OSPH08 23 C 283/2015-394

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi údaje o zástupci, o zaplacení částky 619.704,82 Kč s příslušenstvím

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 14 080 077 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a žalobce je povinen umožnit žalovanému vyzvednutí stroje vakuového pokovovacího zařízení dodaného na základě smlouvy o dílo ze dne datum, kdy žalobce je povinen umožnit vystěhování a vyklizení stroje do tří dnů po té, co bude uhrazena částka 14 080 077 Kč ve prospěch žalobce.

Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny Obvodního soudu pro Prahu 8 dne datum a dne datum domáhal na žalovaném jednak zaplacení částky 619.704,82 Kč s příslušenstvím a dále pak vrácení kupní ceny oproti vydání pokovovacího zařízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o dílo. V rámci plnění měl žalovaný dodat stroj – pokovovací zařízení. Žalovaný dílo dodal se zpoždění. Žalobce za něj uhradil částku 11.637.000 Kč a DPH v částce 2.443.770 Kč. Ačkoli dílo mělo podstatné vady spočívající v nedostatečné rychlosti nanášení TiO2, žalobce jej převzal s tím, že žalovaný se zavázal odstranit vadu díla. Ta měla být odstraněna do datum. Žalovaný však vadu neodstranil do dne podání žaloby. Takto zhotovené dílo je pro žalobce velmi obtížně využitelné, neboť právě rychlost nanášení určuje rychlost výrobního procesu a vada je tak podstatná. Proto následně žalobce odstoupil od smlouvy. Navíc přes dostatečnou časovou rezervu se žalobce dostal do značných problémů, kdy na dodaném stroji předpokládal zahájení výroby a měl sjednanou dodávku zboří pro svého zákazníka. Metalizace probíhala neúměrně pomalu a nebylo možno stroj účelně využít. Proto žalobce zadal metalizaci jinému dodavateli právnická osoba anonymizována dvě slova jméno příjmení anonymizována dvě slova anonymizováno, z příjmení jméno. V důsledku toho vznikly žalobci náklady, za první dodávku ve výši 292.101,42 Kč, přičemž metalizace činila 160.179 Kč a cena dopravy pak 131.900 Kč. V případě druhé dodávky byla celková částka 327.603,40 Kč Cena metalizace činila 141.044,40 Kč a cena za dopravu pak 186.559 Kč. Shora uvedené částky proto žalobce požadoval jako náhradu škody.

Žalovaný ve svých vyjádřeních uvedl, že je pravdou, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o dílo a že na jejím základě dodal žalovaný žalobci pokovovací zařízení – metalizér. Protože žalobci připadalo nové zařízení s technologií TiO2 příliš nákladné, došlo mezi stranami k dohodě, že žalobce zakoupí starší stroj, který měl žalovaný ve skladu a na koupi tohoto stroje pak byla dne datum uzavřena příslušná kupní smlouva. Stroj, který byl předmětem koupě v žádném případě nebyl schopen dosáhnout rychlosti nanášení 3m/min. Proto také v původní kupní smlouvě byla uvedena rychlost do 3m/min. Po uplynutí nějaké doby od uzavření kupní smlouvy přišel žalobce s tím, že potřebuje změnit způsob nabytí stroje, a to aby se tak stalo na základě smlouvy o dílo. Kupní smlouva byla tedy písemnou formou zrušena a žalovaný vrátil žalobci poskytnutou zálohu. Následně pak byla dne datum uzavřena smlouva o dílo, když žalobce tvrdil, že parametry smlouvy jsou s kupní smlouvou naprosto totožné, což však nebyla pravda. Rychlost nanášení oxidu nebyla ve smlouvě stanovena, obsahovala jí pouze zadávací dokumentace, tvořící přílohu smlouvy o dílo, kde je rychlost stanovena dvojím způsobem. U parametrů stroje je uvedeno do 3 m/min. a na jiném místě se uvádí cca 3 m/min. Zařízení bylo předáno dne datum. Až počátkem roku 2015 začal žalobce vznášet požadavky na holografickou vrstvu a trval na rychlosti nanášení oxidů 3 m/min. Žalovaný se snažil žalobci vyhovět, zavázal se stroj upravit tak, aby rychlost nanášení oxidu byl co nejvyšší; rychlosti 3 m/min sice dosáhla, avšak v tom případě nebyl žalobce spokojen s kvalitou. Žalobce zneužil dikce smlouvy, kterou sám připravil a žalovaného uvedl v omyl. Striktní požadavek na rychlost nanášení TiO2 3m/min. vznesl žalobce až dodatečně, přičemž tato rychlost je na jednom místě uvedena v zadávací dokumentaci, avšak na jiném místě je uvedena shodně s kupní smlouvou do 3m/min, což stroj splňuje. Zároveň žalovaný popřel, že by mohla žalobci vzniknout škoda v souvislosti s realizací zakázky ve příjmení jméno. Žalovaný smlouvu o dílo neporušil, žalobci žádná škoda nevznikla a újma, kterou dle svého tvrzení utrpěl, není v příčinné souvislosti s údajným porušením smlouvy o dílo ze dne datum.

Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobcem jako kupujícím a žalovaným jako prodávajícím byla dne datum uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl vakuové pokovovací zařízení anonymizováno 800 určené k napařování materiálů na fólie metodou„ magnetro sputtering“. Rychlost nanášení pak měla být v případě čistých kovů do 3m/min. Cena činila 11.637 Kč Tyto skutečnosti jsou prokazovány kupní smlouvou.

Jak vyplývá z dohody o zrušení kupní smlouvy, smluvní strany kupní smlouvy se dne datum dohodly na zrušení shora uvedené kupní smlouvy. Důvodem zrušení smlouvy bylo to, že nedošlo k naplnění účelu smlouvy a k její realizaci. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou zálohu ve výši 5.632.308 Kč.

Smlouva o dílo byla přitom uzavřena již dne datum. Zhotovitelem byl žalovaný a objednatelem žalobce. Předmět smlouvy byl v podstatě totožný s předmětem kupní smlouvy ze dne datum Cena díla byla stanovena částkou 11.637.000 Kč termín zhotovení byl nejpozději do datum a uvedení do provozu pak do datum. Nedílnou součástí smlouvy byla zadávací dokumentace, nabídka, seznam subdodavatelů a pojistná smlouva. Přitom v zadávací dokumentaci je požadavek na rychlost do 3m/min., resp. cca 3m/min., avšak v nabídce, kterou učinil sám žalovaný je uvedeno minimálně 3m/min. Je tedy zřejmé, že to byl sám žalovaný, který v nabídce do výběrového řízení uvedl rychlost nanášení 3m/min.

K předání stroje došlo dne datum, jak vyplývá z předávacího protokolu z téhož data. Pokud jde o předávací protokol, existuje ještě jeden ze dne datum, kde je konstatováno, že byly splněny požadavky dle zadávací dokumentace s výjimkou rychlosti reaktivního naprašování TiO2. Je tedy zřejmé, že dne datum stroj nedosahoval rychlosti, která byla požadována tj. 3m/min. Tomu konečně odpovídá i spektroskopická elipsometrie a report právnická osoba Group, kde je uvedeno, že stroj této rychlosti nedosahuje a pokud ano, není nanášení TiO2 v požadované kvalitě.

Dopisem ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce reklamoval rychlost nanášení TiO2 s tím, že se žalovaný zavázal vady odstranit do datum. Tomu odpovídá předávací protokol ze dne datum, kde je uvedeno, že stroj nesplňuje rychlost nanášení TiO2 a zhotovitel, tedy žalovaný, se zavazuje k odstranění této vady, která je hodnocena jako vada záruční, do datum.

