Úrazové pojištění zabezpečuje výplatu částek sjednaných v pojistné smlouvě, utrpí-li pojištěný za trvání pojištění úraz, jehož následkem bude smrt nebo trvalá nebo přechodná invalidita. Úrazové pojištění lze sjednat také jen pro některé z těchto následků úrazu; pojištění pro případ přechodné invalidity lze však sjednat jen spolu s pojištěním pro případ trvalé invalidity.

(2) Pojistné podmínky pro úrazové pojištění jsou uvedeny v příloze.

§ 2.

(1) Pojistné podmínky platí i pro pojistné poměry platné v den počátku účinnosti této vyhlášky; pro nároky, které nebyly uspokojeny do počátku její účinnosti, platí dosavadní pojistné podmínky.

(2) Dosavadní pojištění pro případ dočasné invalidity se přeměňuje v pojištění pro případ přechodné invalidity; nároky na plnění, které z přeměněného pojištění vzniknou, uspokojí Státní pojišťovna podle čl. 4 odst. 3 pojistných podmínek.

§ 3.

Zrušují se § 1 odst. 1 č. 10 vyhlášky č. 301/1951 Ú. l. I, kterou se vydávají pojistné podmínky, a její příloha č. 10, jakož i § 2 vyhlášky č. 235/1953 Ú. l., kterou se vydávají pojistné podmínky pro pojištění osob.

§ 4.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1955.

Náměstek ministra:

Válek v. r.

Příloha k vyhlášce č. 247/1954 Ú. l.

POJISTNÉ PODMÍNKY PRO ÚRAZOVÉ POJIŠTĚNÍ SJEDNÁVANÉ SE STÁTNÍ POJIŠŤOVNOU.

Rozsah pojištění.

Čl. 1.

(1) Úrazem se rozumí poškození pojištěného, které bylo způsobeno nenadále, zvenčí a nezávisle na jeho vůli

a) mechanickou nebo tělesnou silou,

b) popálením,

c) žiravinami,

d) bleskem nebo elektrickým proudem,

e) plyny nebo parami,

f) omrznutím, zmrznutím nebo utonutím,

g) slunečním úpalem nebo úžehem,

h) bodnutím (kousnutím) hmyzem a jeho následky, vyjímajíc přenosné choroby, které přenáší toliko hmyz (jako malarie, skvrnivka, zvratný tyf, spavá nemoc a nemoci jim podobné),

i) otravou poživatinami,

j) nákazami (vyjímajíc nákazy příjičné a tuberkulosní), k nimž došlo vniknutím choroboplodných zárodků do rány způsobené úrazem, nebo

k) dětskou obrnou (poliomyelitis anterior acuta) nebo zánětlivými onemocněními mozku (encefalitis).

(2) Úrazové pojištění zabezpečuje výplatu částek sjednaných pojistnou smlouvou, nastane-li následkem úrazu v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až h) smrt, trvalá nebo přechodná invalidita pojištěného v případech uvedených v odstavci 1 písm. i) až k) smrt nebo trvalá invalidita pojištěného.

(3) Jen pokud to bylo výslovně ujednáno, vztahuje se úrazové pojištění také na nemoci z povolání; pojistné podmínky pro ně platí však, jen pokud v pojistné smlouvě nebylo ujednáno jinak.

Čl. 2.

(1) Trvalou invaliditou se rozumí ztráta údů, orgánů nebo jiných částí těla nebo jejich poškození, které podle objektivní povahy následků úrazu trvale snižuje jejich funkci. Úplné a nevyléčitelné ochrnutí údů nebo orgánů a tím vzniklá úplná neschopnost jich užívat se klade na roveň jejich úplné ztrátě. Ztráta citlivosti konečných článků prstů se za trvalou invaliditu nepovažuje.

