Vyhláška ministerstva výživy, kterou se upravuje mletí obilí a luštěnin a hospodaření s jedlými mlýnskými výrobky.

978.

VYHLÁŠKA

ministerstva výživy

ze dne 28. září 1949,

kterou se upravuje mletí obilí a luštěnin a hospodaření s jedlými mlýnskými výrobky.

Ministerstvo výživy vyhlašuje podle §§ 1 a 6 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 118 Sb., o opatřeních v řízení vyživovacího hospodářství, ve znění zákona ze dne 1. prosince 1948, č. 274 Sb., v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu:

I. Všeobecná ustanovení.

§ 1.

Podle této vyhlášky se rozumí:

a) mlýnem: každý podnik, který se zabývá zpracováním nebo opracováním obilí nebo luštěnin na mlýnské výrobky. Mlýnem není výrobna, která je zařízena výhradně na drcení obilí a luštěnin ke krmným účelům (šrotovník) pro spotřebu vlastního hospodářství;

b) obilím: všechny druhy pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice, pohanky, čiroku, prosa a rýže, jakož i směsi dvou nebo několika druhů obilí;

c) luštěninami: hrách a soja;

d) mlýnskými výrobky: mouka, krupice, kroupy, krupky, vločky, jáhly, loupané obilí, loupaný hrách, šrot a otruby;

e) obchodním mletím: zpracování nebo opracování obilí nebo luštěnin na mlýnské výrobky určené k prodeji nebo k zpracování ve vlastním podniku za účelem prodeje nebo k výdeji zaměstnancům mlýna jako deputátu;

f) námezdním mletím: zpracování nebo opracování obilí na jedlé mlýnské výrobky ve mzdě pro samozásobitele a zpracování nebo opracování krmiv ve mzdě pro držitele hospodářského zvířectva.

II. Obchodní mletí.

A. Nákup obilí a luštěnin.

§ 2.

Aby bylo zajištěno plynulé plnění výrobních úkolů mlýny a účelně využito mlýnských skladovacích prostor, plánují Československé mlýny, národní podnik (v dalším Československé mlýny), nákup obilí, případně luštěnin mlýny pro každý měsíc nebo pro delší časové období v souladu s plánem pro příděl plodin, jejž sestavuje Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky (v dalším Ústředí).

B. Výroba.

§ 3.

(1) Československé mlýny se pověřují, aby podle směrnic ministerstva výživy řídily zpracování nebo opracování obilí (luštěnin) na mlýnské výrobky. Zejména sestavují pro každý měsíc nebo jiné časové období za účasti Ústředí a Velkodistribučního podniku (v dalším VDP) rámcový výrobní plán pro každý druh obilí (luštěnin) tak, aby bylo zajištěno plynulé uspokojení potřeby mlýnských výrobků plánované pro totéž období.

(2) Na základě rámcového výrobního plánu provedou Československé mlýny rozvrh úhrnného výrobního úkolu na jednotlivé mlýny tak, že určí, které mlýny a kolik obilí (luštěnin) jsou povinny v tomto období na mlýnské výrobky zpracovati nebo oprocovati. Rozdělení výrobních úkolů na jednotlivé mlýny jest prováděti podle zásady hospodářské účelnosti, zvláště aby se docílilo co nejmenších dopravních výloh u suroviny a výrobků i co nejhospodárnějšího provozu jednotlivých mlýnů.

§ 4.

(1) Zpracovávat nebo opracovávat obilí (luštěniny) pro obchodní mletí smějí jen mlýny začleněné do národních podniků a mlýny družstevní nebo v národní správě těchto podniků. Mlýny družstevní provádějí obchodní mletí v rámci dohody uzavřené s Československými mlýny; nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo výživy.

(2) Ostatní mlýny smějí zpracovávat nebo opracovávat obilí (luštěniny) pro obchodní mletí jen tehdy, jestliže s nimi příslušný národní podnik podřízený Československým mlýnům nebo družstevní mlýn sjednal smlouvu o semílání obilí (luštěnin) ve mzdě pro národní podnik nebo družstevní mlýn.

