Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2089 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro referenční hodnoty (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 103 . ,

v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2019 . ,

Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 103 .

(1) Dne 25. září 2015 přijalo Valné shromáždění OSN nový globální rámec pro udržitelný rozvoj, tzv. Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen Agenda 2030), jejímž základem jsou cíle udržitelného rozvoje. Sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 o dalších krocích k udržitelné evropské budoucnosti spojuje cíle udržitelného rozvoje s rámcem politiky Unie se záměrem zajistit, aby všechny akce a politické iniciativy Unie na území Unie i celosvětově tyto cíle udržitelného rozvoje již od počátku zohledňovaly. Ve svých závěrech ze dne 20. června 2017 Evropská rada potvrdila odhodlání Unie a jejích členských států k provádění Agendy 2030 úplným, soudržným, komplexním, integrovaným a účinným způsobem a v úzké spolupráci s partnery a dalšími zúčastněnými stranami.

(2) Pařížská dohoda přijatá v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen Pařížská dohoda), již Unie schválila dne 5. října 2016 Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1 ). a jež vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016 , má za cíl posílit reakci na změnu klimatu mimo jiné sladěním finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

(3) Za účelem dosažení cílů Pařížské dohody a výrazného snížení rizik a dopadů změny klimatu je celosvětovým cílem udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.

(4) Dne 8. října 2018 zveřejnil Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zvláštní zprávu o globálním oteplení o 1,5 °C, která uvádí, že omezení globálního oteplení na 1,5 °C bude vyžadovat rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech aspektech společnosti a že by omezení globálního oteplení na 1,5 °C ve srovnání s 2 °C mohlo jít ruku v ruce se zajištěním udržitelnější a spravedlivější společnosti.

(5) Udržitelnost a přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství odolné vůči změně klimatu a účinněji využívající zdroje jsou zásadní pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti hospodářství Unie. Udržitelnost je již dlouho jádrem projektu Unie a Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva o fungování EU) berou v potaz její sociální a environmentální rozměr. Možnost transformace kultury ve finančním sektoru směrem k udržitelnosti s cílem zajistit, aby celosvětový nárůst průměrné teploty zůstal výrazně pod 2 °C, je omezená. Je proto nezbytné, aby investice do nové infrastruktury byly dlouhodobě udržitelné.

(6) Ve svém sdělení ze dne 8. března 2018 Komise zveřejnila svůj akční plán o financování udržitelného růstu, jímž zahájila ambiciózní a komplexní strategii pro udržitelné finance. Jedním z cílů tohoto akčního plánu je přesměrovat kapitálové toky k udržitelným investicím pro dosažení udržitelného růstu podporujícího začlenění. Větší důraz na omezení dopadu změny klimatu je zásadní, protože se výrazně zvýšil počet katastrof vyvolaných nepředvídatelností povětrnostních podmínek.

(7) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EURozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 Spokojený život v mezích naší planety (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171 ). požadovalo, aby byly zvýšeny finanční prostředky soukromého sektoru určené na výdaje související s životním prostředím a oblastí klimatu, zejména vytvořením pobídek a metodik, které budou stimulovat společnosti k měření environmentálních nákladů jejich podnikatelské činnosti a zisků plynoucích z využívání environmentálních služeb.

(8) Dosažení cílů udržitelného rozvoje v Unii vyžaduje směrování kapitálových toků do udržitelných investic. Pro dosažení těchto cílů je důležité plně využít potenciálu vnitřního trhu. V této souvislosti je zásadní odstranit překážky efektivního toku kapitálu do udržitelných investic na vnitřním trhu a zabránit vzniku nových překážek.

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1 ). zavádí jednotná pravidla pro referenční hodnoty v Unii a upravuje jejich různé typy. Stále více investorů volí investiční strategie zohledňující nízké emise uhlíku a používá referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice k měření výkonnosti investičních portfolií. Zavedení referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu podpořené metodikou v souvislosti se závazky vyplývajícími z Pařížské dohody, které se týkají emisí uhlíku, by přispělo ke zvýšení transparentnosti a pomohlo by předcházet environmentálním dezinformacím (tzv. greenwashingu).

(10) Do skupiny indexů zohledňujících nízké emise uhlíku lze v současné době zařadit celou řadu různých indexů. Tyto indexy zohledňující nízké emise uhlíku se používají jako referenční hodnoty pro investiční portfolia a produkty, s nimiž se obchoduje přeshraničně. Kvalita a integrita referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice ovlivňuje účinné fungování vnitřního trhu, pokud jde o širokou škálu individuálních a kolektivních investičních portfolií. Mnoho indexů zohledňujících nízké emise uhlíku, které se používají k měření výkonnosti investičních portfolií, zejména pro oddělené investiční účty a systémy kolektivního investování, je poskytováno v jednom členském státě, avšak používáno správci portfolií a aktiv v jiných členských státech. Správci portfolií a aktiv kromě toho často zajišťují rizika expozice ve vztahu k emisím uhlíku za použití referenčních hodnot stanovených v jiných členských státech.

