OSPH02 14 C 31/2020-116

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Otílií Hrehovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 1 063 141,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nemajetkové újmě částku 73 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku, když oproti tomu se žaloba v převyšující části co do 162 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. 5. 2020, zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni na náhradě škody částku 826 891,95 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 21. 5. 2020, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala náhrady nemajetkové újmy a náhrady škody z důvodu nepřiměřené délky soudního řízení. Uvedla k tomu, že dne 19. 11. 2002 podala proti žalovanému příjmení anonymizováno obec (dále jen„ družstvo“) u Okresního soudu v Berouně žalobu o zaplacení částky ve výši 839 253 Kč s příslušenstvím. Řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Berouně pod sp. z. 4 C 350/2002. Žalovaná částka představovala majetkový podíl a vypořádání majetkových nároků v družstvu z titulu restitučního nároku za mrtvý a živý inventář. Společně s žalobou na zahájení uvedeného řízení podala návrh na vydání předběžného opatření za účelem znemožnění družstvu dispozice s částí jeho nemovitého majetku z obavy, že bude ztíženo uspokojení nároků žalobkyně vůči družstvu. Tomuto návrhu bylo vyhověno a Okresní soud v Berouně vydal usnesení o předběžném opatření č. j. 4 C 350/2002-19, které nabylo právní moci dne 14. 12. 2002. Během soudního řízení právní zástupce žalobkyně opakovaně žádal dne 8. 4. 2003, 17. 7. 2003, 10. 11. 2003 a 28. 11. 2003 Okresní soud v Berouně, aby byl ve věci vydán co nejrychleji rozsudek, neboť se vzhledem k nakládání družstva se svým majetkem důvodně obával, že v případě prodlužování soudního řízení bude znemožněno uspokojení pohledávky žalobkyně vůči družstvu. Ačkoliv žaloba byla podána 18. 11. 2002, ani po několika žádostech žalobkyně o vydání platebního rozkazu nedošlo k jeho vydání. Dne 9. 1. 2004 byl prohlášen na družstvo konkurz a řízení vedené u Okresního soudu v Berouně bylo v únoru 2004 z tohoto důvodu přerušeno. Dne 5. 2. 2004 podala žalobkyně svou přihlášku do konkurzního řízení v celkové výši 872 811,60 Kč. Dne 11. 5. 2017 bylo Krajským soudem v Praze ve věci konkurzu na družstvo vydáno usnesení čj. spisová značka společně s přílohou, ze kterého vyplývá, že žalobkyně, jejíž pohledávka byla v plné výši v konkurzním řízení uznána, byla následně po schválení konečné zprávy konkursního správce se svým nárokem zařazena do částečného uspokojení z této pohledávky a na základě toho ji dne 13. 7. 2017 byla vyplacena částka ve výši 12 361,05 Kč. S ohledem na uvedené lze mít za to, že ani v průběhu konkurzního řízení nebyla pohledávka uplatněná žalobkyní v tomto řízení zpochybněna a byla uspokojena v poměru daném shora uvedeným usnesením Krajského soudu v Praze. V roce 2018 došlo k pokračování řízení u Okresního soudu v Berouně o nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 826 891,95 Kč (původně požadovaná částka ve výši 839 253 Kč byla snížena o částku vyplacenou v průběhu konkurzu ve výši 12 361,05 Kč). Dne 3. 4. 2019 vydal OS Beroun rozsudek pro uznání pod čj. 4 C 350/2002-149, ve kterém rozhodl tak, že zastavil řízení do částky 12 361,05 Kč, neboť v této části vzala žalobkyně svůj návrh zpět. A dále stanovil žalovanému družstvu povinnost uhradit žadatelce žalovanou částku ve výši 826 891,95 Kč společně s úrokem z prodlení a náklady řízení ve výši 132 721,27 Kč. Proti tomuto rozsudku podalo družstvo odvolání, neboť ke dni 14. 6. 2019 došlo na základě usnesení Krajského soudu v Praze č. j. číslo jednací k výmazu družstva z obchodního rejstříku. Usnesením Krajského soudu v Praze čj. 19 Co 207/2019-164 ze dne 12. 8. 2019, které nabylo právní moci 1. 9. 2019, došlo ke zrušení shora uvedeného rozsudku Okresního soudu v Berouně a zastavení řízení a to z důvodu, že družstvo přestalo existovat bez právního nástupce, což způsobilo jeho ztrátu být nadále účastníkem řízení. Žalobkyně tak v důsledku nekonání soudu a to ani přes četné urgence, přišla o svůj řádně uplatněný nárok ve výši 826 891,95 Kč a náklady řízení ve výši 132 721,27 Kč. Nárok žalobkyně uplatněný v žalobě byl oprávněný, neboť samo družstvo opakovaně svými jednáními nárok žalobkyně uznalo a to i v řízení před soudem. Nemůže být pochyb o tom, že Okresní soud v Berouně měl rovněž nárok žalobkyně za dostatečně podložený i oprávněný, neboť uznal i vážnou obavu žadatelky o případné zmaření výkonu rozhodnutí, proto vyhověl jejímu návrhu na předběžné opatření. Přesto však ani za 14 měsíců po podání žaloby nebyl soud schopen vydat platební rozkaz, ačkoliv rozkazní řízení se má vyznačovat neformálností, rychlostí a hospodárností. To, že Okresní soud v Berouně tyto zásady nerespektoval, vedlo k tomu, že žalobkyně o svůj včasně uplatněný nárok přišla. Pokud by soud v dané době jednal a vydal platební rozkaz, tak jak bylo navrhováno v přiměřené lhůtě, která nemohla být delší než lhůta k vydání rozhodnutí tedy 30 dní, bezesporu by žalobkyně mohla v exekučním řízení přistoupit k vymožení své pohledávky prodejem předběžným opatřením zajištěných nemovitých věcí, čímž by došlo k celkovému uspokojení celého jejího nároku. Místo toho Okresní soud v Berouně nejednal více jak 14 měsíců, čímž způsobil, že žalobkyně o svůj nárok přišla. Samotné soudní řízení trvalo od 18. 11. 2002 do 1. 9. 2019, tedy celkem 16 let a 9 měsíců. Samotná délka konkurzního řízení, které probíhalo od počátku roku 2004 do konce roku 2017 - tedy déle jak 13 let, je naprosto nepřiměřená. Samotný předmět sporu byl pro žalobkyni velmi bolestný, neboť se jednalo o odstranění staré křivdy anonymizována čtyři slova role v řízení role v řízení anonymizováno 5 slov anonymizováno anonymizováno anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno anonymizováno anonymizováno. anonymizováno 5 slov anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno anonymizováno. anonymizováno datum anonymizováno 5 slov role v řízení role v řízení role v řízení jméno anonymizováno jméno příjmení anonymizováno anonymizováno anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno 5 slov anonymizováno anonymizováno (anonymizováno 5 slov). anonymizováno anonymizováno 5 slov anonymizováno anonymizováno obec. anonymizována čtyři slova rok anonymizováno 10 slov role v řízení anonymizováno anonymizována čtyři slova ustanovení pr. předpisu anonymizováno 5 slov anonymizováno anonymizována čtyři slova (anonymizována čtyři slova„ anonymizováno“). anonymizováno 5 slov anonymizováno anonymizováno 5 slov anonymizováno anonymizováno anonymizováno anonymizováno ustanovení pr. předpisu, anonymizováno 10 slov anonymizováno anonymizováno obec. anonymizováno datum anonymizováno 9 slov obec, anonymizováno 5 slov role v řízení, anonymizováno role v řízení anonymizováno, anonymizováno 5 slov anonymizováno anonymizováno, role v řízení anonymizováno role v řízení anonymizováno 10 slov anonymizováno 5 slov částka. V důsledku následných soudních řízení včetně konkurzního však došlo k tomu, že byl naprosto zmařen účel daného zákona a k navrácení majetku žalobkyně nikdy nedošlo a to v důsledku liknavého přístupu státu k napravení majetkových křivd spáchaných na rodině žalobkyně. Dne 20. 11. 2019 podala žalobkyně žádost u žalované o náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., avšak doposud neobdržela žádnou odpověď.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně dne 20. 11. 2019 uplatnila nárok na náhradu majetkové škody ve výši 959 613,22 Kč a náhradu nemajetkové újmy ve výši 236 250 Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. K projednání žádosti žalobkyně došlo dne 8. 9. 2020. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada škody tak nebyla žalobkyni poskytnuta. Odkázala na průběh řízení vedeného pod sp. zn. 4 C 350/2002, které bylo zahájeno dne 19. 11. 2002 a v němž žalobkyně vystupovala též v procesním postavení žalobkyně, dne 9. 1. 2004 byl prohlášen konkurz na majetek žalovaného, proto řízení bylo přerušeno. Konkurz byl pravomocně ukončen ke dni 13. 12. 2017 a v řízení bylo následně pokračováno, ve věci bylo 15. 5. 2019 rozhodnuto, rozsudek byl však zrušen a řízení zastaveno z důvodu ztráty způsobilosti být účastníkem řízení na straně žalovaného. Věc byla pravomocně ukončena 1. 9. 2019. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Otázky přiměřenosti délky řízení je nutno vždy zkoumat ve světle konkrétních okolností daného případu a pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. To znamená, že stát je možno činit odpovědným pouze za ty průtahy, které by byly způsobeny liknavým postupem státních orgánů. Nelze učinit obecný závěr o tom, že řízení trvající určitou dobu představuje porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Doba, po kterou řízení trvá, je totiž sama o sobě jen jedním z faktorů, které jsou pro závěr o přiměřenosti délky řízení určující. Teprve posouzení délky konkrétního řízení z hlediska kritérií uvedených v ust. § 31 a odst. 3 zákona umožňuje vyřešit otázku, zda v konkrétní věci bylo či nebylo porušeno právo na projednání v přiměřené lhůtě, zda tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu či nikoliv. Předmětem posuzovaného řízení bylo zaplacení částky 839 253 Kč jako vypořádání majetkového podílu dle zákona č. 42/1992 Sb. Řízení vykazovalo určitou dávku složitosti, věc byla projednána na 2 stupních soudní soustavy. I přes určitou nekoncentrovanost v postupu soudu byla délka posuzovaného řízení vedeného u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 4 C 350/2002 shledána žalovanou jako přiměřená okolnostem řízení, když toto bylo z podstatné části ovlivněno souvisejícím konkurzním řízení, po jehož trvání bylo přerušeno. Při hodnocení přiměřenosti délky konkurzního řízení, je třeba vzít na zřetel specifikum tohoto řízení. Na rozdíl od většiny jiných soudních řízení, konkurzní řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Ústřední roli nemá v konkurzním řízení soudce, ale správce konkurzní podstaty, na jehož úkony není možno nahlížet s ohledem na platné zákony jako na úkony soudu nebo orgánu státu. Správce konkurzní podstaty je soukromou osobou, která činí úkony v konkurzním řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost. Soud zejména vykonává dohled nad činností správce a schvaluje významné úkony správce, což, jak vyplynulo ze zkoumaného spisu, soud řádně činil. Je sporné, zda jednotlivé úkony správce směřující ke zjištění, sepsání a zpeněžení konkurzní podstaty lze s ohledem na uvedené přičítat státu k tíži při hodnocení přiměřenosti délky konkurzního řízení. Pouze na první fázi konkurzního řízení (od podání návrhu na prohlášení konkurzu do vydání usnesení o prohlášení konkurzu) je možno nahlížet jako na typické soudní řízení, v němž soud rozhoduje o vyřešení sporu a v němž činnost, respektive nečinnost soudu lze přičítat státu k tíži. Druhá fáze konkurzu, vlastní konkurzní řízení, je ovlivňována řadou okolností subjektivních a objektivních. Délka konkurzu je z pohledu subjektivního ovlivněna chováním účastníků řízení, kterými jsou konkurzní věřitelé a úpadce a také chováním třetích osob dotčených řízením, kterými jsou zejména dlužníci úpadce. Z pohledu objektivního je konkurz ovlivněn řadou okolností, jako je rozsah majetku v konkurzní podstatě, prodejnost věcí v konkurzní podstatě apod. Chování osob, účastníků řízení i třetích osob, které prodloužilo dané konkurzní řízení nelze přičítat státu k tíži při hodnocení přiměřenosti délky konkurzního řízení. Ke složitosti tohoto konkrétního konkurzního řízení tedy přispěl fakt, že se jednalo o konkurz zemědělského družstva, věc tedy vykazovala vyšší míru složitosti, bylo zde větší množství konkursních věřitelů, konkurzní řízení komplikováno incidenčními spory a rozsáhlejším zpeněžováním značné majetkové podstaty. Vzhledem k charakteru řízení, jeho vyšší složitosti a absenci průtahů na straně soudu lze uzavřít, že délka souvisejícího konkurzního řízení je přiměřená popsaným okolnostem. Z výše uvedených důvodů žalovaná v rámci mimosoudního projednání uzavřela, že v posuzovaném řízení vedeném u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 4 C 350/2002, a stejně tak v souvisejícím konkurzním řízení vedeným u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. anonymizováno spisová značka, nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Žalovaná na svém stanovisku setrvává. Odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, z níž obecně vyplývá, že s hodnotou předmětu řízení přímo úměrně roste i klesá její význam pro účastníky řízení. Pokud se spor tedy vede o určitou peněžitou částku, vždy záleží na osobě účastníka řízení a na tom, nakolik je sporná částka důležitou součástí jeho života, tj. zda tato částka s ohledem na osobní a majetkové poměry účastníka pro něj představovala zcela zásadní položku či nikoliv (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2011, sp. zn. 30 Cdo 1743/2011). Z judikatury ESLP i Nejvyššího soudu je též zřejmé, že nemajetková újma způsobená porušením práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě spočívá v reparaci úzkosti a nejistoty z očekávaného výsledku sporu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 30 Cdo 2930/2009 ze dne 23. 2. 2011). Z hlediska významu předmětu řízení pro poškozeného je (při posuzování přiměřenosti délky řízení i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění) podstatná též hodnota uplatněného peněžitého nároku. S přihlédnutím k povaze konkursního řízení (v němž se prosazuje princip jen poměrného uspokojení věřitelů) však tuto hodnotu nelze směšovat s nominální výší uplatněného nároku. Jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkursního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že konkursní věřitel mohl v průběhu konkursního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkursu dostalo na uspokojení jeho pohledávky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2012/2010). Jestliže tedy v rámci souvisejícího konkurzního řízení bylo stanoveno uspokojení pohledávky žalobkyně pouze do výše částky 12 361,05 Kč, tedy poměrně zanedbatelné částky, lze s odkazem na výše uvedené uzavřít, že význam konkurzního řízení pro žalobkyni byl zcela zásadně snížený, tudíž i v případě existence nesprávného úředního postupu by přiznání peněžitého zadostiučinění nebylo namístě. Obdobně lze uvedené aplikovat i na posuzované nalézací řízení, kdy po prohlášení konkurzu na osobu žalovaného dne 9. 1. 2004 ztrácí posuzované řízení pro osobu žalobkyně z převážné části význam, když nemohla reálně očekávat uspokojení svého nároku v podstatné výši. Nárok žalobkyně je tak v důsledku absence odpovědnostního titulu a sníženého významu řízení nedůvodný. K tvrzenému nároku na náhradu majetkové škody v souvislosti s žalobkyní uplatněným nárokem na náhradu majetkové škody je v posuzovaném případě zásadní otázka existence příčinné souvislosti, která je otázkou skutkovou, neboť je třeba zjistit, zda škodná událost (zde nesprávný úřední postup) a tvrzená škoda na straně poškozeného, je ve vzájemném poměru příčiny a následku, tedy o vztah příčinné souvislosti by šlo, jen kdyby tvrzená škoda vznikla následkem nesprávného úředního postupu (teorie tzv. adekvátní příčinné souvislosti). Příčinná souvislost se nepředpokládá, musí být prokázána. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá v určení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována. Splnění těchto předpokladů musí být bezpečně prokázáno a nepostačuje pouhý pravděpodobnostní závěr o splnění některé z nich. Důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobkyni jakožto poškozené (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu R 37/2012). Žalobkyně neprokázala příčinnou souvislost mezi vznikem škody a tvrzeným nesprávným úředním postupem soudu tak, aby mohlo být v řízení zjištěno, zda tvrzená škoda vznikla následkem nesprávného úředního postupu právě soudu, tedy tak, aby bylo doloženo, že nebýt tvrzeného nesprávného úředního postupu soudu, ke škodě by podle obvyklého chodu věcí nedošlo. Jakékoli úvahy o ideální délce posuzovaného řízení či dřívějším vymožení žalované pohledávky, které však nejsou ničím podloženy, jsou pouhou spekulací a myšlenka, že by stát měl odpovídat za tuto hypotetickou škodu, nemůže obstát. Je velmi diskutabilní, zda charakter nároku a žalobkyní předložené důkazy zakládaly stav, kdy mohl být v souladu s procesními předpisy vydán platební rozkaz. Tím méně pak lze odhadovat, zda by platební rozkaz nabyl právní moci, resp. zda řízení končící meritorním rozhodnutím mohlo být pravomocně skončeno před prohlášením konkurzu na majetek žalovaného, tj. před 6. 2. 2004, a to s ohledem na skutkovou a právní složitost věci, když doba řízení od jeho počátku do prohlášení konkurzu činila pouze 14 měsíců. V souvislosti s předmětným nárokem žalobkyně tak zároveň chybí zřejmá příčinná souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v průtazích v posuzovaném řízení a namítanou majetkovou škodou. Žalobou uplatněné nároky jsou dle žalované na základě výše uvedeného nedůvodné.

