OSRK 5 C 425/2013-341

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Findejsem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro odstranění stavby

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá odstranění části domu žalované, a to domu adresa v části územní celek postavené na pozemcích stavební parc. číslo, stavební parc. číslo, pozemková parc. číslo a číslo v obci na katastrální uzemí z pozemku žalobce stavební parc. číslo pozemková parc. číslo v obci obec, se zamítá.

II. Ve prospěch žalované a každého dalšího vlastníka domu adresa postaveném na pozemcích stavební parc. číslo, stavební parc. číslo, vše v k.ú. obec se zřizuje služebnost umístění stavby na stavební parc. číslo zastavěná plocha o výměře 3 m², zapsané na listu vlastnictví číslo pro obec a k.ú. obec vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Rychnov nad Kněžnou, oproti plnění uvedeném v odst. III tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 15 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 36 060,19 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou na náhradě nákladů řízení částku 9 168 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se na žalované domáhal odstranění části domu žalované, a to domu adresa v části územní celek postavené na pozemcích stavební parc. číslo, stavební parc. číslo, pozemková parc. číslo a číslo v obci na katastrální uzemí z pozemků žalobce stavební parc. číslo pozemková parc. číslo v obci obec. Žalobce tvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně postavila na části jeho pozemku nepovolenou stavbu. Žalobce si nepřeje, aby měl na svém pozemku nelegální stavbu.

2. Ve věci Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl rozsudkem ze dne 20. prosince 2016, č. j. 5C 425/2013-78 tak, že žalobu zamítl. Důvodem pro zamítnutí žaloby byl nedostatek pasivní věcné legitimace na straně původní žalované. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. října 2017 rozsudek okresního soudu zrušil a vrátil věc soudu k dalšímu řízení. Důvodem pro zrušení rozsudku byla skutečnost, že v mezidobí došlo k odstranění nedostatku věcné legitimace a protože se Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou původním rozsudkem nezabýval věcnou stránkou žaloby o odstranění části stavby, Krajský soud v Hradci Králové uložil Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou zabývat se právě věcnou stránkou žaloby.

3. Následně Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl dne 8. srpna 2019 rozsudkem č. j. 5C 428/2013-200 tak, že žalobu, kterou se žalobce domáhal odstranění části domu žalované zamítl a zároveň přikázal do vlastnictví k žalované stavební parcelu číslo a uložil žalované zaplatit žalobci částku 15 000 Kč. K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 26. listopadu 2019, č. j. číslo jednací rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou potvrdil.

4. K dovolání žalobce rozhodl Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 23. 6. 2020, č. j. číslo jednací tak, že rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové a rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou zrušil a vrátil věc Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou k dalšímu řízení. Nejvyšší soud o zrušení rozhodl proto, že odvolací soud pominul nedostatek stavebního řízení a z tohoto hlediska nehodnotil, zda a nakolik byla žalobkyně či její právní předchůdkyně v dobré víře, že má soukromé právo na pozemku stavět. Z tohoto důvodu měl Nejvyšší soud právní posouzení za předčasné a tudíž nesprávné, neboť celé rozhodnutí spočívalo na nesprávném právním hodnocení věci. Nejvyšší soud uložil Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou opětovně zkoumat dobrou víru žalované, když součástí posouzení dobré víry by měla být zhodnocena i skutečnost, zda-li ve věci přístavby bylo vedeno řádné stavební řízení či nikoliv. Nejvyšší soud vyslovil závěr, že pokud Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou neshledá důvody pro odstranění přestavku a nebudou splněny podmínky uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu R 42/2001 zřídí ve prospěch žalované k zastavěné části věcné břemeno.

5. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Podle jejího názoru se nejednalo o neoprávněnou stavbu, neboť právní předchůdce žalobce dal souhlas s provedením stavby. Žalovaná zastávala názor, že i kdyby měl soud stavbu za neoprávněnou, pak je v hrubém nepoměru ochrana vlastnického práva žalobce oproti nákladům, které by byly spojeny s odstraněním stavby. Navíc, i kdyby bylo žalobě vyhověno, konečný efekt by byl pro žalobce nicotný, protože by získal možnost užívat minimální část svého pozemku. Žalovaná navrhla finanční kompenzaci ve výši 15 000 Kč za 3 m² za věcné břemeno k pozemku, který byl předmětem sporu.