(11) Na trhu se objevily různé kategorie indexů zohledňujících nízké emise uhlíku s různým stupněm ambicí. Zatímco některé referenční hodnoty mají za cíl snížit uhlíkovou stopu na úrovni standardního investičního portfolia, jiné vybírají pouze komponenty, které přispívají k dosažení cíle 2 °C stanoveného v Pařížské dohodě. Přes rozdíly v cílech a strategiích je mnoho těchto referenčních hodnot obecně označováno jako referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice.

(12) Odlišné přístupy v metodice pro stanovení referenčních hodnot vedou k roztříštěnosti vnitřního trhu, neboť uživatelé referenčních hodnot nemají jistotu ohledně toho, zda je určitý index zohledňující nízké emise uhlíku referenční hodnotou související s cíli Pařížské dohody, nebo pouze referenční hodnotou, jejímž cílem je snížit uhlíkovou stopu standardního investičního portfolia. Případná neoprávněná tvrzení administrátorů o nízkouhlíkové povaze jejich referenčních hodnot budou členské státy pravděpodobně řešit tím, že přijmou svá vlastní pravidla pro ochranu investorů před uvedením v omyl a nejasnostmi ohledně cíle a úrovně ambicí, na nichž jsou založeny různé kategorie tzv. indexů zohledňujících nízké emise uhlíku používaných jako referenční hodnoty pro portfolia nízkouhlíkových investic.

(13) Při neexistenci harmonizovaného rámce, který by zajišťoval přesnost a integritu hlavních kategorií referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice používaných v individuálních nebo kolektivních investičních portfoliích, je pravděpodobné, že rozdíly v přístupech členských států budou vytvářet překážky bránící hladkému fungování vnitřního trhu.

(14) S cílem zachovat řádné fungování vnitřního trhu ve prospěch investorů, zlepšit fungování vnitřního trhu a zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele a investora je vhodné změnit nařízení (EU) 2016/1011 zavedením regulačního rámce na úrovni Unie, který stanoví minimální požadavky na referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu. V tomto ohledu je obzvláště důležité, aby takové referenční hodnoty významně nepoškozovaly plnění ostatních cílů v environmentální a sociální oblasti a v oblasti správy a řízení (dále jen ESG cíle).

(15) Zavedení jasného odlišení mezi referenčními hodnotami EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčními hodnotami EU navázanými na Pařížskou dohodu a vypracování minimálních standardů pro každou z těchto referenčních hodnot by přispělo k jejich jednotnosti. Referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu by měly být na úrovni indexů v souladu s cíli Pařížské dohody.

(16) K zajištění toho, aby označení referenční hodnota EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnota EU navázaná na Pařížskou dohodu byla pro investory v celé Unii spolehlivá a snadno rozpoznatelná, by měli být pro používání těchto označení při uvádění referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu na trh v Unii způsobilí pouze administrátoři, kteří dodržují požadavky stanovené v tomto nařízení.

(17) Aby byly společnosti motivovány zveřejňovat spolehlivé cílové hodnoty pro snižování emisí uhlíku, měl by administrátor určité referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem při výběru nebo vážení podkladových aktiv zohledňovat společnosti, které si kladou za cíl snižovat své emise uhlíku tak, aby dosáhly souladu s cíli Pařížské dohody. Tyto cílové hodnoty by měly být zveřejněny a měly by být spolehlivé v tom smyslu, že by měly znamenat skutečný závazek k dekarbonizaci a měly by být dostatečně podrobné a technicky uskutečnitelné.

(18) Uživatelé referenčních hodnot však nemají vždy nezbytné informace o tom, do jaké míry metodika administrátorů referenčních hodnot zohledňuje ESG faktory. Tyto informace často nejsou dostupné uceleně, nebo neexistují, a neumožňují účinné přeshraniční srovnání pro účely investování. Aby účastníci trhu mohli přijímat informovaná rozhodnutí, měli by být všichni administrátoři referenčních hodnot s výjimkou administrátorů referenčních hodnot týkajících se úrokových sazeb a měnových kurzů povinni zveřejňovat ve svém prohlášení o referenční hodnotě, zda jejich referenční hodnoty nebo skupina příbuzných referenčních hodnot sledují či nesledují ESG cíle a zda administrátor referenčních hodnot tyto referenční hodnoty nabízí, či nikoliv.

