OSNJ 16 C 397/2022-234

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_006⟫ pro zrušení a vypořádání spoluvlastnického práva k nemovitostem

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, a to k pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. 247, rod. dům v části obce adresa, a k pozemku parc. č. hodnota, to vše v obci adresa, katastrálním území adresa, zapsané v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště jméno FO, na listu vlastnictví č. hodnota, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej nemovitostí označených ve výroku I. tohoto rozsudku ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky podle výše jejich spoluvlastnického podílu, tedy tak, že každému připadne jedna polovina z tohoto výtěžku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení částku ve výši částka na účet Okresního soudu v adresa-Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení částku ve výši částka na účet Okresního soudu v adresa-Anonymizováno/Anonymizováno, variabilní symbol var. symbol, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k (níže uvedeným) nemovitostem. V žalobě uvedla, že účastníci jsou podíloví spoluvlastníci pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, v části obce adresa, a pozemku parc. č. hodnota, to vše v obci adresa, katastrálním území adresa, zapsané v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště jméno FO, na listu vlastnictví č. hodnota, o velikosti spoluvlastnických podílů id. ½ pro každého z nich. Upozornila, že na základě žaloby žalované probíhalo u Okresního soudu v jméno FO pod sp. zn. spisová značka řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, přičemž žalovaná vzala tuto žalobu zpět a Okresní soud svým usnesením ze dne datum řízení přes nesouhlas žalobkyně zastavil s odůvodněním, že tento nesouhlas nepředstavuje vážný důvod, protože žalobkyně může řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zahájit kdykoli sama. Žalobkyně proto nyní poté, co byla vyznačena doložka právní moci na usnesení o zastavení řízení, podává tuto žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Dále uvedla, že se stala vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na základě usnesení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, o udělení příklepu, ze dne datum, č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum a žalovaná se stala vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na základě smlouvy o převodu nemovitostí ze dne datum, kolaudačního rozhodnutí ze dne datum a ohlášení zániku SJM ze dne datum. Žalobkyně nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví se žalovanou, protože žalovaná žalobkyni neustále a nepřetržitě brání ve výkonu spoluvlastnického práva tím, že žalobkyni znemožňuje vstup do nemovitostí a jejich spoluužívání. Žalobkyně proto proti žalované podala k Okresnímu soudu v jméno FO již dvě žaloby o zaplacení bezdůvodného obohacení spočívajícího v tom, že žalovaná nadužívá svůj spoluvlastnický podíl. Žalovaná podle žalobkyně tedy evidentně nechce žalobkyni umožnit spoluužívat nemovitost a žalobkyně za této situace nemá zájem na zachování podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně již v předchozím řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví uváděla, že pro případ, že bude napevno zjištěno, že nemovitosti nelze reálně rozdělit, když žalobkyně sama toto neví, neboť nemá do domu přístup, tak že navrhuje, aby byly nemovitosti přikázány do jejího vlastnictví, neboť je hodlala využít pro ubytování svého pracovníka pana jméno FO, který vykonává správu a údržbu nemovitostí žalobkyně v adresa a jinde, a že žalobkyně by tímto chtěla svému zaměstnanci vyjít vstříc. Vzhledem k plynutí času však žalobkyně není schopna přesně a definitivně uvést, zda i v době vyhlášení rozsudku bude toto platit nebo zda v tu dobu bude nemovitost potřebovat pro jiného svého pracovníka, když z logiky věci tyto potřeby bydlení jednotlivých osob se v čase mění a vyvíjejí; v průběhu sporu pak žalobkyně uvedla, že již nemá zájem stát se (výlučným) vlastníkem předmětných nemovitostí. Dále zdůraznila, že žalovaná již v předchozím řízení poukazovala na to, že nemovitosti mají být přikázány do jejího vlastnictví. Co se týká přiměřené náhrady za vypořádání podílového spoluvlastnictví, žalobkyně uvádí, že v předchozím řízení byl soudem ustanoveným znalcem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, tituly za jménem zpracován dne datum znalecký posudek č. hodnota-401/2022, podle kterého činí hodnota spoluvlastnického podílu ve výši ½ na předmětných nemovitostech částku 2 adresa Kč a dále upozornila, že v katastru nemovitostí jsou k tíži spoluvlastnického podílu žalované zapsána zástavní práva: ve prospěch právnická osoba., adresa, IČ: IČO, pro pohledávku ve výši částka; zástavní právo soudcovské pro pohledávku ve výši částka ve prospěch OSSZ jméno FO; zástavní právo soudcovské pro pohledávku ve výši částka ve prospěch OSSZ jméno FO; zástavní právo soudcovské pro pohledávku ve výši částka ve prospěch OSSZ jméno FO; zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu, Celní úřad pro Plzeňský kraj, ve výši částka.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne datum, v němž uvedla, že společně se svým (bývalým) manželem jméno FO nabyla na základě Smlouvy o převodu nemovitosti RI 1855/1989 kupní ze dne datum za trvání manželství následující nemovité věci, a to: pozemek parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. Anonymizováno, rod. dům; pozemek parc. č. hodnota, zahrada; to vše zapsáno na LV č. hodnota pro obec a k.