Zákon o národních umělcích

56.

ZÁKON

ze dne 9. července 1963

o národních umělcích

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

President republiky může prohlásit československého občana, jehož umělecké působení svou zvlášť vynikající úrovní a svým mimořádným významem trvale obohatilo národní kulturu, v uznání této jeho činnosti za národního umělce. Může se tak stát též in memoriam po umělcově smrti.

§ 2

Národní umělec obdrží o udělení čestného titulu „národní umělec“ listinu opatřenou státní pečetí a podepsanou presidentem republiky.

§ 3

O způsobu propůjčování, ztrátě a odnímání čestného titulu „národní umělec“ platí obecné předpisy. * ) Ztráta a odnětí čestného titulu má za následek ztrátu práv s ním spojených nebo na jeho podkladě získaných.

§ 4

Doživotní čestné důchody a zaopatřovací platy příslušející nebo udělené vládou podle dřívějších předpisů národním umělcům nebo pozůstalým po nich považují se za osobní důchody podle předpisů o sociálním zabezpečení.

§ 5

Zákon č. 130/1948 Sb., o národních umělcích, ve znění zákona č. 79/1953 Sb., se zrušuje.

§ 6

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

*) Zákon č. 62/1962 Sb., o propůjčování vyznamenání.