OSPH08 33 C 163/2023-288

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A., IČO částka sídlem Adresa žalované A ⟪LB:lb_006⟫ 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B ⟪LB:lb_007⟫ 3. Jméno žalované C., IČO IČO žalované C sídlem Adresa žalované C zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_008⟫ 4. Jméno advokáta B, narozený Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupený advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C 1 ⟪LB:lb_009⟫ 5. Jméno advokáta D., IČO IČO advokáta D sídlem Adresa advokáta D zastoupená advokátem Jméno advokáta E sídlem Adresa advokáta E 1 ⟪LB:lb_010⟫ o neplatnost dražby

I. Zamítá se žaloba, aby byla určena neplatnost veřejné dražby konané dne 29. 11. 2022 ohledně pozemku parc. č. st. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. částka, a pozemku parc. č. částka v katastrálním území adresa, obec adresa.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1 k rukám právního zástupce žalované 1 náhradu nákladů řízení ve výši 10 998,69 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2 náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 3 k rukám právního zástupce žalované 3 náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 4 k rukám právního zástupce žalovaného 4 náhradu nákladů řízení ve výši 14 482,49 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 5 k rukám právního zástupce žalované 5 náhradu nákladů řízení ve výši 14 482,49 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou původně Okresnímu soudu v adresa dne 16. 12. 2022 se žalobkyně domáhala určení neplatnosti veřejné dražby konané dne 29. 11. 2022 ohledně pozemku parc. č. st. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. částka, a pozemku parc. č. částka v katastrálním území adresa, obec adresa. Svůj návrh odůvodnila tím, že k nemovitostem má předkupní právo, které vyplývá z uzavřené smlouvy, to však bylo při dražbě zcela opominuto. Dále uvedla, že své předkupní právo pokládá za zákonné, protože má zajišťovací povahu k nákladům, které do nemovitostí investovala.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili a navrhovali její zamítnutí. V podstatě shodně žalovaní uváděli, že insolvenční správce jako navrhovatel dražby nebyl smluvním předkupním právem žalobkyně podle příslušných právních předpisů vázán, takže žaloba nemůže být z tohoto důvodu neplatná. Žalovaný 4 dále namítal, že není vydražitelem ani jinou osobou, vůči níž by bylo namístě žalobu směřovat, tudíž navíc není pasivně věcně legitimován. Žalovaní 2, 4 a 5 též žalobu označili za šikanózní vzhledem k tomu, že žalobkyně dlouhodobě činí obstrukční úkony, oddálila i provedení napadené dražby a o povaze její žaloby svědčí i to, že i kdyby jí bylo hypoteticky vyhověno, pak by žalobkyně stejně nemohla své předkupní právo fakticky realizovat, když je v úpadku a sama argumentovala svou nemajetností.

3. Ze shodných tvrzení stran, která vzal soud za svá skutková zjištění, a z provedených důkazů hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující skutková zjištění.

4. Dne 29. 11. 2022 se uskutečnila veřejná dražba shora uvedených nemovitostí, a to na návrh žalované 1 coby insolvenčního správce žalované 2 dle pokynu zajištěného věřitele; dražbu konala žalovaná 3 (mezi stranami o tom nebylo sporu, shodné závěry vyplývaly i z dražební vyhlášky ze dne 13. 10. 2022). V dražební vyhlášce bylo uvedeno, že plynovodní přípojka není součástí nemovitosti (zjištěno z uvedené dražební vyhlášky). Nemovitosti vydražila žalovaná 5 (zjištěno z oznámení o nabytí vlastnictví ze dne 4. 1. 2023 a dokladu o způsobu úhrady ceny dosažené vydražením ze dne 30. 12. 2022). Žalovaná 5 je jako vlastník nemovitostí vedena v katastru nemovitostí (zjištěno z informace o pozemku parc. č. st. hodnota v katastrálním území adresa a informace o pozemku parc. č. částka v katastrálním území adresa). právnická osoba nemovitostem bylo v minulosti, kdy vlastníkem nemovitostí byla žalovaná 2, zřízeno předkupní právo ve prospěch žalobkyně, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem a o předkupním právu ze dne 4. 7. 2013; předkupní právo bylo zapsáno do katastru nemovitostí (zjištěno z uvedené smlouvy a z výpisu z katastru nemovitostí z listu vlastnictví č. hodnota vedeného pro katastrální území adresa ke dne 3. 1. 2023).