6. Z výpisu z Katastru nemovitostí ze dne 27. 9. 2017 má soud za prokázané, že žalovaná je vlastnicí mimo jiných též stavební parc. číslo o výměře 173 m² v katastrální uzemí, když součástí této stavební parcely je stavba adresa, bydlení.

7. Souhlasným prohlášením účastníků má soud za prokázané, že v době vybudování přístavby byla vlastnicí původní žalovaná celé jméno původní účastnice.

8. Ze znaleckého posudku znalce celé jméno znalce ze dne 31. ledna 2019 má soud za prokázané, že část přístavby domu ve vlastnictví žalované zasahuje do pozemků žalobce, a to do pozemku st. p. číslo a pozemkové parcely číslo v katastrální uzemí. Přesah přestavby do pozemku žalobce činí 30 až 40 cm podél celé přístavby. Celková výměra plochy pozemku žalobce, do které přestavba zasahuje, činí 3 m². Část pozemku, do které přesahuje přístavba žalované byla od shora uvedených pozemků oddělena a byla vytvořena nová pozemková parc. st.p. číslo o výměře 3 m².

9. Z kupní smlouvy ze dne 10. 7. 2003 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalované zakoupila předmětnou nemovitost od právního předchůdce žalobce.

10. Z podnětu k zahájení řízení o odstranění nepovolené stavby se dne 19. 9. 2011 má soud za prokázané, že žalobce podal podnět k zahájení řízení o odstranění nepovolené stavby k rodinnému domu adresa v katastrální uzemí s tím, že část přístavby stojí na pozemcích žalobce.

11. Z fotodokumentace na čísle listu 188 a 189 soud zjistil faktický stav na místě samém i skutečnost, že dům ve vlastnictví žalobce přiléhá k domu ve vlastnictví žalované.

12. Z výslechu bývalé žalované jméno a příjmení soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, pan příjmení s přístavbou souhlasil a tento souhlas předchůdkyni žalované dal v době, kdy byla prováděna přestavba. Pan příjmení měl sdělit řemeslníkovi, který rekonstrukci prováděl, že přístavba je částečně prováděna na pozemku právního předchůdce žalobce. jméno a příjmení uvedla, že k přístavbě neexistoval žádný projekt a že ona sama stát. instituce předložila pouze listinu, která se dotýkala ohlášení stavby rekonstrukce kuchyně a koupelny v domě. Jméno a příjmení dále uvedla, že druhá právní předchůdkyně žalobce a tehdejší podílová spoluvlastnice jedné poloviny domu, souhlas se přestavbou nedala. Její stanovisko k přestavbě ani nikdo nezjišťoval. Souhlas od paní příjmení nebyl dán ani dodatečně.

13. Ze souhlasného prohlášení účastníků má soud za prokázané, že paní jméno příjmení byla v době přestavby spoluvlastnicí pozemku stavební parc. číslo ve obec a že tato spoluvlastnice nedala souhlas s přístavbou.

14. Ze zprávy stát. instituce, odboru Stavebního úřadu ze dne 19. října 2020 má soud za prokázané, že k tomuto datu Stavební úřad nevedl žádné řízení ve vztahu k přístavbě domu adresa ve obec a to včetně řízení o odstranění stavby.

15. Ze žádosti o spisovou dokumentaci ze dne 27. 1. 2021 má soud za prokázané, že Krajský úřad v Hradci Králové požádal stát. instituce o předložení spisové dokumentace ve věci odstranění nepovolené stavby, jmenovitě přístavby domu adresa v obci obec. Spisovou dokumentaci si Krajský úřad v Hradci Králové vyžadoval na základě podnětu k přijetí opatření proti nečinnosti, který podal žalobce.