3. Strany učinily nesporným, že nárok u žalované byl žalobkyní uplatněn dne 20. 11. 2019.

4. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalobkyní byla podána žaloba s návrhem na vydání platebního rozkazu a s návrhem na vydání předběžného opatření dne 18. 11. 2002 u Okresního soudu v Berouně a byla vedena pod sp. zn. 4 C 350/2002. Žalobkyní bylo po anonymizována dvě slova obec navrhováno zaplacení částky 839 253 Kč s příslušenstvím a rovněž bylo navrhováno vydání předběžného opatření, aby bylo žalovanému zakázáno převést do vlastnictví jiné osoby, vložit do obchodní společnosti, pronajmout, zatížit věcnými břemeny, či zástavním právem - budovu bez čísla čp a če, zapsanou u k.ú. obec na list vlastnictví, pro k.ú. obec u obec atd. Na to navazovalo usnesení Okresního soudu v Berouně č.j. 4 C 350/2002-19 ze dne 27. 11. 2002, že se žalovanému, tedy anonymizována dvě slova obec zakazuje převést do vlastnictví jiné osoby vložit do obchodní společnosti a dalšími úkony nemovitost zde uvedenou. Z přihlášky pohledávek věřitele jméno příjmení z 5. 2. 2014 proti úpadci anonymizována dvě slova obec podané u Městského soudu v Praze a datované 5. 2. 2004 se podává, že se domáhá přihlášené pohledávky 872 811,60 Kč. Z rozsudku Okresního soudu v Berouně č.j. 4 C 350/2002-149 ze dne 3. 4. 2019 je zjišťováno, že pod bodem I. bylo řízení ohledně zaplacení 12 361,05 Kč s příslušenstvím zastaveno a žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 826 891,95 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 3,5% ročně z částky 839 253 Kč za dobu od 18. 11. 2002 do 13. 7. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 3,5% ročně z částky 826 891,95 Kč za dobu od 14. 7. 2017 do zaplacení a pod bodem III. bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení 132 721,27 Kč. Rozsudek byl vydán jako rozsudek pro uznání. Usnesením Krajského soudu v Praze č.j. 19 Co 207/2019-164 ze dne 12. 8. 2019 ve věci žalobkyně jméno příjmení proti žalovanému příjmení anonymizováno obec anonymizována dvě slova, bylo rozhodováno o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Berouně z 3. 4. 2019 č.j. 4 C 350/2002-149 tak, že pod bodem I. byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a řízení ve věci bylo zastaveno a pod bodem II. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Pod bodem 12. odůvodnění bylo uvedeno, že pokud došlo k zániku žalovaného družstva jako právnické osoby výmazem z obchodního rejstříku k 14. 6. 2019 a to bez právního nástupce, pak to způsobilo ztrátu způsobilosti žalovaného být účastníkem řízení, který jako právnická osoba zanikl, tím nastal neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, avšak až po podání odvolání žalovaného, tedy v průběhu odvolacího řízení (odvolání podáno 15. 5. 2019), který brání v pokračování řízení, neboť žalovaný nemá žádného právního nástupce, se kterým by bylo možno v řízení pokračovat.

5. Z protokolu o podílu na majetku anonymizována dvě slova obec, ze dne 23. 12. 1992 se podává, že celkový majetkový podíl jméno příjmení činí 941 544 Kč.

