Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v mlynářství.

544.

Vyhláška

ministra ochrany práce a sociální péče

ze dne 1. prosince 1945,

o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v mlynářství.

Podle platných předpisů o řízení mzdové politiky stanovím v dohodě s ministerstvem výživy tuto úpravu pracovních a mzdových podmínek dělnictva zaměstnaného v mlynářství.

§ 1.

Působnost.

1. Tato vyhláška platí:

(1) místně: pro země Českou a Moravskoslezskou,

(2) věcně: pro všechny obilní mlýny a po živnostenská provozované šrotování a drcení obilí.

Mlýnem jest podnik, zabývající se zpracováním obilí, hrachu, sóji, pohanky, prosa a bohů na mlýnské výrobky (t. j. na mouku, kroupy, krupici, jáhly, šrot, otruby, vločky) a loupáním a mačkáním obilí.

(3) osobně: pro všechny dělníky zaměstnané v závodech uvedených pod 2, kteří podléhají zákonu č. 221/1924 Sb. o nemocenském, invalidním a starobním pojištění ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

2. Pro samostatné závodní oddělení platí tato vyhláška jen tehdy, když se na ně nevztahuje jiná vyhláška platná pro hlavní závod.

3. Vyhláška platí též pro smíšené závody, u kterých jest výroba uvedená v odst. 1 pod (2) výrobou hlavní.

4. Ustanovení předcházejících dvou odstavců neplatí pro vedlejší závody zemědělských hospodářství, jakož i pro zemědělské závody, které souvisejí s mlýnem, i když jest mlýn závodem hlavním.

5. V pochybných případech rozhodne ministerstvo ochrany práce a sociální péče na návrh, které vyhlášky se má pro závod nebo pro závodní oddělení použiti.

§ 2.

Pracovní doba.

1. Pracovní doba se řídí zákonem č. 91/1918 Sb. o 8hodinové době pracovní a jeho prováděcím nařízením č. 11/1919 Sb.

2. Rozdělení pracovní doby a přestávek stanoví správa závodu po dohodě se závodní radou, po př. důvěrníkem.

3. Přestávky se nezapočítávají do pracovní doby.

§ 3.

Práce ve dnech pracovního klidu.

1. Neděle, zákonem uznané svátky a památné dny, jsou zásadně dny pracovního klidu.

Den pracovního klidu začíná v 6 hodin ráno a končí v 6 hodin ráno příštího dne.

2. Na Bílou sobotu, 24. a 31. prosince končí pracovní doba ve 12 hodin.

§ 4.

Příplatky za práci přes čas, práci noční, a za práci ve dnech pracovního klidu.

1. Za práci v časové i úkolové mzdě se platí tyto příplatky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Přijde-li v úvahu více příplatků, zaplatí se příplatek nejvyšší.

3. Vrátní a hlídači (pomocní) nemají nároku na příplatky za práci noční, nedělní a sváteční.

4. Za 24. prosinec obdrží dělníci kromě mzdy za skutečně odpracované hodiny zvláštní odměnu ve výši mzdy za 4 pracovní hodiny.

5. Za ošetřování a krmení koní, jakož i za práce ve stáji o nedělích a svátcích přísluší dělníkům náhrada Kčs 15.— za jednoho koně a den.

6. Základem pro vypočtení příplatků jest při pracích v časové mzdě hodinová mzda (§ 8), při pracích v úkolu směrná úkolová sazba (§ 9). U dělníků s týdenní mzdou vypočtenou za 54 hodin jest základem pro vypočtení příplatků ¹/₅₄, u dělníků s týdenní mzdou vypočtenou za 60 hodin ¹/₆₀ týdenní mzdy stanovené v § 8.

7. Hodiny, které odpadly pro svátek, platí pro výpočet příplatků za práci přes čas jako odpracované.

§ 5.

Zameškání práce.

Nemohl-li dělník pracovati z důvodů uvedených v §§ 1154 b) a násl. všeob. obč. zákoníka, řídí se jeho nároky těmito ustanoveními.

§ 6.

Mzdy.

1. Dělnictvo se zařadí do mzdových skupin vzhledem k věku a ke způsobu zaměstnání správou závodu po dohodě se závodní radou po př. důvěrníkem.

2. Výplata mzdy se provádí ihned po ukončení pracovní doby.

3. Zpozdí-li se výplata mzdy o více než ½ hodiny po skončení práce, muší bytí každá započatá hodina zaplacena plnou hodinovou mzdou.

4. Připadne-li výplatní den na svátek, vyplatí se mzda předcházejícího pracovního dne.

5. Zúčtování a výplatu příplatků podle § 4 jest provésti zpravidla se zúčtováním a výplatou mzdy za mzdové období, za něž příplatky příslušejí.

6. Každému dělníku jest při výplatě mzdy vydati písemné vyúčtování, z něhož musí bytí patrna hrubá mzda a všechny srážky (daně, příspěvky sociálního pojištění a pod.).

7. Dělníkům nesmí býti srážena mzda za pracovní dobu, která odpadne pro zákonné svátky do týdne připadnuvší.

§ 7.

Místní třídy.

Místní třída I:

Místa nad 50.000 obyvatel a správní okresy Praha-venkov-sever, Praha-venkov-jih a Brno-venkov.

