Nařízení o úpravě všeobecného celního sazebníku

Označenie:: 32/1947
Stav:: Zrušený
Jazyk textu:: cs

32.

Vládní nařízení

ze dne 14. března 1947

o úpravě všeobecného celního sazebníku.

Vláda republiky Československé nařizuje podle zákona ze dne 16. května 1946, č. 117 Sb., o úpravě celního sazebníku v době přechodné:

§ 1.

Všeobecný celní sazebník, platný pro československé celní území podle dekretu presidenta republiky ze dne 23. června 1945, č. 25 Sb., o sjednocení celního práva na území republiky Československé, se upravuje a platí ve znění obsaženém v příloze tohoto nařízení.

§ 2.

Tím se zrušují všechna ustanovení, upravující znění celního sazebníku a celní sazby, zejména ustanovení čl. I až IV vládního nařízení ze dne 10. června 1933, č. 96 Sb., o úpravě celního sazebníku, ve znění vládního nařízení ze dne 9. července 1936, č. 215 Sb.

§ 3.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 1947; provede je ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Vysvětlivky k celnímu sazebníku, platné pro československé celní území podle dekretu presidenta republiky ze dne 23. června 1945, č. 25 Sb., o sjednocení celního práva na území republiky Československé, se upravují a platí ve znění obsaženém v příloze tohoto nařízení a vyhlašují se v příloze Sbírky zákonů na straně 401.

Gottwald v. r.

Dr. Zenkl v. r.

Ursíny v. r.

Fierlinger v. r.

Masaryk v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Dr. Ripka v. r.

Nosek v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Dr. Stránský v. r.

Kopecký v. r.

Laušman v. r.

Ďuriš v. r.

Zmrhal v. r.

Dr. Pietor v. r.

Ing. Kopecký v. r.

Dr. Procházka v. r.

Majer v. r.

Příloha k vládnímu nařízení č. 32/1947 Sb.

VŠEOBECNÝ

CELNÍ SAZEBNÍK

PRO ČESKOSLOVENSKÉ CELNÍ ÚZEMÍ.

PŘEHLED

SAZEBNÍCH TŘÍD CELNÍHO SAZEBNÍKU.

První díl.- Dovoz.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Druhý díl.-Vývoz.

⟪TABLE:tbl_001⟫

VŠEOBECNÉ POZNÁMKY K SAZEBNÍ TŘÍDĚ XXII. až XXVI.

1. Šlichtované nebo klihované přezné osnovy jsou podrobeny 5procentní celní přirážce podle sazby, stanovené pro upotřebený druh příze.

2. Skleněné, porculánové nebo kovové perly, skleň, cetky, skleněné přádlo, vlákna z kostice atd., jež jsou do látky vetkány, vestávkovány nebo vpleteny atd., zůstanou při zařaďování zboží textilního nepovšimnuty.

3. Zboží textilní všeho druhu, spojené s kovovými vlákny (s oblým nebo plochým drátem), jest podrobeno 30procentní celní přirážce k sazbě, stanovené na upotřebený druh textilního zboží.

4. Při vyclívání výšivek rozhoduje základní látka a nepřihlíží se k látce, jíž se vyšívalo, pokud neobsahuje sazebník o tom zvláštních ustanovení. Vyšívané aksamity a tkaniny na způsob aksamitu, jakož i vyšívané stuhy v sazebníku výslovně nejmenované, se vyclívají jako výšivky

Vyšívané zboží stávkové, pletené, prýmkářské a knoflikářské se nevyclívá jako výšivky, nýbrž podle vlastní své povahy Bavlněné, lněné a vlněné zboží stávkové a pletené, které jest vyšíváno hedvábím nebo vyzdobeno hedvábnou šitou prací, se vyclívá jako polohedvábné zboží stávkové a pletené saz. čís. 258, rovněž tak se vyclívá bavlněné, lněné a vlněné zboží prýmkářské a knoflíkářské, které jest vyšíváno hedvábím nebo vyzdobeno hedvábnou šitou prací, jako polohedvábné zboží prýmkářské a knoflíkářské saz. čís. 260

5. U punčoch, ponožek, rukavic, u stávkového a pleteného zboží, výslovně nejmenovaného, se nepřihlíží ke konfekci, nejde-li o stávkové nebo pletené zboží výstrojné (výstrojné zboží fantasijní), které nutno vyclívati jako zboží výstrojné podle výzdoby stižené vyšším clem.

Tkaniny, jež jsou obroubeny nebo stehovány toliko jednoduše, nevyclívají se - nejde-li o předměty obchodu s výstrojným zbožím - podle celních sazeb na věci šité, nýbrž uvaluje se na ně pouze 10procentní přirážka ke clu stanovenému na příslušnou tkaninu.

6. Pytle z hrubých látek se vyclívají jako příslušné tkaniny.

⟪TABLE:tbl_001⟫

VŠEOBECNÉ POZNÁMKY KE TŘÍDĚ XXXVIII.

1. Podle celního sazebníku se slovem železo rozumí technické železo; jeho kujné druhy se označují souhrnným názvem kujné železo a jsou v něm zahrnuty nejen všechny druhy oceli (i ocelová litina), ale i temperovaná litina (změkčená i kujná) a elektrolytické železo.

