Vyhláška k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)

Označenie:: 441/2013
Stav:: Zrušený
Jazyk textu:: cs

441

VYHLÁŠKA

ze dne 17. prosince 2013

k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)

Ministerstvo financí podle § 33 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 303/2013 Sb., stanoví:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Vyhláška stanovuje ceny, koeficienty, přirážky a srážky k cenám a postupy při uplatnění způsobů oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot a služeb.

ČÁST DRUHÁ

OBVYKLÁ CENA A TRŽNÍ HODNOTA

§ 1a

Určení obvyklé ceny

(1) Obvyklá cena se určuje porovnáním sjednaných cen stejných, popřípadě obdobných předmětů ocenění v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Do porovnání se nezahrnují ceny sjednané za vlivu mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího a kupujícího ani vlivu zvláštní obliby.

(2) Postup určení obvyklé ceny zahrnuje

a) výběr údajů do souboru pro porovnání s předmětem ocenění nejméně od 3 obdobných předmětů na základě kritérií podle druhu předmětu ocenění a jeho zvláštností ke dni ocenění,

b) srovnávací analýzu údajů z vybraného souboru obdobných předmětů ocenění s údaji o oceňovaném předmětu ocenění,

c) určení základní jednotky pro porovnání a parametrů s významným podílem na výši ceny, určení rozdílů parametrů mezi oceňovanými předměty ocenění a obdobnými předměty ocenění,

d) úpravu sjednaných cen v návaznosti na odlišnost obdobných předmětů ocenění od předmětů oceňovaných jejich korekcí, přičemž odchylka způsobená korekcí musí být řádně odůvodněna,

e) výběr, odůvodnění a provedení analýzy s vyhodnocením souboru upravených cen včetně zdůvodněného případného vyloučení odlehlých údajů a

f) určení obvyklé ceny, která vychází z vyhodnocení souboru upravených cen.

(3) Údaje použité pro určení obvyklé ceny musí být kontrolovatelné a postup jejich zpracování musí být z ocenění zřejmý a doložený.

(4) Nemožnost určení obvyklé ceny podle odstavců 1 a 2 je nutné doložit, zejména uvést postupy, které byly pro zjištění realizovaných cen obdobných předmětů ocenění provedeny, a jejich výsledky.

§ 1b

Určení tržní hodnoty

(1) Tržní hodnotou předmětu ocenění je odhadovaná částka, která se určuje zpravidla na základě výběru z více způsobů oceňování, a to zejména způsobu porovnávacího, výnosového nebo nákladového. Při určení tržní hodnoty předmětu ocenění se zohledňují tržní rizika a předpokládaný vývoj na dílčím či místním trhu, na kterém by byl obchodován.

(2) Při určení tržní hodnoty předmětu ocenění, s výjimkou služeb, se přihlíží k možnosti jeho nejvyššího a nejlepšího využití, které je ke dni ocenění možné, fyzicky dosažitelné, právně přípustné a ekonomicky proveditelné.

(3) Údaje použité pro určení tržní hodnoty musí být kontrolovatelné a postup jejich zpracování, včetně použití jednotlivých způsobů oceňování, musí být z ocenění zřejmý a doložený.

§ 1c

(1) Spolu s určením obvyklé ceny nemovité věci nebo její tržní hodnoty se určí i cena zjištěná.

(2) Odstavec 1 se nepoužije v případě ocenění předmětu zajištění pro účely související s činností banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva.

ČÁST TŘETÍ

OCEŇOVÁNÍ POZEMKŮ

§ 2

Cenová mapa stavebních pozemků

(1) Cenová mapa stavebních pozemků zahrnuje

a) textovou část obsahující

1. věcnou analýzu stavu místního trhu s nemovitými věcmi a komentář k možnostem jeho dalšího rozvoje, zejména ve vztahu k velikosti a charakteru obce, vnitřním i vnějším faktorům a místním zvláštnostem, které ovlivňují jeho kvalitu a úroveň cen,

2. popis použitého mapového podkladu a jeho kvality z hlediska souladu stavu evidovaného v katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu,

3. komentář ke zdrojům cen, použitým pro vypracování grafické části, a výsledky jejich rozboru,

4. popis postupu zpracování a předpoklad doby účinnosti,

b) grafickou část obsahující

1. mapu se zobrazením stavebních pozemků na území obce v měřítku 1 : 5 000 nebo větším,

2. popisné údaje, kterými jsou zejména názvy obcí, názvy katastrálních území, místních částí obce, náměstí a ulic, popřípadě parcelní čísla pozemků,

3. ceny u jednotlivých stavebních pozemků, popřípadě ceny vymezených skupin parcel se stavebními pozemky se shodným účelem užití a stejnou stavební vybaveností.

(2) Návrh cenové mapy stavebních pozemků nebo její změny předkládá obec před jejím vydáním Ministerstvu financí k vyjádření v listinné podobě složené do formátu A4 nebo v elektronické podobě na nosiči dat.

(3) Do cenové mapy stavebních pozemků lze zařadit pouze stavební pozemky. Pokud jsou do cenové mapy stavebních pozemků zařazeny i jiné než stavební pozemky, které z důvodu malého měřítka mapy nelze při zpracování vyjmout, je nutné toto uvést do její textové části.

(4) Stavební pozemek, který je zařazen do cenové mapy stavebních pozemků, se ocení podle § 3 až 5, pokud ho nelze cenou z cenové mapy ocenit, protože

a) je ve skupině parcel s nevyznačenou cenou,

b) má některé své části v cenové mapě stavebních pozemků obce ve skupinách parcel neoceněných nebo s rozdílnými cenami,

c) je v jednotném funkčním celku, ve kterém všechny pozemky nejsou oceněny v cenové mapě stavebních pozemků obce v měřítku 1 : 5 000 nebo v měřítku podrobnějším stejnou cenou, nebo

d) je zatížen právem stavby.

(5) Pozemek, který není podle § 9 odst. 2 zákona o oceňování majetku stavebním pozemkem, nelze podle cenové mapy stavebních pozemků ocenit. Takový pozemek se ocení podle příslušného ustanovení této vyhlášky.

(6) Stavební pozemek neoceněný cenou v cenové mapě stavebních pozemků se ocení podle § 3 až 5.

§ 3

Stavební pozemek neoceněný v cenové mapě stavebních pozemků

(1) Základní cena stavebního pozemku na území obce se určí pro

a) vyjmenované obce, nebo její oblasti v tabulce č. 1 v příloze č. 2 k této vyhlášce uvedenou základní cenou ZC v Kč za m 2 ,

b) obce nevyjmenované v tabulce č. 1 v příloze č. 2 k této vyhlášce podle vzorce

ZC = ZC v × O 1 × O 2 × O 3 × O 4 × O 5 × O 6 ,

kde

ZC ...... základní cena stavebního pozemku v Kč za m 2 ,

ZC v ..... základní cena ZC stavebního pozemku v Kč za m 2 uvedená v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k této vyhlášce

1. vyjmenované obce okresu, ve kterém se obec nachází, kromě Františkových Lázní, Mariánských Lázní, Poděbrad a Luhačovic; je-li vyjmenovaná obec členěna na oblasti, považuje se za základní cenu stavebního pozemku (ZC v ) nejnižší ze základních cen oblastí vyjmenované obce,

2. vyjmenovaného okresu, ve kterém se obec nachází,

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Základní cena stavebního pozemku určená podle odstavce 1 se zaokrouhlí na celé koruny.

§ 4

(1) Základní cena upravená stavebního pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří nebo pozemku k tomuto účelu již užívaného a pozemky v jednotném funkčním celku s ním se určí, není-li dále stanoveno jinak, podle vzorce

ZCU=ZC×I,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

I=IT×IO×IP,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

IT=P6×P7×P8×P9×1+∑i=15Pi,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

IO=1+∑i=16Pi,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

IP=P1×1+∑i=2nPi,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

(2) Základní cena upravená nezastavěného pozemku, nebo jeho části, určeného k zastavění rozhodnutím o povolení záměru, regulačním plánem, rozhodnutím o umístění stavby, územním souhlasem, ohlášením stavebnímu úřadu, stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo veřejnoprávní smlouvou, kromě pozemků uvedených v odstavcích 3 až 6, je cena určená podle odstavce 1, vynásobená koeficientem 0,80 v případě, že ke hranici pozemku nejsou přivedeny žádné inženýrské sítě.

(3) Základní cena upravená stavebního pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku ostatní plocha se způsobem využití pozemku dráha, dálnice, silnice a ostatní komunikace včetně jejich součástí, a veřejné prostranství, které není součástí pozemní komunikace, jakož i pozemku k uvedeným účelům již užívaného nebo teprve určeného rozhodnutím o povolení záměru, rozhodnutím o umístění stavby nebo regulačním plánem, je cena určená podle vzorce

ZCU=ZC×I,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

I=P5×1+∑i=14Pi,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pro veřejné pozemní komunikace se zpevněným povrchem a dráhy platí, že

ZC×0,15<ZCU<ZC×0,75.

(4) Omezení základní ceny upravené podle odstavce 3 neplatí pro pozemní komunikaci, která je veřejnosti nepřístupná nebo přístupná omezeně, nebo je-li společně užívaná s nemovitou věcí využívanou k podnikání, včetně parkovacích a obslužných ploch.

(5) Základní cena upravená nezastavěného pozemku, určeného k zastavění skládkou rozhodnutím o povolení záměru, regulačním plánem, rozhodnutím o umístění stavby, územním souhlasem, ohlášením stavebnímu úřadu, stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo veřejnoprávní smlouvou nebo zastavěného pozemku již takto užívaného, je cena určená podle vzorce

ZCU=ZC×IT×IP×0,80,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

(6) Základní cena upravená nezastavěného pozemku určeného rozhodnutím o povolení záměru, regulačním plánem, rozhodnutím o umístění stavby, územním souhlasem, ohlášením stavebnímu úřadu, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo veřejnoprávní smlouvou k zastavění vodním dílem nebo pozemku již zastavěného vodním dílem a dalšími stavebními součástmi vodního díla, které se eviduje v katastru nemovitostí, nebo pozemku rybníku a malé vodní nádrže vedeného v katastru nemovitostí v druhu zastavěná plocha a nádvoří, je cena určená podle vzorce

ZCU=ZC×IT×IP×k,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

(7) Základní cena upravená podle odstavců 1 až 5 činí nejméně 30 Kč za m 2 , podle odstavce 6 činí nejméně pro zastavěné pozemky 20 Kč za m 2 , pro nezastavěné pozemky 10 Kč za m 2 .

§ 5

Společná ustanovení pro stavební pozemek neoceněný v cenové mapě stavebních pozemků

(1) Pozemky oceňované podle § 4 odst. 3 a 5 se oceňují tak, jakoby jednotný funkční celek netvořily.

(2) Pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se ocení podle § 4 bez ohledu na skutečný rozsah zastavění.

(3) Popisy hodnocených znaků, charakteristik jejich kvalitativních pásem a jejich hodnoty jsou uvedeny v příslušných tabulkách příloh uvedených v § 3 a 4. Hodnota i-tého znaku se stanoví začleněním nemovitosti podle jejích charakteristik do kvalitativního pásma znaku.

(4) Indexy se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

(5) Oceňují-li se pozemky podle § 3 a 4 v jednotném funkčním celku spolu s pozemkem, jehož součástí je stavba oceňovaná podle § 13, 14, 35 a 36, popřípadě s jejich příslušenstvím, a součet jejich výměr je větší než 1 000 m 2 , vynásobí se základní cena upravená pozemku redukčním koeficientem vypočteným podle vzorce

R=200+0,8×∑i=1nvpi∑i=1nvpi,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

(6) Cena pozemku zatíženého právem stavby se určí jako cena pozemku, upravená o dočasné omezení užívání pozemku a o případné bezúplatné budoucí zhodnocení pozemku stavbou při zániku práva stavby s tím, že

a) roční omezení užívání pozemku právem stavby se určí jako násobek ceny pozemku a míry kapitalizace uvedené v příloze č. 22 příslušející druhu stavby vyhovující právu stavby; cena pozemku se určí podle § 3 až § 5 odst. 1 až 4 podle účelu užití stavby vyhovující právu stavby,

b) budoucí zhodnocení pozemku stavbou vyhovující právu stavby se započte do ceny pozemku; určí se jako rozdíl mezi předpokládanou cenou stavby a výší náhrady, určených v cenové úrovni k datu ocenění a při předpokládaném opotřebení ke dni zániku práva stavby podle § 39 odst. 7, je-li stavba k datu ocenění na pozemku,

c) pokud právo stavby bylo zřízeno za úplatu v opětujících se dávkách jako stavební plat zatěžující právo stavby jako reálné břemeno, cena reálného břemena se přičte.

Cena pozemku zatíženého právem stavby se určí podle vzorce

CPPS=CP-11+pn×ou×1+pn-1p-Z+CRB

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 6

Zemědělský pozemek

(1) Cena zemědělského pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad nebo trvalý travní porost se určí jako součin jeho výměry a základní ceny upravené v Kč za m 2 , pokud u tohoto pozemku není

a) územním plánem předpokládáno jeho nezemědělské využití, kromě zemědělského pozemku, který je alespoň částečně součástí vymezené plochy koridoru veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, nebo

b) rozhodnutím o povolení záměru, regulačním plánem, který nahrazuje územní rozhodnutí, územním rozhodnutím, územním souhlasem, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí předpokládáno jeho nezemědělské využití.

(2) Základní cena zemědělského pozemku se určí

a) podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, které jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce, je-li pozemek bonitován, nebo

b) průměrnou základní cenou v Kč za m 2 zemědělských pozemků v daném katastrálním území, uvedenou v jiném právním předpisu, potvrdí-li Státní pozemkový úřad České republiky, že zemědělsky obhospodařovaný pozemek není bonitován.

(3) Lze-li pro pozemek určit více základních cen, ocení se jeho jednotlivé části se stejnou základní cenou samostatně. Cena pozemku se určí jako součet cen jeho dílčích částí.

(4) Základní cena zemědělského pozemku se určí podle odstavců 2 a 3 a upraví se včetně zdůvodnění přirážkami a srážkami podle přílohy č. 5 k této vyhlášce.

(5) Není-li zemědělský pozemek více než 6 let obhospodařován a jsou na něm trvalé porosty oceňované podle § 43 v nezastavěném území starší než 5 let, ocení se tento pozemek podle § 9 odst. 5 a vynásobí se koeficientem 0,65.

(6) Cena určená podle odstavců 4 až 5 činí nejméně 1 Kč za m 2 .

§ 7

Lesní pozemek a nelesní pozemek s lesním porostem

(1) Cena lesního pozemku a nelesního pozemku s lesním porostem (dále jen „lesní pozemek“) se určí jako součin jeho výměry a základní ceny upravené v Kč za m 2 , pokud u tohoto pozemku není

a) územním plánem předpokládáno jeho jiné využití, kromě lesního pozemku, který je alespoň částečně součástí vymezené plochy koridoru veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, nebo

(2) Základní cena lesního pozemku se určí podle ceny plošně převládajících souborů lesních typů v porostní skupině. Cena lesního pozemku je součtem cen jeho částí v jednotlivých porostních skupinách, které jsou na něm vymezeny. Ceny v Kč za m 2 pro jednotlivé soubory lesních typů jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(3) Základní cena podle odstavce 2 se upraví srážkami se zdůvodněním podle přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(4) Je-li na pozemku více porostních skupin s různými plošně převládajícími soubory lesních typů, ocení se části pozemku se stejnou základní cenou samostatně a cena pozemku je součtem cen jeho dílčích částí.

(5) Cena určená podle odstavce 3 činí nejméně 1 Kč za m 2 .

§ 8

Pozemek vodní plochy

(1) Cena pozemku vodní plochy se určí jako součin jeho výměry a základní ceny upravené.

(2) Základní cena upravená nezastavěného pozemku vodní plochy funkčně souvisejícího se stavbou vodního díla, kromě rybníku a malé vodní nádrže, se určí podle § 4 odst. 6 jako základní cena upravená pozemku zastavěného vodním dílem a vynásobí se koeficientem 0,15.

(3) Základní cena upravená pozemku rybníku nebo malé vodní nádrže, včetně jeho části pod hrází a jeho dalších stavebních součástí, vedeného v katastru nemovitostí jako vodní plocha, jakož i pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, regulačním plánem, rozhodnutím o umístění stavby, územním souhlasem, ohlášením stavebnímu úřadu, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo veřejnoprávní smlouvou ke stavbě rybníku a malé vodní nádrže, se určí podle § 3 a vynásobí se koeficientem 0,08 u pozemku v zastavěném území, nebo 0,07 u pozemku v nezastavěném území.

(4) Základní cena upravená pozemku nebo jeho části umělé vodní nádrže a koryta vodního toku, které nejsou stavbou, jakož i základní cena upravená přírodní vodní nádrže a přírodního vodního toku, se určí podle § 3 a vynásobí se koeficientem 0,06.

(5) Základní cena upravená pozemků vodních ploch podle odstavců 2 až 4 je nejméně 10 Kč za m 2 .

(6) Základní cena upravená pozemku zamokřené plochy močálu, mokřadu a bažiny se určí jako součin koeficientu 0,25 a průměrné základní ceny zemědělských pozemků v daném katastrálním území, upravené podle položky č. 1 přílohy č. 5 k této vyhlášce. Tuto cenu lze na základě věcného zdůvodnění snížit až o 50 %, avšak činí nejméně 1 Kč za m 2 .

§ 9

Jiný pozemek

(1) Cena jiného pozemku se určí jako součin jeho výměry a základní ceny upravené.

(2) Základní cena upravená nezastavěného pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o povolení záměru ke změně využití území, nebo rozhodnutí o změně využití území pro skládky, skladové, odstavné, nebo manipulační plochy, přírodní sportoviště, rekreační plochy, nebo pozemku takto již užívaného, je cena určená podle vzorce

ZCU=ZC×IT×IP×0,50,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Takto upravená základní cena činí nejméně 20 Kč za m 2 .

(3) Základní cena upravená nezastavěného pozemku, na který bylo vydáno rozhodnutí o povolení záměru ke změně využití území, nebo rozhodnutí o změně využití území pro terénní úpravy v souvislosti s těžební a jí obdobnou činností nebo s ní souvisejícími pracemi na zemském povrchu, zejména pro zřizování lomů, pískoven, odvalů a výsypek, nebo pozemku již takto užívaného, je cena určená podle vzorce

ZCU=ZC×IT×IP×k,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

Takto upravená základní cena činí nejméně 20 Kč za m 2 .

(4) Základní cena upravená pozemku nebo jeho části, který není podle § 9 odst. 2 zákona o oceňování majetku stavební,

a) který je zahrnut do platného územního plánu nebo platného regulačního plánu jako pozemek určený k zastavění, kromě pozemku, který je alespoň částečně součástí vymezené plochy koridoru veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, je cena určená podle § 4 odst. 1 vynásobená koeficientem 0,30, nelze-li jej ocenit podle písmene b) nebo c),

b) na který bylo vydáno rozhodnutí o povolení záměru, územní rozhodnutí nebo stavební povolení na umístění movité stavby určené pro podnikání nebo je takovou stavbou zastavěn, je cena určená podle § 4 odst. 1,

c) na který bylo vydáno rozhodnutí o povolení záměru, územní rozhodnutí nebo stavební povolení na umístění movité stavby neurčené k podnikání a napojené alespoň na jednu inženýrskou síť, nebo je takovou stavbou zastavěn, je cena určená podle § 4 odst. 1 vynásobená koeficientem 0,70.

Takto upravená základní cena činí nejméně 20 Kč za m 2 .

(5) Základní cena upravená pozemku hospodářsky nebo komerčně nevyužitelného se určí podle průměrné základní ceny zemědělských pozemků v daném katastrálním území, upravené přirážkou za polohu podle položky č. 1 přílohy č. 5 k této vyhlášce, a vynásobí se koeficientem 0,25. Tuto cenu lze na základě věcného zdůvodnění snížit až o 50 %, avšak činí nejméně 1 Kč za m 2 .

(6) Základní cena upravená pozemku neuvedeného v odstavcích 2, 3, 4 a 5, který není stavebním, zemědělským, lesním ani pozemkem vodní plochy, a lze jej hospodářsky nebo komerčně využít, se určí podle § 3 a vynásobí se koeficientem 0,04. Tuto cenu lze na základě věcného zdůvodnění snížit až o 50 %, avšak činí nejméně 10 Kč za m 2 .

ČÁST ČTVRTÁ

OCEŇOVÁNÍ STAVEB

HLAVA I

OCEŇOVÁNÍ STAVEB NÁKLADOVÝM ZPŮSOBEM

§ 10

(1) Cena stavby se zjistí vynásobením počtu měrných jednotek, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 k této vyhlášce, základní cenou upravenou podle příslušného ustanovení této vyhlášky v závislosti na účelu užití stavby.

(2) Cena stavby, kromě stavby rybníku a malé vodní nádrže, se určí podle vzorce

CS = CS N × pp,

kde

CS ....... cena stavby v Kč,

CS N .... cena stavby v Kč určená nákladovým způsobem,

pp ........ koeficient úpravy ceny pro stavbu dle polohy a trhu, který se určí podle vzorce

pp = I T × I P ,

kde

I T ... index trhu podle § 4 odst. 1,

I P .... index polohy podle § 4 odst. 1.