ú. adresa, jméno FO (dále též „Nemovitosti“). Rozsudkem Okresního soudu v jméno FO č.j. spisová značka ze dne datum bylo manželství jméno FO a jméno FO pravomocně rozvedeno. Jelikož po rozvodu nedošlo do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou, ani nebyl do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, nastala ohledně předmětných Nemovitostí, v souladu s tehdejším ustanovením §150 odst. 4 zák. č. 40/1964, občanský zákoník, zákonná domněnka, že Nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Nemovitosti tvoří soubor prostorově navazujících věcí, které jsou hospodářsky spjaty, neboť se jedná o pozemek, na kterém je umístěn rodinný dům, na který bezprostředně navazuje druhý pozemek jako zahrada. Nemovitosti jsou užívány za účelem uspokojení bytové potřeby žalované. Jelikož měl jméno FO v době po rozvodu finanční problémy, rozhodla se žalovaná Nemovitosti udržovat a zvelebovat svým vlastním nákladem. Žalovaná tak v rodinném domě č.p. 247 nechala na vlastní náklad vyměnit všechna okna, tento dům sama uklízí a udržuje. Dále zakoupila skleník a bazén umístěný na Nemovitostech. Žalovaná se rovněž stará o obhospodařování zahrady, když výlučně sama seká trávu, tuto odváží a zahradu udržuje. V důsledku finančních problémů jméno FO byla posléze na spoluvlastnický podíl jméno FO na Nemovitostech vedena exekuce. Dne datum vydal soudní exekutor tituly před jménem jméno FO usnesení o příklepu č.j. spisová značka, kterým udělil vydražiteli, společnosti Jméno žalobkyně., příklep na vydražený ideální spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na Nemovitostech. Žalovaná podala proti usnesení o příklepu odvolání. Krajský soud v adresa svým usnesením č.j. spisová značka ze dne datum usnesení soudního exekutora potvrdil. Proti tomuto usnesení podala žalovaná dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum odmítnuto. Posléze se žalovaná prostřednictvím dopisu ze dne datum obrátila na vydražitele s výzvou ohledně dočasného nájmu a následného odprodeje vydraženého podílu na Nemovitostech, to vše za tržní cenu. Na tuto žádost reagovala žalobkyně přípisem ze dne datum tak, že nemá zájem vydražený podíl na Nemovitostech žalované ani prodat, ani pronajmout. Žalobkyně dále žalované sdělila, že má zájem vydražený podíl na Nemovitostech užívat. Žalovaná v rámci snahy o smírné vyřešení věci uhradila žalobkyni za jméno FO částku odpovídající tržnímu nájemnému za užívání vydraženého podílu a znovu se na žalobkyni obrátila s dotazem, zda by byla ochotna umožnit jí vydražený podíl užívat za tržní nájemné, případně jej odprodat, když podle znaleckého posudku, který si žalovaná nechala zpracovat, není možné reálné rozdělení Nemovitostí tak, aby je mohli užívat dva cizí lidé. Žalovaná se snažila celou dobu jednat se žalobkyní slušně a vstřícně. Na to reagovala žalobkyně tak, že na žalovanou podala žalobu k nadepsanému soudu na vydání bezdůvodného obohacení spočívající v zaplacení obvyklého nájemného za údajné užívání vydraženého podílu jméno FO. Věc byla vedena před nadepsaným soudem pod sp. zn. spisová značka a naposledy pod sp. zn. spisová značka. Při jednání před nadepsaným soudem ve věci sp. zn. spisová značka dne datum nabídla žalobkyni smírné vypořádání podílového spoluvlastnictví na základě vzájemné písemné dohody tak, aby nebylo nutno pokračovat v tomto soudním řízení. Tento návrh žalobkyně odmítla. Dle názoru žalované žalobkyně o Nemovitosti skutečný zájem nikdy neměla ani nemá a pouze spekuluje, jak z nastalé situace vytěžit. Žalobkyně nepotřebuje uspokojit svou bytovou potřebu a sídlo v obchodním rejstříku již zapsáno má. Žalovaná si nedokáže představit, že by Nemovitosti užívala společně se žalobkyní, či jinou cizí osobou. Bylo tak evidentní, že se žalovaná a žalobkyně na vypořádání podílového spoluvlastnictví k Nemovitostem nedomluví. Z uvedeného důvodu podala žalovaná k nadepsanému soudu dne datum žalobu na vypořádání podílového spoluvlastnictví, přičemž věc byla vedena pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná za účelem určení, zda je možné Nemovitosti reálně rozdělit a dále za účelem určení tržní hodnoty vydraženého spoluvlastnického podílu, nechala zpracovat znalecký posudek č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum, zpracovaný znalcem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, tituly za jménem. Z předmětného posudku se podává, že Nemovitosti nelze reálně rozdělit (viz str. 8, bod C. Rekapitulace, bod 2. znaleckého posudku). Z technického hlediska totiž nelze uvažovat o plnohodnotném rozdělení domu č.p. 247. Nemovitosti jako celek navíc slouží účelu zajištění bytové potřeby žalované. Žalovaná proto v citované žalobě navrhovala, aby nadepsaný soud přikázal podíl na Nemovitostech vydražený žalobkyní, tj. ideální spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na Nemovitostech, žalované, a to za peněžitou náhradu poskytnutou žalobkyni. Ze znaleckého posudku č. hodnota-510/2020 ze dne datum vyplynulo, že obvyklá, tržní cena spoluvlastnického podílu žalobce na Nemovitosti představuje částku částka. Tuto částku byla žalovaná ochotna žalobkyni uhradit za vypořádání jeho podílu na Nemovitostech. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně podíl vydražila za částku částka, bylo navrhované vypořádání pro žalobkyni výhodné, neboť takto se její podíl od datum (udělení příklepu) do doby podání žaloby zhodnotil o částku částka. Přikázáním Nemovitostí do vlastnictví žalované by zůstaly Nemovitosti účelně využity, neboť by nadále uspokojovaly bytovou potřebu žalované a jejich hospodářský účel by tak byl naplněn. Ve prospěch žalované rovněž svědčila (a stále svědčí) skutečnost, že tyto Nemovitosti užívá již od roku 1989, tyto trvale obhospodařuje, udržuje a zajišťuje investice do nich. Žalovaná rovněž disponovala dostatečnými prostředky k poskytnutí peněžité náhrady žalobkyni za její spoluvlastnický podíl na Nemovitostech. Naopak žalobkyně v domě nebydlí a nikdy nebydlela, na nákladech spojených s péčí o Nemovitosti se žádným způsobem nepodílela ani nepodílí a potřebu bydlení uspokojovat nepotřebuje. V důsledku zahájení (aktuálně stále probíhající) války na Ukrajině a v důsledku následků pandemie způsobené podezřelý výraz Covid-19 došlo k turbulentnímu vývoji cen na trhu s nemovitostmi, když toto bylo rovněž způsobeno hyperinflací a dále objektivně celosvětově předpokládaným nedostatkem ropy, plynu a jiných surovin. Uvedený sled události měl za následek, že žalobkyně požadovala zpracování dodatku ke znaleckému posudku, který původně k žalobě přiložila žalovaná, a to za účelem určení aktuální ceny vypořádávaného podílu. Žalovaná posléze obdržela společně s přípisem nadepsaného soudu znalecký posudek č. hodnota-401/2022 ze dne datum. Z předmětného znaleckého posudku vyplynulo, že hodnota spoluvlastnického podílu ve výši ½ činí částka. S ohledem na skutečnost, že oproti znaleckému posudku č. hodnota-510/2020 ze dne datum, ze kterého se podává, že obvyklá, tržní cena spoluvlastnického podílu žalobkyně na Nemovitosti představuje částku částka, došlo cca za rok a půl k navýšení ceny podílu na Nemovitostech o přibližně 82 %, čímž se podstatně změnil skutkový stav oproti stavu v době podání žaloby. Žalobkyni proto nezbylo jinak, než vzít žalobu v celém rozsahu zpět. Dále žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že spekulativním jednáním osob jméno FO (zřejmě jednatel žalobkyně) v tandemu s jméno FO (zřejmě jediný člen představenstva společnosti právnická osoba., IČ IČO, kterážto společnost je jediným společníkem žalobkyně) se zabýval internetový zpravodajský portál seznam.cz (v rámci pořadu „Záhady jméno FO“), který na svých internetových stránkách zveřejnil dne datum a dne datum články, ve kterých popsal způsob pořizování nemovitých věcí a následné jednání výše citovaných osob. Ze shora uvedených článků a pořadů vyplývá, že žalobkyně se velmi pravděpodobně zabývá spekulativními nákupy nemovitých věcí a posléze využívá svízelné situace osob, které se ocitnou v patové situaci. Jinými slovy řečeno, žalobkyně velmi pravděpodobně disponuje celou řadou nemovitých věcí ve svém vlastnictví a nemá aktuální potřebu vypořádávat spoluvlastnictví k předmětným Nemovitostem. Ze shora uvedeného žalovaná dovozuje, že žalobkyně žádá o vypořádání spoluvlastnictví zjevně v nevhodnou dobu a dále zjevně k újmě žalované ve smyslu § 1140 odst. 2 OZ. V rámci argumentace nevhodnou dobou pak žalovaná znovu zdůraznila, že v důsledku zahájení (aktuálně stále probíhající) války na Ukrajině a v důsledku následků pandemie způsobené podezřelý výraz Covid-19 došlo k obecně známému turbulentnímu vývoji cen na trhu s nemovitostmi, když toto bylo rovněž způsobeno hyperinflací a dále objektivně celosvětově předpokládaným nedostatkem ropy, plynu a jiných surovin. Uvedený sled události měl za následek, že žalovaná požadovala zpracování dodatku ke znaleckému posudku, který původně k žalobě přiložila žalovaná, a to za účelem určení aktuální ceny vypořádaného podílu. Tento dodatek potvrdil, že vývoj cen nemovitostí je zjevně nepředvídatelný. Na druhou stranu lze podle žalované předpokládat, že uvedené okolnosti jsou přechodného rázu a lze očekávat, že přibližně za rok či dva dojde k ustálení nastolené turbulentní situace, a to zejména s ohledem na, do budoucna očekáváné, ukončení války na Ukrajině. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně se zjevně snaží vytěžit z nepříznivé situace na straně žalované, když její příjmy byly výrazně zasaženy probíhající válkou na Ukrajině a majetkové poměry ovlivněny aktuálními turbulencemi v cenách, které se projevují v nárustu cen potravin, materiálů, nemovitostí, surovin, dále v důsledku post covidových opatření, inflace, apod. Žalovaná uvádí, a shora uvedené to i potvrzuje, že od počátku měla v úmyslu vypořádat si se žalobkyní podílové spoluvlastnictví k jejímu spoluvlastnickému podílu, avšak nikoli v současné, objektivně nepříznivé a nepředvídatelné době. Podle žalované je podání žaloby ze strany žalobkyně rovněž zjevným zneužitím práva, když tato nepotřebuje ani uspokojit svou bytovou potřebu, ani nemá potřebu aktuálně vypořádat své podílové spoluvlastnictví, do kterého vstoupila zcela dobrovolně v roce 2020. S ohledem na vše shora uvedené proto žalovaná navrhuje, aby nadepsaný soud ze shora uvedených důvodů žalobu zamítl v celém rozsahu. Jinak žalovaná navrhla, aby soud na základě znaleckým posudkem určené tržní ceny Nemovitosti přikázal za náhradu do jejího vlastnictví, a to v souladu s ustálenou judikaturou a doktrinálním výkladem.