Místní třída. II:

Všechna ostatní místa.

§ 8.

Mzdové skupiny a mzdový sazebník.

Dělníci s hodinovou mzdou.

Místní třída:

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 9.

Úkolové sazby.

1. Je-li účelné, aby práce byla konána v úkolu (rozhodne o tom správa závodu v dohodě se závodní radou, po př. důvěrníkem), stanoví se úkolové mzdové sazby tak, aby plně výkonný dělník vydělal při průměrném výkonu a za pracovních podmínek v závodě obvyklých o 15% více než činí časová mzda, stanovená v § 8 (směrná úkolová sazba), leč že by důvody nižšího výdělku byly v osobě dělníkově.

2. Při splnění předpokladu odstavce 1. může bytí všem při úkolové práci zúčastněným dělníkům zaplaceno jako úhrnná mzda 27% úředně stanoveného melného pro námezdní mletí po odečtení daně z obratu.

Poskytuje-li se strava, snižuje se tato úhrnná mzda na 22% melného. Použije-li se tohoto způsobu odměňování, dostane dělník při každé výplatě mzdy bez ohledu na skutečné množství semletého obilí mzdu ve výši směrné úkolové sazby (hodinová mzda zvýšená o 15%).

Skutečně docílený úkolový výdělek se vyúčtuje úhrnně jednou ročně ke konci hospodářského roku (koncem července). Je-li roční úkolový výdělek, podávající se z tohoto vyúčtování, vyšší než směrná úkolová sazba, doplatí se dělníku rozdíl ihned po vyúčtování.

3. Skončí-li pracovní poměr dělníka tímto způsobem placeného v průběhu hospodářského roku, provede se vyúčtování docíleného úkolového výdělku pro tohoto dělníka ke dni jeho odchodu.

§ 10.

Zvláštní mzdová ustanovení.

1. Stárek ve mlýně, kde kromě něho pracují ještě nejméně dva dělníci — z nich jeden jako mládek — dostane ke mzdě příplatek ve výši 8% mzdy mládka.

2. Dělníci, kteří převážně přenášejí těžká břemena, jakož i dopravní dělníci zaměstnaní v časové mzdě těžkými pracemi, které vyžadují velké námahy, dostanou příplatek 10% stanovené mzdy. O nároku na tento příplatek rozhodne správa závodu v dohodo se závodní radou, po př. důvěrníkem.

3. Šoféři, kočí a závozníci, kteří při většině dodávek přijímají peníze, obdrží k týdenním sazbám, uvedeným v § 8, příplatek 10%.

§ 11.

Stravné.

1. Při jízdách a jiných pracích mimo sídlo závodu obdrží zaměstnanci vedle příslušejících jim příplatků za práci přes čas, práci noční, nedělní a sváteční stravné za každý den a to trvala-li nepřítomnost v sídle závodu

⟪TABLE:tbl_001⟫

2. Vráti-li se zaměstnanec v době výše uvedené do sídla závodu a nemá možnost přerušiti pracovní dobu přiměřenou přestávkou k obědu, má rovněž nárok na příslušné stravné.

§ 12.

Výkonnostní příplatky.

1. Dělníci pracující v časové mzdě obdrží výkonnostní příplatky jen za nadprůměrné výkony, a to až do výše 15% stanovené časové mzdy. O přiznání výkonnostního příplatku a o jeho výši rozhodne správa závodu v dohodě se závodní radou, po př. důvěrníkem.

2. Výkonnostní příplatek může bytí poskytnut nejvýše 30% všech zaměstnanců, zaměstnaných v časové mzdě.

§ 13.

Věcné požitky.

Poskytují-li se dělníkům věcné požitky (byt, světlo, otop atd.), započítávají se do mezd, stanovených v § 8, a to podle sazeb, stanovených zemskými národními výbory (byv. zemskými úřady) pro sociální pojištění.

§ 14.

Ochranný oděv.

V případě potřeby opatří správa závodu pro zaměstnance zdarma ochranný oděv a obuv, jež zůstávají vlastnictvím zaměstnavatele.

§ 15.

Dovolená.

O dovolené platí zákonná ustanovení. O nástupu a rozdělení dovolených rozhoduje správa závodu v dohodě se závodní radou, po př. důvěrníkem.

§ 16.

Výpověď.

O výpovědi platí zákonná ustanovení.

§ 17.

Šalandy a lékárničky.

1. Ve mlýnech jest zříditi šalandy, které musí býti způsobilé k obývání a které musí býti udržovány na náklad zaměstnavatele.

2. Ve mlýnech má býti udržována v řádném stavu ha přístupném místě domácí lékárnička.

§ 18.

Závěrečná ustanoveni.

1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1945.

2. Zároveň pozbývá účinnosti vyhláška ze dne 29. dubna 1942, běž. č. 398 o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v mlynářství (Ú. l. č. 102/1942), a mzdové řády platné v pohraničí, jakož i jednotlivé podnikové úpravy, stanovící mzdové a pracovní podmínky v mlynářství.

3. Zaměstnavatel jest povinen výtisk této vyhlášky vyvěsiti na vhodném, zaměstnancům přístupném místě.

Ministr:

Dr. Šoltész v. r.