§ 11

Cena stavby nákladovým způsobem se zjistí podle vzorce

CSN=ZCU×Pmj×1-o100,

kde

CS N .... cena stavby v Kč určená nákladovým způsobem,

⟪TABLE:tbl_001⟫

P mj ...... počet měrných jednotek stavby,

o .......... opotřebení stavby v %,

1 a 100 ..... konstanty.

§ 12

Budova a hala

(1) Jako budova se oceňuje stavba, kterou nelze zařadit podle účelu jejího užití mezi stavby oceňované podle § 13 až 22. Pokud je budova stavbou, jejíž zastavěná plocha činí nejméně 150 m 2 , o jednom nebo více podlažích, ve kterých souhrn jednotlivých volných vnitřních prostorů vymezených svislými konstrukcemi, podlahou a spodním lícem stropních nebo nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru nejméně 400 m 3 , činí více než dvě třetiny obestavěného prostoru stavby, je považována za halu; za svislé konstrukce vymezující vnitřní volné prostory se nepovažují vnitřní samostatné podpěrné tyčové prvky, jako jsou zejména sloupy a pilíře, a svislé konstrukce nedosahující výšky 1,7 m.

(2) Základní cena upravená pro budovy a haly uvedené v přílohách č. 8 a 9 k této vyhlášce se určí podle vzorce

ZCU = ZC × K 1 × K 2 × K 3 × K 4 × K 5 × K i ,

kde

ZCU ... základní cena upravená v Kč za m 3 obestavěného prostoru stavby,

ZC ...... základní cena v Kč za m 3 obestavěného prostoru pro budovy uvedené v příloze č. 8, pro haly uvedené v příloze č. 9 k této vyhlášce,

K 1 ........ koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 10 k této vyhlášce,

K 2 ........ koeficient přepočtu základní ceny podle velikosti průměrné zastavěné plochy podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části, se vypočte podle vzorce

K2=0,92+6,60PZP,

kde

0,92 a 6,60 ...... konstanty,

PZP průměrná zastavěná plocha v m 2 ,

K 3 ........ koeficient přepočtu základní ceny podle průměrné výšky podlaží v objektu, popřípadě samostatně oceňované části podle vzorce

pro budovy

K3=2,10v+0,30,

pro haly

K3=2,80v+0,30,

ne však méně než 0,60,

kde

v ..... průměrná výška podlaží v m,

2,10; 2,80; 0,30 a 0,60 ..... konstanty,

K 4 ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K 4 = 1 + (0,54 × n),

kde

1 a 0,54 ..... konstanty,

n ..... součet cenových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 21 v tabulce č. 1 pro budovy, v tabulce č. 2 pro haly k této vyhlášce, s nadstandardním vybavením, snížený o součet objemových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením, určených z uvedených tabulek.

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě zdůvodnění, kterým je zejména fotodokumentace, výčet a podrobný popis jednotlivých konstrukcí a vybavení v podstandardním, resp. nadstandardním provedení; pro účely výpočtu K 4 dále platí, že

a) není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 21 k této vyhlášce uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, určí se její cenový podíl dle bodu č. 8 písm. a) této přílohy. Cenový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu cenových podílů; přitom se výše ostatních cenových podílů nemění,

b) je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle přílohy č. 8 nebo 9 k této vyhlášce, odečte se její cenový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a určí se pro ni nový cenový podíl postupem podle bodu a),

c) chybí-li ve stavbě konstrukce uvedená v příslušné tabulce přílohy č. 21 k této vyhlášce, vynásobí se její cenový podíl koeficientem 1,852 a odečte se od součtu cenových podílů,

K 5 ........ koeficient polohový uvedený v tabulce č. 1 v příloze č. 20 k této vyhlášce,

K i ........ koeficient změny cen staveb uvedený v příloze č. 41 k této vyhlášce, vztažený k cenové úrovni roku 1994.

(3) Cena podzemní budovy a podzemní haly se určí podle § 23.

§ 13

Rodinný dům, rekreační chalupa a rekreační domek

(1) Základní cena upravená rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku, jejichž obestavěný prostor je větší než 1 100 m 3 nebo jde-li o původní zemědělskou usedlost nebo není-li pro ně v tabulce č. 1 v příloze č. 24 k této vyhlášce stanovena základní průměrná cena nebo jsou-li tyto stavby rozestavěné, se určí podle vzorce

ZCU = ZC × K 4 × K 5 × K i ,

kde

ZCU ... základní cena upravená v Kč za m 3 obestavěného prostoru,

ZC .......základní cena v Kč za m 3 obestavěného prostoru podle přílohy č. 11 k této vyhlášce,

K 4 ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K 4 = 1 + (0,54 × n),

kde

1 a 0,54 ..... konstanty,

n ..... součet cenových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v tabulce č. 3 v příloze č. 21 k této vyhlášce, s nadstandardním vybavením, snížený o součet cenových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením, určených z uvedených tabulek.

a) není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 21 k této vyhlášce uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, určí se její cenový podíl podle bodu č. 8 písm. b) této přílohy; cenový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu cenových podílů, přitom se výše ostatních cenových podílů nemění,

b) je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle přílohy č. 11 k této vyhlášce, odečte se její cenový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový cenový podíl postupem podle bodu a),

K 5 ........ koeficient polohový uvedený v tabulce č. 1 v příloze č. 20 k této vyhlášce,

K i ........ koeficient změny cen staveb podle přílohy č. 41 k této vyhlášce, vztažený k cenové úrovni roku 1994.

(2) Jako rodinný dům se ocení stavba, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena, má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní podlaží a jedno podzemní podlaží a podkroví.

(3) Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům než k bydlení v rozsahu, který nemění účel jeho užívání, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže dojde ke změně účelu užívání, stavba se ocení podle § 12.

(4) Na obytnou část navazující hospodářské části, bez ohledu na to, zda jsou s ní provozně nebo stavebně propojeny, se ocení na základě skutečného účelu užití samostatně, přičemž obytná část, pokud splňuje kritéria stavby podle odstavce 2, se ocení podle § 13. Koeficienty K 1 až K 4 se pro hospodářskou část stanoví zvlášť, nezávisle na obytné části. Obestavěný prostor hospodářské části se do obestavěného prostoru rodinného domu nezapočítává.

(5) Jako rekreační domek se ocení stavba v zastavěném území obce se zastavěnou plochou nejvýše 80 m 2 , včetně verand, vstupů a podsklepených teras, má nejvýše dvě nadzemní podlaží, popřípadě jedno nadzemní podlaží a podkroví a jedno podzemní podlaží. Za rekreační chalupu se považuje stavba, u níž byl původní účel užití stavby změněn na stavbu pro rodinnou rekreaci.

(6) Při ocenění rekreační chalupy a rekreačního domku, pokud jejich část slouží k jiným účelům, se postupuje obdobně podle odstavce 3.

§ 14

Rekreační chata a zahrádkářská chata

(1) Základní cena upravená rekreační chaty a zahrádkářské chaty, jejichž základní ceny nejsou uvedeny v tabulce č. 1 v příloze č. 25 k této vyhlášce, nebo jsou-li tyto stavby rozestavěné, se určí podle vzorce

ZCU = ZC × K 4 × K 5 × K i ,

kde

ZCU ... základní cena upravená v Kč za m 3 obestavěného prostoru,

ZC ...... základní cena v Kč za m 3 obestavěného prostoru uvedená v příloze č. 12 k této vyhlášce,

K 4 ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K 4 = 1 + (0,54 × n),

kde

1 a 0,54 ..... konstanty,

n ..... součet cenových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 21 v tabulce č. 4, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

b) je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle přílohy č. 12 k této vyhlášce, odečte se její cenový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový cenový podíl postupem podle bodu a),

K 5 ........ koeficient polohový, uvedený v tabulce č. 1 v příloze č. 20 k této vyhlášce,

K i ........ koeficient změny cen staveb uvedený v příloze č. 41 k této vyhlášce, vztažený k cenové úrovni roku 1994.

(2) Jako rekreační chata se ocení stavba s obestavěným prostorem nejvýše 360 m 3 a se zastavěnou plochou nejvýše 80 m 2 , včetně verand, vstupů a podsklepených teras, má nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví a může být podsklepená.

(3) Jako zahrádkářská chata se ocení stavba s obestavěným prostorem nejvýše 110 m 3 a zastavěnou plochou nejvýše 25 m 2 , včetně verand, vstupů a podsklepených teras, má nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví a může být podsklepená.

§ 15

Garáž

(1) Základní cena upravená samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže, společně užívané s jinou stavbou, která je nemovitou věcí, nebo s jinou stavbou, která je součástí pozemku, neoceňované porovnávacím způsobem, nebo rozestavěné garáže, se určí podle vzorce

ZCU = ZC × K 4 × K 5 × K i ,

kde

ZCU ... základní cena upravená v Kč za m 3 obestavěného prostoru,

ZC ...... základní cena v Kč za m 3 obestavěného prostoru podle přílohy č. 13 k této vyhlášce,

K 4 ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K 4 = 1 + (0,54 × n),

kde

1 a 0,54 ..... konstanty,

n ..... součet cenových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 21 v tabulce č. 6 k této vyhlášce s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

b) je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení uvedeného v příloze č. 13 k této vyhlášce, odečte se její cenový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový cenový podíl postupem podle bodu a),

K 5 ........ koeficient polohový uvedený v tabulce č. 1 v příloze č. 20 k této vyhlášce,

K i ........ koeficient změny cen staveb uvedený v příloze č. 41 k této vyhlášce, vztažený k cenové úrovni roku 1994.

(2) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m 2 nebo stavba má více než dvě podlaží, určí se cena garáže podle § 12.

§ 16

Vedlejší stavba

(1) Jako vedlejší stavba se ocení stavba, která je společně užívaná se stavbou hlavní nebo doplňuje užívání pozemku a jejíž zastavěná plocha nepřesahuje 100 m 2 ; za vedlejší stavbu nelze považovat garáž a zahrádkářskou chatu.

(2) Základní cena upravená vedlejší stavby, kromě té, která je společně užívána se stavbou nebo pozemkem, jehož součástí je stavba oceňovaná porovnávacím způsobem, která je zahrnuta v ceně těchto staveb, se určí podle vzorce

ZCU = ZC × K 4 × K 5 × K i ,

kde

ZCU ... základní cena upravená za měrnou jednotku,

ZC ...... základní cena za m 3 obestavěného prostoru podle přílohy č. 14 k této vyhlášce,

K 4 ........ koeficient vybavení stavby se vypočte podle vzorce

K 4 = 1 + (0,54 × n),

kde

1 a 0,54 ..... konstanty,

n ..... součet cenových podílů konstrukcí a vybavení, uvedených v příloze č. 21 v tabulce č. 5 k této vyhlášce, s nadstandardním vybavením, snížený o součet podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen výjimečně na základě zdůvodnění, kterým je zejména fotodokumentace, výčet a podrobný popis jednotlivých konstrukcí a vybavení v podstandardním, respektive nadstandardním provedení; pro účely výpočtu K 4 dále platí, že

b) je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení uvedeného v příloze č. 14 k této vyhlášce, odečte se její cenový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový cenový podíl postupem podle bodu a),

K 5 ........ koeficient polohový uvedený v tabulce č. 1 v příloze č. 20 k této vyhlášce,

K i ........ koeficient změny cen staveb uvedený v příloze č. 41 k této vyhlášce, vztažený k cenové úrovni roku 1994.

§ 17

Inženýrská a speciální pozemní stavba

Základní cena upravená pro inženýrské a speciální pozemní stavby uvedené v příloze č. 15 k této vyhlášce se určí podle vzorce

ZCU = ZC × K 5 × K i ,

kde

ZCU ... základní cena upravená v Kč za měrnou jednotku,

ZC ...... základní cena v Kč za měrnou jednotku, kterou je m 3 , m 2 , m, kus nebo hektar, uvedenou v příloze č. 15 k této vyhlášce,

K 5 ........ koeficient polohový, uvedený v příloze č. 20 v tabulce č. 1 k této vyhlášce,

K i ........ koeficient změny cen staveb uvedený v příloze č. 41 k této vyhlášce, vztažený k cenové úrovni roku 1994.

§ 18

Venkovní úpravy

(1) Cena venkovní úpravy, kromě té, která je zahrnuta v ceně stavby oceňované porovnávacím způsobem, se určí vynásobením počtu měrných jednotek základní cenou uvedenou v příloze č. 17 k této vyhlášce, popřípadě v příloze č. 15 k této vyhlášce a násobí se koeficienty K 5 z tabulky č. 1 přílohy č. 20 k této vyhlášce a K i z přílohy č. 41 k této vyhlášce. Pokud skutečná konstrukce venkovní úpravy neodpovídá způsobu provedení uvedenému v příloze č. 17 k této vyhlášce, popřípadě v příloze č. 15 k této vyhlášce, upraví se základní cena přiměřeně k odchylce a násobí se koeficienty K 5 z tabulky č. 1 přílohy č. 20 k této vyhlášce a K i z přílohy č. 41 k této vyhlášce.

(2) Cena venkovních úprav uvedených v příloze č. 17 k této vyhlášce na pozemcích v jednotném funkčním celku se stavbou oceňovanou podle § 12 typu J, K přílohy č. 8 k této vyhlášce nebo podle § 13, jsou-li s těmito stavbami společně užívány, se určí podle odstavce 1 nebo, s výjimkou položek č. 2.5, 2.7, 15, 19, 21, 23 přílohy č. 17 k této vyhlášce, zjednodušeným způsobem ve výši 2,0 až 3,5 % z ceny stavby oceňované podle § 12 typu J, K přílohy č. 8 k této vyhlášce nebo ve výši 3,5 až 5,0 % z ceny stavby oceňované podle § 13, popřípadě ze součtu cen těchto staveb a cen staveb oceňovaných podle § 15 a 16, pokud jsou tyto stavby s nimi společně užívány, určených podle § 10.

(3) Cena venkovní úpravy neuvedená v příloze č. 17 k této vyhlášce, popřípadě v příloze č. 15 k této vyhlášce se určí podle nákladů na pořízení v době oceňování.

§ 19

Studna

(1) Základní cena upravená studny se určí podle vzorce

ZCU = ZC × K 5 × K i ,

kde

ZCU ... základní cena upravená v Kč za metr hloubky studny,

ZC ...... základní cena v Kč za metr hloubky studny, uvedená v příloze č. 16 k této vyhlášce,

K 5 ......... koeficient polohový uvedený v tabulce č. 1 v příloze č. 20 k této vyhlášce,

K i ........ koeficient změny cen staveb uvedený v příloze č. 41 k této vyhlášce, vztažený k cenové úrovni roku 1994.

K ceně studny se připočte cena jejího příslušenství uvedená v příloze č. 16 k této vyhlášce, vynásobená koeficienty K 5 z tabulky č. 1 přílohy č. 20 k této vyhlášce a K i z přílohy č. 41 k této vyhlášce.

(2) Narážená studna se ocení jako vrtaná studna s vnitřním průměrem do 150 mm.

(3) Vrtaná studna s vnitřním průměrem nad 500 mm se ocení jako studna kopaná.

(4) Cena studny, která trvale neslouží svému účelu pro ztrátu vody nebo jinou podstatnou vadu, činí u kopané studny 20 % z její ceny, u vrtané nebo narážené studny je cena nulová.

§ 20

Hřbitovní stavba a hřbitovní zařízení

Základní cena upravená jednotlivých částí hřbitovní stavby se určí podle vzorce

ZCU = ZC × K 5 × K i ,

kde

ZCU ... základní cena upravená v Kč za měrnou jednotku,

ZC ...... základní cena v Kč za měrnou jednotku, uvedená v příloze č. 18 k této vyhlášce,

K 5 ........ koeficient polohový uvedený v příloze č. 20 v tabulce č. 1 k této vyhlášce,

K i ........ koeficient změny cen staveb uvedený v příloze č. 41 k této vyhlášce, vztažený k cenové úrovni roku 1994.

Cena celé stavby se určí jako součet cen jejích jednotlivých částí, s připočtením ceny za montáž a ceny hřbitovního zařízení, násobený koeficienty K 5 z tabulky č. 1 přílohy č. 20 k této vyhlášce a K i z přílohy č. 41 k této vyhlášce.

§ 21

Oceňování jednotek

(1) Cena jednotky se určí vynásobením počtu m 2 podlahové plochy, určeného způsobem uvedeným v příloze č. 1 k této vyhlášce, základní cenou upravenou podle odstavců 2 až 4.

(2) Cena jednotky, která je byt, nebo která zahrnuje byt nebo soubor bytů, ve stavbách neuvedených v příloze č. 8 k této vyhlášce pod typem J, K, nebo kterou je nebytový prostor, nebo která zahrnuje nebytový prostor nebo soubor nebytových prostorů a cena jednotky, která zahrnuje soubor bytů a nebytových prostorů, nebo rozestavěná jednotka, se určí nákladovým způsobem podle vzorce

CJN=∑i=1nCBi+pCP,

kde

CJ N ..... cena jednotky určená nákladovým způsobem v Kč,

CB i ...... cena i-tého bytu nebo nebytového prostoru v Kč,

pCP .... cena příslušného podílu jednotky na pozemku v Kč,

i ........... pořadové číslo bytu nebo nebytového prostoru v jednotce,

n .......... počet bytů nebo nebytových prostorů v jednotce.

(3) Cena bytu nebo nebytového prostoru se určí podle vzorce

CB = PP × ZCU,

kde

⟪TABLE:tbl_001⟫

(4) Základní cena upravená bytu nebo nebytového prostoru se určí podle vzorce

ZCU = ZC × K 1 × K 4 × K 5 × K i ,

kde

ZCU ... základní cena upravená bytu nebo nebytového prostoru v Kč za m 2 ,

ZC ...... základní cena bytu nebo nebytového prostoru v Kč za m 2 , uvedená

a) u rodinného domu v příloze č. 11 k této vyhlášce,

b) u budovy a haly v přílohách č. 8 a 9 k této vyhlášce,

K 1 ........ koeficient přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce uvedený v příloze č. 10 k této vyhlášce. U bytu nebo nebytového prostoru v rodinném domě se použije koeficient K 1 = 1,000,

K 4 ........koeficient vybavení stavby a oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru (položky č. 7, 10, 12 až 17, 19 až 26 přílohy č. 11 tabulky č. 6 k této vyhlášce podle typu stavby u bytů v rodinných domech nebo položky č. 7, 9, 11, 13, 14, 15, 18 až 23, 25, 26 příloh č. 8 a 9 k této vyhlášce podle typu stavby v ostatních případech se posuzují podle vybavení bytu nebo nebytového prostoru, ostatní položky se posuzují ve vztahu k vybavení stavby) se vypočte podle vzorce

K 4 = 1 + (0,54 × n),

kde

1 a 0,54 ...... konstanty,

n .....součet cenových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v tabulkách č. 1 až 3 v příloze č. 21 k této vyhlášce s nadstandardním vybavením, snížený o součet cenových podílů konstrukcí a vybavení s podstandardním vybavením.

Výše koeficientu K 4 je omezena rozpětím od 0,80 do 1,20, které lze překročit jen na základě zdůvodnění, kterým je zejména fotodokumentace, výčet a podrobný popis jednotlivých konstrukcí a vybavení v podstandardním, respektive nadstandardním provedení; pro účely výpočtu K 4 dále platí, že

a) není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení v příslušné tabulce přílohy č. 21 k této vyhlášce uvedena konstrukce, která se ve stavbě vyskytuje, určí se její cenový podíl podle bodu č. 8 písm. c) této přílohy; určený cenový podíl se vynásobí koeficientem 1,852 a připočte se k součtu cenových podílů, přitom se výše ostatních cenových podílů nemění,

b) je-li ve stavbě konstrukce, jejíž náklady na pořízení činí více než dvojnásobek nákladů standardního provedení podle příloh č. 8, 9 a 11 k této vyhlášce, odečte se její cenový podíl příslušející standardnímu provedení jako v případě konstrukce chybějící podle bodu c) a stanoví se pro ni nový cenový podíl postupem podle bodu a),

K 5 ........ koeficient polohový uvedený v tabulce č. 1 v příloze č. 20 k této vyhlášce,

K i ........ koeficient změny cen staveb uvedený v příloze č. 41 k této vyhlášce, vztažený k cenové úrovni roku 1994.

(5) Cena příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání, se pro účely ocenění bytu nebo nebytového prostoru vypočte podle příslušných ustanovení vyhlášky a k ceně bytu nebo nebytového prostoru se připočte poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu.

(6) Spoluvlastnický podíl na pozemku či na pozemcích a popřípadě na trvalých porostech se ocení samostatně podle částí třetí a šesté.

§ 22

Rybník, malá vodní nádrž a ostatní vodní dílo

(1) Cena stavby rybníku a malé vodní nádrže se určí podle výše nákladů, které by bylo třeba vynaložit na jejich pořízení v místě staveb a ke dni jejich ocenění nebo podle následujících odstavců. Tyto náklady se upraví podle vzorce pro

a) rybník s intenzívním chovem ryb a vodní drůbeže (dále jen „chovný rybník“)

CS ChR = CS × K R1 × K R2 × K R3 × K R4 × K R5 × K R6 × K R7 × K R8 × K i ,

kde

CS ChR cena stavby chovného rybníku,

CS ....... základní cena stavby chovného rybníku určená podle odstavce 2,

K R1 .....koeficient opotřebení uvedený v příloze č. 19 k této vyhlášce,

K R2 ..... koeficient vodohospodářského významu uvedený v příloze č. 19 k této vyhlášce,

K R3 ..... koeficient zásobení vodou uvedený v příloze č. 19 k této vyhlášce,

K R4 ..... koeficient produkčního objemu uvedený v příloze č. 19 k této vyhlášce,

K R5 ..... koeficient začlenění do soustav uvedený v příloze č. 19 k této vyhlášce,

K R6 .....koeficient přístupnosti uvedený v příloze č. 19 k této vyhlášce,

K R7 .....koeficient zabahnění uvedený v příloze č. 19 k této vyhlášce,

K R8 ..... koeficient kontaminace uvedený v příloze č. 19 k této vyhlášce,

K i ........ koeficient změn cen staveb uvedený v příloze č. 41 k této vyhlášce,

b) ostatní rybníky a malou vodní nádrž se určí podle vzorce

CS O = CS × K R 1 × K R2 × K i ,

kde

CS O .... cena stavby ostatního rybníku nebo malé vodní nádrže v Kč,

CS ....... základní cena stavby rybníka nebo malé vodní nádrže v Kč, určená podle odstavce 2,

K R1 .....koeficient opotřebení uvedený v příloze č. 19 k této vyhlášce,

K R2 ..... koeficient vodohospodářského významu uvedený v příloze č. 19 k této vyhlášce,

K i ........ koeficient změn cen staveb uvedený v příloze č. 41 k této vyhlášce.

(2) Základní cena stavby rybníka a malé vodní nádrže se určí podle vzorce

CS = C H + C O + C S ,

kde

C H ...... cena hráze v Kč určená podle odstavce 3,

C O ...... cena rybničních objektů v Kč určená podle odstavce 4,

C S ........ cena stok v Kč určená podle odstavce 5.

(3) Cena hráze se určí na základě určení jejího objemu sypané hráze podle vzorce

C H = S × c,

kde

S .......... objem hráze v m 3 určený podle přílohy č. 19 k této vyhlášce,

c .......... jednotková cena hráze včetně zpevnění proti erozi v Kč za m 3 se určí podle vzorce

c = 300 + 100 × V,

kde

V ......... maximální výška hráze v m,

přičemž platí, že minimální jednotková cena hráze činí 500 Kč za m 3 a maximální cena 1 200 Kč za m 3 .

(4) Cena rybničních objektů se uvažuje samostatně pouze u případů uvedených v příloze č. 19 k této vyhlášce, jinak jsou součástí ceny hráze.

(5) Cena rybničních stok se určí včetně objektů a dílčího opevnění. Uvažují se pouze stoky mimo vlastní katastr rybníka (nikoli stoky v rybničním dně), pokud nejsou součástí trvalého toku. Cena se určí podle přílohy č. 19 k této vyhlášce.

(6) Cena stavby vodního díla neuvedeného v odstavci 1 se určí podle § 17.

§ 23

Jiné stavby

Nestanoví-li se v této vyhlášce jinak, cena stavby se určí podle výše nákladů, které by byly nutné na její pořízení v místě stavby a v době jejího ocenění. Použije-li se k určení ceny cena srovnatelných staveb podle příslušných kritérií této vyhlášky, vynásobí se takto stanovená cena příslušnými koeficienty K i uvedenými v příloze č. 41 k této vyhlášce podle skutečného účelu užití a dále se v ocenění zohlední, zda je stavba nemovitou věcí, nebo je její součástí.

§ 24

Kulturní památka

Cena stavby, která je kulturní památkou, se určí podle § 10 až 23. Je-li umělecké a uměleckořemeslné dílo součástí konstrukce nebo vybavení stavby, jeho cena se zpravidla zohlední v koeficientu K 4 určením nového cenového podílu této konstrukce, pokud není stavba národní kulturní památkou. U těchto památek se cena uměleckých a uměleckořemeslných děl určí samostatně a přičte se k ceně stavby.

§ 25

Rozestavěná stavba

(1) Cena rozestavěné stavby se určí podle ustanovení části čtvrté hlavy první na základě projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem, a není-li projektová dokumentace, podle předpokládaného stavu stavby po jejím dokončení a sníží se podle stupně rozestavěnosti o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí, uvedené v příloze č. 21 k této vyhlášce. Pro stavby neuvedené v příloze č. 21 k této vyhlášce se výše cenových podílů nedokončených konstrukcí určí odhadem.

(2) Jednotka, popřípadě její část, která vznikne nebo se mění její velikost na úkor společných částí domu na základě smlouvy o výstavbě, se z hlediska oceňování posuzuje jako rozestavěná. Jejich cena se určí podle ustanovení části čtvrté hlavy I na základě jejich skutečného stavu se zohledněním stavu v projektové dokumentaci ověřené stavebním úřadem. Není-li projektová dokumentace k dispozici, vychází se z předpokládaného stavu po jejich dokončení. Cena se sníží o podíly chybějících a nedokončených konstrukcí s přihlédnutím ke stupni rozestavěnosti.

§ 26

Stavba určená k odstranění

(1) Cena stavby, o jejímž odstranění rozhodl soud nebo u které bylo stavebním úřadem nařízeno odstranění, případně povoleno odstranění, se určí jako obvyklá cena použitelného materiálu z jejího odstranění a sníží se o nezbytné náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i o náklady na úpravu terénu.

(2) Cena stavby, k jejímuž odstranění se nevyžaduje povolení stavebního úřadu, se určí podle odstavce 1 v případě, že jde o stavbu, která je určena k odstranění z důvodu špatného technického stavu.

(3) Převýší-li náklady na zbourání a odklizení materiálu a popřípadě i náklady na úpravu terénu obvyklou cenu použitelného materiálu, je cena stavby nulová.

§ 27

Stavba, která není spojena se zemí pevným základem

Stavba, která není spojena se zemí pevným základem, se ocení podle příslušných ustanovení této vyhlášky s tím, že určená cena u staveb oceňovaných podle § 12 až 16 nebo § 23 se násobí koeficientem 0,90. Tento koeficient se nepoužije v případě, že chybějící konstrukce základů byla uplatněna při výpočtu koeficientu vybavení stavby K 4 .

§ 28

Stavba s víceúčelovým užitím

Je-li stavba určena nebo užívána k různým účelům, ocení se celá stavba podle převažujícího účelu užití, lze-li tento určit, přičemž se nepřihlíží k půdnímu a podkrovnímu prostoru zemědělských staveb užívaných ke skladování zemědělských produktů. Nelze-li účel užití určit, ocení se počet měrných jednotek stavby užívaný ke stejnému účelu základní cenou za měrnou jednotku uvedenou ve vyhlášce podle tohoto účelu užití. Tato základní cena se upraví příslušnými koeficienty, přičemž K i je vázán na použitou základní cenu. Půdní a sklepní prostor, pokud není užíván nebo upraven k užívání pro určitý účel, se rozdělí poměrem objemů obestavěných prostorů užívaných k různým účelům a ocení se cenou uvedenou v této vyhlášce pro daný účel užívání.

§ 29

Stavba z více konstrukčních systémů

Je-li stavba provedena ze dvou nebo více podstatně odlišných konstrukčních systémů, zohlední se odlišnost druhu konstrukce v samostatném ocenění odlišných částí stavby podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

§ 29a

Cena stavby, popřípadě jednotky, které jsou součástí práva stavby, se určí podle § 10 až 30. To neplatí v případě ocenění stavby pro určení výše náhrady, pokud bylo ve smlouvě ujednáno jinak.

§ 30

Opotřebení stavby

(1) Opotřebení stavby se určí způsobem podle přílohy č. 21 k této vyhlášce. K ceně stavby po opotřebení se připočte cena technologického zařízení určujícího účel užití stavby, určená podle výše nákladů na jeho pořízení, snížená o jeho opotřebení.

(2) U rozestavěné stavby narušené povětrnostními nebo jinými vlivy a u jiné stavby uvedené v § 23 se cena sníží o opotřebení přiměřeně.

(3) Při výpočtu opotřebení stavby bez základů se přihlédne k její kratší životnosti oproti nemovité stavbě obdobného charakteru a životnost uvedená v tabulce č. 7 v příloze č. 21 k této vyhlášce se sníží o 20 až 40 %. Lze tak postupovat i v případě dočasné stavby, pokud je její dočasnost doložena.

(4) Při výpočtu opotřebení stavby, která je kulturní památkou, se přihlédne ke konstrukcím a vybavení, které jsou uměleckým nebo uměleckořemeslným dílem, popřípadě jsou tato díla jejich součástí. U těchto děl se opotřebení neuvažuje. Je-li dílo poškozeno, je nutné oprávněnost uplatněného snížení ceny doložit.

(5) V případě výskytu radonu ve stavbě se stavebním povolením vydaným do 28. února 1991 se cena stavby snižuje po odpočtu opotřebení podle odstavců 1 až 3 o 7 %. Výskyt radonu je nezbytné v ocenění doložit měřením.

(6) V případě stavby, jejíž dispoziční a konstrukční řešení již nevyhovuje současným standardním požadavkům příslušného způsobu využití stavby nebo již nevyhovuje stavebním normám, lze cenu stavby, upravenou podle odstavců 1, 3 a 5, po zdůvodnění snížit až o 5 % z důvodu morálního opotřebení. Morální opotřebení nelze uplatnit v případě, že snížení ceny stavby o opotřebení určené podle odstavce 1 včetně morálního opotřebení by přesáhlo 85 % z ceny stavby.

HLAVA II

OCEŇOVÁNÍ STAVEB KOMBINACÍ NÁKLADOVÉHO A VÝNOSOVÉHO ZPŮSOBU

§ 31

(1) Kombinací nákladového a výnosového způsobu se oceňuje stavba, jejíž cena se určí nákladovým způsobem podle § 12, pokud k datu ocenění

a) je celá stavba pronajatá,

b) je částečně pronajatá, jde-li o stavbu, nebo její převažující část, typu F, H, J, K, R, S, Z podle přílohy č. 8 k této vyhlášce, nebo typu C, I, J podle přílohy č. 9 k této vyhlášce,

c) není stavba pronajatá, ale jde o stavbu typu F, H, J, K, R, S, Z podle přílohy č. 8 k této vyhlášce, nebo typu C, I, J podle přílohy č. 9 k této vyhlášce a její stavebně technický stav pronajmutí umožňuje.

(2) Nájemné za nepronajaté plochy se určí ve výši obvyklého nájemného. Nelze-li pro účel užití stavby obvyklé nájemné v místě objektivně zjistit, ocení se tato stavba nákladovým způsobem podle části čtvrté hlavy I.

(3) Je-li nájemné v nájemní smlouvě stanoveno pro více staveb, které netvoří příslušenství k jiným nemovitým věcem nebo jsou součástí různých nemovitých věcí bez jeho rozlišení na jednotlivé stavby, oceňují se tyto stavby, jako by nebyly pronajaté.

(4) Je-li nájemní smlouvou spolu se stavbou oceňovanou podle odstavce 1 písm. a) pronajato i příslušenství bez rozlišení nájemného, zahrne se do ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu. Slouží-li příslušenství nejen stavbám oceňovaným kombinací nákladového a výnosového způsobu, ale i stavbám oceňovaným jiným způsobem, zahrne se do ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu pouze tehdy, převažuje-li jeho užití pro stavbu oceňovanou tímto způsobem, není-li v nájemní smlouvě uvedeno jinak.

(5) Stavby pro energetiku jako jsou kotelny, výměníkové stanice, trafostanice se pro účely ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu posuzují vždy tak, jakoby šlo o stavby oceňované podle § 12 bez ohledu na jejich zastavěnou plochu.

(6) Pokud stavby, které jsou kulturní památkou, splňují podmínky podle odstavce 1 písm. a), ocení se kombinací nákladového a výnosového způsobu, kromě národních kulturních památek.

(7) Výpočet ceny kombinací nákladového a výnosového způsobu stavby je uveden v příloze č. 23 v tabulce č. 2 podle zatřídění do skupiny v tabulce č. 1 k této vyhlášce na základě analýzy rozvoje nemovitosti.

§ 32

(1) Cena nemovitých věcí určená výnosovým způsobem uvedených v § 31 se určí podle vzorce

CV=NP×100,

kde

CV ...... cena určená výnosovým způsobem v Kč,

N ......... roční nájemné v Kč za rok, upravené podle následujících odstavců,

p .......... míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 22 k této vyhlášce; u staveb s víceúčelovým užitím se použije míra kapitalizace podle převažujícího účelu užití; jsou-li podíly účelu užití shodné a míra kapitalizace rozdílná, použije se vyšší míra kapitalizace.

(2) Roční nájemné se určí z nájemní smlouvy nebo z jiných dokladů o placení nájemného. Nejsou-li doklady o placení nájemného k dispozici nebo je-li v nich nájemné nižší než obvyklé, určí se nájemné ve výši obvyklé ceny podle § 2 odst. 1 zákona o oceňování majetku. Výše obvyklého nájemného musí být doložena. Roční nájemné je součtem nájemného za všechny pronajmutelné podlahové plochy stavby v průběhu posledních dvanácti měsíců.

(3) Celková podlahová plocha stavby se určí jako součet výměr podlahových ploch jednotlivých podlaží v členění podle skutečného účelu užití, přičemž se do ní nezapočítávají podlahové plochy společných prostor staveb, jako jsou chodby, schodiště, případně půdy, sklepy, prádelny, sušárny, kotelny a podobně, pokud nejsou uvedeny v nájemní smlouvě. Celková podlahová plocha se sníží o podlahovou plochu nepronajatých prostor, jejichž stavebně technický stav neumožňuje užívání nebo jejich stavebně technické provedení je speciální a v místě není předpoklad jejich pronajmutí, a to pouze na základě zdůvodnění, kterým je zejména fotodokumentace, výčet a podrobný popis těchto prostor. K jednotlivým pronajmutelným plochám v členění podle podlaží se uvede výše nájemného za m 2 .

(4) Do ročního nájemného se nezahrnují ceny služeb poskytovaných s užíváním pronajatých nemovitostí.

(5) Roční nájemné za celou stavbu podle odstavce 2 se sníží o 40 % a o nájemné z pozemku, je-li stavba samostatnou nemovitou věcí, popřípadě je-li součástí práva stavby. Pokud nájemné z pozemku nebylo sjednáno, nebo pokud je stavba součástí pozemku, sníží se o 5 % z ceny pozemku, určené podle cenové mapy stavebních pozemků nebo podle § 4 odst. 1. Při výpočtu se vychází pouze ze skutečně zastavěných ploch stavbami oceňovanými podle § 31 odst. 1. Přitom platí, že celková výše odpočtu nesmí být vyšší než 50 % z ročního nájemného podle odstavce 2.

§ 33

Ustanovení § 31 a 32 se použijí i v případě, že je nemovitá věc propachtovaná, pokud lze z pachtovného, uvedeného ve smlouvě, určit samostatně peněžitou hodnotu plnění za nájemné.

HLAVA III

OCEŇOVÁNÍ STAVEB POROVNÁVACÍM ZPŮSOBEM

§ 34

Cena stavby porovnávacím způsobem se určuje u staveb, které vyhovují podmínkám uvedeným v § 35 až 37, podle vzorce

CS p = OP × ZCU × I T × I p ,

kde

CS p ..... cena stavby určená porovnávacím způsobem,

OP ...... obestavěný prostor v m 3 ,

ZCU ... základní cena upravená stavby v Kč za m 3 ,

I T ......... index trhu, který se určí podle § 4 odst. 1,

I p ......... index polohy pozemku, na kterém se nachází stavba podle § 4 odst. 1.

Indexy se pro další výpočet zaokrouhlují na tři desetinná místa.

§ 35

Rodinný dům, rekreační chalupa a rekreační domek

(1) Cena porovnávacím způsobem se zjišťuje u dokončeného rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku, vymezených v § 13 odst. 2 a 5, s výjimkou těch, které patří k původní zemědělské usedlosti, o obestavěném prostoru do 1 100 m 3 včetně.

(2) Základní cena upravená rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku se určí podle vzorce

ZCU = ZC × I V ,

kde

ZCU ... základní cena upravená v Kč za m 3 obestaveného prostoru,

ZC ...... základní cena v Kč za m 3 podle tabulky č. 1 přílohy č. 24 k této vyhlášce,

I V ........ index konstrukce a vybavení se stanoví podle vzorce

lv=1+∑i=112×V13,

kde

V i ... hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu konstrukce a vybavení uvedeného v tabulce č. 2 v příloze č. 24 k této vyhlášce.

Popisy hodnocených znaků, charakteristik jejich kvalitativních pásem a jejich hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 2 v příloze č. 24 k této vyhlášce.

Hodnota i-tého znaku se stanoví začleněním nemovitosti podle jejich charakteristik do kvalitativního pásma znaku.

Index se pro další výpočet zaokrouhlí na tři desetinná místa.

(3) V základní ceně je zahrnuto standardní vybavení rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku uvedené v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(4) Není-li základní cena rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku uvedena v tabulce č. 1 v příloze č. 24 k této vyhlášce nebo je-li na pozemcích v jednotném funkčním celku s nimi stavba určená nebo užívaná pro podnikání, určí se jejich cena podle § 13.

(5) Cena rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku, určená porovnávacím způsobem, zahrnuje i cenu společně užívaných venkovních úprav, uvedených v příloze č. 17 k této vyhlášce, kromě položek č. 15, 19, 21, 23 a 34, a popřípadě cenu společně užívaných vedlejších staveb, pokud součet výměr jejich zastavěných ploch není větší než 25 m 2 .

(6) Je-li součet výměr zastavěných ploch všech společně užívaných vedlejších staveb s rodinným domem, rekreační chalupou nebo rekreačním domkem větší než 25 m 2 , ocení se tyto stavby samostatně podle části čtvrté hlavy I.

§ 36

Rekreační chata a zahrádkářská chata

(1) Cena porovnávacím způsobem se určuje u dokončené rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty vymezených v § 14 odst. 2 a 3.

(2) Základní cena upravená rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty se určí podle vzorce

ZCU = ZC × I V ,

kde

ZCU ... základní cena upravená v Kč za m 3 obestaveného prostoru,

ZC ...... základní cena v Kč za m 3 podle tabulky č. 1 přílohy č. 25 k této vyhlášce,

I V ........ index konstrukce a vybavení se stanoví podle vzorce

lv=1+∑i=19V10,

kde

V i ... hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu konstrukce a vybavení dle tabulky č. 2 přílohy č. 25 k této vyhlášce.

Popisy hodnocených znaků, charakteristik jejich kvalitativních pásem a jejich hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 2 v příloze č. 25 k této vyhlášce. Hodnota i-tého znaku se stanoví začleněním nemovitosti podle jejích charakteristik do kvalitativního pásma znaku.

Index se pro další výpočet zaokrouhlí na tři desetinná místa.

(3) V základní ceně je zahrnuto standardní vybavení rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty uvedené v příloze č. 12 k této vyhlášce. Není-li základní cena rekreační a zahrádkářské chaty uvedena v tabulce č. 1 v příloze č. 25 k této vyhlášce, určí se jejich cena podle § 14.

(4) Cena rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty určená porovnávacím způsobem zahrnuje i cenu společně užívaných venkovních úprav, uvedených v příloze č. 17 k této vyhlášce, kromě položek č. 15, 19, 21, 23 a 34, a popřípadě cenu společně užívaných vedlejších staveb, pokud součet výměr jejich zastavěných ploch není větší než 25 m 2 .

(5) Je-li součet výměr zastavěných ploch všech vedlejších staveb společně užívaných se stavbou rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty větší než 25 m 2 , ocení se tyto stavby samostatně podle části čtvrté hlavy I.

§ 37

Garáž

(1) Cena porovnávacím způsobem se určí u dokončené samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže, která není společně užívána s jinými stavbami, kromě staveb oceňovaných podle § 35 a 36.

(2) Základní cena upravená garáže se určí podle vzorce

ZCU = ZC × I V ,

kde

ZCU ... základní cena upravená v Kč za m 3 obestaveného prostoru,

ZC ...... základní cena v Kč za m 3 podle tabulky č. 1 v příloze č. 26 k této vyhlášce,

I V ........ index konstrukce a vybavení se stanoví podle vzorce

lv=1+∑i=15Vi×V6,

kde

V i ... hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu konstrukce a vybavení podle tabulky č. 2 přílohy č. 26 k této vyhlášce.

Popisy hodnocených znaků, charakteristik jejich kvalitativních pásem a jejich hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 2 v příloze č. 26 k této vyhlášce.

Hodnota i-tého znaku se stanoví začleněním nemovitosti podle jejích charakteristik do kvalitativního pásma znaku.

Index se pro další výpočet zaokrouhlí na tři desetinná místa.

(3) Cena garáže určená porovnávacím způsobem zahrnuje popřípadě i cenu společně užívaných venkovních úprav, uvedených v příloze č. 17 k této vyhlášce, kromě položky 2.7.

(4) Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m 2 nebo stavba má více než dvě podlaží, určí se cena garáže podle § 12.

