Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Středoevropské dohody o volném obchodu mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou

Označenie:: 54/1995
Stav:: Účinný
Jazyk textu:: cs

SDĚLENÍ

Ministerstva zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 21. prosince 1992 byla v Krakově podepsána Středoevropská dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou.

S dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina byla uložena u vlády Polské republiky, depozitáře dohody, dne 10. ledna 1994.

Dohoda byla na základě Společné deklarace České republiky, Maďarské republiky, Polské republiky a Slovenské republiky prozatímně prováděna od 1. března 1993 a vstoupila v platnost na základě svého článku 40 dnem 1. července 1994.

Český překlad dohody se vyhlašuje současně.

Do anglického znění, jež je pro její výklad rozhodné, je možné nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a Ministerstvu průmyslu a obchodu.

STŘEDOEVROPSKÁ DOHODA O VOLNÉM OBCHODU

uzavřená

mezi

Českou republikou,

Maďarskou republikou,

Polskou republikou

Slovenskou republikou

PREAMBULE

Česká republika, Maďarská republika, Polská republika a Slovenská republika (dále uváděné jako „Strany“),

znovu potvrzujíce svou oddanost pluralistické demokracii založené na zákonnosti, lidských právech a základních svobodách,

majíce na zřeteli Visegradskou Deklaraci z 15. února 1991 a Krakovskou Deklaraci z 6. října 1991, přijaté jako výsledek setkání nejvyšších představitelů Stran,

připomínajíce svůj záměr účastnit se aktivně procesu ekonomické integrace v Evropě a vyjadřujíce svou připravenost spolupracovat při hledání cest a prostředků, jak tento proces posílit,

znovu potvrzujíce svůj pevný závazek k zásadám tržní ekonomiky, která vytváří základ jejich vztahů,

připomínajíce svůj pevný závazek k Závěrečnému aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, Pařížské chartě a zejména k zásadám obsaženým v závěrečném dokumentu Bonnské konference o hospodářské spolupráci v Evropě,

rozhodnuty za tímto účelem postupně odstranit překážky v podstatě veškerého jejich vzájemného obchodu v souladu s ustanoveními Všeobecné dohody o clech a obchodu,

pevně přesvědčeny, že tato dohoda podpoří zesílení vzájemně výhodných obchodních vztahů mezi nimi a přispěje k procesu integrace v Evropě,

berouce v úvahu, že žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že vyjímá Strany z jejich závazků podle jiných mezinárodních dohod, zejména Všeobecné dohody o clech a obchodu,

se dohodly takto:

Článek 1

Cíle

1. Strany vytvoří postupně oblast volného obchodu v souladu s ustanoveními této dohody a ve shodě s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu v přechodném období, které skončí nejpozději 1. ledna 2001.

2. Cíle této dohody jsou:

(a) podporovat rozšiřováním obchodu harmonický rozvoj hospodářských vztahů mezi Stranami a takto napomáhat ve Stranách rozvoji hospodářské činnosti, zlepšení životních a pracovních podmínek a zvýšení produktivity a finanční stability,

(b) poskytovat spravedlivé podmínky soutěže pro obchod mezi Stranami,

KAPITOLA I.

- PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY

Článek 2

Rozsah

Ustanovení této kapitoly se budou vztahovat na průmyslové výrobky pocházející ze Stran. Výraz „průmyslové výrobky“ pro účely této dohody znamená výrobky spadající do kapitol 25 až 97 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží s výjimkou výrobků zapsaných v příloze I.

Článek 3

Dovozní cla

1. V obchodu mezi Stranami se nebudou zavádět žádná nová dovozní cla.

2. Dovozní cla budou zrušena v souladu s ustanoveními v protokolech 1, 2 a 3.

Ustanovení pro zrušení dovozních cel mezi

- Českou republikou a Slovenskou republikou na straně jedné a Maďarskou republikou na straně druhé jsou stanovena v Protokolu 1;

- Českou republikou a Slovenskou republikou na straně jedné a Polskou republikou na straně druhé jsou stanovena v Protokolu 2;

- Maďarskou republikou a Polskou republikou jsou stanovena v Protokolu 3.

Článek 4

Základní clo

1. Pro každý výrobek základním clem, ze kterého se mají uplatňovat za sebou následující snížení stanovená v této dohodě, bude celní sazba podle Doložky nejvyšších výhod, používaná k 29. 2. 1992.

2. Jestliže po vstupu této dohody v platnost dojde k jakémukoli snížení cel podle zásady „erga omnes“, zejména ke snížením vyplývajícím z dohody o celních sazbách sjednané jako výsledek Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, taková snížená cla nahradí cla základní, uvedená v odstavci 1, počínaje dnem, kdy taková snížení se uplatní.

3. Snížená cla vypočtená v souladu s článkem 2 se budou uplatňovat zaokrouhlená na první desetinné místo.

4. Strany si navzájem oznámí své příslušné celní sazby.

Článek 5

Poplatky rovnocenné clům

1. V obchodu mezi Stranami se nebude zavádět žádný nový poplatek, který má účinek rovnocenný dovoznímu clu.

2. Všechny poplatky mající účinek rovnocenný dovozním clům budou zrušeny ke dni vstupu této dohody v platnost, s výjimkou dovolenou v příloze II.

Článek 6

Fiskální cla

Ustanovení článku 3 se rovněž budou vztahovat na cla fiskální povahy.

Článek 7

Vývozní cla a poplatky mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Stranami se nebudou zavádět žádná vývozní cla nebo poplatky, které mají rovnocenný účinek.

2. Strany postupně zruší mezi sebou nejpozději k 1. lednu 1997 jakákoliv vývozní cla a poplatky mající rovnocenný účinek.

Článek 8

Množstevní omezení dovozu a opatření mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Stranami nebudou zaváděna žádná nová množstevní omezení dovozu nebo opatření mající rovnocenný účinek.

2. Všechna množstevní omezení a opatření mající rovnocenný účinek na dovozy výrobků pocházejících ze Stran budou zrušena k datu vstupu dohody v platnost, s výjimkami dovolenými v přílohách III/a, III/b a III/c.

Článek 9

Množstevní omezení vývozu a opatření mající rovnocenný účinek

1. V obchodě mezi Stranami nebudou zaváděna žádná nová množstevní omezení vývozu nebo opatření mající rovnocenný účinek.

2. Všechna množstevní omezení vývozu ze Stran a opatření mající rovnocenný účinek budou zrušena k datu vstupu dohody v platnost, s výjimkami dovolenými v přílohách IV/a, IV/b a IV/c.

Článek 10

Postup při výměně informací o návrzích technických předpisů

1. Strany se budou vzájemně informovat v prakticky co nejdříve možném stadiu a v souladu s ustanoveními stanovenými v příloze V o návrzích technických předpisů a návrzích doplňků k nim, jež hodlají vydat.

2. Společný výbor rozhodne o lhůtě pro provedení ustanovení odstavce 1.

KAPITOLA II.

- ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBKY

Článek 11

Rozsah

1. Ustanovení této kapitoly se budou vztahovat na zemědělské výrobky původem ze Stran této dohody.

2. Výraz „zemědělské výrobky“ pro účely této dohody znamená výrobky spadající do kapitol 1 až 24 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží a výrobky zapsané v příloze I.

Článek 12

Výměna koncesí

1. Strany této dohody si navzájem poskytují koncese specifikované v protokolech 4, 5 a 6 v souladu s ustanoveními této kapitoly a stanovené v těchto protokolech.

Koncese vyměněné mezi:

- Českou republikou a Slovenskou republikou na straně jedné a Maďarskou republikou na straně druhé jsou stanoveny v Protokolu 4;

- Českou republikou a Slovenskou republikou na straně jedné a Polskou republikou na straně druhé jsou stanoveny v Protokolu 5;

- Maďarskou republikou a Polskou republikou jsou stanoveny v Protokolu 6.

2. Berouce v úvahu:

- úlohu zemědělství v jejich ekonomikách,

- rozvoj obchodu zemědělskými výrobky mezi Stranami,

- zvláštní citlivost zemědělských výrobků,

- pravidla jejich zemědělských politik,

- důsledky mnohostranných obchodních jednání v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu,

Strany budou zkoumat možnosti vzájemného poskytnutí si dalších koncesí.

Článek 13

Koncese a zemědělská politika

1. Bez újmy koncesím uděleným podle článku 12 ustanovení této kapitoly nebudou omezovat jakýmkoliv způsobem provádění příslušných zemědělských politik Stran nebo přijímání jakýchkoliv opatření v rámci těchto politik včetně uplatňování výsledků vyplývajících z dohod Uruguayského kola.

2. Strany oznámí Společnému výboru změny prováděné v jejich příslušných zemědělských politikách nebo přijatá opatření, která mohou působit na podmínky zemědělského obchodu mezi nimi, jak jsou stanoveny v této dohodě. Na žádost Strany se uskuteční okamžité konzultace za účelem přezkoumání situace.

Článek 14

Zvláštní ochranná opatření

Bez ohledu na ostatní ustanovení této dohody a zejména článku 27, jestliže, za situace zvláštní citlivosti zemědělských trhů, dovozy výrobků pocházejících ze Strany, jež jsou předmětem koncesí poskytnutých v rámci této dohody, způsobují vážné porušování trhů jiné Strany nebo Stran, Strany, kterých se to týká, zahájí okamžitě konzultace s cílem nalézt vhodná řešení. Před dosažením tohoto řešení Strany, kterých se to týká, mohou přijmout opatření, která považují za nezbytná.

Článek 15

Sanitární a fytosanitární opatření

Strany budou nediskriminačním způsobem uplatňovat své předpisy ve veterinárních, zdravotně rostlinných a zdravotních záležitostech a nebudou zavádět žádná nová opatření, jež svým účinkem nepřiměřeně brání obchodu.

KAPITOLA III.

- VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 16

Pravidla původu a spolupráce v celní správě

1. Protokol 7 stanoví pravidla původu a metody administrativní spolupráce k nim se vztahující.

2. Strany budou přijímat vhodná opatření, včetně pravidelných přezkoumání Společným výborem a úprav administrativní spolupráce, aby zabezpečily, že ustanovení Protokolu 7 a článků 3 až 9, 12, 17 a 28 dohody se budou účinně a harmonicky uplatňovat, a aby snížily na co nejmenší možnou míru formality uvalované na obchod a aby dosáhly vzájemně uspokojivá řešení jakýchkoli potíží, které vzniknou z provádění těchto ustanovení.

Článek 17

Vnitřní zdanění

1. Strany se zdrží jakýchkoli opatření nebo praktik vnitřní fiskální povahy, která buď přímo, nebo nepřímo zavádí diskriminaci mezi výrobky majícími původ ve Stranách.

2. Výrobky vyvážené na území jedné ze Stran nesmějí mít prospěch ze zpětného proplacení vnitřního zdanění, pokud by převyšovalo částku přímého či nepřímého zdanění na ně uvaleného.

Článek 18

Všeobecné výjimky

Tato dohoda nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, oprávněné z důvodu veřejné morálky, veřejného zájmu nebo veřejné bezpečnosti; ochrany zdraví nebo lidského života, života zvířat nebo rostlin; ochrany národních památek majících uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu; ochrany duševního vlastnictví nebo pravidel týkajících se zlata nebo stříbra nebo zachování vyčerpatelných přírodních zdrojů, jsou-li taková opatření uplatněna ve spojení s omezeními domácí výroby nebo spotřeby. Takové zákazy nebo omezení se však nesmí stát prostředkem svévolné diskriminace nebo skrytého omezení obchodu mezi Stranami.

Článek 19

Bezpečnostní výjimky

Nic v této dohodě nebude bránit Straně, aby přijala jakékoli opatření, které považuje za nezbytné:

(a) pro předcházení prozrazení informací v rozporu s jejími zásadními bezpečnostními zájmy;

(b) pro ochranu svých podstatných bezpečnostních zájmů nebo pro plnění mezinárodních závazků nebo národních politik

(i) vztahujících se k obchodu se zbraněmi, municí a válečným materiálem za předpokladu, že taková opatření nenarušují podmínky soutěže u výrobků, jež nejsou zamýšleny pro specifické vojenské účely a k takovému obchodu s jiným zbožím, materiály a službami provozovanému přímo nebo nepřímo pro účely dodávek ozbrojeným složkám; nebo

(ii) vztahujících se k nerozšiřování biologických a chemických zbraní, jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení; nebo

(iii) přijatých v době války nebo v době jiného vážného mezinárodního napětí.

Článek 20

Státní monopoly

1. Strany postupně upraví jakýkoli státní monopol obchodního charakteru tak, aby zajistily, že koncem pátého roku po vstupu dohody v platnost nebude existovat mezi státními příslušníky Stran žádná diskriminace ve věci podmínek, za kterých se zboží obstarává a obchoduje se s ním. Společný výbor bude informován o opatřeních, která budou přijímána k uskutečňování tohoto cíle.

2. Ustanovení tohoto článku se budou vztahovat na jakýkoliv orgán, jehož prostřednictvím příslušné úřady Stran právně nebo fakticky buď přímo, nebo nepřímo dohlížejí na dovozy nebo vývozy mezi Stranami, rozhodují o nich nebo je znatelně ovlivňují. Tato ustanovení se budou podobně uplatňovat na monopoly delegované státy na jiné orgány.

Článek 21

Platby

1. Platby ve volně směnitelných měnách týkající se obchodu zbožím mezi Stranami a převod takových plateb na území státu, Strany této dohody, kde má věřitel sídlo, budou osvobozeny od jakýchkoli omezení.

2. Strany se zdrží jakýchkoli devizových nebo administrativních omezení na poskytování, splácení nebo přijímání krátkodobých a střednědobých úvěrů ve vztahu k obchodu zbožím, kterého se resident účastní.

3. Nehledíc na odstavec 2, než se stane článek VIII dohody Mezinárodního měnového fondu použitelným pro Strany, vyhražují si Strany právo uplatnit devizová omezení na poskytování nebo přijímání krátkodobých a střednědobých úvěrů ve vztahu k obchodu zbožím v rozsahu povoleném podle jejich statutu v Mezinárodním měnovém fondu za předpokladu, že tato omezení jsou uplatňována nediskriminačním způsobem, pokud jde o původ výrobků, a že nejsou uplatňována pouze na určité výrobky nebo druh výrobků. Restrikce budou mít omezené trvání a budou odstraněny, jakmile nebudou podmínky opravňovat jejich další zachování. Strany budou ihned informovat Společný výbor o zavedení takových opatření a o jakékoliv jejich změně.

Článek 22

Pravidla soutěže týkající se podniků

1. Následující skutečnosti jsou neslučitelné s řádným fungováním této dohody, pokud mohou postihovat obchod mezi Stranami:

(a) všechny dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a dohodnuté praktiky mezi podniky, které mají za svůj cíl nebo výsledek zabraňování, omezování nebo narušení soutěže;

(b) zneužití dominantního postavení jedním nebo více podniky na územích Stran jako celku nebo jejich podstatné části.

2. Ustanovení odstavce 1 se budou vztahovat na činnost všech podniků, včetně veřejných podniků a podniků, kterým Strany poskytnou zvláštní nebo výhradní práva.

Podniky pověřené prováděním služeb obecného hospodářského zájmu nebo majících charakter monopolu produkujícího státní důchod, budou podléhat ustanovením odstavce 1, pokud uplatnění těchto ustanovení nebrání právně nebo fakticky vykonávání zvláštních veřejných úkolů, které jim jsou přiděleny.

3. Pokud jde o výrobky uvedené v kapitole II., ustanovení uvedená v odstavci 1 (a) se nebudou uplatňovat na takové dohody, rozhodnutí a praktiky, které tvoří nedílnou součást organizace národního trhu.

4. Soudí-li Strana, že daná praktika je neslučitelná s odstavci 1, 2 a 3 tohoto článku, a způsobuje-li taková praktika nebo hrozí způsobit vážnou újmu zájmům této Strany nebo hmotnou škodu jejímu domácímu průmyslu, může přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 31.

Článek 23

Státní pomoc

1. Jakákoliv pomoc poskytnutá státem, jež je Stranou této dohody, nebo prostřednictvím státních zdrojů v jakékoli formě, která narušuje nebo hrozí narušit soutěž zvýhodňováním určitých podniků nebo výroby určitého zboží, pokud se může svým působením dotknout obchodu mezi touto Stranou a ostatními Stranami této dohody, je neslučitelná s řádným fungováním této dohody.

2. Ustanovení odstavce 1 se nebudou týkat výrobků uvedených v kapitole II.

3. Společný výbor v průběhu tří let od vstupu této dohody v platnost přijme kritéria, na jejichž základě budou hodnoceny praktiky příčící se ustanovením odstavce 1, jakož i pravidla pro jejich provádění.

4. Strany zabezpečí transparentnost v oblasti státní pomoci mimo jiné podáváním každoročních zpráv Společnému výboru o její celkové výši a o rozdělení poskytnuté pomoci a poskytováním ostatním Stranám, na jejich žádost, informací o programech pomoci a o zvláštních jednotlivých případech státní pomoci.

5. Soudí-li Strana, že konkrétní praktika, včetně praktik v zemědělství

- je neslučitelná s podmínkami odstavce 1 a není s ní přiměřeně zacházeno podle prováděcích pravidel uvedených v odstavci 3, nebo

- tato pravidla chybí, a způsobuje-li nebo hrozí-li tento postup způsobit vážnou újmu zájmům této Strany nebo hmotnou škodu jejímu domácímu průmyslu;

může přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 31.

Taková vhodná opatření mohou být přijata pouze ve shodě s postupy a za podmínek stanovených GATTem a jakýmikoliv jinými příslušnými dohodami sjednanými pod jeho záštitou, které jsou platné mezi Stranami.

Článek 24

Vládní zakázky

1. Strany pokládají liberalizaci svých příslušných trhů vládních zakázek za cíl této dohody.

2. Strany postupně vytvoří svá příslušná pravidla pro vládní zakázky s úmyslem poskytnout nejpozději ke konci přechodného období, uvedeného v článku 1 této dohody, dodavatelům ostatních Stran přístup k procedurám udělování kontraktů na svých příslušných trzích vládních zakázek podle ustanovení Dohody GATT o vládních zakázkách z 12. dubna 1979, pozměněných Protokolem o změnách z 2. února 1987.

3. Společný výbor bude zkoumat vývoj vztahující se k dosažení cílů tohoto článku a může doporučit praktické způsoby provádění ustanovení odstavce 2 tohoto článku, aby tak zabezpečil volný přístup, transparentnost a úplnou rovnováhu práv a závazků.

4. Během prověrky zmíněné v odstavci 3 tohoto článku Společný výbor může zvážit, zvláště ve světle vývoje v této oblasti v mezinárodních vztazích, možnost rozšíření věcné působnosti a nebo stupně otevření trhu umožněných v odstavci 2.

5. Strany budou usilovat o přistoupení k příslušným dohodám sjednaným pod záštitou GATT.

Článek 25

Ochrana duševního vlastnictví

1. Strany budou poskytovat a zabezpečovat ochranu práv duševního vlastnictví na nediskriminačním základě, včetně opatření pro poskytování a vynucení takových práv. Ochrana bude postupně zlepšena a před koncem pátého roku po vstupu této dohody v platnost bude na úrovni odpovídající věcným normám mnohostranných dohod, jež jsou stanoveny v příloze VI.

2. Pro účely této dohody „ochrana duševního vlastnictví“ zahrnuje zejména ochranu autorských práv, včetně výpočetních programů a databází, a příbuzných práv, obchodních známek, zeměpisných označení, průmyslových vzorů, patentů, topografií integrovaných obvodů, stejně tak jako utajovaných informací o know-how.

3. Ochrana topografií integrovaných obvodů zabezpečovaná jakoukoli Stranou bude poskytována na základě vzájemnosti.

4. Strany budou spolupracovat v otázkách duševního vlastnictví. Na žádost kterékoliv Strany se uskuteční konzultace expertů o těchto otázkách, zejména o činnosti vztahující se k existujícím nebo budoucím mezinárodním konvencím o harmonizaci, vykonávání a vynucení duševního vlastnictví a o činnosti mezinárodních organizací, jako je Všeobecná dohoda o clech a obchodu, WIPO, stejně jako o vztazích Stran se třetími zeměmi v otázkách týkajících se duševního vlastnictví.

Článek 26

Dumping

Shledá-li Strana, že v obchodních vztazích, jež se řídí podle této dohody, je uplatňován dumping ve smyslu článku VI GATT, může přijmout přiměřená opatření proti těmto praktikám v souladu s článkem VI Všeobecné dohody o clech a obchodu a dohodami vztahujícími se k tomuto článku, za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 31.

Článek 27

Obecná ochranná opatření

V případech, kde se jakýkoli výrobek dováží v takovém zvýšeném množství a za takových podmínek, že způsobuje nebo hrozí způsobit:

(a) vážné poškození domácím výrobcům podobných nebo přímo konkurujících výrobků na území dovážející Strany, nebo

(b) vážné poruchy v jakémkoli příbuzném odvětví hospodářství nebo potíže, které by mohly způsobit závažné zhoršení hospodářské situace oblasti,

může Strana, které se to týká, přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 31.

Článek 28

Strukturální úpravy

1. Kterákoli strana může přijmout výjimečná opatření omezeného trvání, která se odchylují od ustanovení článku 3, a to ve formě zvýšených cel.

2. Tato opatření se mohou týkat pouze nově rozvíjených průmyslových odvětví nebo určitých sektorů procházejících restrukturalizací nebo čelících vážným potížím, zejména tam, kde tyto potíže vytvářejí závažné sociální problémy.

3. Dovozní cla uplatňovaná příslušnou Stranou na výrobky mající původ v jiné Straně zavedená pomocí těchto opatření nesmějí převýšit 25 % ad valorem a zachovají preferenční prvek pro výrobky mající původ ve Stranách. Celková hodnota dovozu výrobků podléhajících těmto opatřením nesmí převýšit 15 % celkového dovozu průmyslových výrobků z ostatních Stran, vymezených v kapitole I., během posledního roku, pro který jsou k dispozici statistické údaje.

4. Tato opatření budou uplatňována po dobu nepřesahující pět let, ledaže jejich delší trvání schválí Společný výbor. Přestanou se používat nejpozději při vypršení přechodného období.

5. Žádná taková opatření nelze zavést u výrobku, uplynuly-li více než tři roky od odstranění všech cel a množstevních omezení nebo poplatků nebo opatření, která mají rovnocenný účinek na tento výrobek.

6. Příslušná Strana bude informovat Společný výbor o jakýchkoliv výjimečných opatřeních, která hodlá přijmout, a na žádost ostatních Stran se ve Společném výboru uskuteční konzultace o takových opatřeních a o odvětvích, na něž se vztahují, ještě před jejich zavedením. Při přijímání takových opatření Strana, které se to týká, poskytne Společnému výboru časový rozvrh odstraňování cel zavedených podle tohoto článku. Tento časový rozvrh umožní postupně snížit a odstranit tato cla počínaje tento proces nejpozději dva roky po jejich zavedení, a to při stejných ročních sazbách. Společný výbor může rozhodnout o odlišném časovém rozvrhu.

Článek 29

Reexport a vážný nedostatek (zboží)

Tam, kde dodržování ustanovení článků 7 a 9 vede k:

(a) reexportu do třetí země, vůči níž vyvážející Strana zachovává u daného výrobku množstevní vývozní omezení, vývozní cla nebo opatření nebo poplatky mající rovnocenný účinek; nebo

(b) závažnému nedostatku nebo jeho hrozbě u výrobku nezbytného pro vyvážející Stranu;

a kde výše uvedené situace způsobují nebo pravděpodobně způsobí značné potíže pro vyvážející Stranu, může tato Strana přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupy stanovenými v článku 31.

Článek 30

Plnění závazků

1. Strany podniknou všechna obecná nebo zvláštní opatření požadovaná ke splnění jejich závazků podle dohody. Postarají se o to, aby se dosáhlo cílů vytyčených dohodou.

2. Jestliže Strana má za to, že jiná Strana opomenula splnit závazek podle této dohody, může dotyčná Strana přijmout přiměřená opatření za podmínek a v souladu s postupem stanoveným v článku 31.

Článek 31

Postup při uplatnění ochranných opatření

1. Před zahájením postupu vedoucího k použití ochranných opatření stanovených v následujících odstavcích tohoto článku budou Strany usilovat o řešení jakýchkoliv rozporů mezi nimi pomocí přímých konzultací.

2. V případě, že Strana podrobuje dovozy výrobků náchylných způsobit situaci zmíněnou v článku 27 administrativnímu postupu, jehož účelem je rychlé opatřování informací o trendu toků zboží, bude o tom informovat druhou Stranu.

3. Bez újmy odstavce 7 tohoto článku Strana, která uvažuje o použití ochranných opatření, okamžitě o tom uvědomí druhou Stranu a Společný výbor a opatří všechny příslušné informace. Bezodkladně se mezi Stranami uskuteční konzultace ve Společném výboru s úmyslem nalézt řešení.

4. (a) Pokud jde o články 26, 27 a 29, Společný výbor přezkoumá případ nebo situaci a může přijmout jakékoli rozhodnutí potřebné k ukončení potíží oznámených dotyčnou Stranou. Nedojde-li k takovému rozhodnutí během třiceti dnů od oznámení záležitosti Společnému výboru, dotyčná strana může přijmout opatření nezbytná pro nápravu situace.

(b) Pokud jde o článek 30, může dotyčná Strana přijmout přiměřená opatření po ukončení konzultací nebo po uplynutí doby tří měsíců od data notifikace.

(c) Pokud jde o články 22 a 23, poskytnou dotyčné Strany Společnému výboru veškerou pomoc požadovanou za účelem přezkoumání případu a tam, kde je to přiměřené, za účelem odstranění praktiky, proti které jsou námitky. Jestliže příslušná Strana opomene ukončit praktiku, proti které jsou námitky, během doby stanovené Společným výborem, nebo jestliže se Společnému výboru nepodaří dosáhnout dohody během 30 pracovních dnů poté, co mu byla záležitost předložena, dotyčná Strana může přijmout přiměřená opatření, aby čelila obtížím vyplývajícím z příslušné praktiky.

5. Přijatá ochranná opatření budou ihned oznámena druhé Straně a Společnému výboru. Budou omezena, pokud jde o jejich rozsah a trvání na to, co je zcela nezbytné k nápravě situace, jež zavdala příčinu k jejich použití, a nepřevýší škodu způsobenou příslušnou praktikou nebo potížemi. Přednost bude dána takovým opatřením, která co nejméně naruší fungování dohody. Opatření přijatá Stranou proti jednání nebo zanedbání jiné Strany mohou postihnout obchod pouze s touto Stranou.

6. Přijatá ochranná opatření budou předmětem periodických konzultací ve Společném výboru s úmyslem dosáhnout jejich zmírnění, co možná nejdříve, nebo zrušení, když podmínky již déle neospravedlní jejich udržování.

7. V případech, kde mimořádné okolnosti vyžadující okamžité jednání znemožňují provést předcházející přezkoumání, může dotyčná Strana v případech článků 26, 27 a 29 neprodleně použít prozatímní opatření přísně nezbytná pro nápravu situace. Opatření budou bez prodlení notifikována a mezi Stranami se uskuteční co možná nejdříve konzultace v rámci Společného výboru.

Článek 32

Potíže v oblasti platební bilance

1. Strany se budou snažit vyhnout se zavedení omezujících opatření, včetně opatření týkajících se dovozů pro účely ochrany platební bilance.

2. Nachází-li se jedna ze Stran ve vážných potížích v oblasti platební bilance nebo pod jejich bezprostřední hrozbou, může dotyčná Strana v souladu s podmínkami stanovenými podle Všeobecné dohody o clech a obchodu přijmout omezující opatření, včetně opatření vztahujících se k dovozu, která budou omezeného trvání a nesmí jít nad rámec toho, co je nezbytné pro nápravu situace v platební bilanci. Tato opatření budou postupně zmírňována, jak se budou zlepšovat podmínky platební bilance, a budou odstraněna, když podmínky již nebudou dále ospravedlňovat jejich zachovávání. Strana bude neprodleně informovat druhou Stranu o jejich zavedení a kdykoli to bude proveditelné, o časovém rozvrhu jejich odstraňování.

Článek 33

Vývojová doložka

1. V případech, kde se Strana domnívá, že by bylo užitečné v zájmu ekonomik Stran rozvíjet a prohlubovat vztahy ustavené dohodou jejich rozšířením i na oblasti nepokryté dohodou, předloží zdůvodněnou žádost druhé Straně. Strany mohou dát pokyn Společnému výboru, aby přezkoumal takovou žádost, a kde to bude vhodné, aby učinil doporučení, zejména s úmyslem zahájit jednání.

2. Dohody vyplývající z postupu uvedeného v odstavci 1 podléhají ratifikaci nebo schválení Stranami v souladu s jejich vlastními (ústavními) postupy.

Článek 34

Společný výbor

1. Strany souhlasí s ustavením Společného výboru složeného z představitelů Stran.

2. Společný výbor bude dohlížet nad prováděním této dohody a spravovat toto provádění.

3. Pro účely vlastního provádění dohody si Strany budou vyměňovat informace a na žádost kterékoli Strany uskuteční konzultace ve Společném výboru. Výbor bude sledovat možnost dalšího odstranění překážek obchodu mezi Stranami.

4. Společný výbor může přijímat rozhodnutí v případech dovolených v této dohodě. V jiných záležitostech může Společný výbor činit doporučení.

Článek 35

Postup Společného výboru

1. Společný výbor se bude za účelem vlastního provádění této dohody scházet kdykoli to bude potřebné, nejméně však jednou ročně. Každá Strana může požádat o svolání zasedání.

2. Společný výbor bude jednat na základě společné dohody.

3. Jestliže představitel Strany této dohody ve Společném výboru přijal rozhodnutí s výhradou splnění ústavních požadavků, rozhodnutí nabyde platnosti, pokud v něm není obsaženo žádné pozdější datum, v den, kdy je oznámeno odvolání výhrady.

4. Pro účely této dohody přijme Společný výbor svá procedurální pravidla, která budou mimo jiné obsahovat ustanovení pro svolávání zasedání a pro jmenování předsedy a stanovení jeho funkčního období.

5. Společný výbor může rozhodnout o založení takových podvýborů a pracovních skupin, které pokládá za potřebné, aby mu pomáhaly při plnění jeho úkolů.

Článek 36

Obchodní vztahy, které se řídí touto dohodou a jinými dohodami

1. Tato dohoda se bude vztahovat na obchodní vztahy mezi Českou republikou, Maďarskou republikou, Polskou republikou a Slovenskou republikou, nikoliv však na obchodní vztahy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.

2. Tato dohoda nebrání zachování nebo zakládání celních unií, oblastí volného obchodu nebo ujednání o pohraničním obchodu do té míry, pokud tyto nepůsobí negativně na obchodní režim a zejména na ustanovení týkající se pravidel o původu stanovených touto dohodou.

Článek 37

Přílohy a protokoly

Přílohy a Protokoly k této dohodě jsou její nedílnou součástí. Společný výbor může rozhodovat o úpravách příloh a protokolu v souladu s ustanoveními odstavce 3 článku 35.

Článek 38

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na území států, které jsou Stranami této dohody.

Článek 39

Doplňky a úpravy

Doplňky a úpravy této dohody jiné než uvedené v odstavci 4 článku 34, které jsou schváleny Společným výborem, budou předloženy Stranám této dohody k přijetí a vstoupí v platnost, jestliže jsou přijaty všemi Stranami. Dokumenty o přijetí budou uloženy u depozitora.

Článek 40

Nabytí platnosti

1. Tato dohoda vstoupí v platnost dnem 1. března 1993 za podmínky, že všechny Strany uložily své ratifikační listiny u depozitora.

2. Jestliže tato dohoda nevstoupila v platnost v souladu s ustanovením odstavce 1, sejdou se zástupci Stran, které své ratifikační listiny uložily, před 30. dubnem 1993 a mohou rozhodnout, kdy dohoda vstoupí v platnost ve vztahu k těmto Stranám.

3. Ve vztahu ke Straně, která uložila své ratifikační listiny po setkání zmíněném v odstavci 2, vstoupí tato dohoda v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení její listiny, ale nikoliv před datem, o kterém bylo rozhodnuto podle odstavce 2.

4. Kterákoliv Strana může již v době podpisu prohlásit, že bude během počátečního období uplatňovat dohodu prozatímně, jestliže dohoda nemůže vstoupit v platnost ve vztahu k této Straně k 1. březnu 1993.

Článek 41

Platnost a odstoupení

Každá Strana této dohody může od této dohody včetně jejího prozatímního uplatňování odstoupit, a to pomocí písemného oznámení depozitorovi. Odstoupení nabyde účinnosti šest měsíců po datu, kdy depozitor obdržel oznámení. Dohoda zůstane v platnosti pro ostatní Strany.

Článek 42

Depozitor

Vláda Polska, jednající jako depozitor, oznámí všem státům, které podepsaly tuto dohodu, uložení každé ratifikační listiny, nabytí platnosti této dohody, jakýkoli jiný akt nebo oznámení vztahující se k této dohodě nebo její platnosti.

Na důkaz toho níže podepsaní zplnomocněnci, byvše řádně k tomu pověřeni, podepsali tuto dohodu.

Dáno v Krakově dne 21. prosince 1992 v jediném autentickém exempláři v jazyce anglickém, který se uloží u vlády Polska. Depozitor předá ověřené kopie všem Stranám.

Za Českou republiku:

Vladimír Dlouhý v. r.

Za Maďarskou republiku:

Béla Kádár v. r.

Za Polskou republiku:

Andrzej Arendarski v. r.

Za Slovenskou republiku:

Ľudovít Čermák v. r.

ZÁZNAM O POROZUMĚNÍ

1. Strany prohlašují svou připravenost přezkoumat ve Společném výboru možnost poskytnutí si navzájem jakýchkoli koncesí, které udělují nebo udělí třetím zemím, se kterými uzavřely dohodu o volném obchodu nebo jinou podobnou dohodu, na kterou se vztahuje článek XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu.

2. Pokud jde o odstavec 2 článku 4, Strany souhlasí s tím, že tam, kde se snížení cel provede cestou suspenze cel učiněné pro určité období, taková snížená cla nahradí základní cla pouze pro období takové suspenze; a že kdykoliv bude provedena částečná suspenze cel, bude mezi Stranami zachováno preferenční rozpětí.

3. Strany souhlasí s tím, že článek 9 se neuplatní, když opatření obsažená v tomto článku by mohla být požadována pro provádění mezinárodních závazků.

4. Při zpracování kritérií a pravidel uvedených v odstavci 3 článku 23 Strany:

- se zaměří na zajištění jejich největší možné shody s příslušnými kritérii a pravidly používanými podle dohod vytvářejících asociaci mezi každou ze Stran této dohody a Evropskými společenstvími;

- vymezí podmínky a/nebo situace, kdy lze uplatnit dočasné odchylky od ustanovení odstavce 1;

- přezkoumají podmínky, za kterých lze učinit opatření proti praktikám státní pomoci.

5. Pokud jde o odstavec 4 článku 23, Společný výbor přijme během jednoho roku po vstupu této dohody v platnost pravidla potřebná pro provádění zprůhledňujících opatření.

6. Na položky v přílohách k protokolům 2 a 3 a v příloze III/c označené hvězdičkou (*) se budou vztahovat ustanovení v nich obsažená pouze tehdy, když se v obchodě mezi Stranami poskytne paralelní zacházení u těchto položek ve srovnání s obchodem mezi Polskem a Evropskými společenstvími.

7. Strany mají za to, že by bylo možné uvažovat o použití arbitrážní procedury pro spory, které nemohou být urovnány konzultacemi mezi Stranami, kterých se to týká, nebo ve Společném výboru. Taková možnost může být dále zkoumána ve Společném výboru.

SPOLEČNÁ DEKLARACE

Česká republika, Maďarská republika, Polská republika a Slovenská republika prohlašují, že v případě, že dohoda nebude moci vstoupit v platnost 1. března 1993, budou ji uplatňovat od tohoto data prozatímně.

Příloha I.

(k článkům 2 a 11)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha II.

(k odstavci 2 článku 5)

Maďarská republika zruší u svých dovozů z České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky tyto poplatky mající účinek rovnocenný clům, podle nížeuvedeného časového rozvrhu:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha III/a.

(k odstavci 2 článku 8)

Česká republika a Slovenská republika zruší nejpozději ke konci přechodného období množstevní omezení na dovozy a opatření mající účinek rovnocenný těmto omezením na níže uvedené výrobky pocházející z Maďarské republiky a Polské republiky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha III/b.

(k odstavci 2 článku 8)

1. Množstevní omezení na dovozy do Maďarské republiky a opatření mající rovnocenný účinek budou u níže uvedených výrobků pocházejících z České republiky, Slovenské republiky a Polské republiky postupně rušena mezi 1. lednem 1995 a 31. prosincem 2000.

Výrobky jsou uvedeny podle maďarského zahraničně obchodního klasifikačního systému. Maďarská republika se zavazuje, že vyjádří tyto položky co nejdříve v termínech své celně tarifní nomenklatury.

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Od vstupu dohody v platnost Maďarská republika otevře následující roční stropy pro výrobky pocházející z Polské republiky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. Od vstupu dohody v platnost Maďarská republika otevře následující roční stropy pro výrobky pocházející z České republiky a Slovenské republiky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. Stropy výše uvedené v odstavcích 2 a 3 se budou uplatňovat až do odstranění Maďarskou republikou množstevních omezení na příslušné výrobky. Počínaje rokem 1994 a pak následně každým rokem Maďarská republika bude prověřovat využívání stropů a zváží, mimo jiné ve světle prověrek, možnosti zvýšení stropů.

Příloha III/c.

(k odstavci 2 článku 8)

1. Polská republika zruší, nejpozději k 1. lednu 2002, zákaz dovozů automobilů, jejich chassis a karosérií, které jsou uvedeny níže a které jsou staré 10 let nebo starší (počítáno od roku následujícího po roce výroby) nebo jejichž datum výroby není možno určit.

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Polská republika zruší, nejpozději k 1. lednu 2002, zákaz dovozů motorových vozidel pro nákladní dopravu a jejich chassis a karosérií, které jsou uvedeny níže a které jsou staré 6 let nebo starší (počítáno od roku následujícího po roce výroby) nebo jejichž datum výroby není možno určit.

⟪TABLE:tbl_001⟫

3. Polská republika zruší, nejpozději k 1. lednu 2002, zákaz dovozů dvoutaktních motorů pro automobily a automobilů s takovými motory jak je níže specifikováno.

⟪TABLE:tbl_001⟫

4. Polská republika zruší, nejpozději k 1. lednu 1997, množstevní omezení na dovozy následujících výrobků:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha IV/a.

(k odstavci 2 článku 9)

1. Česká republika a Slovenská republika k datu 1. ledna 1997 zruší množstevní omezení a jakákoliv opatření mající rovnocenný účinek na vývozy níže uvedených výrobků. x )

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Výrobky, na které se zrušení vývozních omezení nevztahuje:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha IV/b.

(k odstavci 2 článku 9)

1. Maďarská republika k 1. lednu 1997 zruší množstevní omezení a opatření mající rovnocenný účinek na vývozy u níže uvedených výrobků.

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Výrobky, na které se nevztahuje zákaz a zrušení vývozních omezení:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha IV/c.

(k odstavci 2 článku 9)

1. Polská republika zruší k 1. lednu 1997 množstevní omezení na vývozy a jakákoliv opatření mající rovnocenný účinek u nížeuvedených výrobků:

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Výrobky, na které se zrušení vývozních omezení nevztahuje:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha V.

(zmíněná v odstavci 1 článku 10)

Postup při notifikování návrhů technických předpisů

Článek 1

Pro účely tohoto postupu se použijí následující definice:

(a) „Technická specifikace“: specifikace obsažená v dokumentu, který stanoví charakteristiku požadovanou od výrobku, jako je úroveň kvality, výkon, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků uplatňovaných na výrobek, pokud se týče terminologie, symbolů, zkoušení a zkušebních metod, balení, označení nebo opatřování nápisem;

(b) „Technické předpisy“: technické specifikace včetně příslušných správních ustanovení, jejichž dodržování je povinné, de jure nebo de facto, v případě obchodování nebo užívání ve Smluvní Straně nebo v její větší části, kromě specifikací stanovených místními úřady;

(c) „Návrh technického předpisu“: text technické specifikace včetně správních ustanovení, formulovaných s cílem jejich vyhlášení nebo konečného uzákonění jako technického předpisu; text, který je ve stadiu přípravy, ve kterém mohou být stále prováděny podstatné změny;

(d) „Výrobek“: veškeré zboží pokryté touto dohodou.

Článek 2

1. Notifikace bude:

(a) obsahovat úplný text návrhů technických předpisů jak v původním jazyce, tak v úplném překladu nebo výtahu do angličtiny;

(b) uvádět, zda je návrh technického předpisu identický s technickou specifikací předmětu, kterého se týká, vypracovanou mezinárodním nebo regionálním subjektem, nebo zda se od takových specifikací odchyluje; když dojde k odchýlení od takových specifikací, bude dán důvod těchto odchýlení;

(d) obsahovat uvažované datum vstupu v platnost.

2. V případech, kde návrh technického předpisu pouze transponuje úplný text mezinárodního nebo evropského standardu, informace týkající se příslušného standardu bude postačovat.

Článek 3

Každá strana může žádat o další informaci o oznámeném návrhu technického předpisu v souladu s tímto postupem.

Článek 4

1. Strany mohou uplatnit připomínky ke sdělenému návrhu technických předpisů.

2. Strany si vymění informace o svých informačních místech (Enquiry Points).

Článek 5

Časový limit pro připomínky k notifikacím bude tři měsíce od data, kdy Strany obdrží text návrhu předpisu. Během tohoto období nesmí být návrh technického předpisu přijat.

Článek 6

Dodatečná notifikace uvede, do jaké míry bylo možné vzít v úvahu jakékoliv připomínky získané od Stran, jakékoliv změny podstaty učiněné v porovnání s oznámeným návrhem, jakož i datum vstupu tohoto předpisu v platnost.

Článek 7

Období tří měsíců, kdy technický předpis nesmí být přijat, se však neuplatní, když z naléhavých důvodů, vztahujících se k ochraně zdraví nebo bezpečnosti, ochrany zdraví a života zvířat nebo rostlin, příslušné úřady musí připravit technické předpisy ve velmi krátkém časovém období, aby je pokud možno vyhlásily nebo zavedly okamžitě bez umožnění jakýchkoliv konzultací. Budou oznámeny důvody, které opravňují naléhavost přijetí opatření.

Článek 8

Strany budou v rámci této dohody pořádat pravidelné konzultace, aby zajistily uspokojivé provádění postupu při notifikování návrhů technických předpisů.

Příloha VI.

(zmíněná v odstavci 1 článku 25)

Duševní vlastnictví

Mnohostranné dohody zmíněné v odstavci 1 článku 25 jsou následující:

- Pařížská konvence z 20. března 1883 o ochraně průmyslového vlastnictví (Stockholmský akt, 1967);

- Bernská konvence z 9. září 1886 o ochraně literárních a uměleckých děl (Pařížský akt, 1971);

- Mezinárodní konvence z 26. října 1961 o ochraně výkonných umělců, producentů fonogramů a rozhlasových organizací (Římská konvence);

- Evropská patentová konvence z 5. října 1973.

Protokol 1

(zmíněný v odstavci 2 článku 3)

Zrušení cel mezi Českou republikou a Slovenskou republikou na straně jedné a Maďarskou republikou na straně druhé

1. Dovozní cla uplatňovaná v České republice a Slovenské republice na výrobky pocházející z Maďarské republiky zapsané v příloze A tohoto protokolu budou zrušena k datu vstupu dohody v platnost.

2. Dovozní cla uplatňovaná v České republice a Slovenské republice na výrobky pocházející z Maďarské republiky zapsané v příloze B tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1995 - na 90 % základního cla,

- 1. ledna 1996 - na 75 % základního cla,

- 1. ledna 1997 - na 60 % základního cla,

- 1. ledna 1998 - na 45 % základního cla,

- 1. ledna 1999 - na 30 % základního cla,

- 1. ledna 2000 - na 15 % základního cla,

- 1. ledna 2001 - zbývající cla budou zrušena.

3. Dovozní cla uplatňovaná v České republice a Slovenské republice na výrobky pocházející z Maďarské republiky nezapsané v přílohách A a B tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1995 - na 2/3 základního cla,

- 1. ledna 1996 - na 1/3 základního cla,

- 1. ledna 1997 - zbývající cla budou zrušena.

4. Dovozní cla uplatňovaná v Maďarské republice na výrobky pocházející z České republiky a Slovenské republiky zapsané v příloze C tohoto protokolu budou zrušena k datu vstupu dohody v platnost.

5. Dovozní cla uplatňovaná v Maďarské republice na výrobky pocházející z České republiky a Slovenské republiky zapsané v příloze D tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1995 - na 90 % základního cla,

- 1. ledna 1996 - na 75 % základního cla,

- 1. ledna 1997 - na 60 % základního cla,

- 1. ledna 1998 - na 45 % základního cla,

- 1. ledna 1999 - na 30 % základního cla,

- 1. ledna 2000 - na 15 % základního cla,

- 1. ledna 2001 - zbývající cla budou zrušena.

6. Dovozní cla uplatňovaná v Maďarské republice na výrobky pocházející z České republiky a Slovenské republiky nezapsané v přílohách C a D tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1995 - na 2/3 základního cla,

- 1. ledna 1996 - na 1/3 základního cla,

- 1. ledna 1997 - zbývající cla budou zrušena.

Příloha A k Protokolu 1

(HS CODE)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha B k Protokolu 1

(HS CODE)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha C k Protokolu 1

(HS CODE)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha D k Protokolu 1

(HS CODE)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Protokol 2

(zmíněný v odstavci 2 článku 3)

Zrušení cel mezi Českou republikou a Slovenskou republikou na straně jedné a Polskou republikou na straně druhé

1. Dovozní cla uplatňovaná v České republice a Slovenské republice na výrobky pocházející z Polské republiky zapsané v příloze A tohoto protokolu budou zrušena k datu vstupu dohody v platnost.

2. Dovozní cla uplatňovaná v České republice a Slovenské republice na výrobky pocházející z Polské republiky zapsané v příloze B tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1995 - na 90 % základního cla,

- 1. ledna 1996 - na 75 % základního cla,

- 1. ledna 1997 - na 60 % základního cla,

- 1. ledna 1998 - na 45 % základního cla,

- 1. ledna 1999 - na 30 % základního cla,

- 1. ledna 2000 - na 15 % základního cla,

- 1. ledna 2001 - zbývající cla budou zrušena.

3. Dovozní cla uplatňovaná v České republice a Slovenské republice na výrobky pocházející z Polské republiky nezapsané v přílohách A a B tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1995 - na 2/3 základního cla,

- 1. ledna 1996 - na 1/3 základního cla,

- 1. ledna 1997 - zbývající cla budou zrušena.

4. Dovozní cla uplatňovaná v Polské republice na výrobky pocházející z České republiky a Slovenské republiky zapsané v příloze C tohoto protokolu budou zrušena k datu vstupu dohody v platnost.

5. Dovozní cla uplatňovaná v Polské republice na výrobky pocházející z České republiky a Slovenské republiky zapsané v příloze D tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1995 - na 90 % základního cla,

- 1. ledna 1996 - na 75 % základního cla,

- 1. ledna 1997 - na 60 % základního cla,

- 1. ledna 1998 - na 45 % základního cla,

- 1. ledna 1999 - na 30 % základního cla,

- 1. ledna 2000 - na 15 % základního cla,

- 1. ledna 2001 - zbývající cla budou zrušena.

6. Dovozní cla uplatňovaná v Polské republice na výrobky pocházející z České republiky a Slovenské republiky zapsané v příloze E tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1994 - na 6/7 základního cla,

- 1. ledna 1996 - na 5/7 základního cla,

- 1. ledna 1998 - na 4/7 základního cla,

- 1. ledna 1999 - na 3/7 základního cla,

- 1. ledna 2000 - na 2/7 základního cla,

- 1. ledna 2001 - na 1/7 základního cla,

- 1. ledna 2002 - zbývající cla budou zrušena.

7. Dovozní cla uplatňovaná v Polské republice na výrobky pocházející z České republiky a Slovenské republiky nezapsané v přílohách C, D a E tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1995 - na 2/3 základního cla,

- 1. ledna 1996 - na 1/3 základního cla,

- 1. ledna 1997 - zbývající cla budou zrušena.

Příloha A k Protokolu 2

(HS CODE)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha B k Protokolu 2

(HS CODE)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha C k Protokolu 2

(HS CODE)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha D k Protokolu 2

(HS CODE)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha E k Protokolu 2

(CN CODE)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Protokol 3

(k odstavci 2 článku 3)

Zrušení cel mezi Maďarskou republikou a Polskou republikou

1. Dovozní cla uplatňovaná v Maďarské republice na výrobky pocházející z Polské republiky zapsané v příloze A tohoto protokolu budou zrušena k datu vstupu dohody v platnost.

2. Dovozní cla uplatňovaná v Maďarské republice na výrobky pocházející z Polské republiky zapsané v příloze B tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1995 - na 90 % základního cla,

- 1. ledna 1996 - na 75 % základního cla,

- 1. ledna 1997 - na 60 % základního cla,

- 1. ledna 1998 - na 45 % základního cla,

- 1. ledna 1999 - na 30 % základního cla,

- 1. ledna 2000 - na 15 % základního cla,

- 1. ledna 2001 - zbývající cla budou zrušena.

3. Dovozní cla uplatňovaná v Maďarské republice na výrobky pocházející z Polské republiky nezapsané v přílohách A a B tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1995 - na 2/3 základního cla,

- 1. ledna 1996 - na 1/3 základního cla,

- 1. ledna 1997 - zbývající cla budou zrušena.

4. Do doby, než dovozní cla uplatňovaná v Maďarské republice na výrobky pocházející z Polské republiky a zapsané v příloze C nebudou úplně odstraněna, bude Maďarská republika, počínaje vstupem dohody v platnost, otevírat pro každý rok bezcelní kvóty do výše limitů specifikovaných v této příloze.

5. Dovozní cla uplatňovaná v Polské republice na výrobky pocházející z Maďarské republiky zapsané v příloze D tohoto protokolu budou zrušena k datu vstupu dohody v platnost.

6. Dovozní cla uplatňovaná v Polské republice na výrobky pocházející z Maďarské republiky zapsané v příloze E tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1995 - na 90 % základního cla,

- 1. ledna 1996 - na 75 % základního cla,

- 1. ledna 1997 - na 60 % základního cla,

- 1. ledna 1998 - na 45 % základního cla,

- 1. ledna 1999 - na 30 % základního cla,

- 1. ledna 2000 - na 15 % základního cla,

- 1. ledna 2001 - zbývající cla budou zrušena.

7. Dovozní cla uplatňovaná v Polské republice na výrobky pocházející z Maďarské republiky zapsané v příloze F tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1994 - na 6/7 základního cla,

- 1. ledna 1996 - na 5/7 základního cla,

- 1. ledna 1998 - na 4/7 základního cla,

- 1. ledna 1999 - na 3/7 základního cla,

- 1. ledna 2000 - na 2/7 základního cla,

- 1. ledna 2001 - na 1/7 základního cla,

- 1. ledna 2002 - zbývající cla budou zrušena.

8. Dovozní cla uplatňovaná v Polské republice na výrobky pocházející z Maďarské republiky nezapsané v přílohách D, E a F tohoto protokolu budou postupně snižována v souladu s následujícím časovým rozvrhem:

- 1. ledna 1995 - na 2/3 základního cla,

- 1. ledna 1996 - na 1/3 základního cla,

- 1. ledna 1997 - zbývající cla budou zrušena.

9. Do doby, než dovozní cla uplatňovaná v Polské republice na výrobky pocházející z Maďarské republiky a zapsané v příloze G nebudou úplně odstraněna, bude Polská republika, počínaje vstupem dohody v platnost, otevírat pro každý rok bezcelní kvóty až do výše limitů specifikovaných v této příloze.

Příloha A k Protokolu 3

(HS CODE)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha B k Protokolu 3

(HS CODE)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha C k Protokolu 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha D k Protokolu 3

(HS CODE)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha E k Protokolu 3

(HS CODE)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha F k Protokolu 3

(CN CODE)

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha G k Protokolu 3

⟪TABLE:tbl_001⟫

Protokol 4

(zmíněný v článku 12)

Výměna zemědělských koncesí mezi Českou republikou a Slovenskou republikou na straně jedné a Maďarskou republikou na straně druhé

1. Snížení cel dohodnuté podle tohoto protokolu vychází ze sazeb podle nejvyšších výhod uplatňovaných v době skutečného dovozu.

2. Dovozní cla uplatňovaná v České republice a Slovenské republice budou snížena u výrobků zapsaných v příloze A tohoto protokolu a pocházejících z Maďarské republiky ve dvou stejných ročních sníženích, každé po 10 %, počínaje vstupem dohody v platnost v rámci limitů kvót stanovených v této příloze.

3. Dovozní cla uplatňovaná v České republice a Slovenské republice budou snížena u výrobků zapsaných v příloze B tohoto protokolu a pocházejících z Maďarské republiky v pěti stejných ročních sníženích, každé po 10 %, počínaje vstupem dohody v platnost v rámci limitů kvót stanovených v této příloze.

4. Dovozní cla uplatňovaná v Maďarské republice budou snížena u výrobků zapsaných v příloze C tohoto protokolu a pocházejících z České republiky a Slovenské republiky ve dvou stejných ročních sníženích, každé po 10 %, počínaje vstupem dohody v platnost v rámci limitů kvót stanovených v této příloze.

5. Dovozní cla uplatňovaná v Maďarské republice budou snížena u výrobků zapsaných v příloze D tohoto protokolu a pocházejících z České republiky a Slovenské republiky v pěti stejných ročních sníženích, každé po 10 %, počínaje vstupem dohody v platnost v rámci limitů kvót stanovených v této příloze.

6. U výrobků uvedených v přílohách tohoto protokolu a podléhajících dovoznímu licenčnímu řízení budou dovozní licence vydávány automaticky až do výše množství stanovených v přílohách.

Příloha A k Protokolu 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha B k Protokolu 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha C k Protokolu 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha D k Protokolu 4

⟪TABLE:tbl_001⟫

Protokol 5

(zmíněný v článku 12)

Výměna zemědělských koncesí mezi Českou republikou a Slovenskou republikou na straně jedné a Polskou republikou na straně druhé

1. Snížení cel dohodnuté podle tohoto protokolu vychází ze sazeb podle nejvyšších výhod uplatňovaných v době skutečného dovozu.

2. Dovozní cla uplatňovaná v České republice a Slovenské republice budou snížena u výrobků zapsaných v příloze A tohoto protokolu a pocházejících z Polské republiky ve dvou stejných ročních sníženích, každé po 10 %, počínaje vstupem dohody v platnost, v rámci limitů kvót stanovených v této příloze.

3. Dovozní cla uplatňovaná v České republice a Slovenské republice budou snížena u výrobků zapsaných v příloze B tohoto protokolu a pocházejících z Polské republiky v pěti stejných ročních sníženích, každé po 10 %, počínaje vstupem dohody v platnost v rámci limitů kvót stanovených v této příloze.

4. Dovozní cla uplatňovaná v České republice a Slovenské republice u výrobků zapsaných v příloze C tohoto protokolu a pocházejících z Polské republiky budou odstraněna počínaje vstupem dohody v platnost.

5. Dovozní cla uplatňovaná v Polské republice budou snížena u výrobků zapsaných v příloze D tohoto protokolu a pocházejících z České republiky a Slovenské republiky ve dvou stejných ročních sníženích, každé po 10 %, počínaje vstupem dohody v platnost v rámci limitů kvót stanovených v této příloze.

6. Dovozní cla uplatňovaná v Polské republice budou snížena u výrobků zapsaných v příloze E tohoto protokolu a pocházejících z České republiky a Slovenské republiky v pěti stejných ročních sníženích, každé po 10 %, počínaje vstupem dohody v platnost, v rámci limitů kvót stanovených v této příloze.

7. U výrobků uvedených v přílohách tohoto protokolu a podléhajících dovoznímu licenčnímu řízení budou dovozní licence vydávány automaticky až do výše množství stanovených v přílohách.

Příloha A k Protokolu 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha B k Protokolu 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha C k Protokolu 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha D k Protokolu 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha E k Protokolu 5

⟪TABLE:tbl_001⟫

Protokol 6

(zmíněný v článku 12)

Výměna zemědělských koncesí mezi Maďarskou republikou a Polskou republikou

1. Snížení cel dohodnuté podle tohoto protokolu vychází ze sazeb podle nejvyšších výhod uplatňovaných v době skutečného dovozu.

2. Dovozní cla uplatňovaná v Maďarské republice budou snížena u výrobků zapsaných v příloze A tohoto protokolu a pocházejících z Polské republiky ve dvou stejných ročních sníženích, každé po 10 %, počínaje vstupem dohody v platnost, v rámci limitů kvót stanovených v této příloze a k 1. lednu 1994 zvýšených o 10 %.

3. Dovozní cla uplatňovaná v Maďarské republice budou snížena u výrobků zapsaných v příloze B tohoto protokolu a pocházejících z Polské republiky v pěti stejných ročních sníženích, každé po 10 %, počínaje vstupem dohody v platnost, v rámci limitů kvót stanovených v této příloze a počínaje 1. lednem 1994 zvýšených ve čtyřech stejných ročních krocích, každý po 10 %.

4. Dovozní cla uplatňovaná v Polské republice budou snížena u výrobků zapsaných v příloze C tohoto protokolu a pocházejících z Maďarské republiky ve dvou stejných ročních sníženích, každé po 10 %, počínaje vstupem dohody v platnost, v rámci limitů kvót stanovených v této příloze a k 1. lednu 1994 zvýšených o 10 %.

5. Dovozní cla uplatňovaná v Polské republice budou snížena u výrobků zapsaných v příloze D tohoto protokolu a pocházejících z Maďarské republiky v pěti stejných ročních sníženích, každé po 10 %, počínaje vstupem dohody v platnost, v rámci limitů kvót stanovených v této příloze a počínaje 1. lednem 1994 zvýšených ve čtyřech stejných ročních krocích, každý po 10 %.

6. U výrobků zapsaných v přílohách tohoto protokolu a podléhajících dovoznímu licenčnímu řízení budou dovozní licence vydávány automaticky až do výše množství stanoveného v přílohách.

7. Neprodleně po uzavření dohody o volném obchodu mezi Maďarskou republikou a ESVO zahájí Maďarská republika okamžité konsultace s Polskou republikou.

Účelem těchto konsultací bude rozšíření na Polskou republiku zacházení, týkající se přístupu na trh mořských ryb a výrobků, poskytnuté Maďarskou republikou v rámci její dohody o volném obchodu s ESVO.

Příloha A k Protokolu 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha B k Protokolu 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha C k Protokolu 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha D k Protokolu 6

⟪TABLE:tbl_001⟫

Protokol 7

týkající se definice pojmu „původní výrobky“ a metod administrativní spolupráce

HLAVA I

Definice pojmu „původní výrobky“

Článek 1

Pro účely realizace této dohody a bez dotčení ustanovení článku 2 se dále uvedené výrobky pokládají za výrobky pocházející ze smluvní strany této dohody:

(a) výrobky zcela získané v této smluvní straně ve smyslu článku 3,

(b) výrobky získané v této smluvní straně obsahující materiály, které zde nebyly zcela získány, za předpokladu že:

(i) takové materiály byly podrobeny dostatečnému opracování nebo zpracování v této smluvní straně, a to ve smyslu článku 4, nebo že

(ii) takové materiály pocházejí z dovážející smluvní strany této dohody.

Článek 2

Výrobky pocházející, ve smyslu tohoto protokolu, z kterékoli smluvní strany této dohody a vyvážené z jedné smluvní strany této dohody do jiné ve stejném stavu nebo po opracování či zpracování ve vyvážející smluvní straně v míře ne větší, než uvádějí odstavce 2, 3 nebo 4 článku 4, si zachovávají svůj původ.

Článek 3

Za zcela získané ve smluvní straně této dohody ve smyslu písmene (a) článku 1 se považují:

(a) nerostné produkty těžené z její půdy nebo z jejího mořského dna,

(b) rostlinné výrobky sklízené v této straně,

(d) výrobky z živých zvířat chovaných v této straně,

(e) výrobky získané lovem nebo rybolovem prováděným v této straně,

(f) výrobky pocházející z mořského rybolovu a jiné výrobky pocházející z moře získané jejími plavidly,

(g) výrobky zhotovené na palubě jejích rybářských zpracovatelských lodí výhradně z výrobků uvedených v písmenu (f),

(h) upotřebené předměty sebrané v této straně, které se hodí pouze pro získání surovin, s výhradou poznámky 5a o použitých pneumatikách, která je obsažena v příloze I tohoto protokolu,

(i) odpad a šrot pocházející ze zpracovatelských operací prováděných v této straně,

(j) zboží vyráběné v této straně výhradně z výrobků specifikovaných v písmenech (a) až (i).

Článek 4

1. Výrazy „kapitoly“ a „čísla“ používané v tomto protokolu znamenají kapitoly a čísla (čtyřmístné číselné kódy) používané v nomenklatuře vytvářející Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (zde uváděný jako Harmonizovaný systém nebo HS).

Výraz „zařazený“ znamená zatřídění výrobku nebo materiálu do konkrétního čísla.

2. Pro účely článku 1 se nepůvodní materiály pokládají za dostatečně zpracované nebo opracované, je-li získaný výrobek zařazen do čísla jiného, než je číslo, do kterého jsou zařazeny všechny nepůvodní materiály použité při jeho výrobě, při platnosti odstavců 3, 4 a 5.

3. U každého výrobku uvedeného ve sloupcích 1 a 2 přílohy II tohoto protokolu musí být pro daný výrobek splněny podmínky uvedené ve sloupci 3 namísto pravidla daného v odstavci 2.

4. U výrobků kapitol 84 až 91 včetně může vývozce použít podmínky stanovené ve sloupci 3 nebo ve sloupci 4.

5. Pro účely splnění písmene (b) (i) článku 1 se dále uvedené považuje za opracování nebo zpracování nepostačující pro přiznání charakteru původních výrobků, a to bez ohledu na změnu čísla:

(a) operace, které formou ochrany zajišťují dobrý stav zboží během dopravy a skladování (větrání, rozložení, sušení, chlazení, naložení do soli, oxidu siřičitého nebo jiného vodného roztoku, odstranění poškozených částí a podobné operace);

(b) jednoduché operace sestávající z odstranění prachu, prosévání, třídění nebo sdružování (včetně tvorby souborů předmětů), mytí, natírání, řezání;

(ii) prosté uložení do lahví, baněk, pytlů, beden, krabic, upevnění na kartách nebo deskách atd. a všechny jiné jednoduché balicí operace;

(d) připojování značek, štítků a jiných rozlišovacích označení na výrobky nebo jejich obaly;

(e) prosté mísení výrobků, též odlišného druhu, kde jedna nebo více složek směsi nesplňují podmínky stanovené tímto protokolem, které by umožnily považovat je za původní;

(f) prosté sestavování částí předmětů za účelem vytvoření kompletního předmětu;

(g) kombinace dvou nebo více operací uvedených v písmenech (a) až (f);

(h) zabíjení zvířat.

Článek 5

1. Pojem „hodnota“ v seznamu přílohy II tohoto protokolu znamená celní hodnotu v době dovozu použitých nepůvodních materiálů, nebo není-li tato známa a nelze ji zjistit, první zjistitelnou cenu zaplacenou za tyto materiály v příslušném teritoriu. Tam, kde je třeba stanovit hodnotu použitých původních materiálů, uplatňuje se tento odstavec mutatis mutandis.

2. Pojem „cena fco závod“ v seznamu přílohy II znamená cenu získaného výrobku fco závod sníženou o veškeré vnitřní daně, které se vrací nebo se mohou vracet, když se získaný výrobek vyváží.

Článek 6

Zboží původní ve smyslu tohoto protokolu a tvořící jednu nerozdělenou zásilku může být dopravováno přes území jiné než území kterékoli smluvní strany této dohody, případně s přeložením nebo prozatímním uskladněním na tomto území, za předpokladu, že doprava přes toto jiné území je opodstatněna zeměpisnými důvody, že zboží zůstane pod dohledem celních orgánů země tranzitu nebo prozatímního uskladnění, že se nestane předmětem obchodu těchto zemí nebo nebude dodáno pro tuzemské použití v těchto zemích a že nebude podrobeno operacím jiným, než jsou vykládání, překládání nebo jakékoli jiné operace určené k zachování zboží v dobrém stavu.

HLAVA II

Důkaz původu

Článek 7

1. Výrobky původní ve smyslu tohoto protokolu jsou při dovozu do smluvní strany této dohody zvýhodněny podle dohody, pokud je předložen jeden z následujících dokumentů:

(a) průvodní osvědčení EUR.1, dále jen „osvědčení EUR.1“, nebo dlouhodobě platné osvědčení EUR.1 a faktury odkazující na toto osvědčení vystavené v souladu s článkem 13. Vzor osvědčení EUR.1 je uveden v příloze III tohoto protokolu;

(b) formulář EUR.2, jehož vzor je uveden v příloze IV tohoto protokolu nebo faktura s prohlášením vývozce, uvedeným v příloze V tohoto protokolu, vystavená kterýmkoli vývozcem na jakoukoli zásilku sestávající z jedné nebo více částí obsahujících původní výrobky, jejichž celková hodnota nepřesahuje 5 110 ECU;

2. Následující výrobky původní ve smyslu tohoto protokolu jsou při dovozu do smluvní strany této dohody zvýhodněny, aniž by bylo nutno předložit jakýkoliv dokument uvedený v odstavci 1;

(a) výrobky poslané jako malé balíky soukromými osobami soukromým osobám, za předpokladu, že jejich hodnota nepřesáhne 365 ECU;

(b) výrobky tvořící součást osobních zavazadel cestujícího, za předpokladu, že jejich hodnota nepřesáhne 1 025 ECU.

Tato ustanovení se uplatňují pouze v případě, že takové zboží není dováženo k obchodním účelům a bylo prohlášeno za zboží splňující podmínky nezbytné pro uplatnění této dohody, a jestliže nejsou žádné pochybnosti o pravdivosti tohoto prohlášení.

Dovozy, které jsou příležitostné a sestávají výlučně ze zboží pro osobní potřebu příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, se nepokládají za dovozy pro obchodní účely, je-li to zřejmé z charakteru a množství tohoto zboží.

3. Vyvážející smluvní strana této dohody stanoví částky ve své národní měně, které jsou ekvivalentní částkám vyjádřeným v ECU, a sdělí je ostatním smluvním stranám této dohody. Jsou-li tyto částky vyšší než odpovídající částky stanovené dovážející stranou, pak je dovážející strana uzná, je-li zboží fakturováno v měně vyvážející strany.

Ekvivalentem ECU v měnách smluvních stran této dohody jsou částky stanovené v příloze VII tohoto protokolu.

4. Je-li zboží fakturováno v měně třetího státu, dovážející strana uzná částku sdělenou příslušným státem, jak je uvedena v příloze VII tohoto protokolu.

5. Až do 30. dubna 1993 včetně jsou přepočty částek vyjádřených v ECU na kteroukoli národní měnu ekvivalentem této národní měny, jak je uvedeno v příloze VII tohoto protokolu.

Pro každé následné dvouleté období se přepočet částek na národní měny podle kurzu k ECU platnému první pracovní den měsíce října roku bezprostředně předcházejícího uvedenému dvouletému období.

Ekvivalenty hodnotových limitů, uvedené v odstavcích 1(b), 2(a) a (b) článku 7 tohoto protokolu, vyjádřené v národních měnách jsou měněny v souladu s výše uvedenými termíny.

6. Příslušenství, náhradní díly a nářadí dodávané se zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, které jsou součástí normálního vybavení a jsou zahrnuty do jeho ceny nebo nejsou fakturovány zvlášť, se pokládají za celek dotyčného zařízení, stroje, přístroje nebo vozidla.

7. Soupravy (sady), definované všeobecným pravidlem 3 Harmonizovaného systému, se považují za původní, jsou-li původními všechny jejich předměty. Sestává-li však souprava (sada) z původních a nepůvodních předmětů, pak se jako celek pokládá za původní, jestliže hodnota nepůvodních předmětů nepřesahuje 15 % ceny soupravy (sady) fco závod.

Článek 8

1. Celní orgány vyvážející smluvní strany vydají osvědčení EUR.1, je-li vyváženo zboží, na které se tento doklad vztahuje. Osvědčení se poskytne vývozci v okamžiku provedení nebo zajištění vývozu.

2. Celní orgány smluvní strany této dohody vydají osvědčení EUR.1, lze-li vyvážené zboží považovat za výrobky pocházející z této strany ve smyslu článku 1.

3. Celní orgány smluvní strany této dohody mohou vydat osvědčení EUR.1 pro zboží, nacházející se na jejím území, na základě podmínek stanovených v tomto protokolu, lze-li vyvážené zboží pokládat za výrobky pocházející z jedné ze smluvních stran této dohody ve smyslu článku 2, vyjma případy uvedené v článku 16.

V takových případech je vydání osvědčení EUR.1 podmíněno předložením důkazu původu vydaného dříve.

4. Osvědčení EUR.1 lze vydat pouze v případech, kdy má sloužit jako důkaz původu pro účely preferenčního zacházení stanoveného touto dohodou.

Datum vydání osvědčení EUR.1 musí být uvedeno v oddílu osvědčení EUR.1 vyhrazeném pro celní orgány.

5. Za výjimečných okolností lze také osvědčení EUR.1 vydat poté, kdy byl vývoz zboží uskutečněn, jestliže nebylo vydáno v době vývozu z důvodů omylů, neúmyslných opomenutí nebo zvláštních okolností.

Celní orgány mohou vydat osvědčení EUR.1 dodatečně pouze po ověření, že údaje uvedené v žádosti vývozce souhlasí s údaji na odpovídajícím dokladu.

Osvědčení EUR.1 vydávaná dodatečně musí být označena jednou z těchto frází:

„ISSUED RETROSPECTIVELY“

„VYSTAVENO DODATEČNĚ“

„VYSTAVENÉ DODATOČNE“

„KIADVA VISSZAMENÖLEGES HATÁLLYAL“

„WYDANE RETROSPEKTYWNIE“.

6. V případě krádeže, ztráty nebo zničení osvědčení EUR.1 může vývozce požádat celní orgány, které osvědčení EUR.1 vydaly, o vystavení duplikátu na základě evidovaných vývozních dokladů.

Takto vydaný duplikát musí být označen jedním z těchto slov:

„DUPLICATE“

„DUPLIKÁT“

„MÁSOLAT“

„DUPLIKAT“.

Duplikát, na kterém musí být uvedeno datum vydání původního osvědčení EUR.1, je platný od tohoto data.

7. Fráze uvedené v odstavcích 5 a 6 se uvádějí do oddílu „Poznámky“ osvědčení EUR.1.

8. Vždy musí být možné nahradit jedno nebo více osvědčení EUR.1 jedním nebo více osvědčeními EUR.1, za předpokladu, že to provede celní úřad v místě, kde se zboží nachází.

9. Pro účely ověření, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3, mají celní orgány právo vyžádat si jakékoliv podkladové materiály nebo provést jakoukoliv kontrolu podle svého uvážení.

10. Ustanovení odstavců 2 až 9 výše se týkají mutatis mutandis důkazu původu vyhotoveného schválenými vývozci podle podmínek uvedených v článku 13.

Článek 9

1. Osvědčení EUR.1 se vydává pouze na základě písemné žádosti vývozce nebo jeho oprávněného zástupce na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze III tohoto protokolu a který musí být vyplněn v souladu s tímto protokolem.

2. Za správné vyplnění formuláře zmíněného v odstavci 1 odpovídají celní orgány vyvážející země. Celní orgány musí zejména kontrolovat, zda oddíl určený pro popis zboží byl vyplněn takovým způsobem, aby se vyloučila jakákoliv možnost neoprávněného doplnění. Z tohoto důvodu se popis zboží musí uvést tak, aby v textu nebyly prázdné řádky. Nebude-li tento oddíl zcela zaplněn textem popisu, musí se poslední řádek popisu podtrhnout vodorovnou čárou a prázdný prostor proškrtnout.

3. Vzhledem k tomu, že osvědčení EUR.1 je důkazem původu pro účely uplatnění této dohody, jsou celní orgány vývozní země odpovědné za provedení veškerých nezbytných kroků pro ověření původu zboží a kontrolu ostatních údajů na osvědčení.

4. Je-li osvědčení EUR.1 vydáváno podle odstavce 5 článku 8 až po uskutečnění vývozu zboží, musí vývozce v žádosti zmíněné v odstavci 1:

- uvést místo a datum vývozu zboží, kterého se osvědčení týká, a

- potvrdit, že v době vývozu zboží nebylo žádné osvědčení EUR.1 vydáno, a uvést důvody.

5. Žádosti o osvědčení EUR.1 a důkazy původu podle druhého pododstavce odstavce 3 článku 8, na základě kterých jsou vydávána nová osvědčení EUR.1, musí celní orgány vyvážející země uchovávat nejméně dva roky.

Článek 10

1. Osvědčení EUR.1 se vystavují na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze III tohoto protokolu. Tento formulář je vytištěn v jednom nebo více úředních jazycích smluvních stran této dohody nebo v angličtině. Osvědčení EUR.1 se vyplňují v jednom z těchto jazyků a v souladu s obecně závaznými právními předpisy platnými ve vyvážejícím státu; jsou-li vyplňovány ručně, je třeba použít inkoustové pero a psát hůlkovým písmem.

2. Osvědčení EUR.1 má rozměr 210 × 297 mm. Lze připustit délkovou toleranci +8 mm nebo -5 mm. Použitý papír musí být bílý, klížený pro psaní, nesmí obsahovat dřevovinu a musí vážit minimálně 25 g/m 2 . Musí mít pozadí s tištěným zeleným gilošovaným vzorem, které zviditelní jakékoliv padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

3. Smluvní strany této dohody si mohou vyhradit právo tisknout osvědčení samy nebo je nechat tisknout schválenými tiskárnami. V druhém případě musí každé osvědčení EUR.1 obsahovat odkaz na takové schválení. Každé osvědčení EUR.1 musí nést jméno a adresu tiskárny nebo značku, podle níž lze tiskárnu identifikovat. Musí také obsahovat pořadové číslo, předtištěné nebo ne, pro účely identifikace.

Článek 11

1. Osvědčení EUR.1 musí být předloženo během čtyř měsíců od data vydání celními orgány vyvážející strany celním orgánům dovážející strany v souladu s postupy stanovenými touto stranou. Tyto orgány mohou požadovat překlad osvědčení. Mohou také požadovat, aby k celnímu prohlášení o dovozu bylo přiloženo prohlášení dovozce o tom, že zboží splňuje podmínky stanovené touto dohodou.

2. Bez dotčení odstavce 5 článku 4, v případě, kdy se na žádost osoby předkládající zboží k celnímu řízení dováží rozebraný nebo nesestavený výrobek patřící do kapitoly 84 nebo 85 Harmonizovaného systému po částech, na základě podmínek stanovených příslušnými orgány, považuje se za jeden výrobek a při dovozu první části lze předložit osvědčení EUR.1 za celý výrobek.

3. Osvědčení EUR.1, které je předkládáno celním orgánům dovážející strany po uplynutí lhůty platnosti stanovené v odstavci 1, lze přijmout pro účely preferenčního zacházení, jestliže nebyla lhůta pro předložení dodržena z důvodu vyšší moci nebo výjimečných okolností.

V jiných případech opožděného předložení mohou celní orgány dovážející strany přijmout osvědčení EUR.1, jestliže jim bylo před uplynutím lhůty předloženo zboží.

4. Zjištění malých nesrovnalostí mezi údaji v osvědčení EUR.1 a údaji v dokladech předložených celním orgánům při dovozu zboží nezbavuje osvědčení ipso facto platnosti, jestliže se náležitě prokáže, že toto osvědčení odpovídá zboží.

5. Osvědčení EUR.1 uchovávají celní orgány dovážející strany v souladu s předpisy zde platnými.

6. Důkaz, že byly splněny podmínky stanovené v článku 6, se předloží celním orgánům dovážející strany ve formě:

(a) jednotného dopravního dokladu vyhotoveného ve vyvážející straně, který doprovázel zboží zemí tranzitu; nebo

(b) osvědčení vydaného celními orgány země tranzitu, které obsahuje:

- přesný popis zboží,

- datum vyložení a opětného naložení zboží a případně označení lodí,

- potvrzení podmínek, za nichž se zboží nacházelo v zemi tranzitu; nebo

Článek 12

1. Formulář EUR.2 musí být vyplněn a podepsán vývozcem nebo na jeho zodpovědnost určeným zástupcem. To musí být provedeno na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze IV. Tento formulář je vytištěn v jednom nebo více úředních jazycích smluvních stran této dohody nebo v angličtině. Formuláře EUR.2 se vystavují v jednom z těchto jazyků a v souladu s ustanoveními právních předpisů vyvážející strany. Jsou-li vyplňovány ručně, je třeba použít inkoustové pero a psát hůlkovým písmem.

2. Pro každou zásilku se vyplňuje jeden formulář EUR.2.

3. Formulář EUR.2 má rozměr 210 × 148 mm. Lze připustit délkovou toleranci +8 mm nebo -5 mm. Použitý papír musí být bílý, klížený pro psaní a nesmí obsahovat dřevovinu a musí vážit nejméně 64 g/m 2 .

4. Smluvní strany této dohody si mohou vyhradit právo tisknout formuláře samy nebo je nechat tisknout schválenými tiskárnami. V druhém případě musí každý formulář obsahovat odkaz na takové schválení. Každý formulář musí nést jméno a adresu tiskárny nebo značku, podle níž lze tiskárnu identifikovat. Musí také obsahovat pořadové číslo, předtištěné nebo ne, pro účely identifikace.

5. Jestliže zboží obsažené v zásilce bylo již dříve prověřováno ve vyvážející straně z hlediska určení původu, tato skutečnost by měla být poznamenána v oddílu „Poznámky“ na formuláři EUR.2.

6. Vývozce, který vyplnil formulář EUR.2, předloží na žádost celních orgánů vyvážející strany všechny podpůrné doklady týkající se použití tohoto formuláře.

Článek 13

1. Nehledě na odstavce 1 až 7 článku 8 a odstavce 1, 4 a 5 článku 9 je možno použít zjednodušený postup prokazování původu zboží podle níže uvedených podmínek.

2. Celní orgány vyvážející strany mohou oprávnit jakéhokoli vývozce (dále jen „schválený vývozce“), který často vyváží zboží, na něž lze vydat osvědčení EUR.1, a který nabízí ke spokojenosti celních orgánů všechny záruky nezbytné pro ověření původu zboží, aby nepředkládal celnímu úřadu vyvážející strany v době vývozu buď zboží, nebo žádost o osvědčení EUR.1 na toto zboží, za účelem získání osvědčení EUR.1 podle podmínek stanovených v odstavcích 1 až 4 článku 8 a v odstavci 2 článku 11.

3. Celní orgány mohou také oprávnit schváleného vývozce k předkládání osvědčení EUR.1 platných maximálně jeden rok od data vydání (dále jen „LT osvědčení“). Toto oprávnění se uděluje pouze v případech, kdy lze předpokládat, že se nezmění původ vyváženého zboží po dobu platnosti LT osvědčení. Jakmile skončí platnost LT osvědčení pro jakékoli zboží, musí schválený vývozce tuto skutečnost oznámit celním orgánům, které oprávnění vydaly.

V případě uplatnění zjednodušeného postupu mohou celní orgány vyvážející strany předepsat použití osvědčení EUR.1 se zřetelným označením, podle kterého je možné je identifikovat.

4. Oprávnění zmíněná v odstavcích 2 a 3 určí, podle rozhodnutí celních orgánů, že oddíl 11 „Celní indosace“ osvědčení EUR.1 musí:

(a) buď být potvrzen předem razítkem příslušného celního úřadu vyvážející strany a podpisem pracovníka tohoto úřadu, který nemusí být psán ručně, nebo

(b) být potvrzen zvláštním razítkem schváleného vývozce, které bylo schváleno celními orgány vyvážející strany a odpovídá vzoru uvedenému v příloze V tohoto protokolu; toto razítko může být na formuláři předtištěno.

V případě potřeby vyplní oddíl 11 „Celní indosace“ osvědčení EUR.1 schválený vývozce.

5. V případě zmíněném v odstavci 4 se do oddílu 7 „Poznámky“ osvědčení EUR.1 uvede jedna z těchto frází:

„SIMPLIFIED PROCEDURE“

„ZJEDNODUŠENÉ ŘÍZENÍ“

„ZJEDNODUŠENÉ KONANIE“

„EGYSZERÜSÍTETT ELJÀRÀS“

„UPROSZCZONA PROCEDURA“.

Schválený vývozce uvede v oddílu 13 „Žádost o ověření“ jméno a adresu celního orgánu odpovědného za verifikaci osvědčení EUR.1.

6. V případě zmíněném v odstavci 3 uvede schválený vývozce do oddílu 7 osvědčení EUR.1 jednu z těchto frází:

„LT CERTIFICATE VALID UNTIL ...“

„LT OSVĚDČENÍ PLATNÉ DO ...“

„LT OSVEDČENIE PLATNÉ DO ...“

„LT BIZONY TVÀNY ÉRVÉNYES ...-IG“

„LT SWIADECTWO WAZNE DO ...“

(datum uvedené číslicemi)

a odkaz na oprávnění, podle něhož bylo vydáno příslušné LT osvědčení.

Od schváleného vývozce se nevyžaduje uvádět v oddílu 8 a oddílu 9 LT osvědčení počet a druh nákladových kusů a hrubou hmotnost (kg) nebo jiné množstevní údaje (litry, metry 3 atd.). Avšak oddíl 8 musí obsahovat popis a označení zboží, které jsou dostatečně přesné pro jeho identifikaci.

7. Nehledě na ustanovení odstavců 1 až 3 článku 13, LT osvědčení musí být předloženo dovoznímu celnímu úřadu při nebo před prvním dovozem zboží, kterého se osvědčení týká. Projednává-li dovozce zboží na několika celních úřadech v dovážející straně, celní orgány od něj mohou požadovat předložení kopie LT osvědčení všem těmto celním úřadům.

8. V případech, kdy LT osvědčení bylo předloženo celním orgánům, prokazuje se původ dováženého zboží během platnosti LT osvědčení fakturami, které splňují tyto podmínky:

(a) jestliže faktura zahrnuje jak zboží pocházející ze smluvní strany této dohody, tak i zboží nepůvodní, musí vývozce tyto dvě kategorie přesně odlišit;

(b) vývozce uvede na každé faktuře číslo příslušného LT osvědčení a datum ukončení jeho platnosti a název (názvy) země (zemí), ze kterých zboží pochází.

Uvedení čísla LT osvědčení a země původu vývozcem na faktuře je pokládáno za prohlášení, že zboží splňuje podmínky stanovené tímto protokolem pro získání preferenčního původu pro účely obchodu mezi smluvními stranami této dohody.

Celní orgány vyvážející strany mohou požadovat, aby údaje uváděné podle výše uvedených ustanovení na faktuře byly potvrzeny vlastnoručním podpisem a čitelně uvedeným jménem;

(c) popis a označení zboží na faktuře musí být dostatečné pro účely ztotožnění se zbožím uvedeným v LT osvědčení, ke kterému se faktura vztahuje;

(d) faktury lze vystavit pouze na zboží vyvážené během platnosti příslušného LT osvědčení. Mohou však být předkládány dovozním celním orgánům během čtyř měsíců od jejich vystavení vývozcem.

9. V rámci zjednodušeného postupu lze faktury, které splňují podmínky tohoto článku, vyhotovovat a/nebo přenášet pomocí telekomunikací nebo metod využívajících prostředků automatizovaného zpracování dat. Takovéto faktury mohou být přijaty celním úřadem dovážející strany jako důkaz původu zboží dováženého v souladu se stanovenými postupy.

10. Zjistí-li celní orgány vyvážející strany, že osvědčení a/nebo faktura vydané podle ustanovení tohoto článku je neplatné ve vztahu k dodávanému zboží, musí o tom ihned podat zprávu celním orgánům dovážející strany.

11. Celní orgány mohou oprávnit schváleného vývozce k vystavování faktur, které obsahují prohlášení uvedené v příloze V tohoto protokolu, namísto osvědčení EUR.1.

Toto prohlášení schváleného vývozce na faktuře se uvede v jednom z úředních jazyků smluvních stran této dohody nebo v angličtině. Musí být vlastnoručně podepsáno a:

(a) mít odkaz na číslo oprávnění schváleného vývozce, nebo

(b) být indosováno schváleným vývozcem zvláštním razítkem zmíněným v písmenu (b) odstavce 4, které bylo schváleno celními orgány vyvážející strany. Toto razítko může být na faktuře předtištěno.

12. Celní orgány vyvážející strany mohou oprávnit schváleného vývozce, aby nepodepisoval prohlášení zmíněné v písmenu (b) odstavce 8 nebo prohlášení na faktuře zmíněné v odstavci 11, jestliže se faktury vyhotovují a/nebo přenášejí telekomunikacemi nebo metodami využívajícími prostředků automatizovaného zpracování dat.

Příslušné celní orgány stanoví podmínky pro plnění tohoto odstavce, případně včetně písemného potvrzení schváleného vývozce, že za tato prohlášení přijímá stejnou zodpovědnost, jako kdyby jím byla vlastnoručně podepsána.

13. V oprávněních zmíněných v odstavcích 2, 3 a 11 musí celní orgány stanovit zejména:

(a) podmínky pro vyhotovení žádosti o osvědčení EUR.1 nebo pro vystavení LT osvědčení nebo pro prohlášení o původu zboží na faktuře;

(b) podmínky uchování žádostí, kopií faktur k LT osvědčení a faktur s prohlášením vývozce po dobu nejméně dvou let. V případě LT osvědčení nebo faktur k LT osvědčením začíná toto období dnem ukončení platnosti LT osvědčení. Tyto podmínky platí rovněž pro osvědčení EUR.1 nebo LT osvědčení a faktury k LT osvědčením, i pro faktury s prohlášením vývozce, které jsou podkladem pro vydání jiných důkazů původu podle druhého pododstavce odstavce 3 článku 8.

14. Celní orgány vyvážející strany mohou stanovit určité druhy zboží, pro které nelze uplatnit zvláštní zacházení podle ustanovení odstavcích 2, 3 a 11.

15. Celní orgány odmítnou vydat oprávnění zmíněná v odstavcích 2, 3 a 11 těm vývozcům, kteří neposkytli veškeré záruky, které jsou pokládány za nutné.

Celní orgány mohou oprávnění kdykoli odebrat. Musí to provést tehdy, jestliže jsou porušeny podmínky nebo nejsou poskytovány záruky, za nichž bylo oprávnění vydáno.

16. Od schváleného vývozce může být v souladu s platnými předpisy požadováno, aby informoval o odesílaném zboží tak, aby příslušný celní úřad mohl před odesláním zboží provést kontrolu, kterou pokládá za nutnou.

17. Ustanovením tohoto článku nesmí být dotčeno uplatňování předpisů smluvních stran této dohody o celních formalitách a používání celních dokladů.

Článek 14

Prohlášení zmíněné v písmenu (c) odstavce 1 článku 7 uvede vývozce ve formě stanovené v příloze V tohoto protokolu v jednom z úředních jazyků smluvních stran této dohody nebo v angličtině. Musí být napsáno strojem nebo otiskem razítka a vlastnoručně podepsáno. Vývozce je povinen uchovávat kopii faktury s tímto prohlášením nejméně dva roky.

Článek 15

1. Spolu se žádostí o osvědčení EUR.1 předloží vývozce nebo jeho zástupce jakýkoli vhodný podpůrný doklad prokazující, že vyvážené zboží splňuje podmínky pro vydání osvědčení EUR.1.

Vývozce je povinen na vyžádání příslušných orgánů předložit veškeré doplňující podklady, které tyto orgány mohou vyžadovat pro stanovení původu zboží podléhajícího preferenčnímu zacházení, a dále souhlasit s kontrolou účetnictví a jakoukoli kontrolou výroby výše uvedeného zboží, provedenou těmito orgány.

2. Podpůrné doklady uvedené v odstavci 1 musí vývozci uchovávat nejméně dva roky.

3. Ustanovení odstavců 1 a 2 platí mutatis mutandis v případě použití postupů stanovených v odstavcích 2 a 3 článku 13 a v případě použití formulářů EUR.2 zmíněných v písmenu (b) odstavce 1 článku 7 a prohlášení zmíněných v písmenu (c) odstavce 1 článku 7.

Článek 16

1. Zboží posílané ze smluvní strany této dohody na výstavu do jiné země, než jsou smluvní strany této dohody, a prodané po výstavě za účelem dovozu do smluvní strany této dohody podléhá preferenčnímu zacházení podle této dohody za předpokladu, že splňuje podmínky tohoto protokolu opravňující pokládat toto zboží za pocházející ze smluvní strany této dohody, a dále za předpokladu, že celním orgánům je uspokojivým způsobem prokázáno, že:

(a) vývozce zaslal toto zboží ze smluvní strany této dohody do země, kde se koná výstava, a vystavil je v této zemi;

(b) vývozce toto zboží prodal nebo jiným způsobem přenechal subjektu ve smluvní straně této dohody;

(c) zboží bylo zasláno během výstavy nebo bezprostředně po ní do smluvní strany této dohody ve stejném stavu, v jakém bylo odesláno na tuto výstavu;

(d) zboží nebylo použito pro žádný jiný účel než předvádění na výstavě, neboť bylo posláno na vystavení.

2. Průvodní osvědčení EUR.1 musí být předloženo celním orgánům obvyklým způsobem. Na osvědčení je nutno uvést název a adresu výstavy. V případě nutnosti je možno požadovat další písemné doklady o charakteru výrobků a podmínkách, za kterých byly vystaveny.

3. Odstavec 1 platí pro jakoukoliv obchodní, průmyslovou, zemědělskou nebo uměleckou výstavu, veletrh nebo podobnou veřejnou akci, která není organizována pro soukromé účely v obchodech nebo podnikatelských provozovnách s úmyslem prodeje zahraničního zboží a během níž toto zboží zůstává pod celním dohledem.

HLAVA III

Ujednání k administrativní spolupráci

Článek 17

1. K zajištění správného uplatňování této hlavy smluvní strany této dohody vzájemně spolupracují prostřednictvím celních správ při kontrole pravosti a přesnosti osvědčení EUR.1, včetně osvědčení vydaných podle odstavce 3 článku 8 a prohlášení vývozců na formulářích EUR.2 nebo na fakturách.

2. Společný výbor je oprávněn přijímat rozhodnutí týkající se metod administrativní spolupráce, která jsou smluvními stranami této dohody náležitě uplatňována.

3. Celní orgány smluvních stran této dohody si vzájemně poskytnou vzory otisků razítek používaných celními úřady pro vydávání osvědčení EUR.1.

4. Smluvní strany této dohody přijmou veškerá nezbytná opatření k tomu, aby zboží, k němuž se vztahuje EUR.1 a které se nachází ve svobodném celním pásmu na jejich území, nebylo nahrazeno zbožím jiným a nebylo podrobeno operacím jiným než potřebným k jeho uchování v dobrém stavu.

5. Jsou-li výrobky pocházející ze smluvní strany této dohody a dovážené do svobodného celního pásma s osvědčením EUR.1 podrobeny úpravě nebo zpracování, příslušné celní orgány vydají na žádost vývozce nové osvědčení EUR.1, je-li provedená úprava nebo zpracování v souladu s ustanoveními tohoto protokolu.

Článek 18

1. Následné verifikace osvědčení EUR.1, formulářů EUR.2 a prohlášení vývozců na fakturách se provádějí namátkově nebo kdykoliv mají orgány dovážející smluvní strany oprávněné pochybnosti o pravosti dokumentu nebo přesnosti informací týkajících se skutečného původu zboží.

2. Pro účely plnění ustanovení odstavce 1 vrátí celní orgány dovážející smluvní strany celním orgánům vyvážející strany osvědčení EUR.1 a fakturu, byla-li předložena, nebo fakturu vztahující se k LT osvědčení nebo fakturu s prohlášením vývozce nebo formulář EUR.2 nebo kopie těchto dokumentů a uvedou, kde je to vhodné, formální nebo věcné důvody pro následnou verifikaci.

K žádosti o následné ověření přiloží celní orgány jakékoli doklady a informace, které byly získány a které naznačují, že údaje na osvědčení EUR.1 nebo formuláři EUR.2 nebo na faktuře jsou nepřesné.

Rozhodnou-li celní orgány dovážející smluvní strany pozastavit plnění ustanovení dohody až do výsledku ověření, umožní dovozci propustit zboží pod podmínkou splnění preventivních opatření, která budou pokládat za nezbytná.

3. Celní orgány dovážející smluvní strany musí být co nejdříve informovány o výsledcích šetření. Na základě těchto výsledků musí být možno rozhodnout, zda se dokumenty vrácené podle odstavce 2 týkají skutečně vyvezeného zboží a zda takové zboží splňuje podmínky pro uplatnění preferenčního zacházení.

Jestliže v případech oprávněných pochybností není doručena žádná odpověď do deseti měsíců od data podání žádosti o ověření nebo neobsahuje-li odpověď dostatečné informace pro určení pravosti předmětného dokumentu nebo skutečného původu výrobků, odmítnou celní orgány poskytnout preferenční zacházení stanovené v dohodě, s výjimkou případů způsobených vyšší mocí nebo výjimečnými okolnostmi.

Nebude-li možné vyřešit spory mezi celními orgány dovážející a vyvážející smluvní strany nebo požádají-li tyto orgány o interpretaci tohoto protokolu, předloží se takové záležitosti podvýboru pro otázky celní a původu zboží, zmíněnému v článku 25. Rozhodnutí bude přijato Společným výborem.

Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány dovážející smluvní strany řídí právními předpisy této smluvní strany.

Jestliže ověřovací řízení nebo jiné dostupné informace naznačí, že jsou porušována ustanovení tohoto protokolu, výrobky budou uznány jako původní výrobky ve smyslu tohoto protokolu teprve po dokončení takových procedur administrativní spolupráce stanovených v tomto protokolu, které již byly zahájeny, včetně zejména ověřovacího postupu.

Podobně výhradně po dokončení ověřovacího postupu lze odmítnout přiznání charakteru původu výrobkům.

Pro potřeby následného ověření osvědčení EUR.1 musí celní orgány vyvážející země uchovávat vývozní doklady nebo kopie osvědčení EUR.1 alespoň dva roky.

HLAVA IV

Závěrečná ustanovení

Článek 19

Smluvní strany této dohody učiní kroky nezbytné k plnění tohoto protokolu.

Článek 20

Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást.

Článek 21

Zboží, které splňuje ustanovení hlavy I a k datu vstupu dohody v platnost se nachází v tranzitu nebo je na území smluvní strany dočasně umístěno v celním skladu nebo ve svobodném celním pásmu, lze uznat za původní za podmínky, že během čtyř měsíců od tohoto data bude celním orgánům dovážející smluvní strany předložen důkaz původu vystavený dodatečně a jakékoliv podpůrné doklady potvrzující podmínky dopravy.

Článek 22

Smluvní strany této dohody přijmou nezbytná opatření k zabezpečení toho, aby osvědčení EUR.1, která jsou celní orgány oprávněny vydávat pro účely této dohody, byla vydávána podle podmínek v této dohodě stanovených. Zajistí rovněž administrativní spolupráci nezbytnou pro tyto účely, zejména pro kontrolu dopravní trasy a umístění zboží obchodovaného podle této dohody.

Článek 23

1. Bez dotčení ustanovení protokolu 7 mohou režimu navracení cla (drawback) nebo osvobození od cla jakéhokoliv druhu podléhat pouze materiály, na které se vztahuje tato dohoda, které jsou určeny k výrobě takového zboží, k němuž je vydáváno osvědčení EUR.1, LT osvědčení nebo faktura k LT osvědčení nebo faktura s prohlášením vývozce nebo formulář EUR.2, a které mají původ ve smluvní straně této dohody.

2. Výrazem „clo“ se v tomto článku rozumí také poplatky mající rovnocenný účinek jako clo.

Článek 24

1. Původní výrobky ve smyslu článku 2 tohoto protokolu jsou při dovozu do smluvní strany této dohody zvýhodněny podle této dohody rovněž při předložení osvědčení EUR.1 vydaného celním úřadem kterékoli jiné smluvní strany této dohody, v němž je v oddílu 7 uveden výraz „Application Article 24 - [označní země původu]“ potvrzený razítkem uvedeného celního úřadu.

2. Jestliže jsou výrobky, dříve dovezené do smluvní strany této dohody a provázené důkazem původu podle odstavce 1 článku 7 vydaným v kterékoli jiné smluvní straně této dohody, reexportovány do jiné smluvní strany této dohody, vydají celní orgány vyvážející země osvědčení EUR.1 s výrazem "Application Article 24 - [označení země původu]", za předpokladu, že tyto výrobky jsou reexportovány ve stejném stavu nebo nebyly opracovány či zpracovány ve smluvní straně této dohody více, než uvádí odstavec 5 článku 4.

Článek 25

Zřizuje se Podvýbor pro otázky celní a původu zboží, podléhající Společnému výboru v souladu s odstavcem 5 článku 35 dohody, který je pověřen prováděním administrativní spolupráce s cílem zajistit správné a jednotné uplatňování tohoto protokolu v praxi a zabezpečit stálou informační a konzultační spolupráci odborníků.

Podvýbor se skládá z odborníků smluvních stran této dohody odpovědných za problematiku související s otázkami celními a původu zboží.

Článek 26

Pro účely plnění písmene (b) (ii) článku 1 se s každým výrobkem pocházejícím z území smluvní strany této dohody zachází při dovozu na území jiné smluvní strany této dohody jako s nepůvodním výrobkem během období, v němž (v nichž) tato dovážející smluvní strana uplatňuje celní sazbu stejnou jako pro výrobky ze třetích zemí nebo jakékoliv ochranné opatření v souladu s touto dohodou.

Článek 27

Každá osoba, která vydá nebo zaviní vydání dokumentu s nesprávnými údaji za účelem získání preferenčního zacházení se zbožím, bude penalizována.

PŘÍLOHA I

VYSVĚTLIVKY

Poznámka 1 - Článek 1

Pojem „smluvní strana této dohody“ zahrnuje rovněž teritoriální vody této strany.

Námořní plavidla, včetně rybářských lodí, na nichž se ulovené ryby opracovávají nebo zpracovávají, se pokládají za součást území té smluvní strany této dohody, které patří, jestliže splňují podmínky uvedené v poznámce 4.

Poznámka 2 - Články 1, 2 a 3

Podmínky stanovené v článku 1 vztahující se k získání původu musí být ve smluvní straně této dohody splněny bez přerušení, s výjimkou uvedenou v článku 2.

Jsou-li původní výrobky, které byly vyvezeny ze smluvní strany této dohody do jiné země, vráceny, vyjma jak je stanoveno v článku 2, je nutno je pokládat za nepůvodní, pokud nebude možné uspokojivě prokázat celním orgánům, že vrácené zboží:

- je totožné s vyvezeným a

- nebylo podrobeno žádným operacím jiným než nezbytným pro uchování zboží v dobrém stavu během pobytu v této zemi.

Poznámka 3 - Články 1 a 2

Pro účely stanovení, zda je zboží původní, není nutné určovat původ energie, paliva, zařízení, vybavení, strojů a nástrojů použitých pro získání tohoto zboží.

Poznámka 4 - Článek 3 (f)

Pojem „plavidla smluvní strany“ se týká výhradně plavidel:

(a) která jsou registrována nebo zaznamenána ve smluvní straně této dohody;

(b) která plují pod vlajkou smluvní strany této dohody;

(c) která jsou vlastněna alespoň z 50 % státními příslušníky smluvní strany této dohody nebo společností s ústředím v této straně, jejíž ředitel nebo ředitelé, předseda správní rady nebo dozorčí rady a většina členů těchto rad jsou státní příslušníci smluvní strany této dohody a, navíc, v případě partnerství nebo společností s ručením omezeným alespoň polovina kapitálu patří této straně nebo veřejným institucím nebo státním příslušníkům této strany;

(d) jejichž kapitán a důstojníci jsou všichni státní příslušníci smluvní strany této dohody;

(e) jejichž posádku tvoří alespoň ze 75 % státní příslušníci smluvní strany této dohody.

Poznámka 5 - Články 3 a 4

1. Určující jednotkou pro uplatnění pravidel původu je konkrétní výrobek, který se pokládá za základ pro zařazení podle nomenklatury Harmonizovaného systému. V případě souboru výrobků, který je klasifikován podle Všeobecného pravidla 3 pro interpretaci Harmonizovaného systému, je tato určující jednotka stanovena s ohledem na jednotlivé položky souboru; toto ustanovení se vztahuje také na soubory čísel 6308, 8206 a 9605.

Z uvedeného vyplývá, že:

- jestliže je výrobek skládající se ze skupiny nebo sestavy předmětů zařazen podle pravidel Harmonizovaného systému do jednoho čísla, tvoří celek určující jednotku,

- jestliže zásilka sestává z řady identických výrobků zařazených ve stejném čísle Harmonizovaného systému, musí se při aplikaci pravidel o původu brát každý výrobek jednotlivě.

2. Je-li podle Všeobecného pravidla 5 Harmonizovaného systému zařazen do určitého čísla spolu s výrobkem i obal, pak je zahrnut do stejného čísla také pro účely stanovení původu.

Poznámka 5a - Písmeno (h) článku 3

V případě upotřebených pneumatik nezahrnuje pojem „upotřebené předměty sebrané v této straně, které se hodí pouze pro získání surovin“ pouze upotřebené pneumatiky vhodné pro získání surovin, ale také upotřebené pneumatiky vhodné jen pro protektorování nebo pro použití jako odpad.

Poznámka 6 - Odstavec 2 článku 4

Úvodní poznámky k příloze II se týkají, kde přísluší, všech výrobků, při jejichž výrobě jsou použity nepůvodní materiály, a to i tehdy, nejsou-li předmětem specifických podmínek obsažených v příloze II, ale namísto toho podléhají pravidlu o změně čísla stanovenému v odstavci 2 článku 4.

Poznámka 7 - Článek 5

„Cena fco závod“ znamená cenu zaplacenou za získaný výrobek výrobci, v jehož podniku je prováděno poslední opracování nebo zpracování, a to za předpokladu, že tato cena zahrnuje hodnotu všech materiálů použitých ve výrobě.

„Celní hodnota“ znamená celní hodnotu stanovenou v souladu s Dohodou o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu uzavřenou v Ženevě 12. dubna 1979.

Poznámka 8 - Odstavec 1 článku 7

Možnost použití faktury jako důkazu původu zboží podle tohoto protokolu zahrnuje rovněž dodací list nebo jakýkoliv jiný obchodní doklad, který popisuje příslušné zboží natolik podrobně, že ho umožňuje identifikovat.

V případě výrobků posílaných poštou, které se ve smyslu odstavce 2 článku 7 nepokládají za dovozy pro obchodní účely, lze prohlášení o původu provést rovněž na celním prohlášení C2/CP3 nebo na listu papíru připojeném k tomuto prohlášení.

Poznámka 9 - Odstavec 1 článku 17 a článek 22

Pokud je podle ustanovení odstavce 3 článku 8 vydáno osvědčení EUR.1 týkající se zboží reexportovaného ve stejném stavu, získají celní orgány země určení ověřené kopie dříve vydaného důkazu původu týkajícího se tohoto zboží prostřednictvím administrativní spolupráce.

Poznámka 10 - Článek 23

„Navrácení cla (drawback) nebo osvobození od cla jakéhokoliv druhu“ znamená jakýkoli způsob vrácení celních poplatků nebo osvobození od nich, plné nebo částečné, které se týká materiálů použitých ve výrobě, za předpokladu, že příslušná ustanovení umožňují toto zpětné navrácení nebo neplacení nebo neuložení poplatků, je-li zboží získané z uvedených materiálů vyvezeno, nikoli zůstane-li v tuzemsku.

„Materiály použité ve výrobě“ znamenají jakékoli výrobky, pro něž je požadováno „navrácení cla (drawback) nebo osvobození od cla jakéhokoli druhu“ v důsledku vývozu původních výrobků s osvědčením EUR.1, LT osvědčením nebo fakturou vztahující se k LT osvědčení, nebo formulářem EUR.2, nebo fakturou s prohlášením vývozce.

PŘÍLOHA II

OPRACOVÁNÍ NEBO ZPRACOVÁNÍ NEPŮVODNÍCH MATERIÁLŮ, KTERÉ JE TŘEBA PROVÉST, ABY VYROBENÝ VÝROBEK ZÍSKAL CHARAKTER PŮVODU

ÚVODNÍ POZNÁMKY

Obecné

Poznámka 1:

1.1 První dva sloupce seznamu popisují získaný výrobek. První sloupec obsahuje číslo nebo kapitolu Harmonizovaného systému, ve druhém sloupci je popis zboží odpovídající danému číslu nebo kapitole. Ke každému výrobku uvedenému v prvních dvou sloupcích je ve sloupci 3 nebo 4 stanoveno pravidlo původu. Je-li v některých případech před číselným označením v prvním sloupci uvedeno „ex“, znamená to, že pravidlo ve sloupci 3 nebo 4 se týká pouze té části čísla nebo kapitoly, která je výslovně uvedena ve sloupci 2.

1.2 Tam, kde je ve sloupci 1 uvedena skupina čísel nebo číslo kapitoly a popis výrobků ve sloupci 2 je tudíž obecný, platí příslušné pravidlo ve sloupci 3 nebo 4 na všechny výrobky, které jsou podle Harmonizovaného systému zařazeny v číslech této skupiny nebo v uvedené kapitole.

1.3 Platí-li v seznamu rozdílná pravidla pro různé výrobky patřící do téhož čísla, obsahuje každý odstavec popis té části čísla, které odpovídá příslušné pravidlo ve sloupci 3 nebo 4.

1.4 Není-li uvedeno žádné pravidlo ve sloupci 4 pro výrobky kapitol 84 až 91 včetně, použije se pravidlo stanovené ve sloupci 3.

Poznámka 2:

2.1 Pojem „výroba“ se týká jakéhokoliv druhu opracování nebo zpracování, včetně „montáže“ nebo specifických operací. Viz však poznámku 3.5 dále.

2.2 Pojem „materiál“ zahrnuje jakoukoliv přísadu, surovinu, složku nebo díl atd., použité k výrobě produktu.

2.3 Pojem „výrobek (produkt)“ se vztahuje na právě vyráběný výrobek i tehdy, má-li být později použit v jiné výrobní operaci.

Poznámka 3:

3.1 V případě jakéhokoliv čísla, které není v seznamu, nebo jakékoliv části čísla, která není v seznamu, platí pravidlo „změny čísla“ stanovené v odstavci 2 článku 4. Jestliže se podmínka změny čísla aplikuje na výrobek v seznamu, pak je výslovně uvedena ve sloupci 3.

3.2 Opracování nebo zpracování stanovené pravidlem ve sloupci 3 nebo 4 musí být provedeno pouze ve vztahu k použitým nepůvodním materiálům. Stejně tak omezení uvedená ve sloupci 3 nebo 4 se týkají jenom použitých nepůvodních materiálů.

3.3 Uvádí-li pravidlo, že lze použít „materiály kteréhokoliv čísla“, lze také použít materiály stejného čísla, jako je číslo daného výrobku, avšak s podmínkou, že platí jiná omezení, jsou-li také obsažena v tomto pravidle. Avšak výraz „výroba z materiálů kteréhokoliv čísla, včetně jiných materiálů čísla...“ znamená, že je možné použít pouze takové materiály zařazené ve stejném čísle jako výrobek, jejichž popis se liší od popisu výrobku uvedeného ve sloupci 2 seznamu.

3.4 Jestliže se výrobek zhotovený z nepůvodních materiálů, který získal charakter původu během výroby v důsledku změny čísla nebo dle vlastního pravidla uvedeného v seznamu, použije jako materiál v procesu výroby jiného výrobku, potom se na něj nevztahuje pravidlo platící pro výrobek, ve kterém je začleněn.

Například:

Z „ostatní legované oceli nahrubo tvarované kováním“ čísla 7224 se vyrábí motor čísla 8407, pro který pravidlo uvádí, že hodnota nepůvodních materiálů, které lze použít, nesmí přesáhnout 40 % ceny fco závod.

Jestliže byl použitý výkovek zhotoven v příslušné zemi z nepůvodního ingotu, pak již tento výkovek získal původ na základě pravidla pro číslo ex 7224 v seznamu. Při výpočtu hodnoty motoru jej lze pokládat za původní bez ohledu na to, zda byl vyroben ve stejné továrně nebo jiné. Hodnota nepůvodního ingotu se tedy při započítávání hodnoty použitých nepůvodních materiálů nebere v úvahu.

3.5 I když je splněno pravidlo změny čísla nebo jiné pravidlo obsažené v seznamu, nezískává výrobek charakter původu, není-li provedené zpracování, bráno jako celek, postačující ve smyslu odstavce 5 článku 4.

Poznámka 4:

4.1 Pravidlo v seznamu představuje minimální opracování nebo zpracování, které je nezbytné; vyšší stupeň opracování nebo zpracování rovněž uděluje charakter původu; naopak, nižší stupeň opracování nebo zpracování nemůže dát výrobku charakter původu. Jestliže tedy pravidlo říká, že lze použít nepůvodní materiál na určitém stupni výroby, může se takový materiál použít také v dřívější fázi výroby, ale nikoli v pozdější fázi.

4.2 Určuje-li pravidlo v seznamu, že při výrobě lze použít více než jeden druh materiálu, znamená to, že je možno použít libovolně jeden nebo více z uvedených materiálů. Pravidlo nevyžaduje, aby se použily všechny jmenované druhy materiálu.

Například:

Pravidlo pro textilní tkaniny říká, že lze použít přírodní vlákna a mezi jinými také materiály chemické. To neznamená, že musí být použity oba druhy materiálů - lze použít jeden nebo druhý nebo oba.

Platí-li ale určité omezení na jeden materiál a jiná omezení ve stejném pravidle platí na jiné materiály, pak se tato omezení týkají pouze skutečně použitých materiálů.

Například:

Pravidlo pro šicí stroje určuje, že jak mechanismus pro napínání nitě, tak mechanismus pro klikatý steh, které jsou použity, musí být původní; tato dvě omezení platí jenom tehdy, jsou-li tyto mechanismy do šicího stroje opravdu zařazeny.

4.3 Určuje-li pravidlo v seznamu, že se výrobek musí zhotovit z nějakého konkrétního materiálu, pak tato podmínka pochopitelně nebrání použít jiné materiály, které v důsledku své přirozené povahy nemohou tomuto pravidlu odpovídat.

Například:

V případě výrobku zhotoveného z netkaných materiálů, kde je dovoleno použít pouze nepůvodní přízi, není možné použít jako výchozí materiál netkané textilie - a to i přesto, že netkané textilie nelze normálně zhotovit z příze. V takových případech by výchozím nepůvodním materiálem musela být vlákna, tj. fáze před přízí.

Pokud jde o textilní výrobky, viz též poznámku 7.3.

4.4 Jestliže se v pravidle v seznamu uvádějí pro maximální hodnotu nepůvodních materiálů, které lze použít, dvě procentuální sazby nebo více, pak tyto procentuální sazby nelze sčítat dohromady. Maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přestoupit nejvyšší z daných procentuálních sazeb. Kromě toho jednotlivé procentuální sazby nesmějí být překročeny ve vztahu ke konkrétním materiálům, pro které platí.

Textil

Poznámka 5:

5.1 Pojem „přírodní vlákna“ používaný v seznamu se týká jiných vláken než vláken umělých nebo syntetických a je omezen na fáze před spřádáním, včetně odpadu; pokud není uvedeno jinak, pojem „přírodní vlákna“ zahrnuje vlákna, která byla mykána, česána nebo jinak zpracována, ne však spřádána.

5.2 Pojem „přírodní vlákna“ zahrnuje žíně čísla 0503, hedvábí čísel 5002 a 5003, jakož i vlnu a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 5101 až 5105, bavlněná vlákna čísel 5201 až 5203 a jiná rostlinná vlákna čísel 5301 až 5305.

5.3 Pojmy „textilní vláknina“, „chemické materiály“ a „papírenské materiály“ se v seznamu používají k označení materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63, které lze použít pro výrobu umělých, syntetických nebo papírových vláken nebo přízí.

5.4 Pojem „chemická (syntetická nebo umělá) střížová vlákna“ se v seznamu používá pro kabel ze syntetického nebo umělého hedvábí, syntetická nebo umělá střížová vlákna nebo odpad z chemických vláken čísel 5501 až 5507.

Poznámka 6:

6.1 V případě výrobků zařazených v těch číslech seznamu, které obsahují odkaz na tuto poznámku, neplatí podmínky stanovené ve sloupci 3 seznamu pro takové základní textilní materiály používané v jejich výrobě, které představují dohromady 10 % nebo méně celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz však též poznámky 6.3 a 6.4 dále).

6.2 Tuto toleranci však lze uplatnit pouze na směsové výrobky, které byly vyrobeny ze dvou nebo více základních textilních materiálů.

Základní textilní materiály jsou:

- hedvábí,

- vlna,

- hrubé zvířecí chlupy,

- jemné zvířecí chlupy,

- žíně,

- bavlna,

- papírenské materiály a papír,

- len,

- pravé konopí,

- jutová a jiná textilní lýková vlákna,

- sisalová a jiná textilní vlákna z rodu Agave,

- kokosová vlákna, vlákna manilského konopí, vlákna ramie a ostatní rostlinná textilní vlákna,

- syntetická chemická elementární vlákna,

- umělá chemická elementární vlákna,

- syntetická chemická střížová vlákna,

- umělá chemická střížová vlákna.

Například:

Příze čísla 5205 vyrobená z bavlněných vláken a syntetických střížových vláken je směsová příze. Proto lze použít nepůvodní syntetická střížová vlákna, která nesplňují pravidla původu, až do 10 % hmotnosti příze.

Například:

Vlněná tkanina čísla 5112, vyrobená z vlněné příze a syntetické příze ze střížových vláken, je směsová tkanina. Proto lze použít nepůvodní syntetickou přízi nebo nepůvodní vlněnou přízi nebo kombinaci těchto dvou materiálů, které nesplňují pravidla původu, až do 10 % hmotnosti tkaniny.

Například:

Všívaná textilie čísla 5802 zhotovená z bavlněné příze a z bavlněné tkaniny je směsový výrobek pouze tehdy, je-li bavlněná tkanina sama o sobě směsovou tkaninou zhotovenou z dvou nebo více odlišných základních textilních materiálů nebo je-li použitá bavlněná příze sama o sobě směsová.

Například:

Jestliže je tato všívaná textilie vyrobena z bavlněné příze a syntetické tkaniny, pak jsou pochopitelně tyto použité příze dvěma různými základními textilními materiály a všívaná textilie je proto směsovým výrobkem.

Například:

Koberec se střapci zhotovenými z umělé příze i bavlněné příze a s jutovou podložkou je směsový výrobek, protože k jeho výrobě jsou použity tři základní textilní materiály. Proto lze použít jakékoliv nepůvodní materiály, které jsou produktem pozdějšího stupně výroby, než připouští pravidlo, za předpokladu, že jejich celková hmotnost nepřesahuje dohromady 10 % hmotnosti textilních materiálů v tomto koberci. Vzhledem k tomu by se mohla dovážet jutová podložka a/nebo umělá příze na takovém stupni výroby, za předpokladu, že jsou splněny podmínky hmotnosti.

6.3 V případě textilií obsahujících „polyuretanovou přízi s pružnými polyetherovými součástmi, též opředenou“ je uvedená tolerance 20 % ve vztahu k této přízi.

6.4 V případě textilií obsahujících jako základ pruh z hliníkové fólie nebo plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, uzavřené pomocí lepidla mezi dvě vrstvy z plastu, je tato tolerance 30 % ve vztahu k tomuto pruhu.

Poznámka 7:

7.1 V případě textilních výrobků zařazených v těch číslech seznamu, které obsahují odkaz na tuto poznámku, lze použít textilní materiály, s výjimkou podšívek a mezipodšívek, které nesplňují pravidlo stanovené ve sloupci 3 seznamu pro příslušné zhotovené výrobky, za předpokladu, že jsou zařazeny v jiném čísle, než je číslo výrobku, a že jejich hodnota nepřesahuje 8 % ceny výrobku fco závod.

7.2 Jakékoliv použité netextilní ozdoby a doplňky nebo jiné použité materiály, které obsahují jakékoli textilní materiály, nemusí splňovat podmínky stanovené ve sloupci 3, i když spadají mimo rozsah poznámky 4.3.

7.3 V souladu s poznámkou 4.3 se mohou jakékoliv nepůvodní netextilní ozdoby a doplňky nebo jiné výrobky, které neobsahují žádný textilní materiál, volně používat tam, kde je nelze vyrobit z materiálů uvedených ve sloupci 3.

Například:

Jestliže pravidlo v seznamu říká, že pro určitý konkrétní textilní výrobek, např. pro halenku, se musí použít příze, pak toto nebrání použití kovových předmětů, např. knoflíků, protože je nelze zhotovit z textilních materiálů.

7.4 Uplatňuje-li se procentové pravidlo, musí se při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota ozdob a doplňků.

⟪TABLE:tbl_001⟫

Poznámky:

1) Poznámka 3 ke Kapitole 32 říká, že tyto přípravky jsou přípravky druhu užívaného pro barvení jakéhokoliv materiálu nebo používaného jako ingredience ve výrobě barvicích přípravků za předpokladu, že nejsou zařazeny v jiném čísle v Kapitole 32.

2) „Skupinou“ se rozumí jakákoliv část čísla, která je oddělena od zbytku středníkem.

3) V případě výrobků sestávajících z materiálů zařazených jak v číslech 3901 až 3906 na jedné straně tak v číslech 3907 až 3911 na straně druhé platí toto omezení jenom na tu skupinu materiálů, která převládá hmotností ve výrobku.

4) Viz Úvodní poznámka 6, kde jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsi textilních materiálů.

5) Viz Úvodní poznámka 7.

6) Viz Úvodní poznámka 7, která se týká pletených nebo háčkovaných výrobků, nepružných nebo nepogumovaných, získaných šitím nebo montáží dílů pletených nebo háčkovaných (nařezaných nebo pletených přímo na tvar).

Příloha III k PROTOKOLU 7

VZOR průvodního osvědčení EUR., zmíněného v článcích 7, 9 a 10 (žádost o osvědčení)

⟪MEDIA:img_001⟫ ⟪MEDIA:img_002⟫

ŽÁDOST O PRŮVODNÍ OSVĚDČENÍ

⟪MEDIA:img_001⟫

PROHLÁŠENÍ VÝVOZCE

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha IV k Protokolu 7

VZOR formuláře EUR. 2, zmíněného v článcích 7 a 12

⟪MEDIA:img_001⟫ ⟪MEDIA:img_002⟫

Příloha V k Protokolu 7

⟪MEDIA:img_001⟫

Příloha VI k Protokolu 7

Zvláštní razítko, na které odkazuje odstavec 4(b) článku 13

⟪MEDIA:img_001⟫

1) Iniciály nebo znak vyvážející země.

2) Informace nezbytné pro identifikaci schváleného vývozce.

Příloha VII k Protokolu 7

Částky, na které se odkazuje v odstavci 3 článku 7 Protokolu 7, ekvivalentní účetní jednotce (*) v měnách účastnických států této dohody, jsou tyto:

⟪TABLE:tbl_001⟫

1. Limity hodnot, o kterých se zmiňuje článek 7 odstavce 1(c) a 2(a) a (b) Protokolu ..., vyjádřené v národních měnách zemí ČR, SR, Maďarska a Polska, jsou následující:

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Hodnoty, o kterých se zmiňuje článek 7 odstavce 1(c) a 2(a) a (b) Protokolu ..., vyjádřené v národních měnách třetích zemí podle odstavce 4 článku 7, jsou následující:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Příloha VIII k Protokolu 7

Záznam o porozumění vztahující se na Protokol 7 týkající se definice pojmu „původní výrobky“ a metod administrativní spolupráce

1. Používání zjednodušeného postupu

Účastnické státy této dohody souhlasí, že nebudou používat zjednodušený postup popsaný v odstavcích 4(b) a 11 článku 13. Tato derogace může skončit po rozhodnutí Podvýboru pro původ a celní otázky.

Bude-li takové rozhodnutí přijato Podvýborem pro otázky cla, celní orgány účastnických států této dohody si budou průběžně vyměňovat informace o seznamu schválených vývozců zmíněných v článku 13 tohoto protokolu.

2. Užívání pravidla navrácení cla (drawback)

Účastnické státy této dohody souhlasí, že nebudou aplikovat ustanovení článku 23 tohoto protokolu.

Tato derogace může skončit po rozhodnutí Společného výboru, který vezme v úvahu praxi používanou mezi účastnickými státy této dohody a Evropským společenstvím a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu.

3. Používání formuláře EUR. 2

Účastnické státy této dohody souhlasí, že používání formuláře EUR. 2 může být ukončeno rozhodnutím Společného výboru s přihlédnutím k praxi používané mezi účastnickými státy této dohody a Evropským společenstvím.

4. Používání faktur vystavených ve třetí zemi

Účastnické státy této dohody souhlasí, že nebudou používat fakturu jako důkaz původu zboží kromě případů použití LT (dlouhodobých) osvědčení, pokud Společný výbor nerozhodne jinak.

5. Zacházení s materiály pocházejícími z účastnických zemí této dohody

Účastnické státy této dohody souhlasí, že v nejbližší době na jednom ze zasedání Společného výboru znovu zváží otázku zacházení s výrobky pocházejícími z účastnických států (multilaterální kumulaci).

6. Zacházení s materiály pocházejícími ze zemí ESVO a ES

Účastnické státy této dohody souhlasí, že přezkoumají otázku zacházení s materiály původem v zemích ESVO a ES v nejbližší době na jednom ze zasedání Společného výboru. Vezmou přitom v úvahu zkušenost z aplikace pravidel o původu používaných mezi účastnickými státy této dohody a státy ESVO, jakož i ES s cílem dosáhnout společného postupu.

1 ) Česká republika a Slovenská republika uskuteční konzultace s Polskou republikou nejpozději koncem června 1993. Účelem takových konzultací bude přidělení příslušného podílu pro uhlí pocházející z Polské republiky na celkových dovozech uhlí České republiky a Slovenské republiky. Česká republika a Slovenská republika nebudou požadovat jakékoliv dodatečné koncese od Polské republiky.

x ) Strany se separátně dohodly o zacházení s touto položkou.

x ) Licence jsou určeny pro monitorování vývozů. Jakákoli omezení vycházející z potíží trhu České republiky a Slovenské republiky pro uvedené výrobky budou zavedena na základě ad hoc rozhodnutí České republiky a Slovenské republiky, o kterém budou Strany neprodleně informovány.

1 ) mimo 630531 10

1 ) Uhlí zpracované technologií HALDEX do výše kvóty 20 000 tun.

2 ) Ploché válcované výrobky o tloušťce menší než 2,0 mm a šířce větší než 1500 mm a ploché válcované výrobky o tloušťce menší než 0,2 mm.

3 ) Výrobky o průměru méně než 12,0 mm.

4 ) Výrobky o průměru méně než 12,0 mm.

5 ) Kolejnice o hmotnosti 60 kg/b m.

6 ) Vysoce sterilní lahve a nádoby pro sanitární účely.

1 ) Mimo: ploché válcované výrobky o tloušťce menší než 12,0 mm a šířce větší než 1500 mm a ploché válcované výrobky o tloušťce větší než 12,0 mm a šířce větší než 2500 mm.

2 ) Mimo: ploché válcované výrobky o tloušťce menší než 2,0 mm a šířce větší než 1500 mm a ploché válcované výrobky o tloušťce menší než 0,2 mm.

3 ) Mimo: výrobky o průměru méně než 12,0 mm.

4 ) Mimo: výrobky o průměru méně než 12,0 mm.

5 ) Mimo: kolejnice o váze 60 kg/b m.

6 ) Mimo: vysoce sterilní lahve a nádoby pro sanitární účely.

1 ) s výjimkou montáží

1 ) Uhlí zpracované technologií HALDEX až do výše kvóty 180 000 tun.

2 ) Výrobky o průměru pod 12 mm.

3 ) Kolejnice 60 kg/b m.

4 ) Lahev a nádrž se zvýšenou sterilitou pro lékařské účely.

1 ) Mimo: ploché válcované výrobky o tloušťce pod 12 mm a šířce pod 1200 mm, jakož i o tloušťce nad 12 mm a šířce nad 2500 mm.

2 ) Mimo: ploché válcované výrobky o tloušťce pod 2 mm a šířce pod 1500 mm.

3 ) Mimo: výrobky o průměru pod 12 mm.

4 ) Mimo: kolejnice 60 kg/b m.

5 ) Mimo: lahev a nádrž se zvýšenou sterilitou pro lékařské účely.

1 ) s výjimkou montáží

*) Účetní jednotkou se míní ECU.