Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele

85

VYHLÁŠKA

Ministerstva průmyslu a obchodu

ze dne 30. března 1998,

kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 45 odst. 6 se zřetelem na § 32 odst. 6 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci:

Čl. I

Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele, se mění a doplňuje takto:

1. V § 2 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které zní:

„(7) Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla k vytápění pro zajištění vnitřní teploty podle odstavce 5 jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.

(8) Minimální účinnosti výroby tepla jsou uvedeny v příloze č. 5 této vyhlášky.“.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 9.

2. § 3 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla potřebného k přípravě odebrané teplé užitkové vody spotřebiteli jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.“.

3. § 4 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

„(3) Regulace vytápění podle odstavce 2 se provádí za účelem zajištění teploty místností podle § 2 odst. 5 při nepřekročení přípustných hodnot měrných ukazatelů spotřeby tepla podle § 2 odst. 7.“.

4. § 6 odst. 1 zní:

„(1) Náklady na teplo k vytápění a jinému využití zahrnují účtované platby v cenách podle platných cenových předpisů, 1 ) které byly vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za roční zúčtovací období, 2 ) které začíná 1. lednem nebo 1. červnem nebo 1. červencem anebo 1. září.“.

5. § 6 odst. 4 zní:

„(4) Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce.“.

6. § 6 odst. 5 zní:

„(5) Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele v poměru jejich započitatelné podlahové plochy (dále jen „podlahová plocha“) bytu nebo nebytového prostoru. Podlahovou plochou je plocha místností kromě lodžií a balkónů (i zasklených) vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 této vyhlášky. Mají-li byty a nebytové prostory rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, podlahová plocha jejich místností se určí přepočtením v poměru jejich výšek na jednotnou výšku stropů všech místností v zúčtovací jednotce.“.

7. § 6 odst. 9 zní:

„(9) Není-li umožněn odečet údajů instalací měřičů tepla či indikátorů, určí se spotřební složka připadající na 1m 2 plochy místnosti o 30 % až 50 % vyšší, než je průměrná hodnota spotřební složky zjištěné v místnostech měřením či indikací.“.

8. § 7 odst. 6 zní:

„(6) V zúčtovací jednotce, kde u spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, se spotřební složka nákladů na dodávku teplé užitkové vody rozdělí podle průměrného počtu osob bydlících v bytech v zúčtovacím období; v nebytových prostorech se průměrný počet osob stanoví odborným posouzením podle způsobu využívání teplé užitkové vody.“.

9. § 8 se doplňuje odstavcem 5, který zní:

„(5) Jsou-li známy údaje vodoměrů podle odstavce 4 pouze za některé zúčtovací jednotky, spotřební složka nákladů, která připadne na soubor zúčtovacích jednotek se známými údaji z měření a na soubor zúčtovacích jednotek bez známých údajů z měření, se vypočte podle přílohy č. 4 této vyhlášky. Potom se spotřební složka souboru zúčtovacích jednotek se známými údaji z měření rozdělí na jednotlivé zúčtovací jednotky podle odstavce 4 a spotřební složka souboru zúčtovacích jednotek, kde nejsou známy údaje z měření, se rozdělí na jednotlivé zúčtovací jednotky podle podlahové plochy.“.

10. § 9 se doplňuje odstavcem 3, který zní:

„(3) Na byty a nebytové prostory nenapojené na vnitřní rozvodné zařízení ústředního vytápění zúčtovací jednotky se rozúčtovává základní složka nákladů. Spotřebitelům, kteří se odpojili od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce, se rozúčtovává základní složka nákladů na teplo k přípravě teplé užitkové vody.“.

11. § 10 zní:

㤠10

(1) Náklady za vytápění a dodávku teplé užitkové vody připadající na spotřebitele se rozúčtovávají jednou ročně, a to nejpozději do tří měsíců po uplynutí zúčtovacího období.“.

(2) Vyúčtování obsahuje:

a) spotřebu tepla pro vytápění a spotřebu tepla pro přípravu teplé užitkové vody v GJ, spotřebu studené vody pro přípravu teplé užitkové vody v m 3 , která připadá na zúčtovací jednotku,

b) jednotkové ceny tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody v Kč/GJ a studené vody pro přípravu teplé užitkové vody v Kč/m 3 , které připadají na zúčtovací jednotku,

c) celkové náklady zúčtovací jednotky v Kč odděleně na vytápění, na teplo v teplé užitkové vodě a na studenou vodu v teplé užitkové vodě, které jsou rozúčtovány mezi spotřebitele, a rozdělení těchto nákladů na základní a spotřební složku,

d) podlahovou plochu (§ 6 odst. 5) zúčtovací jednotky a podlahovou plochu spotřebitelova bytu či nebytového prostoru v m 2 , součet přepočtených náměrů spotřeby v zúčtovací jednotce a ve spotřebitelově bytu či nebytovém prostoru v náměrných a přepočtených jednotkách, je-li v zúčtovací jednotce instalováno u spotřebitelů příslušné měření, případně průměrný počet osob bydlících v zúčtovacím období v zúčtovací jednotce a ve spotřebitelově bytu,

e) podíl nákladů základní složky, spotřební složky a celkový náklad v Kč, který připadá k úhradě spotřebiteli (uživateli bytu či nebytového prostoru) zvlášť za službu vytápění, dodávky tepla v teplé užitkové vodě a studené vody v teplé užitkové vodě včetně způsobu výpočtu.