(2) Trvalá invalidita může být úplná nebo částečná. Trvalou invaliditou úplnou se rozumí ztráta obou rukou alespoň po zápěstí nebo nohou alespoň po kotník, nebo ztráta jedné ruky alespoň po zápěstí a jedné nohy alespoň po kotník, nebo úplná ztráta zraku obou očí, nebo nezhojitelná porucha duševní nebo nervová, která znemožňuje jakoukoliv práci nebo zaměstnáni. Jiná ztráta údů, orgánů nebo jiných částí těla nebo takové nevyléčitelné poškození nebo ochrnutí údů nebo orgánů, pro které jich lze jen částečně užívat, je trvalou invaliditou částečnou.

(3) Přechodnou invaliditou se rozumí každé jiné tělesné poškození úrazem, které vyžaduje lékařské ošetření.

Čl. 3.

(1) Pokud nebylo ujednáno jinak, vztahuje se úrazové pojištění na úrazy pojištěných při výkonu povolání, v běžném životě, při sportovní činnosti, jako vojáků v základní službě nebo v záloze povolaných na cvičení, a na úrazy na brigádě pořádané organisací socialistického sektoru, dojde-li k úrazu v prvních šesti měsících od nastoupení brigády; úrazy utrpěné na brigádě v další době se považují za úrazy při výkonu jiného povolání, než v jakém je pojištěný podle smlouvy pojištěn.

(2) Hromadné úrazové pojištění členů dobrovolné organisace, které bylo sjednáno jen pro jejich určitou činnost, se vztahuje též na úrazy na brigádě pořádané touto organisací, pokud k úrazu dojde v prvním šesti měsících od nastoupení brigády. Pokud nebylo ujednáno jinak, nejsou pojištěny úrazy utrpěné cestou k výkonu činnosti uvedené ve smlouvě nebo na brigádu a zpět.

(3) Jen bylo-li to výslovně ujednáno, vztahuje se pojištění také na úrazy

a) při řízení motorového vozidla, motorového nebo bezmotorového letadla a při použití letadla, které neslouží veřejné letecké dopravě;

b) při činné účasti na závodech motorovými vozidly, motorovými čluny, motorovými i bezmotorovými letadly a přípravných jízdách (letech) k nim, na závodech jezdeckých, v těžké atletice a ve skoku nebo sjezdu na lyžích;

c) při boxu, jiu-jitsu, judo, rugby, horolezectví a akrobacii.

(4) Pojištění se nevztahuje

a) na úrazy při výkonu povolání nebo při řízení motorového vozidla (letadla), které utrpí pojištěný v opilosti, ani na úrazy, které utrpí ve rvačce;

b) na úrazy, které pojištěný utrpí při řízení motorového vozidla (letadla) bez předepsaného povolení;

c) na újmy na zdraví, způsobené pojištěnému roentgenovými paprsky, radioaktivním nebo podobným zářením nebo operativními zákroky, které nebyly v souvislosti s následky úrazu, ani na vznik a zhoršení kýl a nádorů všeho druhu.

Čl. 4.

Plnění z úrazového pojištění.

(1) Zemře-li pojištěný následkem úrazu, vyplatí Státní pojišťovna částku sjednanou pro případ smrti.

(2) Stane-li se pojištěný následkem úrazu invalidním, vyplatí Státní pojišťovna částku určenou podle stupně a povahy invalidity, a to

a) při trvalé invaliditě úplné (čl. 2 odst. 2 věta druhá) plnou částku sjednanou pro trvalou invaliditu úplnou;

b) při trvalé invaliditě částečné (čl. 2 odst. 2 poslední věta) částku uřčenou podle článku 14;

c) při přechodné invaliditě (čl. 2 odst. 3) částku určenou podle článku 15. Vzniklo-li úrazem několik tělesných poškození různého druhu, která způsobila přechodnou invaliditu pojištěného, vyplatí Státní pojišťovna částku rovnající se plnění za tělesné poškození pojištěného, pro které je v článku 15 odst. 3 určeno nejvyšší procento.

(3) Stane-li se osoba pojištěná pro případ dočasné invalidity přechodně invalidní následkem úrazu, k němuž došlo za účinnosti těchto pojistných podmínek, vyplatí Státní pojišťovna částku, která se rovná součinu dosud pojištěného denního odškodného a pojistného plnění pro případ přechodné invalidity, dělenému jednou dvoutisícinou a v pojištění, mládeže jednou tisícinou částky pojištěné pro trvalou invaliditu úplnou.

