Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče, kterou se vydávají bližší předpisy k provedení vládního nařízení ze dne 4. června 1945. č. 13 Sb., o zatímní výstavbě úřadů ochrany práce.

353.

Vyhláška

ministra ochrany práce a sociální péče

ze dne 24. října 1945,

kterou se vydávají bližší předpisy k provedení vládního nařízení ze dne 4. června 1945. č. 13 Sb., o zatímní výstavbě úřadů ochrany práce.

Podle § 2, odst. 3 a § 8 vládního nařízení ze dne 4. června 1945, č. 13 Sb., o zatímní výstavbě úřadů ochrany práce (dále jen: vl. nař.) vyhlašuji:

Čl. 1.

(K § 1 vl. nař.)

(1) Okresní úřady ochrany práce jsou výlučně příslušné ve svých obvodech prováděti v prvé stolici úkoly včleňování do práce, mzdové politiky, poradenství pro volbu povolání a výcviku k povolání, živnostenské inspekce, pracovního lékařství, jakož i péči o zaměstnance, pokud některé záležitosti nejsou vyhrazeny zemským úřadům ochrany práce nebo ministerstvu ochrany práce a sociální péče.

(2) Ministerstvo ochrany práce a sociální péče může jednotlivé okresní úřady ochrany práce pověřiti, aby obstarávaly některé úkoly, uvedené v čís. 1, pro obvody několika okresních úřadů ochrany práce.

(3) Pobočky okresních úřadů ochrany práce (§ 1, odst. 2 vl. nař.) jsou pomocnými úřadovnami a výkonnými orgány těchto úřadů. Jsou příslušné samostatně rozhodovati a učiniti opatření jen ve věcech, které jim jsou přikázány. Jejich vedoucí jsou ustanovováni ministerstvem ochrany práce a sociální péče na návrh přednosty okresního úřadu ochrany práce po slyšení správního výboru.

(4) Zemské úřady ochrany práce jsou příslušné

a) prováděti v prvé stolici úkoly, uvedené v čís. 1, pokud jsou jim vyhrazeny zvláštními předpisy nebo svěřeny ministerstvem ochrany práce a sociální péče proto, ježto jde o věci a jednání, jež přesahují obvod jednotlivého okresního úřadu ochrany práce;

b) rozhodovati v druhé stolici s konečnou platností o odvoláních z rozhodnutí okresních úřadů ochrany práce po případě stížnostního senátu podle § 3, odst. 2 vl. nař.;

c) učiniti opatření, vyplývající z jejich postavení jako osobních úřadů pro okresní úřady ochrany práce (§ 7 vl. nař.);

d) zpracovati podle směrnic ministerstva ochrany práce a sociální péče statistický materiál z oboru působnosti okresních úřadů ochrany práce jim podřízených;

e) prováděti podle pokynů ministerstva ochrany práce a sociální péče dozor nad činností okresních úřadů ochrany práce a jiné úkoly tímto ministerstvem jim svěřené.

(5) Ustanovení bodu 4. netýká se úkolů živnostenské inspekce a pracovního lékařství, pro něž ve II. instanci je příslušným ministerstvo ochrany práce a sociální péče.

Čl. 2.

(K § 2 vl. nař.)

(1) Správní výbor okresních úřadů ochrany práce v Praze, v Plzni, v Brně a v Moravské Ostravě se skládá z 18 členů, správní výbor ostatních úřadů ochrany práce z 12 členů. Správní výbor zemských úřadů ochrany práce se skládá rovněž z 12 členů. Správní výbor má býti složen tak, aby v něm byly zastoupeny nejvýznačnější pracovní obory obvodu dotčeného úřadu ochrany práce. Ve správním výboru má zasedati alespoň jedna žena. Za každého člena se jmenuje náhradník, který se jednání účastní je-li řádný člen správního výboru zaneprázdněn.

(2) Členem správního výboru (náhradníkem) může býti jmenován jen československý státní příslušník starší 30 let, který má právo voliti do národních výborů. Podle možnosti buďtež členové správního výboru a náhradníci jmenováni z osob, které bydlí v sídle úřadu ochrany práce, aby schůze výborové mohly býti svolávány rychle.

(3) Funkční období správního výboru je dvouleté a začíná dnem jmenování členů. Správní výbor vykonává svou funkci v případě potřeby i po uplynutí funkčního období, dokud nejsou jmenováni členové pro další období.

