OSPH01 22 C 76/2024-95

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předkyně senátu Mgr. Petry Vránové a přísedících Evy Adamové a Mgr. Václava Vlka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem tituly před jménem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 55 339,84 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky ve výši 55 339,84 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 55 339,84 Kč za dobu od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 4 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Listovní zásilky vnitrostátní

Období žalobkyně jméno FO jméno FO jméno FO

2021

9 109

16 576

45 380

12 045 (měsíce 2-10)

2022

9 814

14 307

17 115 (měsíce 1-6)

0

2023

11 397

8 577

0

0

Balíkové zásilky vnitrostátní

Období žalobkyně jméno FO jméno FO jméno FO

Celkem z toho EMS

Celkem z toho EMS

Celkem z toho EMS celkem

EMS

2021

1 101

258

1 712

261

3 844

354

2 504 (2-10)

573

2022

964

263

1 359

228

1 812 (1-6)

234

0

0

2023

1 497

409

1 150

328

0

0

0

0

Listovní zásilky mezinárodní

Balíkové zásilky mezinárodní

Období žalobkyně jméno FO jméno FO jméno FO žalobkyně jméno FO jméno FO jméno FO

2021

358

1 558

2 052

1 959 (2-10)

49

248

369

613 (2-10)

2022

401

1 239

935 (1-6)

0

70

223

232 (1-6)

0

2023

474

1 385

0

0

65

381

0

0

Období žalobkyně jméno FO

2021

2 878

3 542

2022

1 226

4 033

2023

2 510

3 911

Western union

Období žalobkyně jméno FO jméno FO

2021

44

52

0

2022

45

40

0

2023

62

51

0

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně pracovala jako pracovník přepážky na poště adresa. Její práce byla svou složitostí, odpovědností a náročností plně srovnatelná s prací pana jméno FO, pracovníka přepážky pošty adresa, paní jméno FO (adresa a adresa – rok 2023) a pana jméno FO, pracujícího v roce 2021 na poště adresa. Žalobkyně pracovala u žalované na stejné typové pozici označené 421070 a tarifním stupni označeným 07 jako srovnatelní zaměstnanci pan jméno FO, paní jméno FO a pan jméno FO. Přesto je její základní tarifní mzda nižší než mzda jejích Anonymizováno kolegů. Žalobkyně namítá, že odlišná lokalita nemůže být dle zákoníku práce kritériem pro stanovení rozdílné mzdy za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Žalovaná částka 55 339,84 Kč byla vyčíslena jako rozdíl mezi základní tarifní hrubou měsíční mzdou žalobkyně a základní tarifní hrubou měsíční mzdou srovnatelného zaměstnance pana jméno FO pro období od února 2021 do června 2022 a paní jméno FO pro období od července 2022 do prosince 2023.

3. V reakci na tvrzení žalovaného, žeAnonymizovánoAnonymizováno provozovny čelí vyšší pracovní zátěži, více klientům a nutnosti znalosti cizích jazyků, žalobkyně namítá, že tato tvrzení nebyla podložena žádnými důkazy. Navíc zdůrazňuje, že náročnost a odpovědnost práce nelze hodnotit pouze kvantitativně, tedy množstvím zásilek nebo klientů. Práce na malé pobočce, kde musí jeden zaměstnanec zastávat celou agendu, vyžaduje vyšší míru flexibility, organizace a odbornosti.

4. Žalovaná uvedla, že dle § 110 z. p. lze stejnou prací nebo prací stejné hodnoty rozumět práci stejné složitosti, odpovědnosti, namáhavosti, ve srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné výkonnosti a výsledcích. Toto v případě žalobkyně není naplněno. Navrhla tedy celou žalobu zamítnout.

5. Podmínky výkonu práce žalobkyně na poště v adresa, jsou méně náročné než u zaměstnanců, které žalobkyně uvádí jako srovnatelné – konkrétně jméno FO (adresa a adresa), jméno FO (adresa) a jméno FO (adresa). Pošty v lokalita mají výrazně vyšší objem transakcí a počet zpracovaných zásilek, včetně mezinárodních a hromadných podání. Tyto transakce jsou časově a odborně náročnější. jméno FO, jméno FO i jméno FO měli nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu s delšími směnami a vyšší psychickou a fyzickou zátěží. Žalobkyně měla rovněž nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu.

6. jméno FO pracovala v lokalita na vytížených poštách (adresa a adresa), s vyšší zodpovědností, složitostí a množstvím transakcí, včetně časté komunikace v cizích jazycích. Přijímala více mezinárodních a hromadných zásilek a měla vyšší kvalifikaci. Oproti žalobkyni měla kvalifikaci pro sjednávání pojištění k úvěrovým produktům a sjednávání smluv o stavebním spoření.

7. jméno FO pracoval na poště adresa s vysokou intenzitou práce a měl kvalifikaci pro sjednávání úvěrových produktů a otevření bankovního účtu. Zpracoval mnohem více zásilek a náročných transakcí, jako jsou hromadné podání. jméno FO musel individuálně kontrolovat a zpracovávat každou hromadně podávanou zásilku, což zvyšuje časovou náročnost jeho práce. Také musel často tyto zásilky přenášet do zázemí, aby nebránily provozu na přepážce. Vyšší počet přijatých balíkových zásilek znamená pro pana jméno FO i vyšší fyzickou námahu při manipulaci se zásilkami. Zpracovávání zásilek EMS a mezinárodních zásilek vyžaduje hlubší znalosti obchodních podmínek a jazykové dovednosti, což přispívá k větší komplexnosti a náročnosti práce. Při velkém objemu transakcí pracovníci musí umět řešit i různé, nestandardní situace. Práce s mezinárodními zásilkami je složitější a časově náročnější, jelikož vyžaduje znalost různých podmínek služeb a potřebných dokumentů, což pan jméno FO zvládá díky své odbornosti.

8. jméno FO pracoval na poště adresa s vysokou intenzitou práce. Od datum byl v pracovní neschopnosti, a to až do skončení pracovního poměru dne datum.

9. Žalovaná dále uvedla, že ve vztahu na počet zpracovaných transakcí, je třeba přihlédnout k nepřítomnosti paní jméno FO na pracovišti v měsících únor - březen 2023 z důvodu z důvodu dlouhodobé nemoci. Konkrétně od datum – datum. Rovněž pan jméno FO byl z důvodu nemoci dlouhodobě nepřítomen, a to po dobu od datum – datum, datum – datum, datum – datum a od datum až do ukončení jeho pracovního poměru v červnu 2022. Žalovaná v neposlední řadě odkázala na názor odvolacího soudu vyjádřený v rozhodnutí sp. zn.: spisová značka kdy to, zda se jedná u žalobkyně a srovnávaného zaměstnance o stejnou práci nebo práci stejné hodnoty je třeba posuzovat za celé žalované období, nikoliv v jednotlivých měsících.

10. Žalovaná trvá na tom, že rozdíly v odměňování jsou legitimní a oprávněné v souladu se zákoníkem práce a interními předpisy. Práce žalobkyně není srovnatelná s prací jejích kolegů kvůli nižší složitosti, odpovědnosti, pracovní zátěži a rozdílným pracovním podmínkám.

11. Žalovaná zároveň namítla existenci i množstevního kritéria v intenzitě odvedené práce, když pan jméno FO, paní jméno FO i pan jméno FO v rámci své práce za žalované období odbavili násobně více transakcí než žalobkyně. Podle právního přesvědčení žalované není možné ignorovat, že srovnatelní zaměstnanci pracují s více násobnou intenzitou práce.