(4) Mají-li na vznik úrazu nebo na jeho následky vliv tělesná nebo duševní vada, nemoc nebo chorobná změna, které s úrazem nebo jeho následky nesouvisí, je Státní pojišťovna povinna plnit jen za následky úrazu, které by nastaly bez těchto vlivů.

(5) Byl-li pojištěný stižen tělesnou vadou již před úrazem, nemůže být invalidita z této vady pojímána do určení rozsahu trvalé invalidity z úrazu.

(6) Stupeň trvalé invalidity se určí po úplném skončení léčení, nejpozději však do tří let ode dne úrazu, a to na podkladě lékařských zpráv podle stavu pojištěného, který lze považovat za konečný; stupeň přechodné invalidity se určí po lékařském zjištění povahy a rozsahu tělesného poškození pojištěného následkem úrazu. Stupeň invalidity a výše plnění Státní pojišťovnou se určí podle článku 14, po případě podle článku 15.

(7) Nároky vůči Státní pojišťovně na plnění se upraví v poměru pojistného, které bylo ujednáno, k pojistnému, které by Státní pojišťovně náleželo, jestliže

a) jednotlivě pojištěný utrpí úraz při výkonu jiného povolání, než v jakém je pojištěn;

b) do pojištění nebylo zahrnuto pojištění činností, které je třeba výslovně ujednat (čl. 3 odst. 3), a jednotlivě pojištěný utrpí úraz při takové činnosti;

c) v hromadném pojištění sjednaném jen pro úrazy při výkonu povolání nebylo výslovně ujednáno pojištěni úrazu při řízeni motorového vozidla (letadla) a pojištěný utrpí úraz při řízení motorového vozidla (letadla) použitého k účelům podniku, v němž je zaměstnán.

Čl. 5.

Kdo má nárok na plnění z úrazového pojištění.

(1) Zemře-li pojištěný následkem úrazu, má nárok na plnění osoba, která byla pojistníkem se souhlasem pojištěného určena za obmyšleného.

(2) Není-li osoby platně určené za obmyšleného, platí za obmyšlené rovným dílem každé dítě pojištěného a pozůstalý manžel; nedožije-li se některé dítě pojištěného jeho smrti, mají nárok na částku na ně připadající jeho děti. Není-li ani manžela ani dětí pojištěného ani jejich dětí, platí za obmyšlené rodiče pojištěného; není-li ani těchto, vyplatí Státní pojišťovna částku, kterou má plnit z pojistné smlouvy, dědicům pojištěného.

(3) Při trvalé a přechodné invaliditě má nárok na plnění pojištěný; je-li nezletilý, je osobou oprávněnou přijmout plnění pro pojištěného jeho zákonný zástupce.

(4) Zemře-li pojištěný, u něhož byl po úplném skončení léčení určen stupeň trvalé invalidity (čl. 4 odst. 6), plní Státní pojišťovna z důvodu trvalé invalidity pojištěného obmyšlenému, po případě osobám uvedeným v odstavci 2. Došlo-li k úmrtí pojištěného sice před úplným skončením léčení a určením stupně trvalé invalidity, avšak po uplynutí tří měsíců ode dne úrazu, plní Státní pojišťovna obmyšlenému, po případě osobám uvedeným v odstavci 2 částku, kterou by podle stavu věci v den úmrtí pojištěného byla povinna nejméně platit; zemře-li pojištěný před uplynutím tří měsíců ode dne úrazu, nárok na plnění z důvodu trvalé invalidity zaniká. Plnění z důvodu trvalé invalidity jinak náleží vždy vedle plnění pro případ smrti následkem úrazu.

(5) Po uplynutí tří měsíců ode dne úrazu vyplatí Státní pojišťovna pojištěnému na jeho žádost zálohou částku, kterou podle stavu věci bude nejméně povinna z důvodu trvalé invalidity platit; před uplynutím tří měsíců ode dne úrazu pojištěný nárok na zálohu nemá.

