OSBR 10 C 198/2021

Soud:
Okresní soud v Berouně
Spisová značka:
10 C 198/2021
Datum rozhodnutí:
2021-09-17
ECLI:
ECLI:CZ:OSBR:2021:10.C.198.2021.1

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 12 920 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 920 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 250 Kč od 1.3.2020 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 670 Kč od 3.11.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 22.4.2021 domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 12 920 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ Zákon“). Splatnost tohoto příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení písemné výzvy žalobkyně žalované, přičemž žalobkyně tuto výzvu doručila žalované dne 30.1.2020 a dne 3.9.2020. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná, coby provozovatel, neměla však ode dne 15.3.2019 do 31.8.2019 a ode dne 1.9.2019 do 29.2.2020 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je tato povinnost uložena ustanovením § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak nebylo pojištěno celkem 352 dní (170 dní + 182 dní) a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek, přičemž dle zákona byl tento příspěvek vypočten jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost žalované, a výše denní sazby ve výši 35 Kč. Žalobkyně zaslala žalované výzvy k úhradě příspěvku s tím, že splatnost příspěvku nastala dne 29.2.2020 a dne 2.11.2020. Jelikož žalovaná na předmětné výzvy nereagovala a ničeho žalobkyni neuhradila, žalované byla dne 12.1.2021 a 5.2.2021 zaslána předžalobní upomínka. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požadovala po žalované uhradit dlužnou částku v celkové výši 12 920 Kč, která se skládá ze základu příspěvku ve výši 12 320 Kč (35 Kč za den x 170 dní, 35 Kč za den x 182 dní) a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 600 Kč (2x 300 Kč).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že její souhlas byl dán. Jelikož žalovaná na výzvu nereagovala a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, soud tak věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Z listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

5. Žalobkyně je právnickou osobu, která je příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnost z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“). Dle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle zákona byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle výše citovaného ustanovení § 1 odst. 2 zákona. Ze zjištěných údajů o vozidle vyplývá, že žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, nicméně žalovaná, coby provozovatel vozidla, neměla ode dne 15.3.2019 do 31.8.2019 a ode dne 1.9.2019 do 29.2.2020 k výše specifikovanému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak nebylo pojištěno celkem 352 dní (170 dní + 182 dní) a žalovaná tak porušila svou zákonnou povinnost (viz Zjištěné údaje o vozidle ze dne 2.8.2021). Žalobkyni tak dle zákona vznikl nárok na příspěvek s tím, že výše příspěvku byla vypočítána dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Konkrétně pak výši příspěvku tvoří částka, která je tvořena příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ Vyhláška“), kterou se provádí zákon, tedy částka ve výši 35 Kč vynásobená počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy celkem 352 dní. Výše příspěvku tak dle výše uvedeného výpočtu činí částku celkem ve výši 12 320 Kč (5 950 Kč + 6 370 Kč). Žalobkyně v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 zákona, zaslala žalované výzvy k úhradě příspěvku do 30 dnů od doručení dopisu (viz Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 16.1.2020 a 19.8.2020). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na výzvy nereagovala, byla žalobkyní opakovaně vyzvána upomínkou ze dne 2.4.2020 a 25.11.2020 k úhradě dlužné částky nejpozději do 27.4.2020 a do 10.12.2020 (viz Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP). Jelikož žalovaná na dlužnou částku ničeho neuhradila, byla před podáním žaloby opětovně vyzvána k úhradě dluhu dopisem ze dne 12.1.2021 a 5.2.2021 (viz Předžalobní upomínky ze dne 12.1.2021 a 5.2.2021 včetně kopie poštovního podacího archu). Žalovaná částka v celkové výši 12 920 Kč je tvořena základem příspěvku ve výši 12 320 Kč (5 950 Kč + 6 370 Kč) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, který činí dle ustanovení § 4 odst. 4 zákona a ustanovení § 2a vyhlášky částku ve výši 300 Kč, tedy celkem 600 Kč.

6. Z jiných než shora uvedených důkazů soud nevycházel, neboť nebyly ve věci rozhodné.

7. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Dle ustanovení § 4 odst. 1 až 5 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 podle písmene f) ve výši 35 Kč. Dle ustanovení § 2a výše specifikované vyhlášky výše nákladů obec kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.

9. V souzeném případě soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když měl na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu za prokázané, že žalované vznikla zákonná povinnost uhradit žalobkyni, jakožto příjemkyní příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť za období ode dne 15.3.2019 do 31.8.2019 a ode dne 1.9.2019 do 29.2.2020 neměla sjednáno pojištění odpovědnosti a její vozidlo nebylo pojištěno po dobu celkem 352 dní. Dlužná částka ve výši 12 920 Kč je tak tvořena základem příspěvku ve výši 12 320 Kč (5 950 Kč + 6 370 Kč) a dále poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 600 Kč (2x 300 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná požadovanou dlužnou částku dosud nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a žalobkyně tak má podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku vedle práva na zaplacení dlužné částky právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který soud žalobkyni přiznal jednak z částky 6 250 Kč od 1.3.2020 až do zaplacení a dále z částky 6 670 Kč od 3.11.2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši. Částka 2 252 Kč je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč, jednak náklady zastoupení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (dále jen„ vyhláška“) a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; obojí zvýšeno o 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil v třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.