12. Soud k věci provedl následující dokazování:

13. Odvolací soud především sdílí závěr soudu I. stupně, že za situace, kdy bylo mezi účastníky řízení učiněno nesporným, že zaměstnanci žalované vykonávající práci řidiče v 5. tarifním stupni v atrakčním obvodu adresa byli odměňování nižší mzdou, než titíž zaměstnanci žalované vykonávající práci v atrakčním obvodu adresa, stíhalo břemeno tvrzení a břemeno důkazní k prokázání skutečnosti, že ze strany žalované nedošlo k porušení zásady rovného zacházení ve vztahu k těmto zaměstnancům ve mzdové oblasti, žalovanou (viz obdobně též např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. července 2010, sp. zn. 21 Cdo 1743/2009). Soud I. stupně proto postupoval zcela správně, když žalované v tomto směru při ústním jednání konaném dne datum poskytl poučení ve smyslu ust § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Odvolací soud má pak dále, ve shodě se soudem I. stupně, za to, že žalovaná uvedenou skutečnost neprokázala, naopak lze z provedených důkazů přijmout závěr, že práce řidičů v obou atrakčních obvodech je v zásadě srovnatelná, a proto vyplácení vyšších mezd řidičům v atrakčním obvodu adresa není nikterak opodstatněné.“

14. Z kopie mzdového výměru žalobkyně ze dne datum vyplývá, že tato měla s účinností od datum stanovenou v typové pozici 421070 Pracovník přepážky v tarifním stupni 07 základní tarifní hrubou měsíční mzdu ve výši 23 150 Kč.

15. Z kopie mzdového výměru žalobkyně ze dne datum vyplývá, že tato měla s účinností od datum v typové pozici 421070 Pracovník přepážky v tarifním stupni 07 stanovenou základní tarifní hrubou měsíční mzdu ve výši 24 250 Kč.

16. Z kopie mzdového výměru žalobkyně ze dne datum vyplývá, že tato měla s účinností od datum v typové pozici 421070 Pracovník přepážky v tarifním stupni 07 stanovenou základní tarifní hrubou měsíční mzdu ve výši 25 100 Kč.

17. Z kopie mzdového výměru jméno FO ze dne datum vyplývá, že tento měl s účinností od datum v typové pozici 421070 Pracovník přepážky v tarifním stupni 07 stanovenou základní tarifní hrubou měsíční mzdu ve výši 25 910 Kč.

18. Z kopie mzdového výměru jméno FO ze dne datum vyplývá, že tento měl s účinností od datum v typové pozici 421070 Pracovník přepážky v tarifním stupni 07 stanovenou základní tarifní hrubou měsíční mzdu ve výši 26 940 Kč.

19. Z kopie dohody o rozvázání pracovního poměru jméno FO ze dne datum vyplývá, že pracovní poměr bude ukončen po vzájemné dohodě dne datum.

20. Z kopie mzdového výměru jméno FO ze dne datum vyplývá, že tato měla s účinností od datum v typové pozici 421070 Pracovník přepážky v tarifním stupni 07 stanovenou základní tarifní hrubou měsíční mzdu ve výši 26 790 Kč.

21. Z kopie pracovní smlouvy jméno FO ze dne datum vyplývá, že tento byl od datum zaměstnána u žalované na dobu neurčitou na pozici pracovník přepážky, adresa, pravidelné pracoviště adresa.

22. Z kopie mzdového výměru jméno FO ze dne datum vyplývá, že tento měl s účinností od datum v typové pozici 421070 Pracovník přepážky v tarifním stupni 07 stanovenou základní tarifní hrubou měsíční mzdu ve výši 26 520 Kč.

23. Z kopie potvrzení o zaměstnání jméno FO ze dne datum vyplývá, že tento byl u žalované zaměstnán v období od datum do datum.

24. Z výpisu nepřítomností pana jméno FO soud zjistil, že tento byl v zaměstnání nepřítomen v době od datum do datum, od datum do datum, datum do datum, od datum do datum z důvodu nemoci.