16. Z podnětu k přijetí opatření proti nečinnosti ze dne 21. ledna 2021 má soud za prokázané, že žalobce podal podnět k přijetí opatření proti nečinnosti vůči stát. instituce ve věci odstranění nepovolené stavby – přístavby domu adresa ve obec.

17. Z postoupení stížnosti z důvodu nepříslušnosti ze dne 21. 9. 2011 má soud za prokázané, a že Krajský úřad Královéhradeckého kraje postoupil podnět k zahájení řízení o odstranění nepovolené přístavby k rodinnému domu adresa ve obec, podnět k provedení zápisu o sporu na list vlastnictví v katastrální uzemí a podnět k prošetření správnosti postupu stavebního odboru stát. instituce, které podal žalobce, stát. instituce.

18. Z odpovědi na stížnost ze dne 20. 10. 2011 má soud za prokázané, že stát. instituce podnět uvedený v odst. 17 rozsudku prošetřil a sdělil žalobci, že Stavební úřad stát. instituce provedl kontrolní prohlídku stavby a zahájil řízení o odstranění nepovolených stavebních úprav.

19. Ze záznamu na čísle listu 294 bez uvedení data záznamu má soud za prokázané, že se do kanceláře odboru Stavebního úřadu v obec dostavil žalobce ve věci zahájení řízení o odstranění stavby – přístavby rodinného domu adresa ve obec s tím, že nepovolená stavba byla žalobcem oznámena 19. 9. 2011 stát. instituce sdělil dne 20. 10. 2011 žalobci, že Stavební úřad zahájil řízení o odstranění nepovolených stavebních úprav. Stavební úřad v této věci řízení v té době nezahájil a podle záznamu tak učiní neprodleně nejpozději do 30 dnů od 24. 4. 2019.

20. Z dopisu ze dne 7. června 2019 má soud za prokázané, že stát. instituce oznámil žalobci, že o odstranění stavby nebude řízení zahajovat, protože za téhož důvodu rozhoduje Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou.

21. Ze zprávy Městské úřadu ve obec ze dne 15. 6. 2021 má a soud za prokázané, že právní předchůdkyni žalované, jméno a příjmení byly schváleny zastupitelstvem územní celek půjčky z fondu rozvoje bydlení na třetím zasedání zastupitelstva dne 5. 3. 2007 a čtvrtém zasedání zastupitelstva dne 4. 6. 2007. Podle zprávy stát. instituce není spisový materiál vedený za účelem poskytnutí půjčky k dispozici.

22. Z výpisu z usnesení třetího veřejného zasedání Zastupitelstva územní celek ze dne 5. 3. 2007 má soud za prokázané, že Zastupitelstvo územní celek poskytlo celé jméno původní účastnice půjčku z fondu rozvoje bydlení 60 000 Kč.

23. Z výpisu z usnesení čtvrtého veřejného zasedání Zastupitelstva územní celek ze dne 4. 6. 2007 má soud za prokázané, že zastupitelstvo územní celek schválilo poskytnutí půjčky z fondu rozvoje bydlení jméno a příjmení částku 110 000 Kč.

24. Z přihlášky pohledávky v rámci insolvenčního řízení jméno a příjmení má soud za prokázané, že se územní celek přihlásilo ze svojí pohledávkou 51 561,25 Kč a pohledávkou ve výši 79 352,55 Kč.

25. Z výslechu svědkyně jméno příjmení, bývalé úřednice stát. instituce, stavebního úřadu soud zjistil, že svědkyně nikdy neřešila žádnou žádost o vydání stavebního povolení, kterou by měla podat právní předchůdkyně žalované jméno a příjmení za účelem stavebních úprav ve svém domě. Nikdy osobně ani neřešila žádné podání žalobce. Svědkyně věděla, že jméno a příjmení byla zaměstnancem stát. instituce. Se svědkyní se jméno a příjmení znala. Svědkyně vyloučila, že by se s jméno a příjmení navštěvovala nebo udržovala přátelské vztahy. Svědkyně nečinila žádné úkony týkající se poskytnutí půjčky z fondu rozvoje bydlení ani neřešila otázku stavebních úprav na domě jméno a příjmení. Nepamatovala, zdali někdo v roce 2008 tuto otázku řešil.

26. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že ve spisovém materiálu stát. instituce žádný podnět žalobce k řešení otázky stavebních úprav na domě žalované. Podle svědkyně celou věc týkající se problematiky stavebních úprav, které jsou předmětem tohoto sporu, řešil dnes již zemřelý titul příjmení. Svědkyně si nevzpomínala, že by jméno a příjmení řešila otázky podmínek provádění stavebních úprav na svém domě v roce 2008. Svědkyně zcela vyloučila, že by jakýmkoliv způsobem aktivně zasahovala do řešení problematiky stavebních úprav na domě jméno a příjmení. Bližší podrobnosti půjčky z fondu rozvoje bydlení poskytnuté jméno a příjmení svědkyně neznala. Svědkyně určitě nepřijala žádné stanovisko týkající se stavebních úprav prováděných jméno a příjmení v souvislosti s poskytnutím půjčky za fondu rozvoje bydlení. Ohledně půjčky rozhodoval orgán města, pokud se někdo účastnil k zasedání orgánu, který rozhodoval o poskytnutí půjček, pak to byl, dnes již zemřelý, titul příjmení. Svědkyně nedohledala žádné listiny týkající se řízení pro zahájení odstranění stavby. Svědkyně si nevzpomínala, že by se účastnila místního šetření týkajícího se odstranění stavby – stavebních úprav na domě jméno a příjmení. Svědkyně měla vztah k jméno a příjmení v pracovní rovině, soukromě se nenavštěvovaly. Svědkyně nedohledala žádné listiny, ze kterých by vyplývalo, že bylo zahájeno řízení o odstranění stavby.

27. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce je vlastník pozemku st. p. číslo a pozemku parcelní číslo v katastrální uzemí. Žalovaná je vlastníkem pozemku st.p. číslo jejíž součástí je též budova adresa v katastrální uzemí. Část budovy adresa v katastrální uzemí přesahuje na pozemek parcelní číslo parcelní číslo v katastrální uzemí. Přesah stavby do pozemku žalobce vznikl přístavbou domu adresa, kterou realizovala právní předchůdkyně žalované. Právní předchůdkyně žalované věděla, že staví na cizím pozemku, přičemž neměla souhlas od všech vlastníků tohoto pozemku. Přesah stavby ve vlastnictví žalované do pozemku žalobce je v rozsahu celkem 3 m2, přičemž se jedná o přesah stavby v rozsahu 30 až 40 cm v délce asi 10 m.

28. Soud po dokazování, které provedl a na základě pokynu Nejvyššího soudu České republiky nezjistil, že by bylo ve věci stavebních úprav na domě adresa ve obec vedeno jakékoliv stavební řízení. Soud pouze zjistil, že právní předchůdkyni žalované byly poskytnuty dvě půjčky z fondu rozvoje bydlení obec v celkové výši 170 000 Kč. Soud dále zjistil, že dosud není vedeno řízení o odstranění stavby. Soud nezjistil, že by stát. instituce postupoval ve vztahu k právní předchůdkyni žalované protekčně či protiprávně. Půjčky poskytnuté žalobkyni byly řádně schváleny Městským zastupitelstvem, přičemž spisový materiál nebyl dohledán. Stavební řízení ohledně ohlášení či povolení stavby neproběhlo, resp. nebylo prokázáno, že by kdy probíhalo. Žalobce se od roku 2011 u stát. instituce domáhal odstraněním stavebních úprav v rámci stavebního řízení. Městský úřad v této věci neučinil žádné kroky, pokud proběhlo alespoň místní šetření na místě samém, pak o tomto místním šetření není žádný záznam. Tuto skutečnost lze dovodit pouze z vyrozumění tajemníka územní celek, kterým reagoval na podnět žalobce postoupený Krajským úřadem v Hradci Králové. To jestli byl tento stav zapříčiněn nedbalostí stát. instituce či aktivním přístupem některého z jeho úředníků soud nezjistil. Slyšené svědkyně, úřednice stát. instituce stavebního úřadu, ve věci aktivně nevystupovaly, záležitost nevyřizovaly a podle jejich sdělení měl celou věc na starosti dnes již zemřelý titul příjmení. Zdali ve věci činil stát. instituce nějaké kroky zjistit nelze, protože nebyl dohledán spisový materiál. Stejně tak se nedochoval spisový materiál k poskytnutí dvou shora zmíněných půjček. Z přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení vůči jméno a příjmení soud zjistil, že z tohoto insolvenčního řízení by bylo možné vyžádat toliko smlouvy o úvěrech a prohlášení o ručitelských závazcích. Samotné podklady pro poskytnutí půjčky však součástí přihlášky nejsou.