(3) Ministerstvo výživy může ze zásobovacích důvodů neb z důvodů hospodářské účelnosti uložiti mlýnu zpracovávati nebo opracovávati obilí (luštěniny) pro obchodní mletí ve mzdě pro podnik podle odst. 2 v množství, jež samo určí a stanoviti bližší podmínky a lhůtu pro splnění takového výrobního příkazu.

§ 5.

(1) V obchodním mletí smějí býti vyráběny pouze mlýnské výrobky podle přílohy k této vyhlášce, která tvoří součást vyhlášky.

(2) Mlýnské výrobky vyrobené v obchodním mletí musejí odpovídati co do obsahu popela ustanovením přílohy, co do ostatních jakostních náležitostí ustanovením příslušné plodinové bursy. Při posuzování správnosti vymílání je rozhodující hranice obsahu popela podle přílohy.

(3) Mlýny jsou povinny běžně kontrolovati jakost výrobků, zejména obsah popela a o výsledcích kontroly vésti řádné záznamy. Nehledě k této běžné kontrole jsou povinny dáti jednou čtvrtletně odborně přezkoušeti obsah popela i ostatní jakostní náležitosti výrobků u místa určeného ministerstvem výživy. Posudky míst, která provedla přezkoušení, musí býti uschovány a předloženy úředním kontrolním orgánům. Právo úředních kontrolních orgánů brát vzorky za účelem zjištění obsahu popela tím není dotčeno.

C. Rozdělování jedlých mlýnských výrobků.

§ 6.

(1) Rozdělování jedlých mlýnských výrobků ze mlýnů řídí podle směrnic ministerstva výživy Československé mlýny tak, aby bylo zajištěno plynulé zásobování jedlými mlýnskými výrobky a jejich hospodárné rozdělování.

(2) Za tím účelem sestavují Československé mlýny pro každý měsíc nebo jiné časové období za účasti Ústředí a VDP rámcový plán pro rozdělování jedlých mlýnských výrobků ze mlýnů pro každý druh výrobku. V tomto plánu se zvláště uvede pro každý kraj spotřeba jednotlivých druhů jedlých mlýnských výrobků v časovém období, pro které se plán sestavuje, a úhrada této spotřeby z výroby jedlých mlýnských výrobků docílené ve mlýnech ležících v kraji, přesunem jedlých mlýnských výrobků z jiného kraje nebo dovozem.

(3) Na základě rámcového plánu a pro jeho časové období sestavují krajské prodejny Československých mlýnů (v dalším krajská prodejna) krajský plán pro rozdělování jedlých mlýnských výrobků ze pšenice a ze žita (v dalším mouka) ze mlýnů svého kraje.

§ 7.

(1) Krajské správy VDP objednávají mouku u příslušné krajské prodejny, ostatní jedlé mlýnské výrobky prostřednictvím ústředí VDP přímo u Československých mlýnů.

(2) Československé mlýny, případně jejich krajská prodejna určí, který mlýn dodávku provede, a to vydáním příkazního listu, jehož jedno vyhotovení obdrží mlýn, který má dodávku provést, druhé VDP, případně jeho krajská správa. Pro dodávku mouky může krajská prodejna také na určitou dobu nebo do odvolání určit, do jakého množství může krajská správa VDP objednávat mouku přímo ve mlýně, jejž určí po dohodě s VDP.

(3) Při rozhodování o dodávce jest dbáti toho, aby jedlé mlýnské výrobky byly z jednotlivých mlýnů odčerpávány stejnoměrně podle výrobního úkolu.

(4) Při určování mlýnů k dodávce jest podle možnosti přihlédnout k přání objednávajícího.

(5) Ustanovení předcházejících odstavců platí přiměřeně i pro dodávky mouky ze mlýna na mlýn.

§ 8.

(1) Osobám a podnikům, které po živnostensku rozdělují spotřebitelům jedlé mlýnské výrobky nebo je zpracovávají, a velkospotřebitelům smějí býti dodány jedlé mlýnské výrobky pouze na předepsané objednací listy.

