Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 322 odst. 1 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvoraÚř. věst. C 466, 24.11.2022, s. 26 . ,

v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 14. března 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 19. září 2024 . ,

Toto nařízení stanovuje pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen rozpočet) a pro předkládání a audit jejich účetnictví.

Úř. věst. C 466, 24.11.2022, s. 26 .

(1) V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1 ). je třeba provést řadu změn. V zájmu přehlednosti a právní jistoty by uvedené nařízení mělo být přepracováno.

(2) Toto nařízení stanoví finanční pravidla použitelná na souhrnný rozpočet Evropské unie (dále jen rozpočet) ve smyslu článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva o fungování EU) a neupravuje provádění omezujících opatření přijatých na základě Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Evropské unii (dále jen Smlouva o EU) ani se jich nedotýká, a to ani v rámci plnění rozpočtu.

(3) S ohledem na získané zkušenosti s uplatňováním finančních pravidel vztahujících se na rozpočet a v návaznosti na přijetí nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020 , kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11 ). by měly být provedeny určité cílené změny, jimiž by se tato finanční pravidla uvedla do souladu s novým právním rámcem, přizpůsobila se potřebám efektivního řešení krizí a zlepšila se ochrana finančních zájmů Unie. Dále by měly být provedeny cílená zjednodušení, technické aktualizace a opravy.

(4) V návaznosti na přijetí nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 by měly být odkazy na základní akty nahrazeny a odkazy na rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1 ). , nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/768Nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/768 ze dne 30. dubna 2021 , kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie a kterým se zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 608/2014 (Úř. věst. L 165, 11.5.2021, s. 1 ). a interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojůÚř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28 . , by měly být připojeny k odkazům používaným v tomto nařízení.

(5) V zájmu přehlednosti by všechny odkazy na zrušené nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1 ). měly být nahrazeny odkazy na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39 ). .

(6) V zájmu právní jistoty by měla být opravena řada křížových odkazů.

(7) Je třeba lépe zohlednit zvláštní povahu a fungování tvorby rezerv na finanční závazky a rozpočtových záruk. Některé definice a pravidla týkající se rozpočtových záruk, rozpočtových závazků, právních závazků, prostředků na platby, příjemců finančních prostředků a uveřejňování informací o příjemcích by proto měly být upraveny. Měla by být připojena definice konstituční fáze tvorby rezerv na finanční závazky. Kromě toho by definice měly být aktualizovány tak, aby odrážely zejména změny pravidel zadávání veřejných zakázek a zavedení pravidel pro nefinanční dary.

(8) Aby se zvýšila transparentnost ohledně příjemců finančních prostředků Unie, kteří jsou nevládními organizacemi, měla by být zavedena definice nevládních organizací, která by obsahovala kritéria umožňující je identifikovat. Žadatelé o grant by navíc měli mít povinnost uvést své právní postavení, včetně toho, zda jsou nevládní organizací.

(9) Do tohoto nařízení by měl být vložen odkaz na obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1 ). . Nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 představuje základní kámen právního rámce, kterým se řídí plnění rozpočtu.

(10) Je nezbytné, aby při plnění rozpočtu zajistily členské státy a Komise soulad s Listinou základních práv Evropské unie a respektovaly hodnoty Unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU.

(11) Toto nařízení by mělo schvalujícím osobám umožnit, aby v relevantních případech v souladu s odvětvovými pravidly přijaly vhodná opatření a uskutečnily kroky na ochranu rozpočtu, například pozastavením plateb, v případech, kdy členský stát nedodržuje při provádění akce financované z finančních prostředků Unie příslušné hodnoty Unie a základní práva.

(12) Hlavní rozpočtové zásady by měly zůstat zachovány. Stávající odchylky od těchto zásad pro konkrétní oblasti, jako jsou výzkum, vnější činnost a strukturální fondy, by měly být přezkoumány a co nejvíc zjednodušeny s tím, že je nutno zohlednit, zda jsou nadále relevantní, jakou přidanou hodnotu přinášejí pro rozpočet a jakou zátěž představují pro zúčastněné strany.

(13) Pravidla pro přenos prostředků by měla být formulována jednoznačněji a mělo by se rozlišit mezi automatickým a neautomatickým přenosem. Dotčené orgány Unie by měly informace o automatických i neautomatických přenosech poskytovat Evropskému parlamentu a Radě.

(14) Za účelem efektivního využívání finančních prostředků by měl být povolen přenos a využití vnějších účelově vázaných příjmů pro nástupnický program nebo akci. Měla by existovat možnost přenášet vnitřní účelově vázané příjmy pouze do následujícího rozpočtového roku, nestanoví-li toto nařízení jinak.

(15) V návaznosti na přijetí nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 a s ním souvisejících základních právních aktů by do tohoto nařízení měla být začleněna určitá pravidla týkající se rozpočtových zásad, zejména pokud jde o zrušení a přenos prostředků, zrušení přidělení prostředků na závazek a opětovné poskytnutí prostředků, jejichž přidělení naNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159 ). a (EU) 2021/2116Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187 ). .

(16) Pokud jde o vnitřní účelově vázané příjmy, mělo by být povoleno financování nových projektů v oblasti nemovitostí z příjmů z pronájmu a prodeje budov. Za tímto účelem by tyto příjmy měly být považovány za vnitřní účelově vázané příjmy, které lze přenášet až do doby jejich úplného využití.

(17) V zájmu zjednodušení a s cílem lépe sladit načasování příspěvků členských států s odpovídajícími platebními potřebami by všechny dodatečné finanční příspěvky členských států na opatření a programy Unie, včetně dobrovolných příspěvků, měly podléhat stejnému zacházení a být považovány za vnější účelově vázané příjmy.

(18) Aby se zvýšila transparentnost a viditelnost způsobu uvádění účelově vázaných příjmů a zároveň zůstala zachována podstata dříve poskytnutých informací, měly by být v příloze, která je nedílnou součástí rozpočtu, uvedeny podrobné informace o odhadované výši vnitřních a vnějších účelově vázaných příjmů, jež mají být obdrženy, a jejich předpokládané rozdělení do relevantních rozpočtových položek. Kromě toho je vhodné vyjasnit požadavky na podávání zpráv ohledně plnění vnitřních a vnějších účelově vázaných příjmů v předchozím roce. Tím se zajistí, že veškeré informace o plnění účelově vázaných příjmů a odhadované výši účelově vázaných příjmů, jež mají být obdrženy, budou předloženy jasným a přístupným způsobem.

(19) Pravidla platná pro převody, na něž se vztahují zvláštní ustanovení, by měla být aktualizována tak, aby zohledňovala rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech zřízenou na základě nařízení (EU, Euratom) 2020/2093. Kromě toho by měly být provedeny úpravy, které by zohledňovaly skutečnost, že k uvolnění prostředků z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech již není nutné podávat návrh opravného rozpočtu.

(20) Orgány Unie by měly mít možnost přijímat jakékoli dary Unii.

(21) Aby bylo možné za výjimečných okolností rychle reagovat, měla by být Komise oprávněna přijímat věcné dary, bez ohledu na jejich hodnotu, poskytnuté za účelem humanitární pomoci, mimořádné podpory, civilní ochrany nebo pomoci pro řešení krizí. Aby byly zajištěny odpovídající záruky, měla by Komise takové dary přijímat, pouze pokud je jejich přijetí v souladu se zásadami řádného finančního řízení a transparentnosti, nevede ke střetu zájmů, nepoškozuje pověst Unie a nepoškozuje bezpečnost či veřejný pořádek Unie nebo členských států ani nehrozí jejich poškozením. Dárce by se v době přijetí daru neměl nacházet v žádné ze situací zakládajících vyloučení podle systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů ani být evidován v příslušné databázi jako vyloučený. Pokud Komise dar přijme, měla by příslušná schvalující osoba poskytnout informace o těchto případech ve své výroční zprávě o činnosti.

(22) Mělo by být zavedeno ustanovení, které právnickým osobám povolí sponzorovat formou věcného plnění určitou událost nebo činnost pro propagační účely nebo pro účely sociální odpovědnosti podniků.

(23) Je nutno objasnit s ohledem na rozpočet pojem výkonnosti. Výkonnost by měla být vázána na přímé uplatňování zásady řádného finančního řízení. Zásadu řádného finančního řízení je rovněž třeba definovat a měla by být vytvořena souvislost mezi stanovenými cíli a ukazateli výkonnosti, výsledky, jakož i hospodárností, efektivností a účinností při využívání prostředků. Z důvodů právní jistoty a s cílem zamezit rozporům se stávajícími výkonnostními rámci jednotlivých programů by měla být vymezena terminologie týkající se výkonnosti, zejména výstup a výsledky.

(24) S ohledem na horizontální cíl začlenění hlediska rovnosti žen a mužů, cíle týkající se monitorování výdajů na klima a výkonnosti a výdajů přispívajících k zastavení a zvrácení poklesu biologické rozmanitosti by měly být zavedeny konkrétní ukazatele výkonnosti týkající se rozpočtu, aby bylo možné sledovat výdaje na rovnost žen a mužů a na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a na ochranu biologické rozmanitosti. Tyto

(25) Vzhledem k důležitosti řešení klimatických a environmentálních výzev a s cílem zajistit, aby plnění rozpočtu přispívalo k naplňování Zelené dohody pro Evropu, uvedené ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu, cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky a k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, by pojem výkonnost ve vztahu k rozpočtu měl být rozšířen tak, aby zahrnoval i plnění programů a provádění činností udržitelných způsobem, který by nebránil plnění environmentálních cílů zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů, přechodu na oběhové hospodářství, prevence a omezování znečištění a ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů.

(26) Je důležité podporovat sociální práva a spravedlivé pracovní podmínky v souladu s evropským pilířem sociálních práv a článkem 9 Smlouvy o fungování EU. Je-li to proveditelné a vhodné, měly by Komise a členské státy při provádění programů a činností financovaných z rozpočtu dodržovat příslušné platné vnitrostátní právní předpisy, právo Unie, úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) a kolektivní smlouvy.

(27) V souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . by právní předpisy Unie měly být vysoce kvalitní a měly by se zaměřovat na oblasti, kde občanům přinášejí největší přidanou hodnotu, a co nejefektivněji a nejúčinněji přispívat k dosahování společných cílů politik Unie. Plnění těchto cílů může napomoci, budou-li stávající a nové výdajové programy a činnosti, s nimiž jsou spojeny značné výdaje, podrobeny hodnocení.

(28) Aby Komise splnila svůj závazek, že bude standardně digitalizovaná a bude podporovat efektivnější a kvalitnější kontroly a audity tím, že zvýší úroveň jistoty a současně sníží náklady, je vhodné výslovně uvést používání digitálních nástrojů a vznikajících technologií, jako je strojové učení, robotická automatizace procesů, vytěžování údajů a umělá inteligence.

(29) Za účelem vyšší ochrany rozpočtu před nesrovnalostmi, včetně podvodů, korupce, střetu zájmů a dvojího financování, by měla být zavedena standardizovaná opatření ke shromažďování, srovnávání a agregování informací o příjemcích finančních prostředků Unie. Zejména musí být možné identifikovat fyzické osoby, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie nebo těží ze zneužívání finančních prostředků Unie, aby bylo možné účinně předcházet podvodům a nesrovnalostem, odhalovat je, vyšetřovat a napravovat či odstraňovat. Posuzovat rizika pro účely výběru, zadávání, finančního řízení, monitorování, vyšetřování, kontroly a auditu by mělo usnadňovat a k účinnému předcházení nesrovnalostí, včetně podvodů, korupce, střetů zájmů a dvojího financování, jejich odhalování a nápravě a následným opatřením by mělo přispívat elektronické zaznamenávání a uchovávání údajů o příjemcích finančních prostředků Unie a jejich skutečných majitelích, jak jsou vymezeni v čl. 3 bodě 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73 ). , a pravidelné zpřístupňování těchto údajů v jednotném integrovaném a interoperabilním informačním a monitorovacím systému, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik (dále jen jednotný integrovaný informační systém) poskytovaném Komisí. Pravidla zaznamenávání, uchovávání, předávání a zpracování údajů by měla být v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů. Jednotný integrovaný informační systém by měl být vyvinut tak, aby zabránil dvojímu podávání zpráv a snížil administrativní zátěž pro členské státy a další prováděcí subjekty. Komise by měla jednat jako správce a měla by odpovídat za vývoj a správu integrovaného informačního systému a za dohled nad ním. Členské státy, vyšetřovací, kontrolní a auditní orgány Unie, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen OLAF), Účetního dvora a Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen EPPO), by měly mít přístup k těmto údajům v rámci výkonu jejich příslušných pravomocí a povinností. Při tomto přístupu by měly být dodržovány zásady nezbytnosti a přiměřenosti. Údaje dostupné prostřednictvím jednotného integrovaného informačního systému by měly být zpřístupněny Evropskému parlamentu a Radě případ od případu v rozsahu nezbytném a přiměřeném pro výkon jejich příslušných pravomocí v rámci postupu udělování absolutoria Komisi.

(30) Jednotný integrovaný informační systém by měl být založen na interoperabilitě, přičemž aktuální informace a údaje o příjemcích finančních prostředků Unie by měly být v tomto systému vyhledávány nebo do něj zadávány mimo jiné za použití příslušných vnitrostátních databází, interních systémů příslušných vnitrostátních subjektů a orgánů, řídicích a platebních orgánů, vnitrostátních databází veřejných zakázek a nabídkových řízení, veřejně přístupných údajů a údajů z dalších databází Komise, a to automaticky a pokud možno v reálném čase, čímž by se zaručila komplexnost a úplnost informací a údajů.

(31) Jednotný integrovaný informační systém by měl být navržen a zaveden tak, aby umožňoval shromažďování příslušných informací týkajících se stejných příjemců v rámci různých programů financování Unie. Měl by používat pouze takové ukazatele rizik, které jsou objektivní, přiměřené, nezbytné pro posouzení rizik a jsou založeny na spolehlivých zdrojích aktualizovaných informací a údajů, pokud možno v reálném čase. Jednotný integrovaný informační systém by měl být navržen pro použití v souladu s obecnými zásadami ochrany údajů platnými pro zpracování osobních údajů, včetně zásady minimalizace a omezení uchovávání údajů.

(32) Aby se zajistilo, že funkce jednotného integrovaného informačního systému zůstanou na vysoké úrovni, měly by být pokud možno uskutečněny určité kroky a opatření, včetně sladění datových polí s příslušnými informačními systémy a databázemi členských států a Komise, s nezbytnými dodatky pro účely nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, včetně odkazu na jedinečný identifikátor operací; integrace příslušných vnitrostátních informačních systémů a databází s jednotným informačním systémem pro automatickou výměnu informací; umožnění uživatelům přizpůsobit a seskupit ukazatele rizik a jejich váhu podle potřeb a specifik fondu, programu nebo členského státu Unie; využívání umělé inteligence k analýze a interpretaci údajů; poskytnutí uživatelům vícero možností, pokud jde o použití funkcí vyhledávání a filtrování informací; poskytnutí pokynů uživatelům ohledně interpretace a používání údajů a výsledků a školení k používání jednotného informačního systému, posuzování rizik a jejich zohledňování při ověřování a auditech.

(33) V souladu se zásadou transparentnosti, zakotvenou v článku 15 Smlouvy o fungování EU, mají orgány Unie jednat co nejotevřeněji. Pokud jde o plnění rozpočtu, vyplývá z uplatnění této zásady, že by občané měli vědět, kde a za jakým účelem jsou prostředky Unie vynakládány. Tyto informace podporují demokratickou diskusi, přispívají k účasti občanů v rozhodovacím procesu Unie, posilují institucionální kontrolu a dohled nad výdaji Unie a přispívají ke zvyšování její důvěryhodnosti. Komunikace by měla být cílenější a mít za cíl zvýšit viditelnost příspěvku Unie pro občany. Těchto cílů by mělo být dosaženo uveřejněním relevantních informací týkajících se všech příjemců finančních prostředků financovaných z rozpočtu, nejlépe využitím moderních komunikačních nástrojů, kdy by byly zohledněny legitimní zájmy těchto příjemců s ohledem na důvěrnou povahu a bezpečnost informací a v případě fyzických osob na jejich právo na soukromí a ochranu osobních údajů. Orgány Unie by proto měly při uveřejňování informací uplatňovat v souladu se zásadou proporcionality selektivní přístup. Rozhodnutí uveřejnit informace by měla vycházet z relevantních kritérií, aby byly poskytované informace užitečné.

(34) Aniž jsou dotčena pravidla týkající se ochrany osobních údajů, je třeba usilovat o co největší transparentnost ohledně informací o příjemcích finančních prostředků. Informace o příjemcích finančních prostředků Unie by měly být uveřejňovány na centralizovaných a zvláštních internetových stránkách orgánů Unie, jako je systém pro finanční transparentnost, a měly by být snadno dostupné prostřednictvím vhodných a zabezpečených technických řešení. Požadavky na uveřejnění by měly zahrnovat všechny způsoby plnění rozpočtu, včetně plnění ostatními orgány a institucemi Unie.

(35) Komise by měla mít možnost plnit rozpočet nepřímo prostřednictvím organizací členských států. Z důvodů právní jistoty je proto vhodné definovat organizaci členského státu jako subjekt zřízený v členském státě buď jako veřejnoprávní subjekt, nebo jako subjekt soukromého práva, jejž tento členský stát pověřil výkonem veřejné služby a poskytl mu dostatečné finanční záruky. Finanční jištění, které takovýmto soukromoprávním subjektům poskytuje členský stát v souladu se stávajícími požadavky stanovenými právem Unie ve formě, kterou tento členský stát stanovil a která nutně nevyžaduje bankovní záruku, by mělo být za dostatečné finanční záruky považováno.

(36) Osobní údaje fyzických osob by neměly být zpřístupněny veřejnosti po dobu delší, než po jakou příslušní příjemci využívají finančních prostředků, a tyto údaje by tedy měly být po dvou letech vymazány.

(37) Ve většině případů upravených tímto nařízením se uveřejňování údajů týká právnických osob. V případě fyzických osob by měly být osobní údaje uveřejňovány v souladu se zásadou proporcionality mezi významem poskytnuté částky a potřebou kontrolovat nejlepší využití finančních prostředků. V takovém případě je uveřejnění jejich regionu na úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) v souladu s cílem uveřejňování informací

(38) Z důvodu právní jistoty a v souladu se zásadou proporcionality by měly být upřesněny situace, kdy by k uveřejnění nemělo dojít. Uveřejňovány by neměly být například informace o stipendiích nebo jiných formách přímé podpory vyplacené nejpotřebnějším fyzickým osobám, o určitých zakázkách velmi nízké hodnoty nebo o finanční podpoře pod určitou prahovou hodnotou poskytnuté prostřednictvím finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk, anebo v případech rizika, že by uveřejněním byla ohrožena práva a svobody dotčených osob chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy příjemců finančních prostředků. Za účelem zachování stávající praxe a zajištění transparentnosti by však žádná zvláštní výjimka z povinnosti uveřejňovat informace založená na konkrétní prahové hodnotě neměla existovat v případě grantů.

(39) Jsou-li pro účely transparentnosti v souvislosti s využíváním finančních prostředků Unie a kontrolou nad udělovacími řízeními uveřejňovány osobní údaje příjemců finančních prostředků, měli by o tom být tito příjemci informování, stejně jako o svých právech a postupech pro jejich výkon v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 a (EU) 2016/679Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1 ). .

(40) Za účelem dodržení zásady rovného zacházení se všemi příjemci finančních prostředků by měly být údaje týkající se fyzických osob uveřejňovány rovněž v souladu s povinností členských států zajistit vysoký stupeň transparentnosti veřejných zakázek, jejichž hodnota překračuje finanční limity stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65 ). .

(41) V případě nepřímého a sdíleného řízení by měly informace o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků poskytovat osoby, subjekty nebo určené subjekty vynakládající finanční prostředky Unie. V případě sdíleného řízení by tyto informace měly být uveřejněny v souladu s odvětvovými pravidly. Členské státy, které přijímají a vynakládají finanční prostředky Unie v rámci přímého řízení, by měly poskytovat informace o svých příjemcích finančních prostředků dle tohoto nařízení. Komise by měla zpřístupnit informace o jednotných internetových stránkách, včetně odkazu na jejich adresy, na nichž jsou informace o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků k dispozici.

(42) V zájmu lepší srozumitelnosti a větší transparentnosti údajů o finančních nástrojích využívaných v přímém a nepřímém řízení je vhodné sloučit všechny požadavky na podávání zpráv do jednoho pracovního dokumentu, který má být připojen k návrhu rozpočtu.

(43) Aby se zajistila transparentnost, zabránilo určitým případům duplicity a sladil harmonogram podávání zpráv podle dostupnosti příslušných údajů a aby se zároveň zajistilo, že nedojde ke ztrátě informací, měly by být informace o rozpočtových zárukách, společném rezervním fondu a podmíněných závazcích, na něž se vztahuje strop vlastních zdrojů, nově seskupeny do těchto tří kategorií a předkládány v příslušných zprávách uceleným způsobem.

(44) Aby se zvýšila transparentnost a přesnost podávaných zpráv, měly by informace o finančních nástrojích předkládané v pracovním dokumentu připojeném k návrhu rozpočtu zahrnovat informace o realizovaných ztrátách z aktiv.

(45) Aby byla zajištěna synchronizace s harmonogramem pro přijetí výkazu odhadů, měl by být k návrhu rozpočtu připojen pracovní dokument o politice Komise v oblasti nemovitostí.

(46) S cílem prosazovat osvědčené postupy při využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) a Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) by Komise měla být schopna subjektům odpovědným za činnosti v oblasti řízení a kontroly pro informaci poskytnout nezávazné metodické pokyny, jež objasňují její vlastní kontrolní strategii a přístup, včetně kontrolních seznamů a příkladů osvědčené praxe. Tyto pokyny by měly být podle potřeby aktualizovány.

(47) JudikaturaRozsudek Soudního dvora ze dne 11. června 2024 , Evropská komise v. Deutsche Telekom AG , C-221/22 P, ECLI:EU:C:2024:488. ukládající Komisi povinnost zaplatit splatné úroky nebo jiné poplatky z částek pokut zrušených nebo snížených Soudním dvorem Evropské unie způsobila novou nepředvídatelnou situaci. Je proto nutné umožnit odečíst od příjmů rozpočtu veškeré splatné úroky nebo jiné poplatky z částek zrušených nebo snížených pokut nebo jiných sankcí, včetně záporného výnosu vztahujícího se k těmto částkám. Tato výjimka ze zákazu záporných výnosů by měla být omezena na tuto konkrétní situaci. Pro dodržení obecné zásady navrácení do původního stavu (restitutio in integrum ), která se použije v případě pokut nebo jiných sankcí uložených orgány Unie, které později Soudní dvůr Evropské unie zruší nebo sníží, je třeba stanovit, že se záporný výnos z předběžně vybrané částky těchto pokut nebo jiných sankcí uložených orgány Unie neodečítá od částky, která má být vrácena. Aby se vyrovnala ztráta výhod plynoucích z peněžních prostředků ode dne, kdy dotčené třetí strany pokutu Komisi předběžně uhradily, až do dne jejího vrácení, by částka, která má být vrácena, měla být navýšena o úrok v sazbě, kterou Evropská centrální banka uplatňuje na své hlavní refinanční operace, zvýšené o jeden a půl procentního bodu jako přiměřená náhrada pro tyto třetí strany v této situaci, což znamená, že pak by již nebylo nutné uplatnit na tuto částku žádnou jinou úrokovou sazbu. Dále, tato sazba odpovídá úrokové sazbě, kterou lze uplatnit vůči dlužníkovi, pokud se dlužník rozhodne odložit platbu pokuty nebo jiné sankce, a namísto zaplacení poskytne finanční záruku. Tyto úroky a poplatky by měly být odečteny jako záporné příjmy pouze do 31. prosince 2027 , dokud nebude nalezeno konečné řešení pro víceletý finanční rámec po roce 2027 ve vztahu k úrokové sazbě a dalším poplatkům, které by měly být zaplaceny jako přiměřená náhrada za vrácení zrušených nebo snížených pokut nebo jiných sankcí. Toto konečné řešení by mělo zhodnotit dosavadní zkušenosti a očekávaný budoucí vývoj a mělo by být v souladu s uplatňováním rozpočtových zásad stanovených v tomto nařízení. Za účelem zajištění dostatečného peněžního toku k odškodnění dotčených třetích stran za ztrátu výhod plynoucích z peněžních prostředků v případě zrušení nebo snížení výše pokuty nebo jiné sankce by mohlo být potřeba zajistit, aby částky z pokut nebo jiných sankcí, jakož i úroky či jakékoli jiné příjmy z nich plynoucí bylo možné zapsat do rozpočtu do konce následujícího rozpočtového roku. Za účelem zajištění plné transparentnosti tohoto mechanismu by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě poskytovat veškeré informace dostupné v rámci ročního rozpočtového procesu.

(48) S ohledem na zvýšený objem výpůjčních a úvěrových operací prováděných Komisí jménem Unie za účelem financování oživení po pandemii COVID-19 by měla být dále posílena transparentnost těchto operací. S cílem řešit rostoucí složitost těchto operací a zajistit lepší viditelnost jejich obsahu by měl být do dokumentu připojeného k oddílu rozpočtu, který se týká Komise, doplněn komplexní přehled výpůjčních a úvěrových operací prováděných Komisí. Tento přehled by měl mimo jiné zahrnovat podrobné informace o splatnosti, harmonogramu plateb, splatných úrocích na souhrnné úrovni, investorské základně na primárním trhu a případně o velikosti a nákladech společného fondu likvidity, který je základem diverzifikované strategie financování, jakož i o plánu výpůjček. Kromě toho by v tomto přehledu měly být uvedeny podkladové údaje a metodika, kterou Komise používá k výpočtu vzniklých úroků a odhadu splatných úroků, bez zahrnutí případných citlivých tržních informací.

(49) Je vhodné, aby spolu mohly orgány Unie navzájem uzavírat meziútvarové dohody za účelem snazšího čerpání svých prostředků a aby existovala možnost uzavírat takovéto dohody mezi útvary orgánů Unie, subjekty Unie, evropskými úřady, subjekty nebo osobami pověřenými prováděním specifických činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a kanceláří generálního tajemníka Nejvyšší rady evropských škol za účelem poskytování služeb, dodávek zboží, provádění stavebních prací nebo veřejných zakázek na nemovitosti.

(50) Z důvodů právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že rozhodné právo, podle něhož mají být v případě střetu zájmů přijata veškerá vhodná opatření, zahrnuje unijní a vnitrostátní právní předpisy týkající se střetů zájmů.

(51) S cílem zvýšit inkluzivitu by měly být na seznam subjektů, kterým mohou být svěřeny úkoly související s plněním rozpočtu, doplněny soukromé subjekty nebo subjekty podle práva Unie usazené v členském státě, které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby, jež jsou způsobilé v rámci nepřímého řízení, a jsou jim poskytnuty dostatečné finanční záruky. Pokud tyto soukromé subjekty nebo subjekty podle práva Unie nevyužívají finančního jištění

(52) Je vhodné stanovit postup pro zřizování nových evropských úřadů a rozlišovat mezi povinnými a nepovinnými úkoly těchto úřadů. Orgány Unie, subjekty Unie a jiné evropské úřady by měly mít možnost pověřit ředitele evropského úřadu výkonem pravomocí schvalující osoby. Evropské úřady by měly mít rovněž možnost uzavírat meziútvarové dohody za účelem poskytování služeb, dodávek zboží, provádění stavebních prací nebo veřejných zakázek na nemovitosti. Je vhodné přijmout zvláštní pravidla pro vypracovávání účetních záznamů, ustanovení, která zmocňují účetního Komise pověřit výkonem některých z jeho úkolů zaměstnance těchto úřadů, a operační postupy pro bankovní účty, jež by Komise měla být schopna otevřít jménem evropského úřadu.

(53) S cílem zvýšit nákladovou efektivnost výkonných agentur by vzhledem k praktickým zkušenostem získaným s jinými subjekty Unie mělo být možné svěřit účetnímu Komise veškeré úkoly účetního výkonné agentury nebo část těchto úkolů.

(54) Z důvodu právní jistoty je nutné objasnit, že ředitelé výkonných agentur jednají při správě operačních prostředků programů svěřených agenturám jako pověřené schvalující osoby. K tomu, aby se zvýšení efektivity v důsledku globální centralizace určitých podpůrných služeb mohlo projevit naplno, by měla by být výslovně stanovena možnost výkonných agentur vynakládat správní výdaje.

(55) Je nutné stanovit pravidla týkající se pravomocí a povinností účastníků finančních operací, zejména schvalujících osob a účetních.

(56) Evropský parlament, Rada, Účetní dvůr a účetní Komise by měli být do dvou týdnů informováni o jmenování pověřené schvalující osoby, interního auditora a účetního i o ukončení výkonu jejich funkce.

(57) Schvalující osoby by měly plně odpovídat za veškeré příjmové a výdajové operace provedené v rámci jejich odpovědnosti a za systémy vnitřní kontroly a měly by nést odpovědnost za svou činnost, v případě potřeby prostřednictvím disciplinárního řízení.

(58) Měly by být vymezeny též úkoly, odpovědnost a zásady postupů, které mají schvalující osoby dodržovat. Pověřené schvalující osoby by měly zajistit, aby dále pověřené schvalující osoby a jejich zaměstnanci obdrželi informace a odbornou přípravu o standardech kontroly a příslušných metodách a postupech a aby byla přijata opatření k zajištění fungování kontrolního systému. Pověřená schvalující osoba by měla podávat svému orgánu Unie informace o výkonu povinností v podobě výroční zprávy. Tato zpráva by měla obsahovat požadované finanční informace a informace o řízení, jimiž pověřená schvalující osoba dokládá své prohlášení o věrohodnosti k výkonu svých povinností, včetně informací o celkové výkonnosti provedených operací. Podklady k provedeným operacím by měly být uchovávány alespoň po pět let. O všech formách jednacího řízení v rámci zadávání veřejných zakázek by měla pověřená schvalující osoba podat zvláštní zprávu dotčenému orgánu Unie, který by měl podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě, neboť tato řízení představují odchylku od běžných udělovacích řízení.

(59) Je třeba zohlednit dvojí úlohu, kterou vedoucí delegací Unie a po dobu jejich nepřítomnosti zástupci těchto vedoucích plní jako dále pověřené schvalující osoby pro Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a, pokud jde o operační prostředky, pro Komisi.

(60) Komise by měla výkonem rozpočtových pravomocí ve vztahu k operačním prostředkům v jejím oddíle rozpočtu pověřit zástupce vedoucích delegací Unie pouze v případech, kdy je plnění těchto úkolů zástupci vedoucích delegací naprosto nezbytné k zajištění kontinuity činnosti po dobu nepřítomnosti vedoucích delegací Unie. Zástupci vedoucích delegací Unie by neměli být oprávněni vykonávat tyto pravomoci systematicky nebo z důvodu vnitřní dělby práce.

(61) Účetní by měl odpovídat za řádné provádění plateb, vybírání příjmů a vymáhání pohledávek. Měl by spravovat pokladnu, bankovní účty a soubory údajů o třetích osobách, vést účty a odpovídat za sestavení finančních výkazů orgánu Unie. Pouze účetní Komise by měl být oprávněn stanovovat účetní pravidla a harmonizované účtové osnovy, zatímco účetní všech ostatních orgánů Unie by měli stanovovat postupy účtování pro své orgány.

(62) Upraveny by měly být též podmínky jmenování účetního a ukončení výkonu jeho funkce.

(63) Účetní by měl stanovit postupy, které zajišťují, aby účty otevřené pro účely správy pokladny a zálohové účty nevykazovaly záporný zůstatek.

(64) Je vhodné sladit platební prostředky schválené pro správu pokladny s moderními platebními metodami, včetně kreditních karet a elektronických peněženek.

(65) Vzhledem k tomu, že platby prováděné delegacemi Unie na základě standardních pravidel pro rozpočtové, pokladní a účetní operace (dále jen rozpočtové postupy) jsou stále častěji uskutečňovány prostřednictvím centrální pokladny, a v důsledku toho se snižuje počet operací a částky hrazené prostřednictvím zálohových účtů, je vhodné zjednodušit pravidla pro zřizování, správu a kontrolu zálohových účtů.

(66) Měly by být stanoveny podmínky pro používání zálohových účtů, tedy systému správy, který představuje odchylku od běžných rozpočtových postupů a týká se pouze omezených částek, a dále úkoly a odpovědnost správců zálohových účtů, schvalujících osob a účetních při kontrole těchto účtů. Z důvodu efektivnosti by měly být při delegacích Unie zřízeny zálohové účty, na nichž budou spravovány prostředky z oddílů rozpočtu týkajících se Komise i ESVČ. Je rovněž vhodné umožnit za určitých podmínek využívání zálohových účtů v delegaci Unie k vyplácení omezených částek prostřednictvím rozpočtových procesů. Co se týká jmenování správců zálohových účtů, mělo by být možné vybírat je i z řad zaměstnanců Komise působících v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, nejsou-li k dispozici zaměstnanci Komise, na které se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie, stanovený v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1 . (dále jen služební řád).

(67) Aby se zohlednila situace v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, nejsou-li k dispozici zaměstnanci Komise, na které se vztahuje služební řád, a vyskytují-li se s ohledem na přijetí všech právních závazků příslušnou schvalující osobou technické problémy, mělo by být přípustné, aby právní závazky velmi nízké hodnoty do výše 2500 EUR, které jsou spojeny s platbami prováděnými ze zálohových účtů, přijímali zaměstnanci Komise v této oblasti a aby vedoucí delegací Unie nebo jejich zástupci podepisovali právní závazky na pokyn příslušné schvalující osoby Komise.

(68) Jakmile jsou definovány úkoly a odpovědnost účastníků finančních operací, mohou být tyto osoby povolány k odpovědnosti pouze za podmínek stanovených ve služebním řádu. V orgánech Unie byly zřízeny specializované výbory pro řešení finančních nesrovnalostí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1 ). . Kvůli omezenému počtu postoupených případů a z důvodu efektivnosti je však vhodné převést jejich funkce na interinstitucionální výbor zřízený tímto nařízením (dále jen výbor). Výbor by měl posuzovat žádosti a vydávat doporučení o potřebě přijmout rozhodnutí o vyloučení a uložení peněžitých sankcí, které mu předloží Komise nebo jiné orgány a subjekty Unie, aniž je dotčena jejich správní samostatnost ve vztahu k jejich zaměstnancům. Tento přesun má zamezit rovněž zdvojování práce a snížit riziko vydání protichůdných doporučení nebo stanovisek v případech, které se týkají jak hospodářského subjektu, tak i zaměstnance orgánu nebo subjektu Unie. Je třeba zachovat postup, jímž může schvalující osoba požadovat potvrzení pokynu, o němž se domnívá, že je nesprávný nebo odporuje zásadě řádného finančního řízení, a být tak zproštěna odpovědnosti, k níž by mohla být povolána. Při plnění této úlohy by se mělo složení výboru upravit. Výbor by neměl mít vyšetřovací pravomoci.

(69) Co se týká příjmů, je nutné zabývat se zápornými úpravami vlastních zdrojů, na něž se vztahují nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 609/2014 ze dne 26. května 2014 o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z DPH a HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 39 ). a (EU, Euratom) 2021/770Nařízení Rady (EU, Euratom) 2021/770 ze dne 30. dubna 2021 o výpočtu vlastního zdroje z plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány, o metodách a postupu pro poskytování tohoto vlastního zdroje, o opatřeních ke krytí hotovostních nároků a o některých aspektech vlastního zdroje z hrubého národního důchodu (Úř. věst. L 165, 11.5.2021, s. 15 ). . S výjimkou případu vlastních zdrojů je nutné zachovat stávající úkoly a kontroly spadající do odpovědnosti schvalujících osob v různých fázích procesu: sestavení odhadu

(70) Schvalující osoba by měla mít možnost upustit zcela nebo částečně od inkasa stanovené pohledávky, pokud dlužník vstoupil do insolvenčního řízení, jak je vymezeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19 ). , zejména v případě soudního vyrovnání nebo jiného podobného řízení.

(71) Měly by být zvlášť upraveny postupy pro úpravu odhadů pohledávek nebo jejich snížení na nulu.

(72) Je nutné vyjasnit, kdy se do rozpočtu zapisují částky obdržené z pokut a jiných sankcí, jakož i úroky nebo jakékoli jiné příjmy z nich plynoucí.

(73) Vlivem nedávného vývoje na finančních trzích a úrokové sazby uplatňované Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace je nutné revidovat ustanovení týkající se úrokové sazby u pokut nebo jiných sankcí.

(74) K zohlednění zvláštní povahy pohledávek v podobě pokut nebo jiných sankcí uložených orgány Unie podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen Smlouva o Euratomu) je nutné zavést zvláštní ustanovení o úrokových sazbách vztahujících se na splatné částky, které však nebyly dosud uhrazeny, v případě, že Soudní dvůr Evropské unie tyto částky navýší.

(75) Měla by být jasněji vymezena i zpřísněna pravidla pro inkaso. Zejména je třeba upřesnit, že účetní má inkasovat částky započtením i proti částkám, které dlužníkovi dluží výkonná agentura při plnění rozpočtu.

(76) Za účelem zaručení právní jistoty a transparentnosti by měla být stanovena pravidla týkající se lhůt pro zaslání výzvy k úhradě.

(77) Pro účely zajištění správy aktiv a zároveň upřednostnění cíle zajistit bezpečnost a likviditu peněžních prostředků je nutno prozatímně vybírat částky týkající se pokut a jiných sankcí uložených podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o Euratomu, například pokut ukládaných v soutěžních věcech, proti nimž je podán prostředek právní nápravy. Komise by rovněž měla mít možnost investovat tyto částky do finančních aktiv a určit účel dalšího použití výnosů z nich. Jelikož Komise není jediným orgánem Unie, který je oprávněn ukládat pokuty nebo jiné sankce, je nutné upravit tyto pokuty nebo jiné sankce ukládané jinými orgány Unie a stanovit pravidla pro jejich vymáhání, která by měla být rovnocenná pravidlům používaným Komisí.

(78) K tomu, aby měla Komise všechny informace potřebné k přijímání rozhodnutí o financování, je nutné stanovit minimální požadavky na obsah těchto rozhodnutí v případě grantů, zadávání veřejných zakázek, svěřenských fondů Unie pro vnější činnost (dále jen svěřenské fondy Unie), cen, finančních nástrojů, nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů a rozpočtových záruk. Současně je třeba umožnit, aby byla rozhodnutí o financování přijímána na dobu delší než jeden rozpočtový rok s cílem poskytnout potenciálním příjemcům finančních prostředků dlouhodobější perspektivu, s tím, že jejich provádění je podmíněno dostupností rozpočtových prostředků na příslušný rozpočtový rok. Dále je nutné snížit počet náležitostí vyžadovaných u rozhodnutí o financování. V zájmu zjednodušení by mělo rozhodnutí o financování představovat současně i roční nebo víceletý pracovní program. Jelikož příspěvky pro subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 jsou stanoveny již v rozpočtu, nemělo by se v této souvislosti vyžadovat přijetí zvláštního rozhodnutí o financování.

(79) Pokud jde o výdaje, je třeba objasnit vztah mezi rozhodnutími o financování, souhrnnými rozpočtovými závazky a individuálními rozpočtovými závazky a pojmy rozpočtový a právní závazek, aby se vymezil zřetelný rámec pro jednotlivé fáze plnění rozpočtu.

(80) S cílem zohlednit zejména počet právních závazků přijímaných delegacemi a zastoupeními Unie a kolísání směnných kurzů u těchto závazků by předběžné rozpočtové závazky měly být možné i v případě, kdy jsou konečný příjemce platby a částka určeni.

(81) Aby byl EZZF uveden do souladu s obecnými účetními a rozpočtovými postupy, jakmile to bude technicky možné, mělo by být umožněno přijímat individuální rozpočtové závazky pro provádění plateb, aniž by bylo třeba nejprve přijmout předběžný souhrnný závazek, po němž následují individuální závazky ve lhůtě nejvýše dvou měsíců nebo za určitých podmínek v delší lhůtě. Aby bylo možné realizovat individuální rozpočtové závazky a platby za první měsíc rozpočtového roku v prosinci, měly by být navíc běžné výdaje na řízení EZZF přidány k druhům výdajů, pro něž jsou schváleny platby předem.

(82) V souladu se zásadou řádného finančního řízení by měly být jasněji vymezeny jednotlivé druhy plateb, které mohou provádět schvalující osoby. Měla by být blíže objasněna pravidla pro zúčtování plateb předběžného financování, zejména v případech, kdy není možné průběžné zúčtování. Za tímto účelem by měla být v přijatých právních závazcích zahrnuta odpovídající ustanovení.

(83) Toto nařízení by mělo stanovit, že se platby mají uskutečnit ve stanovených lhůtách a že v případě jejich nedodržení budou mít věřitelé nárok na úroky z prodlení, které jdou k tíži rozpočtu, s výjimkou členských států, Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF).

(84) Základní prvky elektronických faktur při zadávání veřejných zakázek by měly vycházet z pravidel stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. L 133, 6.5.2014, s. 1 ). .

(85) V zájmu jasnosti by měla být definice nevhodných nabídek při zadávání veřejných zakázek revidována tak, aby zahrnovala nabídky, u nichž hospodářský subjekt nemá přístup k zadávání veřejných zakázek.

(86) Je nezbytné vyjasnit, že jednotlivé zakázky na základě rámcových smluv, jež byly uzavřeny s jediným hospodářským subjektem, mohou být zadávány a měněny v mezích podmínek stanovených v rámcové smlouvě.

(87) Vzhledem k tomu, že opatření týkající se předchozího uveřejňování informací jsou stejná pro otevřená, užší i soutěžní řízení s jednáním, mělo by být za určitých podmínek umožněno použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v návaznosti na neúspěšné soutěžní řízení s jednáním.

(88) Z oblasti působnosti pravidel tohoto nařízení pro zadávání veřejných zakázek je nezbytné vyloučit služby osvědčování a ověřování listin poskytované notáři, a to v případech, kdy postupy, jimiž se tyto služby v dotčeném členském státě řídí, nejsou otevřené hospodářské soutěži.

(89) Je vhodné stanovit možnost jednacích řízení bez předchozího uveřejnění, pokud jde o služby poskytované organizacemi členských států, které se nemohou účastnit soutěžních řízení.

(90) Aby byl zajištěn soulad s judikaturou Soudního dvora Evropské unieRozsudek Tribunálu ze dne 8. července 2020 ve věci Securitec v. Komise , T-661/18, ECLI:EU:T:2020:319. , měla by schvalující osoba požadovat předložení dokladů týkajících se kritérií pro vyloučení a výběr před přijetím rozhodnutí o zadání veřejné zakázky.

(91) Považuje se za vhodné začlenit ustanovení týkající se potvrzování a schvalování výdajů do jednoho článku a zavést definici zrušení přidělení prostředků na závazek. Jelikož jsou operace prováděny v počítačových systémech, měl by být podpis doložky předáno k platbě jako vyjádření rozhodnutí o potvrzení, s výjimkou omezeného počtu případů, nahrazen zabezpečeným elektronickým podpisem. Je rovněž nutné objasnit, že se potvrzování výdajů týká všech způsobilých nákladů, včetně nákladů, které nejsou spojeny se žádostí o platbu, jak je tomu v případě zúčtování předběžného financování.

(92) Za účelem snížení složitosti, zefektivnění stávajících pravidel a lepší srozumitelnosti tohoto nařízení by měla být stanovena pravidla, která jsou společná více než jednomu nástroji pro plnění rozpočtu. Z těchto důvodů by měla být některá ustanovení přeskupena, znění a oblast působnosti dalších ustanovení by měly být sladěny a zbytečná opakování a křížové odkazy by se měly odstranit.

(93) Každý orgán Unie by měl zřídit výbor pro pokrok v oblasti interního auditu, jehož úkolem bude zajistit nezávislost interního auditora, sledovat kvalitu práce interního auditu a zajistit, aby útvary příslušného orgánu doporučení interního a externího auditu řádně zohledňovaly a uplatňovaly. O složení tohoto výboru pro pokrok v oblasti

(94) Větší důraz je nutno klást na výkonnost a výsledky projektů financovaných z rozpočtu Unie. Je tudíž vhodné stanovit kromě forem příspěvku Unie, které již jsou náležitě zavedeny (proplacení skutečně vynaložených způsobilých nákladů, jednotkové náklady, jednorázové částky a paušální financování), další formu financování nesouvisející s náklady na příslušné operace. Tato dodatečná forma financování by měla být založena buď na splnění určitých předběžných podmínek, nebo na dosažení výsledků měřených podle předem stanovených milníků nebo prostřednictvím ukazatelů výkonnosti.

(95) Pokud má příspěvek Unie formu financování nesouvisejícího s náklady a je-li úhrada založena na výsledcích, mělo by se dosažení těchto výsledků měřit předem stanovenými milníky nebo cíli, přičemž dosažení těchto milníků nebo cílů by mělo být ověřeno před vyplacením příspěvku. Záznamy a podklady související s dosažením cílů nebo milníků by měly být uchovávány pro účely následných kontrol nebo auditů, a to i ze strany Účetního dvora.

(96) Pokud Komise posuzuje provozní a finanční způsobilost příjemců finančních prostředků Unie nebo jejich systémů a postupů, měla by mít možnost spolehnout se na posouzení, která již provedla sama nebo která již provedly jiné subjekty nebo dárci, jako jsou vnitrostátní agentury a mezinárodní organizace, aby se zamezilo dvojímu posuzování týchž příjemců finančních prostředků. Možnost křížového spoléhání se na posouzení provedená jinými subjekty by se měla využít v případě, že tato posouzení proběhla v souladu s podmínkami, které jsou rovnocenné podmínkám stanoveným v tomto nařízení pro příslušný způsob plnění rozpočtu. Na podporu křížového spoléhání se na posouzení mezi dárci by proto Komise měla prosazovat uznávání mezinárodně přijímaných standardů nebo mezinárodních osvědčených postupů.

(97) Je rovněž důležité zamezit situacím, kdy u příjemců finančních prostředků Unie prováděly audit využití těchto prostředků různé subjekty několikrát. Mělo by proto být možné spolehnout se na audity, které již provedli nezávislí auditoři, pokud je dostatečně prokázána jejich kompetence a nezávislost a pokud je auditní činnost založena na mezinárodně uznávaných auditních standardech poskytujících přiměřenou jistotu a pokud se týkaly finančních výkazů a zpráv dokládajících využití příspěvku Unie. Tyto audity by pak měly být základem celkové jistoty ohledně využití finančních prostředků Unie. Za tímto účelem je důležité zajistit, aby zpráva nezávislého auditora i související auditní dokumentace byly na požádání zpřístupněny Evropskému parlamentu, Komisi, Účetnímu dvoru a auditním orgánům členských států.

(98) Pro účely spoléhání se na posouzení a audity a s cílem snížit administrativní zátěž osob a subjektů přijímajících finanční prostředky Unie je důležité zajistit, aby byly využívány veškeré informace, které již mají orgány Unie, řídící orgány nebo jiné subjekty vynakládající finanční prostředky Unie k dispozici, a příjemci finančních prostředků nebo příjemci grantů tak nebyli o stejné informace žádáni opakovaně.

(99) K zajištění mechanismu dlouhodobé spolupráce s příjemci finančních prostředků by mělo být umožněno podepisovat dohody o finančním rámcovém partnerství. Finanční rámcová partnerství by měla být uskutečňována prostřednictvím grantů nebo dohod o přiznání příspěvku uzavřených s osobami a subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie. Za tímto účelem by měl být stanoven minimální obsah těchto dohod o přiznání příspěvku. Finanční rámcová partnerství by neměla nepatřičně omezovat přístup k finančním prostředkům Unie.

(100) Podmínky a postupy pro pozastavení, ukončení nebo snížení výše příspěvku Unie by měly být harmonizovány v rámci jednotlivých nástrojů pro plnění rozpočtu, jako jsou granty, veřejné zakázky, nepřímé řízení nebo ceny. Je třeba vymezit důvody tohoto pozastavení, ukončení nebo snížení. Pokud se následně zjistí, že v průběhu udělovacího řízení došlo k nesrovnalostem nebo podvodům, měla by příslušná schvalující osoba přijmout určitá nápravná opatření, ledaže by jejich nepřijetí bylo odůvodněné, například pokud je plnění právního závazku v zájmu dotčeného orgánu nebo instituce nebo pokud je třeba zaručit kontinuitu služby.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. března 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 19. září 2024 .

(101) Toto nařízení by mělo stanovit standardní lhůty, po které jsou příjemci finančních prostředků povinni uchovávat dokumenty týkající se příspěvků Unie, aby se zabránilo rozdílným nebo neúměrným smluvním požadavkům a současně se poskytl Komisi, Účetnímu dvoru a OLAFu dostatek času k získání přístupu k těmto údajům a dokumentům a k provedení následných kontrol a auditů. Všem osobám či subjektům přijímajícím finanční prostředky Unie by měla být mimoto uložena povinnost spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie.

Článek 1 Článek 1 Předmět

(102) Aby byly účastníkům a příjemcům finančních prostředků poskytnuty náležité informace a aby měli možnost uplatnit své právo na obhajobu, měli by mít možnost předložit připomínky předtím, než bude přijato opatření s nepříznivým dopadem na jejich práva, a měli by být informováni o prostředcích právní nápravy, které k napadení takového opatření mají.

Článek 2 Článek 2 Definice

(103) V rámci udělovacího řízení není nutné, aby příslušná schvalující osoba poskytla účastníkovi příležitost předložit připomínky, pokud byl tento účastník v udělovacím řízení odmítnut. Za účelem zajištění právní jistoty by toto mělo být rovněž upřesněno v ustanovení o sporných řízeních a právních prostředcích nápravy.

Článek 3 Článek 3 Soulad sekundárních právních předpisů s tímto nařízením 1.Ustanovení o plnění příjmů a výdajů rozpočtu, která jsou obsažena v základním právním aktu, musí být v souladu s rozpočtovými zásadami stanovenými v hlavě II. 2.Aniž je dotčen odstavec 1, musí být ve všech návrzích nebo jejich změnách předložených legislativnímu orgánu jasně vyznačena ustanovení odchylující se od ustanovení tohoto nařízení jiných než hlavy II nebo od aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení a v příslušných bodech odůvodnění a v důvodové zprávě ke každému takovému návrhu nebo změně musí být uvedeny konkrétní důvody těchto odchylek.