(4) Členství ve správním výboru zaniká, jakmile odpadnou předpoklady, za nichž může býti člen jmenován (odst. 2). Člen může býti zbaven své funkce, vykonává-li členskou funkci způsobem odporujícím jeho povinnostem nebo nezúčastňuje-li se trvale jednání správního výboru. O zbavení funkce člena správního výboru okresního úřadu ochrany práce rozhoduje zemský národní výbor v dohodě s Ústřední radou odborů k návrhu příslušného okresního národního výboru, který se dohodne s příslušnou okresní organisací Ústřední rady odborů. O zbavení funkce člena správního výboru zemského úřadu ochrany práce rozhoduje ministr ochrany práce a sociální péče k návrhu zemského národního výboru a Ústřední rady odborů. Členovi, jenž má býti zbaven funkce, musí býti dána možnost obhajoby. Za členy, jichž funkce zanikla nebo kteří byli zbaveni členství, jakož i za ty, kteří se funkce vzdali nebo zemřeli, jsou jmenováni na zbytek funkčního období noví členové. Tyto předpisy platí obdobně pro náhradníky.

(5) Členové správního výboru (náhradníci) jsou povinni vykonávati svou funkci v rámci platných předpisů podle nejlepšího vědomí a svědomí. Jsou dále povinni zachovávati úřední tajemství o průběhu a předmětu jednání.

(6) Funkce členů správního výboru (náhradníků) jsou čestné. Členům (náhradníkům) mohou býti však ze státních prostředků nahrazeny skutečné výdaje, případně i ztráta výdělku, jež jim vzejdou z výkonu funkce. Náhrada může býti stanovena paušální částkou. Výši náhrady a podrobnosti o jejich výplatě stanoví ministerstvo ochrany práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí. Náhradu vyplácí okresní po případě zemský úřad ochrany práce.

(7) Správnímu výboru přísluší vedení úřadu ochrany práce a usměrnění jeho činnosti v rámci platných předpisů a pokynů nadřízených úřadů, jakož i bezprostřední dohled na vyřizování běžných záležitostí. Správní výbor může stanoviti zásady pro vyřizování běžných záležitostí se zřetelem na zvláštní hospodářské a sociální potřeby obvodu. Může si také vyhraditi, aby mu byly některé věci předloženy k rozhodnutí nebo schválení.

(8) První schůzi správního výboru svolá přednosta dotčeného úřadu ochrany práce. Řídí ji až do zvolení předsedy nejstarší přítomný člen správního výboru. Správní výbor zvolí ze svého středu nadpoloviční většinou hlasů všech členů předsedu, jeho zástupce a jednatele. Jméno, zaměstnání, funkci a adresu členů správního výboru u zemského úřadu ochrany práce a u okresních úřadů ochrany práce oznámí zemský úřad ochrany práce ministerstvu ochrany práce a sociální péče. Při tom buď uvedeno, kdo je předsedou a kdo přísedícím senátu (§ 3, odst. 2 vl. nař.). Správní výbor se schází v úřadu ochrany práce podle potřeby. Schůzi svolává, řídí a ukončuje předseda správního výboru. Přednosta úřadu ochrany práce (jeho zástupce) účastní se schůze s hlasem poradním. Jde-li o věci z oboru živnostenské inspekce a pracovního lékařství, zúčastní se jednání také přednostové těchto oddělení. Předseda správního výboru a jednatel připraví za součinnosti přednosty úřadu ochrany práce látku k projednání tak, aby v jednom zasedání správního výboru mohlo býti co nejvíce věcí vyřízeno. K platnosti usnesení správního výboru je třeba přítomnosti alespoň ²/₈ členů (náhradníků) a nadpoloviční většinu hlasů přítomných. Předseda hlasuje rovněž. Při rovnosti hlasů je přijato usnesení, pro něž hlasoval předseda. Správní výbor může ke schůzím přibrati s hlasem poradním vedoucí zaměstnance úřadu ochrany práce. Je-li projednána záležitost, týkající se závodu, k němuž náleží člen správního výboru, nastupuje na jeho místo náhradník. Rozhoduje-li správní výbor o jednotlivých záležitostech, které si vyhradil nebo které mu byly předloženy přednostou úřadu ochrany práce, platí pro řízení obdobně předpisy vl. nař. č. 8/1928 Sb., pokud není stanoveno jinak.

(9) O každém zasedání píše se dvojmo zápis, který musí obsahovati alespoň den jednání, jména přítomných, předmět jednání a přesné znění učiněných usnesení. V zápise budiž poznamenáno, kdo hlasoval proti. Oba stejnopisy podepíše předseda a jednatel. Jeden stejnopis zápisu se doručí přednostovi úřadu ochrany práce (jeho zástupci) k dalšímu opatření a uložení k úředním spisům.