6. Ze spisu Okresního soudu v Berouně č.j. 4 C 350/2002 se podává žaloba, převzatá Okresním soudem v Berouně dne 19. 11. 2002. Poté bylo vydáno usnesení o předběžném opatření (ve spise na č.l. 21) dne 27. 11. 2002. Usnesení soudu z 13. 11. 2003 č.l. 31, že se žalobkyni přiznává osvobození od soudních poplatků založeno zkrácené znění usnesení o prohlášení konkurzu číslo jednací ze dne 9. 1. 2004, že se prohlašuje konkurz na majetek dlužníka anonymizována dvě slova obec se sídlem adresa, vydané Krajským soudem v Praze. Sdělení soudu zástupkyni žalobkyně, že řízení je přerušeno, neboť byl prohlášen konkurz na anonymizováno obec. Přípis předsedkyni senátu ze dne 20. 8. 2007 adresovaný anonymizována dvě slova obec, kterým je žádáno o sdělení stavu konkurzního řízení a zda žalobkyně celé jméno žalobce uplatnila svou pohledávku v jaké výši a zda tato byla přijata. Sdělení Ing. jméno příjmení, správce konkurzní podstaty, anonymizováno obec, v likvidaci, ze dne 12. 9. 2007, kde sděluje informace ohledně dotazu soudu. Další referát soudu z 5. 8. 2009 s učiněním dotazu na SKP, jaký je stav konkurzního řízení anonymizováno obec. Odpověď správce konkurzní podstaty ze dne 11. 8. 2009 k výzvě soudu. Spis dán na lhůtu 31. 12. 2009 a poté 4. 1. 2010 úřední záznam, že konkurz dosud neskončen a spis dán na lhůtu do 31. 3. 2010. Další úřední záznam z 13. 4. 2010, že konkurz trvá a spis je lhůtován na 3 měsíce. Další referát soudce z 16. 6. 2010, že je spis dán na lhůtu 3 měsíce, neboť konkurz trvá. Opětovný referát z 22. 9. 2010, že konkurz trvá a je třeba učinit dotaz na správce konkurzní podstaty, jaký je stav konkurzního řízení. Odpověď správce konkurzní podstaty došlá soudu 13. 10. 2010 a pak referáty, kdy je spis lhůtován pokaždé na 3 měsíce a to dnem 18. 10. 2010, 17. 1. 2011, 18. 5. 2011, 4. 8. 2011, 14. 11. 2011, 10. 2. 2012, kde je konstatováno, že žalovaný je stále v likvidaci, resp. v konkurzu, dále 28. 5. 2012, 31. 8. 2012, 29. 11. 2012, 28. 2. 2013, 29. 5. 2013, 4. 9. 2013, 5. 12. 2013, 4. 3. 2014, 10. 6. 2014, 15. 9. 2014, 6. 1. 2015, 8. 4. 2015, 10. 7. 2015, 15. 10. 2015, 21. 1. 2016, 29. 4. 2016, 1. 8. 2016, 9. 11. 2016, 13. 2. 2017, 23. 5. 2017, 29. 8. 2017. Dále sdělení Krajského soudu v Praze, že Krajský soudu v Praze zrušil usnesení spisová značka z 26. 10. 2017, konkurz na majetek úpadce anonymizována dvě slova obec. Dne 29. 1. 2018 soud žádá Krajský soudu v Praze o zaslání usnesení spisová značka ze dne 26. 10. 2017, kterým Krajský soudu zrušil konkurz na majetek anonymizována dvě slova obec. K tomu usnesení Krajského soudu v Praze spisová značka z 26. 10. 2017 ve věci konkurzní úpadce anonymizována dvě slova obec, když je rozhodováno pod bodem I., že konkurz na majetek úpadce anonymizováno obec se zrušuje po splnění rozvrhového usnesení. Pod bodem II. správci konkurzní podstaty soud ukládá, aby do 30 dnů od právní moci usnesení písemně oznámil soudu, že uzavřel účetní knihy, sestavy, účetní závěrku úpadce. Zjišťováno bylo zastoupení žalobkyně, když je tato žádána referátem soudce z 14. 3. 2018, zda je v řízení proti žalovanému příjmení jméno, proti kterému již bylo skončeno konkurzní řízení, nadále zastoupena advokátem a pokud ano, nechť sdělí jeho jméno a adresu a zda trvá na žalobě, jak jí v roce 2002 podala. Úřední záznam soudu v Berouně, že telefonicky bylo hovořeno se žalobkyní jméno příjmení a že ze zdravotních důvodů předala telefon svému synovi, pan příjmení poté jménem matky žádá o prodloužení lhůty, k podání odpovědi uvádí, že mají ve věci velké nejasnosti, proto se zkouší spojit a následně domluvit na schůzce s předsedou soudu. Toto by mělo být vyřešeno dle sdělení pana příjmení během následujícího týdne, proto žádá o prominutí, když svoji odpověď podá déle. Další úřední záznamy o telefonátu s panem příjmení ze dne 9. 4. 2018 a z téhož dne referát dotaz na KN Beroun, žádá o sdělení informací ohledně jednotlivých nemovitostí. Další úřední záznam 3. 5. 2018, že je opět hovořeno telefonicky s jméno příjmení a další záznam z 20. 5. 2018, že se dostavila žalobkyně spolu se synem a že po seznámení se s obsahem spisu žádají lhůtu do 30. 6. 2018 ke zvolení právního zástupce. Na to sdělení žalobkyně došlé soudu 12. 7. 2018, že žádá o pokračování v řízení 4 C 350/2002 a trvá na žalobě. Usnesení soudu z 24. 7. 2018, že v řízení se pokračuje. Vyjádření k žalobě žalovaného nedatované s elektronickým podpisem 2. 8. 2018. Pokyn předsedkyně soudu z 31. 8. 2018, že od 1. 9. 2018 přiděluje spis k vyřízení JUDr. jméno příjmení. Referát soudce z 19. 10. 2018 k nařízení jednání na 16. 1. 2019. Protokol o jednání z 16. 1. 2019 s vyhlášeným usnesením, že se za účelem doplnění žaloby jejího následného zaslání žalovanému a vyčkání jeho vyjádření odročuje na den 3. 4. 2019. Doplnění tvrzení a důkazů a částečné zpětvzetí žaloby ze strany žalobkyně, došlé soudu 13. 2. 2019, když se bere žaloba zpět co do 12 361,05 Kč. Usnesení ve věci spisová značka z 11. 5. 2017, že pohledávka každá bude uspokojena jen do výše 1,59%. Protokol o jednání z 3. 4. 2019 s vyhlášeným rozsudkem pro uznání, když pod výrokem I. se řízení částečně zastavuje o 12 361,05 Kč s příslušenstvím. Dále pod výrokem II. žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 826 891, 95 Kč s příslušenstvím a žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení 132 721,27 Kč. Rozsudek v písemném vyhotovení na č.l. 149. Odvolání likvidátora žalovaného došlé soudu 15. 5. 2019. Referát soudu z 21. 5. 2019 k zaplacení soudního poplatku z odvolání, doručené žalovanému. Žádost likvidátora žalovaného o prominutí soudního poplatku ze dne 6. 6. 2019. Sdělení zástupce žalovaného došlé soudu 1. 7. 2019, že žalovaný byl ke dni 14. 6. 2019 v souvislosti s ukončením konkurzu vymazán z obchodního rejstříku a to na základě usnesení Krajského soudu v Praze anonymizována dvě slova anonymizováno číslo rok ze dne 26. 10. 2017 a navrhuje se zastavení řízení. Předložení věci k rozhodnutí o odvolání Krajskému soudu v Praze 24. 7. 2019. Usnesení Krajského soudu v Praze č.l. 149, že se rozsudek prvního stupně zrušuje a řízení se zastavuje (čteno již výše), vyznačena právní moc dnem 1. 9. 2019.

7. Ze spisu Krajského soudu v Praze č.j. spisová značka se z č. l. 1 podává návrh věřitele na prohlášení konkurzu, který došel soudu 18. 11. 2003, podaný anonymizováno 8 slov, jímž se požaduje, aby na majetek dlužníka anonymizována dvě slova obec, se sídlem adresa se prohlásil konkurz, ustanovil správce konkurzní podstaty, a vyzve všechny věřitele dlužníka, aby ve stanovené lhůtě přihlásili své pohledávky. Dále se podává plná moc z uvedeného dne JUDr. jméno příjmení, na č. l. 14, 15. Založeny byly Výpisy z obchodního rejstříku. Smlouva o úvěru z téhož dne, doložená na č. l. 16 -20, z téhož dne prohlášení o ručitelském závazku, na č. l. 21, z téhož dne anonymizováno výzva k plnění, na č. l. 23, z téhož dne Ing. jméno, přípis uvědomění, na č. l. 25 ŽB výpis z účtu na č. l. 26, opět ze stejného dne 18. 11. 2003, jako doručená listina. Dohoda a splacení dluhu ve splátkách, č. l. 27, 31. Výpis splátkových kalendářů k 1. 10. 2003, na č. l. 32 Smlouva o poskytnutí dotace úroku, č. l. 33, 35. Na č. l. 36 je dokument PhDr. příjmení, vyúčtování dotací. Na č. l. 37 je rozpis vyúčtovaných dotací k 31. 3. 2001. Z výpisu z obchodního rejstříku z 19. 11. 2003 se podává, že tento den došel soudu (č. l. 93). Dne 3. 12. 2003 bylo vyhotoveno usnesení o uložení povinnosti navrhovateli (na č. l. 97). Záznam o složení na č. l. 100, z 15. 12. 2003. Dne 29.12.2003 je datováno vyjádření dlužníka (č. l. 101). Usnesení o prohlášení konkurzu je datováno 6. 1. 2004, č. l. 111 (referát z 6. 1. 2004, č. l. 115). Usnesení – zkrácené řízení z 6. 1. 2004, č. l. 116. Zveřejnění výpisu anonymizováno, došlo soudu 6. 1. 2004, č. l. 118. Oznámení o prohlášení konkurzu 6. 1. 2004, č. l. 119. Výpis internet z 6. 1. 2004, č. l. 120. Přijetí - došlo 16. 1. 2004, č. l. 121. Zápis o výmazu společnosti, s referátem předat správci konkurzní podstaty (dále jen SKP), 8. 3. 2004, č. l. 122 SKP sdělení 15. 3. 2004, č. l. 123. Soupis konkurzní podstaty 15. 3. 2004, č. l. 124. Seznam závazků 15. 3. 2004, č. l. 126. Předávací protokol 15. 3. 2004, č. l. 127. Soupis úvěru 15. 3. 2004, č. l. 129 – 144. Ostatní závazky 15. 3. 2004, č. l. 145. Schéma struktury konkurzní podstaty 15. 3. 2004, č. l. 146. Inventura účtu 15. 3. 2004, č. l. 150. Soupis hromadných akcií 15. 3. 2004, č. l. 155. Soupis náhradních dílů 15. 3. 2004, č. l. 158. Základní vybavení 15. 3. 2004, č. l. 185. Seznam pohledávek 15. 3. 2004, č. l. 180 -192. Soupis nemovitostí dle LV 15. 3. 2004, č. l. 193. Usnesení nařízení přezkumného jednání + schůze věřitelů, 17. 3. 2004, č. l. 207. Žádost o zveřejnění v anonymizováno, 17. 3. 2004, č. l. 208 Závada v doručení 2x, došlo 24. 3. 2004, č. l. 209. Potvrzení přijetí objednávky anonymizováno, 25. 3. 2004, č. l. 211. Žádost o odprodej zásob SKP 26. 3. 2004, č. l. 212. Usnesení prodej (dále nečitelné), 30. 3. 2004, č. l. 214. Úřední záznam nahlížení do spisu 13. 4. 2004, č. l. 217. Seznam přihlášek 22. 4. 2004, č. l. 218. Prezenční listina, č. l. 289. Protokol o schůzi konkurzních věřitelů, č. l. 295. Protokol o jednání, č. l. 298. Ověření ČAK, č. l. 301. Finanční úřad obec, sdělení o zastavení, 30. 4. 2004, č. l. 302 ČKA, žádost o výpis, 30. 4. 2004, č. l. 303. Výpis z 30. 4. 2004, č. l. 304. příjmení, sdělení, 4. 5. 2004, č. l. 305 ČKA, sdělení, jména zástupce věřitelského výboru, 10. 5. 2004, č. l. 306. Sdělení pan příjmení, 11. 5. 2004, č. l. 307. Usnesení, svolán přezkum, 24. 6. 2004, č. l. 308. anonymizováno věstník OR, 24. 6. 2004, č. l. 309 Závada doručení 30. 6. 2004, č. l. 309a. anonymizováno ob. v. přijetí objednávky 1. 7. 2004, č. l. 310 SKP zpráva 7. 7. 2004, č. l. 311 SKP přehled přihlášených pohledávek 9. 7. 2004, č. l. 319 SKP dodatečné uznání pohledávek 9. 7. 2004, č. l. 321. Sdělení o úmrtí anonymizována dvě slova, z 13. 7. 2004, č. l. 328. Jmenování nového člena věřitelského výboru 14. 7. 2004, č. l. 329 Závada doručení 21. 7. 2004, č. l. 331. Pověření k zastupování z 29. 7. 2004, č. l. 332 SKP doložení do spisu 3. 8. 2004, č. l 333. SKP sdělení 6. 8. 2004, č. l. 336. Přihláška č. 45 a 48, 6. 8. 2004, č. l. 337. Soupis přihlášek z 6. 8. 2004, č. l. 339. Upravený seznam z 6. 8. 2004, č. l. 342 Závada doručení 6. 8. 2004, č. l. 347. Seznam přihlášek pro zvláštní přezkum 17. 8. 2004, č. l. 348. Prezenční listina 19. 8. 2004, č. l. 360. Plná moc věřitele 1, 19. 8. 2004, č. l. 367. Protokol o zvláštním přezkumném jednání 19. 8. 2004, č. l. 368 SKP zpráva 6. 9. 2004, č. l. 370 ČAK změna ve věřitelském výboru, 20. 9. 2004, č. l. 374 SKP žádost o prodej mimo (další nečitelné), 1. 10. 2004, č. l. 376 SKP návrh na vyloučení (další dvě poznámky nečitelné), 1. 10. 2004, č. l. 389. Usnesení prodej mimo družstva, 4. 10. 2004, č. l. 403. Vyloučení věci z konkurzní podstaty, 4. 10. 2004, č. l. 406. Přílohové tabulky z téhož dne, č. l. 407 SKP dílčí zpráva, 8. 10. 2004, č. l. 410 SKP žádost o prodej mimo dražbu, transformace, 8. 11. 2004, č. l. 416 SKP žádost o prodej mimo dražbu nemovitosti, 8. 11. 2004, č. l. 421. Usnesení prodej mimo dražbu, 9. 11. 2004, č. l. 425 SKP návrh na prodej (nečitelný text), 22. 11. 2004, č. l. 428 SKP návrh na prodej (opět nečitelný text), 22. 11. 2004, č. l. 434. Usnesení prodej mimo dražbu, 22. 11. 2004, č. l. 439 žádost o zálohu, přehled, 15. 12. 2004, č. l. 442. Usnesení povolení zálohy 15. 12. 2004, č. l. 452. Doručení SKP anonymizována dvě slova, 17. 12. 2004, č. l. 453 SKP návrh na prodej 20. 1. 2005, č. l. 454. Usnesení prodej mimo dražbu 25. 1. 2005, č. l. 459 SKP zpráva o činnosti 25. 1. 2005, č. l. 462 SKP návrh na vyloučení z konkurzní podstaty, 7. 2. 2005, č. l. 468. Usnesení vyloučení věci z konkurzní podstaty, 9. 2. 2005, č. l. 475 SKP sdělení 28. 2. 2005, č. l. 476 SKP návrh na prodej (nečitelné), 29. 3. 2005, č. l. 480. Usnesení prodej mimo dražbu, 29. 3. 2005, č. l. 480. SKP zpráva, 13. 4. 2005, č. l. 489. Žádost o nápravu postupu SKP, 1. 7. 2005, č. l. 498 SKP žádost o prodloužení lhůty, 8. 7. 2005, č. l. 513. Usnesení prodloužení lhůty, 12. 7. 2005, do 9. 6. 2006, č. l. 515 SKP dílčí zpráva 21. 7. 2005, č. l. 516 SKP vyjádření + přílohy, 25. 7. 2005, č. l. 526 SKP žádost, výplata zálohy 3. 8. 2005, č. l. 540. Usnesení, záloha oceněných SKP, 4. 8. 2005, č. l. 562. příjmení jméno., žádost z 8. 8. 2005, č. l. 563. Sdělení 8. 8. 2005, č. l. 565 SKP vyjádření 15. 8. 2005, č. l. 566. Sdělení z téhož dne, č. l. 568 JUDr. příjmení, žádost, 8. 9. 2005, č. l. 569. Odpověď na dopis ze dne 30. 6. 2005, z 15. 9. 2005, č. l. 573 SKP návrh na prodej nemovitého majetku, 21. 9. 2005, č. l. 574. Usnesení prodej mimo dražbu 21. 9. 2005, č. l. 580. Doručenka místní, 26. 9. 2005, č. l. 583 SKP dílčí zpráva 13. 10. 2005, č. l. 584 SKP dílčí zpráva zpeněžení KP a žádost, 8. 12. 2005, č. l. 592. Usnesení povolení čerpání zálohy SKP, 13. 12. 2005, č. l. 607. Návrh na konečné, nebo na konání (je to nečitelné), 22. 12. 2005, č. l. 608. Oznámení o zániku člena věřitelského výboru, 23. 12. 2005, č. l. 640. Usnesení, změna věřitele, 28. 12. 2005, č. l. 642. Změna zástavy věřitelů, 9. 1. 2006, č. l. 643 SKP sdělení 26. 1. 2006, č. l. 645. SKP dílčí zpráva, 27. 1. 2006, č. l. 645. Usnesení jmenování věřitele, člena věřitelského výboru, 31. 1. 2006, č. l. 654 anonymizována dvě slova sdělení, 15. 2. 2006, č. l. 655 SKP žádost, dílčí zpráva, 20. 2. 2006, č. l. 656. Usnesení vydání vytištěných (dále nečitelné), 22. 3. 2006, č. l. 665. Zveřejnění internet, KS, 26. 2. 2006, č. l. 667 SKP dílčí zpráva, 22. 3. 2006, č. l. 668. Návrh na změnu věřitele, 7. 4. 2006, č. l. 669 SKP dílčí zpráva, 12. 4. 2006, č. l. 679. Usnesení změna věřitele, 18. 4. 2006, č. l. 688 SKP zpráva, přehled prodej a žádost o odměnu, č. l. 689. Usnesení, odměna SKP, 120 000 Kč, 15. 6. 2006, č. l. 707 SKP žádost o prodej mimo družstvo, 26. 6. 2006, l. č. 708. Usnesení, prodej mimo družstvo, 26. 6. 2006, č. l. 709. Zveřejnění intranet, KS, 27. 6. 2006, č. l. 712 SKP doplnit nárok, 28. 6. 2006, č. l. 713 SKP žádost o prodloužení, 29. 6. 2006, č. l. 720 SKP žádost o uspokojení odděleného (dále nečitelné), 4. 7. 2006, č. l. 722. Usnesení o prodloužení lhůty do 31. 3. 2007, ze dne 4. 7. 2006, č. l. 725. Usnesení, vydání (dále nečitelné), 10. 7. 2006, č. l. 726 SKP sdělení, 31. 7. 2006, č. l. 728 SKP dílčí zpráva, 8. 2. 2006, č. l. 729 SKP dílčí zpráva, 13. 10. 2006, č. l. 737 SKP dílčí zpráva, žádost o prodej mimo dražbu, 28. 11. 2006, č. l. 745. Usnesení, prodej mimo dražbu, 28. 11. 2006, č. l. 753. Zveřejnění intranetu, KS, 28. 11. 2006, č. l. 756 SKP žádost, dílčí zpráva, 18. 12. 2006, č. l. 757. Usnesení, záloha odměny, 19. 12. 2006, č. l. 773. Zveřejnění intranet, Krajský soud, 21. 12. 2006, č. l. 774 SKP dílčí zpráva, 15. 1. 2007, č. l. 775 SKP dílčí zpráva, 28. 3. 2007, č. l. 782. Výpis z obchodního rejstříku, 4. 4. 2007, č. l. 785 SKP dílčí zpráva, 12. 4. 2007, č. l. 786 SKP doložení listiny, 8. 6. 2007, č. l. 793 SKP dílčí zpráva + žádost a odměna, 11. 7. 2007, č. l. 798. Usnesení, povolení zálohy na odměnu, 13. 7. 2007, č. l. 829 dílčí zpráva + žádost o prodloužení lhůty, 1. 10. 2007, č. l. 830. Usnesení prodloužení lhůty, 2. 10. 2007, č. l. 834. Změna zástupců věřitelů, 2. 11. 2007, č. l. 835 SKP dílčí zpráva + žádost, 17. 12. 2007, č. l. 839. Usnesení prodej mimo dražbu, 19. 12. 2007, č. l. 841. Zveřejnění na intranetu, 21. 12. 2007, č. l. 844 SKP dílčí zpráva + žádost, 21. 12. 2007, č. l. 845. Usnesení záloha pro SKP, 21. 12. 2007, č. l. 866.

