OSKM 16 C 86/2025-233

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem Mgr. Radimem Slezákem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 166 621 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci na náhradě nákladů částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky z titulu bezdůvodného obohacení. Tvrdil, že žalované umožnil disponovat se svým bankovním účtem a žalovaná tohoto oprávnění využila a v období od dubna Anonymizováno do července Anonymizováno z účtu odeslala prostředky žalobce ve výši částka na úhradu svého výlučného dluhu. Žalobce dále tvrdil, že účastníci byli v době od datum do datum manželé. Před uzavřením manželství uzavřeli smlouvu, kterou si pro manželství sjednali režim oddělených jmění. Žili spolu dlouho již před uzavřením manželství, a to i v roce Anonymizováno. Předmětný dluh žalované vznikl ještě před navázáním jejich vztahu a byl exekučně vymáhán. Vedení společné domácnosti dle žalobce nezakládá právní důvod pro hrazení výlučného dluhu žalované. Smyslem společného hospodaření je zajištění běžného chodu domácnosti, úhrada nákladů na bydlení, stravu a potřeby dětí, nikoli převzetí odpovědnosti za výlučné dluhy jednoho z partnerů. Bez významu je námitka žalované, že přispívala na chod domácnosti nepeněžitými plněními (péčí o dítě). Hodnota péče se může promítnout do vyrovnání běžných nákladů na domácnosti a neopravňuje žalovanou přisvojit si výlučné prostředky žalobce k úhradě svého dluhu. Žalobce o tom, že žalovaná z jeho účtu hradí své dluhy věděl. Důvodem, proč tomu nezabránil, byla snaha ochránit domácnost před mobiliární exekucí, která se v minulosti již odehrála a hrozilo její opakování. Žalobce tak nečinil s vůli převzít dluh žalované ani jí prostředky darovat. Naopak v průběhu manželství opakovaně požadoval vrácení peněz, což bylo zdrojem konfliktů. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky do tří dnů od doručení výzvy, k němuž došlo dne datum. Splatnost pohledávky proto nastala dnem datum. Žalovaná dosud nic nezaplatila, přestože jí byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Uvedla, že po celou dobu, kdy byli s žalobcem partnery, používali předmětný účet společně. Na účet žalobce v předmětném období chodily i peněžní prostředky od žalované. Kromě toho společně používali i další účet žalobce u právnická osoba. Prostředky obou účastníků se na účtech mísily a účastníci s nimi hospodařili společně. Tvrdila, že na oba účty přišly výlučné prostředky žalované, které v souhrnu přesahovaly úhradu jejího dluhu. Společné hospodaření v partnerském soužití podle žalované představuje dostatečný právní důvod pro tyto platby. Poskytnutí dispozičního práva k účtu pro žalovanou a dlouhodobé společné hospodaření s prostředky na účtu vytváří dle žalované legitimní očekávání, že jde o společné prostředky určené pro potřeby celé rodiny. V období od datum do datum, kdy žalovaná byla na mateřské a rodičovské dovolené, zajišťovala celodenní péči o jejich společné dítě, což má nepopiratelnou ekonomickou hodnotu. právnická osoba a vedení domácnosti představuje významný ekonomický přínos pro rodinu a hodnota péče musí být zohledněna jako rovnocenná finančním příspěvkům. Na společné účty chodily i příjmy žalované – zejména mateřská a rodičovská a poté i mzda (pracovala na zkrácený úvazek vzhledem k péči o děti) a příjmy ze společného podnikání. Žalovaná dále namítala, že žaloba je účelová, neboť žalobce se jí snaží vyhnout povinnosti platit výživné na společné dítě (již v průběhu smírného řešení této věci navrhoval započtení těchto závazků).

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že jejich manželství trvalo od datum a bylo pravomocně rozvedeno dne datum a že uzavřeli dne datum předmanželskou smlouvu, založenou na č.l. 12 spisu. Z notářského stejnopisu bylo zjištěno, že se účastníci dohodli na úpravě svých budoucích majetkových vztahů v manželství tak, že si sjednávají režim oddělených jmění, tedy režim, kdy jejich společné jmění manželů uzavřením sňatku nevznikne. Z potvrzení (č.l. 13 p.v.) vyplývá, že smlouva byla zapsána do evidence listin o manželském majetkovém režimu a do seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

5. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že na výlučný závazek žalované bylo zaplaceno částka z bankovního účtu vedeného na jméno žalobce. Nesporné bylo i to, že žalobce o tom, že žalovaná takto hradí svůj dluh, věděl.

6. Z usnesení soudního exekutora ze dne datum, č. j. spisová značka (č.l. 14) bylo zjištěno, že pro vymožení předmětného dluhu žalované byla proti ní vedena exekuce.

7. Z protokolu o jednání ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že účastníci rodinnou domácnost zrušili v listopadu Anonymizováno.

8. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne datum (č.l. 16-17) bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení ve lhůtě do tří dnů od doručení výzvy. Z připojeného podacího lístku vyplývá, že výzva byla podána na poště datum, a z dodejky vyplývá, že žalovaná si zásilku vyzvedla datum.

9. Žalobce při účastnickém výslechu vypověděl, že dlouhodobě pracoval jako řidič kamionu v zahraničí, kam jezdil přibližně Anonymizováno let. Potom pracoval krátce v tuzemsku, avšak z finančních důvodů se znovu vrátil k práci v zahraničí, aby zajistil rodinu a splácel dluhy. Na své jméno měl vedeny dva bankovní účty: předmětný účet u Anonymizováno a.s., na který mu chodila výplata a k němuž měli kartu oba účastníci, a účet u Anonymizováno a.s., který zřídil kvůli žalované, protože ta nemohla mít vlastní účet kvůli exekuci. S účtem u Anonymizováno sám nedisponoval a nepamatuje si, že by na něj posílal peníze. Stalo se, že během jeho pracovní cesty provedli exekutoři zásah v jejich domě, museli řešit, jak zachránit vlastní věci. Uvedl, že věděl o tom, že žalovaná prováděla některé platby z jeho účtu, avšak o části plateb, zejména týkajících se účtu u Anonymizováno, se dozvěděl až později. Některé transakce mu byly neznámé. Uvedl, že žalované peníze nikdy nedaroval a požadoval jejich vrácení, což podle něj vyvolávalo mezi nimi konflikty.

10. Žalovaná při účastnickém výslechu vypověděla, že účastnici od začátku vztahu hospodařili společně. Žalobce věděl vždy, co se platilo. Na splácení exekucí byli s žalobcem dohodnuti. Z výplat žalované se žilo a z výplat žalobce se platily šeky. Tak to bylo i ve společném podnikání.

11. Z ostatních provedených důkazů (žádost o splátkový kalendář č.l. 15, tabulka k vyčíslení Anonymizováno č.l. 18-19, výplatní páska č.l. 27-28, rozsudek spisová značka č.l. 43, zpráva Anonymizováno a.s. č.l. 45, výpisy z b.ú. č.l. 46-130, smlouva o bankovních službách č.l. 138-146, žádost o peněžitou pomoc v mateřství č.l. 147, výplatní lístek č.l. 148-158, pracovní smlouva č.l. 159, výplatní lístek č.l. 160, pracovní smlouva č.l. 161-170, zpráva Anonymizováno a.s. č.l. 182-185, obsah připojeného spisu spisová značka, obsah připojeného spisu spisová značka, výpis z ŽR č.l. 198, zpráva a výpis z ŽR č.l. 200-201, sdělení FÚ č.l. 203, sdělení ÚP č.l. 214, potvrzení o pobírání rodičovského příspěvku za rok 2015, 2016, přehled o příjmech a výdajích OSVČ Anonymizováno, Anonymizováno, výpis z veřejné části ŽR ohledně živnostenského podnikání žalované, rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění z roku Anonymizováno, konkrétně datum) soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly pro rozhodnutí podstatné.

12. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Účastníci spolu nejméně od roku Anonymizováno do roku Anonymizováno žili a tvořili společnou domácnost. V době od datum do datum byli manželé, avšak na základě předmanželské smlouvy měli režim oddělených jmění. Žalovaná měla výlučné dluhy z doby před navázáním vztahu s žalobcem a byla proti ní vedena exekuce. Oba účty, které účastníci společně používali, byly proto vedeny na jméno žalobce. Žalovaná k nim měla dispoziční oprávnění. V období od dubna Anonymizováno do července Anonymizováno z účtu žalobce s jeho vědomím odeslala na úhradu svého výlučného dluhu prostředky ve výši částka, aby ochránila společnou domácnost před hrozící mobiliární exekucí, neboť v minulosti již k jedné došlo. Zatímco žalobce pracoval v zahraničí a obstarával většinu příjmů domácnosti, žalovaná zejména pečovala o domácnost a společné nezletilé děti a její příjmy byly podstatně menší. Účastníci se v listopadu Anonymizováno rozešli a ukončili společnou domácnost. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky do tří dnů od doručení výzvy, ke kterému došlo datum. Žalovaná dosud nic nezaplatila, přestože jí byla zaslána předžalobní výzva.

14. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Po právní stránce soud nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z.

20. Z účtu žalobce byl uhrazen výlučný dluh žalované v žalované výši s cílem ochránit společnou domácnost před mobiliární exekucí. Jelikož již v minulosti byla prováděna mobiliární exekuce pro dluh žalované, oba účastníci o exekuci pro vymožení dluhu, o který v této věci jde, věděli, a žalobce věděl i to, že žalovaná svůj dluh z jeho účtu hradí, dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda, že žalobce takto za žalovanou její dluh zaplatí, aby byla domácnost před exekucí ochráněna. K uzavření darovací či jiné smlouvy mezi účastníky nedošlo a nejedná se ani o případ vědomého plnění nedluhu (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Tento spravedlivý důvod však odpadl, když účastníci v listopadu Anonymizováno společnou (rodinnou) domácnost zrušili a rozešli se. Žalovaná se tedy na úkor žalobce o žalovanou částku obohatila, neboť její dluh zanikl splněním, a důvod pro toto plnění následně odpadl. Poskytnuté plnění (žalovanou částku) je žalovaná proto povinna žalobci vydat podle § 2991 o. z.

21. Námitka žalované, že se na předmětném účtu nacházely i její prostředky, není důvodná. Veškeré prostředky, které se nacházely na bankovním účtu žalobce, měly povahu pohledávky žalobce vůči bance, která pro něj účet vedla. Z tohoto hlediska není rozhodné, jaký byl původ těchto prostředků. I v případě, že se na účtu nacházely prostředky, které by jinak patřily žalované (např. pokud byla na účet žalobce vyplacena sociální dávka, jejímž příjemcem byla žalovaná), neznamená to, že by se nejednalo o majetek žalobce (pohledávky vůči bance). Pokud se žalovaná domnívala, že se na účtu nacházely prostředky, které měly patřit jí, mohla se vůči žalobci domáhat vydání bezdůvodného obohacení, případně smluvního nároku, pokud se na uložení prostředků s žalobcem dohodli.

22. Důvodnou není ani námitka, že by se na věc měla analogicky aplikovat úprava vypořádání společného jmění manželů (obecně k vypořádání nesezdaných partnerů po zániku soužití viz STRAKA, Lucie. Možnosti a meze při vypořádání po zániku soužití. Právní rozhledy, 2025, č. hodnota, s. 486.). K otázce majetkových důsledků soužití nesezdaného páru NS v usnesení z datum, sp. zn. spisová značka, vyložil, že „zákon majetkové společenství analogické k společnému jmění manželů neupravuje. Mezi mužem a ženou, kteří spolu žijí v nesezdaném partnerském svazku, nevzniká žádné majetkové společenství obdobné institutu společného jmění, které vzniká jen mezi manžely. I když spolu druh a družka žijí v dlouhotrvajícím vztahu, nabývají majetek každý do výlučného – individuálního vlastnictví anebo do podílového spoluvlastnictví; obdobně též odpovídají za závazky. Vztahy mezi druhem a družkou neupravuje zákon o rodině a nečiní tak ani nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Faktické soužití se skrývá za pojmy jako domácnost, osoba blízká a osoba spolužijící. Druh a družka proto musejí věnovat správě svých majetkových záležitostí větší pozornost nežli manželé a je zcela na jejich uvážení, jakým způsobem budou své majetkové otázky řešit.“ Druh a družka proto musejí věnovat správě svých majetkových záležitostí větší pozornost nežli manželé, a je zcela na jejich uvážení, jakým způsobem budou své majetkové otázky řešit (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

23. Úpravu společného jmění manželů nelze aplikovat ani analogicky, neboť účelem této právní úpravy je to, že manželství požívá zvláštní zákonné ochrany. Tento účel se z povahy věci na nesezdané soužití nevztahuje. Úpravu společného jmění manželů nelze analogicky aplikovat ani pro dobu po uzavření manželství, neboť účastníci se před uzavřením manželství dohodli na režimu oddělených jmění, tedy vznik společného jmění manželů zcela vyloučili, a bylo by proto v rozporu se zásadou autonomie vůli aplikovat na jejich majetkové vztahy analogicky právě úpravu vypořádání společného jmění manželů.

24. Důvodnou není ani námitka, že úhrada dluhu je součástí hospodaření domácnosti a že žalovaná na domácnost přispívala jinak. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uvedl: „Pokud tedy odvolací soud dovodil, že požadavek žalobce není oprávněný jen s ohledem na skutečnost, že účastníci řízení spolu žili v nesezdaném partnerském svazku, je jeho rozhodnutí v rozporu se shora uvedenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Z tohoto důvodu neobstojí v dovolacím přezkumu ani závěr odvolacího soudu, že tak, jak se žalobce podílel možná větší částkou na zvelebování společného domu, pak žalovaná zase hradila jiné společné potřeby a nebylo by spravedlivé a ani morální nyní po skončení soužití vytrhovat jednotlivé vynaložené výdaje a dožadovat se jejich náhrady.“

25. Z výše uvedeného vyplývá, že je třeba rozlišovat běžné hospodaření domácnosti na jedné straně a mimořádné příjmy a výdaje na straně druhé. Vypořádat lze v zásadě pouze mimořádné položky, kam plnění výlučného dluhu jednoho z partnerů v takové výši jako v tomto případě patří. U běžných příjmů a výdajů totiž v průběhu partnerského soužití postupně dochází k naplnění jejich účelu – uspokojení potřeb společné domácnosti. Tento důvod plnění tak již nemůže při rozchodu partnerů odpadnout. Zvyklostem soukromého života odpovídá, že se běžné příjmy a výdaje při rozpadu partnerského soužití nevypořádávají [k relevanci zvyklostí soukromého života při posouzení nároku z bezdůvodného obohacení viz důvodovou zprávu k § 2991 o. z., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod č. 62/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; BRIM, L. Úvod do práva bezdůvodného obohacení. adresa: právnická osoba. Beck, 2022, s. 7; SEDLÁČEK, Dušan. § 2991 [Základní ustanovení]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). adresa: právnická osoba. Beck, 2024, marg. č. hodnota. Dostupné na beck-online.cz.] Taková plnění jsou navíc zpravidla společenskou úsluhou, a o bezdůvodné obohacení se proto vůbec nejedná (ELIÁŠ, J., BRIM, L., ADAMOVÁ, H. Bezdůvodné obohacení. [jméno FO]. Wolters Kluwer (dříve jméno FO) [cit. 2026-2-12]. ASPI_ID MN101CZ. Dostupné z: www.právnická osoba. ISSN 2336-517X.). Vypořádání běžných položek by ani s ohledem na neformálnost rodinných vztahů nebylo možné (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 1762/23).

26. V tomto řízení nelze ani provést zúčtování všech vzájemných práv a povinností účastníků vzniklých za dobu jejich soužití. Předmětem řízení je toliko výše vymezený nárok žalobce (na rozdíl od předchozí právní úpravy, podle které přicházelo v úvahu vzájemné zúčtování vzájemných peněžitých plnění – viz zejména zprávu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu České socialistické republiky ze dne datum, sp. zn. Cpj 34/74, publikovanou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 26/1975, a navazující judikaturu; i podle této judikatury však muselo jít o plnění z téže neplatné nebo zrušené smlouvy). To, že na předmětný účet přišla i plnění pro žalovanou, nelze tedy považovat za vydání bezdůvodného obohacení, neboť zcela absentuje vůle závazek vůči žalobci splnit.

27. V případě bezdůvodného obohacení se jedná o plnění, kde není čas plnění ujednán nebo stanoven (§ 1958 odst. 1 o. z.), věřitel je tak oprávněn požadovat plnění ihned a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). V případě závazků vznikajících jinak než ze smlouvy, je možné výzvu učinit kdykoliv po jejich vzniku; to se týká i bezdůvodného obohacení. Zároveň nelze předem žádat plnění, které v budoucnu teprve vznikne (srov. podobně Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2014). Pohledávka z bezdůvodného obohacení žalobce vznikla v listopadu 2022, kdy účastníci ukončili rodinnou domácnost. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky výzvou z datum, ve které jí stanovil lhůtu k plnění 3 dny od doručení výzvy (tedy delší než lhůta bez zbytečného odkladu). Výzva byla žalované doručena datum, lhůta splatnosti proto uplynula dnem datum. Od následujícího dne se žalovaná nachází v prodlení (§ 1968 o. z.) a od tohoto dne má žalobce právo na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši, tj. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

28. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl (výrok I.).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka (výrok II.). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni provedení úkonu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky částka za jednání s protistranou (první setkání u mediátora) dle § 11 odst. 1 písm. i) a. t. ze dne datum, z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum, z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně šesti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 70 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 70 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 70 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 3 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

30. Náklady řízení je žalovaná povinna v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. nahradit k rukám zástupce žalobce.

31. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo v exekuci.