Dopisem ze dne datum bylo prokázáno, že žalobce u žalovaného nárokoval smluvní pokutu dle čl. 13 smlouvy o dílo, neboť k předání díla došlo až dne datum ačkoli dílo mělo být dokončeno dne datum. Žalobce proto nárokoval smluvní pokutu za 183 dnů ve výši 0,05% (5.818,50 Kč) za každý den prodlení. Celkem tak nárokoval částku 1.064.785,50 Kč. Dále pak s odkazem na jednání navrhl započtení této částky na cenu doplatku díla. Na tuto listinu pak navazuje faktura číslo ve které žalovaný vyfakturoval doplatek ceny ve výši 2.816.154 Kč, od které odečetl právě smluvní pokutu ve výši 1.064.785,50 Kč. Faktura byla vystavena dne datum a datum splatnosti byl datum. Datum splatnosti tedy korespondoval s datem dopisu jímž žalobce uplatnil smluvní pokutu. Výpisem z účtu ze dne datum pak bylo prokázáno, že žalobce částku 1.751.368,50 Kč uhradil na účet žalovaného. Přitom se jednalo o částku uvedenou k úhradě na faktuře číslo.

Svědek příjmení jméno příjmení ve své výpovědi uvedl, že celá dodávka byla rozdělena na tři fáze. První je prohlídka stroje na místě, poté jeho rozebrání a odvoz a následovalo uvedení do provozu. Problémy pak nastaly při přechodu z druhé fázi na třetí, kdy stroj neběžel řádně ani v prototypovém režimu. Dále uvedl, že vlastně vše bylo splněno, vyjma rychlosti nanášení 3 metry za minutu v případě naprašování TiO2. K fyzickému převzetí stroje došlo někdy v listopadu nebo prosince 2014. Stroj nikdy nebyl zařazen do provozu.

Svědkyně jméno příjmení uvedla, že u žalobce pracuje jako technolog zakázky a stará se o výrobu jí přiřazeného produktu. Předmětný metalizér nebyl nikdy použit na konkrétním projektu. Nikdy se nerozeběhl tak, aby se metalizace dala použít. Zakázku s naprašováním proto musel žalobce řešit prostřednictvím společnosti z země.

Svědek jméno příjmení uvedl, že on byl u celého procesu až od roku 2015 anonymizována dvě slova od žalovaného se snažil stroj rozběhnout. Nakonec však šlo spíše o takový poloprovozní režim. Nikdy neběžel v kuse více jak 3 dnů a porouchal se. Sám byl na metodu naprašování proškolován. Pokud jde o rychlost, ta byla vždy 1,5 až 2m/min.

Svědek příjmení jméno příjmení uvedl, že u žalobce pracoval jako obchodní ředitel. Uvedl, že žalobce získal zakázku na občanské průkazy do anonymizováno a na pasy pro anonymizováno a anonymizováno. Protože zakázku nebylo možno provést na stroji, který byl předmětem smlouvy o dílo, byla realizována prostřednictvím jiné společnosti v země. Též uvedl, že pokud ví, tak metalizér v průběhu roku 2015 nefungoval a stejně tak ještě první 3 měsíce roku 2016.

Svědek jméno příjmení uvedl, že na metalizéru se zaučoval. K žalobci nastoupil datum. V případě metalizéru neustále probíhaly testy, nikoli ostrá výroba.

Svědek příjmení jméno příjmení uvedl, že u žalobce pracuje jako technolog a byl jak u pokusu stroj rozběhnout tak u jeho převzetí s podmínkou. Pokud šlo o rychlost 3m/min, tak ta byla v podstatě proto, aby se dal stihnout termín, který byl u zakázek na občanské průkazy a pasy domluven. Nakonec se předmětné zakázky řešily přes společnost v země. Sám svědek podepisoval převzetí na jaře 2015 s podmínkou, že se do konce srpna docílí rychlosti 3m/min.

Svědek jméno příjmení uvedl, že u žalobce pracoval jako technolog, u podpisu kupní smlouvy nebyl. Měl na starosti specifikaci technických parametrů, kterých bylo asi 15.

Svědek jméno příjmení uvedl, že původně byla na metalizér uzavřena kupní smlouva a po několika měsících se žalobce ozval, že by vše chtěl řešit prostřednictvím dotací a chce zrušit stávající smlouvu. Žalovaný na to přistoupil. V době kdy se metalizér uváděl do provozu, měl žalovaný zájem na proškolení zaměstnanců žalobce, ale ono nebylo v podstatě koho. neboť se tam ti zaměstnanci neustále střídali. V dubnu 2015 se žalobce s žalovaným shodli, že zařízení po kontrole žalobce vyhovuje a vykazuje co má. Předávací protokol měl 3 verze a až ve třetí pak byl ten závazek zvýšení rychlosti na 3m/min. do konce srpna. V první smlouvě v případě metody naprašování byl rychlost do 3m/min. a ve výběrovém řízení se to změnilo na minimálně 3m/min.