25. Z výpisu nepřítomností paní jméno FO soud zjistil, že tato byla v zaměstnání nepřítomna v době od datum do datum, od datum do datum z důvodu nemoci.

26. Z výstupů ze systémové databáze transakčního systému SW APOST vyplývají data dle níže uvedených tabulkový přehledů (data srovnávaných zaměstnanců poměrně krácena tak, aby odpovídala úvazku žalobkyně):

27. Ze Systému odměňování zaměstnanců Jméno žalované, směrnice SM-1/2019 – verze 5.0 až 10.0, vyplývá, že tento upravuje pro účely odměňování zaměstnanců v oddíle 2 tzv. typové pozice (TP), tj. souhrn pracovních činností shodného nebo podobného charakteru a rozsahu. TP je identifikována názvem a číselným kódem. TP jsou:

− základem systému odměňování zaměstnavatele (výše mzdy se stanovuje podle TP),

− formou zajištění rovného přístupu v této oblasti (TP je přiřazena ke každému pracovnímu místu bez ohledu na to, kdo na toto pracovní místo nastoupí).

Pro hodnocení TP využívá zaměstnavatel metodu analytického hodnocení prací (AHP). Podstatou této metody je posouzení složitosti, odpovědnosti, namáhavosti práce, náročnosti na úroveň odborné přípravy a náročnosti na organizaci a řízení. Mezi další posuzovaná kritéria patří fyzická a intelektuální zátěž, odpovědnost a bezpečnost práce a tzv. zvláštní požadavky (např. racionalita myšlení, kombinační schopnosti, flexibilita apod.). Základem pro posouzení kritérií je popis pracovní činnosti pro TP.

Popis pracovní činnosti se zpracovává na TP, případně na pracovní místo. Za zpracování popisu pracovní činnosti na pracovní místo odpovídá vedoucí zaměstnanec. Hodnocení TP zajišťuje úsek řízení lidských zdrojů (ULZ) ve spolupráci s tzv. gestorem změny pro TP (vedoucí zaměstnanec na úrovni G-1, nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec, který metodicky řídí danou oblast), zástupcem útvaru bezpečnost, případně dalšími zaměstnanci dle projednávané odborné problematiky.

Výsledkem hodnocení TP je:

− zařazení TP do tarifního stupně, který je základem pro stanovení výše základní a variabilní mzdy,

− vytvoření karty typové pozice (karta TP) obsahující soubor informací vyplývajících z hodnocení jednotlivých kritérií.

Návrh na vytvoření nové TP, nebo změnu stávající TP předkládá specializovanému útvaru odměňování gestor změny pro TP. Důvodem je změna organizační struktury, technologie, organizace práce, popisu pracovní činnosti, nebo vznik nové pracovní činnosti. Formulář na zpracování žádosti a postup je uveden na intranetu Jméno žalované.

Každá TP je začleněna do profesní skupiny. Profesní skupina je souhrn podobných činností, který je jednoduchým způsobem identifikovatelný v rámci jednotlivých druhů činností a je samostatně sledován.

Přehled TP a profesních skupin je uveden v Katalogu hlavních pracovních činností TP, který je přílohou opatření Systém typových pozic.

Výsledky AHP a změny v systému TP schvaluje ředitel ULZ.

28. Ze Systému odměňování zaměstnanců Jméno žalované, směrnice SM-1/2019 – verze 5.0 až 10.0, vyplývá, že tento upravuje pro účely odměňování zaměstnanců v oddíle 3.3.1. tzv. základní tarifní mzdu. Tarifní mzda určená zaměstnanci ve mzdovém výměru nesmí být nižší než minimum a vyšší než maximum vyplývající pro příslušnou TP z přílohy č. 1 Katalog hlavních pracovních činností TP opatření Systém typových pozic. V případě, že má zaměstnanec sjednanou kratší pracovní dobu, posuzuje se jeho tarifní mzda k minimální a maximální tarifní mzdě alikvotně podle poměru jeho sjednané týdenní pracovní doby vůči kratší týdenní pracovní době

