Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob

55

VYHLÁŠKA

ministerstva financí České socialistické republiky

ze dne 30. března 1979,

kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob

Ministerstvo financí České socialistické republiky stanoví podle § 508 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. s platností pro pojištění u České státní pojišťovny:

Čl. I

Vyhláška č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob, se mění a doplňuje takto:

1. V § 12 odst. 1 se slova „za první dva roky“ nahrazují slovy „za první rok“.

2. V § 13 odst. 1 se slova „za první dva roky“ nahrazují slovy „za první rok“.

3. V § 13 odst. 2 se částka „500 Kčs“ nahrazuje částkou „2500 Kčs“ a částka „50 Kčs“ se nahrazuje částkou „250 Kčs“.

4. § 23 zní:

㤠23

Pojišťovna není povinna plnit

a) za vznik a zhoršení kýl (hernií), nádorů všeho druhu a původu, za vznik a zhoršení aseptických zánětů pochev šlachových, úponů svalových, tíhových váčků a epikondylitid,

b) za infekční nemoci, i když byly přeneseny zraněním, a za pracovní úrazy a nemoci z povolání, pokud nemají povahu úrazu podle této vyhlášky,

c) za následky diagnostických, léčebných a preventivních zákroků, které nebyly provedeny za účelem léčení následků úrazu,

d) za zhoršení nemoci v důsledku úrazu; při náhlých ploténkových páteřních syndromech, při náhlých příhodách cévních a při amocích sítnice je však pojišťovna povinna plnit, byl-li úraz jejich výlučnou nebo zřejmě převažující příčinou.“.

5. § 26 odst. 1 zní:

㤠26

(1) Pojistnou událostí v úrazovém pojištění je působení skutečností uvedených v § 22 (úraz), které vyvolalo tělesné poškození pojištěného nebo jeho smrt. Z téže pojistné události je pojišťovna povinna poskytnout podle podmínek uvedených v § 27 až 29 této vyhlášky plnění za dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem, za trvalé následky úrazu a za smrt způsobenou úrazem. Zda se pojištění vztahuje na všechny druhy plnění nebo jen na některé z nich, je rozhodující obsah smlouvy.“.

6. V § 27 odst. 3 se ustanovení písm. b) vypouští a dosavadní ustanovení písm. c) se označuje jako ustanovení písm. b).

7. Příloha vyhlášky č. 49/1964 Sb. se nahrazuje přílohou, která tvoří součást této vyhlášky.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1979.

Ministr:

Tlapák v. r.

Příloha k vyhlášce č. 55/1979 Sb.

ZÁSADY A TABULKY

pro hodnocení tělesných poškození v úrazovém pojištění sjednávaném s Českou státní pojišťovnou

Zásady pro hodnocení

1. Výši plnění určuje pojišťovna na základě zprávy lékaře, který pojištěného ošetřoval. Opírá se přitom o stanovisko lékaře, který pro ni vykonává odbornou poradní činnost. Zprávu ošetřujícího lékaře může si pojišťovna doplňovat výpisem ze zdravotních záznamů o pojištěném, který si s jeho souhlasem vyžádá od zdravotnického zařízení, nebo kontrolní zdravotní prohlídkou pojištěného u posudkového lékaře pojišťovny.

2. Plnění za průměrnou dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem (§ 27 odst. 1 vyhlášky) určuje se podle tabulky A, a to ve výši tolika procent z pojistné částky, kolik procent tato tabulka uvádí pro jednotlivá tělesná poškození. Plnění uvedené v tabulce A ve výši 2,5 % je jen za tělesné poškození takového rozsahu, pro něž lékař stanovil průměrnou dobu nezbytného léčení delší než dva týdny.

3. Stanoví-li tabulka A procentní rozpětí, určí se výše plnění podle přepočtové tabulky uvedené v bodě 5 tak, aby v rámci daného rozpětí odpovídalo plnění povaze a rozsahu tělesného poškození, které bylo pojištěnému úrazem způsobeno. Do doby nezbytného léčení se přitom nezapočítává doba, ve které se pojištěný podroboval občasným zdravotním kontrolám.

4. Plnění za přiměřenou dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem (§ 27 odst. 2 a 3 vyhlášky) určí se ve výši tolika procent z pojistné částky, kolika procentům odpovídá přiměřená doba nezbytného léčení podle přepočtové tabulky uvedené v bodě 5.