(104) Vzhledem ke stále složitějšímu geopolitickému prostředí s rychle se vyvíjejícími hybridními a kybernetickými hrozbami, jakož i k potřebě digitální transformace s inherentním rizikem technické zranitelnosti musí Unie zajistit ochranu bezpečnosti a veřejného pořádku Unie nebo jejích členských států, jak se odráží ve veřejných politikách a právních předpisech. Týká se to ochrany základních zájmů společnosti, jako je zajištění bezpečnosti dodávek energie, boj proti organizované trestné činnosti a podvodům. Poskytování finančních prostředků Unie v souvislosti se strategickými aktivy a zájmy, jako jsou digitální nebo kosmická infrastruktura, komunikační a informační systémy a služby, může vyžadovat použití zvláštních podmínek – při dodržení všech mezinárodních dohod Unie – s cílem zajistit tuto ochranu, mj. pokud jde o integritu komunikačních a informačních systémů a souvisejících dodavatelských řetězců. Druhy podmínek a požadavků pro jejich uplatňování by měly být vyjasněny. Zvláštní podmínky stanovené v tomto nařízení však nejsou vyčerpávající a je možné, aby základní akt obsahoval zvláštní podmínky za předpokladu, že nezmění požadavky a postupy stanovené v tomto nařízení, pokud jde o ochranu bezpečnosti a veřejného pořádku, ani se od nich neodchyluje.

Článek 4 Článek 4 Lhůty, data a termíny

(105) Na ochranu finančních zájmů Unie by Komise měla zřídit jednotný systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů.

Článek 5 Článek 5 Ochrana osobních údajů

(106) Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by se měl vztahovat na účastníky, příjemce finančních prostředků, subjekty, jejichž způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít, na subdodavatele zhotovitele, poskytovatele nebo dodavatele, na skutečné majitele a přidružené subjekty vyloučeného subjektu, na fyzické osoby, ručitele, jakož i na veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, je-li rozpočet plněn v nepřímém řízení, na veškeré osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie na základě finančních nástrojů využívaných v přímém řízení, na účastníky nebo příjemce finančních prostředků, o nichž subjekty plnící rozpočet ve sdíleném řízení poskytly informace, a na sponzory.

Článek 6 Článek 6 Dodržování rozpočtových zásad a obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie 1.Rozpočet je sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, obecnosti, specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti, jak jsou stanoveny v tomto nařízení. 2.Sestavování a plnění rozpočtu je rovněž v souladu s ustanoveními nařízení (EU, Euratom) 2020/2092. 3.Při plnění rozpočtu zajišťují členské státy a Komise dodržování Listiny základních práv Evropské unie v souladu s článkem 51 této listiny a ctí hodnoty Unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU, které jsou relevantní pro plnění rozpočtu.

(107) Za účelem zvýšení ochrany finančních zájmů Unie by měl být systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů posílen. Je důležité zabránit tomu, aby osoba nebo subjekt, které se nachází v situaci zakládající vyloučení, mohly požádat o finanční prostředky Unie, být vybrány k vynakládání prostředků nebo tyto prostředky získat v rámci programu ve sdíleném řízení. Existuje-li pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí, měla by mít příslušná schvalující osoba možnost vyloučit osobu nebo subjekt, pokud se tato osoba nebo subjekt nacházejí v situaci zakládající vyloučení a má se za to, že nejsou spolehlivé, neboť se dopustily určitých typů závažného pochybení. Aniž jsou dotčeny povinnosti informovat stanovené v jiných základních aktech, osoby a subjekty plnící rozpočet v rámci sdíleného řízení by měly předávat Komisi prostřednictvím jakéhokoli oficiálního kanálu, jako je automatizovaný informační systém zřízený Komisí, který se v současné době používá pro oznamování podvodů a nesrovnalostí (dále jen systém pro řízení nesrovnalostí), informace týkající se zjištěných skutečností a zjištění v souvislosti s těmito pravomocnými rozsudky nebo konečnými správními rozhodnutími pouze s odkazem na důvody uvedené v čl. 138 odst. 1 písm. c) bodu iv) a písm. d), pokud se o těchto informacích dozví. Neexistuje-li pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí, měla by mít příslušná schvalující osoba možnost vyloučení provést na základě předběžné právní kvalifikace určené výborem s přihlédnutím ke skutečnostem a zjištěním vyplývajícím z auditů nebo vyšetřování prováděných OLAFem, EPPO nebo Účetním dvorem nebo z jakéhokoli jiného auditu či kontroly prováděných na pokyn schvalující osoby. Toto vyloučení by mělo být zaevidováno v databázi systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Osoby a subjekty plnící rozpočet v rámci sdíleného řízení by měly před přidělením finančních prostředků Unie nebo výběrem účastníků a příjemců nahlédnout do databáze systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Toto nahlédnutí by se mělo týkat osoby nebo subjektu, které žádají o finanční prostředky Unie nebo které byly vybrány k jejich vynakládání. Aby bylo zajištěno účinné provádění systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, měly by příslušné orgány členských států vymáhat vyloučení zaznamenaná v databázi ve vztahu k těmto osobám nebo subjektům, které žádají o finanční prostředky Unie nebo byly vybrány k jejich vynakládání, a to po celou dobu trvání vyloučení. Toto vyloučení by mělo zajistit integritu procesu zadávání veřejných zakázek nebo výběru a chránit ho před účastí osob nebo subjektů zapojených do závažného pochybení. Žádosti členských států o platby v rámci sdíleného řízení, jež zahrnují výdaje související

Článek 7 Článek 7 Oblast působnosti rozpočtu 1.Pro každý rozpočtový rok stanoví rozpočet prognózu veškerých příjmů a výdajů, které se pro Unii považují za nezbytné, a tyto příjmy a výdaje schvaluje. Rozpočet zahrnuje: a) příjmy a výdaje Unie včetně správních výdajů, které vzniknou z uplatňování ustanovení Smlouvy o EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a operačních výdajů, které vzniknou z uplatňování uvedených ustanovení, pokud jdou k tíži rozpočtu;b) příjmy a výdaje Evropského společenství pro atomovou energii. 2.Rozpočet obsahuje jednak rozlišené prostředky, které sestávají z prostředků na závazky a z prostředků na platby, jednak nerozlišené prostředky. Prostředky schválené na daný rozpočtový rok sestávají z: a) prostředků uvedených v rozpočtu včetně opravných rozpočtů;b) prostředků přenesených z předchozích rozpočtových let;c) prostředků opětovně poskytnutých v souladu s článkem 15;d) prostředků plynoucích z plateb předběžného financování, jež byly vráceny v souladu s čl. 12 odst. 4 písm. b);e) prostředků poskytnutých po přijetí účelově vázaných příjmů v průběhu rozpočtového roku nebo přenesených z předchozích rozpočtových let. 3.S výhradou čl. 114 odst. 2 kryjí prostředky na závazky celkové náklady právních závazků přijatých v průběhu rozpočtového roku. 4.Prostředky na platby kryjí platby prováděné ke splnění právních závazků přijatých během rozpočtového roku nebo v předchozích rozpočtových rocích. Kryjí rovněž tvorbu rezerv na finanční závazky podle článku 214. 5.Odstavci 2 a 3 tohoto článku není dotčena možnost, aby byly prostředky přiděleny na závazek jako celek, nebo aby byly rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky, jak je stanoveno v čl. 112 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a odst. 2.

(108) Je důležité zdůraznit, že systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by se měl uplatňovat pouze ve vztahu k finančním prostředkům Unie vypláceným členským státům v rámci přímého řízení, u nichž mají členské státy povinnost přijmout veškerá vhodná opatření na ochranu finančních zájmů Unie, v rozsahu, v jakém má Komise odpovídající povinnosti podle příslušného právního rámce. Odpovědnost Komise by proto měla být omezena na povinnost postoupit případ výboru za účelem vyloučení určité osoby nebo subjektu, pokud se schvalující osoba dozví o závažném pochybení na základě pravomocných rozsudků, konečných správních rozhodnutí nebo skutečností a zjištění vyplývajících z auditů nebo vyšetřování, které v souvislosti s danými finančními prostředky provedl OLAF, EPPO nebo Účetní dvůr, nebo z jakéhokoli jiného auditu či kontroly provedených na pokyn schvalující osoby. Aniž jsou dotčeny tyto povinnosti Komise, jsou členské státy i nadále odpovědné za ověřování informací o rozhodnutích o vyloučení zaevidovaných v databázi systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, aby zajistily výkon těchto rozhodnutí a zaručily, že nebude podána žádost o platbu týkající se osoby nebo subjektu, které se nacházejí v situaci zakládající vyloučení. Aniž jsou dotčena odvětvová pravidla a dobrovolné uplatňování, systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by se neměl vztahovat na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021 , kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17 ). .

Článek 8 Článek 8 Zvláštní pravidla o zásadách jednotnosti a správnosti rozpočtu 1.Veškeré příjmy a výdaje se zaúčtují do příslušné položky rozpočtu. 2.Aniž jsou dotčeny schválené výdaje vyplývající z podmíněných závazků uvedených v čl. 213 odst. 2, smějí být výdaje přiděleny na závazek nebo schváleny pouze v mezích schválených prostředků. 3.Do rozpočtu se zapisují pouze prostředky, které odpovídají některému výdaji považovanému za nezbytný. 4.Úrokové výnosy z plateb předběžného financování uskutečněných z rozpočtu nepřísluší Unii, pokud to nevyplývá z dotčených dohod o přiznání příspěvku nebo dohod o financování.

(109) Je třeba objasnit, že je-li rozhodnutí o evidenci určité osoby nebo subjektu v databázi systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů přijato v důsledku situací zakládajících vyloučení, v nichž se nachází fyzická nebo právnická osoba, která je členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu dotyčné osoby nebo subjektu nebo která má ve vztahu k nim pravomoc k zastupování, rozhodování nebo kontrole, fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy dotyčné osoby nebo subjektu, nebo fyzická osoba, která je nezbytná pro udělení nebo pro splnění právního závazku, mají informace zaevidované v databázi zahrnovat údaje týkající se těchto osob.

Článek 9 Článek 9 Definice

(110) Rozhodnutí o vyloučení určité osoby nebo subjektu z účasti na udělovacím řízení nebo o uložení určité osobě nebo subjektu peněžité sankce a rozhodnutí o uveřejnění souvisejících informací by měly přijímat příslušné schvalující osoby s ohledem na svou samostatnost ve správních záležitostech. V případě neexistence pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí a v případech týkajících se závažného porušení smlouvy by příslušné schvalující osoby měly přijmout své rozhodnutí na základě předběžné právní kvalifikace s přihlédnutím k doporučení výboru. Výbor by měl posoudit rovněž dobu trvání vyloučení, pokud nebyla stanovena pravomocným rozsudkem nebo konečným správním rozhodnutím.

1) žadatelem fyzická osoba nebo subjekt, ať již s právní subjektivitou, či bez ní, které podají žádost v řízení o udělení grantu, v řízení o udělení nefinančního daru či v soutěži o ceny;

Článek 10 Článek 10 Rozpočtové účtování příjmů a prostředků 1.Příjmy rozpočtového roku se do něho zaúčtují na základě částek vybraných v jeho průběhu. Vlastní zdroje na měsíc leden následujícího rozpočtového roku však lze poskytnout předem podle nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014. 2.Vlastní zdroje vycházející z daně z přidané hodnoty (DPH) a hrubého národního důchodu mohou být účetně upraveny v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 609/2014. 3.Vlastní zdroje uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 mohou být účetně upraveny v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2021/770. 4.Závazky se zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě právních závazků přijatých a tvorby rezerv na finanční závazky podle článku 214 uskutečněné do 31. prosince tohoto rozpočtového roku. Avšak souhrnné rozpočtové závazky uvedené v čl. 112 odst. 4 se zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě rozpočtových závazků přijatých do 31. prosince tohoto rozpočtového roku. 5.Platby se zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě plateb provedených účetním do 31. prosince tohoto rozpočtového roku. 6.Odchylně od odstavců 4 a 5: a) se výdaje z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě vrácení prostředků, jež provede Komise ve prospěch členských států do 31. prosince tohoto rozpočtového roku, za předpokladu, že účetní obdrží příslušný platební příkaz nejpozději 31. ledna následujícího rozpočtového roku;b) se výdaje vynakládané ve sdíleném řízení s výjimkou EZZF zaúčtují do určitého rozpočtového roku na základě proplacení prostředků, jež provede Komise ve prospěch členských států do 31. prosince tohoto rozpočtového roku, včetně výdajů zaúčtovaných do 31. ledna následujícího rozpočtového roku, jak je stanoveno v článcích 30 a 31.

(111) Úlohou výboru by mělo být zajištění konzistentního fungování systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Tento výbor by měl být složen ze stálého předsedy, stálého místopředsedy, který by měl zastupovat předsedu, dvou zástupců Komise a zástupce žádající schvalující osoby.

Článek 11 Článek 11 Přidělení prostředků na závazky 1.Prostředky zapsané v rozpočtu lze přidělit na závazky s účinkem od 1. ledna, jakmile byl rozpočet s konečnou platností přijat. 2.Následující výdaje mohou být každoročně od 15. října rozpočtového roku přiděleny předem na závazky k tíži prostředků stanovených pro následující rozpočtový rok: a) běžné výdaje na řízení za předpokladu, že byly schváleny v posledním řádně přijatém rozpočtu, a pouze do výše maximálně jedné čtvrtiny celkových odpovídajících prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou a uvedených v odpovídající rozpočtové položce pro běžný rozpočtový rok;b) běžné výdaje na řízení EZZF za předpokladu, že je základ pro ně stanoven v existujícím základním právním aktu, a pouze do výše maximálně tří čtvrtin celkových odpovídajících prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou pro běžný rozpočtový rok.

(112) S cílem uvést systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů do souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek a zvýšit jeho účinnost by měl být pokus o ovlivnění poskytnutí finančních prostředků Unie nebo neoprávněné získání finančních prostředků Unie, a to i v souvislosti se střetem zájmů, výslovně zahrnut jako zvláštní situace zakládající vyloučení z důvodu vážného profesního pochybení.

Článek 12 Článek 12 Zrušení a přenos prostředků 1.Prostředky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány v rozpočtu, se ruší, ledaže jsou přeneseny v souladu s odstavci 2 až 8. 2.Níže uvedené prostředky mohou být přeneseny na základě rozhodnutí přijatého podle odstavce 3, avšak výlučně do následujícího rozpočtového roku: a) prostředky na závazky a nerozlišené prostředky na závazky, u kterých byla většina přípravných etap přidělení na určitý závazek dokončena do 31. prosince daného rozpočtového roku. Tyto prostředky lze přidělit na závazky do 31. března následujícího rozpočtového roku, s výjimkou nerozlišených prostředků na projekty v oblasti nemovitostí, které mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku;b) prostředky, které jsou nezbytné, poněvadž legislativní orgán přijal základní právní akt v průběhu posledního čtvrtletí rozpočtového roku a Komise nebyla schopna prostředky určené na tento účel přidělit na závazky do 31. prosince tohoto rozpočtového roku. Tyto prostředky mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku;c) prostředky na platby nezbytné ke krytí stávajících závazků nebo závazků spojených s přenášenými prostředky na závazky, pokud prostředky na platby stanovené v příslušných rozpočtových položkách na následující rozpočtový rok nestačí;d) prostředky, které nejsou přiděleny na závazky a týkají se opatření uvedených v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116. Odchylně od prvního pododstavce písm. d) tohoto odstavce se prostředky zemědělské rezervy podle článku 16 nařízení (EU) 2021/2116, které nejsou přiděleny na závazky, přenášejí za účelem financování zemědělské rezervy v následujících rozpočtových letech na období uvedené v čl. 16 odst. 2 třetím pododstavci tohoto nařízení a na jakékoli období po roce 2027 stanovené v příslušných odvětvových pravidlech. Ve vztahu k prvnímu pododstavci písm. c) tohoto odstavce použije dotčený orgán Unie přednostně prostředky schválené na běžný rozpočtový rok a teprve po jejich vyčerpání použije přenesené prostředky. Výše přenesených prostředků, které nejsou přiděleny na závazky, uvedených v prvním pododstavci písm. d) tohoto odstavce nesmí v limitu 2 % původních prostředků schválených Evropským parlamentem a Radou převýšit částku úprav přímých plateb podle článku 17 nařízení (EU) 2021/2116 provedených v předchozím rozpočtovém roce. Přenesené prostředky se vracejí do rozpočtových položek, z nichž jsou financována opatření podle čl. 5 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2021/2116. 3.Dotčený orgán Unie přijme rozhodnutí o přenosu prostředků uvedených v odstavci 2 do 15. února následujícího rozpočtového roku. O přijatém rozhodnutí o přenosu prostředků uvědomí Evropský parlament a Radu do 15. března uvedeného rozpočtového roku. Pro každou rozpočtovou položku rovněž uvede způsob uplatnění kritérií uvedených v odst. 2 prvním pododstavci písm. a), b) a c) na každý přenos. 4.Automaticky se přenášejí: a) prostředky týkající se rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech a Fondu solidarity Evropské unie. Tyto prostředky mohou být přeneseny pouze do následujícího finančního roku a mohou být použity do 31. prosince uvedeného rozpočtového roku;b) prostředky odpovídající vnitřním účelově vázaným příjmům. Tyto prostředky mohou být přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku a mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince uvedeného rozpočtového roku, s výjimkou vnitřních účelově vázaných příjmů plynoucích z pronájmu a prodeje budov a pozemků, které lze přenášet až do doby jejich úplného využití. Prostředky na závazky uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320 ). , v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 a v nařízení (EU) 2021/1060Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 112 ). , které jsou k dispozici k 31. prosinci a plynou z vrácení plateb předběžného financování, lze přenášet až do doby uzavření programu a využívat je podle potřeby za podmínky, že žádné jiné prostředky na závazky již nejsou k dispozici;c) prostředky odpovídající vnějším účelově vázaným příjmům. Tyto prostředky musí být zcela využity dříve, než jsou ukončeny všechny operace související s programem nebo akcí, na něž byly účelově vázány, nebo mohou být přeneseny a využity pro nástupnický program nebo akci. To se nevztahuje na příjmy uvedené v čl. 21 odst. 2 písm. g) bodě iii), u nichž se prostředky, které nejsou přiděleny na závazky do pěti let, zruší;d) prostředky na platby, jež se týkají EZZF a plynou z pozastavení plateb v souladu s články 40, 41 a 42 nařízení (EU) 2021/2116. 5.Zacházení s vnějšími účelově vázanými příjmy uvedenými v odst. 4 písm. c) tohoto článku, které plynou z účasti států Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) na některých programech Unie v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. e), musí být v souladu s protokolem č. 32 připojeným k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (dále jen Dohoda o EHP). 6.Navíc k informacím poskytnutým podle odstavce 3 předloží dotčený orgán Unie Evropskému parlamentu a Radě informace o prostředcích, které byly přeneseny automaticky, včetně informací o dotčených částkách a o tom, podle kterého ustanovení tohoto článku byly prostředky přeneseny. 7.Nerozlišené prostředky, k nimž na konci rozpočtového roku existují právní závazky, se vyplatí do konce následujícího rozpočtového roku. 8.Aniž je dotčen odstavec 4, prostředky zapsané do rezervy a prostředky na výdaje na zaměstnance se nepřenášejí. Pro účely tohoto článku zahrnují výdaje na zaměstnance odměny a příspěvky pro členy a zaměstnance orgánů Unie, na které se vztahuje služební řád.

(113) S náležitým ohledem na zásadu proporcionality by příslušná schvalující osoba měla vyloučit osobu nebo subjekt, které prokázaly nedostatek integrity tím, že se dopustily protiprávního jednání neslučitelného s hodnotami zakotvenými v článku 2 Smlouvy o EU a v Listině základních práv Evropské unie, jako je podněcování k diskriminaci, nenávisti nebo násilí vůči skupině osob nebo členovi skupiny, pokud toto jednání může nepříznivě ovlivnit plnění zakázky.

Článek 13 Článek 13 Podrobná ustanovení o zrušení a přenosu prostředků 1.Prostředky na závazky a nerozlišené prostředky uvedené v čl. 12 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) lze přenést pouze tehdy, pokud přidělení na závazek nemohlo proběhnout do 31. prosince rozpočtového roku z důvodů, které nelze přičítat schvalující osobě, a pokud přípravné etapy již pokročily natolik, že lze předpokládat, že k přidělení na závazek dojde do 31. března nebo – v případě projektů v oblasti nemovitostí – do 31. prosince následujícího rozpočtového roku. 2.Přípravnými etapami uvedenými v čl. 12 odst. 2 prvním pododstavci písm. a), které musí být dokončeny do 31. prosince rozpočtového roku, aby bylo prostředky možné přenést do následujícího rozpočtového roku, jsou zejména: a) u individuálních rozpočtových závazků ve smyslu čl. 112 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) završení výběru potenciálních zhotovitelů, dodavatelů, poskytovatelů, příjemců grantů, vítězů soutěží o ceny nebo pověřených osob;b) u souhrnných rozpočtových závazků ve smyslu čl. 112 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) přijetí rozhodnutí o financování nebo ukončení konzultací dotčených útvarů jednotlivých orgánů Unie k přijetí tohoto rozhodnutí. 3.Prostředky přenesené v souladu s čl. 12 odst. 2 prvním pododstavcem písm. a), které nejsou přiděleny na závazek do 31. března nebo – v případě částek na projekty v oblasti nemovitostí – do 31. prosince následujícího rozpočtového roku, se automaticky ruší. O zrušení prostředků podle prvního pododstavce Komise do jednoho měsíce informuje Evropský parlament a Radu.

(114) Samostatný důvod pro vyloučení by měl být doplněn v případě úmyslné a neodůvodněné nedostatečné spolupráce v souvislosti s vyšetřováními, kontrolami nebo audity prováděnými schvalující osobou, OLAFem, EPPO nebo Účetním dvorem, neboť to může mít závažné důsledky pro ochranu finančních zájmů Unie.

Článek 14 Článek 14 Zrušení přidělení prostředků na závazek 1.Pokud je přidělení prostředků na rozpočtový závazek zrušeno v kterémkoli rozpočtovém roce následujícím po rozpočtovém roce, v němž byl daný rozpočtový závazek učiněn, protože akce, na něž byly prostředky určeny, nebyly provedeny nebo byly provedeny jen částečně, pak se prostředky, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno, rovněž zruší, není-li stanoveno jinak v nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1 ). a nařízeních (EU) č. 514/2014, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/2116, a bez ohledu na článek 15 tohoto nařízení. 2.Přidělení prostředků na závazek uvedená v nařízeních (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 514/2014, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/2116 se automaticky ruší v souladu s uvedenými nařízeními. 3.Tento článek se nevztahuje na vnější účelově vázané příjmy uvedené v čl. 21 odst. 2.

(115) Předběžná právní kvalifikace nepředjímá konečné posouzení jednání dotyčné osoby nebo subjektu ze strany příslušných orgánů členských států podle vnitrostátního práva. Doporučení výboru, jakož i rozhodnutí příslušné schvalující osoby by proto mělo být po oznámení tohoto konečného posouzení přezkoumáno.

Článek 15 Článek 15 Opětovné poskytnutí prostředků, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno 1.Prostředky, jejichž přidělení na závazek bylo zrušeno podle nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 514/2014, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/2116, mohou být opětovně poskytnuty v případě zjevného omylu, který lze připisovat pouze Komisi. Za tímto účelem přezkoumá Komise zrušení přidělení prostředků na závazek učiněná během předchozího rozpočtového roku a do 15. února běžného rozpočtového roku rozhodne, zda je vzhledem k potřebám nutné odpovídající prostředky opětovně poskytnout. 2.Kromě případu uvedeného v odstavci 1 mohou být prostředky, jejichž přidělení prostředků na závazek bylo zrušeno, opětovně poskytnuty v případě zrušení přidělení prostředků na závazek u zdrojů převedených zpět do fondu, z něhož byly původně převedeny, v souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2021/1060. 3.Prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění odpovídajících výzkumných projektů, mohou být v rozpočtovém procesu rovněž opětovně poskytnuty na výzkumný program, do něhož projekty náležejí, nebo na následný program.

(116) Příslušná schvalující osoba by měla osobu nebo subjekt vyloučit z účasti na udělovacím řízení, pokud bylo pravomocným rozsudkem nebo konečným správním rozhodnutím zjištěno, že se tato osoba nebo subjekt dopustily vážného profesního pochybení, úmyslného nebo neúmyslného porušení povinností vztahujících se k placení příspěvků na sociální zabezpečení nebo daní, vytvoření subjektu v jiné jurisdikci s cílem obejít daňové, sociální a jakékoli jiné právní povinnosti, podvodu týkajícího se rozpočtu, korupce, jednání týkajícího se zločinného spolčení, praní peněz, financování terorismu, teroristických trestných činů nebo trestných činů souvisejících s teroristickou činností, dětské práce nebo jiných trestných činů týkajících se obchodování s lidmi, anebo pokud se dopustily nesrovnalostí. Osoba nebo subjekt by z řízení měly být vyloučeny rovněž v případě závažného porušení právního závazku, včetně porušení požadavku plnit smlouvu na nejvyšší profesionální úrovni, nebo v případě úpadku nebo v případech odmítnutí spolupráce při vyšetřováních, kontrolách nebo auditech. Při posuzování těchto důvodů pro vyloučení by za relevantní faktor mohly být považovány nepřiměřeně škodlivé činy odsouzené podle mezinárodního obchodního práva, pokud zahrnují vážné profesní pochybení.

Článek 16 Článek 16 Pravidla pro případ pozdního přijetí rozpočtu 1.Není-li na začátku rozpočtového roku rozpočet s konečnou platností přijat, použije se postup stanovený v čl. 315 prvním pododstavci Smlouvy o fungování EU (systém prozatímních dvanáctin). Závazky lze přijímat a platby lze uskutečňovat v mezích stanovených v odstavci 2 tohoto článku. 2.Závazky lze přijímat podle kapitol do výše jedné čtvrtiny celkové výše prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok, zvýšené o jednu dvanáctinu za každý ukončený měsíc. Horní mez prostředků stanovená v návrhu rozpočtu nesmí být překročena. Platby lze uskutečňovat měsíčně podle kapitol až do výše jedné dvanáctiny prostředků schválených v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Tato částka však nesmí překročit jednu dvanáctinu prostředků zapsaných ve stejné kapitole návrhu rozpočtu. 3.Prostředky schválenými v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok, jak je uvedeno v odstavcích 1 a 2, se rozumějí prostředky, které byly odsouhlaseny v rozpočtu, včetně opravných rozpočtů, po úpravě o převody uskutečněné v daném rozpočtovém roce. 4.Pokud to kontinuita činnosti Unie a potřeby v oblasti řízení vyžadují, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou schválit výdaje nad rámec jedné prozatímní dvanáctiny, které však, s výjimkou řádně odůvodněných případů, nepřekračují součet čtyř prozatímních dvanáctin, pro závazky i pro platby nad rámec prostředků poskytnutých automaticky podle odstavců 1 a 2. Rozhodnutí o schválení výdajů Rada neprodleně postoupí Evropskému parlamentu. Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci vstupuje v platnost 30 dnů po svém přijetí, pokud Evropský parlament neučiní kterýkoli z těchto kroků: a) před uplynutím těchto 30 dnů rozhodne většinou hlasů všech svých členů o snížení těchto výdajů; v tomto případě Komise předloží nový návrh;b) informuje Radu a Komisi o tom, že si tyto výdaje snížit nepřeje; v tomto případě rozhodnutí vstoupí v platnost před uplynutím těchto 30 dnů. Dodatečné dvanáctiny se schvalují jako celek a nelze je rozdělovat. 5.Nestačí-li pro určitou kapitolu schválení čtyř prozatímních dvanáctin poskytnutých v souladu s odstavcem 4 ke krytí nezbytných výdajů tak, aby nedošlo k přerušení kontinuity činnosti Unie v dané oblasti, lze výjimečně schválit překročení výše prostředků zapsaných v odpovídající kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Evropský parlament a Rada v takovém případě postupují podle odstavce 4. Celková výše prostředků dostupných v rozpočtu na předchozí rozpočtový rok nebo v předloženém návrhu rozpočtu však nesmí být v žádném případě překročena.

(117) V souladu s rozsudkem Tribunálu ze dne 15. února 2023 Rozsudek Tribunálu ze dne 15. února 2023 , RH v. Komise, T-175/21T, ECLI:EU:T:2023:77, bod 62. by měla schvalující osoba při rozhodování o vyloučení určité osoby nebo subjektu z důvodu závažného profesního pochybení vycházet z dostatečně konkrétních a přesvědčivých důkazů, a je proto schopna jasně a jednoznačně prokázat, že se žadatel dopustil protiprávního jednání, jež má dopad na jeho profesní důvěryhodnost a jež vykazuje známky úmyslu nebo hrubé nedbalosti ve smyslu tohoto nařízení.

Článek 17 Článek 17 Vymezení a oblast působnosti 1.Rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a prostředků na platby. 2.Unie a subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 si nesmějí v rámci rozpočtu brát půjčky.

(118) Při rozhodování o vyloučení osoby nebo subjektu z účasti na udělovacím řízení nebo o uložení peněžité sankce osobě nebo subjektu a o uveřejnění související informace by měla příslušná schvalující osoba zajistit dodržení zásady proporcionality tím, že zohlední zejména závažnost situace, její dopad na rozpočet, dobu, která uplynula od okamžiku, kdy k pochybení došlo, dobu trvání a opakování pochybení, případný úmysl nebo stupeň nedbalosti a míru spolupráce dotyčné osoby nebo subjektu s příslušným orgánem a přínos této osoby nebo subjektu pro vyšetřování.

Článek 18 Článek 18 Zůstatek rozpočtového roku 1.Zůstatek každého rozpočtového roku se zapisuje do rozpočtu následujícího rozpočtového roku jako příjem v případě přebytku nebo jako prostředky na platby v případě schodku. 2.Odhady příjmů nebo prostředků na platby uvedené v odstavci 1 tohoto článku se zapisují do rozpočtu během rozpočtového procesu prostřednictvím návrhu na změnu předloženého podle článku 42 tohoto nařízení. Odhady se vypracovávají v souladu s článkem 1 nařízení (EU, Euratom) 2021/768. 3.Po předložení předběžné účetní závěrky za každý rozpočtový rok se rozdíl mezi touto závěrkou a odhady zapisuje do rozpočtu pro následující rozpočtový rok prostřednictvím opravného rozpočtu, jehož jediným předmětem je právě uvedený rozdíl. V tomto případě Komise předloží návrh opravného rozpočtu do 15 dnů po předložení předběžné účetní závěrky současně Evropskému parlamentu a Radě.

(119) Příslušná schvalující osoba by měla mít rovněž možnost vyloučit určitou osobu nebo subjekt z účasti na udělovacím řízení v případě, že fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy daného hospodářského subjektu, je v úpadku nebo v podobné situaci platební neschopnosti, nebo pokud taková fyzická nebo právnická osoba neplní svou povinnost platit příspěvky na sociální zabezpečení nebo daně, jestliže má taková situace dopad na finanční situaci daného hospodářského subjektu.

Článek 19 Článek 19 Používání eura 1.Víceletý finanční rámec a rozpočet se sestavují a plní v eurech a účty se vedou v eurech. Pro účely peněžních toků uvedených v článku 77 jsou však účetní, v případě zálohových účtů správci zálohových účtů a pro účely správního řízení Komise a ESVČ příslušná schvalující osoba oprávněni provádět operace v jiných měnách. 2.Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení odvětvových pravidel nebo konkrétních smluv, grantových dohod, dohod o přiznání příspěvku a dohod o financování, přepočítává příslušná schvalující osoba eura na jiné měny podle denních směnných kurzů eura uveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platných ke dni, k němuž schvalující útvar vyhotoví platební nebo inkasní příkaz. Není-li takovýto denní kurz uveřejněn, použije příslušná schvalující osoba kurz uvedený v odstavci 3. 3.Pro účely vedení účtů podle článků 82, 83 a 84 se euro na jinou měnu přepočítává podle měsíčního účetního směnného kurzu eura. Ten stanoví účetní Komise s pomocí veškerých zdrojů informací, jež považuje za spolehlivé, na základě směnného kurzu předposledního pracovního dne měsíce předcházejícího měsíci, pro nějž je kurz stanovován. 4.Měnové přepočty se provádějí tak, aby neměly významný dopad na výši spolufinancování z prostředků Unie ani nepříznivý dopad na rozpočet. Přepočítací kurz eura na jiné měny se případně vypočte s pomocí průměrného denního směnného kurzu za dané období.

(120) Za účelem dalšího posílení ochrany finančních zájmů Unie by schvalující osoba měla mít možnost vyloučit skutečné majitele a přidružené subjekty vyloučeného subjektu, které se podílely na pochybení vyloučeného subjektu, nebo jim uložit peněžitou sankci. Cílem možnosti vyloučit skutečné majitele a přidružené subjekty je zabránit tomu, aby se osoba nebo subjekt, které byly vyloučeny z výběru týkajícího se vynakládání finančních prostředků Unie, mohly nadále účastnit zadávacích a udělovacích řízení prostřednictvím nové společnosti nebo stávajících přidružených subjektů.

2) dokumentací žádosti nabídka, žádost o účast, žádost v návaznosti na výzvu k vyjádření zájmu, žádost o grant, žádost o nefinanční dar nebo přihláška do soutěže o ceny;

Článek 20 Článek 20 Oblast působnosti

(121) S cílem zvýšit účinnost systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by se měl tento systém vztahovat rovněž na fyzické osoby, u nichž se má za to, že jsou odpovědné za pochybení subjektu, aby se nemohly účastnit udělovacích řízení nebo být vybrány k vynakládání finančních prostředků Unie buď za svou osobu, nebo prostřednictvím nové podnikové identity, aniž je dotčeno právo být vyslechnut.

Článek 21 Článek 21 Účelově vázané příjmy 1.Pro financování specifických výdajů se využijí vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy. 2.Vnější účelově vázané příjmy jsou tyto: a) zvláštní dodatečné finanční příspěvky členských států na programy, nástroje a činnosti Unie, včetně jejich dobrovolných příspěvků;b) prostředky související s příjmy, které plynou z Výzkumného fondu pro uhlí a ocel, jenž byl zřízen Protokolem č. 37 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeným ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU;c) úroky z vkladů a pokuty stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1467/97Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6 ). ;d) příjmy určené na zvláštní účely, například příjmy z nadací, dotací, peněžitých a věcných darů a odkazů, včetně vlastních účelově určených příjmů jednotlivých orgánů Unie;e) finanční příspěvky třetích zemí nebo jiných subjektů než subjektů zřízených podle Smlouvy o fungování EU či Smlouvy o Euratomu určené na činnost Unie;f) vnitřní účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 3 v rozsahu, v jakém doplňují vnější účelově vázané příjmy uvedené v tomto odstavci;g) příjmy z činnosti soutěžní povahy vykonávané Společným výzkumným střediskem, která sestává z:i) řízení o udělení grantu a zadávacích řízení, jichž se středisko účastní;ii) činnosti střediska prováděné jménem třetích osob;iii) činnosti vykonávané na základě správních dohod o poskytování vědeckotechnických služeb uzavřených s jinými orgány Unie nebo jinými útvary Komise v souladu s článkem 59. 3.Vnitřní účelově vázané příjmy jsou tyto: a) příjmy od třetích osob za zboží dodané, služby poskytnuté nebo stavební práce provedené na jejich žádost;b) příjmy plynoucí ze zpětného získání neoprávněně vyplacených částek v souladu s článkem 101;c) výnosy z dodávek zboží, poskytnutí služeb a provedení stavebních prací pro jiné útvary uvnitř daného orgánu Unie anebo pro jiné orgány či subjekty Unie, včetně náhrad poskytnutých jinými orgány nebo subjekty Unie za služební cesty, jež byly zaplaceny jejich jménem;d) přijaté platby pojistného plnění;e) příjmy plynoucí z pronájmu a z prodeje budov a pozemků;f) splátky ve prospěch finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk podle čl. 212 odst. 3 druhého pododstavce;g) příjmy plynoucí z následného vrácení daní podle čl. 27 odst. 3 prvního pododstavce písm. b). 4.Účelově vázané příjmy se přenášejí a převádějí v souladu s čl. 12 odst. 4 písm. b) a c) a článkem 32. 5.Základní právní akt může stanovit, že příjmy, které stanovuje, jsou účelově vázány na specifické výdaje. Tyto příjmy představují vnitřní účelově vázané příjmy, nestanovuje-li daný základní právní akt jinak. 6.V rozpočtu jsou pro vnější účelově vázané příjmy a vnitřní účelově vázané příjmy založeny odpovídající rozpočtové položky, a pokud je to možné, uvedena odpovídající částka.

(122) Na žádost schvalující osoby by výbor pro systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů měl mít možnost vydávat doporučení ve zrychleném řízení, aniž je dotčeno právo být vyslechnut. Tento postup by se měl použít, pokud to okolnosti nebo povaha případu vyžadují, například pokud orgán členského státu vydal pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí, ale doba trvání vyloučení není stanovena; nebo třetí země vydala pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí; nebo dotčené osobě nebo subjektu již byla uložena sankce rovnocenná vyloučení na základě rozhodnutí mezinárodních organizací.

Článek 22 Článek 22 Zaznamenávání účelově vázaných příjmů a poskytování odpovídajících prostředků 1.Aniž jsou dotčeny odst. 2 první pododstavec písm. c) tohoto článku a článek 24, zaznamenávají se účelově vázané příjmy do rozpočtu takto: a) ve výkazu příjmů v oddílech jednotlivých orgánů Unie se zapisují do rozpočtové položky vytvořené pro tento účel;b) ve výkazu výdajů se v poznámkách – včetně obecných poznámek – uvedou rozpočtové položky, do nichž lze zapsat poskytnuté prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům;c) ve výkazu výdajů, v příloze, která je nedílnou součástí rozpočtu, se uvedou všechny rozpočtové položky, u nichž se předpokládají vnitřní nebo vnější účelově vázané příjmy, a poskytnou se informace o odhadované výši těchto příjmů, jež mají být obdrženy, a odhadované výši příjmů, které mají být v případě každé rozpočtové položky přeneseny z předchozích let. V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. a) se použije označení pro memoria a odhadované příjmy se pro informaci uvedou v poznámkách. 2.Jakmile orgán Unie účelově vázané příjmy obdrží, poskytnou se odpovídající prostředky automaticky jako prostředky na závazky i prostředky na platby, s výjimkou těchto případů: a) v případě stanoveném v čl. 21 odst. 2 písm. a), pokud jde o finanční příspěvky členských států, u nichž je dohoda o přiznání příspěvku vyjádřena v eurech, mohou být prostředky na závazky poskytnuty poté, co členský stát podepíše dohodu o přiznání příspěvku;b) v případech stanovených v čl. 21 odst. 2 písm. b) a písm. g) bodech i) a iii) se prostředky na závazky poskytnou poté, co byla odhadnuta příslušná pohledávka;c) v případě stanoveném v čl. 21 odst. 2 písm. c) vede zápis částek ve výkazu příjmů k tomu, že se ve výkazu výdajů poskytnou prostředky na závazky a na platby. Prostředky uvedené v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce jsou čerpány v souladu s článkem 20. 3.Odhady pohledávek uvedené v čl. 21 odst. 2 písm. b) a g) se předávají účetnímu k zaevidování.

(123) Rozhodnutí o vyloučení z účasti na udělovacím řízení by nemělo být proti určité osobě nebo subjektu přijímáno v případě, že přijetím nápravných opatření prokázaly svou spolehlivost. Tato možnost by se neměla použít v případě nejzávažnější trestné činnosti.

Článek 23 Článek 23 Příspěvky členských států na výzkumné programy 1.Příspěvky členských států na financování některých doplňkových výzkumných programů podle článku 5 nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 jsou hrazeny takto: a) sedm dvanáctin částky zapsané v rozpočtu do 31. ledna běžného rozpočtového roku;b) zbývajících pět dvanáctin do 15. července běžného rozpočtového roku. 2.Pokud není rozpočet s konečnou platností přijat před začátkem rozpočtového roku, jsou příspěvky uvedené v odstavci 1 určeny částkou, jež je zapsána v rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. 3.Každý příspěvek nebo dodatečná platba členských států do rozpočtu se připíše na účet nebo účty Komise do 30 kalendářních dnů po výzvě k zaplacení finančních prostředků. 4.Uskutečněné platby se připisují na účet stanovený v nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 a vztahují se na ně podmínky stanovené v uvedeném nařízení.

(124) S ohledem na zásadu proporcionality je třeba rozlišovat mezi případy, kdy lze jako alternativu k vyloučení z účasti na udělovacím řízení uložit peněžitou sankci, a případy, kdy závažnost jednání dotčeného příjemce finančních prostředků, který se pokusil získat finanční prostředky Unie neoprávněně, odůvodňuje uložit peněžitou sankci spolu s vyloučením z řízení k zajištění odrazujícího účinku. Je třeba definovat také maximální výši peněžité sankce, kterou může veřejný zadavatel uložit.

Článek 24 Článek 24 Účelově vázané příjmy vyplývající z účasti států ESVO na některých programech Unie 1.Příjmy vyplývající z účasti států ESVO na některých programech Unie se do rozpočtu zaznamenávají takto: a) ve výkazu příjmů se vytvoří rozpočtová položka s označením pro memoria, v níž se zaznamenává celková výše jednotlivých příspěvků států ESVO za rozpočtový rok;b) ve výkazu výdajů se v příloze, která je nedílnou součástí rozpočtu, uvádějí veškeré rozpočtové položky, které se týkají činností Unie, jichž se státy ESVO účastní, a informace o odhadované výši účasti jednotlivých států ESVO. 2.Podle článku 82 Dohody o EHP se částky ročních příspěvků států ESVO, které Komisi potvrdil Smíšený výbor Evropského hospodářského výboru v souladu s čl. 1 odst. 5 protokolu č. 32 připojeného k Dohodě o EHP, zapisují hned od počátku rozpočtového roku v plné výši jako odpovídající prostředky na závazky a prostředky na platby. 3.Použití příjmů, jež plynou z finančních příspěvků států ESVO, je sledováno odděleně.

(125) Peněžitá sankce by měla být uložena pouze příjemci finančních prostředků, a nikoli účastníkovi, jelikož se její výše vypočítává na základě hodnoty dotčeného právního závazku.

Článek 25 Článek 25 Dary 1.Orgány Unie smějí přijímat jakékoli dary věnované Unii, jako jsou příjmy od nadačních fondů, dotace, peněžité či věcné dary a odkazy. 2.Přijetí darů v hodnotě nejméně 50000 EUR, které je spojeno s finančními náklady převyšujícími 10 % hodnoty daru včetně navazujících nákladů, podléhá předchozímu schválení Evropským parlamentem a Radou. O žádosti o takové schválení podané dotčenými orgány Unie se Evropský parlament a Rada usnesou do dvou měsíců od jejího obdržení. Pokud v této lhůtě nejsou vzneseny námitky, přijmou dotčené orgány Unie konečné rozhodnutí o přijetí daru. Dotčené orgány Unie ve své žádosti Evropskému parlamentu a Radě vysvětlí finanční náklady spojené s přijetím darů určených Unii. 3.Bez ohledu na odstavec 2 může Komise za výjimečných okolností přijmout jakýkoli věcný dar poskytnutý Unii, a to bez ohledu na jeho hodnotu, pokud je tento dar poskytnut pro účely humanitární pomoci, mimořádné podpory, civilní ochrany nebo pomoci pro řešení krizí. Komise může takový dar přijmout za předpokladu, že: a) jeho přijetí je v souladu se zásadami řádného finančního řízení a transparentnosti;b) nevede ke střetu zájmů;c) nepoškozuje pověst Unie;d) neohrožuje bezpečnost či veřejný pořádek v Unii nebo v členských státech ani nepředstavuje riziko jejich ohrožení;e) dárce se v době přijetí daru nenachází v žádné ze situací uvedených v čl. 138 odst. 1 a čl. 143 odst. 1 a není evidován jako vyloučený v databázi uvedené v čl. 144 odst. 1. Dárce předloží prohlášení uvedené v článku 139. Příslušná schvalující osoba uvede ve své výroční zprávě o činnosti podle čl. 74 odst. 9 informace o veškerých případech, kdy Komise přijala dar podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

(126) Možností přijmout rozhodnutí o vyloučení nebo uložit peněžité sankce není dotčena možnost uplatnit smluvní sankce, například nárok na náhradu škody.

Článek 26 Článek 26 Podnikové sponzorství 1.Podnikovým sponzorstvím se rozumí dohoda, na jejímž základě poskytne právnická osoba věcné plnění na podporu určité události nebo činnosti, a to pro propagační účely nebo účely související se sociální odpovědností podniků. 2.Orgány a subjekty Unie mohou na základě zvláštních vnitřních předpisů, které uveřejní na svých internetových stránkách, výjimečně souhlasit s podnikovým sponzorstvím, pokud: a) jsou ve všech stadiích postupu pro přijímání podnikového sponzorství náležitě zohledněny zásady zákazu diskriminace, proporcionality, rovného zacházení a transparentnosti;b) toto sponzorství přispívá k pozitivnímu obrazu Unie a přímo souvisí s hlavním cílem dotyčné události nebo činnosti;c) toto sponzorství nevede ke střetu zájmů ani se netýká výhradně společenských událostí;d) událost nebo akce není financována výhradně z podnikového sponzorství;e) služba poskytovaná výměnou za podnikové sponzorství je omezena na zviditelnění ochranné známky nebo jména či názvu sponzora u široké veřejnosti;f) sponzor se v době sponzorského řízení nenachází v žádné ze situací uvedených v čl. 138 odst. 1 a čl. 143 odst. 1 a není evidován jako vyloučený v databázi uvedené v čl. 144 odst. 1. 3.Přesáhne-li výše podnikového sponzorství 5000 EUR, je sponzor zapsán do veřejného rejstříku, v němž jsou uvedeny informace o druhu sponzorované události nebo činnosti.

(127) Doba vyloučení z účasti na udělovacím řízení by měla být omezena stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU a měla by být v souladu se zásadou proporcionality.

Článek 27 Článek 27 Pravidla pro odečty a úpravy v důsledku kurzových rozdílů 1.Od výše žádostí o platbu, které se v tomto případě schválí jako čisté částky, lze odečíst: a) sankce uložené stranám smluv anebo příjemcům grantů;b) slevy, náhrady a rabaty z jednotlivých faktur a výkazů nákladů;c) úrokové výnosy z plateb předběžného financování;d) úpravy v souvislosti s neoprávněně vyplacenými částkami. Úpravy uvedené v prvním pododstavci písm. d) lze provést přímým snížením nové průběžné platby nebo platby zůstatku poukázané stejnému příjemci platby ve stejné kapitole, ve stejném článku a ve stejném rozpočtovém roce, kdy došlo k přeplatku. Na odečty uvedené v prvním pododstavci písm. c) a d) se vztahují účetní pravidla Unie. 2.Náklady na zboží dodávané a služby poskytované Unii, ve kterých jsou zahrnuty daně, jež vracejí členské státy podle Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se do rozpočtu účtují bez daně. 3.Náklady na zboží dodávané a služby poskytované Unii, ve kterých jsou zahrnuty daně, jež vracejí třetí země na základě příslušných dohod, lze do rozpočtu zaúčtovat ve výši: a) bez daně, nebob) včetně daně. V případě uvedeném v prvním pododstavci písm. b) se s následně vrácenou daní nakládá jako s vnitřním účelově vázaným příjmem. 4.Kurzové rozdíly, které vznikají při plnění rozpočtu, mohou být navzájem započteny. Konečný výsledek, zisk nebo ztráta, se zahrne do zůstatku rozpočtového roku.

(128) Je třeba určit počátek běhu a délku promlčecí lhůty pro přijetí rozhodnutí o vyloučení nebo pro uložení peněžitých sankcí.

Článek 28 Článek 28 Obecná ustanovení 1.Prostředky se věcně člení do hlav a kapitol. Kapitoly se dále člení do článků a bodů. 2.Komise a ostatní orgány Unie mohou převádět prostředky uvnitř rozpočtu s výhradou zvláštních podmínek stanovených v článcích 29 až 32. Prostředky lze převádět pouze do rozpočtových položek, pro něž jsou v rozpočtu schváleny prostředky nebo které nesou označení pro memoria. Limity uvedené v článcích 29, 30 a 31 se počítají k okamžiku podání žádosti o provedení převodu na základě výše prostředků, jež jsou vyčleněny v rozpočtu včetně rozpočtů opravných. Pro účely výpočtu limitů uvedených v článcích 29, 30 a 31 se vychází z celkové výše prostředků, jež mají být převedeny z dané rozpočtové položky, po úpravě o výši prostředků již převedených. K výši prostředků, jež Komise nebo kterýkoli jiný dotčený orgán Unie převádí samostatně bez rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, se nepřihlíží. K návrhům na převody a veškerým informacím pro Evropský parlament a Radu o převodech podle článků 29, 30 a 31 musí být připojeny příslušné podrobné podklady, jež obsahují poslední dostupné informace o čerpání prostředků a odhady potřeb až do konce rozpočtového roku jak v případě rozpočtových položek, v jejichž prospěch má být převod uskutečněn, tak v případě rozpočtových položek, k jejichž tíži má být převod uskutečněn.

(129) Je důležité, aby bylo možné zesílit odrazující účinek vyvolaný vyloučením z účasti na udělovacím řízení a peněžitými sankcemi. V této souvislosti by odrazující účinek měl být zesílen možností uveřejnit informace týkající se vyloučení z řízení nebo peněžité sankce způsobem, který je v souladu s požadavky na ochranu údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 a (EU) 2016/679. Toto uveřejnění by mělo přispět k zajištění toho, aby se stejné jednání neopakovalo. Z důvodu právní jistoty a v souladu se zásadou proporcionality je třeba upřesnit, v jakých situacích by k uveřejnění nemělo dojít. Při posuzování by příslušná schvalující osoba měla zohledňovat případná doporučení výboru. Pokud jde o fyzické osoby, osobní údaje by měly být uveřejňovány pouze za výjimečných okolností odůvodněných závažností dotčeného jednání nebo jeho dopadem na finanční zájmy Unie.

Článek 29 Článek 29 Převody uskutečňované jinými orgány Unie než Komisí 1.Kterýkoli jiný orgán Unie než Komise může ve svém oddíle rozpočtu převádět prostředky: a) z jedné hlavy do druhé do maximální výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;b) z jedné kapitoly do druhé bez omezení. 2.Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, uvědomí dotčený orgán Unie Evropský parlament a Radu o svém úmyslu provést převod uvedený v odstavci 1 tři týdny předem. Uplatní-li Evropský parlament nebo Rada v této lhůtě řádně odůvodněné námitky, použije se postup stanovený v článku 31. 3.Kterýkoli jiný orgán Unie než Komise může Evropskému parlamentu a Radě navrhnout ve svém oddíle rozpočtu převody z jedné hlavy do druhé převyšující limit uvedený v odst. 1 písm. a) tohoto článku. Tyto převody podléhají postupu stanovenému v článku 31. 4.Kterýkoli jiný orgán Unie než Komise může ve svém oddíle rozpočtu provádět převody uvnitř jednotlivých článků bez předchozího vyrozumění Evropského parlamentu a Rady.

(130) Informace týkající se vyloučení z účasti na udělovacím řízení nebo peněžité sankce by měly být uveřejněny pouze v určitých případech, jako jsou vážné profesní pochybení, podvod, závažné nedostatky při plnění hlavních povinností vyplývajících z právního závazku financovaného z rozpočtu nebo nesrovnalost, anebo je-li subjekt vytvořen v jiné jurisdikci s cílem obejít daňové, sociální či jakékoli jiné právní povinnosti.