(2) Mouku smějí osoby a podniky uvedené v odst. 1 objednávati jak u mlýnů, tak u VDP, ostatní jedlé mlýnské výrobky výlučně u VDP, a to vždy na celý příští měsíc najednou, velkospotřebitelé mohou objednávati jedlé mlýnské výrobky také u spotřebních družstev, jež VDP k tomu pověří.

(3) Výrobci těstovin a dětské krupičky a národní podniky zpracující mouku nebo takové podniky pod jejich národní správou objednávají mouku výlučně u Československých mlýnů, případně jejich krajských prodejen, které určí příkazními listy mlýn, jenž dodávku provede.

(4) Krajská prodejna může stanoviti v dohodě s příslušnou krajskou správou VDP, které osoby a podniky uvedené v odst. 1 jsou povinny objednávati mouku pouze u mlýnů, případně od kterých osob a podniků uvedených v odst. 1 mlýny nesmějí objednací listy na mouku přijímati. Nedojde-li k dohodě, rozhodnou Československé mlýny po dohodě s VDP, případně podle pokynu ministerstva výživy, vydaného v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu.

(5) Krajská prodejna stanoví mlýnům odbytovou oblast, v níž smějí dodávat osobám a podnikům uvedeným v odst. 1 mouku bez jejího předchozího povolení nebo příkazu.

§ 9.

(1) Mlýnům jest zakázáno vydávat jedlé mlýnské výrobky spotřebitelům. Ministerstvo výživy může povolit po dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu výjimku.

(2) Ustanovení předcházejícího odstavce se nevztahuje na prodej mlýnských výrobků zaměstnancům mlýna a na výdej deputátu zaměstnancům mlýna v mlýnských výrobcích.

§ 10.

(1) Na každém převzatém objednacím listě jest dodavatel povinen vyznačit den převzetí. Dodávky výrobků musí se zpravidla provádět v takovém pořadí, v jakém byly předloženy objednací listy.

(2) Stanoví-li krajský národní výbor nebo krajská prodejna, pokud jde o mlýny, s ohledem na veřejné zásobování, že určité objednávky mají býti splněny bez ohledu na pořadí, v jakém byly převzaty, a stanoví pro jejich splnění lhůtu, jsou dodavatelé povinni takovému příkazu vyhověti.

§ 11.

(1) Jedlé mlýnské výrobky z obilí nebo luštěnin smějí býti uviděny do oběhu pouze a označením:

a) výrobku (na př. pšeničná mouka, kroupy, ovesné vločky),

b) typu, u krup čísla,

c) čisté váhy,

d) jména a adresy mlýna,

e) dne, kterého bylo zboží po dohotovení napytlováno k odeslání, nebo čísla zámelu.

(2) Označení se provede zřetelně u každého pytle pytlovkou, která musí býti připevněna bezprostředně za uzlem motouzu, kterým se uzavírá pytel. Označení musí býti provedeno před vyklizením ze mlýna.

(3) Rozdělovač smí označit svoji firmu jen na zvláštní pytlovce, při drobném balení též na obalu.

(4) Osoby, které mlýnské výrobky z otevřených pytlů prodávají, zpracují nebo spotřebují, smějí odstranit označení (pytlovku) teprve bezprostředně před prodejem, zpracováním nebo spotřebováním.

(5) Předpisů o označení jest použíti obdobně na tištěné i psané nabídky všeho druhu.

III. Námezdní mletí.

§ 12.

Chlebové obilí (pšenice, žito a sourež, t. j. směs pšenice a žita) se smí zpracovávat na jedlé mlýnské výrobky pro samozásobení pouze na mlecí výkaz podle ustanovení vyhlášky ministerstva výživy ze dne 25. června 1949, č. 714 Ú. l. I. o samozásobení mlýnskými výrobky z pšenice a žita.

§ 13.

Okresní národní výbory mohou v dohodě s organisací Jednotného svazu českých zemědělců stanovit k zajištění řádného provádění námezdního mletí, že samozásobitelé té které obce smějí semílat obilí pouze v určitém mlýně, jakož i určit v dohodě s mlýny v obvodu své působnosti, v které dny budou mlýny přijímat od samozásobitelů obilí k námezdnímu mletí a vydávat mlýnské výrobky z něho.