Změny výše tarifních mezd se provádí k 1. 4. příslušného roku (GŘ může stanovit jiný termín) po projednání s odborovými organizacemi ve vazbě na schválený plán mzdových nákladů a ve vazbě na výstupy z ročního hodnocení zaměstnanců. V rámci schváleného plánu bude vedoucímu zaměstnanci přidělen objem na tarifní mzdy pro TP. Vedoucí zaměstnanec provede hodnocení dle směrnice Systém hodnocení zaměstnanců. Výši tarifní mzdy zaměstnanců ve stejné TP stanoví dle výsledků hodnocení v rámci přiděleného objemu mzdových prostředků. Ke snížení tarifní mzdy zaměstnance může dojít pouze v případě, že výsledkem hodnocení je známka C, případně dojde ke snížení ze známky A, nebo A+ na známku B. Pokud je s odborovými organizacemi projednáno minimální navýšení tarifní a variabilní mzdy pro každého zaměstnance s tarifní mzdou, nelze tarifní mzdu snižovat. Vedoucí zaměstnanec nestanoví mzdu ve vazbě na výstupy z ročního hodnocení zaměstnanců, pokud zaměstnavatel projedná s odborovými organizacemi jiný způsob navýšení mzdy.

Změnu výše tarifní mzdy lze kromě výše popsaného případu provádět pouze v těchto případech:

a) po ukončení zkušební doby s přihlédnutím k vyhodnocení adaptačního procesu (v relaci k ostatním zaměstnancům v rámci plánovaného objemu mzdových nákladů),

b) při změně TP nebo přeřazení na jiné pracovní místo,

c) v případě výrazného zhoršení nebo zlepšení pracovního výkonu po dobu nejméně tří po sobě jdoucích měsíců.

V případech uvedených v odst. a) až c) lze změnu tarifní mzdy provést až po odsouhlasení příslušným zástupcem HR Business partner (z útvaru front office) a v návaznosti na schválený plán mzdových nákladů.

29. Z protokolu o kontrole Orgán veřejné moci ze dne datum, č. j. číslo jednací, sp. zn. spisová značka, vyplývá, že u žalované byla provedena kontrola se zaměřením zejména na povinnosti na úseku odměňování zaměstnanců, povinnosti na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, povinnosti na úseku rovného zacházení, a to za období datum - datum. Kontrola byla provedena dne datum, datum, datum, datum, datum, na pracovišti Jméno žalované (OIP 7), adresa: adresa, a na pracovišti: Jméno žalované, adresa, na adrese: adresa. Zaměřena byla především na oblast odměňování zaměstnanců poboček Jméno žalované lokalita a lokalita. Kontrolováni byli zaměstnanci jméno FO, pracovník přepážky, jméno FO, pracovník přepážky, jméno FO, pracovník přepážky. Kontrolou nebyly zjištěny nedostatky.

30. Z oznámení o převzetí právního zastoupení a předžalobní výzvy ze dne datum vč. doručenky datové vyplývá, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce uvedeného uplatnila u žalované nárok na nárok na náhradu škody ve výši 57 120,28 Kč.

31. Na základě výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Žalobkyně působila v období od února 2021 do prosince 2023 jakožto zaměstnanec žalované na pracovní pozici „Pracovník přepážky“ (kód typové pozice 421070, tarifní stupeň 7) na poště adresa.

Zaměstnanci žalované jméno FO, jméno FO a jméno FO vykonávali v rámci typové pozice „Pracovník přepážky“ (kód 421070, tarifní stupeň 7) v témže období jako žalobkyně svou práci na poštách v lokalita (jméno FO na poště adresa a adresa, jméno FO na poště adresa, jméno FO na poště adresa). jméno FO působil u žalované v rámci žalovaného období (únor 2021 až prosinec 2023) pouze v období únor 2021 až datum, kdy nastoupil do pracovní neschopnosti a do zaměstnání se již nevrátil. Pracovní poměr pana jméno FO byl pak ukončen na konci června 2022.

Základní tarifní mzda byla jednotlivým zaměstnancům stanovena dle tabulkového přehledu níže:

Datum účinnosti

Žalobkyně jméno FO jméno FO jméno FO datum

23 150 Kč

25 910 Kč datum

24 250 Kč

26 790 Kč

26 940 Kč

26 520 Kč datum

25 100 Kč

Systém odměňování žalované se opírá o tarifní stupně, které určují mzdu v závislosti na typové pozici (TP) s ohledem na složitost, odpovědnost a namáhavost práce, pracovní podmínky a předmět práce a její výsledky. Systém typových pozic je u žalované určován na základě komplexního analytického hodnocení prací dle metodologie AHP (Analytické hodnocení prací), která má zohledňovat požadavky zákoníku práce a standardy Mezinárodní organizace práce.

Typová pozice „Pracovník přepážky“, na kterou byli zařazeni jak žalobkyně, tak srovnávaní zaměstnanci jméno FO, jméno FO a jméno FO, je tarifně zařazena do stupně 7 a zahrnuje činnosti, jako je příjem a výdej zásilek (včetně hromadných a mezinárodních), poskytování služeb Anonymizováno a Anonymizováno, práce s reklamací zásilek a práce s hotovostí.

Žalobkyně oproti srovnávaným zaměstnancům poskytla podstatně (řádově) méně poštovních služeb:

Služba

Žalobkyně (2021-2023) jméno FO (2021-2023) jméno FO (2021 - červen 2022) jméno FO 2021 (2-10)

Listovní zásilky vnitrostátní

30 320

39 460

62 495 Žalobkyně za stejné období 13 212

12 045 žalobkyně za stejné období 7 156

Balíkové zásilky vnitrostátní (celkem)

3 562

4 221

5 656 žalobkyně za stejné období 1 589

2 504 žalobkyně za stejné období 925

Balíkové zásilky vnitrostátní (EMS)

930

817

588 žalobkyně za stejné období 408

573 žalobkyně za stejné období 213

Listovní zásilky mezinárodní

1 233

4 182

2 987 žalobkyně za stejné období 587

1 959 žalobkyně za stejné období 257

Balíkové zásilky mezinárodní

184

852

601 žalobkyně za stejné období 84

613 žalobkyně za stejné období 36

CzechPoint

6 614

11 486

Western union

151

143

32. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

33. Podle § 110 z. p. zaměstnavatel porušuje zásadu rovného zacházení, pokud odměňuje zaměstnance za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty odlišně. Žalobkyně se domáhala doplatku mzdy na základě rozdílu mezi mzdou pracovníků přepážky s různým místem výkonu práce (lokalita vs. lokalita). Tvrdí přitom, že žalovaná bez věcných důvodů stanovila pracovníkům přepážky mimo hlavní město nižší základní tarifní hrubou měsíční mzdu.

34. Otázka porušení práva zaměstnanců žalované mimo lokalita na rovné odměňování již byla v minulosti opakovaně soudy řešena, a to zejména, pokud jde o pracovníky na pozici „Řidič“ (viz např. řízení vedená zdejším soudem pod sp. zn. 17 C 16/2016 a 17 C 57/2016). Nelze sice paušalizovat a závěry soudů v těchto věcech bez dalšího přenášet na projednávanou věc. Na druhou stranu ovšem nelze ani ignorovat judikaturu, která takto vznikla (viz zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2020, sp. zn. 21 Cdo 3955/2018, a usnesení Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. I. ÚS 2820/20). Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 30 Co 8/2018, uvádí:

„12. V daném případě se žalobce proti žalované domáhal plnění představující rozdíl mezi mzdou zaměstnance žalované vykonávajícího na pracovní pozici řidiče – kód 432050, v 5. tarifním stupni, v atrakčním obvodu lokalita, a mzdou téhož zaměstnance žalované vykonávajícího práci v atrakčním obvodu lokalita s tvrzením, že vyplácením nižší mzdy řidičům zaměstnaným mimo hlavní město se žalovaná dopouští porušování ust. § 16 a ust. § 110 ZP. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. srpna 2015, sp. zn. 21 Cdo 3976/2013, jestliže zaměstnavatel bez věcných důvodů zaměstnanci stanoví či s ním sjedná odměnu za práci, která je v porovnání s ostatními zaměstnanci vykonávajícími stejnou práci nebo práci stejné hodnoty v rozporu se zásadou rovného zacházení, jde o porušení právní povinnosti; zaměstnanec, který byl nerovným zacházením postižen, má právo domáhat se náhrady takto vzniklé újmy podle ustanovení § 265 odst. 2 ZP. Po právní stránce je tedy třeba újmu vzniklou zaměstnanci v důsledku mzdové diskriminace posuzovat jako specifický nárok plynoucí z ustanovení zákoníku práce o náhradě škody. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. prosince 2016, sp. zn. 21 Cdo 436/2016, mzda zaměstnanci se poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků; za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda. Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce. Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce. Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí. Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality.

37. Výše uvedené shrnutí relevantní právní úpravy a jejího výkladu je uplatnitelné i na projednávanou věc.

38. Ani v projednávané věci není sporu o tom, že žalobkyně (Anonymizováno zaměstnanec) měla v rozhodném období nižší základní tarifní hrubou měsíční mzdu než zaměstnanci žalované působící na téže typové pozici v lokalita (jméno FO, jméno FO a jméno FO).

39. Zároveň z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná (přinejmenším formálně) zavedla systém hodnocení práce svých zaměstnanců a její kategorizace do typových pozic reflektující požadavky § 110 z. p.

40. Jednotlivé typové pozice a zařazení pracovníků a jejich práce do nich je tedy vyjádřením výsledku formalizovaného hodnocení práce zaměstnanců žalované z hlediska „složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce a hodnocení její náročnosti na úroveň odborné přípravy, požadavků na odborné a měkké kompetence, složitosti objektu vykonávané práce, náročnosti práce na její organizaci a řízení, odpovědnosti za škody a bezpečnou práci, zátěže fyzické včetně rizika pracovního úrazu“ (viz úvod dokumentu „MODUL AHP/Analytické hodnocení prací TREXIMA“).

41. Na toto navazuje systém odměňování založený na tarifních stupních odpovídajících jednotlivým typovým pozicím. V těchto mezích pak má být stanovována mzda jednotlivým zaměstnancům. Rozhodování o ní probíhá v zásadě na dvou úrovních. Na úrovni globální (celopodnikové) má být po projednání s odborovými organizacemi vypracován a schválen plán mzdových nákladů (viz bod 29 odůvodnění tohoto rozsudku). V rámci něj je vedoucím zaměstnancům přidělen objem na tarifní mzdy pro jednotlivé typové pozice. Na globální rozhodování pak navazuje rozhodování „lokální“ zajišťované vedoucími zaměstnanci. Ti provedou hodnocení svých podřízených zaměstnanců a na základě toho v rámci přiděleného objemu mzdových prostředků stanoví výši jejich tarifních mezd.

42. Lze tak shrnout, že sama žalovaná nastavila své interní procesy takovým způsobem, že jí prováděná kategorizace práce do typových pozic má zásadně odrážet kritéria vymezující stejnou práci nebo práci stejné hodnoty dle § 110 z. p. (složitost, odpovědnost a namáhavost, srovnatelnost pracovních podmínek, pracovní výkonnost a výsledky práce). Pokud tak sama žalovaná zařadila žalobkyni i srovnávané zaměstnance jméno FO, jméno FO a jméno FO na stejnou typovou pozici (421070 Pracovník přepážky), vyplývá z toho důvodný předpoklad, že se v jejich případě jednalo o stejnou práci nebo práci stejné hodnoty dle § 110 z. p.

43. Soud vyšel zejména z diametrálně odlišná (nižší) výkonnost žalobkyně oproti srovnávaným zaměstnancům při poskytování jednotlivých služeb spadajících do pracovní náplně pracovníka přepážky (viz body 27 a 32 odůvodnění tohoto rozsudku). Zda se u žalobkyně a srovnatelných zaměstnanců jedná o stejnou práci nebo práci stejné hodnoty je třeba posuzovat za celé žalované období. To vychází z prokázaných zjištění, že žalobkyně byla u žalované v pracovním poměru od datum, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Mzdovým výměrem ze dne datum byla žalobkyni stanovena základní tarifní hrubá měsíční mzda ve výši 24 250 Kč s účinností od datum. Mimo jiné i z tohoto mzdového výměru vycházela žalobkyně při výpočtu výše škody. Z uvedeného je zřejmé, že mzda nebyla žalobkyni určována pro každý měsíc zvlášť, ale byla stanovena pro delší období. To koresponduje právě s tím, že pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. Tuto dlouhodobost je třeba zohlednit při posouzení, zda práce žalobkyně byla stejnou prací nebo prací stejné hodnoty jako práce srovnatelných zaměstnanců tak, že kritéria podle § 110 odst. 2 – 5 zákoníku práce budou hodnocena v rámci celého žalovaného období, nikoli izolovaně po jednotlivých měsících.

44. Za daných okolností nelze mít za to, že práce žalobkyně a srovnávaných zaměstnanců jméno FO, jméno FO a jméno FO byla stejnou prací nebo prací stejné hodnoty, neboť práce, kterou žalobkyně skutečně vykonávala byla zejména z hlediska kvantitativního kritéria nesrovnatelně menší intenzity než práce, kterou vykonávali srovnávaní zaměstnanci pan jméno FO, paní jméno FO a pan jméno FO. Soud tak uzavřel, že v případě žalobkyně a srovnávaných zaměstnanců žalované se tak nejednalo o objektivně stejnou práci (rozsudek Soudního dvora (pátého senátu) ze dne 1. 7. 1986, Gisela Rummler proti Dato-Druck GmbH., věc 237/85, 61985CJ0237).

45. S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že mezi prací žalobkyně a srovnávaných zaměstnanců jméno FO, jméno FO a jméno FO v rozhodném období existovaly podstatné rozdíly, pokud jde o pracovní podmínky (velké Anonymizováno pošty s jinou organizací práce než menší pošta v lokalita), pracovní výkonnost a výsledky práce (odlišné množství poskytnutých služeb i jejich skladba). Uvedená kritéria jsou přitom definičními znaky stejné práce nebo práce stejné hodnoty dle § 110 odst. 2 z. p. Nenaplnění, byť jen jediného z nich znamená, že není naplněna ani posledně uvedená definice, resp. hypotéza normy § 110 odst. 1 z. p.

46. Z podstaty věci tak v projednávané věci nelze hovořit o porušení práva žalobkyně na stejnou mzdu dle posledně uvedeného ustanovení. Žaloba byla proto zamítnuta.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věta první téhož předpisu tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 800 Kč. Žalovaná měla ve věci plný úspěch a přísluší jí náhrada účelně vynaložených nákladů řízení, tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení per analogiam (jak plyne z usnesení Nejvyššího soud ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025) s § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z paušální náhrady ve výši 300 Kč za 1 úkon (vyjádření ve věci ze dne datum a ve výši 450 Kč za 10 úkonů (vyjádření ve věci ze dne datum, datum, datum, datum a účast a příprava na jednáních ve dnech datum, datum a datum). Celkem tedy 4 800 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.