3) udělovacím řízením zadávací řízení, řízení o udělení grantu, soutěž o ceny, řízení o udělení nefinančního daru, postup výběru odborníků či postup výběru osob nebo subjektů plnících rozpočet podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c);

Článek 30 Článek 30 Převody uskutečňované Komisí 1.Komise může ve svém oddíle rozpočtu samostatně: a) převádět prostředky uvnitř kapitol;b) převádět prostředky na výdaje na zaměstnance a správní výdaje, které jsou společné pro několik hlav, z jedné hlavy do druhé do výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí, a do výše 30 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, do které se převod provádí;c) převádět prostředky na operační výdaje mezi kapitolami uvnitř jedné hlavy do výše 10 % prostředků na daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;d) převádět prostředky na výzkum a technologický vývoj čerpané Společným výzkumným střediskem uvnitř hlavy rozpočtu týkající se oblasti politiky Přímý výzkum mezi kapitolami do výše 15 % prostředků v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;e) převádět operační prostředky na výzkum a technologický vývoj z jedné hlavy rozpočtu do jiné za podmínky, že jsou použity pro stejný účel;f) převádět prostředky na operační výdaje fondů vynakládané ve sdíleném řízení, s výjimkou EZZF, z jedné hlavy do druhé za podmínky, že jsou určeny na stejný cíl ve smyslu nařízení, kterým se zřizuje dotyčný fond, nebo že představují výdaje na technickou pomoc;g) převádět prostředky z rozpočtového bodu pro určitou rozpočtovou záruku do rozpočtového bodu pro jinou rozpočtovou záruku ve výjimečných případech, kdy zdroje ve společném rezervním fondu přidělené na tuto jinou záruku nepostačují k provedení platby v souvislosti s čerpáním záruky, a za podmínky, že převedená částka bude později obnovena postupem podle čl. 215 odst. 4. Výdaje uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce pokrývají v případě všech oblastí politiky body uvedené v čl. 47 odst. 4. Pokud Komise převádí prostředky z EZZF podle prvního pododstavce po 31. prosinci, přijme související rozhodnutí do 31. ledna následujícího rozpočtového roku. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu do dvou týdnů od přijetí rozhodnutí. Komise uvědomí Evropský parlament a Radu o svém úmyslu provést převody uvedené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce tři týdny předem. Uplatní-li Evropský parlament nebo Rada v této lhůtě řádně odůvodněné námitky, použije se postup stanovený v článku 31. Odchylně od čtvrtého pododstavce může Komise během posledních dvou měsíců daného rozpočtového roku samostatně převést prostředky související s výdaji na zaměstnance, externí pracovníky a jiné pracovníky z jedné hlavy do druhé až do celkové výše 5 % prostředků na dotčený rozpočtový rok. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu do dvou týdnů od přijetí rozhodnutí. 2.Za předpokladu, že o svém rozhodnutí bezodkladně uvědomí Evropský parlament a Radu, může Komise ve svém oddíle rozpočtu rozhodnout o těchto převodech prostředků z jedné hlavy do druhé: a) o převodech prostředků z hlavy předběžné prostředky, jak je uvedeno v článku 49 tohoto nařízení, je-li jedinou podmínkou pro použití rezervy přijetí základního právního aktu podle článku 294 Smlouvy o fungování EU;b) v řádně odůvodněných výjimečných případech, jako jsou mezinárodní humanitární katastrofy a krize, které nastanou po 1. prosinci daného rozpočtového roku, o převodech nevyčerpaných prostředků pro tento rozpočtový rok, které jsou dosud k dispozici v hlavách spadajících do okruhu víceletého finančního rámce věnovaného vnější činnosti Unie, do hlav týkajících se operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci.

(131) Kritéria pro vyloučení z účasti na udělovacím řízení by měla být zřetelně odlišena od kritérií, jež vedou k případnému odmítnutí v udělovacím řízení.

Článek 31 Článek 31 Návrhy na převody předložené orgány Unie Evropskému parlamentu a Radě 1.Každý orgán Unie předloží své návrhy na převod současně Evropskému parlamentu a Radě. 2.Komise může návrhy na převod prostředků na platby do fondů využívaných ve sdíleném řízení s výjimkou EZZF předložit Evropskému parlamentu a Radě do 10. ledna následujícího rozpočtového roku. Převod prostředků na platby lze provést z kteréhokoli rozpočtového bodu. V takových případech se lhůta šesti týdnů uvedená v odstavci 4 zkracuje na tři týdny. Jestliže Evropský parlament a Rada převod neschválí nebo jej schválí jen zčásti, zaúčtuje se odpovídající část výdajů uvedených v čl. 10 odst. 7 písm. b) k tíži prostředků na platby následujícího rozpočtového roku. 3.Evropský parlament a Rada rozhodnou o převodech prostředků v souladu s odstavci 4 až 8. 4.S výjimkou naléhavých případů rozhodnou Evropský parlament a Rada, jež rozhoduje kvalifikovanou většinou, o každém návrhu na převod do šesti týdnů ode dne jeho obdržení oběma orgány. V naléhavých případech rozhodnou Evropský parlament a Rada do tří týdnů od obdržení návrhu. 5.Pokud má Komise v úmyslu převést prostředky EZZF v souladu s tímto článkem, předloží návrhy na převod Evropskému parlamentu a Radě do 10. ledna následujícího rozpočtového roku. V takových případech se lhůta šesti týdnů uvedená v odstavci 4 zkracuje na tři týdny. 6.Návrh na převod je schválen nebo považován za schválený, pokud ve lhůtě šesti týdnů nastane některá z těchto událostí: a) Evropský parlament a Rada návrh na převod schválí;b) návrh na převod schválí buď Evropský parlament, nebo Rada a druhý orgán se zdrží jednání;c) Evropský parlament ani Rada nepřijmou rozhodnutí, kterým by návrh na převod změnily nebo zamítly. 7.Pokud si Evropský parlament nebo Rada nevyžádají jinak, zkracuje se lhůta šesti týdnů uvedená v odstavci 4 na tři týdny v kterémkoli z těchto případů: a) převod činí méně než 10 % prostředků rozpočtové položky, z níž se převod provádí, a nepřesahuje 5000000 EUR;b) převod se týká pouze prostředků na platby a celková výše převáděné částky nepřesahuje 100000000 EUR. 8.Pokud Evropský parlament nebo Rada změní výši převodu, který druhý orgán schválil nebo v jehož případě se zdržel jednání, nebo pokud výši převodu změní Evropský parlament i Rada, považuje se za schválenou nižší z obou částek, ledaže dotčený orgán Unie svůj návrh na převod vezme zpět.

(132) Informace o včasném odhalování rizik a o rozhodnutích o vyloučení a o uložení peněžitých sankcí osobě nebo subjektu by měly být centralizovány. Za tímto účelem by měly být příslušné informace uloženy v databázi zřízené a provozované Komisí jako vlastníkem centralizovaného systému. Tento systém by měl fungovat v souladu s právem na soukromí a ochranu osobních údajů.

Článek 32 Článek 32 Převody, na něž se vztahují zvláštní ustanovení 1.Prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, lze převádět pouze tehdy, pokud se takový příjem použije k účelu, na který je vázán. 2.O převodech, které umožňují použít rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech podle čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, rozhodují na návrh Komise Evropský parlament a Rada. Pro účely tohoto odstavce se použije postup podle čl. 31 odst. 3 a 4. Nesouhlasí-li Evropský parlament a Rada s návrhem Komise a nemohou-li dospět ke společnému postoji, upustí od rozhodnutí o tomto návrhu. K návrhům na převod z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech za účelem pomoci podle čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 musí být připojeny odpovídající podrobné podklady, které prokazují: a) poslední dostupné informace o čerpání prostředků a odhady potřeb až do konce rozpočtového roku pro rozpočtovou položku, v jejíž prospěch má být převod uskutečněn;b) rozbor možností k přerozdělení prostředků.

(133) Zatímco za zřízení a provoz systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů by měla být zodpovědná Komise, ostatní orgány a instituce Unie a všechny osoby a subjekty, které vynakládají finanční prostředky Unie v přímém, sdíleném a nepřímém řízení, by se měly tohoto centralizovaného systému účastnit předáváním příslušných informací Komisi. Příslušná schvalující osoba a výbor by měly osobě nebo subjektu zaručit právo na obhajobu. Tatáž práva by měla být osobě nebo subjektu přiznána v rámci včasného odhalování rizik, pokud schvalující osoba hodlá přijmout opatření, které by mohlo nepříznivě ovlivnit práva dotčené osoby nebo subjektu. V případě podvodu, korupce nebo jiného protiprávního jednání, které ohrožuje finanční zájmy Unie, avšak dosud není předmětem pravomocného rozsudku, by měla mít příslušná schvalující osoba možnost odložit vyrozumění osoby nebo subjektu a výbor by měl mít možnost odložit výkon práva dotyčné osoby nebo subjektu na vyjádření. Tento odklad by měl být odůvodněný pouze v případech, kdy existují závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo vnitrostátního soudního řízení.

Článek 33 Článek 33 Výkonnost a zásady hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti 1.Prostředky musí být využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a jsou tudíž čerpány podle těchto zásad: a) zásady hospodárnosti, která vyžaduje, aby zdroje používané dotčeným orgánem Unie k výkonu jeho činnosti byly dány k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství a přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu;b) zásady efektivnosti, která se týká dosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými zdroji, provedenými činnostmi a dosaženými výsledky;c) zásady účinnosti, která se týká rozsahu, v jakém bylo prostřednictvím provedených činností dosaženo sledovaných cílů. 2.V souladu se zásadou řádného finančního řízení se využití prostředků zaměřuje na výkonnost, a za tímto účelem se: a) cíle programů a činností stanovují předem;b) pokrok při plnění cílů, případně včetně cílů týkajících se začleňování různých hledisek do politiky, sleduje pomocí ukazatelů výkonnosti;c) o pokroku i obtížích při plnění těchto cílů podává zpráva Evropskému parlamentu a Radě v souladu s čl. 41 odst. 3 prvním pododstavcem písm. h) a čl. 253 odst. 1 písm. e);d) programy a činnosti provádějí, je-li to schůdné a vhodné, v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly tak, aby vedly k dosažení stanovených cílů, aniž by významně poškozovaly environmentální cíle spočívající ve zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, udržitelném využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, přechodu na oběhové hospodářství, prevenci a omezování znečištění a ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, jak je stanoveno v článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13 ). ;e) je-li to proveditelné a vhodné v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly, provádějí se programy a činnosti za účelem dosažení stanovených cílů při respektování pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání podle platného vnitrostátního práva, práva Unie, úmluv MOP a kolektivních smluv;f) je-li to proveditelné a vhodné v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly, provádějí se programy a činnosti s přihlédnutím k zásadě rovnosti žen a mužů a v souladu s vhodnou metodikou začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. 3.Tam, kde je to relevantní, se stanoví konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle podle odstavců 1 a 2 a ukazatele, které jsou relevantní, přijímané, důvěryhodné, jednoduché a spolehlivé a které se zakládají na široce uznávaných vědeckých důkazech a účinné, transparentní a komplexní metodice. Údaje shromážděné v souvislosti s těmito ukazateli jsou případně rozčleněny podle pohlaví a jsou shromažďovány způsobem, který by umožnil agregaci těchto údajů napříč všemi příslušnými programy.

(134) V souladu s článkem 261 Smlouvy o fungování EU by měla být na Soudní dvůr Evropské unie přenesena pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci týkající se rozhodnutí o vyloučení přijatých a peněžitých sankcí uložených podle tohoto nařízení.

Článek 34 Článek 34 Hodnocení 1.U programů a činností, které jsou spojeny se značnými výdaji, se provádí předběžné a zpětné hodnocení, které je úměrné cílům a výdajům. 2.Předběžné hodnocení, které má podpořit přípravu programů a činností, je založeno na dokladech o výkonnosti souvisejících programů nebo činností a určuje a analyzuje problémy, jimiž je třeba se zabývat, přidanou hodnotu zapojení Unie, cíle, očekávané účinky jednotlivých možností a opatření související s monitorováním a hodnocením. V případě významných programů nebo činností, u nichž se očekávají významné ekonomické, environmentální nebo sociální dopady, může předběžné hodnocení proběhnout formou posouzení dopadů, jež vedle splnění požadavků uvedených v prvním pododstavci analyzuje různé možné způsoby plnění rozpočtu. 3.Zpětné hodnocení posuzuje výkonnost programu nebo činnosti, včetně aspektů jako účinnost, efektivnost, soudržnost, relevance a přidaná hodnota Unie. Vychází z informací získaných na základě opatření souvisejících s monitorováním a ukazatelů stanovených pro danou činnost. Zpětné hodnocení se provádí nejméně jednou za trvání každého víceletého finančního rámce a pokud možno s dostatečným předstihem, aby bylo možno jeho zjištění zohlednit v předběžných hodnoceních nebo posouzeních dopadů na podporu přípravy souvisejících programů a činností.

(135) Aby bylo možné řešit pokusy subjektů o vyhýbání se možným nepříznivým důsledkům svého pochybení, měla by být za přesných podmínek stanovena pravidla pro oznamování v souvislosti s postupy včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Kromě toho by se na tyto postupy mělo vztahovat používání systému elektronické výměny.

Článek 35 Článek 35 Povinné sestavování finančního výkazu 1.Ke každému návrhu nebo podnětu, který legislativnímu orgánu předloží Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen vysoký představitel) nebo členský stát a který by mohl mít dopad na rozpočet, včetně změn počtu pracovních míst, musí být připojen finanční výkaz, v němž by byly uvedeny odhady prostředků na platby a prostředků na závazky, posouzení různých dostupných možností financování a předběžné hodnocení nebo posouzení dopadů podle článku 34. Ke každé změně návrhu nebo podnětu předložené legislativnímu orgánu, která by mohla mít značný dopad na rozpočet, včetně změn počtu pracovních míst, musí být přiložen finanční výkaz vypracovaný orgánem Unie, který tuto změnu navrhuje. Finanční výkaz obsahuje finanční a ekonomické údaje, které legislativní orgán potřebuje k vyhodnocení nezbytnosti zásahu Unie. Jsou v něm uvedeny příslušné informace o souladu s dalšími činnostmi Unie a o případné synergii. V případě víceletých akcí obsahuje finanční výkaz předběžný plán ročních potřeb prostředků na závazky a na platby a pracovních míst, včetně míst externích pracovníků, a hodnocení jejich střednědobého, a je-li to možné, dlouhodobého finančního dopadu. 2.V průběhu rozpočtového procesu poskytuje Komise v návaznosti na vývoj jednání o návrhu nebo podnětu, který byl legislativnímu orgánu předložen, informace nezbytné pro srovnání změn požadovaných prostředků s původními odhady uvedenými ve finančním výkazu. 3.Ke snížení nebezpečí podvodů, nesrovnalostí a nedosažení cílů se ve finančním výkazu uvádějí informace o zavedeném systému vnitřní kontroly, odhad nákladů a přínosů kontrol, které takový systém obnáší, posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb a informace o stávajících a zamýšlených opatřeních pro předcházení podvodům a ochranu proti nim. V tomto posouzení se přihlédne k pravděpodobné míře a typu chyb, ke specifickým podmínkám v dané politické oblasti a k pravidlům, která se na ně vztahují. 4.Při předkládání revidovaných nebo nových návrhů výdajů provede Komise odhad nákladů a přínosů kontrolních systémů a odhad očekávané míry rizika výskytu chyb, jak je uvedeno v odstavci 3.

(136) Pro usnadnění ochrany finančních zájmů Unie ve všech způsobech plnění rozpočtu by osoby a subjekty podílející se na plnění rozpočtu měly získat přístup do databáze včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů a ověřit vyloučení z účasti na udělovacím řízení, o němž rozhodly schvalující osoby na úrovni Unie. Před přidělením nebo výběrem osoby nebo subjektu pro vynakládání a přijímání finančních prostředků Unie by se mělo nahlédnout do databáze včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Tím není dotčena možnost nahlížet do databáze v jiných fázích provádění právního závazku.

Článek 36 Článek 36 Vnitřní kontrola plnění rozpočtu 1.Podle zásady řádného finančního řízení je rozpočet plněn s uplatněním účinné a efektivní vnitřní kontroly, která odpovídá jednotlivým způsobům plnění rozpočtu, a v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly. 2.Pro účely plnění rozpočtu se vnitřní kontrola použije na všech úrovních řízení a musí být navržena tak, aby poskytla přiměřenou jistotu, že bylo dosaženo těchto cílů: a) účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti operací;b) spolehlivosti výkazů;c) ochrany majetku a informací;d) předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, korupce, střetů zájmů a dvojího financování, jejich odhalování a nápravy a následných opatření reagujících na tyto podvody, korupci, střety zájmů a dvojí financování, také prostřednictvím dobrovolného používání jednotného, integrovaného a interoperabilního informačního a monitorovacího systému, včetně jednotného nástroje k vytěžování dat a hodnocení rizik poskytnutého Komisí, který umožňuje v souladu s odvětvovými pravidly přístup k údajům o příjemcích finančních prostředků Unie včetně jejich skutečných majitelů ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice (EU) 2015/849 a automatické elektronické vyhledávání, zaznamenávání, uchovávání a analýzu těchto údajů;e) náležitého řízení rizik souvisejících s legalitou a správností uskutečněných operací s přihlédnutím k víceleté povaze programů a k povaze dotčených plateb. 3.Účinná vnitřní kontrola vychází z osvědčených mezinárodních postupů a zahrnuje zejména tyto prvky: a) oddělení úkolů;b) vhodnou strategii řízení rizik a kontroly, která zahrnuje kontroly na úrovni příjemců finančních prostředků;c) přiměřené auditní stopy a úplnost údajů v datových systémech včetně elektronických systémů;d) postupy sledování účinnosti a efektivnosti;e) postupy přijímání následných opatření reagujících na zjištěné nedostatky a výjimky ve vnitřních kontrolách;f) pravidelné posuzování řádného fungování systému vnitřní kontroly. 4.Základem efektivní vnitřní kontroly je: a) provádění vhodné strategie řízení rizik a kontroly koordinované na úrovni příslušných článků kontrolního řetězce;b) poskytnutí přístupu k výsledkům provedených kontrol všem příslušným článkům kontrolního řetězce;c) tam, kde je to vhodné, spolehnutí se na prohlášení řídícího subjektu od partnerů v plnění rozpočtu a na výroky nezávislého auditora za předpokladu, že kvalita odvedené práce je odpovídající a přijatelná a že práce byla provedena v souladu se schválenými standardy;d) včasné uplatňování nápravných opatření, případně včetně uložení odrazujících sankcí;e) jasné a jednoznačné právní předpisy tvořící základ dotčených politik, včetně základních právních aktů týkajících se aspektů vnitřních kontrol;f) odstranění několikanásobných kontrol;g) zlepšování poměru nákladů a přínosů kontrol. 5.V případě dlouhodobě vysoké chybovosti při provádění určitého programu zjistí Komise nedostatky v kontrolních systémech, analyzuje náklady a přínosy případných nápravných opatření a přijme nebo navrhne vhodná opatření, jako je zjednodušení platných předpisů, zdokonalení systémů kontrol a přepracování programu nebo prováděcího rámce. 6.Pro účely odst. 2 písm. d) tohoto článku, a aniž je dotčen druhý pododstavec tohoto odstavce, zpřístupní orgány a subjekty Unie a osoby nebo subjekty plnící rozpočet podle čl. 62 odst. 1 Komisi elektronicky, v interoperabilním a strojově čitelném formátu tyto informace: a) o příjemci: veškeré informace uvedené v čl. 38 odst. 2 písm. a), b) a c) a v čl. 38 odst. 6 druhém pododstavci a v případě fyzické osoby rovněž datum narození;b) o operaci: veškeré informace uvedené v čl. 38 odst. 2 písm. d) a e) a jedinečný identifikátor operace;c) o skutečném majiteli (skutečných majitelích) příjemců finančních prostředků, pokud příjemci nejsou fyzické osoby: jméno (jména), příjmení, datum narození a identifikační číslo (čísla) pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo (čísla), je-li k dispozici, nebo jiný jedinečný identifikační kód na úrovni země. Pokud členské státy obdrží a plní rozpočet podle čl. 62 odst. 1, poskytnou pro účely tohoto článku Komisi přístup k informacím uvedeným v prvním pododstavci, pouze pokud mají v souladu s odvětvovými pravidly povinnost tyto informace zaznamenávat a uchovávat. Pokud podle odvětvových pravidel tuto povinnost nemají, mohou členské státy poskytnout Komisi dobrovolný přístup k informacím, které mají k dispozici, jak je uvedeno v prvním pododstavci. Komise předloží do konce roku 2027 posouzení připravenosti systému uvedeného v odst. 2 písm. d) tohoto článku, pokud jde o tato kritéria: a) zda je zajištěna interoperabilita s příslušnými informačními systémy a databázemi, včetně systémů a databází členských států, která umožňuje automatické předávání příslušných informací pokud možno v reálném čase a zamezuje duplicitnímu podávání zpráv;b) zda jsou ukazatele rizik používané systémem uvedeným v odst. 2 písm. d) tohoto článku dostatečně jednotné, objektivní, přiměřené a nezbytné pro posouzení rizik a jsou založeny na spolehlivých zdrojích informací;c) zda systém uvedený v odst. 2 písm. d) tohoto článku umožňuje používání umělé inteligence k analýze a interpretaci údajů;d) zda systém uvedený v odst. 2 písm. d) tohoto článku je v souladu s obecnými zásadami ochrany údajů. Pro účely tohoto článku se interoperabilitou rozumí minimální nezbytný sběr údajů z různých zdrojů a komunikace mezi těmito zdroji, aby bylo možné účinně posoudit údaje a potenciální rizika. Orgány a subjekty Unie, členské státy a osoby nebo subjekty plnící rozpočet podle čl. 62 odst. 1 mohou systém uvedený v odst. 2 písm. d) tohoto článku používat dobrovolně. 7.Systém uvedený v odst. 2 písm. d) tohoto článku je navržen tak, aby usnadňoval posuzování rizik pro účely výběru, udělování, finančního řízení, monitorování, vyšetřování, kontroly a auditu a přispíval k účinnému předcházení, odhalování a nápravě nesrovnalostí, včetně podvodů, korupce, střetů zájmů a dvojího financování a k následným opatřením reagujícím na ně, přičemž: a) používá pouze takové ukazatele rizik, které jsou objektivní, přiměřené, nezbytné pro posouzení rizik a jsou založeny na spolehlivých zdrojích údajů a informací;b) je navržen pro použití v souladu s obecnými zásadami ochrany údajů platnými pro zpracování osobních údajů, včetně zásady minimalizace a omezení uchovávání údajů. Přístup k údajům zpracovávaným systémem uvedeným v odst. 2 písm. d) tohoto článku je v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů a se zásadami nezbytnosti a přiměřenosti a je omezen na orgány a subjekty Unie plnící rozpočet, členské státy plnící rozpočet podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. b), členské státy, které přijímají a vynakládají finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), osoby nebo subjekty plnící rozpočet podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) a na vyšetřovací a kontrolní orgány Unie, včetně OLAFu, Účetního dvora a EPPO v rámci výkonu jejich příslušných pravomocí. Údaje dostupné prostřednictvím systému uvedeného v odst. 2 písm. d) tohoto článku jsou v rámci postupu udělování absolutoria Komisi zpřístupněny v jednotlivých případech Evropskému parlamentu a Radě v rozsahu nezbytném a přiměřeném výkonu jejich příslušných pravomocí. Komise je správcem ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (EU) 2018/1725 a odpovídá za vývoj a správu systému uvedeného v odst. 2 písm. d) tohoto článku a dohled nad ním, za zajištění bezpečnosti, integrity a důvěrnosti údajů, za ověřování uživatelů a za ochranu informačního systému před špatnou správou a zneužitím. Údaje se uchovávají po dobu nezbytnou a přiměřenou ke splnění účelu stanoveného v odst. 2 písm. d). Maximální možná doba uchovávání údajů nesmí překročit deset let od poslední žádosti o platbu za dané období, která byla předložena Komisi. 8.Pro účely odst. 2 písm. d) tohoto článku, čl. 144 odst. 2 a článku 147 a navíc ke všem platným odvětvovým pravidlům předávají osoby a subjekty plnící rozpočet podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a osoby a subjekty přijímající finanční prostředky, je-li rozpočet plněn podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) s členskými státy, Komisi prostřednictvím jakéhokoli oficiálního kanálu, jako je automatizovaný informační systém zřízený Komisí, který se v současné době používá pro hlášení podvodů a nesrovnalostí (dále jen systém pro řízení nesrovnalostí), informace o skutečnostech a zjištěních zjištěných pouze v souvislosti s pravomocnými rozsudky nebo konečnými správními rozhodnutími s odkazem na důvody uvedené v čl. 138 odst. 1 písm. c) bodě iv) a písm. d), jakmile se o nich dozvědí. Za stejným účelem předávají členské státy další nezbytné informace, které si Komise vyžádá, zejména informace týkající se správních následných opatření. 9.Členské státy, které přijímají a vynakládají finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), uplatňují odstavce 1 až 7 tohoto článku. 10.Pro účely uplatňování požadavků odstavců 2, 3 a 6 tohoto článku členskými státy plnícími rozpočet podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) se odkazy na příjemce finančních prostředků považují za odkazy uvedené v čl. 38 odst. 1 druhém pododstavci. 11.V rámci své kontrolní strategie Komise případně navrhne a provede kontroly a audity, které využívají automatizované IT nástroje a jiné vznikající technologie.

(137) Toto nařízení by mělo podporovat cíl vytvoření elektronické veřejné správy, a zejména používání elektronických údajů při výměně informací mezi orgány Unie a třetími osobami.

Článek 37 Článek 37 Uveřejňování účtů a rozpočtů 1.Rozpočet se sestavuje a plní a účetní závěrky se předkládají v souladu se zásadou transparentnosti. 2.Rozpočet a opravné rozpočty přijaté s konečnou platností se z podnětu předsedy Evropského parlamentu vyhlásí v Úředním věstníku Evropské unie . Rozpočty se vyhlásí do tří měsíců ode dne, kdy jsou prohlášeny za přijaté s konečnou platností. Co nejdříve a nejpozději čtyři týdny poté, co je rozpočet přijat s konečnou platností, se před úředním vyhlášením rozpočtu v Úředním věstníku Evropské unie uveřejní z podnětu Komise na internetových stránkách orgánů Unie ve všech jazycích podrobné číselné údaje. Konsolidované roční účetní závěrky se uveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách orgánů Unie.

(138) V zájmu stability právního prostředí by pokrok při používání elektronické výměny informací a předkládání dokumentů elektronickou cestou, případně i včetně elektronického zadávání zakázek, které představují významné zjednodušení, měl být doprovázen nastavením jednoznačných podmínek pro uznávání systémů, jež mají být používány, přičemž současně by měla být zachována možnost účastníků, příjemců finančních prostředků a schvalujících osob postupovat při správě finančních prostředků Unie pružně, jak je stanoveno v tomto nařízení.

Článek 38 Článek 38 Uveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků a dalších informací 1.Komise zpřístupní na centralizovaných internetových stránkách informace o příjemcích finančních prostředků z rozpočtu nejpozději do 30. června roku následujícího po rozpočtovém roce, v němž byl k těmto finančním prostředkům přijat právní závazek, pokud je rozpočet plněn Komisí v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a), orgány Unie podle čl. 59 odst. 1 a subjekty Unie uvedenými v článcích 70 a 71. Je-li rozpočet plněn v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. b) a c) a s členskými státy v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a), zpřístupní Komise na svých centralizovaných internetových stránkách uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce informace o příjemcích finančních prostředků nejpozději do 30. června roku následujícího po rozpočtovém roce, v němž byla uzavřena smlouva nebo dohoda stanovující podmínky podpory. Pokud je rozpočet plněn v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. b), považují se odkazy na příjemce finančních prostředků v tomto článku za odkazy na příjemce, zhotovitele, subdodavatele a příjemce grantů, jak je uvedeno v odvětvových pravidlech. Informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku se v případě těchto příjemců zveřejňují za předpokladu, že odvětvová pravidla vyžadují jejich shromažďování a uchovávání. 2.Kromě případů uvedených v odstavci 3 se s náležitým přihlédnutím k požadavkům týkajícím se důvěrné povahy a bezpečnosti informací, zejména k ochraně osobních údajů, uveřejní tyto informace v otevřeném, interoperabilním a strojově čitelném formátu, který umožňuje třídění, prohledávání, extrahování, srovnávání a opětovné použití údajů: a) zda je příjemcem finančních prostředků fyzická, nebo právnická osoba;b) úplný oficiální název příjemce finančních prostředků v případě právnických osob a jejich identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo, je-li k dispozici, nebo jiný jedinečný identifikační kód na úrovni země, jméno a příjmení příjemce finančních prostředků v případě fyzických osob;c) lokalita příjemce finančních prostředků, totiž:i) adresa příjemce finančních prostředků, je-li příjemcem právnická osoba;ii) region na úrovni NUTS 2, je-li příjemcem finančních prostředků fyzická osoba, jež má bydliště v Unii, nebo země, je-li příjemcem finančních prostředků fyzická osoba, jež nemá bydliště v Unii; d) částka, v jejíž výši byl přijat závazek, a v případě závazku s více příjemci finančních prostředků rozpis této částky podle jednotlivých příjemců, je-li k dispozici;e) povaha a účel opatření. 3.Informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku se neuveřejňují a nepředkládají se k uveřejnění v souladu s odstavcem 6 tohoto článku v případě: a) podpor na vzdělávání vyplacených fyzickým osobám a další přímé podpory vyplácené nejpotřebnějším fyzickým osobám podle čl. 194 odst. 4 písm. b);b) veřejných zakázek velmi nízké hodnoty zadaných odborníkům, kteří byli vybráni podle čl. 242 odst. 2, a veřejných zakázek velmi nízké hodnoty, která nedosahuje částky uvedené v bodě 14.4 přílohy I;c) finanční podpory poskytnuté prostřednictvím finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk ve výši nedosahující 500000 EUR;d) rizika, že by zveřejněním u dotčených osob nebo subjektů byla ohrožena práva a svobody chráněné Listinou základních práv Evropské unie nebo že by byly poškozeny obchodní zájmy příjemců finančních prostředků;e) že v odvětvových pravidlech není vyžadováno jejich uveřejnění, je-li rozpočet plněn v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. b). V případech uvedených v prvním pododstavci písm. c) se zpřístupněné informace omezují na statistické údaje, které jsou agregovány v souladu s relevantními kritérii, jako je geografická situace, ekonomická kategorie příjemců finančních prostředků, druh obdržené podpory a oblast politiky Unie, v jejímž rámci byla tato podpora poskytnuta. Zveřejňování informací uvedených v odstavci 2 týkajících se fyzických osob se zakládá na relevantních kritériích, jako je četnost nebo druh opatření a dotčené částky. 4.Osoby nebo subjekty, které vynakládají finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c), uveřejní informace o příjemcích finančních prostředků v souladu se svými pravidly a postupy, pokud jsou daná pravidla považována na základě posouzení provedeného Komisí podle čl. 157 odst. 3 a odst. 4 prvního pododstavce písm. e) za rovnocenná a za podmínky, že na jakékoli uveřejnění osobních údajů se vztahují záruky rovnocenné těm, které jsou stanoveny v tomto článku. Subjekty určené podle čl. 63 odst. 3 uveřejní informace v souladu s odvětvovými pravidly. V souladu s příslušným právním základem se mohou tato odvětvová pravidla odchýlit od odstavců 2 a 3 tohoto článku a s přihlédnutím ke specifické situaci v dotčeném odvětví. Členské státy, které přijímají a vynakládají finanční prostředky Unie v souladu s plněním rozpočtu podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), zajistí v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku následné uveřejnění informací o svých příjemcích finančních prostředků na centralizované internetové stránce uvedené v odstavci 1 tohoto článku. 5.Internetové stránky orgánů Unie musí obsahovat odkaz na centralizovanou internetovou stránku uvedenou v odstavci 1, kde lze informace uvedené v tomto odstavci nalézt. Komise vhodným způsobem včas zpřístupní informace o centralizované internetové stránce uvedené v odstavci 1, na níž lze nalézt informace, které jí poskytly členské státy, osoby, subjekty nebo orgány uvedené v odstavci 4, včetně odkazu na adresu těchto internetových stránek. 6.Pro účely odst. 1 prvního a druhého pododstavce tohoto článku, a aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4 tohoto článku a odvětvová pravidla, použije Komise příslušné údaje uložené v systému uvedeném v čl. 36 odst. 2 písm. d) k tomu, aby na centralizované internetové stránce uvedené v odstavci 1 tohoto článku poskytla informace podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto údaje navíc rovněž zahrnují identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo fyzických osob, je-li k dispozici, nebo jiný jedinečný identifikační kód stanovený na úrovni země s cílem zlepšit kvalitu předávaných údajů, aniž by byly použity k uveřejnění. 7.Jsou-li uveřejněny osobní údaje, odstraní se dva roky od konce rozpočtového roku, v němž byl na dotyčné finanční prostředky přijat právní závazek. Pokud je rozpočet plněn v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. b) a c), osobní údaje se odstraní dva roky po skončení rozpočtového roku, v němž byla uzavřena smlouva nebo dohoda stanovující podmínky podpory.

(139) Za účelem zlepšení správy a kvality interoperabilních digitálních veřejných služeb by členské státy, orgány Unie, výkonné agentury a subjekty Unie měly v co největší míře uplatňovat Evropský rámec interoperability.

Článek 39 Článek 39 Odhady příjmů a výdajů 1.Kterýkoli jiný orgán Unie než Komise sestaví každý rok odhad svých příjmů a výdajů, který do 1. července předá Komisi a současně pro informaci Evropskému parlamentu a Radě. 2.Vysoký představitel vede konzultace se členy Komise, kteří zodpovídají za rozvojovou politiku, politiku sousedství, mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a reakci na krize, ohledně věcí spadajících do jejich působnosti. 3.Komise sestaví své vlastní odhady, které předá ihned po přijetí Evropskému parlamentu a Radě. Při přípravě svých odhadů použije Komise informace uvedené v článku 40.

(140) Je třeba stanovit pravidla týkající se složení a úkolů komise pověřené posuzováním dokumentace žádosti v zadávacích řízeních, řízeních o udělení grantu a soutěžích o ceny. Mělo by být možné, aby členy výboru byli i externí odborníci, je-li tato možnost stanovena v základním právním aktu.

4) základním právním aktem právní akt jiný než doporučení nebo stanovisko, který stanoví právní základ pro určitou akci a pro vynakládání odpovídajících výdajů zapsaných do rozpočtu nebo pro uplatnění rozpočtové záruky či finanční pomoci, které jsou podpořeny z rozpočtu, a který může mít kteroukoli z těchto forem:a) při provádění Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen Smlouva o Euratomu) formu nařízení, směrnice nebo rozhodnutí ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU; nebob) při provádění hlavy V Smlouvy o EU jednu z forem uvedených v čl. 28 odst. 1, čl. 31 odst. 2, článku 33, čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EU;

a) při provádění Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen Smlouva o Euratomu) formu nařízení, směrnice nebo rozhodnutí ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU; nebo

b) při provádění hlavy V Smlouvy o EU jednu z forem uvedených v čl. 28 odst. 1, čl. 31 odst. 2, článku 33, čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EU;

Článek 40 Článek 40 Odhad rozpočtu subjektů Unie uvedených v článku 70

(141) V souladu se zásadou řádné správy by si schvalující osoba měla vyžádat vysvětlení nebo chybějící dokumenty, přičemž by měla být dodržena zásada rovného zacházení a dokumentace žádosti by se neměla podstatně změnit. Schvalující osoba by měla mít možnost se rozhodnout, že tak neučiní, pouze v řádně odůvodněných případech. Schvalující osoba by měla mít mimoto možnost opravit zjevné administrativní chyby, nebo požádat o jejich opravu účastníka.

Článek 41 Článek 41 Návrh rozpočtu 1.Komise předloží návrh rozpočtu Evropskému parlamentu a Radě do 1. září roku, který předchází roku plnění rozpočtu. Pro informaci tento návrh předá vnitrostátním parlamentům. Návrh rozpočtu obsahuje souhrnný celkový výkaz příjmů a výdajů Unie a souhrn odhadů uvedených v článku 39. Může obsahovat rovněž odhady odlišné od odhadů sestavených orgány Unie. Skladba a uspořádání návrhu rozpočtu se řídí články 47 až 52. Každému oddílu návrhu rozpočtu předchází úvod vypracovaný dotčeným orgánem Unie. Komise vypracovává obecný úvod k návrhu rozpočtu. Obecný úvod obsahuje finanční tabulky s nejdůležitějšími údaji, které jsou rozděleny podle hlav, a odůvodnění změn ve výši prostředků oproti předchozímu rozpočtovému roku, rozdělené podle výdajových kategorií víceletého finančního rámce. 2.V zájmu přesnějších a spolehlivějších předpovědí dopadu platných právních předpisů a dosud nepřijatých legislativních návrhů na rozpočet připojí Komise k návrhu rozpočtu orientační finanční plán na následující roky, který je členěn podle kategorií výdajů, oblastí politiky a rozpočtových položek. Úplný finanční plán zahrnuje výdajové kategorie, na16. prosince 2020 . U kategorií výdajů, na něž se bod 26 uvedené interinstitucionální dohody nevztahuje, se uvádějí pouze souhrnné údaje. Tento orientační finanční plán se aktualizuje po přijetí rozpočtu, kdy se do něho začlení výsledky rozpočtového procesu a všechna další důležitá rozhodnutí. 3.K návrhu rozpočtu Komise přikládá: a) srovnávací tabulku zahrnující návrh rozpočtu pro ostatní orgány Unie a původní finanční odhady ostatních orgánů Unie, jak byly zaslány Komisi, a uvádějící důvody toho, proč návrh rozpočtu případně obsahuje odhady odlišné od odhadů učiněných ostatními orgány Unie;b) každý pracovní dokument, který považuje za užitečný pro plány pracovních míst orgánů Unie, v němž je uveden nejaktuálnější schválený plán pracovních míst a jenž zachycuje:i) veškeré zaměstnance Unie, rozčleněné podle druhu pracovní smlouvy;ii) prohlášení o obecném přístupu, pokud jde o pracovní místa, externí pracovníky a rovnoměrné zastoupení mužů a žen;iii) počet skutečně obsazených pracovních míst k poslednímu dni roku předcházejícího roku, v němž se návrh rozpočtu předkládá, a roční průměr skutečně přítomných ekvivalentů plného pracovního úvazku za dotyčný předcházející rok v členění podle platové třídy, podle pohlaví a podle správního útvaru;iv) seznam pracovních míst podle oblastí politiky;v) u každé kategorie externích pracovníků původní odhad počtu ekvivalentů plného pracovního úvazku na základě schválených prostředků a počet osob, které na začátku roku, v němž se návrh rozpočtu předkládá, místo skutečně zastávají, v členění podle funkčních skupin a případně platových tříd; c) v případě subjektů Unie uvedených v článcích 70 a 71 pracovní dokument, v němž jsou uvedeny příjmy a výdaje a rovněž veškeré informace o zaměstnancích podle písmene b) tohoto pododstavce;d) pracovní dokument týkající se plánovaného čerpání prostředků na daný rozpočtový rok, informace o plnění účelově vázaných příjmů v předchozím roce, včetně informací týkajících se částek přenesených do daného rozpočtového roku a zbývajících závazků;e) pokud se jedná o prostředky na správu, pracovní dokument, který uvádí správní výdaje, jež má Komise vynaložit v rámci svého oddílu rozpočtu, a pracovní dokument týkající se politiky Komise v oblasti nemovitostí podle čl. 272 odst. 1;f) pracovní dokument týkající se pilotních projektů a přípravných akcí, který obsahuje rovněž posouzení výsledků a plánovaná následná opatření;g) pokud se jedná o financování mezinárodních organizací, pracovní dokument obsahující:i) souhrnný přehled všech příspěvků rozdělených podle jednotlivých programů nebo fondů Unie a podle mezinárodních organizací;ii) vysvětlení, proč by bylo pro Unii efektivnější poskytnout těmto mezinárodním organizacím finanční prostředky než jednat přímo; h) programová prohlášení či jakýkoli jiný důležitý dokument obsahující:i) údaj o politických opatřeních a cílech Unie, k nimž má program přispívat;ii) jasné odůvodnění zásahu na úrovni Unie, mimo jiné v souladu se zásadou subsidiarity;iii) pokrok při plnění cílů programu, jak je stanoveno v článku 33;iv) plné odůvodnění navrhovaných změn ve výši prostředků, včetně analýzy nákladů a přínosů;v) informace o míře provádění programu v běžném roce a v předchozím rozpočtovém roce; i) souhrnný výkaz časového rozpisu plateb, uvádějící podle programu a podle okruhů souhrnný přehled plateb splatných v následujících rozpočtových letech a určených ke splnění rozpočtových závazků navržených v návrhu rozpočtu a přijatých v předchozích rozpočtových letech. Pokud partnerství veřejného a soukromého sektoru používají finanční nástroje, obsahuje informace o těchto nástrojích pracovní dokument uvedený v odstavci 4. 4.Pokud Komise používá finanční nástroje, připojí k návrhu rozpočtu pracovní dokument, v němž pro každý finanční nástroj uvede: a) odkaz na finanční nástroj a jeho základní právní akt spolu s obecným popisem nástroje, jeho dopadem na rozpočet, dobou jeho trvání a přidanou hodnotou příspěvku Unie;b) finanční instituce zapojené do využívání finančního nástroje, včetně všech otázek týkajících se uplatňování čl. 158 odst. 2;c) příspěvek finančního nástroje k dosažení cílů dotyčného programu, měřený na základě zavedených ukazatelů, popřípadě včetně zeměpisné diverzifikace;d) plánované operace, včetně cílových objemů založených na cílové aktivaci mimorozpočtových zdrojů a očekávané výše soukromého kapitálu, který má být přilákán, nebo není-li tento údaj k dispozici, na aktivačním účinku v důsledku působení stávajících finančních nástrojů;e) rozpočtové položky odpovídající příslušným operacím a celkové rozpočtové závazky a platby z rozpočtu;f) průměrnou dobu, která uplyne mezi vznikem rozpočtového závazku k finančnímu nástroji a vznikem právního závazku vůči jednotlivým projektům ve formě kapitálové účasti nebo dluhu, pokud tato doba přesahuje tři roky;g) příjmy a splátky podle čl. 212 odst. 3, uvedené samostatně, včetně hodnocení jejich využití;h) hodnotu kapitálových investic oproti předchozím rokům;i) celkovou výši rezerv na rizika a závazky a veškeré informace o finančních rizicích, kterým je Unie vystavena, včetně případných podmíněných závazků;j) realizované ztráty z aktiv a uplatněné záruky za předchozí rok a příslušné kumulované hodnoty;k) výkonnost finančního nástroje, včetně uskutečněných investic, cílového a dosaženého aktivačního účinku a multiplikačního účinku, a objem soukromého kapitálu, který se podařilo přilákat;l) přidělené zdroje ve společném rezervním fondu a případně zůstatek na svěřenském účtu. Pracovní dokument uvedený v prvním pododstavci obsahuje rovněž přehled správních výdajů vyplývajících ze správních poplatků a jiných finančních a provozních poplatků vyplácených za správu finančních nástrojů celkově i v členění podle spravujících stran a spravovaných finančních nástrojů. Komise vysvětlí důvody pro dobu uvedenou v prvním pododstavci písm. f), a je-li to vhodné, předloží v rámci každoročního postupu udělování absolutoria akční plán na její zkrácení. V pracovním dokumentu uvedeném v prvním pododstavci se formou jasné a stručné tabulky shrnou informace podle jednotlivých finančních nástrojů. 5.Pokud Unie poskytla rozpočtovou záruku, připojí Komise k návrhu rozpočtu pracovní dokument, v němž se pro každou rozpočtovou záruku a společný rezervní fond uvádí: a) odkaz na rozpočtovou záruku a její základní právní akt spolu s obecným popisem rozpočtové záruky, jejím dopadem na finanční závazky rozpočtu, její dobou trvání a přidanou hodnotou podpory Unie;b) protistrany u rozpočtové záruky, včetně záležitostí týkajících se uplatňování čl. 158 odst. 2;c) příspěvek rozpočtové záruky k dosažení jejích cílů, měřený na základě zavedených ukazatelů, ve vhodných případech včetně zeměpisné diverzifikace a aktivace zdrojů soukromého sektoru;d) informace o operacích, na něž se rozpočtová záruka vztahuje, v agregované podobě a členění podle odvětví, zemí a nástrojů, případně včetně portfolií a podpory kombinované s ostatními akcemi Unie;e) částku převedenou příjemcům finančních prostředků a posouzení aktivačního účinku dosaženého u projektů podpořených na základě rozpočtové záruky;f) informace agregované stejným způsobem, jaký je uveden v písmenu d), o čerpání rozpočtové záruky, ztrátách, výnosech, zpětně získaných částkách a jiných obdržených platbách;g) výši tvorby rezerv na závazky vyplývající z každé rozpočtové záruky a posouzení přiměřenosti její míry tvorby rezerv a potřeby jejího doplnění;h) účinnou míru tvorby rezerv ve společném rezervním fondu a případně následné operace uskutečněné v souladu s čl. 216 odst. 4. 6.Pokud Komise používá svěřenské fondy Unie pro vnější činnost, připojí k návrhu rozpočtu podrobný pracovní dokument o činnostech podporovaných těmito svěřenskými fondy včetně: a) jejich využívání, což zahrnuje informace o ujednáních se subjekty využívajícími svěřenské fondy týkajících se monitorování;b) nákladů na jejich správu;c) příspěvků od jiných dárců než Unie;d) předběžného posouzení jejich výkonnosti na základě podmínek stanovených v čl. 238 odst. 3;e) popisu toho, jak jejich činnost přispěla k plnění cílů stanovených v základním právním aktu nástroje, ze kterého byl příspěvek Unie do svěřenských fondů poskytnut. 7.K návrhu rozpočtu připojí Komise seznam svých rozhodnutí o uložení pokut v oblasti práva hospodářské soutěže a výši každé uložené pokuty společně s informacemi o tom, zda dané pokuty nabyly právní moci nebo zda jsou nebo ještě mohou být napadeny u Soudního dvora Evropské unie, pokud možno s informacemi o tom, kdy by měla každá pokuta právní moci nabýt. Komise připojí k návrhu rozpočtu rovněž seznam svých rozhodnutí a částek, které byly nebo mohou být do rozpočtu zapsány jako záporné příjmy podle čl. 48 odst. 2 písm. b). 8.K návrhu rozpočtu Komise připojí také jakékoli další pracovní dokumenty, jež jsou pro Evropský parlament a Radu užitečné k posouzení rozpočtových požadavků. 9.V souladu s čl. 8 odst. 5 rozhodnutí Rady 2010/427/EURozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30 ). předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě společně s návrhem rozpočtu pracovní dokument, který komplexním způsobem zachycuje: a) veškeré správní a operační výdaje financované z rozpočtu, které souvisejí s vnější činností Unie, včetně úkolů v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky;b) celkové správní výdaje ESVČ za předchozí rok, rozčleněné na výdaje jednotlivých delegací Unie a výdaje ústředí ESVČ, společně s operačními výdaji v členění podle zeměpisných oblastí (regionů, zemí), tematických oblastí, delegací Unie a misí. 10.V pracovním dokumentu uvedeném v odstavci 9 se rovněž uvádí: a) počet pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích a počet stálých a dočasných pracovních míst, včetně smluvních a místních zaměstnanců, která byla v mezích rozpočtových prostředků povolena jednotlivým delegacím Unie i ústředí ESVČ;b) zvýšení nebo snížení počtu pracovních míst ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích v ústředí ESVČ a ve všech delegacích Unie;c) počet pracovních míst schválených na daný rozpočtový rok a na předchozí rozpočtový rok a počet pracovních míst obsazených diplomaty, kteří byli vysláni členskými státy, a úředníky Unie;d) podrobný přehled všech zaměstnanců v delegacích Unie v době předložení návrhu rozpočtu, včetně členění podle zeměpisných oblastí, pohlaví, jednotlivých zemí a misí, v němž se rozliší místa podle plánu pracovních míst, smluvní zaměstnanci, místní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci, a přehled prostředků požadovaných v návrhu rozpočtu na takovéto jiné kategorie zaměstnanců s odpovídajícími odhady počtu ekvivalentů plného pracovního úvazku na základě požadovaných prostředků.

(142) Řádné finanční řízení by mělo vyžadovat, aby se Komise chránila požadováním záruk při vyplacení předběžného financování. Požadavek, aby zhotovitelé, dodavatelé nebo poskytovatelé a příjemci grantů poskytovali záruku, by neměl být automatický, nýbrž by měl být založen na analýze rizik. Pokud schvalující osoba během plnění zjistí, že ručitel není nebo přestal být oprávněn vydávat záruky v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy, měla by mít schvalující osoba možnost požádat o nahrazení záruky.

Článek 42 Článek 42 Návrh na změnu návrhu rozpočtu

(143) Různé soubory pravidel pro přímé a nepřímé řízení, zejména pokud jde o pojem úkolů v rámci plnění rozpočtu, vedly k dezorientaci a riziku chybné kvalifikace jak u Komise, tak i u jejích partnerů, a tato pravidla by proto měla být zjednodušena a harmonizována.

Článek 43 Článek 43 Povinnosti členských států vyplývající z přijetí rozpočtu 1.Předseda Evropského parlamentu prohlásí rozpočet za přijatý s konečnou platností postupem stanoveným v čl. 314 odst. 9 Smlouvy o fungování EU a v článku 106a Smlouvy o Euratomu. 2.Jakmile je rozpočet prohlášen za přijatý s konečnou platností, je každý členský stát od 1. ledna následujícího rozpočtového roku nebo ode dne prohlášení o přijetí rozpočtu s konečnou platností, pokud je pozdější než 1. leden, povinen odvést Unii částky splatné podle nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 a nařízení (EU, Euratom) 2021/770.

(144) Ustanovení o předběžném posouzení pilířů, které se týká osob a subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie v nepřímém řízení, by měla být revidována, aby se Komise mohla pokud možno spoléhat na systémy, pravidla a postupy – včetně náležité péče – těchto osob a subjektů, které se pokládají za rovnocenné systémům a postupům, jež používá Komise. Mimoto je důležité objasnit, že pokud posouzení odhalí oblasti, v nichž zavedené postupy nepostačují k ochraně finančních zájmů Unie, měla by mít Komise možnost podepsat dohody o přiznání příspěvku a současně přijmout vhodná dohledová opatření. Je rovněž důležité objasnit, ve kterých případech se může Komise rozhodnout nevyžadovat předběžné posouzení pilířů za účelem podepsání dohod o přiznání příspěvku.

Článek 44 Článek 44 Návrh opravného rozpočtu 1.Komise může předložit návrh opravného rozpočtu, který je podmíněn především změnou v příjmech, za těchto okolností: a) zapsat do rozpočtu postupem stanoveným v článku 18 zůstatek z předchozího rozpočtového roku;b) přehodnotit odhad vlastních zdrojů na základě aktualizovaných hospodářských prognóz;c) aktualizovat upravené prognózy vlastních zdrojů a jiných příjmů a přehodnotit dostupnost a potřebu prostředků na platby. V případě nevyhnutelných, výjimečných a nepředvídaných okolností může Komise předložit návrh opravného rozpočtu, který je podmíněn především změnou ve výdajích. 2.Žádosti o opravný rozpočet, jež za týchž okolností jako v odstavci 1 předloží jiné orgány Unie než Komise, se podávají Komisi. Před předložením návrhu opravného rozpočtu prověří Komise a dotčené jiné orgány Unie možnosti přerozdělení příslušných prostředků, zejména s přihlédnutím k očekávanému nedočerpání prostředků. Na opravné rozpočty se použije článek 43. Opravné rozpočty musí být odůvodněny odkazem na rozpočet, jehož odhady mění. 3.S výjimkou řádně odůvodněných mimořádných okolností předkládá Komise své návrhy opravného rozpočtu současně Evropskému parlamentu a Radě do 1. září každého rozpočtového roku. K žádostem o opravný rozpočet od jiných orgánů Unie může připojit své stanovisko. 4.K návrhu opravného rozpočtu musí být připojeno odůvodnění a informace k plnění rozpočtu za předchozí a běžný rozpočtový rok, jež jsou v okamžiku sestavování návrhu dostupné.

(145) Za účelem zajištění efektivního plnění rozpočtu je vhodné dále vyjasnit uplatňování zásady proporcionality v případě nepřímého řízení. Ačkoli zásada proporcionality nemůže ovlivnit povahu povinností uložených příslušným platným právním rámcem, měla by se systematicky používat při spolupráci s prováděcími partnery Unie, aby bylo dosaženo správné rovnováhy mezi ochranou finančních zájmů Unie a zachováním schopnosti Unie provádět své politiky. Měly by být provedeny určité úpravy a restrukturalizace příslušných ustanovení. To by neměloNařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017 , kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1 ). , OLAF, Účetní dvůr a případně příslušné vnitrostátní orgány, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci.

Článek 45 Článek 45 Dřívější předání odhadů a návrhu rozpočtu

(146) V souladu se zásadou proporcionality je nezbytné stanovit uplatňování povinností stanovených tímto nařízením v případě konečných příjemců, kteří dostávají podporu z rozpočtu v rámci finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk. Při uplatňování těchto povinností by se měla náležitě zohlednit povaha konečných příjemců a akce a související finanční rizika a měla by být zajištěna jeho úměrnost této povaze a rizikům. Je třeba se vyhnout zbytečné administrativní zátěži, zejména pokud jsou konečnými příjemci finančních prostředků mikropodniky, malé a střední podniky a srovnatelné hospodářské subjekty s rovnocenným obratem nebo bilanční sumou.

Článek 46 Článek 46 Skladba rozpočtu

(147) Finanční pravidla stanovená v tomto nařízení by měla být jednoduchá a jasná, aby se zabránilo tzv. gold-platingu a dodatečné administrativní zátěži pro příjemce finančních prostředků Unie, členské státy, orgány Unie nebo jiné osoby a subjekty plnící rozpočet.

Článek 47 Článek 47 Rozpočtová nomenklatura 1.Příjmy Komise a příjmy a výdaje ostatních orgánů Unie zařadí Evropský parlament a Rada do hlav, kapitol, článků a bodů podle druhu nebo použití, ke kterému jsou určeny. 2.Výkaz výdajů oddílu rozpočtu týkajícího se Komise se sestavuje podle nomenklatury přijaté Evropským parlamentem a Radou a je rozčleněn podle účelu výdajů. Každá hlava odpovídá oblasti politiky a každá kapitola odpovídá zpravidla programu nebo oblasti činnosti. Každá hlava může obsahovat operační prostředky a správní prostředky. Správní prostředky jsou v rámci hlavy seskupeny v samostatné kapitole. Rozpočtová nomenklatura musí být v souladu se zásadami specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti. Musí zajišťovat jednoznačnost a transparentnost, jež jsou nezbytné pro účely rozpočtového procesu, usnadňovat identifikaci hlavních cílů zakotvených v příslušném právním základu a umožňovat výběr z politických priorit a efektivní a účinné plnění rozpočtu. 3.Komise může požádat, aby se rozpočtová položka, v níž nejsou zapsány schválené prostředky, označila výrazem pro memoria. Tato žádost se schvaluje postupem podle článku 31. 4.Pokud jsou správní prostředky uspořádány podle svého účelu, jsou v jednotlivých hlavách členěny takto: a) výdaje na zaměstnance schválené v plánu pracovních míst, přičemž je vždy třeba uvést výši prostředků a počet pracovních míst odpovídající uvedeným výdajům;b) výdaje na externí pracovníky a jiné výdaje uvedené v čl. 30 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a financované z okruhu Správa víceletého finančního rámce;c) výdaje na budovy a ostatní související výdaje, včetně úklidu a údržby, pronájmu, telekomunikací, vody, plynu a elektřiny;d) výdaje na externí pracovníky a technickou pomoc bezprostředně související s prováděním programů. Jakékoli správní výdaje Komise, jejichž druh je společný několika hlavám rozpočtu, se uvádějí v odděleném souhrnném výkazu rozčleněném podle druhu výdajů.

(148) Zásadu proporcionality je rovněž třeba použít při posuzování pravidel, systémů a postupů subjektů, které již byly úspěšně posouzeny, jako jsou subjekty používající pravidla stanovená Komisí, které by měly být vyňaty z předběžného posouzení. Mělo by být rovněž možné z požadavku předběžného posouzení vyjmout organizace členských států pověřené vynakládáním finančních prostředků Unie v rámci sdíleného řízení.

Článek 48 Článek 48 Záporné příjmy 1.Rozpočet nesmí obsahovat záporné příjmy. 2.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se od příjmů rozpočtu odečítá: a) celková výše záporného úročení vkladů;b) veškeré úroky nebo jiné poplatky splatné dotyčným účastníkům, včetně záporného výnosu vztahujícího se k těmto částkám, pokud Soudní dvůr Evropské unie zruší nebo sníží částky pokut či jiných sankcí podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o Euratomu uvedené v čl. 108 odst. 1. Pokud jde o první pododstavec písm. b), úroky nebo jiné poplatky se v návrhu rozpočtu promítnou do konkrétní rozpočtové položky a Komise aktualizuje informace uvedené v čl. 41 odst. 7 druhé větě spolu s opravným rozpočtem uvedeným v čl. 18 odst. 3. 3.Vlastní zdroje obdržené podle rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 jsou čisté částky a vykazují se jako takové v souhrnném výkazu příjmů v rozpočtu.

(149) Je nezbytné vyjasnit, že pokud jsou subjekty vybírány pro práci v rámci nepřímého řízení na základě výzvy k vyjádření zájmu, použijí se zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Článek 49 Článek 49 Předběžné prostředky 1.Každý oddíl rozpočtu může obsahovat hlavu předběžné prostředky. Prostředky se do ní zapisují v kterémkoli z těchto případů: a) v době sestavování rozpočtu neexistuje pro dotyčnou činnost základní právní akt;b) existují závažné důvody k pochybnostem o tom, zda jsou prostředky dostačující nebo zda mohou být prostředky zapsané v dotyčných rozpočtových položkách čerpány v souladu se zásadou řádného finančního řízení. Prostředky v uvedené hlavě smějí být použity pouze po převodu provedeném postupem podle čl. 30 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení v případech, kdy je základní právní akt přijímán postupem podle článku 294 Smlouvy o fungování EU, a postupem podle článku 31 tohoto nařízení v ostatních případech. 2.V případě závažných obtíží při plnění rozpočtu může Komise v průběhu rozpočtového roku navrhnout, aby byly prostředky převedeny do hlavy předběžné prostředky. Evropský parlament a Rada rozhodnou o tomto převodu v souladu s článkem 31.

(150) Odměna osob a subjektů plnících rozpočet by měla být založena na výkonnosti, je-li to příhodné a možné.

5) příjemcem grantu fyzická osoba nebo subjekt, ať již s právní subjektivitou, či bez ní, s nimiž byla podepsána grantová dohoda;

Článek 50 Článek 50 Záporná rezerva

(151) Aby byla zajištěna integrita rozpočtu při jeho plnění v rámci nepřímého řízení, je vhodné vyžadovat od prováděcích partnerů, aby Komisi informovali o podezření na podvod, korupci nebo jinou protiprávní činnost, a zahrnout tuto povinnost do dohod, které uzavírají se třetími stranami v rámci nepřímého řízení.

Článek 51 Článek 51 Rezerva na pomoc při mimořádných událostech 1.Oddíl rozpočtu týkající se Komise obsahuje rezervu na pomoc třetím zemím při mimořádných událostech. 2.Rezerva uvedená v odstavci 1 musí být vyčerpána před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodů postupem podle článků 30 a 32.

(152) Komise navazuje se třetími zeměmi partnerství prostřednictvím dohod o financování. Je důležité objasnit obsah těchto dohod o financování, zejména pro ty části akce, které provádí třetí země v nepřímém řízení.

Článek 52 Článek 52 Uspořádání rozpočtu 1.V rozpočtu se uvádějí: a) v celkovém výkazu příjmů a výdajů:i) odhadované příjmy Unie za běžný rozpočtový rok (rok n);ii) odhadované příjmy za rok n–1 a příjmy za rozpočtový rok n–2;iii) prostředky na závazky a na platby za rok n;iv) prostředky na závazky a na platby za rok n–1;v) výdaje přidělené na závazky a výdaje uskutečněné v rozpočtovém roce n–2, přičemž uskutečněné výdaje se vyjadřují také jako procentní podíl rozpočtu pro rok n;vi) patřičné poznámky ke každé úrovni dělení, jak jsou uvedeny v čl. 47 odst. 1, včetně odkazů na případný základní právní akt a náležité vysvětlení k povaze a účelu prostředků; b) v jednotlivých oddílech příjmy a výdaje s uplatněním stejné skladby jako v písmenu a);c) pokud se jedná o zaměstnance:i) pro každý oddíl plán pracovních míst, který stanovuje počet pracovních míst pro každou platovou třídu v jednotlivých kategoriích a útvarech a počet stálých a dočasných pracovních míst schválených v mezích prostředků;ii) plán pracovních míst placených z prostředků na výzkum a technologický vývoj pro přímé akce a plán pracovních míst placených z týchž prostředků pro nepřímé akce; plány pracovních míst jsou členěny podle kategorií a platových tříd a rozlišují mezi stálými a dočasnými pracovními místy schválenými v mezích prostředků;iii) plán pracovních míst, který stanovuje počet pracovních míst podle platových tříd a kategorií pro jednotlivé subjekty Unie uvedené v článku 70, které obdrží příspěvek z rozpočtu. Plány pracovních míst obsahují kromě počtu pracovních míst schválených pro rozpočtový rok rovněž počet pracovních míst schválených pro předchozí rozpočtový rok. Pracovní místa Zásobovací agentury Euratomu jsou uváděna v plánu pracovních míst Komise odděleně; d) pokud jde o finanční pomoc a rozpočtové záruky:i) v celkovém výkazu příjmů rozpočtové položky, které odpovídají příslušným operacím a které jsou určené k zaznamenání případných vrácených plateb od příjemců finančních prostředků, kteří byli původně v prodlení. Tyto položky se označují výrazem pro memoria a jsou doplněny patřičnými poznámkami;ii) v oddíle rozpočtu týkajícím se Komise:rozpočtové položky obsahující rozpočtové záruky, které se týkají dotyčných operací. Tyto položky se označují výrazem pro memoria, není-li rozpočet zatížen konkrétní částkou, která z něho musí být s konečnou platností uhrazena; poznámky, které odkazují na základní právní akt a objem předpokládaných operací, na dobu trvání i na finanční záruku poskytnutou Unií na tyto operace; iii) v dokumentu přiloženém k oddílu rozpočtu týkajícímu se Komise jako informativní údaje, a to i o odpovídajících rizicích:probíhající kapitálové operace a správu dluhu, kapitálové operace a správu dluhu v roce n; komplexní přehled výpůjčních a úvěrových operací. Tento přehled musí mimo jiné zahrnovat podrobné informace o splatnosti, harmonogramu plateb, splatných úrocích na souhrnné úrovni, o investorské základně na primárním trhu a případně o velikosti a nákladech společného fondu likvidity, který je základem diverzifikované strategie financování, a o plánu výpůjček; e) pokud se jedná o finanční nástroje, které mají být vytvořeny jinak než základním právním aktem:i) rozpočtové položky odpovídající příslušným operacím;ii) všeobecný popis finančních nástrojů, včetně doby jejich trvání a jejich dopadu na rozpočet;iii) plánované operace, včetně cílových objemů založených na očekávaném multiplikačním a aktivačním účinku; f) pokud jde o finanční prostředky vynakládané osobami nebo subjekty podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c):i) odkaz na základní právní akt příslušného programu;ii) odpovídající rozpočtové položky;iii) obecný popis akce, včetně doby jejího trvání a jejího dopadu na rozpočet; g) celkovou výši výdajů na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku zapsanou do kapitoly rozpočtu nazvané Společná zahraniční a bezpečnostní politika, jež se člení na konkrétní články pokrývající výdaje společné zahraniční a bezpečnostní politiky a obsahující konkrétní rozpočtové položky, které vymezují alespoň jednotlivé hlavní mise. 2.Vedle dokumentů uvedených v odstavci 1 mohou Evropský parlament a Rada k rozpočtu připojit jakékoli jiné související dokumenty.

(153) Je důležité uznat zvláštní povahu nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů, kdy Komise kombinuje svůj příspěvek s příspěvky finančních institucí, a ujasnit uplatňování ustanovení o finančních nástrojích a rozpočtových zárukách.

Článek 53 Článek 53 Pravidla pro plány pracovních míst 1.V plánech pracovních míst uvedených v čl. 52 odst. 1 písm. c) je pro každý orgán nebo subjekt Unie stanoven pevný limit. Nesmí být provedeno žádné jmenování, které by jej překračovalo. Každý orgán nebo subjekt Unie však může, s výjimkou platových tříd AD 14, AD 15 a AD 16, učinit ve svém plánu pracovních míst změny do výše 10 % počtu schválených pracovních míst při splnění těchto podmínek: a) není ovlivněn objem prostředků pro zaměstnance za celý rozpočtový rok;b) není překročen limit celkového počtu pracovních míst schválených plánem pracovních míst;c) orgán nebo subjekt Unie se zúčastnil srovnávání s jinými orgány a subjekty Unie v rámci prověrky stavu zaměstnanců uspořádané Komisí. Nejpozději tři týdny před provedením změn uvedených ve druhém pododstavci uvědomí dotčený orgán Unie o svém záměru Evropský parlament a Radu. Pokud v této lhůtě Evropský parlament nebo Rada vznese náležitě odůvodněné námitky, daný orgán Unie změny neprovede, přičemž se použije postup podle článku 44. 2.Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce mohou být účinky práce na částečný úvazek, kterou orgán oprávněný ke jmenování povolil v souladu se služebním řádem, vyváženy provedením jiných jmenování.

(154) Pravidla a zásady zadávání veřejných zakázek, jež platí pro veřejné zakázky zadávané orgány Unie na vlastní účet, by měly být založeny na pravidlech stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1 ). a směrnici 2014/24/EU.

Článek 54 Článek 54 Soulad s víceletým finančním rámcem a rozhodnutím o systému vlastních zdrojů Evropské unie

(155) Zkušenosti ukázaly, že uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek podle tohoto nařízení není vhodné pro zadávání veřejných zakázek na finanční služby v souvislosti s vydáváním, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů či jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349 ). , které Komise používá v souvislosti se svými výpůjčními a úvěrovými operacemi, správou aktiv a pokladními operacemi. To zahrnuje služby poskytované centrálními bankami, Evropským mechanismem stability, EIB a dalšími mezinárodními finančními institucemi a vnitrostátními subjekty pověřenými vydáváním a správou státních dluhopisů. Z toho důvodu a v souladu s článkem 10 směrnice 2014/24/EU by se na tyto služby neměla vztahovat pravidla pro zadávání veřejných zakázek stanovená v tomto nařízení.

Článek 55 Článek 55 Soulad aktů Unie s rozpočtem

(156) S ohledem na pandemii COVID-19 je vhodné změnit definici krize, která se použije zejména v případě společných ustanovení a zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti a měla by zahrnovat veřejné zdraví a zdraví zvířat, mimořádné události v oblasti potravinového zabezpečení a bezpečnosti potravin a globální zdravotní hrozby. Aby byla umožněna flexibilita potřebná k zajištění rychlé reakce na nepředvídané mimořádně naléhavé okolnosti vyplývající z krize, měl by mít veřejný zadavatel možnost uplatňovat zjednodušená pravidla pro zadávání veřejných zakázek, jako je použití jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v krizových situacích a přijetí dokladů týkajících se kritérií pro vyloučení a výběr od předpokládaného úspěšného uchazeče po přijetí rozhodnutí o zadání veřejné zakázky, avšak v každém případě před podpisem smlouvy. Veřejný zadavatel by měl mít rovněž možnost v reakci na krizi výjimečně změnit smlouvu na veřejnou zakázku nebo rámcovou smlouvu nad rámec platných limitů bez zadávacího řízení. Kromě toho by v krizové situaci mělo být výjimečně možné přidat nové veřejné zadavatele po zahájení zadávacího řízení a před podpisem nebo po změně smlouvy bez omezení hospodářské soutěže. Před použitím těchto zjednodušených pravidel by mělo být vyžadováno vyhlášení krize v souladu s příslušnými vnitřními předpisy, s výjimkou zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti, kde se takové vyhlášení nevyžaduje. Kromě toho by příslušné schvalující osoby měly případ od případu zdůvodnit krajní naléhavost vyplývající z vyhlášené krize.

Článek 56 Článek 56 Plnění rozpočtu v souladu se zásadou řádného finančního řízení 1.Komise plní příjmy a výdaje rozpočtu v souladu s tímto nařízením, na vlastní odpovědnost a v mezích schválených prostředků. 2.Členské státy spolupracují s Komisí tak, aby byly prostředky využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

(157) U smíšených zakázek by měla být objasněna metodika veřejných zadavatelů pro určení použitelných pravidel.

Článek 57 Článek 57 Informace o předávání osobních údajů pro účely auditu

(158) U veřejných zakázek, jejichž hodnota je nejméně rovna finančním limitům stanoveným směrnicí 2014/24/EU, u veřejných zakázek, jejichž hodnota je nižší než uvedené limity, a u veřejných zakázek nespadajících do oblasti působnosti uvedené směrnice by měla být objasněna opatření týkající se předchozího a následného uveřejňování informací, která je nutno provést k zahájení zadávacího řízení.

Článek 58 Článek 58 Základní právní akt a výjimky 1.Prostředky zapsané v rozpočtu na jakoukoli činnost Unie se použijí pouze po přijetí základního právního aktu. 2.Odchylně od odstavce 1 a s výhradou podmínek stanovených v odstavcích 3, 4 a 5 mohou být následující prostředky čerpány bez základního právního aktu, pokud akce, které jimi mají být financovány, spadají do pravomoci Unie: a) prostředky na pilotní projekty experimentální povahy určené k posouzení proveditelnosti a užitečnosti určité akce;b) prostředky na přípravné akce v oblasti působnosti Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu určené k přípravě návrhů pro přijetí budoucích činností;c) prostředky na přípravná opatření v oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o EU;d) prostředky na jednorázové akce nebo akce s neurčitou dobou trvání prováděné Komisí na základě úkolů vyplývajících z jejích jiných institucionálních výsad podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu, než je její právo legislativní iniciativy na podání návrhů podle písmene b) tohoto odstavce, a na základě zvláštních pravomocí, které jí přímo svěřují články 154, 156, 159 a 160 Smlouvy o fungování EU, čl. 168 odst. 2, čl. 171 odst. 2, čl. 173 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, čl. 175 druhý pododstavec Smlouvy o fungování EU, čl. 181 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, článek 190 Smlouvy o fungování EU, čl. 210 odst. 2 a čl. 214 odst. 6 Smlouvy o fungování EU a články 70 a 77 až 85 Smlouvy o Euratomu;e) prostředky na provoz každého orgánu Unie v rámci jeho správní samostatnosti. 3.Pokud jde o prostředky uvedené v odst. 2 písm. a), mohou být příslušné prostředky na závazky v rozpočtu zapsány nejdéle po dva po sobě následující rozpočtové roky. Celková výše prostředků na pilotní projekty nesmí v žádném rozpočtovém roce překročit částku ve výši 40000000 EUR. 4.Pokud jde o prostředky uvedené v odst. 2 písm. b), přípravné akce se řídí vnitřně provázaným přístupem a mohou mít různou formu. Příslušné prostředky na závazky mohou být v rozpočtu zapsány nejdéle po tři po sobě následující rozpočtové roky. Postup pro přijetí příslušného základního právního aktu musí být ukončen před koncem třetího rozpočtového roku. Během tohoto postupu musí přidělování prostředků na závazky odpovídat zvláštním rysům přípravných akcí, pokud jde o plánované činnosti, sledované cíle a příjemce finančních prostředků. Částka prostředků na závazky proto nesmí odpovídat částce prostředků na závazky navrhované pro financování samotné konečné činnosti. Celková výše prostředků na nové přípravné akce uvedené v odst. 2 písm. b) nesmí v žádném rozpočtovém roce překročit částku 50000000 EUR a celková výše prostředků skutečně přidělených na přípravné akce nesmí překročit částku 100000000 EUR. 5.Pokud jde o prostředky uvedené v odst. 2 písm. c), přípravná opatření se omezují na krátké období a jsou určena k vytvoření podmínek pro akci Unie ke splnění cílů společné zahraniční a bezpečnostní politiky a přijetí potřebných právních nástrojů. Pro účely operací Unie pro řešení krizí jsou přípravná opatření určena mimo jiné k posouzení operačních požadavků, k vytvoření podmínek pro rychlé úvodní nasazení zdrojů nebo k tomu, aby byly na místě vytvořeny podmínky pro zahájení operace. Přípravná opatření schvaluje Rada na návrh vysokého představitele. K zajištění rychlého provedení přípravných opatření uvědomí vysoký představitel bez zbytečného odkladu Evropský parlament a Komisi o záměru Rady zahájit přípravné opatření, a zejména o odhadovaných zdrojích, kterých je pro tento účel zapotřebí. Komise přijme veškerá opatření potřebná k tomu, aby zajistila rychlé uvolnění finančních prostředků. Financování opatření, jež Rada schválí k přípravě operací Unie pro řešení krizí podle hlavy V Smlouvy o EU, zahrnuje doplňkové náklady přímo vyplývající ze skutečnosti, že je v prostoru operace nasazena konkrétní mise nebo tým, jejichž členové pocházejí mimo jiné z řad zaměstnanců orgánů Unie; tyto náklady zahrnují pojištění pro případ vyššího rizika, náklady na cestování a ubytování a denní diety.

(159) Toto nařízení by mělo obsahovat úplný seznam všech zadávacích řízení, jichž mohou orgány Unie využít, a to bez ohledu na finanční limity.

Článek 59 Článek 59 Plnění rozpočtu jinými orgány Unie než Komisí 1.Komise přiznává ostatním orgánům Unie potřebné pravomoci pro plnění těch oddílů rozpočtu, které se jich týkají. 2.V zájmu snazšího čerpání svých správních prostředků mohou orgány Unie uzavírat s ostatními orgány meziútvarové dohody stanovující podmínky pro poskytování služeb, dodávky zboží, provádění stavebních prací nebo veřejných zakázek na nemovitosti. Tyto dohody umožňují převod prostředků nebo náhradu nákladů vyplývajících z jejich čerpání. 3.Meziútvarové dohody uvedené v odstavci 2 mohou být uzavírány i mezi útvary orgánů Unie, subjektů Unie, evropských úřadů, subjektů nebo osob pověřených prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a kanceláře generálního tajemníka Nejvyšší rady evropských škol. Komise a ostatní orgány Unie pravidelně informují Evropský parlament a Radu o meziútvarových dohodách, které uzavřely s jinými orgány Unie.

(160) V zájmu zjednodušení správy a s cílem podporovat účast malých a středních podniků by pro veřejné zakázky střední hodnoty mělo být stanoveno jednací řízení.

6) nástrojem nebo platformou kombinování zdrojů rámec pro spolupráci zavedený mezi Komisí a rozvojovými či jinými veřejnými finančními institucemi s cílem kombinovat nevratné formy podpory nebo finanční nástroje či rozpočtové záruky z rozpočtu a vratné formy finanční podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od soukromých finančních institucí a soukromých investorů;

Článek 60 Článek 60 Pověření výkonem rozpočtových pravomocí 1.Komise a každý z ostatních orgánů Unie mohou pověřit své útvary výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu za podmínek stanovených v tomto nařízení a v jejich vnitřních předpisech a v mezích stanovených v pověřovacím aktu. Pověřené osoby jednají pouze v mezích pravomocí, jejichž výkonem byly výslovně pověřeny. 2.Navíc k odstavci 1 může Komise výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu ve vztahu k operačním prostředkům zapsaným v jejím oddíle rozpočtu pověřit vedoucí delegací Unie a, v zájmu zajištění kontinuity činnosti v době jejich nepřítomnosti, zástupce vedoucích delegací Unie. Tímto pověřením není dotčena odpovědnost vedoucích delegací Unie za plnění rozpočtu. Je-li vedoucí delegace Unie nepřítomen déle než čtyři týdny, Komise své rozhodnutí o pověření výkonem pravomocí při plnění rozpočtu přezkoumá. Pokud vedoucí delegací Unie a v době jejich nepřítomnosti jejich zástupci jednají jako dále pověřené schvalující osoby Komise, jsou povinni dodržovat pravidla Komise pro plnění rozpočtu a mají stejné úkoly, povinnosti a odpovědnost jako kterákoli jiná dále pověřená schvalující osoba Komise. Komise může v souladu se svými pravidly pověření uvedené v prvním pododstavci zrušit. Pro účely prvního pododstavce přijme vysoký představitel potřebná opatření k usnadnění spolupráce mezi delegacemi Unie a útvary Komise. 3.ESVČ může výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu ve vztahu ke správním prostředkům zapsaným v jejím oddíle rozpočtu výjimečně pověřit zaměstnance Komise v delegacích Unie, je-li to nezbytné k zajištění kontinuity správy těchto delegací v případě, že příslušná schvalující osoba ESVČ není přítomna v zemi, kde se její delegace nachází. Pokud v těchto výjimečných případech zaměstnanci Komise v delegacích Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby ESVČ, jsou povinni dodržovat vnitřní pravidla ESVČ pro plnění rozpočtu a mají stejné úkoly, povinnosti a odpovědnost jako kterákoli jiná dále pověřená schvalující osoba ESVČ. ESVČ může v souladu se svými pravidly pověření uvedené v prvním pododstavci zrušit.

(161) V případě potřeby by mělo být možné provádět společné zadávání veřejných zakázek mezi jedním nebo více veřejnými zadavateli z členských států na jedné straně a orgány a subjekty Unie nebo výkonnými agenturami na straně druhé, aniž by tyto orgány, subjekty nebo agentury měly povinnost pořizovat stavební práce, dodávky nebo služby. Aby mohli veřejní zadavatelé plně využívat potenciálu vnitřního trhu, pokud jde o úspory z rozsahu a sdílení rizik a přínosů, měly by být rozšířeny možnosti orgánů Unie, subjektů Unie nebo výkonných agentur týkající se nákupu dodávek nebo služeb jménem dvou nebo více členských států. Orgán Unie, subjekt Unie nebo výkonná agentura by měly mít možnost vést příslušné zadávací řízení jménem členských států na základě dohody mezi příslušnými stranami nebo vystupovat jako velkoobchodník, který nakupuje, skladuje a dále prodává nebo daruje dodávky a služby, včetně pronájmů, členským státům nebo partnerským organizacím, které vybral. V souladu s pravidly pro soulad sekundárních právních předpisů s tímto nařízením mohou jiné legislativní akty Unie obsahovat konkrétnější pravidla pro společné zadávání veřejných zakázek nebo zadávání veřejných zakázek jménem členských států. Tyto akty by přitom měly tyto odchylky jasně uvádět a vyjmenovat konkrétní důvody, které je ospravedlňují.

Článek 61 Článek 61 Střet zájmů 1.Účastníci finančních operací ve smyslu kapitoly 4 této hlavy a jiné osoby, včetně vnitrostátních orgánů na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole, se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie. Přijmou rovněž vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů. 2.Případné riziko střetu zájmů týkající se zaměstnance vnitrostátního orgánu přednese tento zaměstnanec svému přímému nadřízenému. Případné riziko střetu zájmů týkající se zaměstnance, na něhož se vztahuje služební řád, přednese tento zaměstnanec příslušné pověřené schvalující osobě. Příslušný přímý nadřízený nebo pověřená schvalující osoba písemně potvrdí, zda střet zájmů existuje. Je-li zjištěn střet zájmů, zajistí orgán oprávněný ke jmenování nebo příslušný vnitrostátní orgán, aby dotčený zaměstnanec ukončil veškerou činnost v dané věci. Příslušná pověřená schvalující osoba nebo příslušný vnitrostátní orgán zajistí, aby byly učiněny veškeré další vhodné kroky v souladu s platným právem, včetně vnitrostátních právních předpisů týkajících se střetu zájmů v případech, kdy se jedná o zaměstnance vnitrostátního orgánu. 3.Pro účely odstavce 1 ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.

(162) Stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU by mělo i toto nařízení umožňovat, aby byly před zahájením zadávacího řízení provedeny tržní konzultace. S cílem zajistit, aby bylo inovační partnerství využíváno pouze v případě, že požadované stavební práce, dodávky a služby neexistují na trhu nebo v podobě vývojových činností blízkých trhu, měla by být v tomto nařízení stanovena povinnost provést takovéto předběžné tržní konzultace před využitím inovačního partnerství.

Článek 62 Článek 62 Způsoby plnění rozpočtu 1.Komise plní rozpočet těmito způsoby: a) přímo (dále jen přímé řízení), jak je uvedeno v článcích 125 až 156, prostřednictvím svých útvarů, včetně svých zaměstnanců v delegacích Unie pod dohledem příslušného vedoucího delegace podle čl. 60 odst. 2, nebo prostřednictvím výkonných agentur uvedených v článku 69;b) ve sdíleném řízení s členskými státy (dále jen sdílené řízení), jak je uvedeno v článku 63 a článcích 125 až 129;c) nepřímo (dále jen nepřímé řízení), jak je stanoveno v článcích 125 až 152 a 157 až 162, v případech, kdy tak stanoví základní právní akt, nebo v případech uvedených v čl. 58 odst. 2 písm. a) až d), a to tak, že pověří úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu:i) třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi, jak je uvedeno v článku 161;ii) mezinárodní organizace či jejich agentury ve smyslu článku 159;iii) Evropskou investiční banku (EIB) nebo Evropský investiční fond (EIF) nebo obě, jednají-li jako skupina (dále jen skupina EIB);iv) subjekty uvedené v článcích 70 a 71;v) veřejnoprávní subjekty, včetně organizací členských států;vi) soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby, včetně organizací členských států, v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky;vii) soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;viii) subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu;ix) subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány subjekty uvedenými v bodech v) nebo vi) a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenných finančních záruk, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie. Pokud jde o první pododstavec písm. c) body vi) a vii), může být výše požadovaných finančních záruk stanovena v příslušném základním právním aktu a omezena na maximální výši příspěvku Unie pro dotyčný subjekt. V případě více ručitelů se v dohodě o přiznání příspěvku upřesní rozdělení výše celkové odpovědnosti, kterou mají záruky krýt, a může v ní být stanoveno, že odpovědnost každého ručitele je úměrná jeho příspěvku pro daný subjekt. 2.Pro účely přímého řízení může Komise používat nástroje uvedené v hlavách VII, VIII, IX, X a XII. Pro účely sdíleného řízení se použijí nástroje pro plnění rozpočtu stanovené v odvětvových pravidlech. Pro účely nepřímého řízení Komise uplatňuje hlavu VI a v případě finančních nástrojů a rozpočtových záruk hlavy VI a X. Prováděcí subjekty uplatňují nástroje pro plnění rozpočtu stanovené v dotčené dohodě o přiznání příspěvku. 3.Komise odpovídá za plnění rozpočtu v souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU a nesmí plněním těchto úkolů pověřit třetí osoby, pokud je s ním spojena značná míra uvážení, která předpokládá politickou volbu. Komise nezajišťuje externě prostřednictvím smluv v souladu s hlavou VII tohoto nařízení úkoly, které zahrnují výkon veřejné moci a použití pravomoci volného uvážení.

(163) Je třeba objasnit, jak mohou veřejní zadavatelé přispět k ochraně životního prostředí a podpoře udržitelného rozvoje a zároveň zaručit, aby pro své veřejné zakázky získali nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, zejména požadováním specifických štítků nebo využíváním vhodných postupů zadávání veřejných zakázek.

Článek 63 Článek 63 Sdílené řízení s členskými státy 1.Plní-li Komise rozpočet ve sdíleném řízení, jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny členské státy. Komise a členské státy dodržují zásady řádného finančního řízení, transparentnosti a zákazu diskriminace a zajišťují viditelnost činnosti Unie při správě jejích finančních prostředků. Za tímto účelem Komise a členské státy plní své povinnosti spojené s kontrolou a auditem a přebírají z toho vyplývající odpovědnost stanovenou tímto nařízením. Doplňková ustanovení jsou obsažena v odvětvových pravidlech. 2.Při provádění úkolů souvisejících s plněním rozpočtu členské státy přijmou veškerá opatření, včetně právních a správních, která jsou nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie, zejména: a) zajistí, aby byly činnosti financované z rozpočtu prováděny správně, účinně a v souladu s platnými odvětvovými pravidly;b) určí subjekty odpovědné za řádnou správu a kontrolu finančních prostředků Unie v souladu s odstavcem 3 a dohlížejí na tyto subjekty;c) předcházejí nesrovnalostem a podvodům, odhalují je a napravují;d) v souladu s tímto nařízením a s odvětvovými pravidly spolupracují s Komisí, OLAFem, Účetním dvorem a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 také s EPPO. Za účelem ochrany finančních zájmů Unie členské státy při dodržení zásady proporcionality a v souladu s tímto článkem a s příslušnými odvětvovými pravidly provádějí předběžné a následné kontroly, včetně, je-li to vhodné, kontrol na místě na reprezentativním vzorku nebo na vzorku operací vybraném na základě rizika výskytu chyb. Kromě toho zpětně získávají neoprávněně vyplacené finanční prostředky, a je-li to za tímto účelem nezbytné, zahajují správní a soudní řízení. Členské státy ukládají příjemcům finančních prostředků účinné, odrazující a přiměřené sankce, pokud tak stanovují odvětvová pravidla nebo zvláštní ustanovení vnitrostátních právních předpisů. Komise v rámci posouzení rizik a v souladu s odvětvovými pravidly sleduje systémy řízení a kontroly zavedené v členských státech. Komise při své auditní činnosti dodržuje zásadu proporcionality a v souladu s odvětvovými pravidly přihlíží k míře zjištěného rizika. 3.V souladu s kritérii a postupy stanovenými v odvětvových pravidlech určí členské státy subjekty na vhodné úrovni, které mají odpovídat za správu a kontrolu finančních prostředků Unie. Tyto subjekty mohou plnit také úkoly nesouvisející se správou finančních prostředků Unie a mohou pověřit plněním některých úkolů jiné subjekty. Při rozhodování o určení subjektů mohou členské státy vycházet z toho, zda jsou jejich systémy řízení a kontroly v podstatě totožné s již existujícími systémy z předchozího období a zda účinně fungují. Pokud výsledky auditu a kontroly prokáží, že určené subjekty již nesplňují kritéria stanovená v odvětvových pravidlech, přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění nápravy nedostatků při plnění úkolů těmito subjekty, včetně toho, že v souladu s odvětvovými pravidly jejich určení zruší. Odvětvová pravidla vymezí úlohu Komise při postupu stanoveném v tomto odstavci. 4.Subjekty určené podle odstavce 3: a) zřídí účinný a efektivní systém vnitřní kontroly, který může případně využívat digitální kontroly podle čl. 36 odst. 11, a zajistí jeho fungování;b) používají systém účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé údaje;c) poskytují informace požadované podle odstavců 5, 6 a 7;d) v souladu s čl. 38 odst. 2 až 7 zajišťují následné uveřejňování. Jakékoli zpracovávání osobních údajů musí být v souladu s nařízením (EU) 2016/679. 5.Subjekty určené podle odstavce 3 poskytnou Komisi do 15. února následujícího rozpočtového roku tyto dokumenty: a) výkaz výdajů, které byly v příslušném referenčním období vymezeném v odvětvových pravidlech vynaloženy při plnění stanovených úkolů a předloženy Komisi k úhradě;b) každoroční souhrn závěrečných zpráv o auditu a informací o provedených kontrolách, včetně rozboru povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech a přijatých či plánovaných nápravných opatření. 6.Výkaz uvedený v odst. 5 písm. a) zahrnuje předběžné financování i částky, u nichž probíhá nebo již proběhlo řízení o jejich zpětném získání. Přikládá se k němu prohlášení řídícího subjektu, v němž se potvrdí, že podle názoru osob pověřených správou finančních prostředků: a) jsou tyto informace řádně uspořádány a jsou úplné a přesné;b) výdaje byly použity k zamýšlenému účelu, jak je vymezen v odvětvových pravidlech;c) zavedené kontrolní systémy zajišťují legalitu a správnost uskutečněných operací. 7.K výkazu uvedenému v odst. 5 písm. a) a k souhrnu uvedenému v písm. b) uvedeného odstavce se připojí výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok uvede, zda výkaz podává věrný a poctivý obraz skutečnosti, zda výdaje, o jejichž proplacení byla Komise požádána, jsou legální a správné a zda zavedené kontrolní systémy fungují řádně. Tento výrok rovněž uvede, zda auditní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu uvedená v odstavci 6. Lhůtu stanovenou na 15. únor podle odstavce 5 může Komise na základě sdělení dotčeného členského státu výjimečně prodloužit až do 1. března. Členské státy mohou na vhodné úrovni uveřejnit informace uvedené v odstavcích 5 a 6 a v tomto odstavci. Členské státy kromě toho mohou na základě informací uvedených v odstavcích 5 a 6 a v tomto odstavci poskytnout Evropskému parlamentu, Radě a Komisi prohlášení podepsané na patřičné úrovni. 8.Aby bylo zajištěno, že finanční prostředky Unie jsou používány v souladu s platnými pravidly, Komise: a) uplatňuje postupy zaměřené na kontrolu a schválení účetní závěrky určených subjektů, aby zajistila, že je tato účetní závěrka úplná, přesná a věrná;b) vyloučí z financování výdajů Unií úhrady provedené v rozporu s platným právem;c) přeruší běh platebních lhůt nebo pozastaví platby v případech stanovených v odvětvových pravidlech. Komise ukončí úplné nebo částečné přerušení běhu platebních lhůt nebo pozastavení plateb poté, co členský stát předloží své připomínky, a jakmile přijme jakákoli nezbytná opatření. Výroční zpráva o činnosti uvedená v čl. 74 odst. 9 obsahuje informace o veškerých povinnostech vyplývajících z tohoto odstavce. 9.Odvětvová pravidla vezmou v úvahu potřeby programů v rámci cíle evropské územní spolupráce, zejména pokud jde o obsah prohlášení řídícího subjektu, o postup stanovený v odstavci 3 a o funkci auditu. 10.Komise sestaví rejstřík subjektů, které jsou podle odvětvových pravidel odpovědné za řízení, osvědčování a audit. 11.Členské státy mohou využívat prostředky, které jim byly přiděleny, ve sdíleném řízení i v kombinaci s operacemi a nástroji prováděnými podle nařízení (EU) 2015/1017 v souladu s podmínkami stanovenými v odvětvových pravidlech.

(164) V souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu by měl být pokrok při realizaci aspektů ekologizace zajištěn tím, že do výzev k podávání nabídek budou v relevantních případech zahrnuta zelená kritéria pro výběr či zadání veřejné zakázky, jež budou hospodářské subjekty motivovat k tomu, aby nabízely udržitelnější možnosti.

Článek 64 Článek 64 Působnost evropských úřadů 1.Před zřízením nového evropského úřadu provede Komise rozbor nákladů a přínosů a posouzení souvisejících rizik, informuje Evropský parlament a Radu o jejich výsledcích a předloží jim návrh na vložení nezbytných prostředků do jedné z příloh oddílu rozpočtu týkajícího se Komise. 2.Evropské úřady v mezích své působnosti: a) plní povinné úkoly stanovené v jejich zřizovacím aktu či jiných právních aktech Unie;b) mohou v souladu s článkem 66 plnit nepovinné úkoly schválené jejich řídícími výbory po uvážení nákladů a přínosů a souvisejících rizik pro dotčené strany. 3.Tento oddíl se vztahuje na činnost OLAFu, s výjimkou odstavce 4 tohoto článku, článku 66 a čl. 67 odst. 1, 2 a 3. 4.Veškeré povinnosti uvedené v kapitole 8 této hlavy vykonává interní auditor Komise.

(165) Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty budou při plnění veřejných zakázek dodržovat platné environmentální, sociální a pracovněprávní povinnosti stanovené právem Unie, vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo platnými mezinárodními sociálními úmluvami a úmluvami o životním prostředí uvedenými v příloze X směrnice 2014/24/EU, měly by být tyto povinnosti součástí minimálních požadavků stanovených veřejným zadavatelem a měly by být začleněny do smluv podepsaných veřejným zadavatelem.

Článek 65 Článek 65 Prostředky evropských úřadů 1.Prostředky schválené pro plnění povinných úkolů jednotlivých evropských úřadů se zapisují ve zvláštních rozpočtových položkách v oddíle rozpočtu týkajícím se Komise a podrobně se rozepisují v příloze k uvedenému oddílu. Příloha uvedená v prvním pododstavci má formu výkazu příjmů a výdajů, který je rozdělen stejným způsobem jako oddíly rozpočtu. Prostředky zapsané v uvedené příloze: a) pokrývají veškeré finanční potřeby jednotlivých evropských úřadů při plnění povinných úkolů stanovených v jejich zřizovacím aktu nebo v jiných právních aktech Unie;b) mohou pokrývat finanční potřeby evropského úřadu při plnění úkolů vyžadovaných orgány Unie, subjekty Unie, jinými evropskými úřady a agenturami zřízenými Smlouvami nebo na základě Smluv a schválených v souladu se zřizovacím aktem daného úřadu. 2.V souvislosti s prostředky zapsanými v příloze pro jednotlivý evropský úřad pověří Komise ředitele dotčeného evropského úřadu výkonem pravomocí schvalující osoby v souladu s článkem 73. 3.Plán pracovních míst jednotlivého evropského úřadu se připojí k plánu pracovních míst Komise. 4.Ředitelé jednotlivých evropských úřadů rozhodují o převodech uvnitř přílohy uvedené v odstavci 1. Komise o těchto převodech uvědomí Evropský parlament a Radu.

(166) Je vhodné identifikovat a rozlišovat různé případy, které jsou obvykle označovány jako střet zájmů. Pojem střet zájmů by se měl používat pouze v případech, kdy se v této situaci nachází osoba nebo subjekt odpovědný za plánování, plnění rozpočtu, audit nebo kontrolu nebo úředník nebo zaměstnanec orgánu Unie nebo vnitrostátního orgánu na jakékoli úrovni. Pokusy nepřípustně ovlivnit určité udělovací řízení nebo získat důvěrné informace je třeba považovat za vážné profesní pochybení, jež může vést k odmítnutí v udělovacím řízení nebo k vyloučení z čerpání finančních prostředků Unie. Hospodářské subjekty mohou být také v situaci, kdy by k provedení veřejné zakázky neměly být vybrány z důvodu protichůdného profesního zájmu. Tak by například určitá společnost neměla hodnotit projekt, jehož se sama zúčastnila, nebo by auditor neměl provádět audit účetních závěrek, které předtím ověřoval. Při posuzování střetů zájmů a plnění povinnosti zřídit systémy pro odhalování a prevenci těchto střetů by se měla dodržovat zásada proporcionality. Vhodné pokyny k posuzování střetů zájmů by měly poskytnout další objasnění těm, kdo tyto situace posuzují na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, s cílem přispět k právní jistotě.

Článek 66 Článek 66 Nepovinné úkoly 1.Za účelem plnění nepovinných úkolů uvedených v čl. 64 odst. 2 písm. b) může evropský úřad: a) přijmout pověření svého ředitele od orgánů Unie, subjektů Unie a jiných evropských úřadů spolu s pověřením k výkonu pravomocí schvalující osoby ve vztahu k prostředkům zapsaným v oddíle rozpočtu týkajícím se daného orgánu Unie, subjektu Unie nebo jiného evropského úřadu;b) uzavírat ad hoc meziútvarové dohody s orgány Unie, subjekty Unie, jinými evropskými úřady nebo třetími stranami. 2.V případech uvedených v odst. 1 písm. a) stanoví orgány Unie, subjekty Unie a jiné evropské úřady meze a podmínky daného pověření. Pověření musí být schváleno v souladu se zřizovacím aktem daného evropského úřadu, zejména pokud jde o podmínky a způsoby pověření. 3.V případech uvedených v odst. 1 písm. b) přijme ředitel evropského úřadu v souladu se zřizovacím aktem zvláštní předpisy upravující plnění dotčených úkolů, náhradu vzniklých nákladů a vedení příslušných účetních záznamů. O výsledcích těchto účetních záznamů podává evropský úřad zprávu dotčeným orgánům Unie, subjektům Unie nebo jiným evropským úřadům.

(167) Aby bylo zajištěno, že neexistují protichůdné profesní zájmy, které by mohly ovlivnit způsobilost k plnění zakázky nezávislým, nestranným a objektivním způsobem, je nezbytné vyjasnit povinnosti veřejného zadavatele a zájemců nebo uchazečů. Na jedné straně by zájemci, uchazeči a případně subjekty, jejichž způsobilosti využívají, jakož i předpokládaní subdodavatelé měli prohlásit, že takové protichůdné zájmy neexistují, a na požádání poskytnout související informace. Na druhé straně by měl veřejný zadavatel posoudit existenci těchto protichůdných profesních zájmů v případě prohlášení nebo na základě dodatečných informací. Pokud jsou zjištěny takové protichůdné profesní zájmy, mělo by to vést k odmítnutí v udělovacím řízení.

Článek 67 Článek 67 Účetní záznamy evropských úřadů 1.Každý evropský úřad vede účetní záznamy o svých výdajích, které umožňují určit podíl služeb poskytovaných jednotlivým orgánům Unie, subjektům Unie nebo jiným evropským úřadům. Ředitel evropského úřadu přijme po schválení řídícím výborem kritéria pro tyto účetní záznamy. 2.Poznámky ke konkrétní rozpočtové položce, ve které jsou zapsány celkové prostředky každého evropského úřadu, ve vztahu k nimž byl v souladu s čl. 66 odst. 1 písm. a) pověřen výkonem pravomoci schvalující osoby, uvádějí odhad nákladů na služby poskytované uvedeným úřadem každému dotčenému orgánu Unie, subjektu Unie a jinému evropskému úřadu. Odhad je založen na účetních záznamech uvedených v odstavci 1 tohoto článku. 3.Každý evropský úřad, jenž byl v souladu s čl. 66 odst. 1 písm. a) pověřen výkonem pravomocí schvalující osoby, oznamuje dotčeným orgánům Unie, subjektům Unie a jiným evropským úřadům výsledky účetních záznamů uvedených v odstavci 1 tohoto článku. 4.Účetní záznamy jednotlivých evropských úřadů tvoří nedílnou součást účetní závěrky Unie v souladu s článkem 247. 5.Na návrh řídícího výboru dotčeného evropského úřadu může účetní Komise pověřit výkonem některých svých úkolů v souvislosti s výběrem příjmů a úhradou výdajů, které uskutečňuje přímo dotyčný evropský úřad, zaměstnance tohoto evropského úřadu. 6.Ke krytí hotovostních nároků evropského úřadu může Komise na návrh řídícího výboru otevírat jménem úřadu bankovní účty nebo poštovní žirové účty. Peněžní zůstatek za daný rok je na konci každého rozpočtového roku mezi dotyčným evropským úřadem a Komisí sesouhlasen a vypořádán.

(168) Konkurenceschopný a otevřený vnitřní trh by měl zajistit rovné podmínky a umožnit evropským i zahraničním hospodářským subjektům soutěžit na základě výkonnosti. Zahraniční subvence mohou narušit vnitřní trh a oslabit rovné podmínky v zadávacích řízeních, kde například hospodářské subjekty, které zakázku obdržely, měly prospěch ze zahraničních subvencí. Za účelem nápravy tohoto rizika stanovilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1 ). pravidla a postupy pro šetření zahraničních subvencí, které skutečně nebo potenciálně narušují vnitřní trh, a případně pro zajištění nápravy těchto narušení. Za účelem zajištění souladu mezi pravidly platnými pro členské státy a zadávacími řízeními podle tohoto nařízení by orgány Unie, instituce a výkonné agentury Unie měly obdobně uplatňovat stejná pravidla a postupy pro zahraniční subvence, které jsou stanoveny v nařízení (EU) 2022/2560.

Článek 68 Článek 68 Použitelnost na Zásobovací agenturu Euratomu

(169) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o procesní podrobnosti a související body týkající se předběžného přezkumu a hloubkového šetření veškerých zahraničních finančních příspěvků získaných v zadávacím řízení. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj). .

Článek 69 Článek 69 Výkonné agentury 1.Komise může v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003Nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002 , kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1 ). pověřit výkonné agentury, aby jejím jménem a na její odpovědnost prováděly určitý program nebo projekt Unie anebo část takového programu nebo projektu, včetně pilotních projektů a přípravných akcí a vynakládání správních výdajů. Výkonné agentury se zřizují rozhodnutím Komise a mají právní subjektivitu podle práva Unie. Dostávají roční příspěvek. 2.Ředitelé výkonných agentur jednají jako pověřené schvalující osoby, pokud jde o čerpání operačních prostředků na programy Unie, které zcela nebo zčásti řídí. 3.Řídící výbor výkonné agentury se může s Komisí dohodnout na tom, že účetní Komise jedná rovněž jako účetní dotyčné výkonné agentury. Řídící výbor může rovněž účetnímu Komise svěřit část úkolů účetního dotyčné výkonné agentury, přičemž přihlíží k analýze nákladů a přínosů. V obou případech musí být přijata opatření nezbytná k zamezení střetu zájmů.

(170) V souladu se směrnicí 2014/24/EU by mělo být možné, aby ověření, zda je určitý hospodářský subjekt vyloučen, uplatnění kritérií pro výběr a zadání veřejné zakázky a ověření souladu se zadávací dokumentací byla provedena v libovolném pořadí. Mělo by být tedy možné nabídku odmítnout na základě kritérií pro zadání veřejné zakázky, aniž by předtím proběhla kontrola daného uchazeče s ohledem na kritéria pro vyloučení nebo kritéria pro výběr.

7) plněním rozpočtu provádění činností souvisejících s řízením, monitorováním, kontrolou a auditem rozpočtových prostředků v souladu s metodami stanovenými v článku 62;

Článek 70 Článek 70 Subjekty zřízené Smlouvou o fungování EU a Smlouvou o Euratomu 1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 275 tohoto nařízení, jimiž doplní toto nařízení o rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené podle Smlouvy o fungování EU a Smlouvy o Euratomu, které mají právní subjektivitu a dostávají příspěvky z rozpočtu. 2.Rámcové finanční nařízení je založeno na zásadách a pravidlech stanovených v tomto nařízení, s přihlédnutím ke zvláštním rysům subjektů uvedených v odstavci 1. 3.Finanční pravidla subjektů uvedených v odstavci 1 se smějí odchýlit od rámcového finančního nařízení pouze tehdy, je-li to nezbytné pro jejich zvláštní potřeby, a s výhradou předchozího souhlasu Komise. 4.Evropský parlament uděluje subjektům uvedeným v odstavci 1 na doporučení Rady absolutorium za plnění rozpočtů. Subjekty uvedené v odstavci 1 plně spolupracují s orgány Unie zapojenými do postupů udělování absolutoria a v případě potřeby poskytnou veškeré další nezbytné informace, mimo jiné i prostřednictvím účasti na schůzích příslušných subjektů. 5.Interní auditor Komise vykonává vůči subjektům uvedeným v odstavci 1 stejné pravomoci jako vůči Komisi. 6.Nezávislý externí auditor ověří, zda jsou v roční účetní závěrce každého ze subjektů uvedených v odstavci 1 tohoto článku řádně zachyceny jeho příjmy, výdaje a finanční situace před konsolidací do konečné účetní závěrky Komise. Není-li v příslušném základním právním aktu stanoveno jinak, vypracuje Účetní dvůr o každém subjektu zvláštní výroční zprávu v souladu s požadavky čl. 287 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Při jejím vypracovávání vezme v úvahu auditní činnost nezávislého externího auditora a opatření přijatá na základě jeho zjištění. 7.Účetní dvůr nadále nese plnou odpovědnost za všechny aspekty nezávislých externích auditů uvedených v odstavci 6, včetně zjištění auditora uvedených ve zprávě.

(171) Veřejné zakázky by měly být zadávány podle kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky v souladu s článkem 67 směrnice 2014/24/EU.

Článek 71 Článek 71 Subjekty partnerství veřejného a soukromého sektoru

(172) V zájmu právní jistoty je nutné vyjasnit, že kritéria pro výběr jsou spojena výhradně s hodnocením zájemců nebo uchazečů a kritéria pro zadání se týkají výhradně hodnocení nabídek. Aby byla pravidla Unie pro zadávání veřejných zakázek uvedena do souladu se směrnicí 2014/24/EU, měli by mít veřejní zadavatelé rovněž možnost použít jako kritérium pro zadání organizaci, kvalifikaci a zkušenosti pracovníků přidělených k plnění zakázky, pokud mohou významně ovlivnit kvalitu plnění zakázky, a v důsledku toho i ekonomickou hodnotu nabídky. Veřejní zadavatelé, kteří využijí některého z těchto kritérií pro zadání, by měli vhodnými smluvními prostředky zajistit, aby pracovníci přidělení k plnění zakázky účinně splňovali stanovené normy kvality. Veřejní zadavatelé by měli udělit souhlas s jakoukoli náhradou těchto pracovníků a měli by ověřit, zda náhradní pracovníci poskytují rovnocennou úroveň kvality jako nahrazení pracovníci. Dále by mělo být zajištěno, aby v rámci kritérií pro výběr a zadání veřejné zakázky nedocházelo k překryvu a dvojímu vyhodnocování téhož prvku.

Článek 72 Článek 72 Oddělení funkcí 1.Funkce schvalující osoby a účetního jsou oddělené a vzájemně neslučitelné. 2.Jednotlivé orgány Unie poskytnou všem účastníkům finančních operací zdroje nezbytné k plnění jejich povinností a listinu s podrobným popisem jejich úkolů, práv a povinností.

(173) Aby se omezily časově náročné postupy a aby mohli veřejní zadavatelé plně využívat možností, které dynamické nákupní systémy nabízejí, je nezbytné zjednodušit pravidla upravující tyto systémy. Tyto systémy by zejména měly být provozovány formou užšího řízení, což umožní každému hospodářskému subjektu, který podá žádost o účast a splňuje kritéria pro vyloučení a výběr, účastnit se zadávacích řízení prováděných prostřednictvím dynamického nákupního systému po dobu jeho platnosti, která by neměla být omezena na čtyři roky. Nabídky mohou být rovněž předkládány ve formě elektronického katalogu, zejména pro běžně dostupné výrobky nebo služby obecně dostupné na trhu. Kromě toho by za účelem snížení administrativní zátěže mělo být u konkrétních zakázek v rámci dynamického nákupního systému upuštěno od požadavku jmenovat komisi pro otevírání obálek a hodnotící komisi.

Článek 73 Článek 73 Schvalující osoba 1.Každý orgán Unie vykonává povinnosti schvalující osoby. 2.Pro účely této hlavy se zaměstnancem rozumí osoba, na niž se vztahuje služební řád. 3.Každý orgán Unie v souladu s podmínkami svého jednacího řádu pověří plněním úkolů schvalující osoby zaměstnance na vhodné pozici. Ve svých vnitřních správních předpisech určí zaměstnance, které plněním těchto úkolů pověří, a stanoví rozsah pověření a to, zda mohou osoby pověřené plněním těchto úkolů dále pověřit jiné osoby. 4.Plněním úkolů schvalující osoby mohou být pověřeni nebo dále pověřeni pouze zaměstnanci. 5.Příslušná schvalující osoba jedná pouze v mezích stanovených v pověřovacím aktu nebo v aktu o dalším pověření. Příslušné schvalující osobě může být nápomocen jeden či více zaměstnanců, jejichž úkolem je uskutečňovat některé operace nezbytné pro plnění rozpočtu a poskytování finančních informací a informací o řízení na odpovědnost schvalující osoby. 6.Každý orgán Unie a každý subjekt Unie uvedený v článku 70 informuje Evropský parlament, Radu, Účetní dvůr a účetního Komise do dvou týdnů o jmenování a ukončení výkonu funkce pověřených schvalujících osob, interních auditorů a účetních a o veškerých vnitřních předpisech, které přijme s ohledem na finanční záležitosti. 7.Každý orgán Unie informuje Účetní dvůr o rozhodnutích o pověření podle článku 79 a o jmenování správců zálohových účtů podle článku 88.

(174) S ohledem na pokrok v digitalizaci zadávacích řízení by mělo být vyjasněno, že veřejné otevírání obálek v případě otevřených řízení lze organizovat na dálku prostřednictvím videokonferencí.

Článek 74 Článek 74 Pravomoci a povinnosti schvalující osoby 1.Schvalující osoba v dotčeném orgánu Unie odpovídá za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně podávání zpráv o výkonnosti, a za zajišťování jejich legality a správnosti a rovného zacházení s příjemci finančních prostředků. 2.Pro účely odstavce 1 tohoto článku pověřená schvalující osoba v souladu s článkem 36 a minimálními standardy přijatými jednotlivými orgány Unie a s náležitým ohledem na rizika spojená s prostředím řízení a povahou financovaných akcí zavede organizační strukturu a systémy vnitřní kontroly, které jsou vhodné pro plnění jejích úkolů. Vytvoření takové struktury a systémů vychází z komplexní analýzy rizik, která zohledňuje jejich nákladovou efektivnost a výkonnost. 3.K plnění výdajů přijímá příslušná schvalující osoba rozpočtové i právní závazky, potvrzuje výdaje, schvaluje platby a provádí předběžné úkony nezbytné pro čerpání prostředků. 4.K plnění příjmů sestavuje příslušná schvalující osoba odhady pohledávek, stanovuje inkasní nároky a vydává inkasní příkazy. Ve vhodných případech rozhodne o upuštění od stanovených inkasních nároků. 5.S cílem předcházet chybám a nesrovnalostem před schválením operací a snížit nebezpečí nedosažení cílů se u každé operace provede alespoň předběžná kontrola týkající se operativních a finančních hledisek operace, a to na základě víceleté kontrolní strategie, která přihlíží k rizikům. Jak je uvedeno v čl. 36 odst. 11, při předběžných kontrolách se případně využívají automatizované IT nástroje a jiné vznikající technologie. Četnost a hloubku předběžných kontrol určuje příslušná schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik s přihlédnutím k výsledkům předchozích kontrol a rizikům a hledisku nákladové efektivnosti. V případě pochybností si k potvrzení příslušných operací v rámci předběžné kontroly vyžádá doplňující informace nebo provede kontrolu na místě, aby získala přiměřenou jistotu. Operaci ověřují vždy jiní zaměstnanci než ti, kteří ji zahájili. Zaměstnanci, kteří operaci ověřují, nesmějí být podřízenými zaměstnanců, kteří ji zahájili. 6.Pověřená schvalující osoba může zavést následné kontroly, které mají odhalit a napravit chyby a nesrovnalosti operací po jejich schválení. V závislosti na riziku mohou být tyto kontroly prováděny na vzorku a přihlížejí k výsledkům předchozích kontrol, jakož i k nákladové efektivnosti a výkonnosti. Jak je uvedeno v čl. 36 odst. 11, při následných kontrolách se případně využívají automatizované IT nástroje a jiné vznikající technologie. Následné kontroly nesmějí provádět zaměstnanci odpovědní za předběžné kontroly. Zaměstnanci odpovědní za následné kontroly nesmějí být podřízeni zaměstnancům odpovědným za předběžné kontroly. Pravidla a podmínky pro provádění auditů příjemců grantů, včetně časových rámců, musí být jasné, důsledné a transparentní a příjemcům grantů se poskytnou při podpisu grantové dohody. 7.Příslušné schvalující osoby a zaměstnanci odpovědní za plnění rozpočtu musí mít nezbytné odborné znalosti. V každém orgánu Unie pověřená schvalující osoba zajišťuje, aby: a) dále pověřeným schvalujícím osobám a jejich zaměstnancům byly poskytovány pravidelně aktualizované a náležité informace a odborná příprava týkající se kontrolních standardů a metod a technik, jež byly pro tyto účely vyvinuty;b) byla v případě potřeby přijata opatření, která zajišťují účinné a efektivní fungování kontrolních systémů v souladu s odstavcem 2. 8.Pokud se zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost nadřízeného učinit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásadu řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, která tento zaměstnanec musí dodržovat, uvědomí o tom svého přímého nadřízeného. Učiní-li tak písemně, přímý nadřízený mu také odpoví písemně. Pokud přímý nadřízený nepřijme žádná opatření nebo potvrdí počáteční rozhodnutí či pokyny a pokud se zaměstnanec domnívá, že toto potvrzení není dostatečnou reakcí na jeho obavy, informuje o tom zaměstnanec písemně pověřenou schvalující osobu. Pokud tato osoba neodpoví v přiměřené lhůtě vzhledem k okolnostem daného případu, a v každém případě do jednoho měsíce, informuje zaměstnanec příslušný výbor uvedený v článku 145. V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, uvědomí zaměstnanec orgány a subjekty určené ve služebním řádu a v rozhodnutích orgánů Unie, jež se týkají podmínek interních šetření v souvislosti s předcházením podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, které poškozuje zájmy Unie. Smlouvy s externími auditory provádějícími audity finančního řízení Unie musí obsahovat povinnost externího auditora informovat pověřenou schvalující osobu o jakémkoli podezřelém protiprávním jednání, podvodu nebo korupci, které by mohly poškodit zájmy Unie. 9.Pověřená schvalující osoba podává svému orgánu Unie každoročně zprávu o plnění svých povinností ve formě výroční zprávy o činnosti, která obsahuje finanční informace a informace o řízení, včetně výsledků kontrol, a v níž tato osoba prohlásí, že není-li ve výhradách týkajících se vymezených oblastí příjmů a výdajů uvedeno jinak, má přiměřenou jistotu, že: a) údaje obsažené ve zprávě podávají věrný a poctivý obraz skutečnosti;b) zdroje vyčleněné na činnosti popsané ve zprávě byly použity ke stanovenému účelu a v souladu se zásadou řádného finančního řízení ac) zavedené kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací. Výroční zpráva o činnosti obsahuje informace o provedených operacích s odkazem na cíle a hlediska výkonnosti stanovené ve strategických plánech, rizika spojená s těmito operacemi, využití poskytnutých zdrojů a efektivnost a účinnost systémů vnitřní kontroly. Zahrnuje celkové posouzení nákladů a přínosů kontrol a informace o tom, do jaké míry schválené operační výdaje přispívají k dosažení strategických cílů Unie a vytvářejí přidanou hodnotu Unie. Komise vypracuje shrnutí výročních zpráv o činnosti za předchozí rok. Výroční zprávy o činnosti schvalujících osob a případně pověřených schvalujících osob orgánů Unie, evropských úřadů a subjektů Unie za každý rozpočtový rok se uveřejňují ve snadno dostupné formě na internetových stránkách příslušného orgánu Unie, evropského úřadu nebo subjektu Unie nejpozději 1. července následujícího rozpočtového roku, s náležitým ohledem na ochranu důvěrnosti a bezpečnosti. 10.Pověřená schvalující osoba zaznamenává za každý rozpočtový rok smlouvy na veřejné zakázky uzavřené na základě jednacích řízení podle bodu 11.1 písm. a) až f) a bodu 39 přílohy I. Pokud se poměr jednacích řízení k počtu řízení, jež zadala táž pověřená schvalující osoba, oproti minulým letům značně zvýší nebo pokud je tento poměr značně vyšší než průměr za daný orgán Unie, podá o tom příslušná schvalující osoba danému orgánu Unie zprávu, v níž uvede opatření přijatá ke zvrácení tohoto vývoje. Zprávu o jednacích řízeních zasílá každý orgán Unie Evropskému parlamentu a Radě. V případě Komise se tato zpráva přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v odstavci 9 tohoto článku.

(175) Za účelem zjednodušení a sladění s pravidly, jež platí pro zadávání veřejných zakázek orgány Unie na vlastní účet, by měla být v oblasti vnější činnosti zrušena povinnost uveřejnit seznam vybraných zájemců, kteří mají být vyzváni k podání nabídky, na internetových stránkách Komise.

Článek 75 Článek 75 Uchovávání podkladů schvalujícími osobami

(176) Zadávání veřejných zakázek Unie by mělo zajistit, aby byly finanční prostředky Unie využívány účinným, transparentním a vhodným způsobem, a současně snížit administrativní zátěž příjemců finančních prostředků Unie. V této souvislosti by mělo elektronické zadávání zakázek přispět k lepšímu využívání finančních prostředků Unie a ke zlepšení přístupu všech hospodářských subjektů k veřejným zakázkám. Všechny orgány Unie, které zadávají veřejné zakázky, by na svých internetových stránkách měly uveřejnit jasná pravidla týkající se pořizování, výdajů a monitorování, jakož i veškeré zadané veřejné zakázky včetně jejich hodnoty.

Článek 76 Článek 76 Pravomoci a povinnosti vedoucích delegací Unie 1.Pokud vedoucí delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 60 odst. 2, podléhají Komisi jako orgánu Unie odpovědnému za stanovení, výkon, sledování a hodnocení jejich úkolů a povinností jakožto dále pověřených schvalujících osob a úzce spolupracují s Komisí v zájmu náležitého vynakládání finančních prostředků s ohledem na zajištění zejména legality a správnosti finančních operací, dodržování zásady řádného finančního řízení při správě finančních prostředků a účinné ochrany finančních zájmů Unie. Při plnění úkolů v oblasti finančního řízení, kterými byli dále pověřeni, se na ně vztahují vnitřní předpisy Komise a statut Komise. Při plnění jejich úkolů jim mohou být nápomocni zaměstnanci Komise v delegacích Unie. Za tímto účelem přijmou vedoucí delegací Unie opatření nezbytná k tomu, aby zamezili jakékoli situaci, která by mohla ohrozit schopnost Komise dostát své odpovědnosti za plnění rozpočtu, kterým byli dále pověřeni, jakož i jakémukoli střetu priorit, který může mít vliv na plnění úkolů finančního řízení, kterými byli dále pověřeni. O jakékoli situaci nebo střetu priorit uvedených v druhém pododstavci, které vyvstanou, vedoucí delegací Unie neprodleně informují příslušné generální ředitele Komise a ESVČ. Tito generální ředitelé přijmou vhodná opatření k nápravě situace. 2.Pokud se vedoucí delegací Unie ocitnou v situaci uvedené v čl. 74 odst. 8, obrátí se na výbor uvedený v článku 145. V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Unie, uvědomí orgány a subjekty určené platnými právními předpisy. 3.Vedoucí delegací Unie jednající jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 60 odst. 2 podávají zprávu své pověřené schvalující osobě a ta ji zahrne do své výroční zprávy o činnosti podle čl. 74 odst. 9. Zprávy vedoucích delegací Unie obsahují informace o efektivnosti a účinnosti systémů vnitřní kontroly, které byly v jejich delegaci zavedeny, a o řízení operací, jimiž byli dále pověřeni, jakož i prohlášení o věrohodnosti uvedené v čl. 92 odst. 5 třetím pododstavci. Tyto zprávy se přikládají k výroční zprávě pověřené schvalující osoby o činnosti a zpřístupní se Evropskému parlamentu a Radě s náležitým ohledem na jejich případnou důvěrnou povahu. Vedoucí delegací Unie plně spolupracují s orgány Unie, které se účastní postupu udělování absolutoria, a poskytují jim podle potřeby nezbytné doplňující informace. V této souvislosti mohou být požádáni o účast na jednáních příslušných subjektů a být nápomocni příslušné pověřené schvalující osobě. Vedoucí delegací Unie jednající jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 60 odst. 2 zodpovědí jakékoli dotazy pověřené schvalující osoby Komise, ať již na žádost Komise samotné nebo, v souvislosti s udělováním absolutoria, na žádost Evropského parlamentu. Komise zajistí, aby k dalšímu pověřování vedoucích delegací Unie nedocházelo na úkor postupu udělování absolutoria podle článku 319 Smlouvy o fungování EU. 4.Odstavce 1, 2 a 3 se vztahují i na zástupce vedoucích delegací Unie, pokud po dobu nepřítomnosti vedoucích delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby.

(177) Při elektronickém zadávání zakázek by se elektronická výměna informací s účastníky měla v co největší míře opírat o stávající normy, jako je jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/7Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/7 ze dne 5. ledna 2016 , kterým se zavádí standardní formulář jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky (Úř. věst. L 3, 6.1.2016, s. 16 ). a elektronická fakturace v souladu se směrnicí 2014/55/EU.

Článek 77 Článek 77 Pravomoci a povinnosti účetního 1.Každý orgán Unie jmenuje účetního, který v daném orgánu odpovídá za: a) řádné provádění plateb, vybírání příjmů a inkaso stanovených pohledávek;b) přípravu a předkládání účetní závěrky v souladu s hlavou XIII;c) vedení účetnictví v souladu s články 82 a 84;d) stanovení účetních pravidel, postupů a účtové osnovy v souladu s články 80 až 84;e) stanovení a validaci účetních systémů a případně validaci systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytování nebo odůvodňování účetních údajů;f) správu pokladny. Pokud jde o úkoly uvedené v prvním pododstavci písm. e), je účetní zmocněn kdykoli ověřovat dodržování kritérií pro validaci. 2.Účetní ESVČ odpovídá pouze za oddíl rozpočtu týkající se ESVČ, který ESVČ plní. Účetní Komise nadále odpovídá za celý oddíl rozpočtu týkající se Komise, včetně účetních operací s prostředky, jejichž správou jsou dále pověřeni vedoucí delegací Unie. Účetní Komise jedná rovněž jako účetní ESVČ, pokud jde o plnění oddílu rozpočtu týkajícího se ESVČ.

(178) V každém řízení je nutno objasnit existenci fáze vyhlášení soutěže a hodnocení. Rozhodnutí o zadání veřejné zakázky by mělo vždy vycházet z hodnocení.

Článek 78 Článek 78 Jmenování účetního a ukončení výkonu funkce účetního 1.Každý orgán Unie jmenuje svého účetního z řad úředníků, kteří podléhají služebnímu řádu. Účetního vybírá orgán Unie na základě jeho zvláštní kvalifikace prokázané diplomy nebo rovnocennými odbornými zkušenostmi. 2.Dva nebo více orgánů či subjektů Unie mohou jmenovat téhož účetního. V tomto případě přijmou nezbytná opatření proti střetu zájmů. 3.V případě ukončení výkonu funkce účetního je bezodkladně vypracována předvaha. 4.Účetní, který ukončuje výkon své funkce, nebo není-li to možné, jiný úředník ze stejného útvaru zašle předvahu spolu s předávací zprávou novému účetnímu. Nový účetní předvahu do jednoho měsíce ode dne jejího zaslání podepíše za účelem udělení svého souhlasu a přitom k ní může vznést výhrady. Předávací zpráva uvádí výsledek předvahy a všechny vznesené výhrady.

(179) Zájemci a uchazeči by v okamžiku, kdy je jim oznámen výsledek řízení, měli být vyrozuměni o důvodech přijetí daného rozhodnutí a měli by obdržet podrobné odůvodnění, jež bude vycházet z obsahu hodnotící zprávy.

Článek 79 Článek 79 Pověření výkonem pravomocí účetního

(180) Je vhodné upřesnit, že na žádost by měly být neúspěšným uchazečům, kteří podali nabídky splňující požadavky, sděleny informace o vlastnostech a relativních výhodách přijaté nabídky. Neúspěšní uchazeči by měli na žádost obdržet dodatečné informace i v případě, že kvůli vybranému pořadí kritérií nebyl ověřen soulad jejich nabídky. Je třeba rovněž objasnit, že uchazeči, kteří byli odmítnuti, by k těmto informacím neměli mít přístup.

8) rozpočtovým závazkem operace, jíž příslušná schvalující osoba vyhrazuje rozpočtové prostředky potřebné k pokrytí následných plateb sloužících ke splnění právních závazků;

Článek 80 Článek 80 Účetní pravidla 1.Účetní pravidla uplatňovaná orgány Unie, evropskými úřady a subjekty Unie uvedenými v kapitole 3 oddíle 2 této hlavy musí být založena na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor. Tato pravidla přijímá účetní Komise po konzultaci s účetními ostatních orgánů Unie, evropských úřadů a subjektů Unie. 2.Od standardů uvedených v odstavci 1 se účetní může odchýlit, považuje-li to za nezbytné k zajištění poctivého obrazu aktiv a pasiv, nákladů, výnosů a peněžních toků. Jestliže se určité účetní pravidlo od uvedených standardů významně odchýlí, uvede se tato skutečnost spolu s odůvodněním v příloze k finančním výkazům. 3.Účetní pravidla uvedená v odstavci 1 stanoví strukturu a obsah finančních výkazů a účetní zásady, na nichž je účetnictví založeno. 4.Zprávy o plnění rozpočtu uvedené v článku 247 se řídí rozpočtovými zásadami stanovenými v tomto nařízení. Umožňují podrobně sledovat plnění rozpočtu. Tyto zprávy zaznamenávají veškeré příjmové a výdajové operace stanovené v této hlavě a podávají o nich poctivý obraz.

(181) V případě rámcových smluv s obnovením soutěže by neměla existovat povinnost sdělit neúspěšným uchazečům informace o vlastnostech a relativních výhodách přijaté nabídky, protože pokud by strany téže rámcové smlouvy získaly takovéto informace pokaždé při obnovení soutěže, mohlo by to ohrozit spravedlivou soutěž mezi nimi.

Článek 81 Článek 81 Organizace účetního systému 1.Účetní každého orgánu nebo subjektu Unie sestaví a aktualizuje dokumentaci, jež popisuje organizaci účetního systému a účetní postupy jeho orgánu či subjektu Unie. 2.Příjmy a výdaje se zaznamenávají v počítačovém systému v závislosti na hospodářské povaze operace buď jako běžné příjmy nebo výdaje, nebo jako kapitál.

(182) Veřejný zadavatel by měl mít možnost zadávací řízení zrušit nebo částečně zrušit, v případě řízení zadávaných po částech nebo zadávání veřejných zakázek z více zdrojů, před podpisem smlouvy, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na odškodnění. Tím by neměly být dotčeny případy, kdy veřejný zadavatel jednal takovým způsobem, že je možné povolat ho v souladu s obecnými zásadami práva Unie k odpovědnosti za škody.

Článek 82 Článek 82 Vedení účetnictví 1.Účetní Komise odpovídá za stanovení harmonizovaných účtových osnov, které používají orgány Unie, evropské úřady a subjekty Unie uvedené v kapitole 3 oddíle 2 této hlavy. 2.Účetní získávají od schvalujících osob veškeré informace, které jsou nezbytné k sestavování účetních závěrek poskytujících poctivý obraz finanční situace orgánů Unie a plnění rozpočtu. Schvalující osoby zaručují spolehlivost poskytovaných informací. 3.Než orgán Unie nebo subjekt Unie uvedený v článku 70 přijme účetní závěrku, účetní ji nejprve schválí, čímž osvědčí, že účetní závěrka s přiměřenou jistotou poskytuje poctivý obraz finanční situace tohoto orgánu nebo subjektu. K tomuto účelu účetní ověří, že účetní závěrka byla zpracována v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 80 a účetními postupy uvedenými v čl. 77 odst. 1 prvním pododstavci písm. d) a že do ní byly zaznamenány veškeré příjmy a výdaje. 4.Pověřená schvalující osoba předává účetnímu v souladu s pravidly, jež přijal, finanční informace a informace o řízení, jež jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů. Schvalující osoba účetnímu pravidelně a alespoň pro účely uzávěrky účtů sděluje relevantní finanční údaje ke svěřenským bankovním účtům, tak aby použití finančních prostředků Unie bylo možno zachytit v účetní závěrce Unie. Schvalující osoby nadále plně odpovídají za řádné využívání finančních prostředků, které spravují, za legalitu a správnost výdajů uskutečněných v jejich pravomoci a za úplnost a přesnost údajů předaných účetnímu. 5.Příslušná schvalující osoba informuje účetního o vývoji či podstatných změnách systému finančního řízení, inventárního systému a systému oceňování aktiv a pasiv, pokud jsou z daného systému přebírány údaje do účetnictví daného orgánu Unie nebo pokud tento systém slouží k dokládání těchto údajů, tak aby účetní mohl ověřit, zda jsou dodržena kritéria pro validaci tohoto systému. Účetní může již validovaný systém finančního řízení kdykoliv přezkoumat a může požádat, aby příslušná schvalující osoba sestavila akční plán s cílem napravit v přiměřené lhůtě případné nedostatky. Schvalující osoba odpovídá za úplnost informací předaných účetnímu. 6.Účetní má pravomoc obdržené informace zkontrolovat a provést jakoukoli další kontrolu, kterou považuje za nezbytnou ke schválení účetní závěrky. V případě potřeby vznese účetní výhrady a přesně vysvětlí jejich povahu a rozsah. 7.Účetní systém orgánu Unie slouží k organizaci rozpočtových a finančních informací tak, aby bylo možné vkládat, třídit a zaznamenávat číselné údaje. 8.Účetní systém je tvořen obecnými a rozpočtovými účty. Tyto účty jsou vedeny v eurech a za kalendářní rok. 9.Pověřená schvalující osoba může rovněž vést podrobné provozní účty. 10.Účetní podklady a podklady, jež slouží k přípravě účetní závěrky uvedené v článku 247, jsou uchovávány po dobu alespoň pěti let ode dne, kdy Evropský parlament udělí absolutorium za rozpočtový rok, k němuž se vztahují. Podklady k operacím, jež dosud nejsou uzavřeny s konečnou platností, jsou však uchovávány do konce roku, jenž následuje po roce, kdy jsou tyto operace uzavřeny. Na uchovávání provozních údajů se použije článek 4 nařízení (EU) 2018/1725. Jednotlivé orgány Unie rozhodnou, ve kterém útvaru mají být podklady uchovávány.

(183) Zadávání veřejných zakázek z více zdrojů by mělo být povoleno v řádně odůvodněných případech, zejména s cílem zabránit nadměrnému spoléhání se na jediného poskytovatele, pokud jde o kritické vybavení a služby, s přihlédnutím k cílům technologické nezávislosti a kontinuity služeb.

Článek 83 Článek 83 Obsah a vedení rozpočtových účtů 1.Rozpočtové účty k jednotlivým úrovním členění rozpočtu uvádějí: a) v případě výdajů:i) prostředky schválené v rozpočtu, včetně prostředků zapsaných v opravných rozpočtech, prostředky přenesené, prostředky, jež jsou k dispozici v důsledku výběru účelově vázaných příjmů, převody prostředků a celkovou výši prostředků, které jsou k dispozici;ii) prostředky na závazky a prostředky na platby rozpočtového roku; b) v případě příjmů:i) odhady zapsané v rozpočtu, včetně odhadů zapsaných v opravných rozpočtech, účelově vázané příjmy a celkovou výši odhadovaných příjmů;ii) inkasní nároky stanovené a částky inkasované za rozpočtový rok; c) závazky, které zbývá zaplatit, a příjmy, které zbývá inkasovat, jež byly přeneseny z předchozích rozpočtových let. Prostředky na závazky a prostředky na platby podle prvního pododstavce písm. a) jsou zapisovány a vykazovány odděleně. 2.Rozpočtové účty umožňují sledovat odděleně: a) použití přenesených prostředků a prostředků na daný rozpočtový rok;b) vyrovnání zbývajících závazků. Částky, jež zbývá inkasovat z předchozích rozpočtových let, jsou na straně příjmů vykazovány odděleně.

(184) Stejně jako v případě směrnice 2014/24/EU je třeba upřesnit podmínky, za nichž lze provést ve smlouvě na veřejnou zakázku změny během jejího plnění, aniž by muselo být zahájeno nové zadávací řízení. To by zejména nemělo být požadováno v případech, jako jsou administrativní změny, univerzální právní nástupnictví a uplatňování jasných a jednoznačných ustanovení o změnách nebo opčních práv, kdy se minimální požadavky původního řízení nemění. Nové zadávací řízení by mělo být vyžadováno v případě podstatných změn původní veřejné zakázky, zejména budou-li se týkat rozsahu a obsahu vzájemných práv a povinností smluvních stran, včetně ve vztahu k rozdělení práv duševního vlastnictví. Tyto změny ukazují na záměr smluvních stran znovu jednat o podstatných podmínkách veřejné zakázky, a to zejména v případě, kdy by změny podmínek mohly mít dopad na výsledek řízení, pokud by byly součástí původního řízení.

Článek 84 Článek 84 Obecné účty 1.Obecné účty zachycují v chronologickém pořadí s využitím metody podvojného účetnictví všechny události a operace, které ovlivňují hospodářskou a finanční situaci a aktiva a pasiva orgánů a subjektů Unie uvedených v kapitole 3 oddíle 2 této hlavy. 2.Zůstatky účtů a pohyby na obecných účtech se zapisují do účetních knih. 3.Každý účetní zápis, včetně oprav v účetních záznamech, se provádí na základě podkladů, na které odkazuje. 4.Účetní systém musí umožnit při kontrole bez potíží vyhledat všechny účetní zápisy.

(185) Ze získaných zkušeností vyplývá, že je nezbytné vyjasnit, ve kterých případech se má za to, že se změnou mění předmět veřejné zakázky.

Článek 85 Článek 85 Bankovní účty 1.Pro účely správy pokladny může účetní jménem orgánu Unie otevřít nebo nechat otevřít účty u finančních institucí nebo národních centrálních bank. Účetní odpovídá rovněž za rušení těchto účtů nebo za to, aby bylo jejich zrušení zajištěno. 2.Podmínky pro otevírání, vedení a používání bankovních účtů v závislosti na požadavcích vnitřní kontroly stanoví, že šeky, bankovní převodní příkazy a všechny další bankovní operace musí podepsat jeden nebo více řádně zmocněných zaměstnanců. Instrukce vystavené ručně mimo elektronický systém musí podepsat alespoň dva řádně zmocnění zaměstnanci, nebo účetní. 3.Při provádění programu nebo akce mohou být jménem Komise otevřeny svěřenské účty, aby je mohl spravovat subjekt podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodů ii), iii), v) nebo vi). Za otevření těchto účtů odpovídá schvalující osoba pověřená prováděním programu nebo akce, se souhlasem účetního Komise. Za správu těchto bankovních účtů odpovídá schvalující osoba. 4.Účetní Komise stanoví pravidla pro otevírání, správu, uzavírání a používání svěřenských účtů.

(186) Je nezbytné upravit možnost požadovat v případě stavebních prací, dodávek a složitých služeb záruku za splnění, tak aby bylo zaručeno plnění podstatných smluvních povinností a aby bylo zajištěno řádné plnění po celou dobu trvání smlouvy na veřejnou zakázku. Je rovněž nezbytné upravit možnost požadovat záruku za uvolnění zádržného, která bude pokrývat období odpovědnosti za veřejnou zakázku, a to v souladu s běžnou praxí v dotčených odvětvích.

Článek 86 Článek 86 Správa pokladny 1.Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, spravovat peníze a ekvivalenty peněz je oprávněn výhradně účetní. Účetní odpovídá za jejich úschovu. 2.Účetní zajišťuje, aby měl jeho orgán Unie k dispozici dostatečné finanční prostředky na pokrytí peněžních potřeb, jež vyplývají z plnění rozpočtu, v platném regulačním rámci, a zavede postupy, které zajišťují, aby žádný z účtů otevřených v souladu s čl. 85 odst. 1 nevykazoval záporný zůstatek. 3.Platby jsou uskutečňovány bankovním převodem nebo šekem nebo – v případě, že to účetní výslovně povolí, – kreditní kartou, debetní kartou, prostřednictvím elektronické peněženky, přímým inkasem nebo jiným platebním prostředkem v souladu s pravidly stanovenými účetním. Před přijetím závazku vůči třetí osobě potvrdí schvalující osoba totožnost příjemce platby, zjistí jeho právní postavení a platební údaje a zaznamená je do společného souboru orgánu Unie, za který účetní odpovídá. Účetní může uskutečňovat platby pouze v případě, že byly do společného souboru orgánu Unie, za který odpovídá, předem zapsáno právní postavení příjemce platby a jeho platební údaje. Schvalující osoby informují účetního o všech změnách právního postavení a platebních údajů, jež jim sdělí příjemce platby, a před schválením platby ověřují platnost těchto údajů.

(187) Za účelem určení příslušných finančních limitů a řízení je třeba vyjasnit, zda jsou orgány Unie, výkonné agentury a subjekty Unie považovány za veřejné zadavatele. Za veřejné zadavatele by neměly být považovány, pokud provádějí nákup u centrálního zadavatele. Kromě toho orgány Unie tvoří jediný právní subjekt a jejich útvary mezi sebou nemohou uzavírat smlouvy, nýbrž pouze meziútvarové dohody.

Článek 87 Článek 87 Inventární soupis majetku 1.Orgány a subjekty Unie uvedené v kapitole 3 oddíle 2 této hlavy vedou v souladu se vzorem sestaveným účetním Komise inventární soupisy množství a hodnot veškerého hmotného, nehmotného a finančního majetku Unie. Ověřují rovněž, zda zápisy v jejich inventárních soupisech odpovídají skutečnosti. Do inventárního soupisu se zapisuje a na účty dlouhodobých aktiv se zaznamenává veškerý nabytý majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, který není klasifikován jako drobný hmotný majetek a jehož pořizovací cena nebo výrobní náklady přesahují limit, jejž stanoví účetní postupy uvedené v článku 77. 2.Prodej hmotného majetku Unie se vhodným způsobem vyhlašuje. 3.Orgány a subjekty Unie uvedené v kapitole 3 oddíle 2 této hlavy přijmou předpisy, jimiž se bude řídit uchovávání majetku vykazovaného v jejich inventárních soupisech, a rozhodnou, který správní útvar bude odpovídat za inventární systém.

(188) Je vhodné odkázat v tomto nařízení na finanční limity, jež směrnice 2014/24/EU stanoví pro stavební práce a pro dodávky a služby a směrnice 2014/23/EU pro koncese. Úprava těchto finančních limitů, jak je stanovena ve směrnicích 2014/24/EU a 2014/23/EU, by tedy měla být přímo použitelná na zadávání veřejných zakázek a koncese podle tohoto nařízení.

Článek 88 Článek 88 Zřízení zálohových účtů 1.Zálohový účet se zřizuje a jeho správce je jmenován rozhodnutím účetního orgánu Unie, v němž jsou upřesněny účetní podmínky pro vedení a používání zálohového účtu. 2.Pro úhradu výdajů lze v případě, je-li vzhledem k omezené výši dotčených částek fakticky nemožné nebo neefektivní uskutečňovat platební operace v souladu s obecnými pravidly pro výdajové operace, zřídit zálohové účty. Maximální částku, kterou může správce zálohových účtů zaplatit v takových případech, stanoví účetní pro každý druh výdajů v rozhodnutí uvedeném v odstavci 1. Zálohové účty mohou být rovněž zřízeny pro vybírání příjmů. V oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci lze zálohové účty využívat bez omezení částky po určenou dobu a poté, co bylo podáno řádné zdůvodnění, při dodržení výše prostředků na platby schválených Evropským parlamentem a Radou pro příslušnou rozpočtovou položku pro běžný rozpočtový rok a v souladu s vnitřními předpisy Komise. V delegacích Unie mohou být zálohové účty používány rovněž k provádění plateb v souladu s obecnými pravidly pro výdajové operace ve výši omezené na 60000 EUR na každou výdajovou položku, je-li to efektivní a účinné vzhledem k místním požadavkům. Pokud jsou potřebné k úhradě výdajů jak z oddílu rozpočtu, který se týká Komise, tak z oddílu, který se týká ESVČ, jsou vedeny jako oddělené zálohové účty.

(189) Udělování koncesí by mělo být zjednodušeno uplatňováním finančních limitů stanovených ve směrnici 2014/23/EU na koncese.

Článek 89 Článek 89 Správa zálohových účtů 1.Správci zálohových účtů jsou vybíráni z řad úředníků nebo, v případě potřeby a pouze v řádně odůvodněných případech, z řad ostatních zaměstnanců nebo, v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitřních předpisech Komise, ze zaměstnanců Komise působících v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci, pokud jejich pracovní smlouvy zaručují rovnocennou úroveň ochrany z hlediska odpovědnosti, jaká se vztahuje na zaměstnance podle článku 95. 2.Finanční prostředky na zálohové účty se poskytují pod dohledem účetního dotčeného orgánu Unie a jejich vedením jsou pověřeni správci zálohových účtů. 3.Poté, co je platba provedena, následuje formální rozhodnutí o konečném potvrzení nebo platební příkaz, které podepíše příslušná schvalující osoba. Zálohové operace prováděné mimo obecná pravidla pro výdajové operace vypořádává schvalující osoba do konce následujícího měsíce, tak aby bylo možno účetní zůstatek sesouhlasit se zůstatkem na bankovním účtu. 4.Účetní dohlíží na existenci finančních prostředků, jež byly přiděleny správcům zálohových účtů, ověřuje vedení účetnictví a kontroluje, zda jsou zálohové operace zúčtovávány ve stanovených lhůtách.

(190) Pro účely harmonizace a zjednodušení by měly být standardní postupy pro zadávání veřejných zakázek používány rovněž na druhy nákupů, jež upravuje zjednodušený režim pro veřejné zakázky na sociální a jiné zvláštní služby podle článku 74 směrnice 2014/24/EU. Finanční limit pro nákupy realizované ve zjednodušeném režimu by tudíž měl být sladěn s finančním limitem pro veřejné zakázky na služby.

9) rozpočtovou zárukou nástroj, jehož prostřednictvím Unie podporuje program akcí přijetím neodvolatelné a bezpodmínečné finanční povinnosti v rozpočtu, který lze využít v případě, že se během provádění programu vyskytne určitá konkrétní událost, a který zůstává platný po dobu splatnosti závazků přijatých v rámci podporovaného programu;

Článek 90 Článek 90 Odnětí pověření uděleného účastníkům finančních operací a jejich zbavení funkcí 1.Příslušným schvalujícím osobám může orgán, který je jmenoval, kdykoli dočasně nebo s konečnou platností pověření nebo další pověření odejmout. 2.Účetní nebo správci zálohových účtů nebo oba může orgán, který je jmenoval, kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbavit funkcí. 3.Odstavci 1 a 2 nejsou dotčena případná disciplinární opatření přijatá vůči účastníkům finančních operací, kteří jsou v těchto odstavcích uvedeni.

(191) V zájmu lepšího přizpůsobení zadávacích řízení tržním podmínkám mimo Unii by toto nařízení mělo obsahovat zvláštní ustanovení, podle nichž delegace Unie zadávají veřejné zakázky na vlastní účet ve třetích zemích. Je proto vhodné přezkoumat finanční limity pro zadávání veřejných zakázek používané delegacemi Unie ve třetích zemích a uvést je do souladu s limity používanými pro zadávání zakázek v oblasti vnější činnosti.

Článek 91 Článek 91 Odpovědnost účastníků finančních operací za protiprávní jednání, podvod nebo korupci 1.Touto kapitolou není dotčena trestní odpovědnost, kterou mají účastníci finančních operací uvedení v článku 90 za podmínek stanovených použitelným vnitrostátním právem a platnými předpisy týkajícími se ochrany finančních zájmů Unie a boje proti korupci úředníků Unie a úředníků členských států. 2.Aniž jsou dotčeny články 92, 94 a 95 tohoto nařízení, nese každá příslušná schvalující osoba, účetní či správce zálohových účtů disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem nebo v případě zaměstnanců Komise působících v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci uvedených v čl. 89 odst. 1 tohoto nařízení za podmínek stanovených v jejich pracovních smlouvách. V případě jakéhokoli protiprávního jednání, podvodu nebo korupce, které mohou poškodit zájmy Unie, je věc předložena orgánům a subjektům určeným platnými právními předpisy, zejména OLAFu.

(192) Je nutno vyjasnit podmínky, za nichž se použije odkladná lhůta, jež má být dodržena před podpisem smlouvy o veřejné zakázce nebo rámcové smlouvy.

Článek 92 Článek 92 Pravidla vztahující se na schvalující osoby 1.Příslušná schvalující osoba nese finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem. 2.Finanční odpovědnost se uplatní zejména v případě, kdy příslušná schvalující osoba úmyslně nebo z hrubé nedbalosti: a) stanoví inkasní nárok, vydá inkasní příkaz, přidělí výdaj na závazek nebo podepíše platební příkaz v rozporu s tímto nařízením;b) opomene vystavit doklad o stanovení pohledávky nebo opomene vydat inkasní příkaz nebo zdrží jeho vydání nebo zdrží vydání platebního příkazu a tím způsobí soukromoprávní odpovědnost orgánu Unie vůči třetím osobám. 3.Pokud se pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba domnívá, že závazný pokyn, který obdržela, je nesprávný nebo odporuje zásadě řádného finančního řízení, zejména z toho důvodu, že nemůže být vykonán v mezích jí svěřených zdrojů, uvědomí o této skutečnosti písemně orgán, který ji pověřil nebo dále pověřil. Pokud je tento pokyn písemně potvrzen a toto potvrzení je doručeno včas a je dostatečně jasné v tom smyslu, že výslovně odkazuje na body, které Stejný postup se použije i v případech, kdy se schvalující osoba domnívá, že rozhodnutí, které má učinit, vykazuje nesrovnalost nebo je v rozporu se zásadou řádného finančního řízení, nebo kdy se schvalující osoba v průběhu plnění jí uloženého závazného pokynu dozví, že by okolnosti případu mohly takovou situaci způsobit. Pokyny, jež byly potvrzeny za okolností uvedených v tomto odstavci, příslušná pověřená schvalující osoba zaznamená a uvede ve své výroční zprávě o činnosti. 4.V případě dalšího pověření uvnitř útvaru zůstává pověřená schvalující osoba odpovědná za efektivnost a účinnost zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly a za výběr dále pověřené schvalující osoby. 5.V případě dalšího pověření vedoucích delegací Unie a jejich zástupců je pověřená schvalující osoba odpovědná za vymezení zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly, jakož i jejich efektivnost a účinnost. Vedoucí delegací Unie odpovídají za náležité nastavení a fungování těchto systémů podle pokynů pověřené schvalující osoby, za správu finančních prostředků a za operace, které v mezích své odpovědnosti při vedení delegace Unie provádějí. Před tím, než se ujmou funkce, absolvují zvláštní školení zaměřené na úkoly a povinnosti schvalujících osob a plnění rozpočtu. Vedoucí delegací Unie podávají v souladu s čl. 76 odst. 3 zprávu o plnění svých povinností podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Vedoucí delegací Unie podávají pověřené schvalující osobě Komise každý rok prohlášení o věrohodnosti vnitřních systémů řízení a kontroly zavedených v jejich delegacích a o řízení operací, jímž byli dále pověřeni, a o jeho výsledcích, tak aby mohla schvalující osoba vypracovat prohlášení uvedené v čl. 74 odst. 9. Tento odstavec se vztahuje i na zástupce vedoucích delegací Unie, pokud po dobu nepřítomnosti vedoucích delegací Unie jednají jako dále pověřené schvalující osoby.

(193) Pravidla vztahující se na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti by měla být v souladu se zásadami stanovenými ve směrnicích 2014/23/EU a 2014/24/EU.

Článek 93 Článek 93 Řešení finančních nesrovnalostí na straně zaměstnance 1.Aniž jsou dotčeny pravomoci OLAFu a správní samostatnost orgánů Unie, subjektů Unie, evropských úřadů nebo subjektů nebo osob pověřených prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU ve vztahu k jejich zaměstnancům a s náležitým přihlédnutím k ochraně oznamovatelů, předloží jakékoli porušení tohoto nařízení nebo jiného předpisu týkajícího se finančního řízení nebo ověřování operací, jež bylo způsobeno jednáním či opomenutím zaměstnance, výboru uvedenému v článku 145 k získání stanoviska: a) orgán oprávněný ke jmenování, který je pověřen disciplinárními záležitostmi;b) příslušná schvalující osoba, včetně vedoucích delegací Unie a jejich zástupců v době jejich nepřítomnosti, kteří jednají jako dále pověřené schvalující osoby v souladu s čl. 60 odst. 2. Pokud výbor uvědomí přímo zaměstnanec, předá výbor spis orgánu oprávněnému ke jmenování nebo dotčenému orgánu Unie, subjektu Unie, evropskému úřadu nebo subjektu či osobě a daného zaměstnance o této skutečnosti uvědomí. Orgán oprávněný ke jmenování může výbor požádat o stanovisko k případu. 2.K žádosti o stanovisko výboru podle odst. 1 prvního pododstavce se přiloží popis skutečností a jednání či opomenutí, jež má výbor posoudit, jakož i příslušné podklady, včetně protokolů o případném šetření, jež bylo provedeno. Je-li to možné, jsou informace prezentovány v anonymizované podobě. Předtím, než žádost nebo jakékoli dodatečné informace předloží výboru, vyrozumí orgán oprávněný ke jmenování nebo případně schvalující osoba dotyčného zaměstnance o podkladech uvedených v prvním pododstavci, pokud toto vyrozumění závažným způsobem nenarušuje průběh dalších šetření, a poskytne mu příležitost se vyjádřit. 3.V případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku je výbor podle článku 145 oprávněn na základě skutečností, které mu byly předloženy podle odstavce 2 tohoto článku, a případných dalších obdržených informací posoudit, zda došlo k finanční nesrovnalosti. Na základě tohoto stanoviska výboru rozhodne dotčený orgán Unie, subjekt Unie, evropský úřad nebo subjekt či osoba o vhodných navazujících opatřeních v souladu se služebním řádem. Pokud výbor odhalí systémové problémy, vydá schvalující osobě a pověřené schvalující osobě, není-li tato dotyčným zaměstnancem, a internímu auditorovi doporučení. 4.Pokud výbor vydává stanovisko uvedené v odstavci 1 tohoto článku, musí být složen z členů uvedených v čl. 145 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) a b), a z těchto dalších členů, při jejichž jmenování se zohlední nutnost zabránit střetu zájmů: a) zástupce orgánu oprávněného ke jmenování, který je pověřen disciplinárními záležitostmi v dotčeném orgánu Unie, subjektu Unie, evropském úřadu nebo subjektu či osobě v případě uvedeném v odst. 1 písm. a), nebo zástupce odpovědné schvalující osoby v případě uvedeném v odst. 1 prvním pododstavci písm. b);b) člena jmenovaného Výborem zaměstnanců dotčeného orgánu Unie, subjektu Unie, evropského úřadu nebo subjektu či osoby;c) člena právní služby orgánu Unie, který dotčeného zaměstnance zaměstnává. Pokud výbor vydá stanovisko uvedené v odstavci 1, je určeno orgánu oprávněnému ke jmenování v dotyčném orgánu Unie, subjektu Unie, evropském úřadu nebo subjektu či osobě. 5.Výbor nemá vyšetřovací pravomoci. Orgán Unie, subjekt Unie, evropský úřad nebo subjekt či osoba s výborem spolupracují s cílem zajistit, aby měl veškeré informace, které jsou nezbytné pro vydání stanoviska. 6.Dospěje-li výbor k závěru, že daný případ spadá do pravomoci OLAFu, předá v souladu s odstavcem 1 spis bezodkladně orgánu oprávněnému ke jmenování a OLAF o tom neprodleně uvědomí. 7.Členské státy plně podporují Unii při vyvozování důsledků z odpovědnosti dočasných zaměstnanců podle článku 22 služebního řádu, na něž se vztahuje čl. 2 písm. e) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie.

(194) Pravidla pro přístup k zadávání veřejných zakázek platná jak v době podání nabídky, tak v průběhu plnění zakázky by měla zahrnovat podmínky stanovené v prováděcích aktech (opatření nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek) přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1031Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1031 ze dne 23. června 2022 o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb třetích zemí na trhy Unie s veřejnými zakázkami a koncesemi a o postupech na podporu jednání o přístupu hospodářských subjektů, zboží a služeb Unie na trhy třetích zemí s veřejnými zakázkami a koncesemi (nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek) (Úř. věst. L 173, 30.6.2022, s. 1 ). , jakož i příslušné povinnosti pro úspěšné uchazeče stanovené v uvedeném nařízení.

Článek 94 Článek 94 Pravidla vztahující se na účetní

(195) V zájmu snížení složitosti, zefektivnění stávajících pravidel a lepší srozumitelnosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek je třeba přeskupit obecná ustanovení o zadávání veřejných zakázek a zvláštní ustanovení použitelná na zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti a odstranit zbytečná opakování a křížové odkazy.

Článek 95 Článek 95 Pravidla vztahující se na správce zálohových účtů

(196) Je nutno vyjasnit, které hospodářské subjekty mají v závislosti na místě svého usazení přístup k zadávání veřejných zakázek podle tohoto nařízení, a výslovně upravit možnost, aby tento přístup měly též mezinárodní organizace.

Článek 96 Článek 96 Vlastní zdroje 1.Odhady příjmů složených z vlastních zdrojů uvedených v rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 se do rozpočtu zapisují v eurech. Odpovídající vlastní zdroje se poskytují v souladu s nařízeními (EU, Euratom) č. 609/2014 a (EU, Euratom) 2021/770. 2.Schvalující osoba vypracuje předběžný plán, který stanoví termíny, v nichž mají být vlastní zdroje vymezené v rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 poskytnuty Komisi. Vlastní zdroje jsou stanovovány a inkasovány v souladu s pravidly, jež jsou přijata na základě uvedeného rozhodnutí. Pro účely účetnictví vydá schvalující osoba inkasní příkaz za účelem připsání prostředků na účet vlastních zdrojů nebo čerpání z tohoto účtu podle nařízení (EU, Euratom) č. 609/2014 a (EU, Euratom) 2021/770.

(197) V řádně odůvodněných případech, kdy má být veřejná zakázka zadána delegací Unie ve třetí zemi nebo výlučně v zájmu delegace Unie ve třetí zemi, by příslušná schvalující osoba měla mít možnost otevřít přístup k zadávacímu řízení fyzickým nebo právnickým osobám usazeným ve třetí zemi, která nemá zvláštní dohodu s Unií v oblasti zadávání zakázek. Tato flexibilita by měla být zajištěna zejména v případech, kdy neexistují žádné fyzické nebo právnické osoby usazené v zemích, které mají přístup k zadávání veřejných zakázek na základě zvláštní dohody s Unií v oblasti zadávání zakázek, jež mohou zajistit požadované stavební práce, dodávky nebo služby.

Článek 97 Článek 97 Odhady pohledávek 1.Jakmile má příslušná schvalující osoba dostatečné a spolehlivé informace k opatření nebo situaci, z nichž může Unii vzniknout pohledávka, provede odhad této pohledávky. 2.Příslušná schvalující osoba upraví odhad pohledávky, jakmile se dozví o skutečnosti, která mění opatření nebo situaci, na jejichž základě byl odhad proveden. Při vystavení inkasního příkazu na základě opatření či situace, která vedla k odhadu pohledávky, příslušná schvalující osoba tento odhad upraví o odpovídající částku. Je-li inkasní příkaz vystaven na stejnou částku jako původní odhad pohledávky, sníží se tento odhad na nulu. 3.Odchylně od odstavce 1 se odhad pohledávek neprovádí před poskytnutím částek vlastních zdrojů podle rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053, které odvádějí členské státy Komisi v pevně stanovených dobách splatnosti. Pro tyto částky vydává příslušná schvalující osoba inkasní příkaz.

(198) K dosažení rovnováhy mezi potřebou transparentnosti a větší vzájemné provázanosti pravidel pro zadávání veřejných zakázek na straně jedné a potřebou umožnit flexibilitu s ohledem na určité technické aspekty těchto pravidel na straně druhé by technická pravidla pro zadávání veřejných zakázek měla být stanovena v příloze tohoto nařízení a Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny uvedené přílohy.

Článek 98 Článek 98 Stanovení pohledávky 1.Za účelem stanovení pohledávky příslušná schvalující osoba: a) ověřuje, zda dluh existuje;b) určuje nebo ověřuje skutečnost a výši dluhu; ac) ověřuje podmínky splatnosti dluhu. Stanovení pohledávky znamená uznání práva Unie vůči dlužníkovi a stanovení nároku požadovat po dlužníkovi úhradu dluhu. 2.Veškeré pohledávky identifikované jako jisté, o stanovené pevné částce a splatné se stanovují inkasním příkazem, jímž příslušná schvalující osoba vydává účetnímu pokyn k inkasu dané částky. Poté se dlužníku zasílá výzva k úhradě, s výjimkou případů, kdy je v souladu s odst. 4 druhým pododstavcem neprodleně proveden postup pro upuštění od inkasa. Inkasní příkaz i výzvu k úhradě vystavuje příslušná schvalující osoba. Schvalující osoba zašle výzvu k úhradě neprodleně po stanovení pohledávky, nejpozději však ve lhůtě pěti let od okamžiku, kdy orgán Unie mohl za normálních okolností pohledávku uplatnit. Tato lhůta se nepoužije, pokud příslušná schvalující osoba zjistí, že i přes řádnou péči, kterou orgán Unie vynaložil, lze jeho opožděné jednání přičíst chování dlužníka. 3.Za účelem stanovení pohledávky se příslušná schvalující osoba ujistí, že: a) pohledávka je jistá, tedy není ničím podmíněna;b) pohledávka zní na pevnou a přesně vyjádřenou peněžitou částku;c) pohledávka je splatná a neběží lhůta k její úhradě;d) údaje o dlužníkovi jsou správné;e) částka je zapsána ve správném rozpočtovém bodu;f) podklady jsou v pořádku ag) je dodržena zásada řádného finančního řízení, zejména pokud jde o kritéria uvedená v čl. 101 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) nebo b). 4.Výzvou k úhradě je dlužník informován o tom, že: a) Unie stanovila pohledávku;b) bude-li pohledávka uhrazena ve lhůtě stanovené ve výzvě k úhradě, nenabíhají úroky z prodlení;c) nebude-li pohledávka uhrazena ve lhůtě uvedené v písmenu b) tohoto pododstavce, nabíhají z ní úroky z prodlení, jejichž sazba je uvedena v článku 99; tím nejsou dotčeny zvláštní platné předpisy;d) nebude-li pohledávka uhrazena ve lhůtě uvedené v písmenu b), provede orgán Unie inkaso buď započtením, nebo propadnutím předem složených záruk;e) účetní je ve výjimečných situacích oprávněn provést inkaso započtením před uplynutím lhůty uvedené v písmenu b) v případě, že je to nezbytné k ochraně finančních zájmů Unie a že se důvodně domnívá, že by pohledávka Unie mohla být nedobytná; o důvodech a datu inkasa započtením je účetní povinen dlužníka předem vyrozumět;f) nelze-li po provedení všech kroků podle písmene a) až e) tohoto pododstavce inkasovat celou částku, provede orgán Unie inkaso výkonem rozhodnutí podle čl. 100 odst. 2 nebo podáním žaloby. Je-li po ověření údajů o dlužníkovi nebo na základě jiných příslušných informací, které jsou v té době k dispozici, zřejmé, že pohledávka spadá do jednoho z případů uvedených v čl. 101 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) nebo b) nebo že výzva k úhradě nebyla zaslána v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, rozhodne schvalující osoba po stanovení pohledávky a po dohodě s účetním o upuštění od inkasa podle článku 101 bez zaslání výzvy k úhradě. Ve všech ostatních případech zašle schvalující osoba dlužníkovi vytištěnou výzvu k úhradě. O jejím zaslání je prostřednictvím finančního informačního systému vyrozuměn účetní. 5.Neoprávněně vyplacené částky musí být získány zpět.

(199) Měla by být upřesněna oblast působnosti hlavy týkající se grantů, zejména pokud jde o druhy akcí nebo subjektů, jež jsou k udělení grantu způsobilé, a pokud jde o právní závazky, jež lze ke krytí grantů použít. Přijímání rozhodnutí o udělení grantu by mělo být postupně ukončeno vzhledem k jejich omezenému používání a postupnému zavádění elektronických grantů. Strukturu je nutno zjednodušit přesunutím ustanovení o jiných nástrojích, než jsou granty, do ostatních částí tohoto nařízení. Je třeba objasnit povahu subjektů, které mohou obdržet granty na provozní náklady, a již neodkazovat na subjekty, jež sledují cíl v obecném zájmu Unie, neboť tyto subjekty jsou zahrnuty v pojmu subjektů, které sledují cíl, jenž je součástí některé politiky Unie a podporují ji.

Článek 99 Článek 99 Úroky z prodlení 1.Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, jež vyplývají z použití zvláštních předpisů, nabíhají z pohledávky, jež není ke dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) uhrazena, úroky z prodlení v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku. 2.Kromě případu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku se u pohledávek, jež nejsou uhrazeny ke dni uplynutí lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b), jako úroková sazba použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce splatnosti, zvýšená o: a) osm procentních bodů, pokud je událostí, z jejíhož titulu pohledávka vznikla, veřejná zakázka na dodávky nebo na služby;b) tři a půl procentního bodu ve všech ostatních případech. 3.Úroky se počítají od kalendářního dne následujícího po dni, kdy uplyne lhůta uvedená v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b), až do kalendářního dne, kdy je pohledávka uhrazena v plné výši. Inkasní příkaz na částku odpovídající úrokům z prodlení se vystaví až po skutečném obdržení těchto úroků. 4.V případě pokut nebo jiných sankcí se u pohledávek, jež nejsou uhrazeny nebo pokryty finanční zárukou přijatelnou pro účetního Komise ke dni uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí orgánu Unie o uložení pokuty nebo jiné sankce jako úroková sazba použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce, v němž bylo přijato rozhodnutí o uložení pokuty či jiné sankce, zvýšená o tři a půl procentního bodu. Pokud Soudní dvůr Evropské unie při výkonu své pravomoci podle článku 261 Smlouvy o fungování EU pokutu či jinou sankci zvýší, započítávají se úroky ze zvýšené částky ode dne vynesení dotyčného rozsudku Soudního dvora. 5.Pokud by byla celková úroková sazba záporná, stanoví se na nula procent.

(200) V zájmu zjednodušení postupů a lepší srozumitelnosti tohoto nařízení je nutno zjednodušit a zefektivnit ustanovení o obsahu žádosti o grant, výzvy k podávání návrhů a grantové dohody.

10) veřejnou zakázkou na nemovitosti veřejná zakázka, jejímž předmětem je nákup pozemků, budov nebo jiných nemovitostí nebo jejich výměna, pacht, leasing, nájem či koupě na splátky, ať již s předkupním právem nebo bez něho, anebo užívací právo k nim. Jejím předmětem jsou stávající budovy i budovy před dokončením, pokud na ně zájemce získal platné stavební povolení. To nezahrnuje veřejné zakázky na stavby navržené podle specifikací veřejného zadavatele; ty jsou předmětem veřejné zakázky na stavební práce;

Ustanovení o plnění příjmů a výdajů rozpočtu, která jsou obsažena v základním právním aktu, musí být v souladu s rozpočtovými zásadami stanovenými v hlavě II.

Aniž je dotčen odstavec 1, musí být ve všech návrzích nebo jejich změnách předložených legislativnímu orgánu jasně vyznačena ustanovení odchylující se od ustanovení tohoto nařízení jiných než hlavy II nebo od aktů v přenesené pravomoci přijatých podle tohoto nařízení a v příslušných bodech odůvodnění a v důvodové zprávě ke každému takovému návrhu nebo změně musí být uvedeny konkrétní důvody těchto odchylek.

Článek 100 Článek 100 Schválení inkasa 1.Příslušná schvalující osoba vystavením inkasního příkazu vydá pokyn účetnímu, aby inkasoval pohledávku stanovenou příslušnou schvalující osobou (dále jen schválení inkasa). 2.Orgán Unie může formálně stanovovat pohledávky za jinými subjekty než členskými státy formou rozhodnutí, které je vykonatelné ve smyslu článku 299 Smlouvy o fungování EU. Je-li to nutné k efektivní a včasné ochraně finančních zájmů Unie, mohou jiné orgány Unie za výjimečných okolností požádat Komisi, aby takové vykonatelné rozhodnutí přijala rovněž v jejich prospěch s ohledem na pohledávky vyplývající ze vztahu k zaměstnancům nebo k členům či bývalým členům orgánu Unie, pokud se tyto orgány s Komisí dohodly na praktických opatřeních k uplatňování tohoto článku. Má se za to, že výjimečné okolnosti existují v případě, kdy neexistuje vyhlídka na inkaso pohledávky dotčeným orgánem Unie prostřednictvím dobrovolné úhrady nebo započtením podle čl. 101 odst. 1 a kdy podmínky pro přijetí rozhodnutí o upuštění od inkasa podle čl. 101 odst. 2 a 3 nejsou splněny. Vykonatelné rozhodnutí ve všech případech stanoví, že je nárokované částky nutno zapsat do oddílu rozpočtu týkajícího se dotčeného orgánu Unie, který jedná jako schvalující osoba. Související příjmy se do rozpočtu zapisují jako obecné příjmy, s výjimkou případů, kdy představují účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 3. Nastane-li situace, jež by mohla inkaso ovlivnit, žádající orgán Unie Komisi vyrozumí a zasáhne na její podporu, bude-li vykonatelné rozhodnutí soudně napadeno.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1 ).

(201) S cílem usnadnit provádění akcí financovaných více dárci, u nichž v době, kdy jsou pro účely příspěvku Unie přidělovány prostředky na závazek, není známo celkové financování dotyčné akce, je třeba objasnit způsob stanovení příspěvku Unie a metodu ověřování jeho využití.

Článek 101 Článek 101 Pravidla pro inkaso 1.Účetní jedná na základě inkasních příkazů k pohledávkám řádně stanoveným příslušnou schvalující osobou. Zajistí s náležitou péčí, aby Unie obdržela své příjmy a aby byla zachována její práva. Neurčí-li dlužník jinak, započte se jeho částečná úhrada na základě několika inkasních příkazů nejprve proti nejstarší pohledávce. Z částečné úhrady jsou hrazeny nejprve úroky. Účetní inkasuje částky, které mají být uhrazeny do rozpočtu, jejich započtením v souladu s článkem 102. 2.Příslušná schvalující osoba může od inkasa stanovené pohledávky nebo její části upustit pouze v těchto případech: a) pokud by předvídatelné náklady na inkaso překročily výši částky k inkasu a pokud by upuštění od inkasa nepoškodilo pověst Unie;b) pokud je inkaso pohledávky nemožné z důvodů jejího stáří, prodlevy při odeslání výzvy k inkasu za podmínek stanovených čl. 98 odst. 2, platební neschopnosti dlužníka či jiného insolvenčního řízení;c) pokud je inkaso v rozporu se zásadou proporcionality. Pokud příslušná schvalující osoba hodlá zcela nebo zčásti upustit od inkasa stanovené pohledávky, ujistí se, že toto upuštění je v pořádku a je v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality. Rozhodnutí o upuštění od inkasa musí být odůvodněno. Schvalující osoba může přijetím rozhodnutí o upuštění od inkasa pověřit jinou osobu. 3.V případě podle odst. 2 prvního pododstavce písm. c) jedná příslušná schvalující osoba v souladu s postupy, jež předem stanoví její orgán Unie, a použije tato povinná a závazně použitelná kritéria: a) povaha skutečností, s přihlédnutím k závažnosti nesrovnalosti, jež vedla ke stanovení pohledávky (podvod, opakování deliktu, úmysl, řádná péče, dobrá víra, zjevný omyl);b) dopad, který by upuštění od inkasa pohledávky mělo na činnost Unie a její finanční zájmy (dotčená částka, riziko vytvoření precedentu, ohrožení autority práva). 4.Podle okolností případu příslušná schvalující osoba vezme tam, kde je to vhodné, v úvahu tato doplňující kritéria: a) narušení hospodářské soutěže, jež by mohlo upuštění od inkasa pohledávky vyvolat;b) hospodářskou a sociální škodu, kterou by způsobilo inkaso celé pohledávky. 5.Každý orgán Unie zasílá Evropskému parlamentu a Radě každoročně zprávu o případech upuštění od inkasa, jež přiznal podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku. Informace o případech upuštění od inkasa do 60000 EUR se poskytují jako celková částka. V případě Komise se tato zpráva přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v čl. 74 odst. 9. 6.Příslušná schvalující osoba může stanovenou pohledávku zcela nebo zčásti zrušit. Částečné zrušení stanovené pohledávky neznamená upuštění od zbývajícího stanoveného nároku Unie. Dojde-li k chybě, příslušná schvalující osoba s uvedením náležitých důvodů stanovenou pohledávku nebo její část zruší. Jednotlivé orgány Unie stanoví ve svých vnitřních předpisech podmínky a postupy, jimiž se řídí pověření výkonem pravomoci zrušit stanovenou pohledávku. 7.Za provádění kontrol a auditů a za zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek, jak je stanoveno v odvětvových pravidlech, odpovídají v první řadě členské státy. V rozsahu, v jakém členské státy zjišťují a napravují nesrovnalosti vlastních účtů, jsou vyňaty z finančních oprav týkajících se těchto nesrovnalostí, které provádí Komise. 8.Komise provádí finanční opravy u členských států s cílem vyloučit z financování Unií výdaje vynaložené v rozporu s platným právem. Své finanční opravy zakládá na zjištění neoprávněně vydaných částek a na finančním dopadu na rozpočet. Pokud tyto částky nelze zjistit přesně, může Komise v souladu s odvětvovými pravidly provést opravy na základě extrapolace nebo paušální sazby. Komise při rozhodování o částce finanční opravy přihlíží k povaze a závažnosti porušení platného práva a k jeho finančnímu dopadu na rozpočet, včetně nedostatků v řídících a kontrolních systémech. Kritéria pro stanovení finančních oprav a postupy, které se přitom používají, mohou být stanoveny v odvětvových pravidlech. 9.Metodika provádění oprav extrapolací nebo paušální sazbou se stanovuje v souladu s odvětvovými pravidly tak, aby Komise mohla chránit finanční zájmy Unie.

(202) Měla by být zavedena nová kategorie grantu velmi nízké hodnoty do výše 15000 EUR s cílem zjednodušit administrativní požadavky pro žadatele o finanční prostředky Unie. Vzhledem k velmi nízké hodnotě těchto grantů by se mělo upustit od požadavků na předložení čestného prohlášení a na posouzení finanční způsobilosti.

Článek 102 Článek 102 Inkaso započtením 1.Má-li dlužník vůči Unii nebo výkonné agentuře při plnění rozpočtu Unie pohledávku, která je jistá ve smyslu čl. 98 odst. 3 písm. a), zní na pevnou částku, je splatná a týká se částky stanovené v platebním příkazu, inkasuje účetní po uplynutí lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) stanovenou pohledávku započtením. Za výjimečných okolností, kdy je nezbytné chránit finanční zájmy Unie a kdy se účetní důvodně domnívá, že by pohledávka Unie mohla být nedobytná, může provést inkaso započtením ještě před uplynutím lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b). Souhlasí-li dlužník, může účetní inkaso provést započtením ještě před uplynutím lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b). 2.Předtím, než účetní zahájí postup inkasa podle odstavce 1 tohoto článku, konzultuje příslušnou schvalující osobu a informuje dotyčné dlužníky, a to i o právních prostředcích nápravy podle článku 134. Je-li dlužníkem vnitrostátní orgán nebo některý z jeho správních subjektů, informuje účetní o svém úmyslu provést inkaso započtením rovněž dotyčný členský stát, a to alespoň deset pracovních dnů předem. Účetní však může po dohodě s dotyčným členským státem či správním subjektem provést inkaso započtením ještě před uplynutím této lhůty. 3.Započtení podle odstavce 1 má stejný účinek jako platba a zprošťuje Unii povinnosti k úhradě ve výši pohledávky a případně splatných úroků. 4.Zahájením úpadkového řízení není dotčeno právo účetního provést inkaso započtením, jak je uvedeno v odstavci 1.

(203) Za účelem dalšího zjednodušení žádostí o grant v souladu s řádným finančním řízením by mělo být možné, aby schvalující osoba na základě posouzení rizik rozhodla, že se kontroly finanční způsobilosti budou zaměřovat pouze na hlavního žadatele.

Článek 103 Článek 103 Postup vymáhání částek při neuskutečnění dobrovolné úhrady 1.Aniž je dotčen článek 102, není-li ve lhůtě uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) inkasována celá částka, uvědomí o tom účetní příslušnou schvalující osobu a bezodkladně zahájí postup k provedení inkasa všemi právními prostředky, včetně případného uspokojení z předem složených záruk. 2.Aniž je dotčen článek 102, nelze-li použít způsob inkasa uvedený v odstavci 1 tohoto článku a nezaplatí-li dlužník ani po obdržení upomínky od účetního, provede účetní inkaso výkonem rozhodnutí podle čl. 100 odst. 2 nebo podáním žaloby.

(204) Zkušenosti s financováním za použití jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování ukázaly, že tyto formy financování značně zjednodušují správní postupy a podstatně snižují riziko chyb. Jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální sazby představují vhodnou formu financování bez ohledu na oblast zásahu Unie, a zejména v případě standardizovaných a opakujících se akcí, jako jsou mobilita, či vzdělávací

Článek 104 Článek 104 Dodatečná platební lhůta

(205) Za účelem zajištění právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že pokud má grant formu financování, které není spojeno s náklady, ustanovení o odhadovaném rozpočtu, spolufinancování a zamezení dvojího financování se nepoužijí, neboť je nelze použít v případě, že částka, která má být uhrazena, souvisí s definovanými podmínkami nebo výsledky a je oddělena od souvisejících nákladů.

Článek 105 Článek 105 Promlčecí lhůta 1.Aniž jsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů a uplatňování rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053, promlčují se nároky Unie vůči třetím osobám a nároky třetích osob vůči Unii po pěti letech. 2.Lhůta pro promlčení nároků Unie vůči třetím osobám počíná běžet dnem uplynutí lhůty uvedené v čl. 98 odst. 4 prvním pododstavci písm. b). Lhůta pro promlčení nároků třetích osob vůči Unii počíná běžet dnem, kdy se podle odpovídajícího právního závazku stává nárok třetí osoby splatným. 3.Běh promlčecí lhůty nároků Unie vůči třetím osobám se přerušuje úkonem orgánu Unie nebo členského státu jednajícího na žádost orgánu Unie, který byl třetí osobě oznámen a jehož účelem je inkaso pohledávky. Běh promlčecí lhůty nároků třetích osob vůči Unii se přerušuje úkonem, jejž Unii její věřitelé nebo osoby jednající jejich jménem oznámili a jehož účelem je inkaso pohledávky. 4.Nová pětiletá promlčecí lhůta počíná běžet dnem, jenž následuje po dni přerušení lhůty podle odstavce 3. 5.Běh promlčecí lhůty se přerušuje zahájením právních kroků, jejichž předmětem je nárok uvedený v odstavci 2, včetně žalob podaných u soudu, jenž se později prohlásí za nepříslušný. Nová pětiletá promlčecí lhůta počíná běžet až v okamžiku, kdy rozhodnutí soudu nabude právní moci nebo kdy v téže věci dojde mezi stranami k mimosoudnímu vyrovnání. 6.Za přerušení běhu promlčecí lhůty je pokládán rovněž případ, kdy účetní poskytne dlužníkovi dodatečnou platební lhůtu podle článku 104. Nová pětiletá promlčecí lhůta počíná běžet dnem, jenž následuje po dni uplynutí prodloužené platební lhůty. 7.Po uplynutí promlčecí lhůty podle odstavců 2 až 6 nelze nároky Unie již vymáhat.

(206) Správní postupy povolování jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb by se měly zjednodušit svěřením pravomoci udělovat toto povolení příslušným schvalujícím osobám. Takové povolení může případně vydat Komise vzhledem k povaze činností nebo výdajů nebo vzhledem k počtu dotčených schvalujících osob.

Článek 106 Článek 106 Řešení nároků Unie na vnitrostátní úrovni

(207) V zájmu kompenzace nedostatečné dostupnosti údajů používaných ke stanovení jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb by mělo být přípustné využití odborného posudku.

Článek 107 Článek 107 Pokuty, jiné sankce a úroky uložené orgány Unie 1.Částky z pokut a jiných sankcí, jakož i úroky či jakékoli jiné příjmy z nich plynoucí se nezapisují do rozpočtu, dokud rozhodnutí, která je ukládají, jsou nebo mohou být napadena u Soudního dvora Evropské unie. 2.Částky uvedené v odstavci 1 se zapisují do rozpočtu co nejdříve po vyčerpání všech právních prostředků nápravy. V případě řádně odůvodněných mimořádných okolností nebo v případě, že jsou všechny právní prostředky nápravy vyčerpány po 1. září běžného rozpočtového roku, mohou být příslušné částky zapsány do rozpočtu v následujícím rozpočtovém roce. Pro účely použití čl. 48 odst. 2 písm. b) lze nezbytné částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku zapsat do rozpočtu do konce následujícího rozpočtového roku. Částky, jež mají být na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie vráceny subjektu, který je zaplatil, se do rozpočtu nezapisují. 3.Odstavec 1 se nepoužije na rozhodnutí o schválení účetní závěrky nebo o finančních opravách.

(208) Přestože je třeba využít potenciál častějšího využívání zjednodušených forem financování, je nutné zajistit dodržování zásady řádného finančního řízení, a zejména zásad hospodárnosti, efektivity a zákazu dvojího financování. Proto by zjednodušené formy financování měly zajistit, aby vynaložené zdroje byly přiměřené cílům, kterých má být dosaženo, aby tytéž náklady nebyly financovány z rozpočtu více než jednou, aby byla dodržována zásada spolufinancování a aby ve vztahu k příjemcům grantu nedocházelo k celkově nadměrné kompenzaci. Zjednodušené formy financování by tak měly být založeny na statistických nebo účetních údajích, obdobných objektivních ukazatelích nebo odborném úsudku. Navíc by se měla nadále uplatňovat vhodná ověřování, kontroly a pravidelná posuzování.

Článek 108 Článek 108 Inkaso pokut a jiných sankcí uložených orgány Unie 1.Je-li u Soudního dvora Evropské unie podána žaloba proti rozhodnutí orgánu Unie o uložení pokuty nebo jiné sankce podle Smlouvy o fungování EU nebo Smlouvy o Euratomu, dlužník až do okamžiku vyčerpání všech právních prostředků nápravy buď předběžně uhradí příslušnou částku na bankovní účet určený účetním Komise, nebo složí finanční záruku, kterou účetní Komise akceptuje. Záruka nezávisí na povinnosti zaplatit pokutu nebo jinou sankci a propadá na požádání. Musí krýt jistinu a úrok, který dlužník platí v případě uvedeném v odst. 3 písm. b) s úrokovou sazbou, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněnou v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platnou v první kalendářní den měsíce, v němž bylo přijato rozhodnutí o uložení pokuty či jiné sankce, zvýšenou o jeden a půl procentního bodu, od lhůty stanovené v rozhodnutí Unie o uložení pokuty či jiné sankce. 2.Komise předběžně vybrané částky může investovat do finančních aktiv, přičemž jako cíl upřednostní jejich bezpečnost a likviditu v souladu se zásadou řádného finančního řízení. 3.Po vyčerpání všech právních prostředků nápravy a v případě, že pokuta nebo jiná sankce byla potvrzena Soudním dvorem Evropské unie, nebo v případě, že rozhodnutí o uložení takové pokuty nebo jiné sankce již nemůže být u Soudního dvora Evropské unie napadeno, se přijme některé z těchto opatření: a) předběžně vybrané částky a výnosy z nich plynoucí se zapíší do rozpočtu v souladu s čl. 107 odst. 2;b) případná složená finanční záruka propadá a odpovídající částky se zapíší do rozpočtu. Pokud Soudní dvůr Evropské unie částku pokuty nebo jiné sankce zvýšil, použijí se první pododstavec písm. a) a b) tohoto odstavce na částky podle původního rozhodnutí orgánu Unie nebo případně na částku stanovenou v dřívějším rozsudku Soudního dvora Evropské unie v témže řízení. Účetní Komise vybere částku odpovídající zvýšení a splatným úrokům podle čl. 99 odst. 4 a tato částka se zapíše do rozpočtu. 4.V případě, že byla pokuta či jiná sankce zrušena nebo byla jejich částka snížena, se přijme některé z těchto opatření: a) předběžně vybrané částky nebo v případě snížení jejich příslušná část včetně případných výnosů se vrátí dotčené třetí osobě;b) případná složená finanční záruka je odpovídajícím způsobem uvolněna. Částka nebo její relevantní část uvedená v prvním pododstavci písm. a) se zvyšuje o úroky s úrokovou sazbou, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněnou v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platnou v první kalendářní den měsíce, v němž bylo přijato rozhodnutí o uložení pokuty či jiné sankce, zvýšenou o jeden a půl procentního bodu: Vrácení prostředků podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce se provede do 60 dnů od zrušení nebo snížení pokuty či jiné sankce, s výjimkou případů, kdy nebyly včas předloženy nezbytné podklady k identifikaci dotčené třetí osoby nebo jejího bankovního účtu. Po uplynutí této lhůty má věřitel právo na úroky za podmínek uvedených v čl. 116 odst. 5.

(209) Je třeba objasnit rozsah ověření a kontrol ve srovnání s pravidelným posuzováním jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb. Tato ověřování a kontroly by se měly zaměřit na splnění podmínek pro proplacení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, případně včetně dosažení výstupů nebo výsledků. Tyto podmínky by neměly vyžadovat podávání zpráv o nákladech, které příjemce grantu skutečně vynaložil. Pokud výši jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálního financování předem určila příslušná schvalující osoba nebo Komise, neměla by být tato výše během následných kontrol zpochybněna. To by však nemělo bránit tomu, aby byl grant v případě nedostatečného, částečného nebo pozdního plnění nebo v případě nesrovnalosti, podvodu nebo porušení povinností snížen. Zejména by měl být grant snížen, jestliže podmínky pro proplacení jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb nebyly splněny. Četnost a rozsah pravidelného posuzování by měla záviset na vývoji a povaze nákladů, zejména s ohledem na významné změny v tržních cenách a jiné relevantní okolnosti. Pravidelné posuzování může vést k úpravě jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, které se použijí na budoucí dohody, nemělo by se ho však využívat ke zpochybnění hodnoty jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, které již byly sjednány. Pravidelné posuzování jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb může vyžadovat přístup k účtům příjemce grantu pro statistické a metodické účely, a ten je nutný i k předcházení podvodům a jejich odhalování.

Článek 109 Článek 109 Vyrovnávací úroky

(210) Má-li grant formu paušální sazby, jednotkových nákladů nebo jednorázové částky, a proto nedochází k následnému ověření souvisejících nákladů, není možné zkontrolovat, že způsobilé náklady vznikly během doby trvání akce. Za účelem zajištění právní jistoty by mělo být vyjasněno, že následné kontroly a kontroly příjemců grantů ověří, že splnění podmínek pro platbu paušální sazby, jednotkových nákladů nebo jednorázové částky bylo dosaženo během prováděcího období.

11) zájemcem hospodářský subjekt, který se uchází o výzvu nebo byl vyzván k účasti v užším řízení, v soutěžním řízení s jednáním, v soutěžním dialogu, v inovačním partnerství, v soutěži o návrh nebo v jednacím řízení;

Článek 110 Článek 110 Rozhodnutí o financování 1.Rozpočtovému závazku předchází rozhodnutí o financování přijaté orgánem Unie nebo orgánem jím pověřeným. Rozhodnutí o financování je roční nebo víceleté. První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije v případě prostředků na provoz každého orgánu Unie v rámci jeho správní samostatnosti, které lze čerpat bez základního právního aktu v souladu s čl. 58 odst. 2 písm. e), výdajů na administrativní podporu a příspěvků pro subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71. 2.Rozhodnutí o financování představuje současně roční nebo víceletý pracovní program a přijímá se podle potřeby co nejdříve po přijetí návrhu rozpočtu, v zásadě však nejpozději do 31. března roku, v němž se pracovní program provádí. Pokud příslušný základní právní akt stanoví zvláštní postupy pro přijetí rozhodnutí o financování nebo pracovního programu nebo obojího, použijí se tyto postupy na danou část rozhodnutí o financování, která představuje pracovní program, v souladu s požadavky uvedeného základního právního aktu. Část, která představuje pracovní program, se uveřejní na internetových stránkách dotyčného orgánu Unie neprodleně po jeho přijetí a před jeho provedením. Rozhodnutí o financování uvádí celkovou částku, na niž se vztahuje, a obsahuje popis akcí, které mají být financovány. Upřesňuje: a) základní právní akt a rozpočtovou položku;b) sledované cíle a očekávané výsledky;c) způsoby plnění rozpočtu;d) jakékoli další informace vyžadované v základním právním aktu pro daný pracovní program. 3.Vedle údajů uvedených v odstavci 2 rozhodnutí o financování stanoví: a) v případě grantů: druh žadatelů, na něž se zaměřuje výzva k podávání návrhů nebo přímé udělení grantů, a souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro granty;b) v případě zadávání veřejných zakázek: souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro veřejné zakázky;c) v případě příspěvků do svěřenských fondů Unie podle článku 238: prostředky vyhrazené pro svěřenský fond na daný rok a výši částek plánovaných na dobu trvání fondu z rozpočtu i od jiných dárců;d) v případě cen: druh účastníků, jimž je soutěž určena, souhrnné rozpočtové krytí vyhrazené pro soutěž a zvláštní odkaz na ceny s jednotkovou hodnotou přesahující 1000000 EUR;e) v případě finančních nástrojů částku přidělenou na finanční nástroj;f) v případě nepřímého řízení: osobu nebo subjekt vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo kritéria, která se použijí k výběru této osoby nebo tohoto subjektu;g) v případě příspěvků do nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů: částku přidělenou na nástroj nebo platformu kombinování zdrojů a seznam subjektů zapojených do nástroje nebo platformy kombinování zdrojů;h) v případě rozpočtových záruk výši ročního financování a částku případné rozpočtové záruky, která má být uvolněna. 4.Pověřená schvalující osoba může připojit jakékoli další informace, které považuje za vhodné, buď v příslušném rozhodnutí o financování, které představuje pracovní program, nebo v jiném dokumentu uveřejněném na internetových stránkách orgánu Unie. Víceleté rozhodnutí o financování musí být v souladu s finančním plánem uvedeným v čl. 41 odst. 2 a uvádět, že provádění rozhodnutí je podmíněno dostupností rozpočtových prostředků pro příslušné rozpočtové roky po přijetí rozpočtu nebo podle systému prozatímních dvanáctin. 5.Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení základního právního aktu, uplatní se v případě podstatné změny již přijatého rozhodnutí o financování stejný postup jako u původního rozhodnutí.

(211) Aby se usnadnila účast malých organizací na provádění politik Unie v situaci omezené dostupnosti zdrojů, je nutno uznat jako způsobilé náklady hodnotu práce odvedené dobrovolníky. Tyto organizace by proto měly být schopny ve větším rozsahu využívat práci dobrovolníků za účelem spolufinancování akce nebo pracovního programu. Aniž by byla dotčena maximální míra spolufinancování stanovená v základním právním aktu, měl by být grant Unie v těchto případech omezen na odhadované způsobilé náklady, u nichž se nejedná o náklady na práci dobrovolníků. Jelikož dobrovolnickou práci vykonávají třetí osoby, aniž by jim příjemce grantu vyplácel odměnu, zabraňuje toto omezení proplacení nákladů, které tento příjemce nevynaložil. Kromě toho by hodnota práce dobrovolníků neměla přesáhnout 50 % příspěvků ve formě věcného plnění a jakéhokoli dalšího spolufinancování.

Článek 111 Článek 111 Výdajové operace 1.Každý výdaj musí být přidělen na závazek, potvrzen, schválen a zaplacen. Na konci období uvedených v článku 114 se nevyužitý zůstatek rozpočtových závazků zruší. Při provádění operací příslušná schvalující osoba zajistí, aby byly výdaje v souladu se Smlouvami, rozpočtem, tímto nařízením a jinými akty přijatými podle Smluv a se zásadou řádného finančního řízení. 2.S výjimkou řádně odůvodněných případů přijímá rozpočtový i právní závazek stejná schvalující osoba. Zejména v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci mohou právní závazky přijímat vedoucí delegací Unie nebo v době jejich nepřítomnosti jejich zástupci, a to na pokyn příslušné schvalující osoby Komise, která má však i nadále odpovědnost za uskutečněnou operaci. Zaměstnanci Komise působící v oblasti operací pro řešení krizí a operací humanitární pomoci mohou podepisovat právní závazky spojené s platbami uskutečněnými ze zálohových účtů, jejichž hodnota nepřesahuje 2500 EUR. Příslušná schvalující osoba přijme rozpočtový závazek před přijetím právního závazku vůči třetím osobám, před tvorbou rezerv na finanční závazky podle článku 214 nebo před převodem prostředků do svěřenského fondu Unie podle článku 238. Druhý pododstavec tohoto odstavce se nevztahuje na: a) právní závazky přijaté po vyhlášení krizové situace v rámci plánu kontinuity provozu v souladu s postupy, které přijala Komise nebo kterýkoli jiný orgán Unie v rámci své správní samostatnosti;b) operace humanitární pomoci, operace v oblasti civilní ochrany a pomoc pro řešení krizí, pokud je pro efektivní zásah Unie nezbytné, aby Unie přijala právní závazek vůči třetím osobám okamžitě, a individuální rozpočtový závazek nelze zaúčtovat předem;c) nefinanční dary. V případech uvedených ve třetím pododstavci písm. b) se rozpočtový závazek zaúčtuje co nejdříve po přijetí právního závazku vůči třetím osobám. 3.Příslušná schvalující osoba po ověření podkladů dokládajících věřitelův nárok podle podmínek stanovených v právním závazku, pokud byl právní závazek přijat, potvrdí výdaj tím, že schválí zaúčtování výdaje k tíži rozpočtu. Za tímto účelem: a) ověří existenci věřitelova nároku;b) určí nebo ověří skutečnost a výši pohledávky vystavením doložky správnost ověřena;c) ověří splnění podmínek splatnosti pohledávky. Bez ohledu na první pododstavec se potvrzení výdaje vztahuje rovněž na průběžné nebo závěrečné zprávy nesouvisející s žádostí o platbu, přičemž v tomto případě je dopad na účetní systém omezen na obecné účty. 4.Rozhodnutí o potvrzení výdaje má podobu zabezpečeného elektronického podpisu v souladu s článkem 149, který připojuje schvalující osoba nebo odborně způsobilý zaměstnanec, jenž k tomu byl řádně zmocněn formálním rozhodnutím schvalující osoby, nebo výjimečně má v případě práce s papírovými doklady podobu razítka obsahujícího tento podpis. Vystavením doložky správnost ověřena příslušná schvalující osoba nebo jí řádně zmocněný, odborně způsobilý zaměstnanec osvědčují, že: a) v případě předběžného financování byly splněny podmínky, jež pro platbu předběžného financování stanoví právní závazek;b) v případě průběžných plateb a výplaty zůstatku u veřejných zakázek byly řádně poskytnuty služby uvedené ve smlouvě nebo provedeny dodávky či stavební práce;c) v případě průběžných plateb a výplaty zůstatku u grantů splňuje akce nebo pracovní program, které příjemce grantu provedl, ve všech ohledech podmínky grantové dohody a případné náklady, jež příjemce grantu vykázal, jsou způsobilé. V případě uvedeném ve druhém pododstavci písm. c) platí, že odhady nákladů nesplňují podmínky způsobilosti stanovené v čl. 189 odst. 3. Stejná zásada platí i pro průběžné a závěrečné zprávy, které nejsou spojeny s žádostí o platbu. 5.Za účelem schválení výdaje příslušná schvalující osoba po ověření, že jsou prostředky k dispozici, vydá platební příkaz, jímž dá pokyn účetnímu, aby uhradil částku výdaje, který byl předtím potvrzen. Jestliže se v souvislosti s poskytnutými službami včetně pronájmu nebo dodání zboží provádějí pravidelné platby, může schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik nařídit použití systému přímého inkasa ze zálohového účtu. Použití tohoto systému může být nařízeno rovněž tehdy, pokud to výslovně povolí účetní v souladu s čl. 86 odst. 3.

(212) Za účelem zajištění právní jistoty by mělo být vyjasněno, že pokud jsou věcná plnění od třetích stran poskytnutá ve formě práce dobrovolníků uvedena v odhadovaném rozpočtu jako způsobilé náklady, mělo by spolufinancování, na které se použije 50 % limit, zahrnovat všechny zdroje financování, tj. grant Unie, věcná plnění a jiné zdroje financování.

Článek 112 Článek 112 Druhy rozpočtových závazků 1.Rozpočtové závazky spadají do jedné z těchto skupin: a) individuální: pokud je určen příjemce finančních prostředků i částka výdajů nebo pokud je přijat rozpočtový závazek na tvorbu rezerv na finanční závazky podle článku 214;b) souhrnné: pokud není určen alespoň jeden z prvků potřebných k identifikaci individuálního závazku;c) předběžné: pokud je určen ke krytí běžných výdajů na řízení EZZF, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 2, a běžných výdajů na řízení a buď částka výdajů, nebo koneční příjemci nejsou s konečnou platností určeni. Aniž je dotčen první pododstavec písm. c), mohou být běžné výdaje na řízení týkající se delegací Unie a zastoupení Unie kryty z předběžných rozpočtových závazků i v případě, kdy jsou částka a konečný příjemce určeni. 2.Rozpočtové závazky na akce, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek, pouze pokud tak stanoví základní právní akt nebo pokud se týkají správních výdajů. 3.Souhrnný rozpočtový závazek je přijímán na základě rozhodnutí o financování. Souhrnný rozpočtový závazek je přijímán nejpozději před vydáním rozhodnutí o příjemcích finančních prostředků a o částkách, a je-li k čerpání příslušných prostředků nutno přijmout pracovní program, nejdříve po přijetí tohoto programu. 4.Souhrnný rozpočtový závazek se plní uzavřením dohody o financování, jež stanoví následné přijetí jednoho či více právních závazků, přijetím jednoho či více právních závazků nebo tvorbou rezerv na finanční závazky podle článku 214. Na základě dohod o financování v oblasti přímé finanční pomoci třetím zemím včetně rozpočtové podpory, které zakládají právní závazky, lze provádět platby, aniž by bylo zapotřebí přijímat další právní závazky. Ustanovení odst. 3 druhého pododstavce se nepoužije, pokud se souhrnný rozpočtový závazek plní uzavřením dohody o financování. 5.Každý přijatý individuální právní závazek, který vyplývá ze souhrnného rozpočtového závazku, příslušná schvalující osoba před podpisem zaznamená do centrálních rozpočtových účtů a zaúčtuje k souhrnnému rozpočtovému závazku. 6.Předběžné rozpočtové závazky se plní přijetím jednoho či více právních závazků, které zakládají nárok na následné platby. Výdaje na řízení zaměstnanců, výdaje na členy či bývalé členy orgánu Unie nebo na informování veřejnosti orgány Unie o aktuálním dění v Unii anebo výdaje uvedené v bodě 14.5 přílohy I však mohou být provedeny přímo platbami bez přijetí předchozích právních závazků.

(213) V zájmu ochrany jedné ze základních zásad veřejných financí by v tomto nařízení měla být zachována zásada neziskovosti.

Článek 113 Článek 113 Přidělování prostředků EZZF na závazky 1.Prostředky EZZF obsahují pro každý rozpočtový rok nerozlišené prostředky na výdaje související s opatřeními podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116. Výdaje na opatření podle čl. 5 odst. 3 a článku 7 uvedeného nařízení, s výjimkou opatření financovaných v rámci neprovozní technické pomoci a příspěvků pro výkonné agentury, jsou kryty rozlišenými prostředky. 2.Rozhodnutí Komise o stanovení výše proplacení výdajů na EZZF vynaložených členskými státy mohou zakládat předběžné souhrnné rozpočtové závazky, které nesmějí překročit celkovou výši prostředků zapsaných do rozpočtu pro EZZF. 3.Předběžné souhrnné rozpočtové závazky pro EZZF přijaté v jednom rozpočtovém roce, ke kterým do 1. února následujícího rozpočtového roku nevznikl závazek v konkrétních rozpočtových položkách, se pro dotčený rozpočtový rok zruší. 4.Pokud je vytvořen předběžný souhrnný rozpočtový závazek uvedený v odstavci 2, výdaje uskutečněné orgány a subjekty uvedenými v pravidlech týkajících se EZZF se do dvou měsíců po obdržení výkazů zaslaných členskými státy přidělí na závazky podle kapitol, článků a bodů. Je-li k tomu nutný převod prostředků do příslušných rozpočtových položek, lze tyto závazky přijímat i po uplynutí této dvouměsíční lhůty. Kromě případů, kdy členské státy ještě neprovedly platbu nebo kdy je způsobilost nejistá, se tyto částky zaznamenají ve stejné dvouměsíční lhůtě jako platby. Závazky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se odečtou od předběžných souhrnných rozpočtových závazků uvedených v odstavci 2. 5.Odstavce 2 a 3 se použijí s výhradou kontroly a schválení účetní závěrky.

(214) Za účelem zajištění právní jistoty při výpočtu příspěvku Unie v případě zisku z grantu financovaného z rozpočtu by mělo být vyjasněno, že pro účely navrácení procentního podílu zisku odpovídajícího příspěvku Unie na způsobilé náklady by se nemělo rozlišovat mezi skutečně vzniklými náklady a zjednodušenými náklady.

Článek 114 Článek 114 Lhůty pro závazky 1.Aniž jsou dotčeny čl. 111 odst. 2 a čl. 270 odst. 3, musí být právní závazky, které se vztahují k individuálním nebo předběžným rozpočtovým závazkům, přijaty do 31. prosince roku n, přičemž rokem n je rok, v jehož průběhu byl rozpočtový závazek přijat. 2.Souhrnné rozpočtové závazky pokrývají celkové náklady odpovídajících právních závazků, nebo částky na tvorbu rezerv na finanční závazky podle článku 214, přijatých do 31. prosince roku n+1. Pokud souhrnný rozpočtový závazek vede k udělení ceny uvedené v hlavě IX, musí být právní závazek podle čl. 210 odst. 4 přijat do 31. prosince roku n+3. Pokud v případě vnější činnosti souhrnný rozpočtový závazek vede k dohodě o financování uzavřené se třetí zemí, musí být tato dohoda uzavřena do 31. prosince roku n+1. V tomto případě kryje souhrnný rozpočtový závazek celkové náklady na právní závazky přijaté k provedení dohody o financování ve lhůtě tří let ode dne jejího uzavření. V následujících případech však může souhrnný rozpočtový závazek krýt celkové náklady na právní závazky přijaté do konce doby provádění dohody o financování: a) akce financované větším počtem dárců;b) operace kombinování zdrojů;c) právní závazky týkající se komunikačních akcí a akcí pro zvýšení viditelnosti, auditu a hodnocení;d) za těchto výjimečných okolností:i) změn již přijatých právních závazků;ii) právních závazků přijatých po předčasném ukončení platnosti stávajícího právního závazku;iii) změn provádějícího subjektu. 3.Ustanovení odst. 2 třetího pododstavce se nevztahují na víceleté programy, pro jejichž provádění se využívají části závazků, na základě: a) nařízení (EU) 2021/947,b) nařízení (EU) 2021/1529,c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 94 ). , pokud jde o programy externí spolupráce;d) rozhodnutí (EU) 2021/1764;e) nařízení (Euratom) 2021/948. V případech uvedených v prvním pododstavci Komise v souladu s odvětvovými pravidly automaticky zruší závazek k těmto prostředkům. 4.Lhůta pro splnění individuálních a předběžných rozpočtových závazků ve vztahu k akcím, jejichž trvání přesahuje jeden rozpočtový rok, jiných než výdaje na zaměstnance, se stanoví v souladu s podmínkami uvedenými v právních závazcích, na něž se vztahují, s přihlédnutím k zásadě řádného finančního řízení. 5.Části rozpočtových závazků, které nejsou splněny platbami do šesti měsíců po uplynutí lhůty pro plnění, se zruší. 6.Částka rozpočtového závazku, u něhož nebyla provedena žádná platba ve smyslu článku 115 do dvou let od přijetí právního závazku, se zruší, kromě případů, kdy je tato částka předmětem soudního nebo rozhodčího řízení, kdy má právní závazek podobu dohody o financování uzavřené se třetí zemí nebo kdy jsou v odvětvových pravidlech obsažena zvláštní ustanovení.

(215) Granty by v zásadě měly být udělovány na základě výzvy k podávání návrhů. Jsou-li povoleny výjimky, měly by být z hlediska rozsahu a trvání vykládány a uplatňovány restriktivně. Výjimečná možnost udělit grant bez výzvy k podávání návrhů držitelům de facto nebo de iure monopolu by měla být použita pouze tehdy, jsou-li dotčené subjekty jedinými, které jsou schopny provádět příslušné druhy činností nebo kterým byl tento monopol svěřen právním předpisem nebo orgánem veřejné moci.

Článek 115 Článek 115 Druhy plateb 1.Platbu výdajů provádí účetní v mezích dostupných finančních prostředků. 2.Platbu lze provést, pouze je-li prokázáno, že odpovídající akce je v souladu se smlouvou, dohodou nebo základním právním aktem; platba zahrnuje jednu nebo více z těchto operací: a) platbu celé dlužné částky;b) platbu dlužné částky některým z těchto způsobů:i) předběžným financováním poskytujícím peněžní prostředky, jež může být rozloženo na splátky v souladu se zásadou řádného finančního řízení; částka tohoto předběžného financování se vyplácí buď na základě smlouvy, dohody nebo základního právního aktu, anebo na základě podkladů, podle nichž lze ověřit, že jsou podmínky dané smlouvy nebo dohody dodrženy;ii) jednou nebo více průběžnými platbami jako protiplnění za částečné provedení akce nebo částečné plnění smlouvy či dohody, jež lze v plném či částečném rozsahu zúčtovat s předběžným financováním, aniž je dotčen základní právní akt;iii) jedinou výplatou zůstatku dlužných částek, pokud je akce provedena nebo smlouva či dohoda splněna v plném rozsahu; c) vložení prostředků do společného rezervního fondu zřízeného podle článku 215. Výplatou zůstatku jsou zúčtovány všechny předchozí platby výdajů. K vrácení nevyužitých částek se vydá inkasní příkaz. 3.Platby uvedené v odstavci 2 se v rozpočtovém účetnictví rozlišují podle druhu a zaznamenávají se k okamžiku, ke kterému byla každá platba uskutečněna. 4.Účetní pravidla uvedená v článku 80 zahrnují pravidla, jimiž se řídí zúčtování předběžného financování a uznávání způsobilosti nákladů. 5.Příslušná schvalující osoba zúčtovává platby předběžného financování pravidelně podle ekonomické povahy projektu a nejpozději na jeho konci. Zúčtování provádí na základě údajů o vzniklých nákladech nebo ověření splnění podmínek pro platbu v souladu s článkem 125, jak je potvrzeno účetním podle čl. 111 odst. 3. U grantových dohod, smluv nebo dohod o přiznání příspěvku s hodnotou přesahující 5000000 EUR získá schvalující osoba na konci každého roku alespoň informace potřebné pro výpočet přiměřeného odhadu těchto nákladů. Uvedené informace nelze použít při zúčtování předběžného financování, mohou však být využity schvalující osobou i účetním k dodržení čl. 82 odst. 2. Pro účely druhého pododstavce musí být do přijatých právních závazků vložena vhodná ustanovení.

(216) V rámci přechodu k elektronickým grantům a elektronickému zadávání zakázek by měli být žadatelé a uchazeči žádáni o prokázání svého právního postavení a finanční životaschopnosti pouze jednou za stanovené období a nemělo by od nich být vyžadováno opětovné poskytování podkladů při každém udělovacím řízení. Je proto nutné sladit požadavky ohledně počtu roků, za něž budou dokumenty v řízení o udělení grantu a zadávacím řízení požadovány.