29. Podle § 3028 odst.2) z.č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Protože povinnosti, kterých se žalobce domáhá, vznikly přede dnem účinnosti nového občanského zákoníku, soud posud žalobu podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného ke dni podání žaloby.

30. Podle § 135c z.č. 40/1964 Sb. Občanského zákoníku zřídí-li někdo stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, může soud na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že stavbu je třeba odstranit na náklady toho, kdo stavbu zřídil (dále jen "vlastník stavby"). Pokud by odstranění stavby nebylo účelné, přikáže ji soud za náhradu do vlastnictví vlastníku pozemku, pokud s tím vlastník pozemku souhlasí. Soud může uspořádat poměry mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby i jinak, zejména též zřídit za náhradu věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě.

31. Žaloba není důvodná.

32. Soud učinil totožný právní závěr s původním, Nejvyšším soudem zrušením rozhodnutím, tedy že právní předchůdkyně žalované zřídila nepovolenou stavbu na cizím pozemku. Z dokazování vyplynulo, že jméno a příjmení věděla, že staví na cizím pozemku, a přitom si nezajistila souhlas všech spoluvlastníku zmíněného pozemku. Od celé záležitosti jednala pouze s jedním z právních předchůdců žalobce, přičemž nikterak neřešila otázku, zdali je třeba souhlasu dalších spoluvlastníků. Soud má tedy za to, že souhlas k provedení stavby nebyl řádně dán, protože nebylo dosaženo většinového souhlasu spoluvlastníků.

33. Pokud by se jednalo o stavbu oprávněnou, pak by soud žalobu bez dalšího zamítl. Protože se však jednalo o stavbu neoprávněnou, musel se soud dále zabývat otázkou, zdali je nezbytně nutné nařídit odstranění stavby či zda snad je dán prostor pro soud upravit poměry účastníků, jinak. Soud v tomto závěru vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 4082/2013 podle kterého„ …zřízením neoprávněné stavby v době účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., vznikl mezi stavebníkem, který se stává jejím vlastníkem, a vlastníkem pozemku hmotněprávní vztah, který lze, neupravili-li účastníci vzájemný vztah mimosoudně, vypořádat jen způsoby uvedenými v § 135c obč. zák. Je-li ohledně neoprávněné stavby zahájeno soudní řízení, soud musí vypořádat celý hmotněprávní vztah, založený tímto ustanovením; také proto platí, že jde-li skutečně o neoprávněnou stavbu, nelze žalobu na její odstranění zamítnout jen pro nevhodnost navrženého způsobu vypořádání, ale je třeba vypořádat ji jinak…“.

34. Soud opětovně činí závěr, že nebylo možné spor účastníků vyřešit tak, že by nepovolená stavba byla přikázána do vlastnictví žalobce. Vzhledem k rozsahu a účelu nepovolené stavby, tak i skutečnosti, že stavba přesahuje do pozemku žalobce pouze minimálně, by takové vypořádaní sporu mezi účastníky z nepovolené stavby nebylo ani účelné ani rozumné.

35. Soud opětovně zvažoval, zdali je možné nařídit odstranění stavby, či zda je třeba spor mezi účastníky vyřešit jinak ve smyslu § 135c odst. 3 o. s. ř. Soud také opětovně posuzoval, podle pokynu Nejvyššího soudu České republiky, otázku, zda žalovaná stavěla v dobré víře.