§ 38

Jednotky

(1) Cena jednotky, kterou je byt, nebo která zahrnuje byt nebo soubor bytů, v budově typu J a K z přílohy č. 8 k této vyhlášce, a spoluvlastnického podílu na společných částech nemovité věci, se určí podle vzorce

CJP=∑i=1nCBi+pCP,

kde

CJ P ...... cena jednotky porovnávacím způsobem v Kč,

CB i ...... cena i-tého bytu v Kč,

pCP .... cena příslušného podílu jednotky na pozemku v Kč,

i ........... pořadové číslo bytu v jednotce,

n .......... počet bytů v jednotce.

Cena bytu porovnávacím způsobem se určuje podle vzorce

CB P = PP × ZCU × I T × I P ,

kde

CB P ..... cena bytu určená porovnávacím způsobem v Kč,

⟪TABLE:tbl_001⟫

ZCU ... základní cena upravená za m 2 v Kč,

I T ......... index trhu, který se určí podle § 4 odst. 1,

I P ......... index polohy pozemku, na kterém se nachází stavba s jednotkou podle § 4 odst. 1.

Základní cena upravená se určí podle vzorce

ZCU = ZC × I V ,

kde

ZCU ... základní cena upravená v Kč za m 2 podlahové plochy bytu,

ZC ...... základní cena v Kč za m 2 podle přílohy č. 27 tabulky č. 1 k této vyhlášce,

I V ........ index konstrukce a vybavení se určí podle vzorce

lv=1+∑i=19Vi×V10,

kde

V i ... hodnota kvalitativního pásma i-tého znaku indexu konstrukce a vybavení z tabulky č. 2 přílohy č. 27 k této vyhlášce.

Popisy hodnocených znaků, charakteristik jejich kvalitativních pásem a jejich hodnoty jsou uvedeny v příslušných tabulkách uvedených příloh.

Hodnota i-tého znaku se stanoví začleněním nemovitosti podle jejích charakteristik do kvalitativního pásma znaku.

Index cenového porovnání se pro další výpočet zaokrouhlí na tři desetinná místa.

(2) Cena bytu určená porovnávacím způsobem zahrnuje i příslušný podíl na ceně příslušenství stavby, které není stavebně její součástí, jako jsou zejména venkovní úpravy, studna a vedlejší stavba sloužící výhradně společnému užívání.

(3) Spoluvlastnický podíl na pozemku či na pozemcích a popřípadě na trvalých porostech se ocení samostatně podle částí třetí a šesté.

ČÁST PÁTÁ

VĚCNÁ PRÁVA K NEMOVITÝM VĚCEM

§ 39

Oceňování práva stavby

(1) Cena práva stavby s nezřízenou stavbou vyhovující právu stavby se určí podle vzorce

CPS N = ru × t,

kde

CPS N ... cena práva stavby s nezřízenou stavbou,

ru ........ roční užitek z práva stavby v Kč,

t ........... počet let dalšího užívání do zániku práva stavby, nejvýše však 5 let.

(2) Roční užitek práva stavby bez zřízené stavby se určí ve výši obvyklého nájemného z pozemku, ke kterému je zřízeno právo stavby. Nelze-li obvyklé nájemné z pozemku objektivně zjistit, stanoví se roční užitek z ceny pozemku, určené podle § 4, ve výši 5 %.

(3) Cena práva stavby se zřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se určí jako současná hodnota užitku plynoucího z práva stavby podle vzorce

CPSZ=11+pn×ru×1+pn-1p+N,

kde

CPS Z ... cena práva stavby se zřízenou stavbou v Kč,

ru ........ roční užitek z práva stavby v Kč,

⟪TABLE:tbl_001⟫

n .......... počet let dalšího užívání do zániku práva stavby,

N ......... náhrada při zániku práva stavby v Kč.

(4) Roční užitek práva stavby se zřízenou stavbou vyhovující právu stavby se určí ve výši 5 % ze součtu cen pozemku a ceny stavby vyhovující právu stavby, určené podle § 10.

(5) Bylo-li právo stavby zřízeno za úplatu a ujednala-li se úplata v opětujících dávkách jako stavební plat, zatěžuje právo stavby jako reálné břemeno.

(6) Počtem let dalšího užívání práva stavby se rozumí počet let, který uplyne od roku, ke kterému se ocenění provádí, do roku zániku práva stavby uvedeného ve veřejném seznamu.

(7) Výše náhrady se určuje podle ujednání ve smlouvě; není-li ujednáno, postupuje se podle občanského zákoníku. Určuje-li se výše náhrady z ceny stavby a pokud nebylo ujednáno jinak, stavba se oceňuje

a) při zániku práva stavby cenou obvyklou, nebo

b) cenou zjištěnou podle § 11, určuje-li se výše náhrady pro ocenění práva stavby; přitom se zohledňuje její předpokládaný stavebně technický stav při běžné údržbě v době zániku práva stavby.

§ 39a

Oceňování věcného břemene

(1) Cena věcného břemene se určuje v závislosti na počtu let jeho dalšího trvání a ročního užitku oprávněného, kromě časově neomezeného reálného břemene a vykupitelné služebnosti. Je-li věcné břemeno zřízeno na dobu

a) neurčitou, cena věcného břemene, s výjimkou zjednodušeného ocenění věcného břemene pro technickou infrastrukturu podle § 39b, se určí podle vzorce

⟪TABLE:tbl_001⟫

kde

CB N ... cena věcného břemene zřízeného na dobu neurčitou v Kč,

ru o .... roční užitek oprávněného z věcného břemene v Kč, určený podle odstavce 2,

p....... míra kapitalizace podle přílohy č. 22 k této vyhlášce, v setinném vyjádření,

b) určitou nebo na dobu života, cena věcného břemene se určí podle vzorce

⟪TABLE:tbl_001⟫

kde

CB U ... cena věcného břemene zřízeného na dobu určitou nebo na dobu života v Kč,

ru o .... roční užitek oprávněného z věcného břemene v Kč, určený podle odstavce 2,

p....... míra kapitalizace podle přílohy č. 22 k této vyhlášce, v setinném vyjádření,

n....... počet let dalšího trvání věcného břemene určený podle odstavce 3.

(2) Roční užitek oprávněného z věcného břemene se určí jako součet všech dílčích ročních užitků, které plynou oprávněnému z věcného břemene, podle vzorce

⟪TABLE:tbl_001⟫

kde

ru o .... roční užitek oprávněného z věcného břemene v Kč,

ru i .... dílčí roční užitek oprávněného z věcného břemene z nemovité věci nebo její části zatížené věcným břemenem v Kč, který se obvykle zjistí pro ocenění

a) služebnosti pozemkové s výjimkou věcného břemene pro technickou infrastrukturu podle § 39b, nebo užívacího práva, popřípadě obdobného práva z ročního obvyklého nájemného určeného podle § 1a plynoucího ze zatížené nemovité věci nebo její části se zohledněním případných nákladů na zachování a opravu zatížené nemovité věci, které nese oprávněný; obvyklé nájemné se určí vynásobením počtu měrných jednotek nemovité věci zatížených služebností ročním obvyklým nájemným za měrnou jednotku v Kč; u věcného břemene pro technickou infrastrukturu a pokud nelze v ostatních případech obvyklé nájemné z nemovité věci zjistit, se vychází při určení ročního užitku ze simulovaného nájemného, které se určí ve výši 5 % ze zjištěné jednotkové základní ceny upravené, pro nemovitou věc zatíženou věcným břemenem; od takto zjištěného nájemného se odečte obvyklá cena nákladů na zachování a opravu zatížené nemovité věci, které nese oprávněný,

b) služebnosti požívacího práva, ze součtu dílčího ročního užitku oprávněného určeného podle písmene a) a dílčího ročního užitku ve výši obvyklé ceny plodů a užitků vzešlých ze zatížené nemovité věci za rok touto služebností, při zohlednění obvyklých dosažitelných výnosů a užitků, a odpočtu nákladů, bez nichž by se plodů a užitků nedosáhlo, není-li ve smlouvě uvedeno jinak,

c) reálného břemene, z ročního prospěchu plynoucího ze závazku, který je vlastník nemovité věci povinen poskytovat oprávněnému; u naturálního plnění nebo poskytované služby se určí ve výši obvyklé ceny určené podle § 1a v rozsahu podle smlouvy, pokud nebyl ve smlouvě určen, pak podle běžné zvyklosti,

i…… pořadové číslo dílčího ročního užitku plynoucího z věcného břemene,

n…… počet dílčích ročních užitků plynoucí z věcného břemene,

ko i …. koeficient míry užitku, který zohledňuje podíl oprávněného z věcného břemene na ročním užitku plynoucím z nemovité věci vlastníkovi a míru omezení vlastníka věci, vyjadřuje způsob a četnost využívání nemovité věci oprávněným. Koeficient míry užitku se určuje podle účelu užívání zatížené nemovité věci věcným břemenem oprávněným. Pokud

a) oprávněný nemovitou věc užívá shodně s jejím účelem užití, hodnota koeficientu se určí jako podíl na užívání nebo spoluužívání nemovité věci oprávněným,

b) oprávněný nemovitou věc využívá k jinému účelu, než ke kterému je nemovitá věc určena a skutečně užívána, hodnota koeficientu se určí ve výši omezení užívání vlastníka v souvislosti s tímto zatížením,

c) se jedná o věcné břemeno pro technickou infrastrukturu, a to na dobu neurčitou, určí se hodnota koeficientu podle tabulky č. 2 přílohy č. 22a k této vyhlášce.

(3) Počet let dalšího trvání věcného břemene se určí jako doba, která uplyne od roku, ke kterému se ocenění provádí, do zániku věcného břemene. Nelze-li datum zániku věcného břemene ze smlouvy o zřízení věcného břemene určit, vyjma věcného břemene zřízeného na dobu života, má se za to, že bylo zřízeno na dobu neurčitou. V případě, že se jedná o

a) osobní věcné břemeno sjednané na dobu života, průměrný počet let dalšího trvání věcného břemene n se určí z tabulky č. 3 přílohy č. 22a k této vyhlášce podle věku oprávněného k datu ocenění,

b) časově neomezenou osobní služebnost, kde oprávněnou osobou je právnická osoba, má se za to, že služebnost byla sjednána na dobu neurčitou,

c) služebnost opory cizí stavby, počet let dalšího trvání věcného břemene se určí podle další životnosti stavby nebo konstrukce, která je zatížena touto služebností.

(4) Nelze-li cenu věcného břemene zjistit podle odstavců 1 až 3, oceňuje se peněžní částkou ve výši 10000 Kč.

(5) Právo zřízené jinak než věcným břemenem obdobné služebnosti nebo reálnému břemenu se oceňuje podle odstavců 1 až 4.

§ 39b

Zjednodušené ocenění věcného břemene pro technickou infrastrukturu

(1) Zjednodušené ocenění věcného břemene pro technickou infrastrukturu se použije pro umístění podzemního vedení technické infrastruktury do silničního nebo pomocného silničního pozemku, pokud je zřízeno na dobu neurčitou. Cena se určuje v závislosti na umístění vedení na těchto pozemcích, a to podle vzorce

CB Z = ru z x d x k u ,

kde

CB Z .... cena věcného břemene pro technickou infrastrukturu v Kč určená zjednodušeným způsobem,

ru z ……roční užitek oprávněného v Kč za m z věcného břemene pro podzemní technickou infrastrukturu, který se určí podle vzorce

ru z = ZC × 0,015× D k ,

kde

ZC....... základní cena stavebního pozemku v Kč za 1 m 2 určená podle § 3,

0,015…. konstanta,

D k .... diferenciační konstanta, která má hodnotu 2 v případě podzemního elektrického vedení v napěťové hladině do 110 kV včetně a hodnotu 1 v případě ostatních podzemních vedení technické infrastruktury,

d…….. délka vedení technické infrastruktury v m,

k u …….koeficient míry užitku a omezení vlastníka nemovité věci pro zjednodušené ocenění věcného břemene pro technickou infrastrukturu, který se určí podle tabulky č. 1 přílohy č. 22a k této vyhlášce, v závislosti na umístění vedení v silničním pozemku nebo pomocném silničním pozemku, a který zohledňuje šíři technické infrastruktury.

(2) Hodnota ročního užitku činí nejméně 10 Kč za 1 m a nejvíce 1500 Kč za 1 m.

§ 39c

Oceňování závady na nemovité věci

(1) Celková cena závad zatěžujících nemovitou věc se určuje v závislosti na počtu let jejich dalšího trvání, podle vzorce

⟪TABLE:tbl_001⟫

kde

CZ….. celková cena závad zatěžujících nemovitou věc v Kč,

n…….. počet dílčích závad připadajících na dobu neurčitou,

u…….. počet dílčích závad připadajících na dobu určitou nebo dobu života oprávněného,

CZ ni ..... cena i-té dílčí závady na dobu neurčitou v Kč, kromě časově neomezeného reálného břemene a vykupitelné služebnosti, která se určí podle vzorce

⟪TABLE:tbl_001⟫

kde

CZ ni …. cena i-té dílčí závady na dobu neurčitou v Kč,

rj v ........ dílčí roční újma vlastníka nemovité věci ze závady v Kč, určená podle odstavce 2,

p.......... míra kapitalizace podle přílohy č. 22 k této vyhlášce, v setinném vyjádření,

CZ ui ..... cena i-té dílčí závady na dobu určitou nebo na dobu života oprávněného v Kč, kromě časově neomezeného reálného břemene a vykupitelné služebnosti, která se určí podle vzorce

⟪TABLE:tbl_001⟫

kde

CZ ui ..... cena i-té dílčí závady na dobu určitou nebo na dobu života oprávněného v Kč,

rj v ........ dílčí roční újma vlastníka nemovité věci v Kč, určená podle odstavce 2,

p.......... míra kapitalizace podle přílohy č. 22 k této vyhlášce, v setinném vyjádření,

k......... počet let dalšího trvání dílčí závady zatěžující nemovitou věc, určený podle odstavce 3, nebo počet let trvání určený v závislosti na době života oprávněného k datu ocenění, určeném podle tabulky č. 3 přílohy č. 22a k této vyhlášce.

(2) Dílčí roční újma vlastníka nemovité věci ze závady rj v se určí jako rozdíl mezi výší dílčího ročního užitku plynoucího z nemovité věci bez zatížení závadou a výší dílčího ročního užitku z nemovité věci se zatížením závadou. V případě, že dílčí roční újma vlastníka nemovité věci odpovídá dílčímu ročnímu užitku oprávněného z věcného břemene, postupuje se obdobně podle § 39a odst. 2.

(3) Počet let dalšího trvání závady se určí jako doba, která uplyne od roku, ke kterému se ocenění provádí, do zániku závady. Je-li závadou věcné břemeno, pak se počet let dalšího trvání určí podle § 39a odst. 3. V ostatních případech dalšího trvání závady se postupuje obdobně.

(4) Celková cena souhrnu závad zatěžujících nemovitou věc nesmí činit více jak 80 % určené ceny nemovité věci.

ČÁST ŠESTÁ

OCEŇOVÁNÍ TRVALÝCH POROSTŮ

§ 40

Lesní porost na lesním pozemku

(1) Lesním porostem jsou stromy nebo stromy a keře lesních dřevin, které jsou na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Cena lesního porostu na lesním pozemku je součtem cen jednotlivých skupin dřevin uvedených v příloze č. 28 k této vyhlášce v poměru jejich plošného zastoupení v porostu.

(2) Základní cena jednotlivých skupin dřevin se určí podle vzorce

H a = [(A u - c) × f a + c] × B a ,

kde

H a ....... základní cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění v Kč za m 2 ,

A u ....... cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň v Kč za m 2 ,

c .......... náklady na zajištěnou kulturu v Kč za m 2 ,

f a .......... věkový hodnotový faktor pro obmýtí u, věk ke dni ocenění a příslušný bonitní stupeň,

B a ........ zakmenění ve věku ke dni ocenění.

(3) Pro účely výpočtu dále platí, že

a) údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se určí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy a ověří se, popřípadě upraví, podle skutečného stavu. Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin jsou uvedeny v příloze č. 29 k této vyhlášce,

b) cena mýtní výtěže A u ve věku u podle jednotlivých skupin dřevin, obmýtí a bonitních stupňů je uvedena v příloze č. 30; pro obmýtí neuvedené v příloze č. 30, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 28 k této vyhlášce, se cena mýtní výtěže A u určí jako přiměřená hodnota interpolací,

c) obmýtí u se přebírá z lesního hospodářského plánu nebo z lesní hospodářské osnovy. Je-li v nich uvedené obmýtí nižší než nejnižší obmýtí pro danou skupinu dřevin stanovené v příloze č. 30 k této vyhlášce, použije se pro ocenění toto nejnižší obmýtí. Je-li v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově uvedeno obmýtí vyšší než v příloze č. 30 k této vyhlášce, ve které je stanoveno nejvyšší obmýtí pro danou skupinu dřevin, použije se pro ocenění toto nejvyšší obmýtí,

d) náklady na m 2 zajištěné kultury c podle skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 31 k této vyhlášce. Náklady na zajištěnou kulturu zahrnují výdaje na založení lesního porostu, na potřebnou ochranu kultury, na odvrácení případných rizik a na ošetřování kultury až do doby zajištění kultury lesního porostu a nezahrnují náklady vynakládané po uplynutí doby zajištění kultury, například náklady na péči o mlaziny a náklady na pročistky a prořezávky,

e) věkový hodnotový faktor f a pro příslušné obmýtí je uveden v příloze č. 32 k této vyhlášce.

(4) Pro obmýtí neuvedené v příloze č. 32 k této vyhlášce, pokud je v rámci rozpětí obmýtí přiřazeného skupinám dřevin v příloze č. 28 k této vyhlášce, se základní cena za m 2 skupiny dřevin vypočte podle vzorce

Ha=Au-c×fa×1fuv+c×Ba,

kde

H a .......základní cena skupiny dřevin ve věku ke dni ocenění,

A u .......cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,

c ..........náklady na zajištěnou kulturu,

B a ........zakmenění ve věku ke dni ocenění,

f a ..........se převezme z přílohy č. 32 k této vyhlášce pro nejblíže vyšší tabulkové obmýtí,

1/f uv .... je opravný faktor pro obmýtí, kde číselná hodnota f se převezme z přílohy č. 32 k této vyhlášce pro věk odpovídající hledanému obmýtí ze stejného sloupce jako hodnota f a .

(5) Je-li skutečný věk dřevin vyšší než obmýtí pro danou skupinu dřevin uvedené v příloze č. 32 k této vyhlášce, má věkový hodnotový faktor f a hodnotu jedna a základní cena za m 2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

H a = A u × B a ,

kde

A u ....... cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku obmýtí u pro příslušný bonitní stupeň,

B a ........ zakmenění ve věku ke dni ocenění.

(6) Je-li skutečný věk dřeviny vyšší než obmýtí stanovené v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově a skutečný věk dřeviny se přitom nachází v rozpětí cen mýtní výtěže A a přiřazené skupinám dřevin v příloze č. 30 k této vyhlášce, má věkový hodnotový faktor f a hodnotu jedna a základní cena za m 2 skupiny dřevin se vypočte podle vzorce

H a = A a × B a ,

kde

A a ........ cena mýtní výtěže skupiny dřevin ve věku a, to znamená skutečný věk skupiny dřevin, pro příslušný bonitní stupeň určený interpolací z cen mýtní výtěže uvedených v příloze č. 30 k této vyhlášce,

B a ........ zakmenění ve věku ke dni ocenění.

§ 41

(1) Není-li lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova vyhotovena, určí se údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění podle skutečnosti. Obmýtí se převezme z oblastního plánu rozvoje lesů pro příslušný hospodářský soubor.

(2) Je-li cena mýtní výtěže A u nižší než náklady na zajištěnou kulturu c, například u lesů s nízkou produkcí, jsou základní cenou lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu c uvedené v příloze č. 31 k této vyhlášce.

(3) Základní cenou nezajištěné kultury je součet nákladů vynakládaných v jednotlivých letech podle stáří kultury uvedený v příloze č. 31 k této vyhlášce upravený podle podílu skutečného a stanoveného minimálního počtu jedinců, nejvýše 1,3násobku minimálního počtu jedinců.

(4) Při ocenění vlastnického podílu singulárních lesů lze využít postup ocenění podle § 45 a průměrného zakmenění a plochy po věkových třídách v členění na jednotlivé skupiny dřevin, průměrné bonity dřevin, popřípadě i průměrného procenta srážek, stanoveného pro jednotlivé věkové třídy v lesním hospodářském plánu nebo lesní hospodářské osnově.

(5) Při oceňování víceetážových porostů nebo porostů s přirozenou obnovou nesmí součet ploch jednotlivých etáží překročit skutečnou výměru lesních pozemků v dané porostní skupině.

§ 42

Cenová přirážka, srážky a koeficienty

(1) Základní ceny skupin dřevin určené podle § 40 a 41 se upraví přirážkami a srážkami uvedenými v tabulkách č. 1 až 3 v příloze č. 33 k této vyhlášce se zdůvodněním.

(2) Je-li věk dřevin oceňované skupiny lesních dřevin nižší než její obmýtí, sníží se její základní cena koeficientem K v vypočteným jako hodnota 1,00 snížená o rozdíl obmýtí a věku oceňované skupiny lesních dřevin násobený hodnotou 0,005/rok [dále jen „věkový koeficient lesního porostu“ K v = 1 - (u - a) × 0,005].

(3) Jsou-li splněny podmínky pro uplatnění více druhů srážek, lze základní cenu snížit až o 75 %, nebo v případě plošně odumírajících nebo plošně odumřelých lesních porostů až o 85 %.

§ 43

Lesní porost na nelesním pozemku

Má-li trvalý porost na nelesním pozemku charakter lesního porostu, lze jeho cenu zjistit podle § 40 až 42.

§ 44

Nelesní porost

(1) Nelesní porost na nelesním pozemku s výměrou pozemku větší než 1 000 m 2 , s výjimkou ovocných dřevin, vinné révy a chmelových rostlin, nebo s počtem stromů větším než 50 ks, lze ocenit postupem uvedeným v příloze č. 34 k této vyhlášce.

(2) Nelesním porostem jsou okrasné, ovocné i jiné stromy a keře, včetně lesních dřevin, které v zastavěném a nezastavěném území plní také jiné funkce než porosty rostoucí na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, zejména jako zeleň v zástavbě i ve volné krajině, doprovodná zeleň vodních toků včetně břehových porostů a doprovodná zeleň komunikací.

(3) Cena nelesního porostu podle odstavce 1 je součtem cen určených pro jednotlivé skupiny jehličnatých a listnatých dřevin uvedených v příloze č. 34 tabulkách č. 2 a 3 k této vyhlášce.

(4) Jednotlivé dřeviny v nelesním porostu se podle příbuznosti a růstových vlastností zařadí do příslušných skupin podle přílohy č. 28 k této vyhlášce.

(5) Cena jednotlivých skupin dřevin se upraví podle příloh č. 39 a 40 k této vyhlášce a určí podle vzorce

C SD = V NP × P SD × C NP × SSB SD × K vp × K sv × K z ,

kde

C SD ..... cena skupiny dřevin,

V NP ..... výměra nelesního porostu v m 2 ,

P SD ...... podíl skupiny dřevin v nelesním porostu,

C NP ..... cena nelesního porostu v Kč za m 2 pro jehličnaté porosty uvedená v příloze č. 34 k této vyhlášce v tabulce č. 2 a pro listnaté porosty uvedená v tabulce č. 3,

SSB SD .. součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin uvedený v příloze č. 34 v tabulce č. 1 k této vyhlášce,

K vp ...... koeficient vegetační pokryvnosti uvedený v příloze č. 39 v tabulce č. 7 k této vyhlášce,

K sv ...... koeficient sadovnického významu uvedený v příloze č. 39 v tabulce č. 8 k této vyhlášce,

K z ........ koeficient typu zeleně uvedený v příloze č. 39 v tabulce č. 9 k této vyhlášce.

§ 45

Oceňování lesního porostu zjednodušeným způsobem

(1) Výnosová cena lesního porostu se určí zjednodušeným způsobem. Pokud se jedná o ocenění plošně odumírajících nebo plošně odumřelých lesních porostů, lze je ocenit podle § 40 až 42.

(2) Cena lesního porostu podle odstavce 1 je součtem dílčích cen jednotlivých skupin dřevin v poměru jejich plošného zastoupení v oceňovaném lesním porostu.

(3) Cena jednotlivých skupin dřevin se určí podle vzorce

ZC SD = V SD × C SD × B a ,

kde

ZC SD .. určená cena skupiny dřevin v Kč,

V SD ..... výměra zastoupené skupiny dřevin v m 2 ,

C SD ..... cena v Kč za m 2 pro příslušnou skupinu dřevin, věk, bonitní stupeň a zakmenění 1,0 uvedená v tabulkách č. 1 až 6 v příloze č. 35 k této vyhlášce,

B a ........ zakmenění porostu ve věku ke dni ocenění.

(4) Údaje o zastoupení dřevin v lesním porostu, o jejich věku, bonitním stupni a zakmenění se určí z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy a ověří se, popřípadě upraví podle skutečného stavu. Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin jsou uvedeny v příloze č. 29 k této vyhlášce.

§ 46

Ovocné dřeviny, rychle rostoucí dřeviny, vinná réva, chmelové a okrasné rostliny

(1) Základní ceny ovocných dřevin, vinné révy a rostlin chmelu, jakož i možnosti a způsoby jejich úpravy, jsou uvedeny

a) pro ovocné dřeviny v příloze č. 36 k této vyhlášce, rozdělené na část 1 - intenzivní výsadba v Kč za m 2 a část 2 - extenzivní, zahrádková výsadba, vesměs v Kč za ks,

b) pro révu vinnou včetně zařízení vinic v příloze č. 37 k této vyhlášce, pro část 1 - komerční vinice v Kč za m 2 , část 2 - podnožové vinice v Kč za m 2 , část 3 - nekomerční vinice v Kč za m 2 a část 4 - ostatní výsadba vinné révy v Kč za keř,

c) pro chmelové rostliny včetně zařízení chmelnic v příloze č. 38 k této vyhlášce, pro část 1 - chmelnice s neozdravenými rostlinami a část 2 - chmelnice s ozdravenými rostlinami.

(2) Základní cena a druhy rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích na zemědělské půdě jsou uvedeny v přílohách č. 43 a 42 k této vyhlášce v Kč za m 2 . Základní cena se vynásobí korekčními faktory porostů a pozemků podle přílohy č. 44 k této vyhlášce a výměrou výmladkové plantáže v m 2 .

(3) Základní cena okrasných rostlin podle příslušné skupiny a věkové kategorie uvedené v přílohách č. 39 a 40 k této vyhlášce, včetně trvalých nelesních porostů na nelesních pozemcích do 1 000 m 2 včetně nebo s počtem stromů do 50 ks včetně, se případně upraví věcně zdůvodněnými přirážkami a srážkami uvedenými v příloze č. 39 k této vyhlášce a vynásobí se koeficientem K 5 uvedeným v příloze č. 20 v tabulce č. 1 k této vyhlášce a K z uvedeným v příloze č. 39 v tabulce č. 9 k této vyhlášce.

(4) Určená cena okrasné rostliny podle odstavce 3 nesmí být nižší než 1 % z její základní ceny uvedené v příloze č. 39 v tabulkách č. 2 až 6 k této vyhlášce.

§ 47

Oceňování ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů zjednodušeným způsobem

(1) Cena trvalých porostů ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů, rostoucích na jednom nebo více pozemcích v jednotném funkčním celku se stavbami oceňovanými podle § 13, 14, 21, 35, 36 a 38, se pro účely podle jiného právního předpisu 1 ) určí způsobem podle odstavců 3 až 5 postupem podle odstavce 2.

(2) Celková pokryvná plocha trvalých porostů ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů, oceňovaných podle tohoto ustanovení na pozemcích v jednotném funkčním celku může být nejvýše 1 500 m 2 včetně. Pokryvnou plochou se v daném případě rozumí plocha kolmých průmětů obsahu všech korun jednotlivých rostlin na povrch pozemku, jehož jsou součástí. Pokud je pokryvná plocha těchto porostů větší než 1 500 m 2 , ocení se trvalé porosty ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů podle § 46. Cena pokryvné plochy se určí jako součin její výměry a základní ceny upravené pozemku, nebo jako součin její výměry a ceny z cenové mapy stavebních pozemků obce.

(3) Cena ovocných dřevin uvedených v příloze č. 36 části 2 k této vyhlášce a ostatní vinné révy podle přílohy č. 37 části 4 k této vyhlášce je součinem ceny pokryvné plochy těchto trvalých porostů na pozemcích oceňovaných podle § 4 odst. 1 nebo podle cenové mapy stavebních pozemků obce a koeficientu 0,045.

(4) Cena okrasných rostlin uvedená v příloze č. 39 k této vyhlášce je součinem ceny pokryvné plochy těchto trvalých porostů na pozemcích oceňovaných podle § 4 odst. 1 nebo podle cenové mapy stavebních pozemků obce a koeficientu 0,085.

(5) Cena smíšených trvalých porostů ovocných dřevin a ostatní vinné révy, oceňovaných podle odstavce 3 a okrasných rostlin oceňovaných podle odstavce 4, je součinem ceny pokryvné plochy těchto trvalých porostů, na pozemcích oceňovaných podle § 4 odst. 1 nebo podle cenové mapy stavebních pozemků obce, a koeficientu 0,065.

ČÁST SEDMÁ

OCEŇOVÁNÍ MAJETKOVÝCH PRÁV VYPLÝVAJÍCÍCH Z PRŮMYSLOVÝCH PRÁV A PRÁV NA OZNAČENÍ A VÝROBNĚ TECHNICKÝCH A OBCHODNÍCH POZNATKŮ

§ 48

Při oceňování majetkových práv, která jsou obsahem průmyslových práv a práv na označení nebo vyplývajících z jejich užití a výrobně technických a obchodních poznatků, (dále jen „majetkové právo“), které jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetkových práv pořizovatelů databáze výnosovým způsobem se cena určí podle vzorce

Cv=∑j=1nzj1+p100j,

kde

C v ........ cena majetkového práva určená výnosovým způsobem,

z j ......... roční čistý výnos užívání práva v letech, po které bude právo užíváno, určený postupem podle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o oceňování majetku nebo roční čistý výnos určený podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o oceňování majetku,

p .......... míra kapitalizace v procentech uvedená v příloze č. 22 k této vyhlášce,

j ........... pořadové číslo roku, ve kterém bude právo užíváno,

n .......... počet let, po které bude právo užíváno, nejvýše však počet let podle § 17 odst. 3 zákona o oceňování majetku.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 48a

Zatřídění pro určení indexu polohy

(1) Pro výpočet indexu polohy se použijí hodnoty kvalitativních pásem jednotlivých znaků ze sloupce e až i z tabulky č. 3, nebo č. 4 přílohy č. 3, určené pro pozemek

a) podle druhu a účelu užití hlavní stavby, která se na něm nachází nebo se kterou je v jednotném funkčním celku, bez ohledu zda je stavba součástí pozemku, nebo samostatnou věcí, nebo součástí práva stavby,

b) příslušející k jednotce podle druhu a účelu užití stavby, ve které se jednotka nachází,

c) s více hlavními stavbami, které nejsou společně užívané, podle účelu jejich užití v pořadí sloupců e, nebo f, g, i, h tabulky č. 3; je-li jejich účel užití uvedený pouze v tabulce č. 4, pak v pořadí sloupců e, g, f, h, i; jsou-li některé hlavní stavby součástí pozemku a současně některé samostatnou věcí, nebo součástí práva stavby, zatřídění se provede pouze podle účelu užití hlavních staveb, které jsou jeho součástí,

d) nebo pozemky v jednotném funkčním celku s více stavbami, které jsou společně užívané, podle účelu užití hlavní stavby, pokud jej lze určit; nelze-li určit jeden účel užití, pak pro všechny pozemky v jednotném funkčním celku se účel užití určí obdobně jako v písmenu c).

(2) Hlavní stavbou se pro účely oceňování rozumí stavba, která není určena k tomu, aby se jí trvale užívalo s jinou stavbou v rámci jejího hospodářského účelu, a určuje účel využití pozemku.

(3) U nezastavěného pozemku, který je určen k zastavění rozhodnutím o povolení záměru, územním rozhodnutím, regulačním plánem nahrazujícím územní rozhodnutí, veřejnoprávní smlouvou nahrazující územní rozhodnutí, nebo územním souhlasem, se postupuje podle odstavce 1 podle určeného účelu užití stavby.

(4) U nezastavěného pozemku nebo pozemku pouze se stavbami, které nemají charakter hlavní stavby, a nelze ho ocenit podle odstavce 3, se pro určení indexu vychází z předpokládaného účelu užití, pro který je pozemek určen v územním plánu, nebo regulačním plánu, bez ohledu na to, zda je stavba součástí pozemku, nebo samostatnou věcí, nebo součástí práva stavby. Nelze-li účel užití jednoznačně určit, použijí se hodnoty kvalitativních pásem jednotlivých znaků ze sloupce e, nebo f v tabulce č. 3 přílohy č. 3.

(5) Pro stavbu, která je

a) součástí pozemku, se vždy použije hodnota indexu polohy určená pro pozemek, jehož je součástí,

b) samostatnou věcí, nebo je součástí práva stavby, a je stavbou hlavní, se použijí hodnoty kvalitativních pásem jednotlivých znaků ze sloupce e až i z tabulek č. 3, nebo 4 přílohy č. 3 podle jejího druhu a účelu užití,

c) samostatnou věcí, nebo je součástí práva stavby, a je užívána společně se stavbou hlavní, se použije hodnota indexu polohy určená pro hlavní stavbu; je-li společně užívaná s více hlavními stavbami, použije se zatřídění podle stavby, ke které její užívání převažuje.

(6) Pro stavbu, u které nelze jednoznačně určit účel užití, se použijí hodnoty kvalitativních pásem jednotlivých znaků ze sloupce e až i z tabulky č. 3, nebo č. 4, přílohy č. 3 podle převažujícího účelu užití v pořadí sloupců e, nebo f, g, i, h tabulky č. 3; pokud jsou části stavby užívané pouze k účelům uvedeným v tabulce č. 4, zatřídí se v pořadí sloupců e, g, f, h, i.

§ 48b

Nelze-li při porovnání oceňované nemovité věci provést začlenění do žádného kvalitativního pásma určitého znaku, protože nesplňuje všechna jeho kritéria, začlení se do kvalitativního pásma s nejvíce srovnatelnými kritérii. Pokud oceňovanou nemovitou věc lze začlenit do více kvalitativních pásem jednotlivých znaků, použije se pro výpočet nejvyšší hodnota z těchto kvalitativních pásem. Začlenění do kvalitativního pásma je v těchto případech nutno zdůvodnit.

§ 49

(1) Cena nemovité věci se sníží o cenu závady, kterou je nemovitá věc zatížena, určenou podle § 16c zákona o oceňování majetku a § 39c.

(2) Cena nemovité věci může být z důvodu závad, jimiž je zatížena, snížena nejvýše o 80 % určené ceny nemovité věci.

§ 50

Celková cena zjištěná se zaokrouhlí na desetikoruny.

§ 51

Za územní plán se pro účely této vyhlášky považují i územní plán sídelního útvaru a územní plán obce po dobu jejich platnosti.

§ 52

Ustanovení této vyhlášky o jednotce se použijí obdobně i na byt nebo nebytový prostor, které jsou vymezeny podle zákona o vlastnictví bytů jako jednotka, spolu se s nimi spojeným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu, a pokud je s nimi spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu se spoluvlastnickým podílem na tomto pozemku.

§ 53

(1) Při určení počtu obyvatel v obci se vychází ze statistických údajů zveřejněných na internetových stránkách Českého statistického úřadu o počtu obyvatel v obcích, a to k 1. lednu kalendářního roku předcházejícího kalendářní rok, ke kterému se ocenění provádí.

(2) V případě, že došlo ke změně území obce, která není uvedena ve statistických údajích zveřejněných na internetových stránkách Českého statistického úřadu o počtu obyvatel v obcích k 1. lednu kalendářního roku předcházejícího kalendářní rok, ke kterému se ocenění provádí, počet obyvatel se určí podle počtu obyvatel obce v evidenci obyvatel k 1. lednu kalendářního roku, ke kterému se ocenění provádí.

(3) Při určení nezaměstnanosti v obci se vychází z údajů zveřejněných Ministerstvem práce a sociálních věcí způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to podle stavu k 1. lednu kalendářního roku, ke kterému se ocenění provádí.

§ 54

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (oceňovací vyhláška).

2. Vyhláška č. 456/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška).

3. Vyhláška č. 460/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 456/2008 Sb.

4. Vyhláška č. 364/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.

5. Vyhláška č. 387/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.

6. Vyhláška č. 450/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 3/2008 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.

§ 55

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Ministr:

Ing. Fischer, CSc., v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Měření a výpočet výměr staveb a jejich částí

Pro účely měření a výpočtu výměr staveb se vymezují jednotlivé měřené prostory a plochy. Měření a výpočet se provádějí v metrech, v metrech čtverečních nebo v metrech krychlových, vždy se zaokrouhlením na dvě desetinná místa.

1. Délky

(1) Délky se uvádějí v metrech. Při kontrolním měření se původní délka považuje za správnou, pokud se kontrolní měření neodlišuje o více než 1 % z původně naměřené délky u staveb oceňovaných podle § 12 až 16 a § 18.

(2) Délky pro zjištění zastavěné plochy staveb se měří v ortogonálním průmětu do vodorovné roviny.

(3) Měření staveb oceňovaných za jednotku délky se provádí u:

a) podzemních potrubí, kabelových tras, přípojek a podezdívek plotů po povrchu terénu,

b) nadzemních silnoproudých a slaboproudých vedení jako součet nejkratších vzdušných vzdáleností mezi podporami, přičemž k průhybu se nepřihlíží,

c) nadzemních vedení ostatních ve skutečných délkách.

(4) Pro zjištění plošných výměr zpevněných ploch a komunikací se měří skutečné rozměry.

2. Zastavěná plocha stavby (ZP)

(1) Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

(2) Zastavěnou plochou nadzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny.

(3) Zastavěnou plochou podzemní části stavby se rozumí plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podzemních podlaží do vodorovné roviny. Izolační přizdívky se nezapočítávají.

3. Měření podlaží

(1) Podlažím se pro výpočet výměr rozumí část stavby o světlé výšce nejméně 1,70 m oddělená

a) dole dolním lícem podlahy tohoto podlaží,

b) nahoře dolním lícem podlahy následujícího podlaží,

c) u nejvyššího podlaží horním lícem stropní konstrukce, případně podlahy půdy, u střech, resp. částí bez půdního prostoru průměrnou rovinou horního líce zastřešení,

d) u staveb a nejvyšších podlaží, tedy i podkroví, která nemají strop, vnějším lícem hřebene střechy.

(2) Podlažím je i podkroví nebo podzemí, jímž se rozumí přístupný prostor o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, stavebně upravený k účelovému využití.

(3) Podlaží se rozdělují na podzemní a nadzemní. Za podzemní podlaží se považuje každé podlaží, které má úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80 m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem stavby. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží.

(4) Nadzemní podlaží (NP) se číslují směrem nahoru jako první nadzemní podlaží (1. NP), druhé nadzemní podlaží (2. NP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží výše nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MeP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže nižšího (tedy mezi 1. NP a 2. NP je 1. MeP).

(5) Podzemní podlaží (PP) se číslují směrem dolů jako první podzemní podlaží (1. PP), druhé podzemní podlaží (2. PP) a tak dále. Je-li podlaha části podlaží níže nejméně o jednu a nejvýše o dvě třetiny výšky podlaží, je možno je označit jako mezipatro (MePP), s pořadovým číslem odvozeným od podlaží nejblíže vyššího (tedy mezi 1. NP a 1. PP je 1. MePP).

(6) Při popisu budovy se uvádí počet nadzemních podlaží včetně podlaží o menší ploše a obdobně počet podzemních podlaží, například budova se čtyřmi nadzemními a jedním podzemním podlažím.

3.1. Výšky podlaží

(1) Světlou výškou podlaží se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu tohoto podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U stropů šikmých se zjišťuje k nejvyššímu bodu zešikmení.

(2) Výškou podlaží se rozumí vzdálenost mezi lícem nášlapných vrstev podlah nižšího a vyššího podlaží. U jednopodlažních objektů bez půdního prostoru a u nejvyššího podlaží u staveb s plochou střechou se výškou podlaží rozumí světlá výška podlaží zvětšená o 0,20 m.

(3) V případě různých výšek v posuzovaném podlaží se uvažuje výška té části podlaží, která má největší zastavěnou plochu.

(4) Není-li k dispozici výkresová dokumentace řezů budovy v dostačujícím měřítku a současně není možno provést měření výšky podlaží bez nepřiměřených obtíží, je možno výšku uvažovat z výšky světlé, zvětšené o 0,30 m. Na tento způsob zjištění výšky je nutno v ocenění upozornit.

(5) Výškou podlaží, které je podkrovím a nemá strop, je vzdálenost mezi lícem nášlapné vrstvy podlahy podkroví a horním lícem hřebene u sedlových střech a nejvyšším vnějším lícem zešikmení či zaoblení části zastřešení netvořící přesah u střech ostatních.

(6) Průměrnou výškou podlaží se rozumí vážený průměr všech výšek podlaží oceňované stavby nebo její části. Jako váha se použijí velikosti zastavěné plochy příslušného podlaží.

3.2. Zastavěná plocha podlaží

(1) Zastavěnou plochou podlaží se rozumí plocha půdorysného řezu v úrovni horního líce podlahy tohoto podlaží, vymezená vnějším lícem obvodových konstrukcí tohoto podlaží včetně omítky. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je vnějším obvodem obalová čára vedená vnějším lícem svislých konstrukcí. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha podlaží vymezena ortogonálním průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

(2) Do zastavěné plochy podlaží se započte i plocha, v níž není strop nižšího podlaží, například schodiště, haly a dvorany probíhající přes více podlaží. Započítává se plocha prostor podloubí, průjezdů a podobně, které jsou součástí nosných konstrukcí staveb. Pokud nejsou součástí nosných konstrukcí staveb, oceňují se samostatně.

(3) Průměrná zastavěná plocha podlaží se zjistí jako součet zastavěných ploch všech podlaží dělený počtem podlaží.

4. Podlahová plocha

(1) Podlahovou plochou se rozumí plochy půdorysného řezu místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití ve stavbě, vedeného v úrovni horního líce podlahy podlaží, ve kterém se nacházejí. Jednotlivé plochy jsou vymezeny vnitřním lícem svislých konstrukcí stěn včetně jejich povrchových úprav (např. omítky). U poloodkrytých případně odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí stěn podlahová plocha vymezí jako ortogonální průmět čáry vedené po obvodu vodorovné nosné konstrukce podlahy do roviny řezu.

(2) Do úhrnu podlahové plochy bytů nebo nebytových prostor se započte podlahová plocha:

a) arkýřů,

b) výklenků, jsou-li alespoň 1,2 m široké, 0,3 m hluboké nebo jejichž podlahová plocha je větší než 0,36 m 2 a jsou alespoň 2 m vysoké,

c) místností se zkoseným stropem, jejichž světlá výška v nejnižším bodě je menší než 2 m, komor umístěných mimo byt a sklepů, pokud jsou místnostmi, vynásobená koeficientem 0,8,

d) průmětu vnitřního schodiště (schodišťový prostor) v mezonetovém bytě nebo nebytovém prostoru do dolního podlaží,

e) prostoru galerií, v případě bytu nebo nebytového prostoru, kdy je horní prostor galerie s dolním prostorem propojen schodištěm a pokud světlé výšky galerie a prostoru pod ní dosahují alespoň 230 cm, pokud podmínky minimální světlé výšky nejsou splněny, započte se pouze plocha dolního prostoru.

(3) Do úhrnu podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru se započte podlahová plocha prostorů, které jsou užívány výlučně s příslušným bytem nebo nebytovým prostorem:

a) teras, balkónů a pavlačí vynásobená koeficientem 0,17,

b) nezasklených lodžií vynásobená koeficientem 0,20,

c) zasklených lodžií vynásobená koeficientem 0,70,

d) sklepních kójí a vymezených půdních prostor vynásobená koeficientem 0,10.

(4) V případě místností, které tvoří příslušenství bytu a jsou společné pro více bytů nebo nebytových prostor (např. společné WC, předsíň, aj.), se do podlahové plochy bytů nebo nebytových prostor započte plocha, která odpovídá podílu plochy těchto společných místnosti ku počtu bytů nebo nebytových prostor.

(5) Do podlahové plochy se nezapočítává plocha okenních a dveřních ústupků.

5. Obestavěný prostor stavby (OP)

(1) Obestavěný prostor stavby se vypočte jako součet obestavěného prostoru spodní stavby, vrchní stavby a zastřešení. Obestavěný prostor základů se neuvažuje.

(2) Obestavěný prostor spodní stavby je ohraničen

a) po stranách vnějším pláštěm bez izolačních přizdívek. Zdi a větrací a osvětlovací prostory o šířce větší než 0,15 m se uvažují celým rozměrem,

b) dole spodním lícem podlahy nejnižšího podzemního podlaží nebo prostoru, který není podlažím; není-li měřitelné nebo podlahová konstrukce chybí, připočte se 0,10 m,

c) nahoře spodním lícem podlahy 1. NP.

(3) Obestavěný prostor vrchní stavby je ohraničen

a) po stranách vnějšími plochami staveb,

b) dole spodním lícem podlahy 1. NP; pokud je u nepodsklepených staveb nebo jejich částí podlaha prvního nadzemního podlaží výše než přiléhající terén, připočte se i prostor obestavěný podezdívkou ohraničený dole průměrnou rovinou terénu u nepodsklepené části, nahoře spodním lícem podlahy 1. NP. V případě, že je podsklepená jen část stavby, připočte se 0,10 m na konstrukci podlahy vždy v 1. NP, není-li tloušťka podlahy měřitelná nebo jestliže podlahová konstrukce neexistuje a již se nepřipočítává na podlahovou konstrukci částečného podzemního podlaží,

c) nahoře v části, nad níž je půda, horním lícem podlahy půdy; v části, nad níž je plochá střecha nebo sklonitá střecha bez půdního prostoru, vnějším lícem střešní krytiny, u teras horním lícem dlažby.

(4) Obestavěný prostor zastřešení včetně podkroví u střech šikmých a strmých, bez ohledu na jejich tvar, se vypočte vynásobením zastavěné plochy půdy a podkroví součtem průměrné výšky půdní nadezdívky a poloviny výšky hřebene nad průměrnou výškou půdní nadezdívky. Převažují-li jiné tvary střešních konstrukcí, vypočte se obestavěný prostor zastřešení jako objem geometrického tělesa.

(5) Neodečítají se

a) otvory a výklenky v obvodových zdech,

b) lodžie, vsunuté (zapuštěné) balkony, verandy a podobně,

c) nezastřešené průduchy a světlíky do 6 m 2 půdorysné plochy.

(6) Neuvažují se

a) balkony a přístřešky vyčnívající průměrně nejvýše 0,50 m přes líc zdi,

b) římsy, pilastry, půlsloupy,

c) vikýře s pohledovou plochou do 1,5 m 2 včetně, nadstřešní zdivo, jako jsou atiky, komíny, ventilace, přesahující požární a štítové zdi.

(7) Připočítají se

balkony a nezakryté pavlače vyčnívající přes líc zdi více než 0,50 m, a to objemem zjištěným vynásobením půdorysné plochy výškou 1 m.

6. Obestavěný prostor dalších stavebních objektů

(1) Žumpy, septiky, podzemní nádrže a bazény, podzemní kanály pro vedení (kolektory) a podobně, jejichž obestavěný prostor je ohraničen

a) po stranách vnějším lícem obvodových konstrukcí včetně izolací a přizdívek; nejsou-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stěn 0,30 m,

b) dole spodním lícem konstrukce dna včetně izolací a ochranných vrstev; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka dna 0,35 m,

c) nahoře

1. vrchním lícem stropní konstrukce; není-li měřitelné, uvažuje se tloušťka stropní konstrukce 0,30 m

2. u objektů zčásti nadzemních horním lícem konstrukce vrchní části,

3. u nezakrytých bazénů rovinou horního okraje obvodových stěn.

(2) Ploty se měří v m 2 pohledové plochy ohraničené vnějším obrysem. Podezdívky se měří v metrech z nižší úrovně terénu.

(3) U ohradní a opěrné zdi je obestavěný prostor dán skutečným objemem nadzemní části měřené z nižší úrovně terénu.

Příloha č. 2

Základní ceny za m 2 stavebního pozemku ve vyjmenované obci, okresu, nebo oblasti

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Rozdělení obcí na oblasti je uvedeno v tabulce č. 3 této přílohy.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

V případě, že lze obec začlenit do více kvalitativních pásem jednotlivých znaků, pro výpočet se použije nejvyšší hodnota z těchto kvalitativních pásem.

a) Seznam lázeňských míst a jejich katastrálních území s uvedením jejich typu podle tabulky č. 2 přílohy č. 20.

b) Pokud je v obci pouze mateřská škola, obec se posuzuje jako bez školy.

* Použitou výši hodnoty musí hodnotitel v posudku odůvodnit.

Zařazení katastrálních území obcí do oblastí

a) Podle abecedního uspořádání katastrálních území obcí do oblastí

Tabulky č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) Podle začlenění katastrálních území obcí do oblastí

⟪TABLE:tbl_001⟫

Jednotlivé oblasti jsou seskupením katastrálních území bez ohledu na správní členění obce.

V případě odchylného uvedení názvu katastrálního území je rozhodující kód katastrálního území.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Index trhu s nemovitými věcmi *

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Index trhu I T pro pozemky oceňované podle § 4 odst. 5 a 6 a § 9 odst. 2 a 3 je roven 1.

** Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty.

*** Znaky č. 7 až 9 se posuzují pouze u stavby, která není součástí pozemku, a u jednotky, pokud se - stavba nebo jednotka oceňuje nákladovým způsobem, nebo - stavba nebo jednotka oceňuje porovnávacím způsobem a současně se nachází v obci, která není vyjmenovaná v tabulce č. 1 s určenými základními cenami dle přílohy pro příslušný druh oceňované stavby nebo jednotky.

V ostatních případech ocenění nemovitých věcí je hodnota těchto znaků pro výpočet indexu trhu rovna 1.

Index omezujících vlivů pozemku

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty.

1. Ochrannými pásmy, stanovenými právními předpisy nebo správními rozhodnutími, se rozumí například:

a) ochranná pásma zvláště chráněných území,

b) ochranná pásma vodních zdrojů nebo přírodních léčivých zdrojů,

c) ochranná pásma elektrických nadzemních i podzemních vedení,

d) ochranná pásma nadzemních i podzemních produktovodů,

e) ochranná pásma drážní a silniční,

f) ochranná pásma vojenských újezdů, rybářských ploch, telekomunikací, ploch letišť a chráněná ložisková území.

2. Vyhlášené chráněné krajinné oblasti podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

3. Vyhlášené národní parky podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

4. Vyhlášené národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

Index polohy pro pozemky zastavěné nebo určené pro stavby rezidenční, pro rodinnou rekreaci, pro stavby pro obchod a administrativu

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Začlenění do kvalitativního pásma se posuzuje pro všechny pozemky v jednotném funkčním celku.

* V obcích s MHD se hodnotí dopravní spojení do centra obce, u ostatních obcí se výše hodnoty kvalitativního pásma určuje v návaznosti na počet denních spojů a vzdálenosti zastávky od oceňovaného pozemku.

Součet všech přirážek a srážek ve znacích 2 až 11 lze uplatnit maximálně v hodnotě - 0,80.

** Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí být odůvodněno včetně použité výše jeho hodnoty.

1. Hodnoty kvalitativních pásem jednotlivých znaků přísluší ze sloupce:

e, f - budovám typu J, K podle přílohy č. 8 a rodinným domům,

g - stavbám pro rodinnou rekreaci pro zahrádkářská chata, rekreační chata, rekreační domek nebo rekreační chalupa oceňovaným podle § 13, 14, 35 a 36,

h - budovám typu A, C, D, E, I podle přílohy č. 8 nebo halám typu A, B podle přílohy č. 9,

i - budovám typu B, F, G, H podle přílohy č. 8 a halám typu C, D podle přílohy č. 9.

2. Změní-li se počet obyvatel v obci (např. rozdělením, oddělením nebo sloučením s jinou obcí) postupuje se podle § 53.

Index polohy pro pozemky zastavěné nebo určené pro stavby garáží, pro výrobu, pro sklady, dopravu a spoje, pro inženýrské stavby a pro zemědělství

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Začlenění do kvalitativního pásma se posuzuje pro všechny pozemky v jednotném funkčním celku.

* U liniových staveb a staveb rybníků a malých vodních nádrží se tento znak neposuzuje (jeho hodnota je nulová).

** U pozemků s povrchovou těžbou se posuzuje vybavenost obce, jejíž základní cena byla pro ocenění použita.

*** Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty.

Hodnoty kvalitativních pásem jednotlivých znaků přísluší ze sloupce:

e - stavbám garáží oceňované podle § 15 a 37,

f - budovám typu L, M, R z přílohy č. 8 a halám typu E, F, G, I z přílohy č. 9,

g - budovám typu P, S z přílohy č. 8 a halám typu H a J z přílohy č. 9,

h - inženýrským stavbám oceňovaným podle § 17,

i - budovám typu N, O, Z z přílohy č. 8 nebo halám typu K, L, M z přílohy č. 9.

Úpravy základních cen pro pozemky komunikací a veřejných prostranství

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty

Tabulka č. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Sídelní částí obce se rozumí katastrální území, v němž je magistrát nebo úřad obce (u obcí vyjmenovaných v příloze č. 2 oblast č. 1, u obce Most oblast č. 2), s výjimkou obce Frýdek - Místek, v němž jsou jeho sídelní částí katastrální území Frýdek a katastrální území Místek.

** Zařazení do kvalitativního pásma znaku musí hodnotitel v posudku odůvodnit včetně použité výše jeho hodnoty.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Základní ceny zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) zemědělských pozemků pětimístným číselným kódem vyjadřuje hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení (§ 8 odstavec 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku).

První číslice kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu (0 – 9), druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (01 – 89), čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám (0 – 9) a pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti (0 – 9).

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Úprava základních cen zemědělských pozemků

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. Srážky podle položky č. 3 lze přiměřeně použít pouze v případech, kdy bylo zjištěno průkazné snížení využitelnosti pozemku pro rostlinnou výrobu a nejde-li prokazatelně o pozemek, na který byla poskytnuta náhrada za újmy vyplývající ze zákonných omezení jeho obhospodařování.

2. Jde o pevné překážky, jejichž plocha není vyjmuta z výměry pozemku v katastru nemovitostí, o výskyt balvanů nad rámec kamenitosti v charakteristice příslušných bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), popřípadě o vliv poddolování, avšak pouze tehdy, je-li potvrzen vyjádřením místně příslušného Báňského úřadu.

3. U zemědělského pozemku bezprostředně sousedícího s lesním pozemkem s lesním porostem lze základní cenu podle bonitované půdně ekologické jednotky v důsledku zastínění a odčerpávání vody i živin lesním porostem snížit v pásu do šířky 20 m o 60 % při sklonu oceňovaného pozemku k jihu, o 40 % při jeho východní a západní orientaci a o 20 % při jeho severní expozici.

4. V důsledku zhoršení vodního režimu půdy nad rámec charakteristiky příslušných BPEJ (podrobnosti ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci).

5. Nachází-li se pozemek ve zvláště chráněných územích podle § 14 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, popř. podle § 30 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ovšem vždy za předpokladu zásadního omezení původní hospodářské využitelnosti pozemku.

6. Imisním zatížením se pro účely této vyhlášky rozumí limitní:

• celková depozice vodíkových iontů,

pro střední zatížení 100 až 250 mg/m 2 /rok,

pro silné zatížení nad 250 mg/m 2 /rok.

Údaje o imisním zatížení území se zjistí u Českého hydrometeorologického ústavu, oddělení informačního systému kvality ovzduší, Na Šabatce 17, 143 06 Praha 4 - Komořany a na pobočkách ČHMÚ v Ústí nad Labem, Plzni, Hradci Králové, Brně a Ostravě.

7. V případě, kdy oceňovaný zemědělský pozemek je v okolí současně dvou nebo více obcí, uplatňuje se ta přirážka podle položky č. 1, jejíž hodnota v % je nejvyšší.

8. Je-li oceňovaný zemědělský pozemek v katastrálním území, které je oddělené územím jiné obce od ostatního území téže obce, upraví se příslušná přirážka podle položky č. 1 koeficientem 0,65.

9. Pro srážky ze základních cen zemědělských pozemků podle položky č. 2 se posuzuje nejkratší vzdálenost vzdušnou čarou mezi nejbližšími body na hranici oceňovaného pozemku a hranici souvisle zastavěné části obce (neuvažují se samoty a rekreační nebo zahrádkové osady ani jiné v krajině ojedinělé stavby v rámci téhož katastrálního území).

10. Při uplatňování srážek ze základních cen zemědělských pozemků podle položky č. 2 se přihlíží i k objektivnímu působení dalších vlivů, zejména k úrovni komunikační dostupnosti oceňovaných zemědělských pozemků; kratší z uváděných vzdáleností vyjadřuje např. dostupnost pozemku po členitých, nezpevněných, příp. i neudržovaných polních cestách, delší vzdálenost vyjadřuje např. dostupnost pozemku po převážně zpevněných komunikacích.

11. Při úpravě základních cen zemědělských pozemků se přirážky podle položky č. 1 a srážky podle položek č. 2 i č. 3 mohou používat současně (základní cena se upraví součtem přirážky a srážek) s konkrétním odůvodněním a s odvolávkou na úřední podklady orgánů státní správy (např. krajských, popřípadě pověřených, katastrálních, pozemkových úřadů), popřípadě doklady Českého hydrometeorologického ústavu.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Základní ceny lesních pozemků podle souborů lesních typů (Kč/m 2 )

⟪TABLE:tbl_001⟫

Kód souborů lesních typů (SLT) je tvořen číslem vegetačního lesního stupně a písmenem edafické kategorie, např. 0X, 5D, 9R atd. Znaménko pomlčky v tabulce nahrazuje chybějící cenový údaj u těch SLT, u nichž cena nebyla stanovena.

SLT jsou jednotky typologického systému, které sdružují lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště. Lesní typy jsou zakresleny v lesnických typologických mapách.

SLT jsou vymezeny vegetačními lesními stupni a edafickými kategoriemi s tím, že příbuzné kategorie tvoří řady. Konkrétní vlastnosti SLT jsou vyjádřeny dvoumístným kódem; číslice na prvním místě kódu (0 - 9) značí příslušnost k vegetačnímu lesnímu stupni, zatímco písmeno na druhém místě kódu charakterizuje vlastnosti lesní půdy, vč. obsahu a vlivu vody a edafickou druhovou kombinaci. Jednotlivá písmena (celkem 25) označují základní, vedlejší a přechodné kategorie, které jsou základem třídění uvnitř řad (celkem 8).

Údaje o SLT jsou součástí lesního hospodářského plánu, resp. lesní hospodářské osnovy vlastníků lesa.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Úprava základních cen lesních pozemků

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru budovy a její standardní vybavení a základní ceny za m 2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* v hromadných garážích

1. V položce domy bytové typové jsou zahrnuty zejména domy bytové realizované ze stavebních soustav VVÚ ETA, L + N, HK, T06B, T08B, OP 1.21, B 70, PS 69 apod.

2. SKP - Standardní klasifikace produkce Českého statistického úřadu

3. CZ-CC - klasifikace stavebních děl CZ-CC (národní verze mezinárodního standardu Classification of Types of Constructions - CC, vydaného Eurostatem v říjnu 1997).

4. Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru.

Standardní vybavení budov

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru haly a její standardní vybavení a cena za m 2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru nezahrnují náklady na účelové využití půdního prostoru.

Standardní vybavení hal

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Koeficienty přepočtu základní ceny podle druhu konstrukce - K 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků a jejich standardní vybavení a základní ceny za m 2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků ( CZ – CC 111 a 112; SKP 46.21.11):

a) se střechou šikmou nebo strmou:

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) do uvedeného počtu podlaží není započteno podkroví

- V případě účelového využití podkroví se cena stavby z tabulky č. 1 se vynásobí příslušným koeficientem z tabulky č. 2:

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) s plochou střechou:

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

II. Základní cena za m 2 podlahové plochy bytu a nebytového prostoru rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků:

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Typ stavby podle druhu svislé konstrukce, počtu nadzemních podlaží a podsklepení

Tabulka č. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Standardní vybavení rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků

Tabulka č. 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rekreačních chat a zahrádkářských chat a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru rekreační a zahrádkářské chaty:

CZ - CC 111; SKP 46.21.11.4.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

- V případě účelového využití půdního prostoru se cena stavby vynásobí příslušným koeficientem z tabulky č. 2:

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Typ stavby podle druhu svislé konstrukce a zastřešení

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Standardní vybavení rekreačních chat a zahrádkářských chat

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru garáží a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru:

CZ - CC 1274; SKP 46.21.19.9

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

- V případě účelového využití půdního prostoru se cena stavby vynásobí příslušným koeficientem z tabulky č. 2:

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Typ stavby podle druhu svislé konstrukce a zastřešení:

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

II. Standardní vybavení garáží

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru vedlejších staveb a jejich standardní vybavení

I. Základní cena v Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru vedlejších staveb:

CZ - CC 1274; SKP 46.21.19.9

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

- V případě účelového využití půdního prostoru se cena stavby vynásobí příslušným koeficientem z tabulky č. 2:

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Typ stavby podle druhu svislé konstrukce a zastřešení

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

II. Standardní vybavení vedlejších staveb

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Základní ceny staveb inženýrských a speciálních pozemních

1. Věže, stožáry, komíny, odplynovače

Cena Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu svislé nosné konstrukce)

1 zděná z cihel, tvárnic nebo bloků

2 monolitická betonová tyčová

3 monolitická betonová plošná

4 kovová

5 z jiných materiálů

2. Nádrže, jímky čistíren, zásobníky, jámy

Cena Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu vodorovné nosné konstrukce)

1 zděná z cihel, tvárnic, bloků

2 monolitická betonová tyčová

3 monolitická betonová plošná

4 montovaná z dílců betonových tyčových

5 montovaná z dílců betonových plošných

6 kovová

7 dřevěná na bází dřevní hmoty

8 z jiných materiálů

3. Opěrné zdi

Cena za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu svislé konstrukce)

1 zděná z cihel nebo z bloků

2 zděná z kamene

3 monolitická betonová tyčová

4 monolitická betonová plošná

5 montovaná z dílců betonových tyčových

6 montovaná z dílců betonových plošných

7 z jiných materiálů.

4. Mosty

Cena Kč za 1 m 2 plochy mostovky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (podle druhu vodorovné nosné konstrukce)

1 monolitická betonová nepředpjatá

2 monolitická betonová předpjatá

3 montovaná z dílců betonových nepředpjatých

4 montovaná z dílců betonových předpjatých

5 kovová

5. Komunikace pozemní

Cena Kč za 1 m 2 plochy komunikace

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiálová konstrukce krytu)

1 dlážděný

2 monolitický betonový

3 montovaný betonový

4 z kameniva prolévaný živicí

5 z kameniva obalovaného živicí

6 bez krytu

6. Letiště

Cena Kč za 1 m 2 plochy letiště

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika

1. TEVYCED tl. 14 cm (tenká vyztužená cementobetonová deska)

štěrkopísek tl. 20 cm, cementová stabilizace tl. 20 cm, letištní beton tl. 24 cm, Tevyced tl. 14 cm (včetně výztuže), spáry podélné a příčné, těsnění spár (zálivka), ošetření betonu, zemní práce, přesun hmot

2 Prostá cementobetonová deska

štěrkopísek tl. 20 cm, 2 × cementová stabilizace tl. 15 cm, fólie - kluzná vrstva, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, přesun hmot, zemní práce

3 Prostá cementobetonová deska

geotextilie, minerální beton tl. 20 cm, cementová stabilizace tl. 15 cm, živičná membrána, porézní beton tl. 10 cm, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, zemní práce, přesun hmot

4 Prostá cementobetonová deska (rekonstrukce vzletové a pojížděcí dráhy, pojížděcí dráha, stojánky letadel)

štěrkopísek tl. 20 cm, 2x cementová stabilizace tl. 15 cm, fólie - kluzná vrstva, PCD tl. 24 cm, řezání spár podélných a příčných, zálivka (těsnění) spár, ošetření betonu, bourání stávající konstrukce (zde se cena může lišit podle tlouštěk bouraných vrstev), zemní práce, přesun hmot

7. Plochy a úpravy území

Cena Kč za 1 m 2 plochy upravené, zastavěné

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiálová konstrukce krytu)

1 vegetační

2 z kameniva

3 dlážděný

4 monolitický

5 montovaný betonový

6 z kameniva - prolévaného živicí

7 z kameniva - obalovaného živicí

8 z jiných materiálů - např. antuka

9 bez krytu

8. Dráhy kolejové

Cena Kč za 1 m délky trasy

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (pražce nebo jiné podpěry)

1 pražce dřevěné

2 pražce ocelové

3 pražce betonové

4 desky podélné a prahy betonové monolitické

5 desky a podélné prahy montované betonové

6 vrstva kameniva zhutněná

7 ostatní

9. Výhybky

Cena Kč za 1 kus

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. Vedení elektrická pro dráhy a dráhy visuté

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (umístění vedení)

1 v zemní rýze na upravený podklad

2 v zemní rýze do tvárnicové tratě

3 nad zemí, na stožárech nebo sloupech

4 nad zemí na rámové konstrukci

5 nad zemí na jiných podporách

11. Objekty podzemní mimo důlní

Cena Kč za 1 m 3 obestavěného prostoru

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (způsob rozpojování)

1 hloubení z povrchu území

2 ruční ražení

3 ražení nemechanizovaným štítem

4 ražení mechanizovaným štítem

5 vrtání

12. Vodovody trubní

Cena Kč za 1 m do hloubky 2 m

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud hloubka uložení potrubí přesahuje 2 m, zvyšuje se cena vždy znovu o 10 % ze základní, případně již upravené ceny, a to za každých i započatých 0,5 m.

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub z plastických hmot

2 z trub ocelových

3 z trub litinových

4 z trub osinkocementových

13. Kanalizace trubní

Cena Kč za 1 m do hloubky 2 m

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud hloubka uložení potrubí přesahuje 2 m, zvyšuje se cena vždy znovu o 10 % ze základní, případně již upravené ceny, a to za každých i započatých 0,5 m.

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub z plastických hmot

2 z trub betonových

3 z trub železobetonových

4 z trub kameninových

14. Parovody trubní, ocelové potrubí (včetně stavební části)

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Způsob vedení:

A: Podzemní vedení

A/a: Dvojitý kanál 2 žlaby

A/b: Dvojitý kanál žlab příklopový

A/c: Společný kanál příklopový

B: Pozemní vedení

C: Nadzemní vedení

15. Teplovody trubní, ocelové potrubí (včetně stavební části)

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Způsob vedení:

A: Podzemní vedení

A/a: Příklopový kanál

A/b: Žlabový systém

B: Pozemní vedení

C: Nadzemní vedení

16. Vedení elektrické

a) Rozvody kabelové silnoproudé vysokého napětí (VN)

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) Sítě kabelové osvětlovací nízkého napětí včetně sloupů a svítidel

Cena v Kč

⟪TABLE:tbl_001⟫

17. Hydromeliorace

Cena Kč za 1 m délky

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cena Kč za 1 ha

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (potrubí)

1 z trub z plastické hmoty

2 z trub betonových

3 z trub kameninových

4 z trub osinkocementových

5 z trub z pálené hlíny

6 bez potrubí

18. Hráze a objekty na tocích

Cena Kč za 1 m 3 objemu hráze

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (hlavní svislá konstrukce)

1 ze zemin

2 z kamene, kameniva

19. Nádrže na tocích, úpravy toku a kanály

Cena Kč za 1 m 2 upravené plochy*)

Cena Kč za 1 m délky**)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (opevnění břehů a dna)

1 ze zemin a kameniva stabil.

2 z kamene, kameniva

3 monolitické betonové

4 montované betonové

5 vegetací

6 bez opevnění

7 z jiných materiálů

20. Plynovody nízkotlaké a středotlaké ve volném terénu

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

21. Plynovody nízkotlaké a středotlaké uložené v chodnících, komunikacích a plochách charakteru pozemních komunikací, kromě komunikací a ploch bez krytu

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

22. Plynovody vysokotlaké

volný terén

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

23. Plynovody vysokotlaké

uložené v chodnících, komunikacích a plochách charakteru pozemních komunikací, kromě komunikací a ploch bez krytu

⟪TABLE:tbl_001⟫

Konstrukční charakteristika (materiál potrubí)

1 z trub ocelových

2 z trub plastových

24. Regulační stanice plynu (označení RS)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámka:

NTL - nízkotlak do 5 kPa

STL - středotlak přes 5 kPa do 300 kPa

VTL - vysokotlak přes 300 kPa (0,3 MPa) do 4,0 MPa

VVTL - velmi vysoký tlak - přes 4,0 MPa, potrubí i plynovod včetně regulačních stanic ocenit cenami obvyklými

Výkon regulační stanice je udáván výrobcem.

25. Trafostanice

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Ceny studní

I. Ceny kopaných studní

CZ - CC 2222; SKP 46.25.22.2

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

II. Ceny vrtaných studní

CZ - CC 2222; SKP 46.25.22.1

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Hloubka studny se měří ode dna do úrovně upraveného terénu.

** Jednotková cena platí pro celou hloubku studny.

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Základní ceny venkovních úprav a způsob jejich provedení

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cena venkovních úprav zde neuvedených se zjistí podle § 18 odst. 3

m = běžný metr

m 3 OP = krychlový metr obestavěného prostoru

m 2 pohl.pl. = čtverečný metr pohledové plochy

m 2 ZP = čtverečný metr zastavěné plochy

*) CZ - CC platí pro samostatné oplocení (bez hl. stavby), v ostatních případech se kód CZ-CC uvažuje podle stavby, kterou oplocuje.

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Základní ceny hřbitovních staveb a hřbitovních zařízení

⟪TABLE:tbl_001⟫

Za montáž památníků a náhrobků se připočítává 25 % z ceny materiálu, u umělých materiálů 10 %.

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Určení ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu

Objem hráze (S)

Při výpočtu se vychází z předpokladu ideálního tvaru hráze se sklonem svahů 1: 2. Objem hráze se stanoví podle následujících vztahů:

a) pro hráze údolního typu (přehrazující údolí potoka)

S = 0,6 × L × V × (Š + 2 × V),

c) pro hráze boční

S = 0,75 × L × V × (Š + 2 × V),

c) pro hráze zahloubených rybníků

S = 0,4 × L × V × (Š + 2 × V).

V uvedených vztazích je

L - délka hráze v koruně v m,

Š - šířka koruny hráze v m (nejvýše*) Š = 6 m; u rybníků zahloubených, kde šířku koruny hráze nelze zjistit, se použije Š = 3 m),

V - výška hráze maximální v m se vypočte jako součet hloubky vody u výpustného zařízení při normální hladině (h) a převýšení koruny hráze nad normální hladinou (h 1 ). Všechny rozměry v metrech jsou zaokrouhleny na dvě desetinná místa:

V = h + h 1

Předěl mezi h a h 1 je normální výška hladiny vyznačená na hrázi (cejch nebo vodočet). Pokud na hrázi taková značka není, uvažuje se jako výška normální hladiny hrana přelivu. Převýšení hráze nad normální hladinu (h 1 ) se použije nejvýše do hodnoty*) h 1 = 2 m.

Cena rybničních objektů (C o )

Uvažuje se samostatně pouze v dále uvedených případech, jinak jsou součástí ceny hráze.

Požerák (kbel, mnich) - samostatně se ohodnocuje pouze výpustní zařízení betonové a železobetonové (za předpokladu, že bylo rovněž zřízeno výpustní potrubí v souladu s normou - obetonováno). Cena se stanoví podle hloubky vody u výpustního zařízení při normální hladině h (viz odstavec 2):

⟪TABLE:tbl_001⟫

Bezpečnostní přeliv - samostatně se ohodnocují bezpečnostní přelivy betonové, železobetonové, opevněné kamennou dlažbou do betonu. Neoceňují se přelivy do šířky 0,6 m. Cena se stanoví podle světlé šířky propustku (přelivu):

⟪TABLE:tbl_001⟫

Cena rybničních stok (Cs)

Stanoví se včetně objektů a dílčího opevnění. Uvažují se pouze stoky mimo vlastní katastr rybníka (nikoli stoky v rybničním dně), pokud nejsou součástí trvalého toku. Cena se stanoví na 1 m délky stoky.

Zemní stoky (včetně zatrubnění do 20 % délky stoky) - za každý započatý metr šířky v úrovni terénu se uvažuje cena 200 Kč/m.

Zatrubněné stoky - cena 1 m délky stoky se stanoví z průměru potrubí (D) v mm podle vztahu

C s = 5 × D.

Vysvětlivky:

*) Větší hodnoty Š a h 1 se vyskytují v případech, že těleso hráze je součástí komunikace a nejsou zdůvodněny potřebou vlastní stavby nádrže.

Koeficienty pro úpravu ceny stavby rybníka

1) koeficient amortizace K R 1 0,0 až 1,0

Na základě roční odpisové sazby 2 % a stáří rybníka (A) v rocích se vypočítá K R1 podle vztahu

K R1 = 1 - 0,02 × A.

Minimální hodnota K R1 před úpravou podle tohoto vztahu je 0,20.

Dále se koeficient K R1 upraví podle stavu rybničních objektů (zaokrouhleně na setiny) následovně:

Pro rybníky starší než 25 let se K R1 v případě velmi dobrého stavu konstrukce dále uvedených objektů, jejich dobré údržby a dílčích rekonstrukcí zvýší až o:

⟪TABLE:tbl_001⟫

V případě znehodnocení objektů (bez omezení stáří) se hodnota K R1 sníží až o:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pokud po úpravách vyjde K R1 = 0, tzn. všechny rybniční objekty jsou v havarijním stavu, nepovažuje se už rybník za stavbu a hodnotí se jako ostatní vodní nádrže, které nejsou stavbami.

2) koeficient vodohospodářského významu K R2 0,2 až 1,0

⟪TABLE:tbl_001⟫

3) koeficient zásobení vodou K R3 0,3 až 1,4

Podle poměru ročního průtoku (Z 1 ) nebo maximálního ročního odběru vody (Z 2 ) a objemu vody (O v ) v rybníku (u soustav pro celou část soustavy plněné z jednoho zdroje) se použijí následující hodnoty:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Objem vody v rybníku (O v ) v tis. m 3 se vypočítá podle vztahu:

O v = 0,4 × h × 10 × KP × K z ,

kde

h - hloubka vody u výpustního zařízení při normální hladině (m)

KP - katastrální plocha rybníka (ha)

K z - koeficient zazemnění (zmenšení vodní plochy) s následujícími hodnotami

⟪TABLE:tbl_001⟫

Maximální odběr vody (Z 2 ) u rybníků bočních je určen v povolení k nakládání s vodami. V případě, že odběr vody (Z 2 ) není stanoven ani omezen, určí se jeho výše shodně s výpočtem ročního průtoku (Z 1 ). V případech, kdy nejsou k disposici hydrologické údaje, určí se roční průtok (Z 1 ) z plochy povodí [km 2 ] k hrázi rybníka (W) (lze odečíst z vodohospodářské mapy v měřítku 1: 50 000 s přesností na 10 % plochy a z průměrného specifického odtoku (O 0 ) v tis.m 3 /km 2 /rok na základě určení nadmořské výšky s přesností 10 m a interpolace průměrných údajů uvedených v následující tabulce) a podle vztahu

Z 1 = W × O o

⟪TABLE:tbl_001⟫

Roční průtok (Z 2 ) je možno zjistit též v pobočkách Českého hydrometeorologického ústavu (Praha, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno, Ostrava).

4) koeficient produkčního objemu rybníka K R4 0,02 až 1,5

Stanoví se výpočtem z hloubky vody u výpustního zařízení při normální hladině h [m], která se však uvažuje jen v rozmezí 0,5 až 5 m, a z koeficientu zazemnění (K Z , viz K 3 ) podle vztahu

K R4 = 0,4 × h × K Z

5) koeficient začlenění do soustav K R5 0,8 až 1,2

Použijí se následující hodnoty koeficientu K R5 :

⟪TABLE:tbl_001⟫

6) koeficient přístupnosti rybníka K R6 0,8 až 1,2

Podle přístupnosti pro techniku k rybníku a k lovišti se používají následující hodnoty koeficientu K R6 :

⟪TABLE:tbl_001⟫

7) koeficient zabahnění K R7 0,7 až 1,0

Podle vrstvy bahna se použijí hodnoty:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Vrstva bahna se měří ve čtvrtině osy kolmé na hráz rybníka, nejvýše však 200 m od hráze, jako průměr ze 3 měření (mimo stoku) alespoň 2 m od sebe vzdálených. Koeficient nižší než 1,0 se použije podle měření jen pokud o to na základě výrazného znehodnocení rybníka některý z účastníků požádá nebo pokud je znehodnocení zjevné.

8) koeficient kontaminace K R8 0,3 až 1,0

Podle výskytu toxických cizorodých látek, které nejsou odbouratelné, se použijí následující hodnoty K R8 :

⟪TABLE:tbl_001⟫

Úroveň případné kontaminace rybníka je možno doložit výsledky analýzy rybího masa nebo zjistit dotazem na VÚR Vodňany.

Pokud jsou z dokumentace rybníka (manipulační řád) k dispozici přesné údaje, lze je vždy použít přednostně před hodnotami zjištěným zjednodušeným postupem podle textu vyhlášky.

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Koeficient polohový - K 5

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Pro liniové inženýrské stavby (popřípadě její převažující část) nacházející se v zastavěném území obce se použije u položek č. 1 a 2 maximální hodnota koeficientu polohy K 5 zvýšená o 10 %, a u položek 3, 4 a 5 se hodnota koeficientu zvýší o 15 %.

Seznam lázeňských míst a jejich katastrálních území s uvedením jejich typu

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

V případě odchylného uvedení názvu katastrálního území je rozhodující kód katastrálního území.

A - Lázeňské místo nadnárodního významu

B - Lázeňské místo celostátního významu

C - Lázeňské místo regionálního významu

D - Lázeňské místo malého významu.

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Opotřebení staveb

1. Cena stavby se přiměřeně sníží o opotřebení vzhledem k jejímu stáří, stavu a předpokládané další životnosti stavby nebo její části. Výpočet opotřebení se provede metodou lineární nebo analytickou.

2. Za stáří stavby považujeme počet let, který uplynul od roku, v němž nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, kolaudační souhlas nebo započalo užívání na základě oznámení stavebnímu úřadu, do roku, ke kterému se ocenění provádí. V případech, kdy došlo k užívání stavby dříve, počítá se její stáří od roku, v němž se prokazatelně započalo s užíváním stavby. Nelze-li stáří stavby takto zjistit, počítá se od roku zjištěného z jiného dokladu, a není-li k dispozici ani ten, určí se odhadem.

3. Při použití lineární metody se opotřebení rovnoměrně rozdělí na celou dobu předpokládané životnosti. Roční opotřebení se vypočte dělením 100 % celkovou předpokládanou životností. Použije-li se pro výpočet opotřebení lineární metoda, opotřebení může činit nejvýše 85 %.

4. Opotřebení u inženýrských a speciálních pozemních staveb, studní, venkovních úprav a hřbitovních staveb se stanoví lineární metodou.

Předpokládaná životnost při běžné údržbě činí zpravidla u

a) budov, hal, rodinných domů, rekreačních chalup a rekreačních domků se zděnými, betonovými a ocelovými svislými nosnými konstrukcemi 100 let; u ostatních druhů konstrukcí 80 let a méně,

b) rekreačních a zahrádkářských chat

- zděných 80 let

- dřevěných oboustranně opláštěných a montovaných 60 let

- ostatních 50 let,

c) inženýrských a speciálních pozemních staveb 50 až 100 let podle druhu konstrukce,

d) vedlejších staveb a garáží

- zděných 80 let

- dřevěných oboustranně opláštěných a montovaných 60 let

- ostatních 30-40let,

e) studní

- kopaných a vrtaných s průměrem nad 150 mm 100 let

- ostatních 50 let,

f) venkovních úprav je uvedena v příloze č. 17

g) hřbitovních staveb 100 až 150 let.

5. Analytická metoda výpočtu opotřebení pomocí cenových podílů konstrukcí a vybavení na ceně stavby se použije vždy v případech, kdy je

a) stavba ve stádiu před nebo po opravě, mimo běžnou údržbu,

b) stavba v mimořádně dobrém nebo mimořádně špatném technickém stavu,

c) výpočet opotřebení stavby lineární metodou nevýstižný nebo opotřebení je objektivně větší než 85 %,

d) oceňována kulturní památka,

e) provedena nástavba, přístavba, vestavba,

f) je-li stavba poškozena vlivem živelní pohromy (zejména povodní nebo požárem).

6. Výpočet opotřebení analytickou metodou vychází ze stanovení cenových podílů konstrukcí a vybavení uvedených v tabulkách č. 1 až 6. Předpokládaná životnost těchto konstrukcí a vybavení je uvedena v tabulce č. 7. Opotřebení stavby v procentech se vypočte podle vzorce

∑i=1nBiCi×100Ai

kde

n ... počet položek konstrukcí a vybavení ve stavbě se vyskytujících,

A i ... cenové podíly jednotlivých konstrukcí a vybavení uvedené v tabulkách č. 1 až 6 upravené podle skutečně zjištěného stavu v návaznosti na výpočet koeficientu vybavení K 4 ; součet cenových podílů se i po těchto úpravách rovná 1,000,

B i ... skutečné stáří jednotlivých konstrukcí a vybavení,

C i ... předpokládaná celková životnost příslušné konstrukce a vybavení uvedená v tabulce č. 7, popřípadě stanovená s ohledem na skutečný stavebně technický stav konstrukce, přičemž platí vztah B i ≤ C i (v případě ukončení technické životnosti některé konstrukce a vybavení se předpokládaná životnost rovná jejímu skutečnému stáří).

Pokud nelze zjistit stáří jednotlivých konstrukcí a vybavení, odborně se odhadne. Lze odhadnout i poměr

BiCi.

Je-li stavba užívána k různým účelům, opotřebení se vypočte pro každou část samostatně podle způsobu užívání.

7. Použití jiných metod pro výpočet opotřebení se nepřipouští.

8. Není-li ve výčtu konstrukcí a vybavení pro stavbu v příslušné tabulce této přílohy uvedena konstrukce nebo vybavení, která se ve stavbě vyskytuje, zjistí se její cenový podíl ze vzorce

a) pro budovy a haly (§ 12, přílohy č. 8 a 9):

CKOP×ZC×K1×K2×K3×K5×Ki,

kde

CK..... výše nákladů na pořízení dané konstrukce nebo vybavení v době a místě ocenění (Kč),

OP..... obestavěný prostor budovy nebo haly (m 3 ),

ZC..... základní cena uvedená v příloze č. 8 nebo 9 (Kč/m 3 ),

K 1 , K 2 , K 3 , K 5, K i ... koeficienty uvedené v odstavci 2 § 12 této vyhlášky,

b) pro rodinné domy, rekreační chalupy a rekreační domky (§ 13, příloha č. 11), rekreační chaty, zahrádkářské chaty (§ 14, příloha č. 12), vedlejší stavby (§ 16, příloha č. 14) a garáže (§ 15, příloha č. 13):

CKOP×ZCK×K5×Ki,

kde

CK..... výše nákladů na pořízení dané konstrukce nebo vybavení v době a místě ocenění (Kč),

OP..... obestavěný prostor výše uvedených staveb (m 3 ),

ZCK... základní cena (Kč/m 3 ) popřípadě vynásobená příslušným koeficientem vyjadřujícím náklady na účelové využití podkroví pro stavby:

- oceňované podle § 13 podle přílohy č. 11 nebo

- oceňované podle § 14 podle přílohy č. 12 nebo

- oceňované podle § 16 podle přílohy č. 14 nebo

- oceňované podle § 15 podle přílohy č. 13,

Ki ... koeficient uvedený pro příslušnou stavbu v příloze č. 41,

K 5 ... koeficient polohový pole přílohy č. 20, tabulky č. 1

c) pro jednotku (byt nebo nebytový prostor) (§ 21, přílohy č. 8, 9, a 11):

CKPPK×ZC×K1×K5×Ki,

kde

CK ..... výše nákladů na pořízení dané konstrukce nebo vybavení v době a místě ocenění (Kč),

PPK .... podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru (m 2 ), jedná-li se o konstrukci nebo vybavení, jež je součástí oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru, nebo celková podlahová plocha všech bytů a nebytových prostorů v budově nebo v hale (m 2 ), ve které se oceňovaný byt nebo nebytový prostor nachází, jedná-li se o konstrukci nebo vybavení, jež je společnou částí stavby,

ZC.....základní cena (Kč/m 2 ) oceňovaného bytu nebo nebytového prostoru ve stavbě

- oceňované podle § 12 - v budově, zjištěná podle přílohy č. 8 nebo

- oceňované podle § 12 - v hale, zjištěná podle přílohy č. 9 nebo

- oceňované podle § 13 - v rodinném domě, zjištěná podle přílohy č. 11,

K 1 , K 5 , K i ..... koeficienty uvedené v odstavci 2 § 21.

9. Cena stavby pro určení výše náhrady v rámci ocenění práva stavby se přiměřeně sníží o opotřebení stavby při zániku práva stavby za předpokladu její pravidelné údržby. Zohlední se její stáří, předpokládaný stav a další životnost stavby. Výpočet se provede metodou lineární, analytickou nebo v odůvodněných případech lze opotřebení stavby určit odhadem; opotřebení však může činit nejvýše 85 %.

Tabulka č. 1

Budovy typ A až I

CENOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ PODLE TYPŮ BUDOV

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 1

Budovy typ J až Z

CENOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ PODLE TYPŮ BUDOV

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

HALY typ A až F

CENOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ PODLE TYPŮ HAL

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 2

HALY typ G až M

CENOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ PODLE TYPŮ HAL

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

CENOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ RODINNÝCH DOMŮ, REKREAČNÍCH CHALUP A REKREAČNÍCH DOMKŮ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 4

CENOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ REKREAČNÍCH A ZAHRÁDKÁŘSKÝCH CHAT

⟪TABLE:tbl_001⟫

I - Chaty nepodsklepené nebo podsklepené do 1/2 zastavěné plochy

II - Chaty podsklepené

Tabulka č. 5

CENOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ VEDLEJŠÍCH STAVEB

⟪TABLE:tbl_001⟫

I - Vedlejší stavby nepodsklepené nebo podsklepené do 1/2 zastavěné plochy

II - Vedlejší stavby podsklepené

Tabulka č. 6

CENOVÉ PODÍLY KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ GARÁŽÍ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 7

PŘEDPOKLÁDANÁ ŽIVOTNOST KONSTRUKCÍ A VYBAVENÍ

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Míra kapitalizace pro oceňování nemovitých věcí a majetkových práv výnosovým způsobem

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Pro ocenění pozemku zatíženého právem stavby a práva stavby se použije míra kapitalizace podle druhu stavby, která odpovídá právu stavby.

Pro ocenění věcných břemen se použije míra kapitalizace podle druhu nemovité věci, kterou věcné břemeno zatěžuje, kromě věcných břemen pro technickou infrastrukturu, u nichž činí 10 %.

V případě zatížení stavby věcným břemenem se použije míra kapitalizace pro tuto stavbu. Pro ocenění závady na nemovité věci se použije míra kapitalizace podle druhu zatížené nemovité věci.

U zastavěného pozemku nebo pozemku v jednotném funkčním celku zatíženého věcným břemenem se použije míra kapitalizace podle druhu hlavní stavby. Je-li na pozemku více hlavních staveb, které nejsou společně využívané, postupuje se podle § 48a odst. 1 písm. c).

Míru kapitalizace lze v odůvodněných případech zvýšit až o 0,5 %.

U staveb oceňovaných podle § 31 odst. 1 písm. b) a c) se k příslušné míře kapitalizace připočte 0,1 až 0,5 % na pokrytí zvýšeného rizika spojeného s docílením pronájmu celkové podlahové plochy.

U staveb s víceúčelovým užitím, pokud byla míra kapitalizace stanovena podle převažujícího účelu užití, lze odlišnou míru kapitalizace příslušející zbylé části zohlednit ve zvýšení nebo snížení stanovené kapitalizace o 0,1 až 0,5 %.

Výše celkové úpravy míry kapitalizace může činit nejvýše 0,5 %.

Příloha č. 22a k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Koeficienty míry užitku a omezení vlastníka nemovité věci pro zjednodušené ocenění věcných břemen technické infrastruktury

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Hodnotu koeficientu míry užitku lze zvýšit nebo snížit až o 30 % v návaznosti na druh komunikace a její polohu v obci.

Koeficienty míry užitku a míry omezení vlastníka nemovité věci pro věcná břemena pro technickou infrastrukturu podle druhu technické infrastruktury, prostorového umístění vedení a druhu pozemku

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Stavební pozemek s výjimkou pozemku s pozemní komunikací.

Nadzemní objekt (např. trafostanice, regulační stanice, předávací stanice, kotelny, věže, technologické kontejnery, podpěrný bod pro TI /mimo elektrická vedení/, vodojemy, úpravny vody).

Nadzemní vedení (např. nadzemní vedení přenosové, přepravní a distribuční soustavy, rozvodného tepelného zařízení, sítí elektronických komunikací).

Podzemní vedení (např. podzemní vedení přenosové, přepravní a distribuční soustavy, rozvodného tepelného zařízení, vodovodů, kanalizací, sítí elektronických komunikací).

Podzemní objekt (např. podzemní trafostanice a regulační stanice, šachty, předávací stanice, vodojemy).

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Zatřídění nemovité věci do skupiny podle analýzy jejího rozvoje pro ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Určení ceny nemovité věci kombinací nákladového a výnosového způsobu

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

kde

R = |CV - CN|,

CV - cena stavby zjištěná výnosovým způsobem,

CN - cena stavby zjištěná nákladovým způsobem.

V analýze rozvoje nemovité věci se posuzuje schopnost nemovité věci přizpůsobit se předpokládaným změnám okolí a podmínek, které mohou výrazně ovlivnit výnosnost nebo poptávku po nemovité věci.

• Změnami okolí a podmínek se rozumějí budoucí změny charakteru okolní zástavby v návaznosti na územní plán, realizace staveb v okolí posuzované nemovité věci s výrazným dopadem na její výnosnost nebo prodejnost (např. objekty občanské vybavenosti, dopravní a průmyslové stavby, stanice metra, otvírka těžebního území a jiné), fiskální a dotační politika státu, cenové regulace, a jiné.

• Rozvojovými možnostmi nemovité věci se rozumí posouzení, zda stávající využití odpovídá jejímu nejlepšímu a nejvyššímu využití, zda stavebně technické parametry stavby odpovídají požadavkům vyplývajícím z předpokládaných změn, případně zda je možná její změna (např. stavebními úpravami, změnou účelu užití stavby), aby se zachovala nebo zvýšila výnosnost nemovité věci, u pozemků posouzení možnosti další zástavby, a jiné.

• Nemovitá věc, u které je růst pachtovného či nájemného zaručen polohou nemovité věci (např. umístění v centru obce nebo jiné významné lokalitě), se zařadí do skupiny A. Jiné zařazení lze pouze na základě průkazného doložení negativních změn v okolí.

• Zatřídění do skupin je nutno zdůvodnit.

Příloha č. 24

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Rozdělení obcí Prahy, Brna, Plzně, Ostravy a Karlových Varů na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.

** Základní ceny platí pro všechny obce v okrese bez ohledu na počet obyvatel.

Index konstrukce a vybavení rodinných domů, rekreačních chalup a domků

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

a) Typ stavby se určí začleněním do kvalitativního pásma a výběrem písmene ze sloupce 5 odpovídajícího typu dle přílohy č. 11.

b) Začlenění se provede podle převažující svislé obvodové konstrukce nadzemních podlaží. Nelze-li ji pří více druzích určit, pak se pro výpočet použije hodnota konstrukce příslušející kvalitativnímu pásmu nejvyššího čísla z vyskytujících se druhů konstrukcí.

c) Podlažností pro účely této vyhlášky se rozumí podíl celkové zastavěné plochy všech podlaží stavby a zastavěné plochy 1.NP – nutno doložit výpočtem.

d) Základním příslušenstvím pro účely této vyhlášky se rozumí koupelna (vana nebo sprchovací kout, umyvadlo) a splachovací záchod.

* Hodnota kvalitativního pásma se násobí koeficientem s, který se vypočte podle vzorce

s = 1 – 0,005 × y,

kde

y................stáří stavby v rocích,

1 a 0,005 ......konstanty

Přitom platí, že nejnižší hodnotou koeficientu s je 0,6.

Je-li stavba po celkové rekonstrukci, pak za stáří stavby pro stanovení hodnoty koeficientu s se považuje počet let od kolaudace této rekonstrukce plus 15 let. Za celkovou rekonstrukci se pro tento účel považuje stavba, u níž došlo ke změně alespoň 60 % objemových podílů prvků konstrukcí a vybavení. K celkové rekonstrukci starší 50 ti let se nepřihlíží.

Je-li stavba s nástavbou, přístavbou, popřípadě se stavebními úpravami, jejichž objemové podíly ze stavby činí alespoň 50 % a které by se podle stáří zařadily do jiné kategorie oproti původní části stavby, lze hodnotu koeficientu s, příslušejícího původní stavbě, zvýšit o hodnotu 0,01 až 0,1.

Zařazení do kvalitativního pásma jednotlivých znaků musí vyplývat z popisu stavby. Pokud stavba nesplňuje v hodnoceném znaku všechna kritéria jednotlivých kvalitativních pásem, zařadí se do nejbližšího porovnatelného kvalitativního pásma.

Příloha č. 25

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Rozdělení obcí Prahy a Brna na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.

Index konstrukce a vybavení rekreačních a zahrádkářských chat

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

a) Typ stavby se určí začleněním do kvalitativního pásma a výběrem písmene ze sloupce 4 odpovídajícího typu dle přílohy č. 12.

b) Začlenění se provede podle převažujícího provedení svislé obvodové konstrukce nadzemních podlaží. Nelze-li ji určit, pak se začlení do vyššího kvalitativního pásma.

* Hodnota kvalitativního pásma se násobí koeficientem s, který se vypočte podle vzorce

s = 1 – 0,005 × y,

kde

y................stáří stavby v rocích,

1 a 0,005 ......konstanty.

Přitom platí, že nejnižší hodnotou koeficientu s je 0,6.

Příloha č. 26

Základní ceny za m 3 obestavěného prostoru garáže

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

Rozdělení obcí Prahy a Brna na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.

Index konstrukce a vybavení garáží

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Hodnota kvalitativního pásma se násobí koeficientem s, který se vypočte podle vzorce

s = 1 – 0,005 × y,

kde

y................stáří stavby v rocích,

1 a 0,005 ......konstanty

Přitom platí, že nejnižší hodnotou koeficientu s je 0,6.

Příloha č. 27

Základní ceny za m 2 podlahové plochy jednotky bytu

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

* Rozdělení obcí Prahy, Brna, Plzně, Ostravy a Karlových Varů na oblasti je uvedeno v příloze č. 2.

** Základní ceny platí pro všechny obce v okrese bez ohledu na počet obyvatel.

Index konstrukce a vybavení bytů

Hodnocené znaky, charakteristiky kvalitativních pásem a jejich hodnoty

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

a) Základním příslušenstvím bytu se pro účely oceňování rozumí koupelna nebo koupelnový, popřípadě sprchový kout a splachovací záchod.

b) Stavebně-technický stav se posuzuje u konstrukcí a vybavení, které patří k jednotce byt. Hodnotí se obdobně jako v případě koeficientu K4 v ustanovení § 21 odst. 2

* Hodnota kvalitativního pásma se násobí koeficientem s, který se vypočte podle vzorce

s = 1 – 0,005 × y,

kde

y................stáří stavby v rocích,

1 a 0,005 ......konstanty

Přitom platí, že nejnižší hodnotou koeficientu s je 0,6.

Jde-li o stavbu, popřípadě byt po celkové rekonstrukci, pak za stáří stavby pro stanovení hodnoty koeficientu s se považuje počet let od kolaudace této rekonstrukce plus 15 let. Za celkovou rekonstrukci se pro tento účel považuje stavba, u níž došlo ke změně alespoň 60 % objemových podílů prvků konstrukcí a vybavení. K celkové rekonstrukci starší 50 ti let se nepřihlíží.

Jde-li o stavbu, popřípadě byt s nástavbou, přístavbou, popřípadě se stavebními úpravami, jejichž objemové podíly ze stavby činí alespoň 50 % a které by se podle stáří zařadily do jiné kategorie oproti původní části stavby, lze hodnotu koeficientu s, příslušejícího původní stavbě, zvýšit o hodnotu 0,01 až 0,1.

Příloha č. 28 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Přiřazení jednotlivých dřevin do skupin lesních dřevin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 29 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Převodní tabulky bonitních stupňů lesních dřevin

(z absolutní výškové bonity - AVB, používané v LHP od r. 1991, do relativní bonity - RB, uplatňované v LHP do r. 1990 včetně)

⟪TABLE:tbl_001⟫

V případě rozdílů mezi relativními bonitami uvedenými v hospodářské knize LHP/LHO a výsledkem převodu podle přílohy č. 29 se použijí hodnoty relativních bonit z této přílohy.

Příloha č. 30 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Ceny (Kč/m 2 ) mýtní výtěže A u v obmýtí u při zakmenění 1,0 podle skupin lesních dřevin

1. skupina dřevin: SMRK

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: JEDLE

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: BOROVICE

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: MODŘÍN

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. skupina dřevin: BUK

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. skupina dřevin: OLŠE

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. skupina dřevin: OSIKA

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. skupina dřevin: AKÁT

⟪TABLE:tbl_001⟫

12. skupina dřevin: TOPOL

⟪TABLE:tbl_001⟫

13. skupina dřevin: BŘÍZA

⟪TABLE:tbl_001⟫

Zakmenění je poměr kruhových ploch nebo hektarových zásob skutečných a uvedených v růstových tabulkách, vyjádřený v desetinách.

Mýtní výtěží A u je smýcená porostní zásoba.

Obmýtí u je doba obmýtní, která je obdobím od založení do smýcení porostu ve věku jeho mýtní zralosti.

Příloha č. 31 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Náklady (Kč/m 2 ) na zajištěné kultury c podle skupin lesních dřevin

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 32 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Věkové hodnotové faktory f a pro skupiny lesních dřevin při různém obmýtí

1. skupina dřevin: SMRK Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. skupina dřevin: SMRK Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. skupina dřevin: SMRK Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: JEDLE Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: JEDLE Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. skupina dřevin: JEDLE Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: BOROVICE Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: BOROVICE Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. skupina dřevin: BOROVICE Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: MODŘÍN Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: MODŘÍN Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. skupina dřevin: MODŘÍN Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

5. skupina dřevin: DOUGLASKA Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. skupina dřevin: BUK Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. skupina dřevin: BUK Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. skupina dřevin: BUK Obmýtí: 140

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB Obmýtí: 140

⟪TABLE:tbl_001⟫

7. skupina dřevin: DUB Obmýtí: 160

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN Obmýtí: 100

⟪TABLE:tbl_001⟫

8. skupina dřevin: JASAN Obmýtí: 120

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. skupina dřevin: OLŠE Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

9. skupina dřevin: OLŠE Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. skupina dřevin: OSIKA Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

10. skupina dřevin: OSIKA Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. skupina dřevin: AKÁT Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

11. skupina dřevin: AKÁT Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

12. skupina dřevin: TOPOL Obmýtí: 40

⟪TABLE:tbl_001⟫

12. skupina dřevin: TOPOL Obmýtí: 50

⟪TABLE:tbl_001⟫

13. skupina dřevin: BŘÍZA Obmýtí: 60

⟪TABLE:tbl_001⟫

13. skupina dřevin: BŘÍZA Obmýtí: 80

⟪TABLE:tbl_001⟫

Věkový hodnotový faktor pro jednotlivé skupiny dřevin daného věku a bonitního stupně je podíl ceny lesního porostu a ceny mýtní výtěže lesního porostu v době obmýtní, stanovených podle příslušných hodnot věkových křivek.

Růstové tabulky jsou číselné nebo grafické přehledy, které udávají nejdůležitější klasifikační (taxační) a růstové veličiny stejnověkých nesmíšených porostů na 1 ha plochy při jejich plném zakmenění. Jsou sestaveny podle dřevin, bonitních stupňů, věků, popřípadě dalších veličin. Podle růstových tabulek se stanovuje objem produkce jednotlivých dřevin.

V případě, kdy je cena mýtní výtěže A u nižší než náklady na zajištěnou kulturu c a nelze použít věkové hodnotové faktory, je věkový hodnotový faktor f a nahrazen znakem „-“.

Příloha č. 33 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Úprava základních cen lesních porostů

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) § 14 a 16 zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů.

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. Srážky podle položek č. 13.1 až 13.4 a srážku podle položky č.17 lze použít pouze alternativně (jen jednu z nich).

2. Srážky podle položek č. 14 a 15 lze použít pouze alternativně.

3. V ostatních případech lze srážky vzájemně sčítat podle skutečnosti.

4. Listnatými měkkými se rozumí dřeviny: lípa, olše, topol, osika, vrba a jírovec.

5. Listnatými tvrdými se rozumí ostatní listnáče kromě uvedených v bodu 4.

Přibližovací vzdálenost - je nejkratší spojnice geometrického středu porostu (dopravního segmentu) vedoucí po vyklizovacích a přibližovacích liniích k nejbližší skládce (složišti). Měří se po vyklizovací linii nejbližší geometrickému středu porostu po střed skládky (složiště), nejlépe podle porostní mapy. Zaokrouhluje se na celé stovky metrů, vždy nahoru.

Průměrná přibližovací vzdálenost - je v podmínkách ČR 600 m.

Příloha č. 34 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Ocenění nelesních porostů podle § 44

Zařazení bonitních stupňů (RVB) jednotlivých skupin dřevin nelesních porostů (1 až 9) do skupin srovnávací bonity (01 - 09) v tabulkách č. 2 a 3 této přílohy a hodnoty součinitele srovnávací bonity pro skupiny dřevin nelesních porostů jehličnatých a listnatých.

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) Součinitel srovnávací bonity skupiny dřevin je koeficient, který vyjadřuje vztah rozdílné produkční schopnosti jednotlivých skupin dřevin jehličnatých a listnatých nelesních porostů.

Ceny nelesních porostů JEHLIČNATÝCH

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ceny nelesních porostů LISTNATÝCH

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha č. 35 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Ceny lesního porostu (Kč/m 2 ) pro skupiny dřevin při zakmenění 1,0 k ocenění lesních porostů podle § 45

1. Skupiny dřevin: SMRK, JEDLE, DOUGLASKA

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

U dřeviny DOUGLASKA, která má jen 5 bonitních stupňů, se pro ocenění použijí jednotkové ceny pro bonitní stupně 1, 3, 5, 7 a 9.

2. Skupiny dřevin: BOROVICE, MODŘÍN

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. Skupiny dřevin: BUK kromě dřeviny habr, JAVOR

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. Skupiny dřevin: DUB, JASAN

Tabulka č. 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

U skupiny dřevin JASAN, která má jen 3 bonitní stupně, se pro ocenění použijí jednotkové ceny pro bonitní stupně 1, 5 a 9.

5. Skupiny dřevin: TOPOL, AKÁT a dřevina habr

Tabulka č. 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

6. Skupiny dřevin: OLŠE, OSIKA, BŘÍZA

Tabulka č. 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

U skupiny dřevin OSIKA a BŘÍZA, které mají jen 3 bonitní stupně, se pro ocenění použijí jednotkové ceny pro bonitní stupně 1, 3 a 5.

Příloha č. 36 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.

Ceny ovocných dřevin

Základní ceny ovocných výsadeb jsou podle svého charakteru a v praxi uplatněných pěstitelských systémů rozděleny do dvou částí. V první části jsou ceny v Kč/m 2 pro výsadby intenzivního typu ovocných sadů s tržním zhodnocováním jejich produkce, zatímco v druhé části jsou vesměs ceny v Kč/ks k extenzivním výsadbám zahrádkového, převážně samozásobitelského, typu ovocnářské produkce.

Část 1.

Intenzivní (velkovýrobní) ovocné výsadby:

Tabulka č. 1

⟪TABLE:tbl_001⟫

*) orientační hodnoty, které se v závislosti na konkrétní podnoži a odrůdě ovocné dřeviny mohou částečně odlišovat

Část 2.

Extenzivní (zahrádkové) ovocné výsadby:

Tabulka č. 2

⟪TABLE:tbl_001⟫

Ad část 1. - základní ceny intenzivních ovocných výsadeb v Kč/m 2

Tabulka č. 3

⟪TABLE:tbl_001⟫