2. U zboží z technického železa (v celním sazebníku „železné zboží“) opracovaného - proti neopracovanému (surovému) rozeznávají se tři stupně opracování.

Není-li u jednotlivých čísel této třídy výslovně uveden způsob opracování nebo nejsou-li u nich stanoveny výjimky, pokládají se podle tohoto roztřídění:

a) za zboží obyčejně opracované:

všechny železné předměty, jež jsou odrhnuty, dírkovány, vrtány nebo opatřeny vyřezanými závity, jakož i všechny železné předměty, jež jsou zcela nebo částečně opilovány, na povrchu zhruba ubrány, osoustruhovány, osmirkovány, ohoblovány, obroušeny nebo hrubě natřeny; pak všechny železné části, které jsou snýtovány, sešroubovány nebo podobným způsobem dodatečně složeny, pokud nepatří vzhledem k svému dalšímu opracování do b) a c).

Za opracování se však nepokládá, když se švy (břity), vzniklé při lití nebo lisování, dlátem odstraní, upilují nebo srazí, když se plochy na lomu zarovnají, když se přílitky odpíchnou, pak když se předměty z ocelové litiny zhruba uberou, aby se zkusilo, jsou-li bezvadny;

b) za zboží jemně opracované:

všechno zboží železné, které jest zcela nebo částečně pocínováno, pozinkováno, poolovněno, poměděněno, pomosazněno, oxydováno, jemně natřeno, pokostováno, lakováno, malováno, bronzováno nebo smaltováno;

konečně

c) za zboží velmi jemně opracované:

všechno zboží železné, které jest leštěno, ryto, niklováno, platováno mědí, slitinami mědi nebo hliníkem.

Není-li v sazebníku zvláštního ustanovení, vyměří se ze zboží velmi jemně opracovaného 50%ní celní přirážka k sazbě na dotyčné zboží. Jsou-li však pro zboží stanoveny zvláštní celní sazby za obyčejné nebo jemné opracování, položí se za základ výpočtu 50%ní přirážky celní sazba, která platí pro zboží jemně opracované.

⟪TABLE:tbl_001⟫

VŠEOBECNÉ POZNÁMKY KE ŤRÍDĚ XXXIX.

1. Zboží se nepokládá za opracované, když se švy (břity) po slévání nebo lisování utesají, upilují nebo srazí, jakož i když se plochy na lomu srovnají.

2. Za jemně opracované se pokládá všechno kovové zboží malované, bronzované, lakované, patinované, vernované, pomosazněné, poměděněné, niklované, smaltované, jemně leštěné nebo jiným podobným způsobem jemně opracované.

Naopak pokládá se všechno kovové zboží jiným způsobem opracované (dírkované, vrtané nebo opatřené vyřezanými závity, úplně nebo částečně opilované, osoustruhované, ohoblované, obroušené, nebo jednoduše leštěné, pocínované, pozinkované, poolovněné atd.) za obyčejně opracované.

⟪TABLE:tbl_001⟫

VŠEOBECNÁ POZNÁMKA K CELNÍMU SAZEBNÍKU DOVOZNÍMU.

Aby se správně podle sazebníku zařadilo zboží spojené s jinými hmotami - mimo případy, ve kterých se nemá podle prováděcího nařízení k celnímu zákonu přihlížeti ke spojení nebo sazebník neobsahuje zvláštního ustanovení o spojení - jsou seřaděny hmoty ke spojení užívané ve tři skupiny a v sazebníku označeny jako hmoty velmi jemné, jemné a obyčejné.

Podle tohoto rozčlenění se pokládají:

a) za hmoty velmi jemné: slonovina, želvovina, perleť, jantar, gagat (pravé či napodobené); hedvábné zboží z přírodního hedvábí, krajky, výšivky na textilním zboží, umělé květiny a listoví saz. čís. 261 a 262, upravená péra ozdobná, práce vlásenkářské a jiné výrobky z vlasů; polodrahokamy, pravým zlatem zlacené nebo pravým stříbrem stříbřené obecné kovy (též železo neb ocel), pravým zlatem zlacené nebo pravým stříbrem stříbřené leonské dráty nebo předivo a práce z nich, jakož i práce z nepravých leonských drátů a přediva,

b) za hmoty jemné: kaučuk, kůže, voskované plátno výslovně nejmenované, voskovaný mušelín, voskovaná dykyta, knihařské plátno, kost nebo roh, umělé hmoty řezbářské (mimo napodobeniny hmot k a) patřících), ornamentované, niklované železo neb ocel, jemně opracované (ornamentované, niklované) obecné kovy, nikl; mořská pěna a její napodobeniny, láva, nepravé leonské dráty a předivo, jiné zboží textilní (mimo zboží textilní jmenované pod a), jakož i zboží provaznické a hrubé tkaniny saz. pol. 207a)1, 216a)1, 217a), patřící k obyčejným hmotám), spojení s pracemi z tvárného vosku; výšivky (nikoli přírodním hedvábím) na jiných látkách, nežli textilním zboží;

c) za hmoty obyčejné: všechny hmoty, které nejsou výslovně jmenovány pod a) a b).

Předměty vystrojené drahými kovy se vyclívají podle zvláštních ustanovení, obsažených v sazebníku, pokud nemají povahy zboží třídy XLIII.

⟪TABLE:tbl_001⟫