Článek 116 Článek 116 Platební lhůty 1.Platby se uskuteční do: a) 90 kalendářních dnů v případě dohod o přiznání příspěvku, smluv a grantových dohod, které zahrnují technické služby nebo akce, jejichž vyhodnocení je zvlášť složité a u nichž platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení;b) 60 kalendářních dnů v případě všech ostatních dohod o přiznání příspěvku, smluv a grantových dohod, u nichž platba závisí na schválení zprávy nebo osvědčení;c) 30 kalendářních dnů v případě všech ostatních dohod o přiznání příspěvku, smluv a grantových dohod. 2.Rozumí se, že lhůta k provedení platby zahrnuje potvrzení, schválení a úhradu výdaje. Tato lhůta počíná běžet dnem doručení žádosti o platbu. 3.Žádost o platbu co nejdříve zaeviduje schválený útvar příslušné schvalující osoby; má se za to, že žádost byla doručena v den, kdy byla zaevidována. Za den platby se považuje den, k němuž byla platba připsána k tíži účtu orgánu Unie. Žádost o platbu musí uvádět tyto základní údaje: a) totožnost věřitele;b) částku;c) měnu;d) datum. Elektronická faktura při zadání veřejné zakázky musí uvádět tyto základní údaje: a) identifikátory řízení a faktury;b) fakturační období;c) informace o zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli;d) informace o veřejném zadavateli;e) informace o daňovém zástupci zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele;f) referenci smlouvy;g) podrobné údaje o dodání;h) platební pokyny;i) informace o přeplatcích nebo nedoplatcích;j) informace o fakturačních položkách podle řádků;k) celkové fakturované částky;l) rozdělení DPH (v příslušných případech);m) měnu. Chybí-li alespoň jeden ze základních údajů, je žádost o platbu zamítnuta. O zamítnutí a jeho důvodech je věřitel vyrozuměn písemně a co nejdříve, v každém případě však do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti o platbu. 4.Příslušná schvalující osoba může platební lhůtu zastavit, pokud: a) částka žádosti o platbu není splatná nebob) nebyly předloženy náležité podklady. Pokud příslušná schvalující osoba obdrží informace, které zpochybňují způsobilost výdajů uvedených v žádosti o platbu, může platební lhůtu zastavit, aby ověřila, a to i kontrolami na místě, zda jsou výdaje způsobilé. Běh platební lhůty se obnoví dnem, kdy jsou doručeny požadované informace nebo revidované dokumenty nebo kdy proběhne potřebné další ověření, včetně kontrol na místě. Dotčení věřitelé musí být o důvodech zastavení lhůty informováni písemně. 5.S výjimkou členských států, EIB a EIF má věřitel po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 nárok na úroky za těchto podmínek: a) použijí se úrokové sazby uvedené v čl. 99 odst. 2;b) úroky se platí za dobu, jež uplyne od kalendářního dne, který následuje po uplynutí platební lhůty uvedené v odstavci 1, až do dne zaplacení. Nepřekračují-li však úroky vypočtené podle prvního pododstavce 200 EUR, jsou věřiteli uhrazeny pouze tehdy, pokud o to do dvou měsíců od připsání opožděné platby požádá. 6.Jednotlivé orgány Unie předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dodržování a o stavení lhůt podle odstavců 1 až 4 tohoto článku. Zpráva Komise se přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti podle čl. 74 odst. 9.

(217) Příjemce grantu může poskytnout finanční podporu třetí straně na základě splnění určitých podmínek, přičemž částka vyplacená jakékoli třetí straně by neměla přesáhnout 60000 EUR. Tuto částku by mělo být možné překročit pouze tehdy, pokud by dosažení cílů akce bylo jinak nemožné nebo příliš obtížné. Aby byla zajištěna větší flexibilita při plnění rozpočtu v krizových a mimořádných situacích, mělo by být rovněž možné tuto částku překročit bez nutnosti poskytovat odůvodnění každého jednotlivého případu, pokud se jedná o humanitární pomoc, operace mimořádné podpory, operace v oblasti civilní ochrany nebo pomoc pro řešení krizí. Schvalující osoba by měla o takovýchto případech podat zprávu.

Článek 117 Článek 117 Jmenování interního auditora 1.Každý orgán Unie zřídí funkci interního auditora, která je vykonávána v souladu s příslušnými mezinárodními standardy. Interní auditor odpovídá dotčenému orgánu Unie, který ho jmenoval, za ověřování řádného fungování systémů a postupů při plnění rozpočtu. Interním auditorem nesmí být schvalující osoba ani účetní. 2.Pro účely interního auditu ESVČ podléhají vedoucí delegací Unie, jednají-li jako dále pověřené schvalující osoby podle čl. 60 odst. 2, ve věcech finančního řízení, kterým byli dále pověřeni, ověřovací pravomoci interního auditora Komise. Interní auditor Komise jedná rovněž jako interní auditor ESVČ, pokud jde o plnění oddílu rozpočtu týkajícího se ESVČ. 3.Každý orgán Unie jmenuje svého interního auditora v souladu s pravidly, jež jsou přizpůsobena jeho specifikům a požadavkům. O jmenování svého interního auditora informuje každý orgán Unie Evropský parlament a Radu. 4.Každý orgán Unie stanoví v souladu se svými specifiky a požadavky rozsah kompetencí svého interního auditora a podrobně upraví cíle a postupy, jimiž se bude výkon funkce interního auditu řídit; přitom náležitě zohlední mezinárodní standardy interního auditu. 5.Každý orgán Unie může jmenovat interním auditorem úředníka nebo jiného zaměstnance podléhajícího služebnímu řádu vybraného z řad státních příslušníků členských států na základě jeho zvláštní způsobilosti. 6.Jmenují-li dva nebo více orgánů Unie téhož interního auditora, přijmou nezbytná opatření, aby ho bylo možno v souladu s článkem 121 povolat k odpovědnosti za jeho jednání. 7.Každý orgán Unie informuje Evropský parlament a Radu o ukončení výkonu funkce svého interního auditora.

(218) Pokud provádění akce nebo pracovního programu vyžaduje, aby příjemce grantu provedl zadávací řízení, mělo by být vyjasněno, že každý příjemce může použít své vlastní nákupní postupy za předpokladu, že zajistí nejlepší poměr kvality a ceny, nebo případně nejnižší cenu, bez ohledu na to, zda příjemce zadá veřejnou zakázku a je veřejným zadavatelem ve smyslu tohoto nařízení. Definice smlouvy by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

Článek 118 Článek 118 Pravomoci a povinnosti interního auditora 1.Interní auditor radí svému orgánu Unie v otázkách zvládání rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě systémů řízení a kontroly a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení. Interní auditor odpovídá zejména za: a) posuzování vhodnosti a účinnosti vnitřních systémů řízení a za hodnocení práce útvarů při provádění politik, programů a akcí s ohledem na rizika s nimi spojená;b) posuzování efektivnosti a účinnosti systémů vnitřní kontroly a auditu použitelných na každou operaci plnění rozpočtu. 2.Interní auditor vykonává své úkoly ve vztahu ke všem činnostem a útvarům svého orgánu Unie. Má úplný a neomezený přístup ke všem informacím potřebným k výkonu svých úkolů, v případě potřeby i na místě, a to i v členských státech a ve třetích zemích. Interní auditor vezme na vědomí výroční zprávu schvalujících osob o činnosti i ostatní získané informace. 3.Interní auditor podává svému orgánu Unie zprávu o svých zjištěních a doporučeních. Ten zajistí provedení doporučení, která vyplývají z auditů. Každý orgán Unie posoudí, zda jsou doporučení ve zprávách jeho interního auditora vhodná k výměně osvědčených postupů s ostatními orgány Unie. 4.Interní auditor předkládá svému orgánu Unie výroční zprávu o interním auditu, ve které je uveden počet a druh provedených interních auditů, hlavní učiněná doporučení a opatření přijatá s ohledem na tato doporučení. Výroční zpráva o interním auditu uvádí systémové problémy, jež odhalil výbor zřízený podle článku 145, pokud vydává stanovisko uvedené v článku 93. 5.Interní auditor se při vypracování své zprávy zaměřuje především na celkové dodržování zásad řádného finančního řízení a výkonnosti a zajišťuje, aby byla přijímána vhodná opatření ke stále lepšímu a důslednějšímu uplatňování těchto zásad. 6.Komise každoročně při postupu udělování absolutoria a v souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování EU na žádost předá svou výroční zprávu o interním auditu s náležitým ohledem na požadavky důvěrnosti. 7.Každý orgán Unie zpřístupní kontaktní údaje svého interního auditora všem fyzickým či právnickým osobám zapojeným do výdajových operací, aby se na něho mohly obracet důvěrně. 8.Každý orgán Unie vypracuje každoročně zprávu obsahující shrnutí počtu a druhu provedených interních auditů, jakož i přehled učiněných doporučení a opatření přijatých na jejich základě, a předá ji Evropskému parlamentu a Radě, jak je stanoveno v článku 253. 9.Zprávy a zjištění interního auditora i zpráva každého orgánu Unie se zpřístupní veřejnosti poté, co interní auditor schválí opatření přijatá k jejich provedení. 10.Každý orgán Unie poskytne svému internímu auditorovi prostředky potřebné k řádnému výkonu jeho funkce interního auditu a listinu s podrobným popisem jeho úkolů, práv a povinností.

(219) Ceny představují cennou formu finanční podpory nesouvisející s předpokládanými náklady, a jejich využívání by tedy mělo být usnadněno a příslušná pravidla ujasněna. Ceny by se měly považovat za doplněk, nikoli náhradu jiných nástrojů financování, jako jsou granty.

Článek 119 Článek 119 Pracovní program interního auditora 1.Interní auditor přijímá svůj pracovní program a předkládá jej svému orgánu Unie. 2.Každý orgán Unie může po svém interním auditorovi požadovat, aby provedl audit, jenž není zařazen v jeho pracovním programu podle odstavce 1.

(220) Aby bylo možné pružnější využívání cen, měla by být povinnost podle nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 uveřejňovat soutěže o ceny v jednotkové hodnotě nejméně 1000000 EUR ve výkazech připojených k návrhu rozpočtu nahrazena povinností předem informovat Evropský parlament a Radu a výslovně uvést tyto ceny v rozhodnutí o financování.

12) centrálním zadavatelem veřejný zadavatel, který provádí centralizované nákupní činnosti a případně i pomocné nákupní činnosti;

Článek 120 Článek 120 Nezávislost interního auditora 1.Interní auditor je při provádění auditů plně nezávislý. Každý orgán Unie stanoví zvláštní pravidla pro svého interního auditora tak, aby zajistil jeho plnou nezávislost při výkonu jeho povinností a jasně vymezil jeho odpovědnost. 2.Při výkonu svých funkcí, které jsou mu na základě jmenování svěřeny podle tohoto nařízení, nesmí interní auditor dostávat žádné pokyny ani být jakkoli omezován. 3.Je-li interní auditor zaměstnancem, vykonává své výlučné auditorské funkce zcela nezávisle a nese odpovědnost, jak ji vymezuje služební řád.

(221) Při udělování cen by měly být dodržovány zásady transparentnosti a rovného zacházení. V této souvislosti by měly být stanoveny minimální požadavky na soutěže, zejména podmínky pro vyplacení ceny vítězům po udělení ceny a vhodné způsoby uveřejnění. Je rovněž zapotřebí jednoznačně vymezit udělovací řízení od podání přihlášek až po vyrozumění žadatelů a oznámení vítězi, které je obdobou řízení o udělení grantu.

Článek 121 Článek 121 Odpovědnost interního auditora

(222) Toto nařízení by mělo stanovit zásady a podmínky týkající se finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci a pravidla pro omezení finanční odpovědnosti Unie, boj proti podvodům a praní peněz, likvidaci finančních nástrojů a podávání zpráv.

Článek 122 Článek 122 Žaloby podané k Soudnímu dvoru Evropské unie

(223) V minulých letech využívala Unie v rostoucí míře finanční nástroje, které umožňují dosáhnout vyšší aktivace mimorozpočtových zdrojů prostřednictvím rozpočtu, současně však pro tento rozpočet znamenají finanční riziko. K těmto finančním nástrojům patří nejen finanční nástroje, na něž se nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vztahuje, nýbrž také další nástroje, jako jsou rozpočtové záruky a finanční pomoc, jež byly dříve upraveny pouze pravidly stanovenými v příslušných základních právních aktech. Je důležité stanovit společný rámec v zájmu zajištění jednotnosti zásad vztahujících se na tento soubor nástrojů a seskupit je pod novou hlavu v tomto nařízení, která bude kromě stávajících pravidel platných pro finanční nástroje obsahovat i oddíly týkající se rozpočtových záruk a finanční pomoci pro členské státy nebo třetí země.

Článek 123 Článek 123 Výbory pro pokrok v oblasti interního auditu 1.Každý orgán Unie zřídí výbor pro pokrok v oblasti interního auditu, jehož úkolem bude zajistit nezávislost interního auditora, sledovat kvalitu práce interního auditu a zajistit, aby útvary tohoto orgánu doporučení interního a externího auditu řádně zohlednily a uplatňovaly. 2.O složení výboru pro pokrok v oblasti interního auditu rozhodne každý orgán Unie s ohledem na svou organizační samostatnost a na význam nezávislého odborného poradenství.

(224) Finanční nástroje a rozpočtové záruky mohou významně přispívat k multiplikaci účinku finančních prostředků Unie, jestliže jsou tyto finanční prostředky sdruženy s dalšími zdroji a mají aktivační účinek. Finanční nástroje a rozpočtové záruky by měly být využívány pouze tehdy, neexistuje-li riziko narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu nebo nesouladu s pravidly státní podpory.

Článek 124 Článek 124 Oblast působnosti

(225) V rámci ročního přídělu prostředků schváleného Evropským parlamentem a Radou na určitý program by se měly finanční nástroje a rozpočtové záruky využívat na základě předběžného hodnocení, které prokáže, že z hlediska dosažení cílů politik Unie jsou tyto finanční nástroje a rozpočtové záruky účinné.

Článek 125 Článek 125 Forma příspěvků Unie 1.Příspěvky Unie v přímém, sdíleném a nepřímém řízení podporují dosažení některého politického cíle Unie a stanovených výsledků a mohou mít jednu z těchto forem: a) financování, které není spojeno s náklady na příslušné operace, na základě:i) splnění podmínek stanovených v odvětvových pravidlech nebo rozhodnutích Komise, neboii) dosažení výsledků měřených pomocí předem stanovených milníků nebo ukazatelů výkonnosti; b) úhrada způsobilých nákladů, které skutečně vznikly;c) jednotkové náklady, které pokrývají všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, pevnou částkou na jednotku;d) jednorázové částky, které pokrývají všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, celkovou pevnou částkou;e) paušální financování, které pokrývá konkrétní kategorie způsobilých nákladů, jež jsou předem jednoznačně vymezeny, určitým procentním podílem;f) kombinace forem uvedených v písmenech a) až e). Příspěvky Unie podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce jsou v případě přímého a nepřímého řízení stanoveny v souladu s článkem 184, odvětvovými pravidly nebo rozhodnutím Komise a v případě sdíleného řízení v souladu s odvětvovými pravidly. Příspěvky Unie podle prvního pododstavce písm. c), d) a e) tohoto odstavce jsou v případě přímého a nepřímého řízení stanoveny v souladu s článkem 184 nebo odvětvovými pravidly a v případě sdíleného řízení v souladu s odvětvovými pravidly. 2.Při určování vhodné formy příspěvku je třeba vzít co nejvíce v úvahu zájmy a účetní metody potenciálních příjemců finančních prostředků. 3.Příslušná schvalující osoba podá zprávu o financování, které není spojeno s náklady podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a f) tohoto článku, ve výroční zprávě o činnosti podle čl. 74 odst. 9.

(226) Finanční nástroje, rozpočtové záruky a finanční pomoc by měly být schváleny prostřednictvím základního právního aktu. Jsou-li v řádně odůvodněných případech finanční nástroje vytvořeny jinak než základním právním aktem, měly by být v rámci rozpočtu schváleny Evropským parlamentem a Radou.

Článek 126 Článek 126 Křížové spoléhání se na posouzení

(227) Měly by být vymezeny nástroje spadající potenciálně do působnosti hlavy X, jako jsou půjčky, záruky, kapitálové investice, kvazikapitálové investice a nástroje pro sdílení rizik. Definice nástrojů pro sdílení rizik by měla umožňovat zařazení úvěrového posílení v případě projektových dluhopisů, pokrytí rizika spojeného s obsluhou dluhu v rámci určitého projektu a omezení úvěrových rizik držitelů dluhopisů na základě úvěrového posílení ve formě půjčky nebo záruky.

Článek 127 Článek 127 Křížové spoléhání se na audity

(228) Veškeré splátky plynoucí z finančního nástroje nebo rozpočtové záruky by se měly použít pro potřeby nástroje nebo záruky, které je generovaly, k zefektivnění uvedeného nástroje nebo záruky, není-li v základním právním aktu stanoveno jinak, a měly by být zohledněny v případných budoucích návrzích na prostředky pro daný nástroj nebo záruku.

Článek 128 Článek 128 Využití již dostupných informací

(229) Toto nařízení stanoví, že Komise je v příslušném základním právním aktu zmocněna vypůjčit si jménem Unie nebo Euratomu odpovídající částky za účelem jejich dalšího půjčování přijímajícím členským státům nebo třetím zemím za podmínek platných pro tyto výpůjčky. V tomto ohledu jsou peněžní toky mezi vypůjčenými prostředky a úvěry vzájemně vyrovnané. To znamená, že by Unie měla provádět tržní operace na základě potřeby vyplácení pro každý konkrétní případ půjčky, což omezuje možnost soudržně plánovat různé výpůjční operace a zvolit takovou strukturu splatnosti, která bude optimální z hlediska nákladů.

Článek 129 Článek 129 Spolupráce při ochraně finančních zájmů Unie 1.Osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, spolupracují plně na ochraně finančních zájmů Unie a jako podmínku pro obdržení finančních prostředků udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 EPPO,Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1 ). . 2.Všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie v přímém a nepřímém řízení, musí písemně souhlasit s udělením nezbytných práv podle odstavce 1 a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(230) Financování jednotlivých programů finanční pomoci prostřednictvím oddělených metod financování vytváří náklady a je složité, protože různé programy finanční pomoci soutěží o omezený počet možností financování. Dochází tak k roztříštění nabídky dluhových cenných papírů Unie a k omezení likvidity a zájmu investorů o samostatné programy, přestože všechny dluhové cenné papíry Unie mají stejně vysokou úvěrovou kvalitu. Finanční pomoc by proto měla být organizována podle jednotné metody financování, která by zvyšovala likviditu dluhopisů Unie a atraktivitu a nákladovou efektivnost jejích emisí.

13) ověřením ověření konkrétního aspektu příjmové nebo výdajové operace;

Článek 130 Článek 130 Částečná použitelnost systému vylučování hospodářských subjektů při sdíleném řízení

(231) Nedávné zkušenosti s potřebami financování pro Ukrajinu ukázaly na nevýhody roztříštěného přístupu k organizaci dluhu Unie. Za účelem posílení pozice Unie jako emitenta dluhu denominovaného v eurech je zásadní, aby všechny nové emise byly organizovány na základě jednotné metody financování, s výjimkou řádně odůvodněných případů, jako jsou emise Euratomu, malé emise a financování programů finanční pomoci, jejichž základní akty vstoupily v platnost před 9. listopadem 2022 .

Článek 131 Článek 131 Finanční rámcová partnerství 1.Komise může uzavírat dohody o finančním rámcovém partnerství za účelem dlouhodobé spolupráce s osobami a subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo s příjemci grantů. Aniž je dotčen odst. 4 písm. c) tohoto článku, jsou tyto dohody revidovány nejméně jednou během trvání každého víceletého finančního rámce. Na jejich základě mohou být podepisovány dohody o přiznání příspěvku nebo grantové dohody. 2.Účelem dohody o finančním rámcovém partnerství je usnadnit dosahování cílů politik Unie ustálením smluvních podmínek spolupráce. Stanoví se v ní formy finanční spolupráce a povinnost stanovit ve zvláštních dohodách podepsaných na základě dohody o finančním rámcovém partnerství ujednání o monitorování toho, jak je dosahováno konkrétních cílů. Tyto dohody rovněž na základě výsledků předběžného posouzení uvedou, zda se může Komise spoléhat na systémy a postupy, včetně auditních postupů, osob nebo subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo příjemců grantů. 3.Za účelem optimalizace nákladů a přínosů auditů a k usnadnění koordinace mohou být s osobami a subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo s příjemci grantů uzavírány dohody o auditu nebo ověření. Těmito dohodami nejsou dotčeny články 127 a 129. 4.V případě finančních rámcových partnerství uskutečňovaných prostřednictvím zvláštních grantů: a) dohoda o finančním rámcovém partnerství vedle záležitostí uvedených v odstavci 2 upřesní:i) povahu předpokládaných akcí nebo pracovních programů;ii) postup udělování zvláštních grantů v souladu se zásadami a procesními pravidly uvedenými v hlavě VIII; b) dohoda o finančním rámcovém partnerství a zvláštní grantová dohoda jako celek musí splňovat požadavky článku 204;c) doba trvání finančního rámcového partnerství nesmí s výjimkou řádně odůvodněných případů, jež jsou jasně uvedeny ve výroční zprávě o činnosti podle čl. 74 odst. 9, překročit čtyři roky;d) finanční rámcové partnerství se uskutečňuje v souladu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení se žadateli;e) s ohledem na tvorbu programů, uveřejňování předem a udělování se k finančnímu rámcovému partnerství přistupuje jako ke grantu;f) zvláštní granty na základě finančního rámcového partnerství se uveřejňují následně postupy podle článku 38. 5.Dohoda o finančním rámcovém partnerství prováděná prostřednictvím zvláštních grantů může stanovit spoléhání se na systémy a postupy příjemce grantu v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, pokud byly tyto systémy a postupy posouzeny podle čl. 157 odst. 2, 3 a 4. Ustanovení čl. 199 odst. 1 prvního pododstavce písm. d) se v tomto případě nepoužije. Pokud byly postupy příjemce grantu pro poskytování financování třetím osobám podle čl. 157 odst. 4 prvního pododstavce písm. d) Komisí vyhodnoceny kladně, články 207 a 208 se nepoužijí. 6.V případě dohody o finančním rámcovém partnerství prováděné prostřednictvím zvláštních grantů se ověření finanční a provozní způsobilosti podle článku 201 provádí před podpisem dohody o finančním rámcovém partnerství. Komise se může spolehnout na rovnocenné ověření finanční a provozní způsobilosti, které provedli ostatní dárci. 7.V případě finančních rámcových partnerství prováděných prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku musí dohoda o finančním rámcovém partnerství a dohoda o přiznání příspěvku jako celek splňovat požadavky článku 129 a čl. 158 odst. 7.

(232) Model jednotné metody financování a většina prvků infrastruktury potřebné k jejímu provádění již byly zavedeny v podobě diverzifikované strategie financování podle rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053. Tato strategie umožnila úspěšně mobilizovat finanční prostředky na granty a půjčky podle nařízení (EU) 2021/241 a na celou řadu dalších programů Unie uvedených v nařízení Rady (EU) 2020/2094Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020 , kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23 ). . Vzhledem k očekávané složitosti operací potřebných k uspokojení naléhavých potřeb financování Ukrajiny a k předvídání možných budoucích výpůjčních a úvěrových operací je vhodné stanovit diverzifikovanou strategii financování jako jednotnou metodu financování pro provádění výpůjčních operací.

Článek 132 Článek 132 Pozastavení, ukončení a snížení 1.Pokud v udělovacím řízení došlo k nesrovnalostem nebo podvodům, přeruší příslušná schvalující osoba toto řízení a může přijmout jakákoli nezbytná opatření, včetně zrušení dotyčného řízení. Na případy podezření z nesrovnalostí nebo podvodu upozorní příslušná schvalující osoba ihned OLAF. 2.Pokud se po udělení ukáže, že v udělovacím řízení došlo k nesrovnalostem nebo podvodům, přijme příslušná schvalující osoba, s výjimkou řádně odůvodněných případů, jedno nebo více z následujících opatření: a) odmítnout přijmout právní závazek nebo zrušit udělení ceny;b) pozastavit platby nebo dodání;c) pozastavit plnění právního závazku;d) případně zrušit právní závazek úplně nebo ve vztahu k jednomu či více příjemcům finančních prostředků. 3.Příslušná schvalující osoba může pozastavit platby nebo dodání nebo plnění právního závazku, pokud: a) se ukáže, že při plnění právního závazku došlo k nesrovnalostem, podvodům či porušení povinností;b) je nutno ověřit, zda skutečně došlo k domnělé nesrovnalosti, podvodu či porušení povinností;c) nesrovnalosti, podvody nebo porušení povinností zpochybňují spolehlivost nebo účinnost systémů vnitřní kontroly u osoby nebo subjektu vynakládajících finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo legalitu a správnost uskutečněných operací. Pokud se domnělá nesrovnalost, podvod nebo porušení povinností uvedené v prvním pododstavci písm. b) nepotvrdí, obnoví se plnění nebo platby nebo dodání co nejdříve. V případech uvedených v prvním pododstavci písm. a) a c) může příslušná schvalující osoba právní závazek zrušit úplně nebo ve vztahu k jednomu či více příjemcům finančních prostředků. 4.Vedle opatření uvedených v odstavcích 2 nebo 3 může příslušná schvalující osoba snížit výši grantu, ceny či příspěvku na základě dohody o přiznání příspěvku, nefinančního daru nebo cenu splatnou podle smlouvy úměrně závažnosti nesrovnalosti, podvodu nebo porušení povinností, a to i tehdy, pokud dotyčné činnosti nebyly provedeny, nebo byly provedeny nedostatečně, částečně či pozdě. V případě financování uvedeného v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) může příslušná schvalující osoba výši příspěvku úměrně snížit, pokud bylo výsledků dosaženo nedostatečně, částečně či pozdě nebo pokud nebyly splněny příslušné podmínky. 5.Ustanovení odst. 2 písm. b), c) a d) a odstavce 3 se nevztahují na účastníky soutěže o ceny.

(233) Použití diverzifikované strategie financování by mělo umožnit pružné provádění programu financování při plném dodržování zásady rozpočtové neutrality a vyrovnanosti, jak je stanoveno v čl. 310 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Náklady na program financování by měli plně hradit příjemci na základě jednotné metodiky rozdělování nákladů, která zajišťuje jejich transparentní a proporcionální rozdělení. Povinnost splatit dluh by měla v souladu s tímto nařízením zůstat na příjemci finanční pomoci.

Článek 133 Článek 133 Uchovávání záznamů a aktualizace poštovních a elektronických adres příjemci 1.Příjemci finančních prostředků uchovávají záznamy a podklady, včetně statistických a jiných záznamů týkajících se financování, jakož i záznamů a dokladů v elektronické podobě, po dobu pěti let ode dne výplaty zůstatku, nebo pokud k ní nedošlo, od uskutečnění operace. Nepřesahuje-li výše financování 60000 EUR, je tato lhůta tříletá. 2.Záznamy a doklady týkající se auditů, prostředků právní nápravy, soudních sporů, vymáhání pohledávek týkajících se právních závazků nebo vyšetřování OLAFu jsou uchovávány až do uzavření těchto auditů, prostředků právní nápravy, soudních sporů, vymáhání pohledávek nebo vyšetřování. Povinnost uchovávat záznamy a doklady týkající se vyšetřování prováděných OLAFem vzniká okamžikem, kdy o něm byl příjemce finančních prostředků vyrozuměn. 3.Záznamy a doklady se uchovávají buď ve formě originálů, nebo ověřených kopií originálů, anebo na běžných nosičích dat, včetně elektronické verze originálních dokladů nebo dokladů existujících pouze v elektronické podobě. Jsou-li doklady k dispozici v elektronické podobě a splňují-li platné právní požadavky k tomu, aby se považovaly za rovnocenné originálům a aby se na ně mohlo spoléhat pro účely auditu, originály se nevyžadují. 4.Příjemci informují schvalující osobu o všech změnách svých poštovních a elektronických adres. Tato povinnost platí i v období pěti let ode dne výplaty zůstatku, nebo pokud k ní nedošlo, od uskutečnění operace. Nepřesahuje-li výše financování 60000 EUR, je tato lhůta tříletá.

(234) Provádění diverzifikované strategie financování by vyžadovalo, aby byl v případě všech výpůjčních a úvěrových programů, které ji uplatňují, dodržován jednotný soubor pravidel.

Článek 134 Článek 134 Sporné řízení a právní prostředky nápravy 1.Před přijetím opatření s nepříznivým dopadem na práva účastníka nebo příjemce finančních prostředků příslušná schvalující osoba zajistí, aby měl účastník nebo příjemce finančních prostředků příležitost předložit připomínky. První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije na udělovací řízení, ledaže byl účastník odmítnut na základě čl. 143 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nebo c). 2.Dotýká-li se opatření schvalující osoby nepříznivě práv účastníka nebo příjemce finančních prostředků, musí akt, kterým se dotyčné opatření zavádí, obsahovat údaje o dostupných správních a soudních prostředcích nápravy, kterými je možné tento akt napadnout.

(235) Diverzifikovaná strategie financování by měla Komisi poskytnout větší flexibilitu, pokud jde o načasování a splatnost jednotlivých finančních transakcí, a umožnit pravidelné a stabilní výplaty různým přijímajícím zemím. Tato strategie by měla být založena na sdružování nástrojů financování. To by Komisi umožnilo flexibilně organizovat platby příjemcům nezávisle na tržních podmínkách v době vyplácení a zároveň by se tím snížilo riziko, že by Komise musela zvyšovat pevné částky za nestabilních nebo nepříznivých podmínek.

Článek 135 Článek 135 Snížené úrokové sazby a subvence poplatků za záruky 1.Snížené úrokové sazby a subvence poplatků za záruky se poskytují v souladu s hlavou X, pokud jsou spojeny v jednom opatření s finančními nástroji. 2.Nejsou-li snížené úrokové sazby a subvence poplatků za záruky spojeny v jednom opatření s finančními nástroji, mohou být poskytnuty v souladu s hlavou VI nebo hlavou VIII.

(236) Poskytnout Komisi tuto flexibilitu by vyžadovalo vytvoření společného fondu likvidity. Taková centralizovaná funkce likvidity by zvýšila odolnost finanční kapacity Unie a umožnila by jí odolávat dočasnému nesouladu mezi celkovým přílivem a odlivem peněz na základě spolehlivé kapacity pro předvídání likvidity.

Článek 136 Článek 136 Ochrana bezpečnosti a veřejného pořádku 1.Podmínky pro účast v udělovacích řízeních Unie musí být v souladu s veškerými mezinárodními závazky nebo závazky Unie týkajícími se přístupu na trh v mezinárodních dohodách a nesmějí neoprávněně omezovat hospodářskou soutěž. 2.Je-li to nezbytné a řádně odůvodněné, Komise v rozhodnutí o financování podle článku 110 uvede, že konkrétní udělovací řízení mají vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, zejména pokud jde o strategická aktiva a zájmy Unie nebo jejích členských států, včetně ochrany integrity digitální infrastruktury, komunikačních a informačních systémů a souvisejících dodavatelských řetězců. Není-li rozhodnutí o financování vyžadováno podle čl. 110 odst. 1 druhého pododstavce, uvede to příslušná schvalující osoba v dokumentech týkajících se udělovacího řízení. 3.Za účelem ochrany bezpečnosti nebo veřejného pořádku může příslušná schvalující osoba stanovit zvláštní podmínky vztahující se na udělovací řízení a právní závazky uvedené v článku 124. Veškeré podmínky podléhají odstavcům 1 a 2 tohoto článku a jsou přísně omezeny na to, co je nezbytné pro ochranu bezpečnosti nebo veřejného pořádku Unie nebo jejích členských států. Zvláštní podmínky se mohou vztahovat na účast v udělovacích řízeních a na celý životní cyklus výsledného právního závazku a mohou se týkat: a) subjektu, zejména kritérií pro účast v řízení nebo kritérií způsobilosti na základě země, v níž jsou účastnici, včetně dodavatele nebo příjemce a přidružených subjektů a případných subdodavatelů, usazeni, jakož i kritérií souvisejících s přímou či nepřímou kontrolou jakéhokoli z těchto účastníků veřejnými nebo soukromými subjekty třetí země;b) činnosti, zejména pokud jde o zemi původu vybavení, zboží, dodávek nebo služeb, jakož i o místo plnění, které může být omezeno na členské státy;c) dodatečných bezpečnostních požadavků na subjekty a činnosti, zejména podmínek založených na posouzení bezpečnostních rizik týkajících se vybavení, zboží, dodávek nebo služeb, výrobce, zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, příjemce, přidružených subjektů nebo případných subdodavatelů.

(237) Komise by měla provést všechny nezbytné transakce, jejichž cílem je pravidelná přítomnost na kapitálovém trhu, dosažení nejoptimálnějších nákladů na financování a usnadnění transakcí s dluhovými cennými papíry Unie a Euratomu.

Článek 137 Článek 137 Ochrana finančních zájmů Unie prostřednictvím odhalování rizik, vylučování hospodářských subjektů a ukládání peněžitých sankcí 1.Na ochranu finančních zájmů Unie Komise zřídí a provozuje systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů. Cílem tohoto systému je usnadnit: a) včasné odhalení osob nebo subjektů uvedených v odstavci 2, jež ohrožují finanční zájmy Unie;b) vylučování osob nebo subjektů uvedených v odstavci 2, jež se nacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1;c) ukládání peněžitých sankcí příjemcům finančních prostředků podle článku 140. 2.Při přímém a nepřímém řízení se systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů vztahuje na: a) účastníky a příjemce finančních prostředků;b) subjekty, jejichž způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít, nebo subdodavatele zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele;c) všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, je-li rozpočet plněn podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) a podle čl. 157 odst. 4, na základě informací oznámených podle čl. 158 odst. 7;d) ručitele;e) účastníky nebo příjemce finančních prostředků, o nichž subjekty plnící rozpočet podle článku 63 poskytly informace předané členskými státy v souladu s odvětvovými pravidly v souladu s čl. 144 odst. 2 písm. d);f) sponzory podle článku 26;g) skutečné majitele a jakékoli přidružené subjekty vyloučeného subjektu podle čl. 138 odst. 6;h) fyzické osoby uvedené v čl. 138 odst. 5 prvním pododstavci písm. a) až c);i) všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky v jakékoli formě, včetně nevratné finanční podpory nebo půjček nebo obojího, pokud je rozpočet plněn s členskými státy podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a); v takovém případě se použije čl. 138 odst. 2. Pro účely prvního pododstavce písm. i) zahrnují osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky, konečné příjemce finančních prostředků, zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele, subdodavatele a skutečné majitele. Tím není dotčen čl. 157 odst. 7 a pravidla stanovená v dohodách o přiznání příspěvku, dohodách o financování a záručních dohodách v případě osob nebo subjektů, které přijímají finanční prostředky Unie, pokud je rozpočet plněn podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c). V případě sdíleného řízení se systém vylučování hospodářských subjektů vztahuje na: a) každou osobu nebo subjekt, která nebo který žádá o financování z programu v rámci sdíleného řízení, je vybrána nebo vybrán pro takové financování nebo takové financování přijímá;b) subjekty, jejichž způsobilosti hodlá osoba nebo subjekt uvedené v písmenu a) využít, nebo subdodavatele takové osoby nebo subjektu;c) skutečné majitele a jakékoli přidružené subjekty vyloučeného subjektu uvedené v čl. 138 odst. 6. 3.Rozhodnutí zaevidovat informaci o včasném odhalení rizik uvedených v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) tohoto článku za účelem vyloučení osob nebo subjektů uvedených v odstavci 2 tohoto článku nebo uložení peněžité sankce příjemci finančních prostředků přijímá příslušná schvalující osoba. Informace o těchto rozhodnutích jsou zaevidovány v databázi uvedené v čl. 144 odst. 1. Jsou-li tato rozhodnutí přijata podle čl. 138 odst. 5, obsahují informace zaevidované v databázi údaje o osobách uvedených ve zmíněném odstavci. 4.Rozhodnutí o vyloučení osob nebo subjektů uvedených v odstavci 2 tohoto článku nebo o uložení peněžitých sankcí příjemci finančních prostředků se zakládá na pravomocném rozsudku nebo, v situacích zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1, na konečném správním rozhodnutí, anebo na předběžné právní kvalifikaci určené výborem uvedeným v článku 135 v situacích podle čl. 138 odst. 3, aby bylo zajištěno centralizované hodnocení těchto situací. V případech uvedených v čl. 143 odst. 1 příslušná schvalující osoba odmítne účastníka v daném udělovacím řízení. Aniž je dotčen čl. 138 odst. 7, může příslušná schvalující osoba rozhodnout o vyloučení účastníka nebo příjemce finančních prostředků nebo o uložení peněžité sankce příjemci finančních prostředků a o uveřejnění souvisejících informací na základě předběžné kvalifikace uvedené v čl. 138 odst. 3 pouze po obdržení doporučení výboru uvedeného v článku 142.

(238) S ohledem na rozšíření diverzifikované strategie financování na širší škálu programů je proto vhodné, aby Komise zavedla nezbytná opatření pro její provádění. Tato opatření by měla zahrnovat rámec řízení, postupy řízení rizik a metodiku rozdělování nákladů, které by měly respektovat čl. 223 odst. 4 písm. e) tohoto nařízení. Aby byla zajištěna transparentnost, měla by Komise Evropský parlament a Radu pravidelně a komplexně informovat o všech aspektech své strategie výpůjček a řízení dluhu.

Článek 138 Článek 138 Kritéria pro vyloučení a rozhodnutí o vyloučení 1.Příslušná schvalující osoba vyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 z účasti na udělovacím řízení, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo z vynakládání finančních prostředků Unie, pokud se tato osoba nebo subjekt nachází v některé z těchto situací zakládajících vyloučení: a) osoba nebo subjekt je v úpadku, předmětem insolvenčního řízení či se nachází v likvidaci, jeho majetek spravuje likvidátor nebo soud, má se svými věřiteli dohodu o vyrovnání, jeho obchodní činnost je pozastavena nebo se nachází ve srovnatelné situaci vyplývající z podobných řízení podle práva Unie nebo vnitrostátního práva;b) v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí bylo stanoveno, že osoba nebo subjekt porušuje své povinnosti týkající se placení daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení podle platného práva;c) bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož se osoba nebo subjekt dopustily vážného profesního pochybení tím, že porušily platné právní předpisy či etické zásady platné v oboru, v němž působí, anebo tím, že se dopustily protiprávního jednání, jež má dopad na jejich profesní důvěryhodnost a jež vykazuje známky úmyslu nebo hrubé nedbalosti, včetně zejména následujícího jednání:i) úmyslného či nedbalostního zkreslování informací nezbytných k ověření neexistence důvodů pro vyloučení nebo k ověření splnění kritérií způsobilosti či kritérií pro výběr anebo při plnění právního závazku;ii) uzavření dohody s jinými osobami nebo subjekty s cílem narušit hospodářskou soutěž;iii) porušení práv duševního vlastnictví;iv) neoprávněného ovlivnění nebo pokusu o neoprávněné ovlivnění rozhodovacího postupu vedoucího k získání prostředků Unie, při němž je prostřednictvím zkreslení informací využit střet zájmů zahrnující kterékoli účastníky finančních operací nebo jiné osoby uvedené v čl. 61 odst. 1;v) pokusu získat důvěrné informace, jež by je neoprávněně zvýhodnily v udělovacím řízení;vi) vyzývání k diskriminaci, nenávisti nebo násilí vůči skupině osob nebo členovi skupiny nebo podobné aktivity, které jsou v rozporu s hodnotami, na nichž je Unie založena, zakotvenými v článku 2 Smlouvy o EU, pokud má takové pochybení dopad na integritu dané osoby nebo subjektu, což negativně ovlivňuje plnění právních závazků nebo s sebou nese konkrétní riziko takového ovlivnění; d) bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí, podle něhož jsou osoba nebo subjekt vinny z některého z následujících činů:i) podvodu ve smyslu článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29 ). a článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované aktem Rady ze dne 26. července 1995 Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48 . ;ii) korupce ve smyslu čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2017/1371, aktivní korupce ve smyslu článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracované právním aktem Rady ze dne 26. května 1997 Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1 . , jednání uvedeného v čl. 2 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2003/568/SVVRámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54 ). nebo korupce, jak je vymezena v jiných platných právních předpisech;iii) jednání souvisejícího se zločinným spolčením podle článku 2 rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVVRámcové rozhodnutí Rady 2008/841/SVV ze dne 24. října 2008 o boji proti organizované trestné činnosti (Úř. věst. L 300, 11.11.2008, s. 42 ). ;iv) praní peněz nebo financování terorismu ve smyslu čl. 1 odst. 3, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73 ). ;v) teroristických trestných činů ve smyslu článků 3 až 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6 ). nebo trestných činů spojených s teroristickými činnostmi ve smyslu článku 12 uvedeného rámcového rozhodnutí nebo návodu či pomoci při jejich spáchání nebo pokusu o spáchání takových trestných činů ve smyslu článku 14 uvedené směrnice;vi) dětské práce a jiných trestných činů souvisejících s obchodováním s lidmi podle článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1 ). ; e) osoba nebo subjekt se při dodržování povinností v rámci plnění právního závazku financovaného z rozpočtu dopustily závažných pochybení, jež:i) vedla k předčasnému ukončení právního závazku;ii) vedla k uplatnění nároku na náhradu škody nebo jiných smluvních sankcí; neboiii) zjistily schvalující osoba, OLAF, Účetní dvůr nebo EPPO při kontrolách, auditech či šetřeních; f) bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož se osoba nebo subjekt dopustily nesrovnalostí ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1 ). ;g) bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož osoba nebo subjekt vytvořily subjekt v jiné jurisdikci s cílem obejít fiskální, sociální nebo jakékoli jiné právní povinnosti – včetně těch, které se týkají pracovních práv, zaměstnání a pracovních podmínek – v jurisdikci, pod kterou spadá jeho sídlo, správní ústředí nebo hlavní místo podnikání;h) bylo vydáno pravomocné soudní rozhodnutí nebo konečné správní rozhodnutí, podle něhož byl subjekt vytvořen za účelem uvedeným v písmeni g);i) subjekt nebo osoba záměrně a bez řádného odůvodnění brání šetření, kontrole nebo auditu prováděnému schvalující osobou nebo jejím zástupcem nebo auditorem, OLAFem, EPPO nebo Účetním dvorem. Má se za to, že osoba nebo subjekt brání šetření, kontrole nebo auditu, pokud provádí činnosti, jejichž cílem nebo důsledkem je zabránit jakékoli z činností nezbytných k provedení šetření, kontroly nebo auditu, bránit jim nebo je zdržovat. Mezi takové činnosti patří zejména odmítnutí přístupu do jeho/jejích prostor nebo do jiných prostor využívaných k podnikatelským účelům, zatajení nebo odmítnutí zveřejnění informací nebo poskytnutí nepravdivých informací. 2.Příslušná schvalující osoba vyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 prvním pododstavci písm. i) a čtvrtém pododstavci písm. a), b) a c), pokud se tato osoba nebo subjekt nachází v jedné nebo více ze situací zakládajících vyloučení uvedených v odst. 1 písm. c) bodu iv) nebo písm. d) tohoto článku. Neexistuje-li pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí, přijme se rozhodnutí na základě předběžné právní kvalifikace jednání v uvedených písmenech, s ohledem na prokázané skutečnosti a zjištění podle odst. 3 čtvrtého pododstavce písm. a) a d) tohoto článku obsažené v doporučení výboru uvedeného v článku 145. Před předběžnou právní kvalifikací poskytne výbor uvedený v článku 145 členskému státu příležitost předložit připomínky, pokud jde o postup uvedený v odstavci 3 tohoto článku. Aniž je dotčen čl. 63 odst. 2, členský stát zajistí, aby žádosti o platby týkající se osoby nebo subjektu, které se nacházejí v situaci zakládající vyloučení zjištěné v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, nebyly předkládány Komisi k úhradě. 3.Pokud v případech uvedených v odst. 1 písm. c), d), f), g) a h) tohoto článku nebo v případě uvedeném v odst. 1 písm. e) a i) tohoto článku neexistuje pravomocný rozsudek nebo případně konečné správní rozhodnutí, příslušná schvalující osoba vyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 na základě předběžné právní kvalifikace jednání podle uvedených ustanovení s ohledem na zjištěné skutečnosti nebo jiná zjištění uvedená v doporučení výboru uvedeného v článku 145. Předběžná kvalifikace uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce nepředjímá posouzení jednání dotyčné osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2 příslušnými orgány členských států podle vnitrostátního práva. Příslušná schvalující osoba přezkoumá své rozhodnutí vyloučit osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 nebo uložit příjemci finančních prostředků peněžitou sankci neprodleně po oznámení pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí. Pokud pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí nestanoví dobu vyloučení, stanoví ji příslušná schvalující osoba na základě zjištěných skutečností a jiných zjištění a s ohledem na doporučení výboru uvedeného v článku 145. Pokud z takového pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí vyplývá, že se osoba nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 nedopustily jednání, na které se vztahuje předběžná právní kvalifikace a kvůli němuž byly vyloučeny, příslušná schvalující osoba vyloučení neprodleně ukončí a nahradí veškeré případně uložené peněžité sankce. Mezi skutečnosti a zjištění uvedené v prvním pododstavci patří zejména: a) skutečnosti zjištěné při auditech nebo vyšetřování EPPO ve vztahu k členským státům, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, Účetního dvora, OLAFu nebo interního auditora nebo při jakémkoli jiném auditu či kontrole prováděných na pokyn schvalující osoby;b) správní rozhodnutí, jež nejsou konečná a která mohou zahrnovat disciplinární opatření přijatá příslušným dozorčím orgánem odpovědným za ověřování dodržování zásad profesní etiky;c) skutečnosti uvedené v rozhodnutích osob a subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c);d) informace předané v souladu s čl. 144 odst. 2 písm. d), zejména skutečnosti a zjištění doložená v souvislosti s pravomocnými rozsudky nebo konečnými správními rozhodnutími na vnitrostátní úrovni ohledně existence situací zakládajících vyloučení podle odst. 1 písm. c) bodu iv) nebo písm. d) tohoto článku, subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. b);e) rozhodnutí Komise týkající se porušení práva Unie v oblasti hospodářské soutěže nebo rozhodnutí příslušného vnitrostátního orgánu týkající se porušení práva Unie nebo členského státu v oblasti hospodářské soutěže. 4.Veškerá rozhodnutí příslušné schvalující osoby vydaná podle článků 137 až 144 a případná doporučení výboru uvedeného v článku 145 se přijímají v souladu se zásadou proporcionality, přičemž se zohlední zejména: a) závažnost situace, včetně dopadu na finanční zájmy Unie a její pověst;b) doba, která od daného jednání uplynula;c) doba trvání daného jednání a jeho případné opakování;d) případný úmysl nebo míra nedbalosti;e) v případech uvedených v odst. 1 písm. b) skutečnost, zda se jedná o omezenou částku;f) jiné zmírňující okolnosti, jako například:i) míra spolupráce dotyčné osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2 s relevantním příslušným orgánem a přínos dané osoby nebo subjektu pro vyšetřování uznaný příslušnou schvalující osobou, neboii) sdělení situace zakládající vyloučení prostřednictvím prohlášení podle čl. 139 odst. 1, neboiii) opatření přijatá členskými státy vůči dané osobě nebo danému subjektu podle čl. 63 odst. 2. 5.Příslušná schvalující osoba vyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2, pokud se: a) fyzická nebo právnická osoba, která je členem správního, řídícího nebo dozorčího orgánu osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2 nebo která má pravomoc tuto osobu nebo subjekt zastupovat, rozhodovat jejich jménem nebo je kontrolovat, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v odst. 1 písm. c) až i) tohoto článku;b) fyzická nebo právnická osoba, která v neomezeném rozsahu ručí za dluhy osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v odst. 1 písm. a) nebo b) tohoto článku;c) fyzická osoba, která je nezbytná pro udělení nebo pro plnění právního závazku, nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v odst. 1 písm. c) až i) tohoto článku. Příslušná schvalující osoba zajistí, aby fyzická osoba, která se nachází v jedné nebo více ze situací uvedených v prvním pododstavci, byla vyloučena. 6.Jsou-li osoba nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až f) a h) a i) vyloučeny, může příslušná schvalující osoba rovněž vyloučit skutečného majitele nebo jakýkoli přidružený subjekt vyloučeného subjektu nebo jim uložit finanční sankci. Každé rozhodnutí příslušné schvalující osoby nebo případně jakékoli doporučení výboru uvedeného v článku 145 zohlední: a) zda je vyloučený subjekt funkčně nezávislý na svém přidruženém subjektu a na skutečném majiteli;b) zda k pochybení vyloučeného subjektu nedošlo v důsledku nedostatečného dohledu nebo nedostatečné kontroly;c) zda vyloučený subjekt přijal obchodní rozhodnutí bez vlivu jakéhokoli přidruženého subjektu nebo skutečného majitele. 7.V případech uvedených v odstavci 3 tohoto článku může příslušná schvalující osoba předběžně vyloučit osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 bez předchozího doporučení výboru uvedeného v článku 145, pokud by jejich účast na udělovacím řízení nebo jejich výběr za účelem vynakládání finančních prostředků Unie představovaly závažné a bezprostřední ohrožení finančních zájmů Unie. V takových případech záležitost neprodleně předloží výboru uvedenému v článku 145 a do 14 dnů od obdržení doporučení výboru přijme konečné rozhodnutí. 8.Na žádost schvalující osoby, a pokud to povaha nebo okolnosti případu vyžadují, může být postoupení věci k doporučení výboru uvedeného v článku 145 projednáno ve zrychleném řízení, aniž je dotčeno právo dotčené osoby nebo subjektu být vyslechnuty. 9.Příslušná schvalující osoba, po přihlédnutí k případnému doporučení výboru uvedeného v článku 145, nevyloučí osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 z účasti na udělovacím řízení nebo z výběru za účelem vynakládání finančních prostředků Unie, pokud: a) dotyčná osoba nebo subjekt přijaly nápravná opatření uvedená v odstavci 10 tohoto článku v míře dostatečné k prokázání své spolehlivosti. Toto písmeno se nepoužije v případě uvedeném v odst. 1 písm. d) tohoto článku;b) osoba nebo subjekt jsou nepostradatelné pro zajištění kontinuity služby, a to po omezenou dobu a do okamžiku přijetí nápravných opatření uvedených v odstavci 7 tohoto článku;c) takové vyloučení by bylo nepřiměřené s ohledem na kritéria uvedená v odstavci 3 tohoto článku. Ustanovení odst. 1 písm. a) tohoto článku se nepoužije rovněž na nákup dodávek za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou obchodní činnost, nebo od likvidátorů v případě insolvenčního řízení, vyrovnání s věřiteli nebo podobného řízení podle práva Unie nebo vnitrostátního práva. Pokud příslušná schvalující osoba v souladu s prvním a druhým pododstavcem tohoto odstavce osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 nevyloučí, uvede příslušné důvody a informuje o nich výbor uvedený v článku 145. 10.Nápravná opatření uvedená v odst. 9 prvním pododstavci písm. a) zahrnují zejména: a) opatření s cílem určit původ situace zakládající důvod pro vyloučení a konkrétní technická, organizační a personální opatření v dané oblasti podnikání nebo činnosti osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2, která jsou vhodná pro nápravu daného jednání a prevenci jeho dalšího výskytu;b) doklady prokazující, že osoba nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 přijaly opatření s cílem nahradit nebo napravit škodu nebo újmu způsobenou finančním zájmům Unie na základě situace zakládající vyloučení;c) doklady prokazující, že osoba nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 zaplatily veškeré pokuty uložené příslušným orgánem nebo daně či příspěvky na sociální zabezpečení podle odst. 1 písm. b) tohoto článku nebo jejich platbu zajistily. Aniž je dotčeno posouzení příslušnou schvalující osobou nebo výborem uvedeným v článku 145, předloží osoba nebo subjekt nápravná opatření, která byla posouzena externím nezávislým auditorem nebo která byla rozhodnutím vnitrostátního orgánu nebo orgánu Unie považována za dostatečná. 11.Příslušná schvalující osoba, s ohledem na případné revidované doporučení výboru uvedeného v článku 145, neprodleně reviduje své rozhodnutí o vyloučení osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2 bez návrhu nebo na žádost vyloučené osoby nebo subjektu, pokud tato osoba nebo subjekt přijaly nápravná opatření dostačující k prokázání jejich spolehlivosti nebo předložily nové skutečnosti prokazující, že situace zakládající vyloučení podle odstavce 1 tohoto článku pominula. 12.V případě uvedeném v čl. 137 odst. 2 písm. b) příslušná schvalující osoba vyžaduje, aby zájemce nebo uchazeč nahradil subjekt nebo subdodavatele, jehož způsobilost hodlá využít a jenž se nachází v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

(239) V zájmu právní jistoty a jasnosti, pokud jde o již poskytnutou finanční pomoc a o makro-finanční pomoc podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 ze dne 14. prosince 2022 , kterým se zřizuje nástroj pro poskytování podpory Ukrajině na rok 2023 (makrofinanční pomoc +) (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 1 ). , by se ustanovení tohoto nařízení týkající se diverzifikované strategie financování měla vztahovat pouze na programy finanční pomoci, jejichž základní právní akty vstoupí v platnost dne 9. listopadu 2022 nebo později.