6. Žalobkyně podala v minulosti žalobu na vyloučení majetku z majetkové podstaty, a to ve vztahu ke konkrétním položkám příslušenství shora uvedených nemovitých věcí (zjištěno z uvedené žaloby datované 24. 2. 2020). Žalobě bylo vyhověno pouze ohledně plynovodní přípojky, jinak byla zamítnuta (zjištěno z Rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne 18. 8. 2021, č. j. 11 ICm 761/2020-55, a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. 1. 2022, č. j. 11 ICm 761/2020, 13 VSOL 352/2021-94).

7. Z dalších provedených důkazů (dopis ze dne 12. 1. 2023, smlouva o budoucí kupní smlouvě a dohoda o užívání nemovitostí ze dne 4. 7. 2013, smlouva o budoucí kupní smlouvě a dohoda o užívání nemovitostí ze dne 30. 5. 2016, doručenka od poštovní zásilky, kde jako doručovaná písemnost byla uvedena dražební vyhláška) soud žádná další pro věc významná skutková zjištění nad rámec výše uvedených neučinil.

8. Soud neprováděl žalobkyní navrhovaný důkaz spisy Krajského soudu v adresa (tj. insolvenčního soudu) sp. zn. insolvenční spisová značka a incidenční spisová značka, neboť z důkazního návrhu žalobkyně nevyplývalo, jaká konkrétní listina či jiný důkazní prostředek ze spisů by měl být k důkazu proveden a jaká konkrétní skutečnost by jím měla být prokazována. Nadto pokud snad žalobkyně mínila tento důkazní návrh k prokázání údajných investic vynaložených do nemovitostí, šlo by o otázku zcela bezvýznamnou pro nynější řízení. Dále lze dodat, že soud k důkazu provedl žalobu a rozhodnutí vydaná v řízení sp. zn. incidenční spisová značka, které byly soudu účastníky předloženy (k nim viz výše).

9. Soud neprováděl žalovanými 4 a 5 navrhovaný důkaz listinami ve spisu na č. l. 211 až 248, které měly prokazovat nevěrohodnost žalobkyně s ohledem na trestní minulost a na to, že se žalobkyně v jiných řízeních snažila uplatňovat své údajné pohledávky, neboť tyto okolnosti nepokládal za podstatné pro rozhodnutí ve věci.

10. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že ve prospěch žalobkyně bylo zřízeno předkupní právo dle smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem a o předkupním právu ze dne 4. 7. 2013, které bylo zapsáno do katastru nemovitostí. V té době byla vlastníkem nemovitostí žalovaná 2. Předmětné nemovitosti byly vydraženy dražbou konanou dne 29. 11. 2022 na návrh žalované 1 coby insolvenčního správce žalované 2. Dražbu jako dražebník uskutečnila žalovaná 3. Nemovitosti vydražila žalovaná 5.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

12. Podle § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném ke dni 29. 11. 2022 (dále jen „zákon o veřejných dražbách“), každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

13. Z citovaného ustanovení vyplývá, že žalobkyně má aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, neboť v době konání dražby byla osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby. Z konstantní judikatury vyplývá, že řízení o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách se musí účastnit (buď jako žalobci, nebo jako žalovaní) navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, je-li navrhovatelem dražby od nich odlišná osoba, dražebník a vydražitel; na straně žalovaného je třeba tyto účastníky považovat za nerozlučné společníky (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1346/2018).

14. Okruh účastníků nynějšího řízení odpovídá výše řečenému, avšak s tou výjimkou, že žalovaný 4 zjevně není pasivně věcně legitimován. Lze se dohadovat, že žalobkyně proti němu žalobu podala v domnění, že byl vydražitelem nemovitostí, nicméně nevzala ji zpět ani poté, co do řízení přistoupila žalovaná 5 jako skutečný vydražitel. Vůči žalovanému 4 je proto namístě žalobu zamítnout bez dalšího.

15. Podle § 17 odst. 1 věty první zákona o veřejných dražbách dražbou dobrovolnou je dražba prováděná na návrh vlastníka. Podle § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách vlastníkem se rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor a insolvenční správce. Podle § 17 odst. 7 zákona o veřejných dražbách dražit v dražbě dobrovolné nelze nemovitosti, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v katastru nemovitostí, a věci movité, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v listinách osvědčujících vlastnictví a nezbytných k nakládání s věcí. To neplatí, vysloví-li každá z oprávněných osob s provedením dražby svůj souhlas formou písemného prohlášení opatřeného jejím úředně ověřeným podpisem a předloženého dražebníkovi nejpozději před podpisem dražební vyhlášky. I bez tohoto souhlasu je dražba přípustná, koná-li se na návrh správce konkursní podstaty. Koná-li se dražba se souhlasem oprávněných osob, není přípustné stanovit nejnižší podání pod cenu případně uvedenou v kterémkoli z takto udělených souhlasů, snížit nejnižší podání ani konat opakovanou dražbu; práva podle § 23 odst. 11 však nejsou dotčena. Přechodem vlastnictví k předmětu dražby na vydražitele zanikají předkupní práva uvedená v první větě.

16. Pro posouzení důvodnosti žaloby vůči ostatním žalovaným mimo žalovaného 4 je nutno zkoumat, zda byl dražebník povinen upustit od dražby, v tomto případě z důvodu dle § 17 odst. 7 zákona o veřejných dražbách (ostatní zákonné důvody jsou zjevně nepřípadné a ani žalobkyně se jich nedovolávala). Podle mínění soudu je zde stěžejní ustanovení třetí věty § 17 odst. 7, podle níž je i bez souhlasu osoby oprávněné z předkupního práva zapsaného v katastru nemovitostí dražba přípustná, koná-li se na návrh správce konkursní podstaty. Je skutečností, že v tomto případě byl navrhovatelem dražby insolvenční správce, nikoli správce konkursní podstaty, nicméně citované ustanovení je třeba vykládat tak, že je zde míněn též insolvenční správce, a to jak s ohledem na ustanovení § 17 odst. 4 téhož zákona, tak i na ustanovení § 284 odst. 2 insolvenčního zákona (Zákonnými předkupními právy je insolvenční správce při zpeněžování majetkové podstaty vázán. Smluvními předkupními právy není insolvenční správce při zpeněžení majetkové podstaty vázán.).

17. Z řečeného plyne, že dražbu nemovitostí žalované 2 navrhovanou žalovanou 1 coby insolvenční správcem žalované 2 bylo přípustné konat i bez ohledu stanovisko žalobkyně coby osoby oprávněné z předkupního práva zapsaného v katastru nemovitostí. Byť bylo předkupní právo zapsáno do katastru nemovitostí, čímž získalo charakter věcného práva, stále šlo o právo zřízené smlouvou, nikoli zákonem. Argumentace žalobkyně, že šlo o zákonné předkupní právo, protože mělo zajišťovací povahu k nákladům na investice, které údajně vynaložila, je zcela nepřiléhavá. Aby šlo o zákonné předkupní právo, muselo by být založeno zákonem, nikoli smluvním ujednáním stran, bez ohledu na hospodářský důvod takového ujednání.

18. Soud proto žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. Nezabýval se podrobněji tím, zda jde o šikanózní výkon práva žalobkyní, neboť na výsledek posouzení věci by to nemělo vliv, nicméně lze podotknout, že je skutečně přinejmenším velmi zvláštní argument žalobkyně, že nemohla vykonat své předkupní právo, když zároveň uplatňuje svou nemajetnost.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalovaným.

20. Pro účely určení výše tarifní hodnoty vycházel soud z § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), neboť dospěl k závěru, že spor o neplatnost veřejné dražby, jejímž předmětem je nemovitost, je svým charakterem nejbližší sporu o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je nemovitá věc. Nejde přitom ani o spor o neúčinnost právního jednání spojený s požadavkem na zaplacení konkrétní peněžité částky (a contrario skutkovým okolnostem, o nichž rozhodoval Ústavní soud v nálezu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. IV. ÚS 2155/21, kterým argumentovala žalovaná 1), ani o spor o určení vlastnického práva k nemovitostem (a contrario skutkovým okolnostem, o nichž rozhodoval Nejvyšší soud v usnesení ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1021/2015, kterým rovněž argumentovala žalovaná 1).

21. Výše náhrady nákladů řízení žalované 1 činí celkem 10 998,69 Kč a sestává z následujících položek:

a) odměna za zastupování advokátem po 3 100 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 2 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, účast při ústním jednání dne 22. 5. 2024;

b) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 2 úkony;

c) náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 a. t. za cestu adresa a zpět k ústnímu jednání soudu dne 22. 5. 2024 (při průměrné spotřebě 8,5 l benzínu/100 km, vzdálenosti adresa a zpět celkem hodnota km, základní sazbě 5,60 Kč/km a ceně pohonné hmoty 38,20 Kč/l), tedy za pohonnou hmotu v částce 662,39 Kč (již včetně DPH) a mimo pohonnou hmotu v částce 1 142,40 Kč (bez DPH);

d) náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. po 100 Kč za 6 půlhodin (cesta adresa a zpět k ústnímu jednání soudu dne 22. 5. 2024);

e) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 1 793,90 Kč.

22. Výše náhrady nákladů řízení žalované 2 činí celkem 300 Kč a sestává z paušální náhrady hotových výdajů účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 1 úkon (vyjádření k žalobě).

23. Výše náhrady nákladů řízení žalované 3 činí celkem 12 342 Kč a sestává z následujících položek:

a) odměna za zastupování advokátem po 3 100 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast při ústním jednání dne 22. 5. 2024;

b) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 3 úkony;

c) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 2 142 Kč.

24. K výpočtu výše náhrady nákladů řízení žalovaných 4 a 5 soud předesílá, že hodnotil všechny úkony právní služby jako společné, neboť žalovaným 4 a 5 nic nebránilo společně činit i ty úkony, které byly jejich společným právním zástupcem provedeny samostatně (vyjádření k žalobě, ostatně velmi obdobného obsahu); rovněž pokud jde o převzetí a přípravu zastoupení, bylo založeno stále na týchž okolnostech, tudíž přiměřené věci je pokládat i převzetí a přípravu zastoupení za společnou oběma uvedeným žalovaným.

25. Výše náhrady nákladů řízení žalovaného 4 činí celkem 14 482,49 Kč a sestává z následujících položek:

a) odměna za zastupování advokátem po 2 480 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1, § 12 odst. 4 a. t. za 4 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ve věci samé ze dne 16. 5. 2024, účast při ústním jednání dne 22. 5. 2024;

b) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 4 úkony; vzhledem k tomu, že se jednalo o úkony společné pro žalované 4 a 5, přiznal soud žalovanému 4 z celkové částky 1 200 Kč jednu polovinu, tedy 600 Kč;

c) náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 a. t. za cestu adresa a zpět k ústnímu jednání soudu dne 22. 5. 2024 v částce celkem 1 298 Kč dle doložených jízdenek; vzhledem k tomu, že se jednalo o úkon společný pro žalované 4 a 5, přiznal soud žalovanému 4 z celkové částky 1 298 Kč jednu polovinu, tedy 649 Kč;

d) náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. po 100 Kč za 16 půlhodin (cesta adresa a zpět k ústnímu jednání soudu dne 22. 5. 2024); vzhledem k tomu, že se jednalo o úkon společný pro žalované 4 a 5, přiznal soud žalovanému 4 z celkové částky 1 600 Kč jednu polovinu, tedy 800 Kč;

e) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 2 513,49 Kč.

26. Výše náhrady nákladů řízení žalované 5 činí celkem 14 482,49 Kč a sestává z následujících položek:

a) odměna za zastupování advokátem po 2 480 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1, § 12 odst. 4 a. t. za 4 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ve věci samé ze dne 16. 5. 2024, účast při ústním jednání dne 22. 5. 2024;

b) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedené 4 úkony; vzhledem k tomu, že se jednalo o úkony společné pro žalované 4 a 5, přiznal soud žalované 5 z celkové částky 1 200 Kč jednu polovinu, tedy 600 Kč;

c) náhrada cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 a. t. za cestu adresa a zpět k ústnímu jednání soudu dne 22. 5. 2024 v částce celkem 1 298 Kč dle doložených jízdenek; vzhledem k tomu, že se jednalo o úkon společný pro žalované 4 a 5, přiznal soud žalované 5 z celkové částky 1 298 Kč jednu polovinu, tedy 649 Kč;

d) náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. po 100 Kč za 16 půlhodin (cesta adresa a zpět k ústnímu jednání soudu dne 22. 5. 2024); vzhledem k tomu, že se jednalo o úkon společný pro žalované 4 a 5, přiznal soud žalované 5 z celkové částky 1 600 Kč jednu polovinu, tedy 800 Kč;

e) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 2 513,49 Kč.

27. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám jednotlivých právních zástupců žalovaných 1, 3, 4 a 5 soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

28. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 a rozhoduje o něm Městský soud v Praze. Není-li odvolání podáno elektronicky, je třeba podat je ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.