§ 14.

(1) Kdo dopravuje chlebové obilí do mlýna ke zpracování ve mzdě nebo kdo dopravuje výrobky získané zpracováním tohoto obilí ze mlýna, musí mít u sebe platný mlecí výkaz.

(2) Na mlecí výkaz nesmí být dopravováno více obilí, než kolik smí být semleto podle mlecího výkazu.

§ 15.

(1) Mlýn smí přijmout chlebové obilí ke zpracování ve mzdě jen tehdy, jestliže osoba, která dává obilí zpracovati ve mzdě, odevzdá zároveň mlecí výkaz. Mlýn nesmí přijmout více chlebového obilí ke zpracování ve mzdě, než kolik bylo uvolněno k námezdnímu zpracování podle záznamů v mlecím výkazu.

(2) Převzaté množství potvrdí mlýn ihned po převzetí odděleně podle druhů v mlecím výkazu a zapíše je odděleně podle druhů do předepsané knihy o námezdním mletí. Pokud mlýn nevydává výrobky z obilí, jež mu bylo odevzdáno ke zpracování ve mzdě, ihned po převzetí tohoto zboží, musí mlecí výkaz zůstat ve mlýně až do vydání výrobků získaných zpracováním přijatého zboží.

(3) Mlýn jest oprávněn odepřít převzetí takového obilí, které není způsobilé ke zpracování na jedlé mlýnské výrobky.

(4) Uschovávat ve mlýnech pro jiného obilí a výrobky z něho, které nejsou doloženy mlecím výkazem, jest zakázáno. Obilí a výrobky z něho, které jsou skladovány ve mlýnech z vlastní sklizně nebo pro vlastní hospodářství, musí být odděleně uloženy a vedeny v evidenci ve skladní knize na zvláštním listě.

(5) Mlýn smí přijímat obilí ke zpracování ve mzdě a vydávat výrobky z něho pouze v mlýnské budově. Je tedy zakázáno přejímat obilí ke zpracování ve mzdě a vydávat mlýnské výrobky z něho jinde než ve mlýně, zejména je zakázáno přejímat obilí a vydávat mlýnské výrobky prostřednictvím třetích osob nebo ke zpracování ve mzdě svážet (dát svážet) obilí od zemědělců a rozvážet (dát rozvážet) jim mlýnské výrobky. Tento zákaz se nevztahuje na případy přivážení obilí nebo na odvoz mlýnských výrobků provedený ojediněle, jako na př. sousedská výpomoc.

§ 16.

Druh a množství jednotlivých druhů mlýnských výrobků vyráběných a vydávaných v námezdním mletí se řídí podle dohody mezi mlýnem a mlečem. Při tom jest mlýn povinen vydat mleči veškeré mlýnské výrobky, které byly získány zpracováním odevzdaného obilí nebo se při zpracování odevzdaného obilí obvykle získávají, nejméně však všech mlýnských výrobků dohromady:

⟪TABLE:tbl_001⟫

§ 17.

Při výdeji výrobků potvrdí mlýn v mlecím výkaze, že výrobky byly vydány, a zapíše množství a druh vydaných mlýnských výrobků do předepsané knihy o námezdním mletí. Mlecí výkaz odevzdá mlýn mleči, který mu potvrdí výdej výrobků v předepsané knize o námezdním mletí.

§ 18.

Semílat obilí ve mzdě pod zodpovědností jiných osob než provozovatele mlýna, t. j. dát mlýn k disposici samozásobitelům, aby si sami semílali obilí, jest zakázáno.

IV. Společná a závěrečná ustanovení.

§ 19.

Podniky, které obilí nebo luštěniny zpracovávají nebo opracovávají či mlýnské výrobky z obilí nebo luštěnin rozdělují nebo koupi mlýnských výrobků zprostředkují, jsou povinny vést záznamy, podávat hlášení a vydávat doklady podle směrnic ministerstva výživy.