8. Z přílohového spisu č.j. spisová značka se dále podává zpráva číslo 46 o průběhu a stavu konkurzu ke dni 30. 9. 2015, úpadce anonymizováno obec, doručená správcem konkursní podstaty dne 16. 10. 2015. Návrh na vydání usnesení k podmínkám prodeje zbytku majetku konkurzní podstaty v areálu obec, došlé soudu 23. 12. 2015, dokument odeslal správce konkurzní podstaty. Usnesení Krajského soudu v Praze č.l. 1714 ze dne 7. 1. 2016, že se vyslovuje souhlas, aby správce konkursní podstaty prodal mimo dražbu z konkurzní podstaty úpadce zde uvedený majetek. Informace SKP došlá soudu 1. 3. 2016 o postupu a stavu zpeněžování majetku KP a žádost o vyplacení zálohy na odměnu SKP. Usnesení č.l. 1722 Krajského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2016, že se povoluje SKP záloha z konkurzní podstaty ve výši 63 719,36 Kč. Dále návrh SKP doručený soudu 17. 3. 2016 na výplatu odděleného uspokojení ze zpeněžení nemovitého majetku areálu obec. Usnesení soudu č.l. 1726 ze dne 31. 3. 2016, že se vyslovuje souhlas, aby SKP vydal oddělenému věřiteli anonymizováno 7 slov ze zpeněžení nemovitosti úpadce administrativní budovy a pozemky zde uvedené výtěžek. Dále dopis SKP soudu došlý 21. 4. 2016 na vyloučení neprodejných položek majetku a na úpravu soupisu konkurzní podstaty úpadce anonymizováno obec, v likvidaci. Informace SKP došlá soudu 24. 5. 2016 o provedení výplaty zbytku odděleného uspokojení konkurzu úpadce anonymizováno obec. Konečná zpráva o vyúčtování odměny a výdajů SKP č.l. 1740. Podání SKP došlé soudu 29. 11. 2016 na čísle listu 1799, jde o předání konečné zprávy a vyúčtování správce. Dále usnesení Krajského soudu v Praze ze 6. 12. 2016, č.l. 1 900, že se nařizuje jednání o konečné zprávě a o vyúčtování odměny a výdajů správce na den 18. 1. 2017. Stížnost na postup k číslu listu 1 900, že byla vyvěšena zpráva o vyúčtování a tento způsob sporuje stěžovatelka. Usnesení soudu 1 923 ze dne 6. 12. 2016, že se nařizuje jednání o končené zprávě a vyúčtování odměny a výdaje správce na 18. 1. 2017. Protokol z jednání o konečné zprávě z 18. 1. 2017 se schvaluje končená zpráva o zpeněžování majetku z podstaty a toto vyúčtování odměny a výdajů správce, zde konstatován zůstatek rozdělení, datováno 18. 1. 2017. Usnesení č.l. 1944 Krajského soudu v Praze o rozvrhu zpeněžovaného majetku z podstaty, datována 11. 5. 2017. Usnesení soudu č.l. 1996 z 25. 7. 2017, že navrhovatel příjmení anonymizováno 8 slov, této společnosti se vrací záloha na náklady konkurzního řízení 50 000 Kč. Dopis SKP doručený soudu 17. 10. 2017 jako zpráva o provedení rozvrhového usnesení č.l. 1959, a jde o usnesení, že se zrušuje konkurz o splnění rozvrhového usnesení, právní moc vyznačena 28. 1. 2003 a usnesení datováno 26. 10. 2017. Usnesení originál na čísle lisu 1959, že konkurz na majetek úpadce anonymizováno obec se zrušuje po splnění rozvrhového usnesení a SKP se ukládá, aby do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení oznámil soudu, že uzavřel účetní knihy, sestavil účetní závěrku úpadce, toto usnesení datováno 26. 10. 2017. Oznámení o zrušení konkurzu příslušným úřadům, datované 26. 10. 2017, zveřejnění výpisu z usnesení o zrušení konkurzu adresované vydavatelstvím z 26. 10. 2017. Sdělení pro vyvěšení na úřední desce soudu písemnost, č.l. 1959, vyvěšené v prosinci 2017.

9. Skutkovým zjištěním soudu je, že řízení vedené pod sp. zn. 4 C 350/2002 bylo zahájeno dne 19. 11. 2002, žalobkyně v něm vystupuje v procesním postavení žalobkyně. Dne 9. 1. 2004 byl prohlášen konkurz na majetek žalovaného u Krajského soudu v Praze pod č.j. spisová značka a řízení u OS v Berouně bylo proto přerušeno. Konkurz byl pravomocně ukončen ke dni 13. 12. 2017 a v přerušeném řízení bylo pokračováno. Dne 15. 5. 2019 byl vydán rozsudek, který byl k podanému odvolání zrušen, a následně bylo řízení zastaveno z důvodu ztráty způsobilosti být účastníkem řízení na straně žalovaného. Věc byla pravomocně ukončena ke dni 1. 9. 2019.

10. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

11. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

12. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Otázku přiměřenosti délky řízení v předmětné věci je třeba posoudit v souladu zejména s článkem 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“), který mj. zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě, a příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“). Z ní kromě jiného plyne, že přiměřenost délky řízení se posuzuje podle okolností případu a s ohledem zejména na složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (viz např. rozsudek ESLP ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. července 2003, § 73). Průtah v určité fázi řízení lze tolerovat za předpokladu, že celková délka řízení nebude nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Pretto proti Itálii ze dne 8. prosince 1983, § 37). Jen průtahy přičitatelné státu mohou vést k závěru, že délka řízení byla nepřiměřená (viz např. rozsudek ESLP ve věci Papachelas proti Řecku ze dne 25. března 1999, § 40). Chování stěžovatele představuje objektivní faktor, který není přičitatelný žalovanému státu a je třeba ho vzít v úvahu při rozhodování o překročení přiměřené lhůty (viz např. rozsudek ESLP ve věci Versini proti Francii ze dne 10. července 2001, § 28). ESLP se snaží o globální pohled na řízení, proto průtah v jedné fázi řízení může být tolerován (viz např. rozhodnutí ESLP o přijatelnosti ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. července 2002). Takovým způsobem ESLP toleroval více jak 12 měsíců trvající období nečinnosti v řízení, které trvalo 5 let a čtyři měsíce (viz např. rozhodnutí ESLP o přijatelnosti ve věci Krča proti České republice ze dne 18. března 2003).

14. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen„ ESLP“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou Soudu. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Soud posuzuje délku trvání řízení komplexně, zabývá se plynulostí jednání ve věci, činěním úkonů v přiměřených lhůtách, procesní aktivitou účastníků i složitostí věci. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

15. Žalobkyně požaduje nemajetkovou újmu a náhradu škody z tvrzeného nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení Okresního soudu v Berouně pod čj. 4 C 350/2002 (o 839 253 Kč), které bylo žalobkyní zahájeno žalobou proti anonymizována dvě slova obec dne 19.11.2002 a které skončilo 1.9.2019 zastavením řízení. Uvedené řízení bylo přerušeno pro probíhající konkurz u Krajského soudu v Praze pod č.j. spisová značka, v němž se dostalo žalobkyni uspokojení pohledávky 12 361,05 Kč. Konkurz byl prohlášen 9.1.2004, žalobkyně přihlásila svoji pohledávku 5.2.2004 a uspokojení (částečné) obdržela dne 13.7.2017, jak v žalobě pod bodem III. uvádí. Řízení tak trvalo celkem 15 let, nicméně ve vztahu k žalobkyni je nutno poukázat na to specifikum, že od doby jejího uspokojení v konkurzním řízení dne 13.7.2017 ve výši 12 361,05 Kč již jiná očekávání mít nemohla, byť civilní řízení v Berouně ještě formálně pokračovalo. Pro žalobkyni je tak rozhodným obdobím časový úsek od 19.11.2002, kdy byla z její strany podána žaloba, do 13.7.2017, kdy se jí dostalo uspokojení v konkurzním řízení.

16. Nárok na nemajetkovou újmu v posuzovaném řízení je dán (vis. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR srov. např. rozsudek ze dne 31. 5.2012 sp. zn. 29 Cdo 2012/2010). Jak Nejvyšší soud vysvětlil ve stanovisku sp. zn. Cpjn 206/2010, je třeba při posuzování přiměřenosti délky řízení vyjít z kritérií, která jsou obdobným způsobem hodnocena i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění. Těmito kritérii jsou:

a) složitost případu,

b) chování poškozeného,

c) postup příslušných orgánů,

d) význam předmětu řízení pro poškozeného.

17. K naplnění sledovaného cíle účasti přihlášeného konkurzního věřitele v konkurzním řízení vedeném na majetek úpadce dochází v případě vydání rozvrhového usnesení (§ 30 z. k. v.), kdy správce konkurzní podstaty úpadce splnil pravomocné rozvrhové usnesení, tedy, vyplatil tímto usnesením určené částky úpadcovým věřitelům. Po tomto okamžiku, tedy poté, co věřiteli správce konkurzní podstaty vyplatil částku určenou pravomocným rozvrhovým usnesením, již konkurzní věřitel nemůže s vlastním rozhodnutím, jímž se končí konkurzní řízení (s rozhodnutím o zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení), spojovat žádná očekávání co do možného, dalšího uspokojení jeho pohledávky nad rámec splněného rozvrhu. Pro určení konce doby konkurzního řízení rozhodné pro posouzení přiměřenosti celkové délky konkurzního řízení je tedy u konkurzního věřitele podstatné, kdy správce konkurzní podstaty úpadce vůči němu splnil pravomocné rozvrhové usnesení. Objektivně je konkurz ovlivněn řadou okolností, jako je rozsah majetku v konkurzní podstatě, prodejnost věci v konkurzní podstatě a podobně. Ke složitosti tohoto posuzovaného řízení přispěl fakt, že zde bylo velké množství konkurzních věřitelů, zejména však konkurzní řízení bylo komplikováno probíhajícími incidenčními spory. Při hodnocení přiměřenosti délky konkurzního řízení je třeba vzít na zřetel skutečnost, že na rozdíl od většiny jiných soudních řízení, konkurzní řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Stěžejní roli nemá v konkurzním řízení soudce, nýbrž správce konkurzní podstaty, na jehož úkony není možno nahlížet jako na úkony soudu, nebo orgánu státu. Správce konkurzní podstaty je soukromou osobou, která činí úkony v konkurzním řízení vlastním jménem a na svoji odpovědnost. Stát neodpovídá za pochybení správce, může nést majetkovou odpovědnost pouze za nesprávný úřední postup konkursního soudu při výkonu jeho dohlédací činnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2004, sp. zn. 29 Cdo 3064/2000). Na jednotlivé úkony správce směřující ke zjištění sepsání a zpeněžení konkurzní podstaty, nelze s ohledem na uvedené přičítat státu k tíži při hodnocení přiměřenosti délky konkurzního řízení.

18. Je třeba délku posuzovaného řízení hodnotit jako nepřiměřenou, k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona v dané věci došlo, přičemž s ohledem na délku řízení téměř 15 let ve vztahu k žalobkyni a výše uvedená hlediska nepostačuje konstatování porušení práva žalobkyně a je na místě přiznat žalobkyni finanční odškodnění.

19. Soud tak přistoupil k výpočtu, kdy za základní částku stanovil 15 000 Kč/rok (dle Cpjn 206/2010). Z první dva roky je to polovina, tedy 15 000 a za dalších 13 let pak částka 195 000 Kč, tudíž dohromady je to 210 000 Kč. S ohledem na velký počet věřitelů, pak soud konstatuje složitost tohoto konkrétního řízení a z tohoto důvodu snižuje výpočet o 50%. Dospívá tak k výsledku 105 000 Kč. Pokud jde o význam řízení pro žalobkyni, soud konstatuje nižší význam v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 2888/2010, dle níž„ konkurzní řízení nepatří z hlediska významu k předmětu řízení k těm, jež by měla pro jeho účastníky zvýšený význam“. Je zde tak důvod pro snížení o dalších 30% pro nízký význam tohoto řízení pro žalobkyni. Vycházel přitom z toho, že význam tohoto řízení je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 21. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4353/2011) obecně nižší s ohledem na charakter tohoto řízení, v němž věřitelé hromadně uplatňují své nároky vůči majetku, který tvoří úpadcovu konkursní podstatu, s vědomím, že z tohoto majetku budou uspokojeni jen poměrně. Konkrétně je význam tohoto řízení určován částkou, které se konkursnímu věřiteli dostane. Při nízké míře uspokojení pohledávky žalobkyně 12 361,05 Kč shledal soud přiměřeným snížení základní částky o 30%, tedy o 31 500 Kč, konkrétně 105 000 mínus 31 500 = 73 500 Kč.

20. Důvody ke korekci navýšením shledány nebyly.

21. Pokud jde o náhradu majetkové újmy, nárok není dán. Je otázkou, zda charakter nároku ve výši 826 891,95 Kč, tedy částka uplatňovaná v řízení u Okresního soudu v Berouně, od níž žalobkyně odečítá to, co se jí dostalo v rámci uspokojení v konkurzním řízení a žalobkyní předložené důkazy, zakládaly stav, kdy mohl být v souladu s procesními předpisy vydán platební rozkaz, navíc zda by platební rozkaz vůbec nabyl právní moci. Nelze mít za jednoznačně očekávané, že řízení končící meritorním rozhodnutím mohlo být pravomocně skončeno před prohlášením konkurzu na majetek žalovaného, tj. před 6.2.2004, a to s ohledem na skutkovou a právní složitost věci, když doba řízení od jeho počátku do prohlášení konkurzu činila pouze 14 měsíců. Není tak dána příčinná souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajícím v průtazích v posuzovaném řízení a namítanou majetkovou škodou.

22. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení, soud rozhodl podle ust. § 142 odst 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V posuzované věci byla žalobkyně úspěšná toliko v segmentu nemajetkové újmy, nikoli však škody majetkové. Bylo proto rozhodnuto, že na jejich náhradu nemá právo ani jedna strana.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.