(3) Vyšší náklady než ty, které odpovídají měrným ukazatelům podle přílohy č. 3 a účinnosti výroby tepla podle přílohy č. 5 této vyhlášky, se na spotřebitele v zúčtovací jednotce rozúčtovávají, když jejich překročení je i při provedené regulaci podle § 4 této vyhlášky způsobeno

a) časově delším otopným obdobím nebo vyšší vnitřní teplotou, než stanoví ustanovení § 2 vyhlášky, nebo

b) do 31. prosince 2000 před účinností vyhlášky provedeným koncepčním a projektovým řešením systému zásobování teplem a teplé užitkové vody nebo

c) nedodržením dohody mezi pronajímatelem a nájemníky o racionálním hospodaření spotřebitelů s teplem a teplou užitkovou vodou nebo

d) v případě teplé užitkové vody jejím neomezeným zajišťováním v noci.“.

12. Příloha č. 1 zní:

„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.

Tabulka koeficientů pro místnosti bytů a nebytových prostorů

a) místnosti, které se liší způsobem jejich užívání a v nichž je umístěno otopné těleso

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) místnosti, v nichž není umístěno otopné těleso, začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí

⟪TABLE:tbl_001⟫

Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla, zvýší se tyto koeficienty podle velikosti potrubí až o 0,25 bodu podle vzorce

k=5×St/A, kde S t je povrch trubky (v m 2 ), A je plocha místnosti (v m 2 ), k je koeficient navýšení. Součet tohoto koeficientu a koeficientu podle odstavce b) nemůže být vyšší než 1,0.

Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem využívání. Koeficienty k výpočtu podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení nákladů na teplou užitkovou vodu jsou stanovovány podle charakteru odběru ve smyslu příslušných hygienických a provozních předpisů.“.

13. Připojují se přílohy č. 3, 4 a 5, které zní:

„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.

Měrné ukazatele spotřeby tepla

Přípustné hodnoty měrných ukazatelů spotřeby tepla

a) na vytápění 1 m 2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky:

⟪TABLE:tbl_001⟫

b) k dodávce teplé užitkové vody spotřebitelům na 1 m 3 odebrané vody v zúčtovací jednotce:

⟪TABLE:tbl_001⟫

c) souhrnné – na vytápění a teplou užitkovou vodu:

⟪TABLE:tbl_001⟫

Nejsou-li dodrženy ukazatele podle písmen a) a b), postačí dodržení ukazatelů podle písmene c), pokud je v zúčtovací jednotce poskytována služba vytápění i dodávky teplé užitkové vody.

D 0 je počet denostupňů v topném období, který je určen vztahem

n tv-tzp,

kde

n je počet dnů v topném období,

t v je průměrná teplota vnitřního vzduchu ve vytápěném objektu v °C,

t zp je průměrná venkovní teplota v topném období v °C.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.

Výpočet spotřebních složek nákladů na dodávku teplé užitkové vody z její společné přípravy pro zúčtovací jednotky

Spotřební složky nákladů, které připadají na zúčtovací jednotky, kde se měří spotřeba teplé užitkové vody a kde se neměří spotřeba teplé užitkové vody, se vypočte podle vzorců:

Sm=Sc . K/K+1

Sn=Sc-Sm

K=Mm/Mn

Mn=Mc-Mm,

kde

M c je množství dodané TUV změřené ve společné přípravně TUV obchodním měřidlem,

M m je množství odebrané TUV zjištěné měřením spotřeby v zúčtovacích jednotkách za stejný časový úsek jako M c ,

M n je množství odebrané TUV, které připadá na zúčtovací jednotky, kde se neměří nebo údaj o spotřebě není znám,

S c , S m , S n jsou spotřební složky nákladů odpovídající množství M c , M m , M n .

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 245/1995 Sb.

Minimální účinnosti výroby tepla

⟪TABLE:tbl_001⟫

Uvedené účinnosti se vztahují na jednotlivé kotle. Minimální účinnosti celých kotelen mohou být až o 2 % nižší.

Tabulky se použije v případě, že vlastník zdroje tepla a vlastník zúčtovací jednotky je tatáž právnická či fyzická osoba a není-li instalováno měření množství tepla dodávaného z tohoto zdroje tepla.“.

Čl. II

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

JUDr. Kühnl v. r.