(19) Aby byli investoři informováni o míře, v níž referenční hodnoty se značným významem pro akcie a dluhopisy, jakož i referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu přispívají ke splnění cílů Pařížské dohody, měli by administrátoři referenčních hodnot zveřejnit podrobné informace o tom, zda a v jakém rozsahu je zajišťován celkový stupeň souladu s cílem snižování emisí uhlíku, nebo zda je zajišťováno dosažení cílů Pařížské dohody.

(20) Administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu by měli rovněž zveřejňovat své metodiky, které používají pro výpočet těchto referenčních hodnot. Tyto informace by měly popisovat, jakým způsobem byla vybrána a vážena podkladová aktiva, která aktiva byla vyloučena a z jakého důvodu. Aby bylo možné posoudit, jak referenční hodnota přispívá k plnění environmentálních cílů, měl by její administrátor uvést, jak byly měřeny emise uhlíku podkladových aktiv, jejich příslušné hodnoty včetně celkové uhlíkové stopy referenční hodnoty a druh a zdroj použitých údajů. Aby si správci aktiv mohli pro svou investiční strategii zvolit nejvhodnější referenční hodnotu, měli by administrátoři referenčních hodnot odůvodnit parametry své metodiky a vysvětlit, jak referenční hodnota přispívá k environmentálním cílům. Zveřejněné informace by měly obsahovat rovněž podrobnosti o četnosti přezkumů a o příslušném postupu.

(21) Metodiky použité u referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a u referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu by se měly zakládat na vědecky podložených dekarbonizačních trajektoriích nebo na celkovém souladu s cíli Pařížské dohody.

(22) V zájmu zajištění trvalého dodržování vybraného cíle v oblasti zmírňování změny klimatu by administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátoři referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu měli pravidelně přezkoumávat své metodiky a informovat uživatele o postupech, jež se použijí pro zavádění podstatných změn těchto metodik. V případě zavedení podstatné změny by administrátoři referenčních hodnot měli sdělit důvody této změny a vysvětlit, jak je uvedená změna v souladu s původními cíli referenčních hodnot.

(23) Na referenční hodnoty bez podkladových aktiv, které mají dopad na změnu klimatu, jako například referenční hodnoty týkající se úrokových sazeb a měnových kurzů, by se neměl vztahovat požadavek zveřejnit v prohlášení o referenční hodnotě, jež se jich týká, informaci o tom, zda a v jakém rozsahu je zajištěn stupeň celkového souladu s jejich cílovou hodnotou pro snižování emisí uhlíku nebo je zajišťováno dosažení cílů Pařížské dohody. Kromě toho by v případě každé referenční hodnoty nebo případně každé skupiny příbuzných referenčních hodnot, které nesledují cíle v oblasti emisí uhlíku, mělo stačit, aby v prohlášení o referenční hodnotě bylo jasně uvedeno, že tyto cíle nesledují.

(24) Za účelem zvýšení transparentnosti a zajištění odpovídající úrovně harmonizace by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU k upřesnění minimálního obsahu povinností administrátorů referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a administrátorů referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu zveřejňovat informace a ke stanovení minimálních standardů pro harmonizaci metodiky referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu, včetně metody pro výpočet emisí uhlíku spojených s podkladovými aktivy, s přihlédnutím k metodám stanovení environmentální stopy produktu a organizace ve smyslu bodu 2 písm. a) a b) doporučení Komise 2013/179/EUDoporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1 ). a práci technické skupiny odborníků pro udržitelné finance. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající otevřené a veřejné konzultace o každém z uvedených aktů v přenesené pravomoci, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci, a jsou jim poskytovány zápisy ze všech schůzí technické skupiny odborníků pro udržitelné finance.

(25) Nařízením (EU) 2016/1011 bylo zavedeno přechodné období, v němž mají poskytovatelé indexu poskytující určitou referenční hodnotu ke dni 30. června 2016 požádat o povolení do 1. ledna 2020 . Ukončení poskytování referenční hodnoty s kritickým významem by mohlo mít dopad na integritu trhu, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku a na financování domácností a podniků v členských státech. Ukončení poskytování referenční hodnoty s kritickým významem by rovněž mohlo ovlivnit platnost finančních smluv nebo finančních nástrojů a mohlo by způsobit problémy investorům i spotřebitelům a mít potenciálně závažné dopady na finanční stabilitu. Kromě toho, pokud by vstupní údaje pro referenční hodnoty s kritickým významem nebyly nadále k dispozici, mohlo by to narušit reprezentativnost těchto referenčních hodnot a mohlo by to negativně ovlivnit schopnost takových referenčních hodnot být odrazem podkladového trhu nebo ekonomické reality. Celková doba povinné administrace referenčních hodnot s kritickým významem a maximální doba povinného dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty by proto měla být prodloužena na dobu pěti let. V současnosti probíhá reforma referenčních hodnot s kritickým významem. Přechod od stávající referenční hodnoty s kritickým významem ke vhodné nástupnické sazbě vyžaduje stanovení přechodného období, aby bylo možné řádně dokončit veškeré právní a technické úpravy, které jsou pro tento přechod nezbytné. Během uvedeného přechodného období by měla být stávající referenční hodnota s kritickým významem zveřejňována spolu se svou nástupnickou sazbou. Je tudíž nezbytné prodloužit dobu, po kterou lze stávající referenční hodnotu s kritickým významem zveřejňovat a používat, aniž by její administrátor požádal o povolení.