5. Době nezbytného léčení odpovídají procenta plnění takto:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Doba nezbytného léčení se zaokrouhluje na plné týdny, a to tak, že poslední započatý týden se počítá jako plný týden.

6. Bylo-li pojištěnému způsobeno jediným úrazem několik tělesných poškození různých druhů, plní pojišťovna jen za dobu nezbytného léčení toho poškození, které je hodnoceno nejvyšším procentem.

7. Dojde-li v době nezbytného léčení k dalšímu úrazu pojištěného, plní pojišťovna za následky nového úrazu nezávisle na plnění za následky dřívějšího úrazu.

8. Za infrakce, fisury, odlomení hran kostí a malých úlomků s úponem vazu nebo svalu, za subperiostální zlomeniny a odloučení epifys (epifyseolysy) pojišťovna plní v rozsahu uvedeném v oceňovací tabulce A pro neúplné zlomeniny; pokud neúplná zlomenina není v této tabulce uvedena, hodnotí se jednou polovinou plnění za zlomeninu. Fisury kostí lebních se však považují za úplné zlomeniny.

9. U mnohočetných zlomenin téže končetiny hodnotí se doba nezbytného léčení tak, že se plnění za zlomeninu nejvýše hodnocenou podle tabulky A zvýší o polovinu.

10. Pojišťovna plní za dobu nezbytného léčení vymknutí kloubu končetin jen tehdy, bylo-li vymknutí lékařem léčeno repozicí (napravením).

11. Plnění za trvalé následky úrazu (§ 28 vyhlášky) určuje se podle tabulky B, a to ve výši tolika procent pojistné částky, kolik procent tato tabulka uvádí pro jednotlivá tělesná poškození. Stanoví-li tabulka B procentní rozpětí, určí se výše plnění tak, aby v rámci daného rozpětí odpovídalo plnění povaze a rozsahu tělesného poškození, které bylo pojištěnému úrazem způsobeno.

12. Způsobil-li jediný úraz poškozenému několik trvalých následků různého druhu, hodnotí se celkové trvalé následky součtem procent pro jednotlivé následky. Týkají-li se však jednotlivé následky téhož údu, orgánu nebo jejich částí, hodnotí se jako celek, a to nejvýše procentem stanoveným v oceňovací tabulce pro anatomickou nebo funkční ztrátu příslušného údu, orgánu nebo jejich částí.

13. Týkají-li se trvalé následky úrazu části těla nebo orgánu, které byly poškozeny již před úrazem, sníží pojišťovna své plnění za trvalé následky úrazu o částku odpovídající procentu plnění za předchozí poškození, určenému rovněž podle oceňovací tabulky B.

TABULKA A

Plnění za průměrnou dobu nezbytného léčení

⟪TABLE:tbl_001⟫

TABULKA B

Plnění za trvalé následky úrazu

⟪TABLE:tbl_001⟫

POMOCNÉ TABULKY

pro hodnocení trvalého poškození zraku

Tabulka č. 1

Plnění za trvalé tělesné poškození při snížení zrakové ostrosti s optimální brýlovou korekcí

⟪TABLE:tbl_001⟫

Byla-li před úrazem zraková ostrost snížena natolik, že odpovídá invaliditě větší než 75 %, a nastala-li úrazem slepota lepšího oka, anebo bylo-li před úrazem jedno oko slepé a druhé mělo zrakovou ostrost horší než odpovídá 75 % invalidity a nastalo-li oslepnutí na toto oko, odškodňuje se ve výši 25 %.

Tabulka č. 2

Plnění za trvalé tělesné poškození při koncentrickém zúžení zorného pole

⟪TABLE:tbl_001⟫

Bylo-li před úrazem jedno oko slepé a na druhém bylo koncentrické zúžení na 25° nebo více a na tomto oku nastala úplná nebo praktická slepota neb zúžení zorného pole k 5°, odškodňuje se ve výši 25 %.

Tabulka č. 3

Plnění za trvalé tělesné poškození při nekoncentrickém zúžení zorného pole

⟪TABLE:tbl_001⟫

Centrální scotom jednostranný i oboustranný hodnotí se podle hodnoty zrakové ostrosti.