(6) Zemře-li pojištěný, který má nárok na plnění z důvodu přechodné invalidity, po lékařském zjištění povahy a rozsahu tělesného poškození, plní Státní pojišťovna obmyšlenému, po případě osobám uvedeným v odstavci 2. Zemře-li však pojištěný před uplynutím jednoho měsíce ode dne úrazu, nárok na plnění z důvodu přechodné invalidity zaniká.

Čl. 6.

Právo na přeměnu jednorázového plnění na důchod.

Osoba oprávněná ze smlouvy má právo požadovat místo jednorázové výplaty v případě smrti nebo trvalé invalidity plnění ve formě důchodu; výše důchodu se určí podle pojistně-matematických zásad na základě nároku na jednorázové plnění.

Čl. 7.

Časová platnost pojištění.

(1) Nárok vůči Státní pojišťovně na plnění náleží, jen nastanou-li následky úrazu do dvou let ode dne úrazu.

(2) Nárok vůči Státní pojišťovně na plnění se promlčuje ve třech letech ode dne úrazu; promlčení však neskončí, dokud neuplyne rok po tom, kdy bude stupeň trvalé invalidity určen.

Čl. 8.

Místní platnost pojištění.

Pojištění se vztahuje na úrazy, které utrpí pojištěný na území Československé republiky nebo za povoleného pobytu v cizině.

Čl. 9.

Co je třeba zařídit, utrpí-li pojištěný úraz.

Utrpí-li pojištěný úraz, jsou pojistník nebo osoba oprávněná ze smlouvy povinni

a) neprodleně zařídit jeho lékařské ošetření a léčení;

b) bez zbytečného odkladu oznámit Státní pojišťovně místo, čas a způsob úrazu a jeho povahu a ústav národního zdraví, který poskytl a poskytuje pojištěnému lékařské ošetření;

c) je-li toho třeba, zařídit, aby se pojištěný dal vyšetřit lékařem, kterého Státní pojišťovna určí.

Doplňující ustanovení.

Čl. 10.

Hromadné úrazové pojištění.

(1) Je-li hromadné úrazové pojištění skupiny osob sjednáno bez dání jmen pojištěných, je pojistník povinen oznámit Státní pojišťovně změnu počtu pojištěných; opomene-li oznámit zvýšení počtu pojištěných, sníží se při úrazu plnění v poměru, ve kterém je počet osob posledně oznámený Státní pojišťovně ke skutečnému počtu osob skupiny označené ve smlouvě v den úrazu

(2) U úrazového pojištění uvedeného v předchozím odstavci se pojistné vyměřuje z úhrnné pojistné částky, která vyplyne průměrného počtu pojištěných. Pro výpočet průměrného počtu se určí pro každý jednotlivý měsíc pojistného období nejvyšší počet, současně pojištěných nebo, byli-li pojištění rozděleni v dílčí skupiny, nejvyšší počet současně pojištěných každé dílčí skupiny; součet těchto čísel se dělí počtem měsíců v pojistném období.

(3) Pokud nebylo ujednáno jinak, zaniká pojištění jednotlivého příslušníka skupiny označené ve smlouvě dnem, kdy přestane být jejím příslušníkem, po případě dnem, kdy dosáhne 70 let. Pojistné, které bylo za takového pojištěného zaplaceno, vrátí Státní pojišťovna bez úroků, a to za dobu dne zániku pojištění.

Čl. 11.

Úrazové pojištění osob dopravovaných motorovými vozidly (letadly).

(1) Úrazové pojištění osob dopravovaných motorovými vozidly (letadly) se vztahuje na úrazy, které tyto osoby utrpí za dopravy motorovým vozidlem (letadlem) označeným ve smlouvě; při zcizení motorového vozidla (letadla) označeného ve smlouvě se pojištění vztahuje i na úrazy utrpěné pojištěnými za dopravy vozidlem (letadlem) téhož druhu, které si pojistník opatřil náhradou za zcizené vozidlo (letadlo).

(2) Jde-li o osoby mladší než 15 let, nesmí plnění při smrti úrazem přesáhnout částku 2.000 Kčs.