36. Soud opětovně dospěl k závěru, že nařídit odstranění stavby by bylo neúčelné. Náklady spojené s odstraněním stavby stejně jako skutečnost, že by nemovitost žalobkyně nemohla plnit své funkce a muselo by dojít k výstavbě nové přístavby a tuto přístavu posunout maximálně o 40 cm na pozemek žalované, se jeví jako nepřiměřeně tvrdé a neúčelné, neboť odstraněním stavby by žalobce v podstatě nezískal žádnou výhodu, žádným způsobem by odstraněním stavby nedošlo k zlepšení jeho postavení. Soud tedy poměřoval nutnost ochrany vlastnického práva žalobce a přiměřenosti hmotných následků dopadajících na žalovanou, přičemž dospěl k závěru, že zásah do vlastnictví žalované by byl v hrubém nepoměru s tím, jakou výhodu by získal žalobce odstraněním stavby.

37. Co se týče dobré víry jméno a příjmení, vzal soud za zjištěné, že jeden z vlastníků nemovitosti se stavbou souhlasil, což bylo pro posouzení věci podstatné. Proto, aby byla stavba oprávněná, souhlas jednoho ze spoluvlastníka nestačil, neboť právní předchůdkyně žalované neověřila vlastnické vztahy k sousední nemovitosti a dopustila se nedbalosti, nikoli však o zlé vůli. Nejednala svévolně, o souhlas vlastníků sousedního pozemku požádala, i když nezajistila správně veškeré formální náležitosti takového souhlasu. Skutečnost, že by stát. instituce zvýhodňoval jméno a příjmení, se v řízení nepodařilo prokázat. Soud může pouze konstatovat skutečnost, že ulice úřad ve obec nereagoval včasně na podněty žalobce, a to však žádným způsobem neosvětluje, jestli žalovaná, právní předchůdkyně žalované jednala v rozporu s dobrými mravy a bez dobré víry, při stavebních úpravách. Nelze totiž přehlédnout, že právní předchůdci žalobce nečinili žádné kroky, které by směřovaly k odstranění stavby. Žalobce začal aktivně vystupovat proti stavebním úpravám v době, kdy se stal vlastníkem dotčeného pozemku, tedy v době, když byly stavební úpravy provedeny. V době, kdy byly stavební úpravy prováděny, se právní předchůdci žalobce proti stavebním úpravám nikterak nevymezovali a nečinili žádné kroky k tomu, aby byly stavební úpravy odstraněny. Z toho lze dovozovat, že původní vlastníci dotčeného pozemku a právní předchůdci žalobce proti stavebním úpravám nic nenamítali a že se stavebními úpravami byli srozuměni, byť jejich souhlas se stavebními úpravami nebyl formálně dostatečný. Jméno a příjmení byla poskytnuta také půjčka územní celek a tato půjčka byla schválena zastupitelstvem města. Dokumentace se nepodařilo nalézt, avšak lze dovodit, že bez základních náležitostí by půjčka schválena nebyla. Pokud právní zástupce žalobce poukazuje na možnost nestandartního, protekčního či snad až protiprávního přístupu územní celek ve vztahu ke své úřednici jméno a příjmení, s kterýmžto jednáním se bezesporu v průběhu své advokátní činnosti mohl u jiných městských úřadů případně setkat, nemůže takové chování považovat za standardní a běžné u každého městského úřadu a takové jednání musí nejen tvrdit, ale také bezezbytku prokázat. To se však v daném případě, i díky značnému časovému odstupu, nestalo.

38. Jak již bylo řečeno, rozsah hospodářské ztráty, kterou by utrpěla žalovaná, nemůže vyvážit takřka nicotný prospěch pro žalobce, byť je pravdou, že rozhodnutím soudu je omezen na svém vlastnictví u části svého pozemku. Tento pozemek je však o výměře tří metrů čtverečních, nachází se v místě, kde pozemek stejně nemůže žalobce efektivně využívat k jakýmkoliv účelům. Proto má soud také za to, že stanovená finanční kompenzace újmu, která žalobci vzniká, dostatečně nahrazuje. Zásah do vlastnického práva žalobce je zásahem mimořádným a vychází z konkrétních skutkových zjištění, které ukazují, že jakékoliv jiné řešení je v podstatě vyloučeno.

39. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalované provedla stavební úpravy na domě adresa ve obec v dobré víře, že disponuje souhlasem spoluvlastníka dotčené nemovitosti. Postup územní celek, zejména poskytnutí půjčky z fondu bydlení soud v tomto závěru utvrzuje. Proto soud, veden závazným právním názorem Nejvyššího soudu České republiky rozhodl tak, že zřídil k dotčenému pozemku věcné břemeno práva stavby oproti náhradě, která výrazně přesahuje hodnotu věcného břemene, pokud by byla taková hodnota stanovena posudkem. Při stanovení kompenzace soud vycházel z volné úvahy a znalosti o ceně pozemků a služebností ve obec a okolí, které je mu známa z úřední činnosti. Toto rozhodnutí učinil přes zjištění, že se jednalo o stavbu neoprávněnou a to z důvodů shora uvedených.

40. Ve svém závěru se soud opírá o rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 2106/2015:„..Účelnost odstranění neoprávněně zřízené stavby je třeba vždy hodnotit s přihlédnutím ke všem okolnostem a povaze každého jednotlivého případu. V rámci této volné úvahy soud musí přihlížet také k tomu, zda by odstranění stavby nebylo v rozporu s dobrými mravy. Přihlíží se zejména k povaze a rozsahu hospodářské ztráty, která by odstraněním stavby vznikla, k tomu, zda vlastník stavby a jeho rodina ve stavbě bydlí, jaký je rozsah zastavěného pozemku, zda vlastník stavby věděl, že staví na cizím pozemku či naopak stavěl v dobré víře, že mu pozemek patří. Soud musí v těchto případech porovnat hospodářskou a jinou ztrátu, která by odstraněním stavby vznikla, se zájmem na dalším využití stavby..“

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná.

42. Náhradu nákladů řízení činí za jednání při prvním rozhodnutí Okresního soud v Rychnově nad Kněžnou částku 13 104,82 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 2. 2018, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 9. 2018, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 6. 2019 a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 1. 8. 2019 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 1 830,43 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 9. 2018 náhrada 901,18 Kč za 80 ujetých km v částce 501,18 Kč (29,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l /100 km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 x 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 1. 8. 2019 náhrada 929,25 Kč za 80 ujetých km v částce 529,25 Kč (33,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 x 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 830,43 Kč ve výši 2 274,39 Kč.

43. O nákladech odvolacího řízení úspěšné žalované soud přiznal vůči neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 4.356 Kč. Ta je tvořena mimosmluvní odměnou advokáta 3.000 Kč za dva úkony právní služby po 1.500 Kč spočívající v sepisu vyjádření k odvolání a účasti u odvolacího jednání dle § 9 odst. 1, § 7 bod 4 a § 11 odst. 1 písm. g/ a k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (a. t.), paušální náhradou hotových výdajů 600 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. za dva výše citované úkony právní služby po 300 Kč a 21% DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze všech předchozích částek ve výši 756 Kč.

44. O náhradě nákladů za dovolací řízení a řízení při druhém projednání u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 599,37 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za vyjádření k dovolání dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. ze dne 18. 3. 2020, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 9. 2020, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 15. 2. 2021, z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 2. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 5. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 8. 2021 a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 30. 8. 2021 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 2 771,38 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 9. 2020 náhrada 929,34 Kč za 80 ujetých km v částce 529,34 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 25. 5. 2021 náhrada 921,02 Kč za 80 ujetých km v částce 521,02 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 8. 2021 náhrada 921,02 Kč za 80 ujetých km v částce 521,02 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 371,38 Kč ve výši 3 227,99 Kč.

45. Soud také žalobci, jako neúspěšnému účastníku, přikázal náhradu nákladů řízení státu spočívající v nákladech za vypracování znaleckého posudku.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15ti dnů od doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.