Pokud jde o účastnickou výpověď jednatele žalobce jméno příjmení, tato potvrdila, že původně byla uzavřena kupní smlouva a následně pak zrušena a uzavřena smlouva o dílo. Ve všem ostatním se jeho výpověď v podstatě shoduje s tím, co uvedli svědci, kteří byli nebo jsou zaměstnáni u žalobce.

V řízení byly uplatněny v podstatě dva nároky. Jedním nárokem byla požadována náhrada škody a druhým nárokem pak vrácení kupní ceny oproti vrácení metalizéru. V obou případech se tedy musel nejdříve soud zabývat tím, zda-li dílo mělo vady, a jakého charakteru. Jak již bylo shora uvedeno, v řízení bylo prokázáno, že dodané dílo vady mělo. Ze smluvních dokumentů, především pak ze smlouvy o dílo, zadávací dokumentace a nabídky je zřejmé, že stroj v případě metody naprašování měl vykazovat rychlost 3m/min. Především svědeckými výpověďmi Ing. příjmení a jméno příjmení bylo prokázáno, že tato rychlost, ani po poskytnutí dostatečně dlouhé lhůty k nápravě, dosahována nebyla. Dalším důkazem je pak spektroskopická elipsometrie a report právnická osoba anonymizováno. Lze tedy uzavřít, že dílo nemělo vlastnosti, které dle smlouvy o dílo mělo mít.

Podle ust. § 2615 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. zák.), dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 téhož ustanovení, o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Podle ust. § 2617 obč. zák. má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti. Podle ust. § 2618 obč. zák. soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně. Jak již bylo shora uvedeno, dílo při předání vadu mělo. Strany se původně domluvily na odstranění vady díla a teprve poté pak žalobce s ohledem na skutečnost, že vada nebyla odstraněna ve stanoveném termínu od smlouvy odstoupil.

Přitom dle ust. § 2001 obč. zák., od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle ust. § 2002 odst. 1 obč. zák., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle názoru soudu, nedosažení rychlosti naprašování 3m/min. je podstatným porušením smlouvy. Tato hodnosta byla i jedním z hodnotících kritérií při výběrovém řízení. Sám žalovaný si byl vědom důležitosti této hodnoty, když sám uváděl ve své nabídce rychlost minimálně 3m/min. příjmení mu být tedy zřejmé, že pokud by stroj rychlosti naprašování 3m/min. nedosahoval, pro žalobce by byl v daný moment nepoužitelný.

Nutno poznamenat, že žalobce dle názoru soudu od smlouvy odstoupil včas. Podle ust. § 2004 odst. 1 obč. zák., odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Podle ust. § 2005 odst. 2 obč. zák., odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění. Pokud tedy dospěl soud k závěru, že bylo platné odstoupení od smlouvy, pak strany sporu stíhá povinnost vrátit si vzájemná plnění. Tedy povinnost žalovaného vrátit kupní cenu, jejíž úhradu nijak nezpochybňoval a žalobce pak stíhá povinnost vrátit předmětný stroj – metalizér. V této souvislosti soud poukazuje na skutečnost, že část ceny nebyla uhrazena, neboť byla platně na tuto část ve výši 1.064.785,50 Kč uplatněna smluvní pokuta dle čl. 13 smlouvy. V této souvislosti soud poukazuje na ust. § 1982 odst. 1, 2 obč. zák. S ohledem na tuto skutečnost proto soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit žalobci částku 14.080.077 Kč oproti vydání stroje žalovanému.

O náhradě nákladů řízení mezi účastníky a o nákladech řízení státu bude rozhodnuto v konečném rozsudku.

O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15-ti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, lze na- vrhnout výkon rozhodnutí.