OSHO 4 C 153/2014-426
- Soud:
- Okresní soud v Hodoníně
- Spisová značka:
- 4 C 153/2014-426
- Datum rozhodnutí:
- 18. 7. 2019
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSHO:2019:4.C.153.2014.1
- Jazyk textu:
- cs
ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_004⟫ b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované, narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_008⟫ 2. Jméno advokáta B, narozená Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C ⟪LB:lb_009⟫ 3. Jméno advokáta D, narozený Datum narození advokáta D, Anonymizováno ⟪LB:lb_010⟫ o: zdržení se zásahů do vlastnického práva
I. Žalovaní 1) a 2) jsou počínaje právní mocí tohoto rozsudku povinni zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnického práva žalobců a) a b), zejména zdržet se vstupování na pozemek, přejíždění pozemku automobilem, užívání pozemku, oplocování pozemku, provádění terénních úprav na pozemku a vysazování rostlinstva na pozemku, a to k části pozemku p. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa, zapsaného na LV č. hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, tak jak je tato vymezena jako oddělený pozemek p. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa na geometrickém plánu č. hodnota, který vyhotovila jméno FO, zeměměřičská kancelář a ověřil úředně oprávněný zeměměřičský inženýr tituly před jménem jméno FO dne 3. 10. 2018, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.
II. Žalovaný č. 3) je počínaje právní mocí tohoto rozsudku povinen zdržet se neoprávněných zásahů do vlastnického práva žalobců a) a b), zejména zdržet se vstupování na pozemek, přejíždění pozemku pracovními nástroji, užívání pozemku a vysazování rostlinstva na pozemku, a to k části pozemku p. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa, zapsaného na LV č. hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa, tak jak je tato vymezena jako oddělený pozemek p. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa, na geometrickém plánu č. hodnota, který vyhotovila jméno FO, zeměměřičská kancelář a ověřil úředně oprávněný zeměměřičský inženýr tituly před jménem jméno FO dne 27. 11. 2018, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.
III. Žalovaní 1), 2) a 3) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům a) a b), kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, náklady řízení ve výši 85 812,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobců a) a b).
1. Žalobci se svojí žalobou domáhali zdržení se neoprávněných zásahů do jejich vlastnických práv, specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek p.č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, zapsaném na LV č. hodnota, který nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 13.10.2008 od paní jméno FO. Žalovaný č. 1) je pak vlastníkem pozemku p.a. Anonymizováno v k.ú. adresa, zapsaném na LV č. hodnota, který je sousedním pozemkem. Žalovaná č. 2) je manželkou žalovaného č. 1) a užívá nemovitosti spolu s ním a žalovaný č. 3) je vlastníkem pozemku p.č. Anonymizováno v k.ú. adresa, zapsaném na LV č. hodnota, který je taktéž sousedním pozemkem. Žalovaní neoprávněně zasahují do jejich vlastnického práva, když na předmětný pozemek bez svolení žalobců vstupují, přejíždějí přes něj, užívají jej a znemožňují žalobcům výkon jejich vlastnických práv. Žalovaný č. 1) a č. 2) část předmětného pozemku oplotili, čímž si ho neoprávněně přivlastnili.
2. Žalovaní nárok žalobců neuznali s odůvodněním, že prostorové vymezení konkrétní části zemského povrchu není dostatečně určité, když žalobci nedoložili geometrický plán. Dále se bránili tím, že sporné části zemského povrchu jsou ve vlastnictví žalovaných, nikoliv ve vlastnictví žalobců. Pokud se v minulosti domáhali určení svého vlastnického práva k předmětnému pozemku v řízení u zdejšího soudu pod sp.zn. 10 C 327/2010, přičemž v této věci byla jejich žaloba na určení vlastnického práva zamítnuta soudem I. stupně a v rámci odvolacího řízení k jejich odvolání došlo ke zpětvzetí žaloby a k zastavení řízení, došlo k tomu z toho důvodu, že v průběhu odvolacího řízení žalovaní zjistili, že sporný geometrický plán nebyl založen do katastru nemovitostí a proto jsou stále vlastníky předmětného pozemku. Dále ještě mnoha vyjádřeními žalovaní zpochybňovali nárok žalobců s tvrzením, že oni jsou vlastníci předmětného pozemku, případně že tento pozemek vydrželi. Po celou dobu užívají pouze pozemek v jejich vlastnictví. Poloha pozemku je dle žalobců nejasná, nejsou podklady pro zjištění jeho polohy, a pokud ano, pozemek se nachází na cestě. Navíc byly splněny podmínky vydržení, když od roku 1982 byli žalovaní v dobré víře, že jejich pozemek má šířku 22,36 m, nikdo tento stav po 28 let nezpochybnil, až v roce 2010 žalobci. Žalovaný 3) uvedl, že od roku 2006 sporný pozemek užíval a je v dobré víře, že je jeho.
3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 6. 4. 2016 č.j. 4 C 153/2014-231. K odvolání žalovaných rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 15. 3. 2018 č.j. 38 Co 191/2016-286 tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Důvodem pro zrušení byla absence geometrického plánu.
4. Soud proto v dalším řízení žalobce vyzval k doložení geometrických plánů a k úpravě žalobního petitu, tato změna byla připuštěna usnesením ze dne 14. 1. 2019, č.j. 4 C 153/2014-368. Žalobci se tedy domáhají po žalovaných zdržení se specifikovaného jednání k oddělenému pozemku p. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa na geometrickém plánu č. hodnota, který vyhotovila jméno FO, zeměměřičská kancelář a ověřil úředně oprávněný zeměměřičský inženýr tituly před jménem jméno FO dne 3. 10. 2018, vůči žalovaným 1) a 2) a vůči žalovanému 3) k oddělenému pozemku p. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa, na geometrickém plánu č. hodnota, který vyhotovila jméno FO, zeměměřičská kancelář a ověřil úředně oprávněný zeměměřičský inženýr tituly před jménem jméno FO dne 27. 11. 2018.
5. Za nespornou skutečnost strany označily skutečnost, že v roce 1982 probíhalo dědické řízení po jméno FO, v rámci tohoto řízení se dědicové dohodli o rozdělení předmětných pozemků tak, že nechali vypracovat geometrický plán z roku 1982, který je zanesen do katastru nemovitostí a že poté došlo k rozdělení pozemků pana jméno FO na pozemky jednak žalovaných 1) a 2) a jednak žalovaného 3) a došlo k rozdělení pozemku Anonymizováno na pozemek Anonymizováno a Anonymizováno.
6. Soud ve věci provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění:
7. Z dědického spisu vedeného Státním notářstvím Brno-město, spisová značka bylo zjištěno, že v rámci dědického řízení byl vypracován znalecký posudek ze dne 14. 8. 1981 na ocenění rekreační chaty č. hodnota v adresa a stavební plochy p. č. hodnota, p. č. hodnota, p. č Anonymizováno a p. č. Anonymizováno, louky o výměře 442 m². Předmětný znalecký posudek se nechával dělat na žádost žalobce a) v dědické věci po jméno FO. Pozemek Anonymizováno měl v té době výměru 442 m² a byl veden jako louka. Ze znaleckého posudku ze dne 14. 8. 1981 (součástí spisu 10 C 327/2010) bylo zjištěno, že v rámci ocenění pozemku p.č. Anonymizováno byly oceněny i 3 jabloně ve stáří 20 let. Z protokolu ze dne 3. 6. 1982 bylo zjištěno, že v rámci projednání dědictví po jméno FO se dědického řízení zúčastnili závětní dědička jméno FO, závětní dědic Jméno žalované a závětní dědic Jméno žalobce A, tj. žalovaný č. 1) a žalobce a). Dědicové přitom prohlásili, že pokud jde o pozemek p. č. Anonymizováno, tento byl bez investic a v ceně 1 768 Kčs, která odpovídá ceně zjištěné ze znaleckého posudku. Z rozhodnutí ze dne 3. 6. 1982, č. j. spisová značka bylo zjištěno, že Státní notářství Brno – město rozhodlo v dědické věci po jméno FO mimo jiné tak, že pokud jde o nemovitost p. č. Anonymizováno bez investic v ceně 1 768 Kčs dle geometrického plánu č. hodnota, který byl přiložen, nabyla ho závětní dědička jméno FO. Žalobce a) nabyl rekreační chatu č. p. Anonymizováno, pozemek p.č. st. Anonymizováno a pozemek p. č. Anonymizováno zahradu a žalovaný č. 1) nabyl pozemek p. č. Anonymizováno a dále p. č. st. Anonymizováno.
8. Z výzev ze dne 27. 2. 2014, 4. 11. 2013, 4. 4. 2014 bylo zjištěno, že žalobci vyzývali žalované k zanechání protiprávního jednání z důvodu, že porušují jejich vlastnické právo. Ze žádosti o odstranění stavby ze dne 29. 10. 2013 soud zjistil, že žalobci se domáhali i u Městského úřadu ve adresa, stavebního úřadu, odstranění stavby - oplocení pozemku p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa.
9. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota pro k. ú. adresa bylo zjištěno, že na žalovaného č. 1) je evidováno vlastnické právo k pozemku p. č. Anonymizováno, na němž stojí stavba č. e. Anonymizováno, na základě rozhodnutí o dědictví Anonymizováno ze dne 3. 6. 1982. Z LV č. hodnota pro k. ú. adresa bylo zjištěno, že žalovaný č. 3) je evidován jako vlastník pozemku p. č. Anonymizováno a p. č. Anonymizováno v k.ú. adresa, a to na základě kupní smlouvy ze dne 11. 8. 2006. Z LV Anonymizováno pro k. ú. adresa bylo zjištěno, že žalobci a) a b) jsou evidováni jako vlastníci ve společném jmění manželů pozemků p. č. Anonymizováno o výměře 242 m a Anonymizováno o výměře 200 m, a to na základě smlouvy o převodu nemovitosti ze dne 3. 3. 1988 a kupní smlouvy ze dne 14. 10. 2008. Žalobce a) je dále vlastníkem pozemku p. č. st. Anonymizováno a na něm stojící stavby č. evidenční Anonymizováno a dále pozemku p. č. Anonymizováno zahrady, na základě rozhodnutí o dědictví Anonymizováno ze dne 3. 6. 1982. Stejné informace byly zjištěny i z informací o parcelách. Shrnuto: žalobci a) a b) mají ve vlastnictví pozemky p. č. Anonymizováno a Anonymizováno, žalobce a) má ve vlastnictví p. č. Anonymizováno, žalovaní č. 1) a č. 2) mají ve vlastnictví sousední pozemek p.č. Anonymizováno a žalovaný č. 3) má ve vlastnictví sousední pozemky p.č. Anonymizováno a Anonymizováno, vše v k. ú. adresa.
10. Nejpodstatnějším důkazem ve věci samé byl geometrický plán ze dne 6. 4. 1982 č. hodnota, neboť na základě tohoto geometrického plánu došlo v rámci dědického řízení po jméno FO k rozdělení jejího pozemku mezi závětní dědice. Ve spojení s výslechem svědka tituly před jménem jméno FO - zaměstnance Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj pracoviště v adresa, který byl ve věci slyšen k tomu, aby osvětlil jednotlivé údaje z jednotlivých geometrických plánů, soud zjistil, že předmětný geometrický plán zakresluje pozemek p. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalobců, pozemek Anonymizováno tehdy ve vlastnictví žalovaných č. 1) a č. 2) a pozemek Anonymizováno, který je zakreslen podél hranice obou dvou pozemků v celé jejich délce. Dále z tohoto geometrického plánu má soud za prokázáno, že délka hranice oddělující pozemky Anonymizováno a Anonymizováno včetně šířky pozemku 2236/2 činila 22,36 m. V geometrickém plánu je tato délka zaznačena kolečky – novými mezníky, přičemž zakreslená tlustá čára označuje navrhovanou hranici, jak chtěli účastníci rozdělit pozemky mezi sebou, tj. pozemek p. č. Anonymizováno a Anonymizováno. Jak uvedl svědek tituly před jménem jméno FO, pravděpodobně hranice pozemku p. č. Anonymizováno nebyla v terénu zcela vidět, proto hranice byla protažena na jinou znatelnou hranici. Dále je z tohoto geometrického plánu zřejmé, což potvrdil i svědek tituly před jménem jméno FO, že míra zde uvedená v délce 22,36 m, je součet šířky pozemku p. č. Anonymizováno a šířky pozemku p. č. Anonymizováno, je to tedy míra mezi mezníky zde označenými kolečky. Tato míra neoznačuje jen délku hranice pozemku Anonymizováno a Anonymizováno, a to právě z toho důvodu, že v terénu pravděpodobně nebyla přesně znatelná hranice a zde uvedená míra tedy označuje součet šířky pozemku Anonymizováno a šířky pozemku Anonymizováno. Svědek tituly před jménem jméno FO tedy potvrdil tvrzení žalobců, kteří od počátku uváděli, že tento údaj označuje součet délky dvou pozemků. Pokud jde o údaj 19,56, který se v geometrickém plánu také nachází a o němž žalovaní tvrdili, že toto je správná délka hranice mezi pozemky žalobců a žalovaných 1,2, tedy Anonymizováno a Anonymizováno svědek tituly před jménem jméno FO uvedl, že údaj 19,56 se vztahuje k jiné výměře a je to údaj od mezníku - kolečka označeného šipkou na hranici parcel Anonymizováno a Anonymizováno k mezníku, který se nachází na spodní hranici pozemku p.č. Anonymizováno a současně označuje právě vzdálenost hranice mezi pozemky žalobců a žalovaných včetně šířky pozemku p.č. Anonymizováno.
11. Důležitým důkazem ve věci samé byla taktéž dohoda ze dne 18. 9. 1992, tedy o 10 let později, než byl vyhotovený geometrický plán, kterým si účastníci rozdělili dědictví po jméno FO. Tato dohoda se týkala zřízení a používání společné cesty na pozemcích vlastníků pozemků tratě v adresa a soud z této dohody zjistil, že zde podepsaní pan jméno FO, žalovaný č. 1) Jméno žalované, paní jméno FO, žalobce a) pan jméno FO, dále pan jméno FO, jméno FO a jméno FO, za přítomnosti zástupce starosty, podepsali dohodu o zřízení a spoluužívání společné cesty pro příjezd vlastníků a rodinných příslušníků, který nebude mít charakter veřejné cesty. Bylo zjištěno, že cesta měla vést krajem pozemku pana jméno FO a žalovaného č. hodnota), dále přetínat pozemek paní jméno FO a pokračovat horním okrajem pozemku paní jméno FO, pana jméno FO, paní jméno FO a jméno FO, paní jméno FO a jméno FO, pana jméno FO a pana jméno FO. Smlouvou je umožněn nutný průjezd pro pana jméno FO a jeho rodinné příslušníky. Z této dohody je tedy zřejmé, že spolu s jinými vlastníky chat v předmětné rekreační oblasti i žalobce a) a žalovaný č. 1) podepsali dohodu ohledně zřízení cesty, z níž je zřejmé, že tato cesta vedla horním krajem pozemků pana jméno FO, jméno FO atd., přičemž se jedná o pozemky Anonymizováno ve vlastnictví pana jméno FO, Anonymizováno ve vlastnictví pana jméno FO a dále. Pokud jde o pozemek pana jméno FO, cesta vedla pouze krajem pozemku pana jméno FO, pana jméno FO a dále přetínala pozemek paní jméno FO. Je tedy zřejmé, že předmětná cesta není totožná s pozemkem p. č. Anonymizováno, nekopíruje ho, ač by se vzhledem k jeho tvaru mohlo na první pohled zdát, nýbrž vede podél tohoto pozemku krajem jednotlivých pozemků p. č. Anonymizováno a pozemek p. č. Anonymizováno v roce 1992 z kraje pouze přetínal. Z této dohody je i prokázáno, že uvedené bylo účastníkům známo, když ji podepsal jak žalobce a), tak žalovaný 1). Dle názoru soudu tak tento důkaz vyvrací i dobrou víru žalovaných, že předmětný pozemek p. č. Anonymizováno je od roku 1982 v jejich vlastnictví.
12. Dle názoru soudu je také správná argumentace žalobců, že pokud by žalobci vlastnili příjezdovou cestu ke své chatě na pozemku p. č. Anonymizováno respektive stavební parcele č. hodnota, nemusel by žalobce a) v roce 1992 zřizovat si předmětnou dohodou průjezd ke své chatě. Dle názoru soudu zřízení tohoto průjezdu svědčí o tom, že se nejedná o cestu, která by byla totožná s pozemkem Anonymizováno v k. ú. adresa, a to i přesto, že, jak argumentují žalovaní, žalobce a) tento pozemek ještě v roce 1992 ještě nevlastnil, neboť část z tohoto pozemku zakoupil až v roce 2008. Vlastnil však pozemek p.č. Anonymizováno, který vznikl z původního pozemku Anonymizováno, což je zřejmé jednak z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota a jednak z předmětných kupních smluv, které soud taktéž provedl k důkazu, a to už od roku 1988. Kdyby cesta vedla tímto pozemkem, tj. p.č. Anonymizováno, jistě by byl majitel tohoto pozemku, tj. žalobce, zmíněn v uvedené dohodě, jako majitel pozemku, po němž vede cesta.
13. Dále soud provedl důkaz geometrickým plánem ze dne 8. 12. 1987, č. hodnota z něhož zjistil, že tento geometrický plán sloužil pro zaměření nově vzniklých hranic v rámci dělení pozemku p.č. Anonymizováno- louka v původní výměře 442 m, který se rozdělil na pozemky p. č. Anonymizováno o výměře 242 m a p. č. Anonymizováno o výměře 200 m, kdy žalobce a) se stal nabyvatelem pozemku Anonymizováno Jak vyplynulo i z výpovědi svědka tituly před jménem jméno FO, který se vyjadřoval k předmětnému geometrickému plánu, v daném plánu je stejná měřičská přímka, která vycházela z hranice, která již předtím byla v terénu označena. V tomto geometrickém plánu označený údaj číslem 20.00, který je v závorce, dle svědka tituly před jménem jméno FO označuje vzdálenost hranice od šipky zakreslené mezi pozemky Anonymizováno a Anonymizováno po první kolečko, které však původně v terénu zaměřeno nebylo a pravděpodobně při zaměření v roce 1988 došlo i k zaměření v terénu. Dále svědek uvedl, že zde uvedený údaj 22.40 označuje vzdálenost od šipky po kolečko na hranici pozemku Anonymizováno, tj. součet šířek pozemku Anonymizováno a Anonymizováno. Dále svědek uvedl, že údaj 2.50 zcela vpravo v předmětném geometrickém plánu u pozemku Anonymizováno označuje šířku tohoto pozemku. I z tohoto geometrického plánu má tedy soud za to, že situace ohledně šířek jednotlivých pozemků se nezměnila od roku 1982 a šířky pozemků zůstaly stejné, tzn. 22,40 (resp. v původním plánu 22,36, což je zcela nepatrná odchylka), označuje součet šířek pozemku Anonymizováno a hranice mezi pozemky žalobců a žalovaných Anonymizováno a Anonymizováno. Tedy od počátku měl pozemek ve vlastnictví žalovaného 1) šířku pouze 20 m. Žalovaní tento geometrický plán zpochybňovali zejména z toho důvodu, že neobsahuje razítko geodézie, geometrický plán doložený však přímo na žádost soudu z katastrálního úřadu toto razítko obsahuje. Pokud jde o námitku strany žalované, že je nestandardní uvádět rozměry v závorce, k tomuto se vyjádřil svědek tituly před jménem jméno FO, zaměstnanec katastrálního úřadu a vysvětlil, že údaj 20.00 je v závorce proto, že původně v terénu nebyl zaměřen mezník.
14. Z přípisu ze dne 11. 8. 1987 má soud za prokázáno, že Místní národní výbor v Anonymizováno, udělil tohoto dne souhlas k rozdělení pozemku p. č. Anonymizováno v k.ú. adresa na majitele jméno FO, tedy žalobce a) a jméno FO, tedy žalovaného č. 1) s tím, že souhlas se vydal na vlastní žádost výše jmenovaných a tento přípis jim byl oběma odeslán. Tento důkaz pak prokazuje tvrzení strany žalobců o tom, že od počátku měli žalobci a žalovaní 1) a 2) v úmyslu pozemek Anonymizováno ve vlastnictví jméno FO odkoupit, aby si zajistili příjezd ke svým chatám. Je zřejmé, že oba účastníci se dohodli, že předmětný pozemek rozdělí a každý z nich odkoupí příslušnou část pozemku přiléhající k jeho pozemku. Soud tedy neuvěřil tvrzení strany žalované, že „předmětný pozemek Anonymizováno ve vlastnictví paní jméno FO byl pouze cestou a že tento pozemek chtěl odkoupit společně s žalobcem a) z toho důvodu, aby daňové břemeno nezůstalo na paní jméno FO, která zdědila pouze kousek cesty a hlíny a musela z toho platit daň“, tedy argumentoval morálními důvody. Dle názoru soudu postrádá toto tvrzení logiku, když žalobce a) ani žalovaný 1) by neměli důvod sami koupit příjezdovou cestu, která byla využívaná nejenom jimi, ale i ostatními chataři v daném okolí. I tento argument svědčí o tom, že pozemek Anonymizováno nebyl od počátku cestou, nýbrž se jednalo o louku přiléhající k pozemkům žalobců a žalovaných. Tomu totiž nasvědčuje i přípis založený na č.l. spisu 209, kterým žalovaný č. 1) vyúčtovává opravu cesty dle dohody z roku 1992 a protože cesta byla využívána výhradně pro potřeby majitelů nemovitostí, žádal tímto žalovaný č. 1) o příspěvek na opravu majitele ostatních nemovitostí, a to paní jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, tituly před jménem jméno FO a žalobce a), přičemž je zde i částka rozúčtovaná na žalované č. 1) a č. 2) a žalovaného č. 3) s tím, že je zde potvrzeno, že všichni účastníci dohody z roku 1992 i jejich následníci se zavázali podílet na společné údržbě a úpravě cesty. I z tohoto přípisu je zřejmé, že žalovanému 1) bylo známo, že cesta sloužící pro potřeby majitelů ostatních nemovitostí není totožná s pozemkem Anonymizováno. Taktéž tomu nasvědčuje přípis ze dne 22. 4. 1987 ve spise 10 C 327/2010, kterým žalobce a) urguje vyřízení žádosti o povolení rozdělení pozemku, a to společně i za žalovaného 1). Přestože žalovaný 1) tvrdí, že o tomto nevěděl a přípis nepodepsal, přípis nasvědčuje tomu, že v době, kdy byly vztahy mezi účastníky v pořádku, platila mezi nimi dohoda o rozdělení a odkoupení pozemku p.č. Anonymizováno v původní výměře 442 m2 v k. ú. adresa, jinak soudu není zřejmý žádný důvod, proč by to žalobce dělal. Tímto je taktéž vyvrácena dobrá víra žalovaných 1 a 2 jako podmínka pro vydržení.
15. Z ohledání na místě samém bylo zjištěno, že sporný pozemek představuje zatravněný pozemek v šířce cca 2,5 m těsně přiléhající po celé délce k pozemkům, na nichž stojí chaty obou žalovaných. Vedle tohoto pásu zatravněného pozemku vede příjezdová cesta. Soud změřil délku hranice mezi pozemky žalobců a žalovaných č.1) a č. 2) a zjistil, že včetně zatravněného pásu až po červený plastový měřící bod, tato délka činila 22,3 m. Dále soud změřil tuto vzdálenost pouze však k místu, o němž žalobci tvrdili, že zde již začíná pozemek 2236/2 a v této šířce pak pozemek žalovaných, respektive hranice mezi pozemky žalovaných 1, 2 a žalobců činila pouze 20 metrů. Na opačné straně pozemku žalovaných č. 1) a č. 2) bylo naměřeno pouze 18,5 m. Žalovaný potvrdil, že skutečně odstranil plastové body, které se původně nacházely v těchto místech. Dále bylo zjištěno, že sporný pozemek představující úzký zatravněný pás vinoucí se podél pozemku žalovaných č. 1) a č. 2) a pozemku žalovaného č. 3) je užíván všemi žalovanými, slouží jako přístupová, případně příjezdová cesta k jejich pozemkům a chatám. Předmětná část sporného pozemku přiléhající k pozemku žalovaných č. 1) a č. 2) je oplocena drátěným plotem a žalovaní č. 1) a č. 2) zde mají vysazené keře. Část sporného pozemku přiléhající k pozemku žalovaného č. 3) oplocena nebyla a živý plot z keřů byl vysazen dál od cesty, až za sporným pozemkem a zhruba kopíroval žalobci tvrzenou hranici pozemku žalobců a žalovaného č. 3), tedy pozemků p.č. Anonymizováno a Anonymizováno. Bližší vysvětlení této skutečnosti nebylo dáno, výslech žalovaného č. 3 nebyl k důkazu navržen.
16. Dále soud provedl důkaz spisem Okresního soudu v Hodoníně sp. zn. 10 C 327/2010, z něhož zjistil, že v tomto řízení se žalovaný č. 1) pan jméno FO domáhal vůči žalobcům v postavení žalovaných určení vlastnického práva k předmětnému pozemku p. č. Anonymizováno v k.ú. adresa s tvrzením, že jméno FO jsou vlastníky sporného pozemku zapsanými v katastru nemovitostí; kvůli vytyčení části hranice v roce 2010 a novému měření došlo ke změně hranic, čímž došlo k zásahu do jeho vlastnického práva a on spornou část zemského povrchu užívá a stará se o ni od roku 1982, na části pozemku vybudoval oplocení a vysadil keře, slouží jako přístupová cesta, proto žádal určit, že vlastníkem je on. Záznam podrobného měření změn - polní náčrt z roku 1982 je co do obsahu a údajů totožný s geometrickým plánem z roku 1982, z náčrtu je zřejmé, že mezi pozemkem Anonymizováno a pozemkem Anonymizováno je poznámka, že je zde neznatelná hranice, což koresponduje i s vysvětlením svědka tituly před jménem jméno FO ohledně důvodu, pro který se měření provedlo včetně šířky pozemku p. č. Anonymizováno. Ze záznamu podrobného měření změn ze dne 21. 5. 2010 bylo zjištěno, že z důvodu vytyčení hranice parcel Anonymizováno a Anonymizováno došlo k zaměření těchto změn s tím, že zde měří hranice mezi pozemky Anonymizováno a Anonymizováno 19,95 m a šířka pozemku Anonymizováno2 je 2,4 m. Tento záznam podrobného měření změn je dle názoru soudu shodný se stavem z roku 1982, pokud jde o šířku pozemku žalovaných 1 a 2 a sporného pozemku, k žádné změně v mezidobí nedošlo, což potvrdil i svědek tituly před jménem jméno FO.
17. Z notářského zápisu ze dne 3. 3. 1988, Anonymizováno má soud za prokázáno, že prodávající jméno FO prodala žalobcům jako kupujícím do jejich SJM z pozemku p. č. Anonymizováno o celkové výměře 442 m² část dle geometrického plánu ze dne 27. 1. 1988, označenou jako pozemek p. č. Anonymizováno louka o výměře 200 m². Předmětný geometrický plán byl již zhodnocen shora. Z kupní smlouvy ze dne 13. 10. 2008 bylo zjištěno, že jméno FO jako prodávající prodala žalobcům jako kupujícím zbývající část pozemku p. č. Anonymizováno o výměře 242 m².
18. Z protokolu o jednání ze dne 28. 11. 2011 č. j. 10 C 327/2010-71 bylo zjištěno, že při jednání p. jméno FO uvedl, že „usiloval o získání pozemku p. č. Anonymizováno od paní jméno FO, ale nebyl mu prodán. V roce 2008 ho pak koupil pan jméno FO, čímž se on nemůže dostat na svůj pozemek Anonymizováno; do té doby přes něj jezdil, nyní mu brání v jeho přejezdu p. jméno FO. Dále uvedl, že pokud jde o cestu, kterou užívají všichni chataři, tak vede vedle pruhu, o který mu jde a který musí přejet ke své chatě. Ostatní ho přejíždět nemusí, jenom on a pan jméno FO“.
19. Z protokolu o jednání ze dne 8. 2. 2012 č.j. 10 C 327/2010-79 má soud za zjištěno, že svědkyně paní jméno FO uvedla, že „v roce 2008 přišel pan jméno FO a žádal prodej pozemku, jednalo se o malý kousek cesty a svah. Její manžel volal i panu jméno FO, zda se chce podílet na koupi, on to odmítl s tím, že ho nepotřebuje. Došlo k uzavření kupní smlouvy s panem jméno FO. Jedná se o kousek ušlapané cesty a travnatý svah, který byl původně jako celek a pak se rozdělil“.
20. Z protokolu o jednání ze dne 19. 3. 2012 č.j. 10 C 327/2010-83 bylo zjištěno, že svědek tituly před jménem jméno FO prováděl zeměměřičské činnosti pro firmu právnická osoba. Uvedl, že „nechal shromáždit veškeré podklady z katastrálního úřadu ohledně měření týkajícího se předmětného pozemku a dřívější podklady z katastru nechal vyměřit v terénu, dále nechal provést kontrolní měření a vytyčila se hranice vlastníků sousedních parcel. Problémem byla cesta v terénu vyježděná, ukázalo se však, že vede na pozemcích parcel sousedních vlastníků a není totožná s parcelou, vedenou v katastrální mapě. Zákres cesty v mapě neodpovídá skutečnosti. Pozemky p.č. Anonymizováno a Anonymizováno neodpovídají v reálu uježděné cestě. Tato uježděná cesta vede přes pozemky p.č. Anonymizováno. Historické podklady neobsahovaly vyjetou cestu, ale obsahovaly měřičské veličiny, které geodeti používají a ty jsme našly v terénu. Od nich jsme odráželi další měření. Výměra parcely Anonymizováno se nezměnila ani rozlohou ani polohou. Nedošlo k zúžení pozemku, nemohlo dojít k posunu parcel níž.“
21. Rozsudkem soudu I. stupně č. j. 10 C 327/2010-91 ze dne 26. 3. 2012 byla žaloba p. jméno FO zamítnuta, k jeho odvolání bylo zahájeno odvolací řízení. V důsledku zpětvzetí žaloby p. Brožovičem dne 10. 9. 2013 byl usnesením Krajského soudu v Brně, č. j. 38 Co 325/2012-146 ze dne 23. 10. 2013 rozsudek soudu I. stupně zrušen a řízení bylo zastaveno.
22. Z dědického spisu 4D 364/81 - protokolu ze dne 14. 5. 1981 bylo zjištěno, že obsahuje opis závěti poslední vůle jméno FO, dle níž veškeré jmění odkázala jméno FO, kromě chaty v adresa, č.hodnota, kterou zdědil Jméno žalobce A a pozemku mezi její chatou a chatou pana jméno FO, který připadne synu pana jméno FO. Bylo zdůrazněno, že paní jméno FO zdědí i pozemek v adresa, který zůstává za její chatou. Opis odpovídá fotokopii poslední vůle ze dne 2. 8. 1980.
23. Výpisy z katastru nemovitostí, LV č. hodnota prokazují, že pozemek Anonymizováno je ve vlastnictví jméno FO, LV Anonymizováno prokazuje, že pozemek p. č. Anonymizováno je ve vlastnictví jméno FO, LV č. hodnota prokazuje, že pozemek p. č. Anonymizováno je ve vlastnictví jméno FO a LV č. hodnota prokazuje, že pozemek Anonymizováno je ve vlastnictví manželů jméno FO, tj. z části osob zmíněných (p. jméno FO), případně podepsaných (p. jméno FO), v dohodě z 1992 o zřízení a používání společné cesty.
24. Z objednávky ze dne 19. 8. špatně čitelného roku, pravděpodobně 1987 (z logiky věci), bylo zjištěno, že žalobce a) Jméno žalobce A objednal vyhotovení geometrického plánu na dělení parcely p. č. Anonymizováno a uvedl zde, že nabyvateli oddělených částí by měl být Jméno žalobce A a Jméno žalované.
25. Z výpovědi žalobců soud neučinil skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé, když je z nich zřejmé, že opakují skutková tvrzení.
26. Soud dále prováděl důkazy ke zjištění polohového určení pozemku Anonymizováno, a to internetové mapy z google.cz a snímků katastrální mapy z sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz týkající se zadaných souřadnic Anonymizováno. Z těchto důkazu vyplynulo, že pozemek p. č. Anonymizováno není vyježděnou cestou, nýbrž je travnatým pruhem přiléhajícím k pozemkům žalovaných. K tomuto zjištění soud dospěl porovnáním souřadnic zde uvedených a kurzorů, které ukazují místo daných souřadnic. Přestože svědek tituly před jménem jméno FO k těmto důkazům uvedl, že se jedná o údaje informační pro veřejnost a pro přesné geometrické měření je nutno speciální zaměření geodetem, soud tyto důkazy považuje za dostatečně věrohodné, neboť korespondují s ostatními shora uvedenými důkazy prokazujícími, že pozemek p.č. Anonymizováno není cestou.
27. Z rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy ze dne 21. 6. 1983, rozhodnutí č. Anonymizováno ze dne 21. 7. 1983 ani ze situačního plánu č. hodnota soud neučinil žádná skutkově významná zjištění, když první dvě listiny nejsou rozhodné pro věc samu a situační plán není dostatečně čitelný. Z přípisu katastrálního úřadu ze dne 2. 11. 2015 vyplynulo, že ke zjištění polohy pozemku p. č. Anonymizováno by bylo nutno v terénu provést vytyčení odborně způsobilou osobou, že nedisponuje výsledkem zeměměřičské činnosti, ve kterém by byla stanovena šířka předmětných pozemků. Z kopie katastrální mapy ze dne 23. 10. 2015 soud neučinil významná skutková zjištění, když tato kopie je velmi málo podrobná, ani z výkazu dosavadního stavu údajů katastru nemovitostí ze dne 20. 7. 2006 neučinil soud skutková zjištění, neboť se nejedná o sporný pozemek Anonymizováno ani přípis Městského úřadu adresa, stavebního úřadu ze dne 11. 9. 2006 nebyl pro rozhodnutí ve věci významný. Z kopie pozemkové mapy na čl. spisu 157 soud taktéž neučinil žádná skutková zjištění; je příliš málo podrobná. Z listin doložených katastrem týkající se chaty žalovaných, např. kolaudační rozhodnutí, čestné prohlášení apod., soud neučinil žádná skutková zjištění, stejně jako ze snímku katastrální mapy ze dne 28. 3. 1941 a výpisu z knihovní vložky. Proto soud tyto důkazy blíže nehodnotil.
28. Z kupní smlouvy ze dne 11. 8. 2006 bylo zjištěno, že touto smlouvou žalovaný č. hodnota prodal žalovanému č. hodnota) pozemek p. č. Anonymizováno a Anonymizováno v k.ú. adresa. Katastr dále doložil protokol o vytyčení hranice pozemku ze dne 27. 5. 2010, z něhož má soud za zjištěno, že na základě žádosti tituly před jménem jméno FO a pana jméno FO byla vytyčena hranice pozemku Anonymizováno a pozemku Anonymizováno dle vytyčovacího náčrtu; žalovaný č. 3), žalovaný č. 1) a žalobce a) svým podpisem potvrdili, že souhlasí. Z náčrtu pak bylo zjištěno, že odpovídá geometrickému plánu z roku 1982 a pokud jde o délku hranice mezi pozemkem Anonymizováno a Anonymizováno je z tohoto náčrtu zřejmé, že činí 19,95 m a šířka pozemku Anonymizováno je 2,4 metry. Poté, co žalovaný č. 1) zjistil, že uvedený protokol o vytyčení hranice pozemku je obsahem spisu, stěžoval si katastrálnímu úřadu, proč toto neuznané měření bylo zasláno s ostatními dokumenty soudu, když je to měření neplatné, není na něm kulaté razítko katastrálního úřadu a není zaneseno do katastru. K tomu se pak vyjádřil katastrální úřad přípisem ze dne 2. 12. 2015, v němž uvedl, že vytyčení hranice pozemku není pro vlastníky sousedních pozemků právně závazné, pokud vlastníci sousedních pozemků chtějí předejít pozdějším sporům, mohou si nechat vyhotovit geometrický plán a vlastnické hranice uznat v písemné formě. Dále uvedl, že průběh předmětných vlastnických hranic pozemků je evidován v souboru geodetických informací beze změny. Soud má za to, že z tohoto důkazu je zřejmé, že žalovaný č. 1) stejně tak jako žalovaný č. 3) tento protokol podepsali a prohlásili, že s tímto souhlasí. Ve vztahu ke katastru nemovitostí nemá jejich prohlášení žádnou relevanci, avšak ve vztahu k prokázání skutkových tvrzení žalobce či žalovaného tento důkaz relevanci má, neboť za důkaz lze použít vše, z čeho je možné zjistit skutkový stav.
29. Přestože soud I. stupně již z provedeného dokazování dospěl k závěru o jednoznačné poloze předmětného pozemku p. č. Anonymizováno, jak je uvedeno shora, žalovaní nadále namítali nejednoznačnost polohy pozemku. K odstranění pochybností si žalovaný 1) nechal vyhotovit znalecký posudek znalcem tituly před jménem jméno FO č. Anonymizováno ze dne 25. 4. 2019. Soud z tohoto znaleckého posudku ve spojení s ústním výslechem znalce zjistil, že dle znalce je zcela jednoznačné, že délka pozemku mezi pozemky p. č. Anonymizováno a Anonymizováno nemůže být 22,36 m. Pozemek p. č. Anonymizováno a Anonymizováno nemůže být v místě stávající vyjeté polní cesty. V bývalé pozemkové evidenci měl pozemek kulturu louka. Znalec zjistil, že se jedná o stávající malou mezku uvnitř oplocenky Anonymizováno Anonymizováno. Pozemek p. č. Anonymizováno leží mezi pozemkem p. č. Anonymizováno a existující polní cestou. Znalec tedy dospěl na základě svých odborných znalostí a provedeného místního šetření a měření ke stejnému závěru jako soud z ostatního provedeného dokazování a potvrdil závěr soudu o tom, že bylo prokázáno, že předmětný pozemek, o který se v této věci jedná, není cestou, ale že leží mezi skutečnou cestou a pozemkem žalovaných. Vyjádření znalce ohledně dobré víry soud nehodnotil a nepřihlédl k němu, neboť se jedná o právní posouzení věci, k čemuž není znalec oprávněn.
30. Další dokazování z důvodu hospodárnosti prováděno nebylo. Opětovný výslech žalobců považoval soud za nadbytečný, když tito již byli slyšeni a navíc se jedná o důkaz podpůrný, výslech svědkyně jméno FO také, neboť tato byla slyšena v rámci řízení 10 C 327/2010 v únoru 2012 a je zřejmé, že její výpověď s odstupem 7 let by ztrácela výpovědní hodnotu, listiny doložené žalovanými v rámci odvolání se týkají prokázání polohy pozemku, např. situační plány, přípis p. jméno FO, oznámení Stavebního úřadu adresa i vyjádření zeměměřického inženýra tituly před jménem jméno FO, a s ohledem na provedení důkazu znaleckým posudkem doloženým žalovanými i samotným výslechem znalce se staly zcela nadbytečnými.
31. Na základě všech shora uvedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci a má za to, že žalobcům se podařilo prokázat jejich tvrzení ohledně vlastnického práva k pozemku p. č. Anonymizováno v k.ú. adresa, stejně tak se jim podařilo prokázat, kde tento pozemek přesně leží a že se jedná o pozemek, který je travnatým svahem sousedícím s pozemky žalovaných, není cestou, tato ve skutečnosti vede vedle pozemku Anonymizováno a vede přes pozemky Anonymizováno. Toto bylo prokázáno jednak výpovědí tituly před jménem jméno FO a svědkyně jméno FO v rámci řízení 10 C 327/2010, výpovědí svědka tituly před jménem jméno FO, geometrickými plány a listinami zakreslujícími stav a taktéž ohledáním na místě samém a v dalším řízení nově provedeným důkazem – znaleckým posudkem, kdy znalec jednoznačně potvrdil závěr soudu o tom, že předmětný pozemek Anonymizováno je mezka mezi cestou a pozemky žalovaných. Z provedeného dokazování vyplynulo, že od roku 1982 se situace, pokud jde o šířky jednotlivých pozemků, nijak nezměnila a již od roku 1982 žalovaní č. 1) a 2) vlastní pozemek nikoliv o šířce 22,40m, nýbrž o šířce cca 20 m. Zbývající 2,4 metry, o které je veden spor, představují pozemek p.č. Anonymizováno ve vlastnictví žalobců. Taktéž bylo prokázáno, že účastníci řízení, resp. žalobce a) a b) a žalovaný 1) a 2) měli původně v úmyslu koupit pozemek Anonymizováno o výměře 442 m2 od paní jméno FO a tento si rozdělit, pozemek však koupil pouze žalobce a), neboť žalovaný 1), přestože manžel paní jméno FO mu nabídl prodej, toto odmítl. Protože žalovaní připustili tuto situaci a sami neučinili nic pro koupi pozemku Anonymizováno, ponesou důsledky svého jednání v podobě vyhovění této negatorní žalobě soudem.
32. Při právním posouzení věci vycházel soud s ohledem na okamžik vyhlášení rozsudku ze zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v platném znění. Dle § 1040 odst. 1, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 1042 vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Obdobná právní úprava platila i dle § 126 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku ve znění do 31. 12. 2013, dle kterého vlastník měl právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahoval; zejména se mohl domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržoval. Na základě těchto ustanovení pak dospěl soud k závěru, že žaloba žalobců je důvodná a žalobcům je nutno přiznat ochranu jejich vlastnického práva, neboť bylo prokázáno, že žalovaní do jejich vlastnického práva neoprávněně zasahují.
33. Pokud strana žalovaná argumentovala tím, že předmětnou část zemského povrchu vydržela, soud tomuto jejich názoru nepřisvědčil. Podle § 1089 zákona č. 89/2012 Sb., drží – li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Dle § 1090 se k vydržení vyžaduje pravost držby, a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. K vydržení vlastnického práva k nemovitosti je potřebná nepřerušená držba trvající 10 let (§1091/2). Proto je nutno postupovat i podle § 134 zákona č. 40/1964 Sb. ve znění do 31. 12. 2013 při posuzování doby před účinností nového občanského zákoníku (od 1. 1. 2014), dle kterého se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji v nepřetržité držbě po dobu 10 let, jde-li o nemovitost.
34. Jak soud uvedl již shora, bylo prokázáno, že žalovaný 1) již v roce 1982 plánoval nabýt část předmětného pozemku, odkoupit ho do p. jméno FO, to však uskutečnil jen žalobce a), když předtím došlo k žádosti obou těchto účastníků k rozdělení pozemku na pozemek p. č. Anonymizováno a Anonymizováno. Žalobci tedy v souladu s dohodou nabyli v roce 1988 pozemek p.č. Anonymizováno. Žalovanému 1) byla koupě nabízena, ten ji odmítl. Přitom věděl, že se nejedná o cestu, jak bylo prokázáno dohodou z roku 1992, pokud tuto cestu nechal opravit, rozúčtoval náklady mezi všechny vlastníky pozemků, na kterých se cesta nachází. Sám žalovaný 1) odstranil plastové měřičské body vyměřující jeho pozemek a v řízení 10 C 327/2010 přiznal, že koupí pozemku panem jméno FO se nemůže dostat na svůj pozemek Anonymizováno přes který do té doby jezdil a že pokud jde o cestu, kterou užívají všichni chataři, tak vede vedle pruhu, o který mu jde a který musí přejet ke své chatě. Z toho všeho je zřejmé, že žalovaný 1) spolu s žalovanou 2) nemohli nabýt předmětný pozemek vydržením, když jim nesvědčí dobrá víra ani poctivá držba, stejně tak jako jejich nástupci – žalovanému 3). Již od roku 1982 muselo být žalovaným 1) a 2) zřejmé, že předmětný pozemek Anonymizováno není cestou, jak tvrdí. To vyplývá zejména ze skutečnosti, že v této době bylo zřejmé, že se jedná o louku (rozhodnutí o dědictví a znalecký posudek vyhotovený pro potřeby dědictví), na níž byly i porosty – 3 jabloně. Dle názoru soudu i z geometrického plánu z roku 1982 vyplývá, že předmětný pozemek není cestou, což objasnil shora. Také v odst. 14 rozsudku objasnil, že vychází ze skutečnosti, že mezi účastníky existovala od počátku dohoda o odkoupení a rozdělení předmětného pozemku (v roce 1987 žalobce a) urguje vyřízení žádosti o povolení rozdělení pozemku, a to společně i za žalovaného 1, což by postrádalo logiku, kdyby žalobce a) od počátku zamýšlel koupit celý pozemek sám). Žalovaný 1) přitom věděl o aktivitě žalobce a) směřující k rozdělení a následného odkoupení předmětného pozemku, neboť byl adresátem oznámení MNV adresa o této skutečnosti. Již tedy v roce 1987 a 1988, kdy žalovaný 1) věděl, že část předmětného pozemku nabyli do vlastnictví žalobci, i kdykoliv dříve, mohli a měli žalovaní 1) a 2) vyvinout úsilí k odkoupení zbylé části přiléhající k jejich pozemku. Neučinili tak, a proto žalobci mohli využít příležitosti a v 2008 odkoupili zbylou část původního pozemku p. č. Anonymizováno sami. Z logiky věci je patrné, že žalobci původně chtěli dodržet dohodu o odkupu jen části pozemku přiléhající k jejich pozemku s chatou. Svědčí o tom skutečnost, že vyvinuli úsilí, čas a také finanční náklady na rozdělení původního pozemku p. č. Anonymizováno na 2 samostatné pozemky (Anonymizováno a Anonymizováno), a to v závislosti na tom, že část přiléhala k pozemku žalobců a část k pozemku žalovaných.
35. Ze všech shora uvedených zjištění po jejich právním posouzení a podřazení pod příslušné právní normy soud uzavírá, že žalovaným 1 a 2 nesvědčí nejenom právní důvod nabytí pozemku (věděli, že se nejedná o cestu již v roce 1982 a výměru svého pozemku společně s pozemkem p. č. Anonymizováno mohli vyčíst z geometrického plánu z roku 1982), a nesvědčí jim ani nepřetržitá držba 10 let (za předpokladu řádného právního důvodu), o čemž svědčí události v roce 1987, odmítnutí nabídky k odkupu vlastníkem pozemku jméno FO a dohoda o zřízení cesty z roku 1992.
36. Navíc je zřejmé, že pokud žalovaný 1) zahájil v roce 2010 řízení o určení vlastnictví k předmětnému pozemku Anonymizováno, který (jak v žalobě tvrdí) získal v rámci dědictví v roce 1982 a pouze došlo k novému vytyčení hranic a změně hranic; ale přitom prodal část tohoto pozemku již v roce 2006 žalovanému 3), žalovaný 3) však nebyl žalobcem ve věci 10 C 327/2010 a žalovaný 1) neomezil určovací žalobu jen na část předmětného pozemku, ale žádal určit vlastnictví i k prodané části pozemku Anonymizováno přiléhající k pozemku žalovaného 3), musel si být vědom, buď že žádá určení vlastnictví k části pozemku, kterou předtím prodal, nebo musel vědět, že mu nikdy nepatřila (k čemuž dospěl i soud v tomto řízení). Předmětný pozemek tedy žalovaní nevydrželi. Závěrem soud podotýká, že ke stejnému závěru dospěl i soud v řízení vedeném jiným soudcem zdejšího soudu 10 C 327/2010 (viz rozsudek ze dne 26. 3. 2012), byť zrušeným v důsledku zastavení řízení. Žalovanému 3) jako právnímu nástupci žalovaných 1) a 2) nemůže dobrá víra svědčit také, navíc věděl o probíhajícím řízení o určení vlastnictví k předmětnému pozemku).
37. Protože bylo prokázáno, že žalovaní předmětný pozemek bez právního důvodu užívají, když přes něj vstupují ke svým pozemkům, žalovaní č. 1 a 2 přejíždějí i automobilem a pozemek oplotili, taktéž vysazují rostlinstvo na pozemku a sečou trávu na pozemku, soud žalobě vyhověl. Pokud jde o skutečnost, že žalovaný č. 3) nepřejíždí automobilem přes předmětný pozemek, vyhověním negatorní žalobě upravil soud situaci i do budoucna.
38. Soud tak po odstranění vady vytčené odvolacím soudem dospěl ke stejnému závěru, když však dokazování a rozsudek doplnil o příslušné geometrické plány.
39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč dle § 9 odst. 1, snížená o 20% dle § 12 odst. 4 a.t., jde-li o společné úkony při zatupování 2 osob za každou takto zastupovanou osobu sestávající z částky 2 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 1 200 Kč za výzvu k plnění bez právního rozboru předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t., vzhledem k tomu, že výzva byla učiněna 3x, náleží 3x odměna, když výzvy nejsou zcela totožné, tj. 3 600 Kč, z částky 2 400 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., 4x z částky 2 400 Kč za účast na jednání soudu za každé započaté 2 hodiny dne 25. 9. 2015 (9.00-12.00 hod) a dne 6. 4. 2016 (9.00-11.20 hod) dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., tj. 9 600 Kč, z částky 2 400 Kč za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., a to za podání ze dne 26. 2. 2015, ze dne 30. 9. 2015, 23. 11. 2015, 1. 2. 2016, 10. 2. 2016, (když soud nepřiznal žalobcům právo na požadovanou odměnu za podání ze dne 21. 1. 2016 – ve spise se nenachází), tj. 12 000 Kč, včetně 14 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. tj. 4 200 Kč (soud poznamenává, že náhrada náleží jen za 14 společných úkonů, nikoliv 28 resp. 30, jak si žalobci vyúčtovali), cestovní náhrada v celkové výši 910,08 Kč, a to v souvislosti s cestou k jednání soudu realizovanou dne 25. 9. 2015 z Břeclavi do Hodonína a zpět náhrada 438,28 Kč za 46 ujetých km v částce 238,28 Kč (36,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 328/2014 Sb. při průměrné spotřebě 4,1 l/100 km a 3,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 328/2014 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 x 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a.t. a v souvislosti s cestou k jednání realizovanou dne 6. 4. 2016 z Břeclavi do Hodonína a zpět náhrada 471,80 Kč za 46 ujetých km v částce 271,80 Kč (29,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 385/2015 Sb. při průměrné spotřebě 7,1 l/100 km a 3,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 385/2015 Sb.) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 x 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 7.373,12 Kč. Celkem za řízení soudu I. stupně před odvoláním v částce 47 483,20 Kč. Dále náklady sestávají z částky 2 400 Kč za vyjádření k odvolání ze dne 29. 6. 2016 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 400 Kč za účast na jednání odvolacího soudu dne 15. 3. 2018 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé – doplnění žaloby na výzvu soudu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 12. 2018 (zde soud nepřiznal odměnu za reakce na výzvy soudu, kterými nedošlo k doplnění žaloby, neboť bylo věcí žalobců učinit tak jedním podáním, řádně a včas, proto přiznal pouze za podání ze dne 4. 12. 2018), z částky 2 400 Kč za reakci k vyjádření žalovaných dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 17. 12. 2018, z částky 2 400 Kč za vyjádření ke znaleckému posudku dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 5. 2019 a z částky 2 400 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 7. 2019 (když soud nepřiznal ani za návrh na přerušení řízení, který žalobci podali pouze proto, že neměli k dispozici požadované geometrické plány, tj. je hodnoceno jako neúčelné, bylo věcí žalobců zajistit si včas požadované geometrické plány) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 509,92 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 3. 2018 z Břeclavi do Brna a zpět náhrada 1 057,95 Kč za 126 ujetých km v částce 657,95 Kč (29,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 4,1 l/100 km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 7. 2019 z Břeclavi do Hodonína a zpět náhrada 451,97 Kč za 46 ujetých km v částce 251,97 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 4,1 l/100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 709,92 Kč ve výši 3 719,08 Kč, celkem 21 429 Kč za řízení před odvolacím soudem a dalším řízením před soudem I. stupně. Do nákladů žalobců patří i náklady na vynaložené důkazy za vyhotovení 3 geometrických plánů ve výši 16 900 Kč dle § 137 o. s. ř., které žalobci prokázali příjmovým pokladním dokladem ze dne 29. 8. 2018, daňovým dokladem č. 4/2019, 24/2018 a 31/2018 a transakční historií banky. Celkem tak náklady žalobců činí 85 812,20 Kč, které jsou žalovaní povinni zaplatit žalobcům ve lhůtě dle § 160 o. s. ř., když jiná lhůta žádána nebyla, a to k rukám zástupce žalobců dle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín.
Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.