§ 20.

Osoby a podniky, na něž se vztahují ustanovení této vyhlášky, jsou povinny podrobit se ve vzájemných sporech z dodávky zboží, jehož výroba a oběh jsou upraveny touto vyhláškou, a ve vzájemných sporech o nárocích z jednání nebo opomenutí proti ustanovením této vyhlášky a prováděcích předpisů k ní vydaných, příslušnosti rozhodčího soudu tuzemské plodinové bursy. Pokud se strany jinak nedohodnou, řídí se příslušnost tohoto soudu bydlištěm (sídlem) strany žalované.

§ 21.

Pokud v této vyhlášce není jinak stanoveno, jsou pro dodávky mlýnských výrobků z obilí a luštěnin rozhodující zvyklosti té plodinové bursy, v jejímž obvodě bylo zboží dodáno, pokud se smluvní strany nepodrobily zvyklostem jiné plodinové bursy.

§ 22.

Ministerstvo výživy může povoliti nebo naříditi výjimky z ustanovení této vyhlášky.

§ 23.

Přestupky této vyhlášky se trestají podle §§ 8 a 9 dekretu presidenta republiky č. 118/1945 Sb., ve znění zákona č. 274/1948 Sb., případně podle jiných příslušných trestních předpisů.

§ 24.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí jen v zemích českých.

Ministryně:

Ing. Jankovcová v. r.

Příloha k vyhlášce ministerstva výživy ze dne 28. září 1949, č. 978 Ú. l. I.

Zpracování obilí a luštěnin.

1.

(1) V obchodním mletí smějí býti vyráběny pouze tyto mlýnské výrobky:

z pšenice:

pšeničná krupice (typ 550)

pšeničná mouka hrubá (typ 550)

pšeničná mouka hladká (typ 790)

pšeničná mouka krmná (typ 3600).

Při zpracování pšenice jest vyráběti nejvýše 28% pšeničné hrubé mouky včetně pšeničné krupice, nejméně 46% pšeničné mouky hladké, dále až do 80% zpracované pšenice pšeničnou mouku krmnou a jako zbytek otruby;

b) ze žita: žitná mouka (typ 930).

Při zpracování žita se vyrábí jen žitná mouka (typ 930) do 75% zpracovaného žita a jako zbytek žitné otruby;

⟪TABLE:tbl_001⟫

Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování ječmene na kroupy, krupky nebo perličky a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „ječné otruby“;

d) z ovsa: ovecné vločky.

Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování ovsa na ovesné vločky a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „ovesné otruby“ a „ovesné slupky“;

e) z prosa: jáhly.

Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování prosa na jáhly a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „krmné jáhly“, „zadní proso“ a „prosné omelky“;

f) z pohanky: pohanková krupice.

Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování pohanky na pohankovou krupici a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „pohanková krmná mouka“ a „pohankové otruby“;

g) z rýže: loupaná rýže.

Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování rýže na loupanou rýži a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „rýžový odpad“;

h) z hrachu: loupaný hrách.

Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování hrachu na loupaný hrách a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „šrotovaný hrachový odpad“;

ch) ze soje: sojová mouka odtučněná.

Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování soje na mouku a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „sojové otruby“ a „sojové slupky“.

(2) Jaká množství výrobků uvedených v odst. (1), písm. c) až ch) se mají vyrábět, stanoví se mlýnům ve výrobních příkazech.

2.

Pro jednotlivé druhy mlýnských výrobků ze pšenice a žita jsou stanoveny tyto nejvyšší hranice obsahu popela:

⟪TABLE:tbl_001⟫

3.

Obilní klíčky smějí býti při zpracování obilí zvláště odstraňovány pouze pro účely určené ministerstvem výživy. Zvláštní odstraňování klíčků ke krmným účelům jest zakázáno. Mlýny, které samy zpracovávají klíčky na zvláštní výrobky, potřebují k tomu povolení ministerstva výživy. Dodávky nebo odběr obilních klíčků ze mlýnů provádí se podle pokynů ministerstva výživy.