(10) Usnesení správního výboru jsou závazná pro přednostu úřadu ochrany práce a zaměstnance. Běžné záležitosti z oboru působnosti úřadu ochrany práce musí býti vyřizovány podle zásad a pokynů, stanovených správním výborem. Přednosta úřadu ochrany práce je oprávněn předložiti také jednotlivé věci správnímu výboru k rozhodnutí nebo schválení.

(11) Obsahuje-li usnesení správního výboru pokyny pro vyřizování běžných záležitostí, jest nutno, aby pokyny byly formulovány jednoznačně ve formě úředních příkazů. Předseda a členové (náhradníci) správního výboru mohou však svou funkci vykonávati jen formou sborového usnášení a nemohou tudíž přímo udělovati služební příkazy přednostovi nebo jiným zaměstnancům úřadu ochrany práce.

(12) Má-li přednosta úřadu ochrany práce připomínky k usnesení správního výboru, sdělí je přímo ve schůzi nebo dodatečně písemně předsedovi správního výboru. Je-li usnesení správního výboru v rozporu s platnými předpisy nebo pokyny ministerstva ochrany práce a sociální péče, je k tomu povinen. Trvá-li správní výbor na takovém usnesení, musí zápis (odst. 9) podepsati kromě předsedy a jednatele správního výboru všichni členové, kteří hlasovali pro toto usnesení. Předseda správního výboru je povinen takové usnesení předložiti před provedením nadřízenému úřadu k přezkoušení. Nadřízený úřad může usnesení zrušiti. Jde-li o usnesení správního výboru okresního úřadu ochrany práce, rozhoduje o tom správní výbor zemského úřadu ochrany práce, jde-li o usnesení tohoto úřadu, ministerstvo ochrany práce a sociální péče.

(13) Není-li o některých záležitostech ještě zásadního usnesení správního výboru a je-li nebezpečí v prodlení, učiní nezbytná opatření přednosta úřadu ochrany práce v rámci platných předpisů. Předpisy a pokyny, jakož i zásadní rozhodnutí nadřízeného úřadu, sdělí přednosta správnímu výboru na vědomí.

(14) Okresní po případě zemský úřad ochrany práce zastupuje na venek jeho přednosta (zástupce), který také za něj podpisuje. Přednosta může pod svou odpovědností pověřiti některé zaměstnance k podpisování v určitém úseku působnosti úřadu ochrany práce.

(15) Zemské úřady ochrany práce jsou úřady poukazovací; každý má účtárnu. Okresním úřadům ochrany práce jsou k výkonu účetní a pokladní služby přiděleni účetní úředníci. Disposiční právo peněžními prostředky má přednosta okresního po případě zemského úřadu ochrany práce (po případě jeho zástupce). Ministerstvo ochrany práce á sociální péče stanoví zvláštními předpisy, v jakém rozsahu lze disposiční právo přenésti na jiné zaměstnance.

(16) V zájmu urychlení řízení může správní výbor ze svého středu zvoliti užší komise a zmocniti je k projednání některých záležitostí. Výsledek jednání komise nutno předložiti správnímu výboru k rozhodnutí.

(17) Dohled nad okresními úřady ochrany práce provádí ministerstvo ochrany práce a sociální péče a zemské úřady ochrany práce svými odbornými orgány. Příslušné směrnice vydá ministerstvo ochrany práce a sociální péče. Výsledek dohlédací činnosti orgánů zemského úřadu ochrany práce a jimi navrhovaná opatření jsou předmětem jednání ve správním výboru zemského úřadu ochrany práce.

Čl. 3.

(K § 3 vl. nař.)

(1) Rozklad proti rozhodnutí okresního úřadu ochrany práce lze u něho podati písemně nebo ústně do protokolu. Den doručení (oznámení) rozhodnutí se do třídenní lhůty nepočítá. Byl-li rozklad podán písemně, je lhůta zachována, byl-li podán ve lhůtě k dopravě poštou k úřadu, u něhož má býti vznesen.

(2) Straně postižené rozhodnutím okresního úřadu ochrany práce je ponecháno na vůli, chce-li použiti rozkladu proti rozhodnutí podle § 3, odst. 2 nebo odvolání podle § 3, odst. 3 vl. nař. Nepoužije-li rozkladu nebo zmešká-li třídenní lhůtu, může se odvolati podle § 3, odst. 3 do 15 dnů ode dne doručení (oznámení) rozhodnutí. Odvolání řízení zemskému úřadu ochrany práce dlužno podati u okresního úřadu ochrany práce, který vydal rozhodnutí. Navrácení v předchozí stav pro zmeškání třídenní lhůty, stanovené k podání rozkladu, není přípustné.