(3) Pojištění se nevztahuje na úrazy, které utrpí

a) osoby, které řídily motorové vozidlo (letadlo) bez vědomí pojistníka,

b) osoby dopravované motorovými vozidly (letadly) na místě, které není určeno k dopravě osob (na př. na stupačkách, blatnicích nebo na nádržce pohonné látky).

(4) Jestliže byly stanoveny pojistné částky pro určený počet míst v motorovém vozidle (letadle) a motorového vozidla (letadla) použilo více osob, snižují se pojistné částky pro každou jednotlivou osobu v poměru počtu míst k počtu jedoucích osob.

(5) Jestliže byla stanovena úhrnná pojistná částka pro celé motorové vozidlo (letadlo), stanoví se pojistné částky pro jednu osobu tak, že se úhrnná pojistná částka dělí počtem osob, které byly v době úrazu vozidlem (letadlem) dopravovány. Nejvyšší částka připadající na jednu osobu je však omezena na 50% úhrnné pojistné částky.

Čl. 12.

Úrazové připojištění k životnímu pojištění.

(1) Bylo-li úrazové pojištění sjednáno jako úrazové připojištění k životnímu pojištění, je pojistné vyměřované za toto připojištění nedílnou součástí pojistného za životní pojištění

(2) Změna povolání, která za trvání pojištění nastane proti povolání uvedenému ve smlouvě, nemá vlivu na plnění Státní pojišťovny z úrazového připojištění.

(3) Úrazové připojištění zaniká uplynutím posledního dne pojistného období, za něž bylo pojistné zaplaceno, nejpozději však zánikem životního pojištění.

Čl. 13.

Splatnost pojistného.

(1) Bylo-li v pojistné smlouvě ujednáno, že pojistné vyměřované na roční pojistná období je splatno ve splátkách kratších jednoho roku, platí pro první splátku prvního pojistného ustanovení o splatnosti prvního pojistného, pro další splátky ustanovení o splatnosti následného pojistného.

(2) Bylo-li v pojistné smlouvě ujednáno, že jediné pojistné je splatno v určitých splátkách během prvního roku pojištění, platí pro první splátku ustanovení o splatnosti prvního pojistného. Byla-li zaplacena alespoň první splátka a pojistník přestane dále platit pojistné, přemění se pojištění po uplynutí jednoho měsíce v pojištění za roční pojistné; zaplacené pojistné se převede na úhradu pojistného placeného ročně.

Určení stupně invalidity.

Čl. 14.

Částečná trvalá invalidita.

(1) Státní pojišťovna vyplatí v případě částečné trvalé invalidity z úrazu částku ve výši tolika procent z částky pojištěné pro trvalou invaliditu úplnou, kolik procent je udáno pro jednotlivé případy uvedené v odstavci 3 Celková výše plnění nesmí přesáhnout 100 %.

(2) V případech částečné trvalé invalidity z úrazů, které nejsou v odstavci 3 jednotlivě uvedeny, bude procento plnění určeno na základě posudku lékaře, kterého k tomu určí Státní pojišťovna; přitom se přihlédne k povaze částečné trvalé invalidity s hlediska poměru k případům, které jsou v odstavci 3 jednotlivě uvedeny.

(3) Pro jednotlivé případy částečné trvalé invalidity se stanoví tato procenta:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Čl. 15.

Přechodná invalidita.

(1) Státní pojišťovna vyplatí v případě přechodné invalidity částku ve výši tolika procent z částky pojištěné pro trvalou invaliditu úplnou, kolik procent je udáno pro jednotlivé případy uvedené v odstavci 3.

(2) V případech přechodné invalidity, které nejsou v odstavci 3 jednotlivě uvedeny, bude procento plnění určeno na základě posudku lékaře, kterého určí Státní pojišťovna; přitom se přihlédne k povaze přechodné invalidity s hlediska poměru k případům, které jsou v odstavci 3 jednotlivě uvedeny.

(3) Pro jednotlivé případy přechodné invalidity se stanoví tato procenta:

⟪TABLE:tbl_001⟫