3. Po provedeném dokazování vzal soud z jednotlivých důkazů za zjištěné následující skutečnosti:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. 247 v obci adresa a pozemku parc. č. hodnota, vše zapsané na LV č. hodnota u právnická osoba Moravskoslezského kraje, Katastrální pracoviště adresa a obec adresa.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV č. hodnota, k.ú. adresa ke dni datum dále vyplývá, že nemovitosti jsou zatíženy zástavním právem soudcovským ve prospěch České republiky, Okresní správy sociálního zabezpečení, a to na základě listiny usnesení soudu o nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva č.j. spisová značka ze dne datum, č.j. spisová značka ze dne datum a č. j. spisová značka ze dne datum.

6. Ze správy Celního úřadu pro Plzeňský kraj ze dne datum vyplývá, že pohledávka za daňovým subjektem jméno FO, pro kterou bylo zřízeno zástavní právo, č.j. 1459/2008–186100–021 zanikla ke dni datum. Jejím zánikem zaniklo i zřízené zástavní právo. Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení jméno FO ze dne datum vyplývá, že OSSZ jméno FO vůči povinné jméno FO neeviduje žádnou splatnou pohledávku. Pohledávky, které jsou evidovány vůči dlužníků jméno FO, jsou zajištěny soudcovským zástavním právem ve věci č.j. spisová značka, kdy tyto pohledávky již byly uhrazeny a dále soudcovským zástavním právem zřízeným na základě usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka a ze dne datum, č.j. spisová značka, které obě dosud nebyly uhrazeny. Z úředního záznamu ze dne datum vyplývá, že telefonicky sdělila tituly před jménem jméno FO OSSZ jméno FO, že soudcovské zástavní právo č.j. spisová značka zřízené usnesením ze dne datum a soudcovské zástavní právo č.j. spisová značka zřízené usnesením ze dne datum bylo nařízeno k uspokojení pohledávek za jméno FO, bývalým manželem žalobkyně, které dosud nebyly uhrazeny; podle tituly před jménem jméno FO by si žalobkyně mohla vyžádat vystavení kvitance za účelem výmazu soudcovského zástavního práva z katastru nemovitostí ve všech třech případech, neboť OSSZ se domnívá, že zápisy soudcovských zástavních práv katastru nemovitostí by bylo možno vymazat.

7. Ze znaleckého posudku číslo 3496/2024 vypracovaného znalcem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem ze dne datum vyplývá, že obvyklá cena předmětných nemovitostí s uvedenými věcnými právy v části C/LV je ve výši částka (znalec také dospěl k závěru, že zástavní práva evidovaná v části C/LV nejsou závadou na nemovité věci, která by měla významný vliv na výši jejich ceny).

8. Ze znaleckého posudku číslo hodnota–16/2023 ze dne datum vypracovaného ustanoveným znalcem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem vyplývá, že reálně rozdělit předmětné nemovité věci na dvě samostatné ve smyslu dvou rodinných domů se samostatnými čísly popisnými nelze. Rodinný dům lze podle znalce rozdělit na dvě bytové jednotky, včetně příslušenství a pozemků s tím, že náklady na takovouto realizaci by představovaly částku ve výši částka.

9. Z potvrzení o vedení účtu ze dne datum vyplývá, že na účtu žalované u právnická osoba č. č. účtu byla ke dni potvrzení částka zůstatku ve výši částka a z potvrzení právnická osoba vyplývá, že na účtu jméno FO (syna žalované) byla ke dni datum částka ve výši částka.

10. Ze svědecké výpovědi syna žalované, jméno FO, vyplývá, že již dříve jej oslovila matka ve věci vyplacení vypořádacího podílu k předmětným nemovitostem, a v té době byli schopni nějakým způsobem ty peníze dát do kupy, nicméně momentálně tuto možnost svědek nemá.

11. Ze zprávy právnická osoba ze dne datum vyplývá, že na účtu žalované č. č. účtu je částka zůstatku ve výši částka.

12. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k předmětným nemovitostem na základě usnesení Exekutorského úřadu adresa, č.j. spisová značka ze dne datum soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, kterým byl udělen žalobkyni příklep na vydražený ideální spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 na shora uvedených nemovitostech. Z usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. spisová značka ze dne datum vyplývá, že Nejvyšší soud odmítl dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, kterým bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa ze dne datum, č.j. spisová značka o udělení příklepu v dražbě nemovitých věcí.

13. Z rozhodnutí rady právnická osoba v adresa ze dne datum vyplývá, že rada právnická osoba v adresa schválila převod nemovitostí kupní smlouvou sepsanou dne datum na Státním notářství v jméno FO mezi prodávajícím jméno FO a manželi jméno FO a Jméno žalované. Jednalo se o hospodářskou budovu na st. parc. č. hodnota a parc. č. hodnota zahrada v k.ú. adresa. Podle rozhodnutí o odstranění stavby odbor výstavby MěNV adresa dne datum rozhodl o povolení odstranění stavby hospodářské budovy na pozemku parc. č. hodnota v k.ú. adresa. Podle rozsudku zdejšího soudu, č.j. spisová značka ze dne datum bylo rozvedeno manželství jméno FO a žalovaného jméno FO, když toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Podle znaleckého posudku číslo hodnota–Anonymizováno/Anonymizováno, podle stavu ke dni datum byla cena předmětných nemovitostí odhadnuta znalcem tituly před jménem jméno FO na částku částka. Z dopisů ze dne datum, datum a datum vyplývá, že žalovaná měla zájem odkoupit od žalobkyně předmětný podíl na shora uvedených nemovitostech. Z usnesení zdejšího soudu č.j. spisová značka, vyplývá, že mezi účastníky byl schválen smír, na základě něhož se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání spoluvlastnického podílu k předmětným nemovitostem. Podle znaleckého posudku č. hodnota–129/2021 tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem ze dne datum vyplývá, že tržní hodnota měsíčního nájemného ve výši spoluvlastnického podílu u předmětných nemovitostí činí částka. Roční hodnota tohoto nájemného pak částka. Mezi stranami nebylo sporné, že předmětné nemovitosti užívá výlučně žalovaná, hospodaří na nich a udržuje je. Ze smlouvy o dílo číslo hodnota vyplývá, že žalovaná uzavřela jakožto objednatel se zhotovitelem DEC – PLAST právnická osoba. smlouvu na zhotovení a montáž plastových výrobků, a to dne datum, včetně dodatku číslo jedna k této smlouvě ze dne datum. Dále žalovaná uzavřela coby objednatel se stejnou společností smlouvu o dílo č. hodnota, rovněž na zhotovení a montáž plastových výrobků v souladu s cenovou nabídkou ze dne datum a dále smlouvu o dílo č. hodnota ze dne datum a dále uzavřela smlouvu o dílo jakožto objednatel se zhotovitelem právnická osoba. na komplexní dodávku bazénu Calypso dne datum. K těmto smlouvám jsou rovněž doloženy zálohové faktury. Dále uzavřela smlouvu o dílo číslo hodnota se společností DEC – PLAST právnická osoba. ze dne datum. Z faktury ze dne datum vyplývá, že žalovaná platila společnosti Lanit plast, s r. o. částku ve výši částka za skleník a automatický otvírač střešního okna.

14. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka vyplývá, že žalovaná podala u zdejšího soudu žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, a to dne datum, přičemž toto řízení bylo zastaveno usnesením č. j. spisová značka ze dne datum z důvodu zpětvzetí. V řízení byl předložen znalecký posudek k ocenění předmětných nemovitých věci ze dne datum, který stanovil obvyklou cenu spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na předmětných nemovitostech na částku ve výši částka a dále byl v řízení vypracován znalecký posudek ze dne datum, který stanovil obvyklou cenu spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na předmětných nemovitostech na částku ve výši částka.

15. Soud neprovedl důkazy internetovými články, které se týkají tzv. spekulativních nákupů nemovitostí, stejně jako neprovedl důkaz v podobě zjištění počtu nemovitostí, které vlastní žalobkyně a zjišťování týkající vlastnické struktury žalobkyně (č.l. 152v, 153-160 spisu), neboť jejich provedení neshledal pro právní hodnocení věci významným (viz níže v rámci právního hodnocení věci).

16. Shora provedené důkazy nejsou ve vzájemných rozporech (pokud se týká prokazování solventnosti, vyjadřuje se soud níže v rámci právního hodnocení) a umožňují učinit jednoznačný závěr o skutkovém stavu: Žalovaná společně se svým manželem jméno FO koupila dne datum hospodářskou budovu na st. parc. č. hodnota a parc. č. hodnota zahrada v k.ú. adresa. Tuto budovu manželé zbourali a následně vystavěli rodinný dům. Manželství žalované a jméno FO bylo rozvedeno ze dne datum a manželé poté nijak nevypořádali majetek ze zaniklého SJM. Po třech letech od právní moci rozsudku o rozvodu manželství se tak každý z nich stal podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí o velikosti podílu ½. Žalobkyně se o nemovitosti starala, udržovala je, investovala do nich a užívala je. Spoluvlastnický podíl manžela pak nabyla v dražbě na základě usnesení Exekutorského úřadu adresa, č.j. spisová značka ze dne datum žalobkyně. Žalovaná a nový spoluvlastník (žalobkyně) se nedokázaly dohodnout na užívání předmětných nemovitostí ani na jejich vypořádání. Vedly mezi sebou spor o vydání bezdůvodného obohacení za nadužívání spoluvlastnického podílu žalobkyně žalovanou, v němž uzavřely soudní smír. V roce 2020 byla také podána současnou žalovanou žaloba o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, řízení však bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby; v uvedeném řízení byla zjištěna cena předmětných nemovitostí ve výši částka v roce 2020 a v roce 2022 to bylo již částka. Současná obvyklá cena předmětných nemovitostí činí částka, přičemž soudcovská zástavní práva, která na nemovitostech stále váznou (pro dluhy bývalého manžela žalované) neovlivňují cenu nemovitostí. Žalobkyně nemá zájem o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, zato žalovaná ano, avšak nemá dostatečné prostředky, aby vyplatila žalobkyni vypořádací podíl.

17. Podle ustanovení § 1140 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jako o.z.), nemůže nikdo být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

18. Podle ustanovení § 1143 občanského zákoníku, nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodně o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

19. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

20. Podle ustanovení § 1147 občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

21. Podle ustanovení § 8 občanského zákoníku, zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

22. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení občanského zákoníku, když v řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to: pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba č.p. 247, rod. dům v části obce adresa, a k pozemku parc. č. hodnota, to vše v obci adresa, katastrálním území adresa, zapsané v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště jméno FO, na listu vlastnictví č. hodnota, o velikosti spoluvlastnického podílu ½, přičemž (přinejmenším) žalobkyně nemá zájem na setrvání ve spoluvlastnictví.

23. Předtím, než se soud zabýval jednotlivými způsoby vypořádání spoluvlastnického vztahu účastníků k předmětným nemovitostem, bylo nejprve třeba, s ohledem na námitky žalované, zjistit, zda nejsou dány důvody pro zamítnutí žaloby ve smyslu ust. § 1140 odst. 2 o.z., popř. ve smyslu ust. § 8 o.z., neboť pokud by takové výjimečné důvody existovaly, zůstal by spoluvlastnický vztah zachován a úvaha o způsobech vypořádání by byla bezpředmětná (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

24. Žalovaná přitom předně namítala nevhodnost doby, ve které je vypořádání navrhováno, když zdůraznila, že v důsledku zahájení (aktuálně stále probíhající) války na Ukrajině a v důsledku následků pandemie způsobené podezřelý výraz Covid-19 došlo k obecně známému turbulentnímu vývoji cen na trhu s nemovitostmi, když toto bylo rovněž způsobeno hyperinflací a dále objektivně celosvětově předpokládaným nedostatkem ropy, plynu a jiných surovin. Na druhou stranu lze podle žalované předpokládat, že uvedené okolnosti jsou přechodného rázu a lze očekávat, že přibližně za rok či dva dojde k ustálení nastolené turbulentní situace, a to zejména s ohledem na, do budoucna očekáváné, ukončení války na Ukrajině. K uvedenému soud nejprve předestírá judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž pro posouzení doby nevhodné ke zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z. jsou rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoliv osobní poměry spoluvlastníka (spoluvlastníků); nevhodná doba je tedy objektivní, mimo spoluvlastníky ležící a vůči všem stejně působící okolnost, která činí zrušení spoluvlastnictví nevýhodným nebo neúčelným (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka). Zároveň Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích uvedl, že zásadní změna v ceně společné věci může být v poměrech konkrétního případu důvodem pro „nevhodnost doby“ zrušení spoluvlastnictví, současně však zdůraznil, že tímto důvodem nemůže být přirozený rodné přijmení na realitním trhu, přičemž totéž platí i o okolnostech peněžního či ekonomického prostředí, kam patří i inflační vývoj, jenž je přirozeným parametrem tohoto ekonomického prostředí a jehož vývoj lze jen obtížně prognózovat či odhadovat jak z hlediska vývoje, tak i časového trvání. Proto je také zamítnutí žaloby pro nevhodnou dobu chápáno jako výjimka z pravidla, podle kterého nelze nikoho nutit k setrvání ve spoluvlastnickém vztahu (cit. rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka). V poměrech projednávané věci lze sice konstatovat, že mezi lety 2020 a 2022 se výše obvyklé ceny nemovitostí výrazně zvýšila (o částka, tj. o cca 82%), což mohlo souviset s ekonomickou situací uvedeného období, jež mohla být ovlivněna pandemií covid-19 v letech 2020 až 2022, případě zahájením konfliktu na Ukrajině v únoru 2022, nicméně v posledních více než třech letech předcházejících tomuto rozhodnutí zůstala cena předmětných nemovitostí prakticky stejná, resp. se jen mírně zvýšila (v červenci roku 2022 byla ve výši částka, nyní je ve výši částka). Tedy za situace, kdy již několik let neexistují žádná opatření pandemického charakteru, konflikt na Ukrajině stále trvá a nelze nijak předvídat jeho další vývoj, a kdy je všeobecně známo, že dodávky energií jsou stabilní a ceny energií se (opět) snížily, zatímco ceny nemovitostí zaznamenávají za dobu posledních tří let mírný nárůst (jak ukazuje hodnota předmětných nemovitostí v čase), lze současnou situaci na realitním trhu zjevně považovat za stabilní (přirozenou) a případné úvahy o tom, že lze očekávat náhlé snížení cen nemovitostí v souvislosti s ukončením konfliktu na Ukrajině, by nutně byly čirou spekulací. Přirozený rodné přijmení realitního trhu pak není ani dle Nejvyššího soudu důvodem pro zamítnutí žaloby pro „nevhodnost doby“. Z uvedeného pak považuje soud za vhodné zdůraznit, že uvedená argumentace žalované ve spojení s nemožností predikce dalšího vývoje při jeho současné stabilitě pomíjí podmínku přechodnosti poměrů ovlivňujících cenu předmětných nemovitostí, k čemuž soud také poznamenává, že i pokud by snad ceny nemovitostí byly na svém maximu a v dalším vývoji by mohly klesat (což, jak výše opakovaně zdůraznil, v žádném případě nelze nijak predikovat, a to ani ve vztahu k jejich výši, ani co do časového určení), pak, za situace, kdy jednání žalované v rámci její investiční činnosti není považováno za morálně závadné (viz níže), a při vědomí zákonem výslovně zdůrazněné maximy, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 1 o. z.), nelze po žalované v poměrech dané věci, kdy žalovaná žalobkyni neumožnuje nemovitosti jakkoliv užívat, požadovat, aby na neznámo jak dlouhou dobu setrvávala ve spoluvlastnictví do možného (nikoliv však jistého) poklesu cen nemovitostí, což by mimo jiné bylo v přímém rozporu s podstatou investičního jednání žalobkyně. Uvedenou úvahou zároveň soud nepopírá právo žalované na bydlení, když výše vypořádacího podílu, který žalovaná obdrží (viz níže) je v současných poměrech naprosto dostačující k pořízení nového vlastního bydlení, a ani možnost „nezrušení“ spoluvlastnictví v nevhodnou dobu, ale pouze opakovaně zdůrazňuje podmínku dočasnosti existence objektivních podmínek v kontextu s nepředvídatelností jejich dalšího vývoje a v kontextu s právy a povinnostmi vyplývajícími ze spoluvlastnictví věci.

25. Žalovaná dále v rámci své argumentace ust. § 1140 odst. 2 o.z. namítla „újmu na straně žalované“, kdy žalobkyně se podle ní zjevně snaží vytěžit z nepříznivé situace žalované, jejíž příjmy byly výrazně zasaženy probíhající válkou na Ukrajině a majetkové poměry ovlivněny aktuálními turbulencemi v cenách, a také zmínila důsledek post covidových opatření, inflace apod., přičemž obecně odkázala na nárůst cen potravin, materiálů, nemovitostí, surovin, atd. Patrně se tak mělo jednat o argument subjektivními poměry žalované, pro které by mohlo při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dojít k újmě některého spoluvlastníka, které mají mít ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu rovněž přechodnou povahu (k tomu srov. rozhodnutí NS ČR sp.zn. spisová značka). Argumentace žalované v uvedeném směru však postrádá konkrétní tvrzení o tom, jak konflikt na Ukrajině, případě post covidová opatření její osobní situaci změnila, a že se jedná o důsledek toliko dočasný (přechodný). Naopak je zjevné, že žalovaná naráží na všeobecný nárůst cen potravin, energií, resp. nákladů na bydlení apod. ve srovnání s výší příjmů, k čemuž byl již výše citován názor Nejvyššího soudu, podle něhož okolnosti peněžního či ekonomického prostředí, kam patří i inflační vývoj, lze jen obtížně prognózovat či odhadovat jak z hlediska vývoje, tak i časového trvání; k čemuž lze jen doplnit, že jakákoliv současná predikce vývoje příjmů v porovnáním s vývojem cen potravin, energií, a tím spíše dočasnosti současného stavu a jeho vázanosti na konflikt na Ukrajině, by byla čirou spekulací, jak uvedl soud již výše, nehledě na skutečnost, že fakticky zde žalovaná opakuje argumentaci objektivními důvody pro zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádaní spoluvlastnictví (viz výše nevhodná doba), nikoliv svými subjektivními poměry.

26. Namítala-li žalovaná zjevné zneužití práva ze strany žalobkyně, když tato nepotřebuje ani uspokojit svou bytovou potřebu, ani nemá potřebu aktuálně vypořádat své podílové spoluvlastnictví, do kterého vstoupila zcela dobrovolně v roce 2020, pak soud odkazuje rovněž na rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož zamítnutí žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pro zjevné zneužití práva se v obecné rovině může prosadit například tam, kde by se jednalo o důvody, které by neopodstatňovaly zamítnutí žaloby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z důvodů uvedených v § 1140 odst. 2 o. z., ale šlo by ze strany spoluvlastníka domáhajícího se zrušení spoluvlastnictví o zjevné zneužití práva. Dále Nejvyšší soud vysvětlil, že za zneužití práva lze považovat výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu, resp. se projevující jako rozpor mezi užitkem oprávněného, k němuž výkon práva skutečně směřuje, a užitkem oprávněného, pro nějž je právo poskytnuto, který v krajní podobě může nabýt povahu tzv. šikany, která je výkonem práva za účelem poškození druhé strany. Současně pak Nejvyšší soud zdůraznil, že již samotná podstata spoluvlastnického poměru je z povahy věci spojena vždy s nutností vědomí, že o společných záležitostech týkajících se společných věcí rozhodují vždy spoluvlastníci, kteří namnoze nemusí vystupovat jednotně a mohou zastávat i odlišné názory, a stejně tak si každý ze spoluvlastníků musí být vědom, že druhý spoluvlastník může kdykoliv uplatnit právo na zrušení spoluvlastnictví (nejsou-li splněny předpoklady odkladu zrušení spoluvlastnictví). Otázku možného zneužití práva při uplatnění požadavku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nadto nutno vždy nahlížet primárně také z hlediska zákonem výslovně zdůrazněné maximy, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 1 o. z.) se zákonem stanovenými výjimkami reflektujícími toliko dočasné okolnosti (§ 1140 odst. 2 o. z.), z čehož vyplývá, že zjevné zneužití práva domáhat se likvidace spoluvlastnického poměru bude v praxi záležitostí zcela výjimečnou (cit. rozhodnutí NS ČR spisová značka). V kontextu s uvedeným pak soud dále připomíná rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp.zn. spisová značka), v němž byla projednávaná skutkově obdobná věc, a v němž dovolací soud mimo jiné zdůraznil, že ani koupi spoluvlastnického podílu za účelem investice nelze hodnotit jako morálně závadnou. S ohledem na výše uvedené závěry pak nelze než v projednávané věci dovodit, že zde nebyly ani tvrzeny, natož pak prokázány takové výjimečné okolnosti případu, pro které by bylo namístě zamítnutí žaloby pro zjevné zneužití práva domáhat se likvidace spoluvlastnického poměru, když takovým důvodem nemůže být skutečnost, že žalobkyně nabyla předmětný spoluvlastnický podíl v exekuční dražbě, a to zjevně za účelem investice a jejího zhodnocení, kterého se nyní prostřednictví žaloby o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví domáhá, když nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

27. Protože zde nebyl dán žádný důvod pro zamítnutí žaloby, zabýval se soud dále jednotlivými způsoby vypořádání spoluvlastnictví, k čemuž je třeba předně zdůraznit, že v řízení bylo (na základě znaleckého posudku) zjištěno, že nemovitosti nejsou reálně dělitelné, resp. bylo by možno je rozdělit jen s vynaložením nákladů přesahujícím jednu třetinu jejich hodnoty, což jsou náklady na rozdělení věci, které soud považuje za nepřiměřeně vysoké, a proto lze učinit závěr, že reálné rozdělení není „dobře možné“ - k tomu viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka. Zároveň je podstatné, že žalobkyně (oproti původnímu svému názoru) nemá o předmětné nemovitosti zájem, a naopak žalovaná žádala o přikázání předmětných nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví, což by bylo i vzhledem k historické rodinné vazbě a k hledisku užívání předmětných nemovitostí logickým závěrem v rámci hodnotících kritérií ust. § 1142 násl. o.z. (k tomu viz např. rozhodnutí NS ČR spisová značka), avšak dle stávající a konstantní judikatury Nejvyššího soudu musí být již k okamžiku vydání soudního rozhodnutí prokázána solventnost spoluvlastníka, jemuž má být věc přikázána do výlučného vlastnictví (k tomu např. rozhodnutí NS ČR sp.zn. spisová značka, spisová značka); obdobně pak Ústavní soud zdůraznil, že v řízení musí být prokázáno, zda jsou splněny veškeré předpoklady pro to, aby za zrušení spoluvlastnického podílu mohla být i fakticky poskytnuta přiměřená náhrada, přičemž naplnění kritéria solventnosti nemůže být založeno pouhou úvahou soudu, ale musí mít jednoznačnou oporu v učiněných skutkových zjištěních; opačný postup může znamenat zásah do práva vlastnit majetek, neboť není garantováno, že vlastník bude svého vlastnického práva zbaven při poskytnutí přiměřené náhrady (cit. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 494/03). Promítnuto do poměrů projednávané věci tedy bylo nutno, aby žalovaná prokázala, že disponuje částkou odpovídající hodnotě vypořádacího podílu, tj. částkou ve výši cca částka, což však prokázáno nebylo (v průběhu řízení sice byly předloženy dva výpisy z účtu, žalované a jejího syna, na nichž se v součtu uvedená částka nacházela, nicméně vyvstalo podezření, že se jednalo o částku jedinou pouze přeposlanou z účtu na účet, neboť stavy účtů byly zjištěny k rozdílným dnům; následným dokazování pak bylo zjištěno, že ani žalovaná, a ani její syn ke dni rozhodnutí soudu prostředky v uvedené výši nedisponují). V dané situaci, kdy jeden ze spoluvlastníků nemá o předmětné nemovitosti zájem a druhý ze spoluvlastníků sice zájem má, ale nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu, postupuje soud, jako by nebylo možné přikázat nemovitosti žádnému z účastníků (k tomu viz. rozhodnutí NS ĆR, sp. zn. spisová značka, spisová značka a tam citovaný rozsudek Krajského soudu v adresa sp. zn. spisová značka).

28. S ohledem na výše uvedené proto soud podle ust. § 1147 o.z. nařídil prodej nemovitostí ve veřejné dražbě. Poté, co bude proveden prodej ve veřejné dražbě dle postupu stanového příslušnými předpisy, bude výtěžek prodeje (po odečtení obligatorních položek) mezi účastníky rozdělen podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Ačkoliv v cit. ustanovení § 1147 o.z. není výslovně uvedeno, aby soud rozhodl také o rozdělení výtěžku prodeje podle spoluvlastnických podílů, má soud za to, že uvedený princip by měl být (některou) praxí opuštěn. Je totiž z povahy věci zřejmé, že dojde-li k prodeji, musí dojít také k rozdělení výtěžku způsobem, který bude patrný z exekučního titulu. Rozdělení výtěžku podle spoluvlastnických podílů pak vyjadřuje logický rozsah, v jakém se spoluvlastníci mají podílet na objemu získaných finančních prostředků. Určení rozdělení výtěžku podle podílu praxe považuje za nezbytnou obsahovou náležitost rozsudku a je faktickou podmínkou jeho materiální vykonatelnosti, čemuž konvenuje i § 348 OSŘ, který vymezuje (byť jako norma procesní) náležitosti podkladového titulu (cit. komentář k NOZ, právnická osoba.Beck, §1147).

29. Pro úplnost soud ještě dodává, že rozsudkem o zrušení spoluvlastnictví a o nařízení prodeje věci vzniká pouze exekuční titul, který opravňuje kteréhokoli ze spoluvlastníků, aby se domáhal jeho výkonu (usnesení NS spisová značka, SR č. 4/2008, s. 133; rozhodnutí NS právnická osoba 181/22, adresa). Nalézací soud prodej věci nerealizuje a pro další ingerenci soudu po rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutné podání návrhu na výkon rozhodnutí kterýmkoli ze spoluvlastníků. Jestliže však k podání návrhu nedojde, nemůže nastat ani soudní výkon rozhodnutí; rozsudek o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nařízením prodeje a rozdělením výtěžku totiž nenahrazuje též nařízení výkonu rozhodnutí, neboť je jen rozhodnutím v nalézacím řízení, i když svého druhu. Od jiných rozhodnutí stanovících povinnost se liší tím, že neukládá takovou povinnost a že oprávněným k návrhu na jeho výkon může být jak žalobce, tak i žalovaný. To vyplývá z toho, že soud rozhodl jen o tom, jakým způsobem bude provedena likvidace spoluvlastnictví (rozhodnutí MěS v adresa Co 330/66, Rc 81/1967). Jestliže návrh na výkon rozhodnutí není podán, nebrání tato skutečnost tomu, aby spoluvlastníci dosáhli prodeje věci postupem mimo rámec výkonu rozhodnutí podle VeřDr, ale zřejmě ani tomu, aby společnou věc prodali tzv. z volné ruky. Dokud totiž nedojde k prodeji věci, zůstává věc ve spoluvlastnictví a spoluvlastníci k ní vykonávají spoluvlastnická práva do doby jejího faktického prodeje. (cit. komentář k NOZ, právnická osoba.Beck, §1147).

30. Soud také poznamenává, že pokud žalovaná tvrdila a prokazovala investice do předmětných nemovitostí (výměna plastových oken, pořízení skleníku a bazénu), pak se podle obsahu jejího podání ze dne datum nejednalo o návrh na vypořádání spoluvlastnictví v širším smyslu, ale o argumentaci důvody, pro které by nemovitosti měly být přikázány jí. Žádný nárok na vypořádání těchto investic nebyl v průběhu řízení žalovanou vznesen.

31. Pokud žalovaná (prostřednictvím svého právního zástupce) namítala, že soud by měl zvážit přerušení řízení pro zdravotní stav žalované, který je podle ní pouze přechodného rázu, pak soud uvádí (aniž by rozhodoval o přerušení řízení, když podnět právního zástupce žalované nevyložil jako návrh, o němž by bylo nutno rozhodnout), že zdravotní problémy žalované, kvůli nimž bylo v průběhu řízení po dobu cca dvou let opakovaně odročováno jednání, nelze považovat za zdravotní problémy přechodného rázu, což ostatně vyplývá i z předložených lékařských zpráv (viz např. č.l. 163 spisu), podle nichž nelze predikovat zdravotní stav žalované do budoucna; zároveň má soud za to, že vzhledem k zastoupení žalované v řízení advokátem nebyla žádným způsobem porušena práva žalované na spravedlivý proces.

32. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ustálenou soudní praxí podle níž v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (cit. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. Pl. ÚS - st. 59/23). Vzhledem k tomu, že soud neshledal žádné zvláštní důvody pro jiné rozhodnutí v souladu s citovanou judikaturou ÚS, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

33. Stejná úvaha stran povahy řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se nutně musí promítnout i do rozhodnutí o nákladech státu podle ustanovení §148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má stát vůči účastníkům právo na náhradu nákladů, které v řízení platil, podle výsledku řízení. S ohledem na výše uvedené tedy soud uložil každému z účastníkům nahradit náklady, které v řízení platil stát, ve výši jejich jedné poloviny. Celkový výše nákladů, přitom činí částka, když náklady na znalecký posudek tituly před jménem jméno FO činily částka na vyplaceném znalečném a náklady na znalecký posudek tituly před jménem jméno FO činily částka na vyplaceném znalečném. Každý z účastníků je pak povinen nahradit státu polovinu z celkových nákladů, tedy částku ve výši částka, přičemž je však třeba zohlednit zaplacené zálohy na znalecké posudky, které v tomto řízení složila toliko žalobkyně ve výši částka. Proto byla žalobkyni po odečten zaplacených záloh uložena povinnost k náhradě nákladů státu ve výši částka a žalované ve výši částka.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.