(3) Senát, jemuž přísluší projednání rozkladu (§ 3, odst. 2 vl. nař.), zvolí správní výbor okresního po případě zemského úřadu ochrany práce ze svého středu vždy na dobu jednoho roku. Hlasuje se jen jednou. Kdo obdrží nejvíce hlasů, jest zvolen předsedou, další dva členové s největším počtem hlasů jsou přísedícími. Stejným způsobem se koná volba náhradníků — členů senátů z řad náhradníků členů správního výboru. Vyžaduje-li toho rozsah činnosti úřadu ochrany práce, mohou býti zřízeny senáty odděleně pro jednotlivé úseky působnosti úřadu ochrany práce.

(4) Senát rozhoduje většinou hlasů. Jednání se účastní s hlasem poradním přednosta úřadu ochrany práce (jeho zástupce) a ve věcech živnostenské inspekce a pracovního lékařství také přednostové těchto oddělení. Senát může naříditi jednání za účasti strany případně i zaměstnance, který věc vyřizoval. Jsou-li předmětem jednání věci právní povahy a není-li členem senátu osoba práva znalá, vyžádá si senát právní posudek přednosty nebo jím určeného zaměstnance úřadu ochrany práce. O každém zasedání senátu píše se zápis, o němž platí obdobně ustanovení odst. 9. Zápis podepíší všichni členové senátu. O rozhodnutí senátu vydá se straně písemný výměr, v němž musí býti uvedeno, že jde o rozhodnutí senátu. Ustanovení odst. 12 platí obdobně. O řízení v senátu platí obdobně předpisy vl. nař. č. 8/1928 Sb. o správním řízení.

(5) Z rozhodnutí senátu okresního úřadu ochrany práce může se strana odvolati k zemskému úřadu ochrany práce. Odvolání dlužno podati do 15 dnů po dni doručení rozhodnutí u okresního úřadu ochrany práce. O odvolání rozhodne zemský úřad ochrany práce š konečnou platností.

(6) Ustanovení odst. 1 až 5 platí obdobně pro zemské úřady ochrany práce, pokud rozhodují v prvé stolici. Odvolacím úřadem je ministerstvo ochrany práce a sociální péče.

Čl. 4.

(K § 5 vl. nař.)

Na podání, jejich přílohy a jednání, jež nejsou osvobozena od kolků a poplatků podle § 5 vl. nař., vztahují se platné předpisy o kolcích, poplatcích a dávkách za úřední úkony ve věcech správních.

Čl. 5.

(K § 6 vl. nař.)

(1) Příslušným zavésti řízení o uložení pořádkové pokuty jest okresní úřad ochrany práce a jde-li o záležitost, v níž rozhoduje zemský úřad ochrany práce v prvé stolici — tento úřad. Místně příslušným je úřad ochrany práce, v jehož obvodu byl čin spáchán. Byl-li čin spáchán v několika obvodech, je dána příslušnost okresního po případě zemského úřadu ochrany práce, který nejdříve ve věci zahájí řízení.

(2) Před vyměřením pořádkové pokuty buď obviněný vyslechnut o činu, kladeném mu za vinu, jakož i o osobních poměrech.

(3) O obeslání obviněných a svědků nebo znalců platí obdobně předpisy § 24 vl. nař. č. 8/1928 Sb. o správním řízení. Kdo bez důvodu a ospravedlnění obsílce nevyhoví, může býti k tomu donucen pořádkovými pokutami do 2.000— K. Pořádkové pokuty ukládá okresní po případě zemský úřad ochrany práce. Proti uložení není opravného prostředku.

(4) Je-li k provedení řízení nutným výslech osoby u okresního po případě zemského úřadu ochrany práce a nedostaví-li se obeslaný bez dostatečné omluvy přes to, že byl řádně obeslán, může býti požádán příslušný správní úřad o předvedení.

(5) Pro výslech svědků a znalců platí obdobně předpisy §§ 55 až 63 vl. nař. č. 8/1928 Sb. O výslechu obviněných a svědků nebo znalců nutno sepsati protokol podle § 20 téhož nařízení.

(6) V rozsahu, stanoveném v § 129 vl. nař. čís. 8/1928 Sb., přísluší svědku nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu za promeškaný čas a znalci nárok na přiměřenou odměnu. O nároku rozhoduje příslušný úřad ochrany práce. Z jeho rozhodnutí lze podati opravné prostředky podle § 3 vl. nař. čl. 3.

(7) Svědečné a znalečné dlužno vyplatiti zálohově. Vyplatí je úřad ochrany práce, který provádí řízeni. Příslušná částka se vinníkovi předepíše k náhradě. Bylo-li potrestáno více osob pro týž čin, ručí všichni jako spoludlužníci za náklady řízení.

(8) Pořádková pokuta se uloží výměrem o pořádkové pokutě. Výměr musí obsahovati výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Ve výroku buď uveden čin, předpis, jehož se týká, výše pokuty, která se ukládá, po případě rozhodnutí o nákladech řízení. V odůvodnění buď shrnut výsledek řízení, právní posouzení věci, případně i úvahy, jež rozhodovaly při hodnocení důkazů.

(9) Výměr o pořádkové pokutě nutno doručiti potrestanému. O doručování platí obdobně předpisy §§ 25 až 35 vl. nař. č. 8/1928 Sb.

(10) Z výměru o pořádkové pokutě může potrestaný podati opravné prostředky podle § 3, odst. 2 vl. nař. (čl. 3).

(11) O odvolání rozhoduje zemský úřad ochrany práce a jde-li o výměr o pořádkové pokutě, vydaný tímto úřadem, ministerstvo ochrany práce a sociální péče.

(12) Pořádkové pokuty a pravoplatně uložené náklady řízení se vymáhají exekucí politickou nebo soudní. Příslušný úřad ochrany práce může povoliti platební lhůty a zaplacení pořádkové pokuty a nákladů řízení ve splátkách. Splátky započítají se nejprve na náklady řízení.

(13) Podstatný obsah výměru o pořádkové pokutě zaznamená úřad ochrany práce podle pokynů, které vydá ministerstvo ochrany práce a sociální péče.

(14) Činy, které se stihají pořádkovými pokutami, se promlčují v jednom roce. Promlčecí lhůta počíná dnem, kdy byl čin spáchán. Výkon pořádkové pokuty se promlčuje rovněž v jednom roce. Promlčecí lhůta počíná dnem, kdy výměr o uložení pořádkové pokuty nabyl moci práva. Promlčení se přerušuje každým jednáním úřadu ochrany práce nebo úřadu exekučního, který směřuje ke stíhání nebo výkonu trestu.

(15) Pořádkové pokuty a peněžité tresty správní, uložené podle § 6 vl. nař. plynou do státní pokladny.

(16) Jestliže by zaplacení pořádkové pokuty pro stranu znamenalo zvláštní sociální tvrdost vzhledem k jejím osobním, rodinným a majetkovým poměrům, může ministerstvo sociální péče k žádosti strany pravoplatně uloženou pořádkovou pokutu cestou milosti snížiti, po př. zcela prominouti. Právo snižovati nebo zcela promíjeti pořádkové pokuty cestou milosti může ministerstvo sociální péče zcela nebo zčásti přenésti na zemské úřady ochrany práce. Prominouti pokutu však nelze, byla-li uložena pro jednání úmyslné nebo hrubě nedbalé.

Čl. 6.

(K § 7 vl. nař.)

Právo jmenovati zaměstnance okresního úřadu ochrany práce, ustanoviti čekatele a přeložiti zaměstnance na jiné služební působiště nebo do výslužby ve smyslu § 7 vl. nař., vykonává správní výbor zemského úřadu ochrany práce, pokud jmenování zaměstnanců není platnými předpisy vyhrazeno presidentovi republiky nebo vládě nebo pokud nejde o odborné technické a zdravotní zaměstnance živnostenské inspekce a pracovního lékařství, kde práva ta přísluší přímo ministerstvu ochrany práce a sociální péče.

Čl. 7.

(K § 8 vl. nař.)

Vnitřní organisace úřadů ochrany práce, jakož i účetní, pokladní a hospodářská služba budou upraveny zvláštními směrnicemi ministerstva ochrany práce a sociální péče.

Čl. 8.

Přechodná ustanovení.

(1) Okresní úřady ochrany práce provádějí až na další (úkoly, které příslušely dosud úřadům práce a — pokud je toho třeba — pokračují v řízení, zahájeném těmito úřady.

(2) Na řízení podle předcházejícího odstavce vztahují se ustanovení podle § 3 vl. nař. a těchto prováděcích předpisů.

(3) Likvidaci úřadů, jež dosud prováděly úkoly, uvedené v čl. 1 v pohraničním území, provede ministerstvo ochrany práce a sociální péče.

(4) Tyto předpisy nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr ochrany práce a sociální péče:

Šoltés v. r.