(26) Nařízení (EU) 2016/1011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2019 .

Článek 2 Článek 2

Článek 19a Článek 19a Referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu 1.Na poskytování referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty se kromě požadavků hlav II, III a IV vztahují požadavky stanovené v příloze III. 2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že stanoví minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, aby upřesnila: a) kritéria pro výběr podkladových aktiv, případně včetně jakýchkoli kritérií pro vyloučení aktiv;b) kritéria a metodu pro vážení podkladových aktiv v referenční hodnotě;c) určení dekarbonizační trajektorie pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem. 3.Administrátoři referenční hodnoty, kteří poskytují referenční hodnotu EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo referenční hodnotu EU navázanou na Pařížskou dohodu, splní požadavky tohoto nařízení do 30. dubna 2020 .

Článek 19b Článek 19b Požadavky pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem

Článek 19c Článek 19c Vyloučení pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu 1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu určí odvětví, jež mají být vyloučena z toho důvodu, že nemají měřitelné cílové hodnoty pro snížení emisí uhlíku ve vymezených lhůtách, které jsou v souladu s cíli Pařížské dohody. Komise přijme tento akt v přenesené pravomoci do 1. ledna 2021 a aktualizuje jej každé tři roky. 2.Při vypracovávání aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 1 přihlédne Komise k práci technické skupiny odborníků pro udržitelné finance.

Článek 19d Článek 19d Snaha poskytnout referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem

Článek 49 Článek 49 Výkon přenesené pravomoci 1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 10. prosince 2019 . Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději 11. března 2024 . Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po svém zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. 5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 nebo čl. 54 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1 ).

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 Spokojený život v mezích naší planety (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171 ).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1 ).

Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1 ).

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 .

Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1 ).;

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019 , s. 1).).

Na poskytování referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenčních hodnot EU navázaných na Pařížskou dohodu a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty se kromě požadavků hlav II, III a IV vztahují požadavky stanovené v příloze III.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že stanoví minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu, aby upřesnila:

a) kritéria pro výběr podkladových aktiv, případně včetně jakýchkoli kritérií pro vyloučení aktiv;

b) kritéria a metodu pro vážení podkladových aktiv v referenční hodnotě;

c) určení dekarbonizační trajektorie pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem.

Administrátoři referenční hodnoty, kteří poskytují referenční hodnotu EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem nebo referenční hodnotu EU navázanou na Pařížskou dohodu, splní požadavky tohoto nařízení do 30. dubna 2020 .

Do 31. prosince 2022 administrátoři referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem vyberou, zváží nebo vyloučí podkladová aktiva vydaná společnostmi, jež se řídí dekarbonizační trajektorií, v souladu s těmito požadavky:

i) společnosti zveřejní měřitelné cílové hodnoty pro snížení emisí uhlíku, které mají být dosaženy ve vymezených lhůtách;

ii) společnosti zveřejní snížení emisí uhlíku, jež je rozčleněno na úroveň příslušných provozovaných dceřiných podniků;

iii) společnosti každoročně zveřejňují informace o pokroku při dosahování těchto cílových hodnot;

iv) činnosti týkající se podkladových aktiv nesmí významně poškozovat jiné ESG cíle.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 49 za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že pro referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu určí odvětví, jež mají být vyloučena z toho důvodu, že nemají měřitelné cílové hodnoty pro snížení emisí uhlíku ve vymezených lhůtách, které jsou v souladu s cíli Pařížské dohody. Komise přijme tento akt v přenesené pravomoci do 1. ledna 2021 a aktualizuje jej každé tři roky.

Při vypracovávání aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 1 přihlédne Komise k práci technické skupiny odborníků pro udržitelné finance.

Do 1. ledna 2022 se administrátoři nacházející se v Unii, kteří poskytují referenční hodnoty se značným významem, jež jsou určeny na základě hodnoty jednoho nebo více z podkladových aktiv nebo cen, vynasnaží poskytnout jednu nebo více referenčních hodnot EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 10. prosince 2019 . Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději 11. března 2024 . Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po svém zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 nebo čl. 54 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: