Vyhláška, kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě

27

VYHLÁŠKA

ze dne 23. ledna 2006,

kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě

Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 47 odst. 7 a § 46 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 253/2005 Sb.:

Vyhláška č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě, se mění takto:

Čl. I

1. V § 4 odstavec 1 zní:

„(1) Monitorovací síť tvoří stálé složky monitorovací sítě, které pracují nepřetržitě za obvyklé radiační situace a za radiační mimořádné situace, a pohotovostní složky monitorovací sítě, které se aktivují při podezření na vznik nebo při vzniku radiační mimořádné situace. Pohotovostní složky monitorovací sítě nemohou být současně zařazeny mezi stálé složky monitorovací sítě.“.

2. V § 4 odst. 2 písmeno d) zní:

„d) měřicí místa kontaminace potravin, kterými jsou prostředky pro zajištění odběru vzorků z článků potravních řetězců a pro stanovení aktivity radionuklidů v těchto vzorcích,“.

3. V § 4 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

„e) měřicí místa kontaminace vody, kterými jsou prostředky pro zajištění odběru vzorků vody, říčních sedimentů a ryb a pro stanovení aktivity radionuklidů v těchto vzorcích,“.

Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena f) až j).

4. V § 4 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:

„h) letecké skupiny, které provádějí monitorování dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů v terénu,“.

Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena i) až k).

5. V § 4 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena c) až g).

6. V § 5 odst. 3 v úvodní části ustanovení se za slova „radiační mimořádné situace“ vkládají slova „nebo při podezření na její vznik“.

7. Příloha zní:

„Příloha k vyhlášce č. 319/2002 Sb.

ČÁST A

Přehled monitorovaných položek a požadavků na jejich monitorování

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky k tabulce č.1:

Další podrobnosti stanoví krizový plán Úřadu, smlouva o zajištění plnění krizového plánu Úřadu a schválená dokumentace držitelů povolení.

Doba měření se volí tak, aby pokud možno byla naměřena pozitivní aktivita sledovaných radionuklidů ve vzorku.

Všechny uvedené hodnoty platí pro poživatiny a krmiva v nativním stavu.

1 ) Minimálním počtem míst z území ČR v části „Složky potravních řetězců“ se rozumí minimální počet lokalit, pro které se vytváří směsný vzorek získaný odběrem z více míst dané lokality. Vytváření směsného vzorku je popsáno v metodice příslušné odpovídající komoditě.

2 ) Složka radiační monitorovací sítě: SVZ – síť včasného zjišťování, MS – mobilní skupiny, TLD – síť termoluminiscenčních dozimetrů, MMKO – měřící místa kontaminace ovzduší, LS – laboratorní skupiny, CLMS – centrální laboratoř monitorovací sítě, MMKP – měřící místo kontaminace potravin, MMKV – měřící místa kontaminace vody, MeS – meteorologická služba, LeS – letecké skupiny.

3 ) Dávkou (příkonem dávky) se rozumí hodnota dozimetrické veličiny (za jednotku času), v níž je měřící zařízení kalibrováno (§ 3 a § 4 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.).

4 ) MDD má význam minimální detekovatelné dávky, což je nejmenší dávka rozlišitelná od nulové, stanovená jako trojnásobek střední kvadratické odchylky pozadí (tj. signálu naměřeného při odečtu neozářeného dozimetru).

5 ) Aktivita je definována v ČSN ISO 31-9 v položce č. 9-33 a také v ČSN ISO 31-10 v položce 10-49; hmotnostní aktivita je definována v ČSN ISO 31-9 v položce č. 9-34; objemová aktivita je definována v ČSN ISO 31-9 v položce č. 9-35.

6 ) MDA má význam minimální detekovatelné aktivity a je definována v části B přílohy.

7 ) Plošnou aktivitou se rozumí podíl aktivity a plochy, ze které byl vzorek odebírán.

8 ) Smíšená strava - odebírají se vzorky:

a) komodit, které tvoří podstatnou část spotřebního koše potravin (zejména maso, brambory, obiloviny, zelenina, ovoce nebo produkty z nich vyrobené);

b) komodit, u nichž lze předpokládat vyšší obsah umělých radionuklidů (např. lesní plody, lesní houby, zvěřina);

c) komodit, jejichž pěstování je pro celou ČR, příp. některý region významné z hlediska produkčního, případně exportního (např. oves, ječmen, kukuřice, ryby, med nebo produkty z nich vyrobené).

9 ) Minimální počet odběrových míst:

a) z obchodní sítě pro komodity uvedené v poznámce 8a) je 5 míst (4x ročně, jednorázový odběr za každé čtvrtletí), pro komodity uvedené v poznámce 8b) a 8c) je 5 míst (1x ročně, jednorázový odběr).

b) pro pěstitele a producenty závisí na rozsahu produkce, případně regionální spotřeby, a jsou minimálně 2 místa pro každou komoditu (pro komodity sezónního charakteru se odběr provádí 1x v příslušném období sklizně/sběru, pro komodity nesezónního charakteru jednou v každém čtvrtletí).

10 ) Údaje nezbytné pro posouzení aktuální meteorologické situace z hlediska možného šíření radionuklidů v životním prostředí předávané Českým hydrometeorologickým ústavem.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky k tabulce číslo 2:

Všechny uvedené hodnoty platí pro poživatiny a krmiva v nativním stavu.

1) Minimálním počtem míst z území ČR v části „Složky potravních řetězců“ se rozumí minimální počet lokalit, pro které se vytváří směsný vzorek získaný odběrem z více míst dané lokality. Vytváření směsného vzorku je popsáno v metodice příslušné odpovídající komoditě.

2) Složka radiační monitorovací sítě: SVZ – síť včasného zjišťování, MS – mobilní skupiny, LeS – letecké skupiny, LPP – letecké prostředky průzkumu, TLD – síť termoluminiscenčních dozimetrů, MMHP – měřící místa na hraničních přechodech, MMU – měřící místa na uzávěrách, LS – laboratorní skupiny, MMKO – měřící místa kontaminace ovzduší, MMKV – měřící místo kontaminace vody, MMKP – měřící místo kontaminace potravin, CLMS – centrální laboratoř monitorovací sítě, MeS – meteorologická služba

3) Dávkou (příkonem dávky) se rozumí hodnota dozimetrické veličiny (za jednotku času), v níž je měřící zařízení kalibrováno (§ 3 a § 4 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.)

4) MDD má význam minimální detekovatelné dávky, což je nejmenší dávka rozlišitelná od nulové, stanovená jako trojnásobek střední kvadratické odchylky pozadí (tj. signálu naměřeného při odečtu neozářeného dozimetru).

5) Aktivita je definována v ČSN ISO 31-9 v položce č. 9-33 a také v ČSN ISO 31-10 v položce 10-49; hmotnostní aktivita je definována v ČSN ISO 31-9 v položce č. 9-34; objemová aktivita je definována v ČSN ISO 31-9 v položce č. 9-35.

6) MDA má význam minimální detekovatelné aktivity a je definována v části B přílohy. Požadovaná citlivost se nevztahuje na měření obsahu radionuklidů v potravinách za účelem jeho certifikace pro obchodní účely.

7) Uvedené hodnoty MDA pro 131 I a 137 Cs odpovídají požadavku stanovit objemovou aktivitu jednotlivých radionuklidů běžně zjistitelných pomocí spektrometrie gama (s energií emitovaných fotonů větší než 100keV a se zastoupením fotonů pro daný radionuklid charakteristických energií větším než 10%), která způsobí v důsledků inhalace úvazek efektivní dávky (viz § 3 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.) ne větší než 1μSv za měsíc (viz § 18 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.).

8) Plošnou aktivitou se rozumí podíl aktivity a plochy, ze které byl vzorek odebírán.

9) Pro screening využít ukazatele jako například celková objemová aktivita beta postupem podle ČSN 757612

10) Požadované hodnoty MDA pro konkrétní komoditu stanovuje Úřad podle reálné situace (s ohledem na významnost komodity ve spotřebním koši a rozsah kontaminace), přitom musí umožňovat spolehlivé stanovení aktivity radionuklidů uvedených v tab. 4 a tab. 6 přílohy 8 vyhlášky č. 307/2002 Sb.,ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. V případě povrchové vody se postupuje stejně jako v případě pitné vody.

11) Výběr monitorovaných komodit a minimální počet odběrových míst se může měnit v závislosti na míře kontaminace a velikosti zasaženého území a na významnosti komodit ve spotřebním koši. V případě havárie mimo území ČR se režim kontroly dovážených potravin řídí stejnými pravidly jako kontrola potravin z obchodních sítí potravin na území ČR za obvyklé radiační situace.

12) Smíšená strava - odebírají se vzorky:

a) komodit, které tvoří podstatnou část spotřebního koše potravin (zejména maso, brambory, obiloviny, zelenina, ovoce nebo produkty z nich vyrobené);

b) komodit, u nichž lze předpokládat vyšší obsah umělých radionuklidů (např. lesní plody, lesní houby, zvěřina,);

c) komodit, jejichž pěstování je z hlediska produkčního (exportního) nebo regionálně významné pro ČR (např. oves, ječmen, kukuřice, ryby, med nebo produkty z nich vyrobené).

13) Údaje nezbytné pro posouzení aktuální meteorologické situace z hlediska možného šíření radionuklidů v životním prostředí předávané Českým hydrometeorologickým ústavem.

14) Meteorologické údaje nezbytné pro prognózu vývoje situace z hlediska možného šíření radionuklidů v životním prostředí, a to jak v místě úniku a jeho okolí, tak na celém území státu, ať už k úniku došlo na území ČR nebo mimo území ČR předávané Českým hydrometeorologickým ústavem.

ČÁST B

Stanovení minimální detekovatelné aktivity

Minimální detekovatelná aktivita na hladině spolehlivosti 95% při stanovení aktivity alfa, beta nebo gama (nespektrometrickými metodami) daného radionuklidu se stanoví podle vztahu:

MDA=2,71+3,29·nB·tS·tStB+112η·R·V·tS

kde MDA .. minimální detekovatelná aktivita [Bq, Bq/kg, Bq/l, ...]

t S , t B ... doba měření vzorku a pozadí [s]

n B ... četnost impulsů pozadí v daném energetickém intervalu

η ... účinnost detekce v daném energetickém intervalu

R ... chemický výtěžek (v případě radiochemické analýzy)

V ... velikost vzorku (objem, hmotnost, ...) vzatého do analýzy

Minimální detekovatelná aktivita na hladině spolehlivosti 95% pro energii E záření gama při stanovení aktivity gama (spektrometrickými metodami) daného radionuklidu se stanoví podle vztahu:

MDA=2,71+3,29·p2m·p2m+1·∑i-1mBi+∑Bjj-1m+P+ttpsp2ttp12η·γ·t·V

kde MDA ...minimální detekovatelná aktivita [Bq, Bq/m 3 , Bq/kg, Bq/l, ...]

p ... počet kanálů v oblasti, ze které je stanovena plocha píku

P ... plocha interferujícího píku, tj. plocha píku na energii E stanovená při měření pozadí, tj. bez přítomnosti vzorku

B i , B j ... počet impulsů v i-tém kanálu na levé a v j-tém kanálu na pravé straně píku sloužící k odhadu pozadí pod píkem

sp2 ... variance charakterizující chybu odhadu plochy P interferujícího píku

t ... doba měření vzorku [s]

η ... účinnost detekce fotonů o energii E

γ ... zastoupení fotonů o energii E v rozpadovém schématu daného radionuklidu [1]

m ... počet kanálů na každé straně píku sloužících pro odečtení pozadí

V ... velikost vzorku (objem, hmotnost, ...)

t p ... doba měření pozadí [s]“.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 2006.

Předsedkyně:

Ing. Drábová v. r.