Článek 139 Článek 139 Prohlášení a doklady o neexistenci situace zakládající vyloučení 1.Účastník prohlásí, zda se nachází v některé ze situací uvedených v čl. 138 odst. 1 a čl. 143 odst. 1 a tam, kde je to relevantní, zda přijal nápravná opatření podle čl. 138 odst. 9 prvního pododstavce písm. a). Účastník rovněž prohlásí, zda se následující osoby nebo subjekty nacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. c) až h): a) fyzické nebo právnické osoby, které jsou členy správních, řídících nebo dozorčích orgánů účastníka nebo mají pravomoci ve vztahu k jeho zastupování, rozhodování nebo kontrole;b) skuteční majitelé účastníka ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice (EU) 2015/849. Účastník nebo příjemce finančních prostředků neprodleně informují příslušnou schvalovací osobu o jakýchkoli změnách oznámených situací. V příslušných případech zájemce nebo uchazeč předloží táž prohlášení jako prohlášení uvedená v prvním a druhém pododstavci podepsaná subdodavatelem či jiným subjektem, jehož způsobilosti hodlá využít. Příslušná schvalující osoba prohlášení uvedená v prvním a druhém pododstavci nevyžaduje, jestliže již byla předložena pro účely jiného udělovacího řízení, pokud se situace nezměnila a od jejich vydání uplynul nejvýše jeden rok. Příslušná schvalující osoba může upustit od požadavků uvedených v prvním a druhém pododstavci u veřejných grantů velmi nízké hodnoty a veřejných zakázek velmi nízké hodnoty, jejichž hodnota nepřesahuje částky uvedené v čl. 2 bodě 75 a bodě 14.4 přílohy I. 2.Kdykoli si to příslušná schvalující osoba vyžádá nebo pokud je to nezbytně nutné pro zajištění řádného vedení řízení, předloží účastník, subdodavatel nebo subjekt, jehož způsobilosti hodlá zájemce nebo uchazeč využít: a) náležité doklady o tom, že se nenachází v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1;b) informace o fyzických nebo právnických osobách, které jsou členy správních, řídících nebo dozorčích orgánů účastníka nebo mají pravomoci ve vztahu k jeho zastupování, rozhodování nebo kontrole, včetně osob a subjektů patřících do vlastnické a řídící struktury a skutečných majitelů, a náležité doklady o tom, že se žádná z těchto osob nenachází v některé ze situací zakládajících vyloučení podle čl. 138 odst. 1 písm. c) až f);c) náležité doklady o tom, že se fyzické nebo právnické osoby, které v neomezeném rozsahu ručí za dluhy daného účastníka, nenacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení podle čl. 138 odst. 1 písm. a) nebo b). 3.V příslušných případech může příslušná schvalující osoba v souladu s vnitrostátním právem jako náležitý doklad o tom, že se účastník nebo subjekt uvedený v odstavci 2 nenachází v žádné ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. a), c), d), f), g) a h), uznat aktuální výpis z trestního rejstříku nebo aktuální rovnocenný doklad, jejž vydal soudní nebo správní orgán země, v níž je dotyčný účastník nebo subjekt usazen, a z něhož vyplývá, že jsou tyto požadavky splněny. Za náležitý doklad o tom, že se účastník nebo subjekt uvedený v odstavci 2 nenachází v žádné ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. a) a b), může příslušná schvalující osoba uznat aktuální osvědčení, jež vydal příslušný orgán země usazení. V případě, že osvědčení tohoto druhu nejsou v zemi jeho usazení vydávána, může účastník předložit místopřísežné prohlášení učiněné před soudním orgánem či notářem, anebo pokud takové prohlášení učinit nelze, čestné prohlášení učiněné před správním orgánem či příslušnou profesní organizací země, v níž je tento účastník usazen. 4.Příslušná schvalující osoba upustí od požadavku, aby účastník nebo subjekt uvedený v odstavci 2 předložil písemné doklady podle odstavců 2 a 3: a) má-li k těmto dokladům bezplatný přístup ve vnitrostátní databázi;b) byly-li jí tyto doklady již předloženy pro účely jiného řízení, jsou dosud platné a ode dne jejich vydání dosud neuplynul jeden rok;c) pokud uzná, že předložení takových dokladů není proveditelné. 5.Odstavce 1 až 4 tohoto článku se nevztahují na osoby a subjekty vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nebo subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71. Jestliže v případě finančních nástrojů a rozpočtových záruk neexistují pravidla a postupy, které plně odpovídají pravidlům a postupům uvedeným v čl. 157 odst. 4 prvním pododstavci písm. d), poskytnou koneční příjemci finančních prostředků a zprostředkovatelé osobě nebo subjektu vynakládajícímu finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) podepsané čestné prohlášení potvrzující, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. a) až d), g) a h) nebo v čl. 143 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c) ani v situaci, která se po posouzení podle čl. 157 odst. 4 považuje za rovnocennou. Jsou-li finanční nástroje výjimečně využívány podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a), poskytnou koneční příjemci finančním zprostředkovatelům podepsané čestné prohlášení potvrzující, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. a) až d), g) a h) nebo v čl. 143 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c).

(240) Je důležité, aby auditované finanční výkazy týkající se finančních nástrojů a rozpočtových záruk prováděných v rámci nepřímého řízení byly poskytnuty včas, aby je Účetní dvůr mohl zohlednit při vypracovávání připomínek k předběžné účetní závěrce.

14) koncesí úplatná smlouva uzavřená písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli ve smyslu článků 177 a 181, kterou je hospodářskému subjektu svěřeno provedení stavebních prací nebo poskytnutí a řízení služeb a při níž:a) odměna spočívá buď výhradně v právu braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací či poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou;b) udělením koncese se na koncesionáře přenáší provozní riziko při braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací nebo z poskytování služeb, přičemž může jít o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Má se za to, že koncesionář převzal provozní riziko, pokud mu za běžných provozních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při předmětném provozování stavby nebo poskytování služeb;

a) odměna spočívá buď výhradně v právu braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací či poskytování služeb, nebo v tomto právu společně s platbou;

b) udělením koncese se na koncesionáře přenáší provozní riziko při braní užitků vyplývajících z využívání provedených stavebních prací nebo z poskytování služeb, přičemž může jít o riziko na straně poptávky, riziko na straně nabídky, nebo riziko na straně poptávky i nabídky. Má se za to, že koncesionář převzal provozní riziko, pokud mu za běžných provozních podmínek není zaručena návratnost vynaložených investic nebo nákladů vzniklých při předmětném provozování stavby nebo poskytování služeb;

Článek 140 Článek 140 Peněžité sankce 1.Aby bylo dosaženo odrazujícího účinku, může příslušná schvalující osoba, případně s přihlédnutím k doporučení výboru uvedeného v článku 145, uložit peněžitou sankci příjemci finančních prostředků, který přijal právní závazek a který se nachází v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. c), d), e), f), g), h) nebo i). V případě situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. c) až i) lze peněžitou sankci uložit namísto rozhodnutí o vyloučení příjemce finančních prostředků, pokud by takové vyloučení bylo nepřiměřené na základě kritérií uvedených v čl. 138 odst. 4. V případě situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. c), d) a e) lze peněžitou sankci uložit navíc k vyloučení, pokud je to nutné pro ochranu finančních zájmů Unie z důvodu systematického a opakovaného jednání příjemce finančních prostředků konaného se záměrem neoprávněně získat finanční prostředky Unie. Bez ohledu na první, druhý a třetí pododstavec tohoto odstavce nesmí být peněžitá sankce uložena příjemci finančních prostředků, který v souladu s článkem 139 prohlásil, že se nachází v situaci zakládající vyloučení. 2.Výše peněžité sankce nepřesáhne 10 % celkové hodnoty právního závazku. V případě grantové dohody podepsané s řadou příjemců grantů nepřesáhne výše peněžité sankce 10 % částky grantu, na kterou má dotyčný příjemce grantu podle grantové dohody nárok.

(241) Je vhodné uznat sladění zájmů při sledování cílů politik Unie, a zejména skutečnost, že EIB a EIF mají zvláštní odborné znalosti pro využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

Článek 141 Článek 141 Doba vyloučení a promlčecí lhůta 1.Doba vyloučení nesmí překročit žádnou z těchto dob: a) případnou dobu stanovenou v pravomocném rozsudku nebo konečném správním rozhodnutí některého členského státu;b) v případě neexistence pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí:i) pět let v případech uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. d) a i);ii) tři roky v případech uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. c) a e) až h). Osoba nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 jsou vyloučeny po dobu, po kterou se nacházejí v některé ze situací zakládajících vyloučení uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. a) a b). 2.Promlčecí lhůta pro vyloučení osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2 i pro uložení peněžitých sankcí činí pět let a její běh počíná jedním z těchto okamžiků: a) dnem, kdy k jednání zakládajícímu důvod pro vyloučení došlo, nebo v případě jeho pokračování či opakování dnem, kdy bylo ukončeno, v případech uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. b) až e), g), h) a i);b) dnem vydání pravomocného rozsudku vnitrostátního soudu nebo konečného správního rozhodnutí v případech uvedených v čl. 138 odst. 1 písm. b), c), d), g), h) a i). Promlčecí lhůta se přerušuje aktem vnitrostátního orgánu, Komise, OLAFu, v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 EPPO, výboru uvedeného v článku 145 tohoto nařízení nebo jiného subjektu zapojeného do plnění rozpočtu, pokud byl tento akt osobě nebo subjektu uvedeným v čl. 137 odst. 2 tohoto nařízení oznámen a pokud se týká vyšetřování nebo soudního řízení. Nová promlčecí lhůta počíná běžet dnem následujícím po přerušení. Pro účely čl. 138 odst. 1 písm. f) tohoto nařízení se použije promlčecí lhůta pro vyloučení osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2 tohoto nařízení nebo uložení peněžitých sankcí příjemci finančních prostředků stanovená v článku 3 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95. Pokud jednání dotčené osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2 tohoto nařízení zakládá vyloučení podle více důvodů uvedených v čl. 138 odst. 1 tohoto nařízení, použije se promlčecí lhůta platná pro nejzávažnější důvod.

(242) EIB a EIF, které jednají jako skupina, by měly mít možnost na sebe vzájemně přenášet část úkolů souvisejících s prováděním, pokud by toto přenesení mohlo být přínosné pro provedení dané akce a v souladu s bližším vymezením v příslušné dohodě s Komisí.

Článek 142 Článek 142 Uveřejnění informací o vyloučení a peněžitých sankcích 1.Je-li případně nutné posílit odrazující účinek vyloučení nebo peněžité sankce, uveřejní Komise na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby na svých internetových stránkách níže uvedené informace související s vyloučením a případně s peněžitou sankcí pro případy uvedené v čl. 138 odst. 1 písm. c) až i): a) jméno dotčené osoby nebo název subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2;b) situaci zakládající vyloučení;c) dobu vyloučení nebo výši peněžité sankce. Pokud je rozhodnutí o vyloučení nebo peněžité sankci přijato na základě předběžné kvalifikace podle čl. 138 odst. 2, uvede se v uveřejnění, že neexistuje pravomocný rozsudek nebo konečné správní rozhodnutí. V takových případech se neprodleně uveřejní informace o veškerých postupech právní nápravy, stavu jejich projednávání a jejich výsledku, jakož i o veškerých revidovaných rozhodnutích příslušné schvalující osoby. Pokud byla uložena peněžitá sankce, v uveřejnění se rovněž uvede, zda byla sankce zaplacena. Rozhodnutí o uveřejnění informací přijímá příslušná schvalující osoba buď v návaznosti na příslušný pravomocný rozsudek nebo případně konečné správní rozhodnutí, či v návaznosti na doporučení výboru uvedeného v článku 145. Toto rozhodnutí nabývá účinku tři měsíce od oznámení dotčené osobě nebo subjektu uvedeným v čl. 137 odst. 2. Uveřejněné informace se odstraní okamžitě po skončení vyloučení. V případě peněžité sankce se uveřejnění odstraní šest měsíců po jejím zaplacení. V případě osobních údajů informuje příslušná schvalující osoba v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 dotčenou osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 tohoto nařízení o jejich právech vyplývajících z příslušných pravidel pro ochranu údajů a o postupech pro výkon těchto práv. 2.Informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku se neuveřejní za kterékoli z níže uvedených okolností: a) je nutné zachovat důvěrnost vyšetřování nebo vnitrostátního soudního řízení;b) uveřejnění by způsobilo nepřiměřenou újmu dotyčné osobě nebo subjektu uvedeným v čl. 137 odst. 2 nebo by bylo jinak nepřiměřené s ohledem na kritéria proporcionality uvedená v čl. 138 odst. 4 a s ohledem na výši peněžité sankce;c) jedná se o fyzickou osobu, ledaže je uveřejnění osobních údajů odůvodněno mimořádnými okolnostmi, mimo jiné závažností daného jednání nebo jeho dopadem na finanční zájmy Unie. V takových případech zohlední rozhodnutí o uveřejnění informací řádným způsobem právo na soukromí a další práva zaručená nařízením (EU) 2018/1725.

(243) V zájmu soudržnosti a za účelem zohlednění víceletého finančního rámce na období 2021–2027 je u finančních nástrojů a rozpočtových záruk nezbytné vyjasnit některá ustanovení o podávání zpráv osobami nebo subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie v rámci nepřímého řízení, o uplatňování hlavy X v případě, že jsou kombinovány s doplňkovou podporou z rozpočtu, včetně grantů, a o kombinaci s finančními prostředky Unie vynakládanými v rámci sdíleného řízení.

Článek 143 Článek 143 Odmítnutí v udělovacím řízení 1.Příslušná schvalující osoba odmítne v udělovacím řízení účastníka, který: a) se nachází v situaci zakládající vyloučení určené v souladu s článkem 138;b) poskytl vědomě nesprávné informace vyžadované jakožto podmínka pro účast v řízení, nebo takové informace vůbec neposkytl;c) byl zapojen do přípravy zadávací dokumentace v udělovacím řízení, znamená-li tato skutečnost narušení zásady rovného zacházení, včetně narušení hospodářské soutěže, které nelze napravit jiným způsobem;d) má protichůdné profesní zájmy, které mohou negativně ovlivnit plnění zakázky v souladu s bodem 20.6 přílohy I;e) je adresátem rozhodnutí o zákazu zadání zakázky z důvodu získání zahraničních subvencí narušujících vnitřní trh, které přijala Komise v souladu s odstavcem 3 tohoto článku. Příslušná schvalující osoba sdělí ostatním účastníkům udělovacího řízení příslušné informace, které byly vyměněny v souvislosti se zapojením účastníka do přípravy udělovacího řízení, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. c), nebo které vyplývají z jeho zapojení. Před odmítnutím účastníka je mu poskytnuta příležitost prokázat, že zapojení do přípravy udělovacího řízení neporušuje zásadu rovného zacházení. 2.Použije se čl. 134 odst. 1, ledaže je odmítnutí v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) tohoto článku odůvodněno rozhodnutím o vyloučení tohoto účastníka přijatým po přezkoumání jeho připomínek. 3.Pro účely odst. 1 písm. e) tohoto článku se nařízení (EU) 2022/2560, a zejména ustanovení jeho kapitol 1, 2 a 4, včetně článku 30 uvedeného nařízení, použije obdobně na předběžný přezkum Komise a na hloubkové šetření veškerých zahraničních finančních příspěvků získaných v zadávacím řízení podle tohoto nařízení. Pro účely předchozího oznámení veřejnému zadavateli oznámí účastníci zadávacího řízení podle tohoto nařízení veškeré příslušné zahraniční finanční příspěvky příslušné schvalující osobě za stejných podmínek, jaké jsou stanoveny v článcích 28 a 29 nařízení (EU) 2022/2560 a v ustanoveních prováděcích aktů přijatých na základě čl. 47 odst. 1 uvedeného nařízení. Kromě toho se na zadávací řízení podle tohoto nařízení použijí rovněž příslušné akty v přenesené pravomoci přijaté na základě článku 49 nařízení (EU) 2022/2560. Příslušná ustanovení nařízení (EU) 2022/2560, jakož i ustanovení aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě článku 49 uvedeného nařízení a prováděcích aktů přijatých na základě čl. 47 odst. 1 uvedeného nařízení se provádějí v souladu s tímto nařízením. V souvislosti s prvním pododstavcem tohoto odstavce je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty ve formě rozhodnutí s cílem: a) učinit závazky nabídnuté účastníkem pro tohoto účastníka závaznými ve smyslu čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2022/2560 v souvislosti s tímto nařízením;b) nevznášet námitky ve smyslu čl. 11 odst. 4 nařízení (EU) 2022/2560 v souvislosti s tímto nařízením;c) zakázat zadání zakázky účastníkovi z důvodu, že obdržel zahraniční subvence narušující vnitřní trh ve smyslu čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) 2022/2560, v souvislosti s tímto nařízením. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 276 odst. 2. Pokud nařízení (EU) 2022/2560 odkazuje na zadávací řízení ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243 ). , považují se pro účely opatření, která mají být přijata podle tohoto odstavce, za zadávací řízení ve smyslu tohoto nařízení. Příslušná schvalující osoba oznámí odmítnutí v udělovacím řízení dopisem adresovaným dotčenému účastníkovi v návaznosti na rozhodnutí o zákazu uvedené v druhém pododstavci písm. c).

(244) Je třeba objasnit, že jsou-li finanční nástroje nebo rozpočtové záruky kombinovány s doplňkovými formami podpory poskytované z rozpočtu Unie, měla by se pravidla vztahující se na finanční nástroje a rozpočtové záruky uplatňovat na celé opatření. Tato pravidla by měla být případně doplněna zvláštními požadavky stanovenými v odvětvových pravidlech.

Článek 144 Článek 144 Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů 1.Informace vyměněné v systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů uvedeném v článku 137 se shromažďují v databázi zřízené Komisí (dále jen databáze) a jsou spravovány v souladu s právem na soukromí a dalšími právy stanovenými v nařízení (EU) 2018/1725. Informace o případech včasného odhalení rizik, vyloučení hospodářských subjektů a uložení peněžitých sankcí do databáze vloží příslušná schvalující osoba poté, co o tom vyrozumí dotčenou osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2. Za mimořádných okolností, pokud existují závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo vnitrostátních soudních řízení, lze toto vyrozumění odložit, dokud tyto důvody nepominou. V souladu s nařízením (EU) 2018/1725 Komise na žádost informuje osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2, na které se vztahuje systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, o údajích uchovávaných v databázi, které se jich týkají. Informace obsažené v databázi se po opravě, vymazání nebo jakékoli úpravě údajů podle potřeby aktualizují. Uveřejňují se pouze v souladu s článkem 142. 2.Systém včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů se zakládá na skutečnostech a zjištěních uvedených v čl. 138 odst. 3 čtvrtém pododstavci a na předávání informací Komisi, zejména: a) v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 EPPO, nebo OLAFem v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013, jestliže se v ukončeném nebo probíhajícím vyšetřování zjistí, že by mohlo být vhodné přijmout preventivní opatření nebo kroky k ochraně finančních zájmů Unie, s řádným ohledem na dodržování procesních a základních práv a na ochranu oznamovatelů;b) schvalující osobou Komise, evropským úřadem zřízeným Komisí nebo výkonnou agenturou;c) orgánem Unie, evropským úřadem nebo agenturou jinými, než jsou uvedeny v písmenu b) tohoto odstavce, anebo subjektem nebo osobou, které jsou pověřeny prováděním činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky;d) subjekty plnícími rozpočet podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a osobami a subjekty vynakládající finanční prostředky na základě plnění rozpočtu podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) s členskými státy v případech skutečností a zjištění doložených pouze v souvislosti s těmito pravomocnými rozsudky nebo konečnými správními rozhodnutími s odkazem na důvody uvedené v čl. 138 odst. 1 písm. c) bodu iv) a písm. d), jakož i v případech odhalených podvodů nebo nesrovnalostí a následných opatření, pokud je předání informací vyžadováno odvětvovými pravidly;e) osobami nebo subjekty vynakládajícími finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) v případech odhalených podvodů nebo nesrovnalostí a přijetí následných opatření. 3.S výjimkou případů, kdy se informace předkládají v souladu s odvětvovými pravidly, zahrnují informace předávané podle odstavce 2 tohoto článku: a) identifikaci dotčené osoby nebo subjektu;b) shrnutí zjištěných rizik nebo příslušných skutečností;c) informace, které by mohly schvalující osobě pomoci při provádění ověření podle odstavce 4 tohoto článku nebo při přijímání rozhodnutí o vyloučení podle čl. 138 odst. 1 nebo 3 či rozhodnutí o uložení peněžité sankce podle článku 140;d) informace o veškerých případných zvláštních opatřeních nutných pro zajištění důvěrnosti předávaných informací, včetně opatření pro zabezpečení dokumentace s cílem chránit vyšetřování nebo vnitrostátní soudní řízení. 4.Komise prostřednictvím databáze uvedené v odstavci 1 neprodleně předá informace podle odstavce 3 svým schvalujícím osobám a schvalujícím osobám výkonných agentur, všem ostatním orgánům Unie, subjektům Unie, evropským úřadům a agenturám s cílem umožnit jim provést potřebné ověření týkající se jejich probíhajících udělovacích řízení a stávajících právních závazků. Při tomto ověřování příslušná schvalující osoba vykonává své pravomoci podle článku 74 a nesmí překročit meze stanovené podmínkami udělovacího řízení a právními závazky. Informace týkající se včasného odhalení rizik, které jsou předávány v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, jsou uchovávány nejvýše jeden rok. Pokud během této doby příslušná schvalující osoba požádá výbor o vydání doporučení ve věci vyloučení nebo uložení peněžité sankce, může se doba uchování prodloužit až do přijetí rozhodnutí příslušnou schvalující osobou. 5.Všem osobám a subjektům účastnícím se plnění rozpočtu podle článku 62 umožní Komise přístup k informacím o rozhodnutích o vyloučení podle článku 138, aby mohly při zadávání veřejných zakázek nebo výběru příjemců za účelem financování z prostředků Unie ověřit, zda se v systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů nevyskytuje vyloučení. S výjimkou případů, kdy je plnění rozpočtu svěřeno osobám nebo subjektům uvedeným v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) na základě podmínek uvedených v čl. 157 odst. 4, vymáhají taková rozhodnutí ve vztahu k osobě nebo subjektu, které žádají o finanční prostředky Unie nebo byly vybrány pro takové financování, všechny osoby a subjekty zapojené do plnění rozpočtu. 6.Jako součást výroční zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování EU poskytne Komise souhrnné informace o rozhodnutích, která přijaly schvalující osoby podle článků 137 až 144 tohoto nařízení. V této zprávě poskytne i další informace o veškerých rozhodnutích přijatých schvalujícími osobami podle čl. 138 odst. 9 prvního pododstavce písm. b) a čl. 142 odst. 2 tohoto nařízení a o veškerých rozhodnutích schvalujících osob odchýlit se od doporučení výboru podle čl. 145 odst. 6 třetího pododstavce tohoto nařízení. Informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se poskytují s náležitým ohledem na požadavky důvěrnosti údajů a nesmějí zejména umožňovat identifikaci dotčené osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2.

(245) Využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk financovaných z rozpočtu by mělo být v souladu s unijní politikou týkající se jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a s jejími aktualizacemi, jak je stanoveno v příslušných právních aktech Unie a v závěrech Rady, zejména v závěrech Rady ze dne 8. listopadu 2016 o kritériích a postupu pro sestavení unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblastiÚř. věst. C 461, 10.12.2016, s. 2 . a jejich příloze a v závěrech Rady ze dne 5. prosince 2017 o unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblastiÚř. věst. C 438, 19.12.2017, s. 5 . a jejich přílohách.

Článek 145 Článek 145 Výbor 1.Na žádost schvalující osoby kteréhokoliv orgánu Unie, subjektu Unie, evropského úřadu nebo subjektu či osoby pověřených prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU se svolá výbor. 2.Výbor tvoří: a) stálý nezávislý předseda na vysoké úrovni, kterého jmenuje Komise;b) stálý nezávislý místopředseda na vysoké úrovni jmenovaný Komisí, který zastupuje předsedu;c) dva stálí zástupci Komise jakožto zřizovatele systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, kteří vyjadřují společný postoj, ad) jeden zástupce žádající schvalující osoby. Složení výboru musí zajišťovat odpovídající právní a technickou odbornost. Výboru je nápomocen stálý sekretariát zřízený Komisí, který zajišťuje nepřetržitý administrativní chod výboru. 3.Předseda je volen z řad bývalých členů Soudního dvora Evropské unie, Účetního dvora či bývalých úředníků, kteří v některém z orgánů Unie jiném než Komisi zastávali funkci nejméně generálního ředitele. Předseda je vybírán na základě svých osobních a profesních kvalit, rozsáhlých zkušeností v právní a finanční oblasti a prokázané kompetence, nezávislosti a integrity. Jeho funkční období je pětileté a nelze je prodloužit. Předseda je jmenován na pozici zvláštního poradce ve smyslu článku 5 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie. Předsedá všem schůzím výboru. Ve výkonu své funkce je nezávislý. Při výkonu funkce předsedy a jakýchkoli jiných oficiálních funkcí nesmí být ve střetu zájmů. 4.Jednací řád výboru přijímá Komise. 5.Výbor dodrží právo dotčené osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2, aby před vydáním doporučení předložily připomínky ke skutečnostem nebo zjištěním uvedeným v čl. 138 odst. 3 a předběžné právní kvalifikaci. Za mimořádných okolností, pokud existují závažné legitimní důvody pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo vnitrostátních soudních řízení, lze výkon práva předložit připomínky odložit, dokud tyto důvody nepominou. 6.Doporučení výboru o vyloučení nebo o uložení peněžité sankce obsahuje tam, kde je to relevantní, tyto prvky: a) skutečnosti nebo zjištění podle čl. 138 odst. 3 a jejich předběžnou právní kvalifikaci;b) posouzení potřeby uložit peněžité sankce a jejich výši;c) posouzení potřeby vyloučit osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2, a v případě této potřeby i navrhovanou dobu trvání takového vyloučení;d) posouzení potřeby uveřejnit informace týkající se osoby nebo subjektu uvedených v čl. 137 odst. 2, které jsou vyloučeny nebo kterým je uložena peněžitá sankce;e) posouzení případných nápravných opatření přijatých osobou nebo subjektem uvedenými v čl. 137 odst. 2. Pokud příslušná schvalující osoba hodlá přijmout přísnější rozhodnutí, než jaké doporučil výbor, zajistí, aby bylo přijato s řádným ohledem na právo být vyslyšen a na pravidla ochrany osobních údajů. Pokud se příslušná schvalující osoba rozhodne odchýlit se od doporučení výboru, musí takové rozhodnutí výboru odůvodnit. 7.Výbor reviduje své doporučení během doby vyloučení na žádost příslušné schvalující osoby v případech uvedených v čl. 138 odst. 11 nebo v návaznosti na oznámení pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí zakládajících důvod pro vyloučení v případech, kdy takový rozsudek nebo rozhodnutí nestanoví dobu vyloučení, podle čl. 138 odst. 3 druhého pododstavce. 8.Výbor neprodleně oznámí žádající schvalující osobě své revidované doporučení a v návaznosti na to schvalující osoba své rozhodnutí přezkoumá. 9.Soudní dvůr Evropské unie má plnou pravomoc přezkoumat rozhodnutí, kterým schvalující osoba vylučuje osobu nebo subjekt uvedené v čl. 137 odst. 2 nebo ukládá peněžitou sankci příjemci finančních prostředků, včetně zrušení vyloučení, zkrácení nebo prodloužení jeho doby trvání nebo zrušení, snížení nebo zvýšení uložené peněžité sankce. Je-li rozhodnutí schvalující osoby o vyloučení nebo uložení peněžité sankce přijato na základě doporučení výboru, nepoužije se čl. 22 odst. 1 nařízení (ES) č. 58/2003.

(246) Rozpočtové záruky a finanční pomoc pro členské státy nebo třetí země představují obecně mimorozpočtové operace, které mají značný dopad na rozvahu Unie. Ačkoli i nadále zůstávají obecně mimorozpočtovými operacemi, jejich zařazení do tohoto nařízení zajišťuje silnější ochranu finančních zájmů Unie a jednoznačnější rámec pro jejich schvalování, řízení a účtování.

Článek 146 Článek 146 Komunikace v souvislosti s postupy včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů 1.Veškerá sdělení, zejména oznámení rozhodnutí, dopisů, dokumentů nebo informací, která se týkají postupů včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, se provádějí písemně, v tištěné nebo elektronické podobě. 2.Oznámení týkající se sdělení, která mají právní účinky nebo zahajují běh lhůty, se zasílají v tištěné podobě doporučeně s potvrzením o přijetí nebo kurýrní službou s dokladem o doručení, prostřednictvím zabezpečeného systému elektronické výměny podle článku 151 nebo e-mailem či jinými elektronickými prostředky. 3.Sdělení: a) v tištěné podobě se považují za oznámená, pokud byla doručena na poslední poštovní adresu uvedenou přijímající stranou. Oznámení doporučenou poštou s doručenkou nebo kurýrní službou s dokladem o doručení se považují za doručená buď v den doručení zaregistrovaný poštovní službou nebo kurýrní službou, nebo po uplynutí lhůty pro vyzvednutí zásilky na poštovním úřadě, nebo pokud taková lhůta neexistuje, tři týdny po pokusu o doručení, pokud bylo oznámení zasláno podruhé a oznámeno elektronicky na poslední e-mailovou adresu uvedenou přijímající stranou;b) provedená prostřednictvím zabezpečeného systému elektronické výměny uvedeného v článku 151 se považují za oznámená v den a hodinu, kdy k nim byl zaznamenán přístup v časových protokolech v systému, nebo – jestliže k nim nebyl zaznamenán přístup – považují se za oznámená deset dnů po odeslání;c) e-mailem nebo jinými elektronickými prostředky se považují za oznámená v den odeslání e-mailu za předpokladu, že je e-mail odeslán na poslední e-mailovou adresu uvedenou přijímající stranou a odesílající strana neobdržela oznámení o nedoručení. Pokud může adresát prokázat, že mu okolnosti mimo jeho kontrolu bránily v přístupu ke sdělení, začínají právní účinky sdělení plynout od okamžiku, kdy může adresát prokázat, že získal přístup k jeho obsahu.

(247) Unie zahájila důležité iniciativy založené na rozpočtových zárukách, jako je Evropský fond pro strategické investice (EFSI) nebo Evropský fond pro udržitelný rozvoj (EFSD). K vlastnostem těchto nástrojů patří to, že vytvářejí pro Unii podmíněný závazek a vyžadují tvorbu rezerv s cílem vytvořit rezervu likvidity, která umožňuje, aby rozpočet reagoval náležitě na platební povinnosti, jež mohou z těchto podmíněných závazků vyplývat. Aby byl zaručen úvěrový rating Unie, a tudíž její schopnost poskytovat účinně financování, je nezbytné, aby byl při schvalování a sledování podmíněných závazků, jakož i při tvorbě rezerv na tyto závazky dodržován solidní soubor pravidel, který by se měl vztahovat na všechny rozpočtové záruky.

Článek 147 Článek 147 Předávání informací za účelem včasného odhalení rizik a vyloučení hospodářských subjektů 1.Informace, které byly vyžádány od subjektů uvedených v čl. 144 odst. 2 písm. d), se předávají Komisi v souladu s čl. 36 odst. 8 a odvětvovými pravidly. 2.Aniž je dotčen čl. 138 odst. 2 druhý pododstavec, při používání údajů obdržených prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí se zohlední stav vnitrostátního řízení v době, kdy byly dané informace předloženy. Před jejich použitím je konzultován členský stát, který je prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí předložil.

(248) Podmíněné závazky vyplývající z rozpočtových záruk mohou pokrývat širokou škálu finančních a investičních operací. Možnost uplatnění rozpočtové záruky nelze každoročně plánovat s úplnou jistotou jako v případě půjček se stanoveným splátkovým kalendářem. Proto je nezbytné stanovit rámec pro schvalování a sledování podmíněných závazků, který zajišťuje, aby byl neustále plně dodržován strop pro roční prostředky na platby stanovený v rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053.

Článek 148 Článek 148 Výjimky vztahující se na Společné výzkumné středisko

(249) Tento rámec by měl umožňovat rovněž řízení a kontrolu, včetně pravidelného podávání zpráv o finanční expozici Unie. Míra tvorby rezerv na finanční závazky by měla být stanovena na základě náležitého posouzení finančních rizik plynoucích z příslušného nástroje. Udržitelnost podmíněných závazků by měla být posouzena každoročně v rámci rozpočtového procesu. Je nutno zřídit mechanismus včasného varování, aby se zamezilo nedostatečným rezervám na pokrytí finančních závazků.

Článek 149 Článek 149 Elektronické řízení operací 1.Jsou-li příjmové a výdajové operace nebo výměny dokumentů řízeny počítačovými systémy, mohou být dokumenty podepisovány digitálním nebo elektronickým postupem, který zajišťuje ověření totožnosti podepsané osoby. Tyto počítačové systémy zahrnují úplný a aktualizovaný popis systému, který stanoví obsah všech datových polí, upřesňuje způsob, jakým systém zpracovává jednotlivé operace, a podrobně vysvětluje způsob, jakým počítačový systém zajišťuje, aby ke každé operaci existovala kompletní auditní stopa. Elektronické informace mohou podléhat digitálním kontrolám a auditům podle čl. 36 odst. 11. 2.S předchozím souhlasem dotčených orgánů Unie a členských států mohou být dokumenty mezi nimi předávány elektronickými prostředky.

(250) Rostoucí využívání finančních nástrojů, rozpočtových záruk a finanční pomoci vyžaduje uvolnění značného objemu prostředků na platby a vytvoření příslušných rezerv. K zajištění aktivace mimorozpočtových zdrojů a současně zajištění náležité úrovně ochrany před finančními závazky je důležité optimalizovat výši potřebných rezerv a dosáhnout vyšší efektivnosti sdružením těchto rezerv ve společném rezervním fondu. Pružnější využívání těchto sdružených rezerv mimoto umožňuje efektivní celkovou míru tvorby rezerv, která zajišťuje potřebnou ochranu s optimálním množstvím zdrojů.

15) konstituční fází období, během něhož se do společného rezervního fondu vyplácí celková tvorba rezerv;

Článek 150 Článek 150 Elektronická veřejná správa 1.Orgány Unie, výkonné agentury a subjekty Unie uvedené v článcích 70 a 71 pro elektronickou výměnu informací s účastníky vypracují a uplatňují jednotné standardy. Zejména pak, nakolik je to možné, navrhnou a uplatňují řešení pro předkládání, uchovávání a zpracování údajů poskytnutých v udělovacích řízeních a za tímto účelem vytvoří pro účastníky jediný prostor pro výměnu elektronických údajů. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě pravidelně zprávu o pokroku v této věci. 2.Ve sdíleném řízení probíhá veškerá oficiální výměna informací mezi členskými státy a Komisí prostředky uvedenými v odvětvových pravidlech. Tato pravidla zajistí interoperabilitu shromážděných či obdržených údajů předávaných v rámci správy rozpočtu.

(251) Pravidla pro tvorbu rezerv a společný rezervní fond by měla zajistit důkladný rámec pro vnitřní kontrolu. Pokyny pro správu zdrojů ve společném rezervním fondu by měly být stanoveny Komisí po konzultaci s účetním Komise. Schvalující osoby finančních nástrojů, rozpočtových záruk nebo finanční pomoci by měly aktivně sledovat finanční závazky v rámci své odpovědnosti a finanční správce zdrojů společného rezervního fondu by měl spravovat peníze a aktiva ve fondu podle pravidel a postupů, které stanoví účetní Komise.

Článek 151 Článek 151 Systémy elektronické výměny 1.Veškeré výměny s příjemci finančních prostředků a s účastníky, včetně přijímání právních závazků a jejich případných změn, lze provádět prostřednictvím systémů elektronické výměny. 2.Systémy elektronické výměny musí splňovat tyto podmínky: a) přístup k systému a dokumentům, jež jsou jeho prostřednictvím předávány, mají pouze oprávněné osoby;b) právo elektronického podpisu a předávání dokumentů prostřednictvím systému mají pouze oprávněné osoby;c) systém identifikuje oprávněné osoby zavedenými prostředky;d) datum a čas elektronické transakce jsou přesně určeny;e) je zachována integrita dokumentů;f) je zachována dostupnost dokumentů;g) je zachována případná důvěrnost dokumentů;h) je zajištěna ochrana osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725. 3.Systém elektronické výměny může příslušná schvalující osoba, případně výbor uvedený v článku 145, rovněž používat k tomu, aby účastníkům řízení, příjemcům nebo jiným osobám či subjektům uvedeným v čl. 137 odst. 2 oznámila: a) jejich zařazení do databáze systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů v případech uvedených v čl. 137 odst. 1 písm. a);b) obsah výzev v rámci sporných řízení a další informace nebo žádosti vydané výborem uvedeným v článku 145 za účelem ochrany práv uvedených v čl. 145 odst. 5 a při výkonu pravomocí podle tohoto nařízení;c) obsah rozhodnutí a dalších informací nebo žádostí příslušné schvalující osoby při výkonu pravomocí podle článků 137 až 147. 4.Pro údaje, jež jsou prostřednictvím takového systému zasílány či doručovány, platí právní předpoklad jejich integrity a přesnosti data a času jejich odeslání či doručení, které systém uvádí. Dokument zaslaný nebo oznámený prostřednictvím takového systému se pokládá za rovnocenný dokumentu v papírové podobě, je přípustný jako důkaz v právních řízeních, je pokládán za originál a platí pro něj právní předpoklad pravosti a integrity za předpokladu, že neobsahuje dynamické prvky, které by jej mohly automaticky měnit. Elektronické podpisy uvedené v odst. 2 písm. b) mají stejný právní účinek jako vlastnoruční podpisy.

(252) Rozpočtové záruky a finanční pomoc by měly dodržovat stejný soubor zásad, jaký byl stanoven pro finanční nástroje. Rozpočtové záruky by měly zejména být neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání. Měly by být využívány v nepřímém řízení, nebo pouze výjimečně v přímém řízení. Měly by se vztahovat pouze na finanční a investiční operace a protistrany by měly na příslušné operace přispět z vlastních zdrojů.

Článek 152 Článek 152 Předkládání dokumentace žádosti 1.Pravidla předkládání dokumentace žádosti stanoví příslušná schvalující osoba, jež může zvolit výhradní způsob jejich předkládání. Zvolené komunikační prostředky musí zajišťovat řádnou hospodářskou soutěž a splnění těchto podmínek: a) každé podání obsahuje veškeré informace nutné k jeho vyhodnocení;b) je zachována integrita údajů;c) je zachována důvěrnost dokumentace žádosti;d) je zajištěna ochrana osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2018/1725. 2.Komise zajistí vhodnými prostředky a v souladu s čl. 150 odst. 1 možnost účastníků předkládat dokumentaci žádosti a jakékoli průkazní materiály v elektronické podobě. Jakýkoli systém elektronické komunikace použitý na podporu komunikace a výměny informací musí být nediskriminační, obecně dostupný a interoperabilní s obecně využívanými produkty informačních a komunikačních technologií a nesmí omezovat přístup účastníků k udělovacímu řízení. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě pravidelně zprávu o pokroku při uplatňování tohoto odstavce. 3.Zařízení pro elektronické doručování dokumentace žádosti zaručují za pomoci technických prostředků a náležitých postupů, že: a) lze s jistotou ověřit identitu účastníka;b) lze přesně určit datum a čas doručení dokumentace žádosti;c) pouze oprávněné osoby mají přístup k předávaným údajům a mohou stanovit nebo měnit datum otevírání dokumentace žádosti;d) v jednotlivých fázích udělovacího řízení pouze oprávněné osoby mají přístup ke všem předloženým údajům a mohou tyto údaje pro potřeby řízení zpřístupnit;e) je přiměřeně zajištěna možnost odhalovat pokusy o porušení některé z podmínek podle písmen a) až d). První pododstavec se nevztahuje na veřejné zakázky, jejichž hodnota nedosahuje finančních limitů podle čl. 178 odst. 1. 4.Pokud příslušná schvalující osoba povolí podávání dokumentace žádosti elektronickými prostředky, považují se elektronické dokumenty podané prostřednictvím takových systémů za originály. 5.Je-li dokumentace žádosti podávána formou dopisu, mohou ji účastníci podávat jedním z těchto způsobů: a) buď poštou, nebo kurýrní službou, v kterémžto případě je podání doloženo datem poštovního razítka nebo datem potvrzení o převzetí;b) osobně či prostřednictvím svého zmocněnce v prostorách příslušné schvalující osoby, v kterémžto případě je podání doloženo potvrzením o přijetí. V případě zakázek zadaných výlučně v zájmu delegací Unie ve třetích zemích může veřejný zadavatel omezit předkládání nabídek dopisem pouze na jeden z výše uvedených prostředků. V případě, že veřejný zadavatel využije tohoto ustanovení, musí být zdokumentovány důvody tohoto omezení. 6.Podáním dokumentace žádosti účastníci vyjadřují souhlas s tím, aby jim bylo oznámení o výsledku řízení doručeno elektronickými prostředky. 7.Účastníci nebo příjemci nebo jakékoli jiné osoby či subjekty uvedené v čl. 137 odst. 2 souhlasí s tím, že obdrží oznámení v souladu s podmínkami konkrétního právního závazku nebo koncesní smlouvy, včetně oznámení týkajícího se uplatňování kteréhokoli z opatření uvedených v čl. 137 odst. 1. Pokud jde o osoby nebo subjekty uvedené v čl. 137 odst. 2 písm. b), odpovídá žadatel za sdělení adresy dotčeného subjektu zadavateli. S výjimkou případů, kdy dochází k výměně informací prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu informací uvedeného v článku 151, kdy byly osoba nebo subjekt elektronickými prostředky vyrozuměny na adresu uvedenou v žádosti, a pokud neexistuje výslovné potvrzení o přijetí elektronického oznámení, má se za to, že osoba nebo subjekt byly schopny seznámit se s obsahem výměny informací, a proto se má za to, že jim byly informace oznámeny. 8.Odstavce 1 to 7 tohoto článku se nevztahují na výběr osob nebo subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c), ledaže by se výběr prováděl na základě výzvy k vyjádření zájmu.

(253) Finanční pomoc pro členské státy nebo třetí země by měla mít podobu půjčky, úvěrové linky nebo jakéhokoli jiného nástroje, který se považuje za vhodný k zajištění účinnosti podpory. Za tímto účelem by Komise měla být v příslušném základním právním aktu zmocněna vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo u finančních institucí, aniž by se Unie podílela na jakékoli změně splatnosti, která by ji vystavila úrokovému riziku nebo jinému komerčnímu riziku.

Článek 153 Článek 153 Hodnotící komise 1.Dokumentaci žádosti posuzuje hodnotící komise. 2.Hodnotící komisi jmenuje příslušná schvalující osoba. Hodnotící komise je složena nejméně ze tří osob. 3.Členové hodnotící komise hodnotící žádosti o grant, žádosti o nefinanční dary nebo nabídky zastupují alespoň dvě organizační jednotky orgánů Unie nebo subjektů Unie uvedených v článcích 68, 69, 70 a 71, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti a z nichž alespoň jedna je zcela nezávislá na příslušné schvalující osobě. Nemají-li zastoupení a místní jednotky mimo Unii, jako jsou delegace Unie, kancelář nebo styčné pracoviště ve třetí zemi, a subjekty Unie uvedené v článcích 68, 69, 70 a 71 oddělené jednotky, požadavek na organizační jednotky bez vztahu nadřízenosti a podřízenosti se na ně nepoužije. Na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby mohou být hodnotící komisi nápomocni externí odborníci. Externí odborníci mohou být členy hodnotící komise, je-li tato možnost stanovena v základním právním aktu. 4.Členy hodnotící komise hodnotící přihlášky do soutěže o ceny mohou být osoby uvedené v odst. 3 prvním pododstavci nebo externí odborníci. 5.Členové hodnotící komise a externí odborníci dodržují článek 61.

(254) Ustanovení týkající se finančních nástrojů by se měla uplatňovat co nejdříve, aby bylo dosaženo požadovaného zjednodušení a účinnosti. Ustanovení týkající se rozpočtových záruk a finanční pomoci, jakož i společného rezervního fondu by se měla uplatňovat od víceletého finančního rámce na období po roce 2020. Tento harmonogram umožní důkladnou přípravu nových nástrojů pro řízení podmíněných závazků. Umožní rovněž sladění zásad stanovených v hlavě X a návrhu víceletého finančního rámce na období po roce 2020 na straně jedné a zvláštních programů souvisejících s tímto rámcem na straně druhé.

Článek 154 Článek 154 Vysvětlení a oprava dokumentace žádosti

(255) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1 ). stanoví pravidla mimo jiné pro financování politických stran a politických nadací na evropské úrovni, zejména s ohledem na podmínky financování, přiznání a rozdělení finančních prostředků, dary a příspěvky, financování kampaní při volbách do Evropského parlamentu, nárokovatelné výdaje, zákaz určitého financování, účetnictví, předkládání zpráv a audit, provádění a kontroly, sankce, spolupráci mezi Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace, schvalující osobou Evropského parlamentu a členskými státy a na transparentnost.

Článek 155 Článek 155 Záruky 1.S výjimkou veřejných zakázek a grantů, jejichž hodnota nepřesahuje 60000 EUR, může příslušná schvalující osoba, je-li to přiměřené a na základě své analýzy rizik, požadovat složení záruky: a) zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli nebo příjemci grantů za účelem omezení finančních rizik spojených s platbami předběžného financování (dále jen záruka za předběžné financování);b) zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli za účelem zajištění souladu s podstatnými smluvními povinnostmi v případě stavebních prací, dodávek nebo složitých služeb (dále jen záruka za splnění);c) zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli za účelem zajištění plnění veřejné zakázky v plném rozsahu během období odpovědnosti za ni (dále jen záruka za uvolnění zádržného). Společné výzkumné středisko je od složení záruk osvobozeno. Místo vyžadování záruky za předběžné financování v případě grantů může příslušná schvalující osoba rozhodnout o rozdělení platby do více splátek. 2.Příslušná schvalující osoba rozhodne o tom, zda má být záruka vyjádřena v eurech či v měně uvedené ve smlouvě či grantové dohodě. 3.Záruku poskytuje banka nebo schválená finanční instituce, které akceptuje příslušná schvalující osoba. Na žádost zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu a za předpokladu, že to příslušná schvalující osoba akceptuje: a) mohou být záruky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) nahrazeny společným a nerozdílným ručením zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu a třetí osoby;b) může být záruka uvedená v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) nahrazena společným neodvolatelným a bezpodmínečným ručením příjemců grantů, kteří jsou stranami téže grantové dohody. 4.Záruka musí banku, finanční instituci nebo třetí osobu zavazovat k poskytnutí neodvolatelné záruky nebo plnění z titulu záruky na první výzvu pro účely splnění povinností zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu. 5.Pokud příslušná schvalující osoba v průběhu provádění veřejné zakázky nebo grantové dohody zjistí, že ručitel již není oprávněn vydávat záruky v souladu s platným vnitrostátním právem, požádá zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu, aby záruku poskytnutou tímto ručitelem nahradili.

(256) Toto nařízení by mělo obsahovat pravidla pro příspěvky z rozpočtu určené pro evropské politické strany, jež předpokládá nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

Článek 156 Článek 156 Záruka za předběžné financování 1.Záruka za předběžné financování pokrývá částku nepřesahující výši předběžného financování a musí platit po dostatečně dlouhé období, které umožní její čerpání. 2.Záruka za předběžné financování je uvolňována postupně s tím, jak je prováděn zápočet předběžného financování s průběžnými platbami nebo výplatou zůstatku ve prospěch zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele nebo příjemce grantu v souladu s podmínkami veřejné zakázky nebo grantové dohody.

(257) Finanční podpora poskytovaná evropským politickým stranám by měla mít formu specifických příspěvků, aby tak reagovala na jejich specifické potřeby.

Článek 157 Článek 157 Nepřímé řízení 1.Výběr osob a subjektů, které mají být pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c), musí být transparentní, musí být odůvodněn povahou akce a nesmí vést ke střetu zájmů. V případě subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodech ii), v), vi) a vii) se při výběru přihlíží rovněž k jejich finanční a provozní způsobilosti. Je-li osoba nebo subjekt určen v základním právním aktu, zahrnuje finanční výkaz podle článku 35 doložené zdůvodnění toho, proč byla vybrána právě tato osoba nebo tento subjekt. V případě síťového plnění rozpočtu, při němž musí být za dotčený členský stát či zemi určen alespoň jeden subjekt, se tento subjekt určí v souladu se základním právním aktem. Ve všech ostatních případech určí tyto subjekty Komise po vzájemné dohodě s dotčenými členskými státy nebo zeměmi. Pokud se výběr provádí na základě výzvy k vyjádření zájmu, provádí se v souladu se zásadami rovného zacházení a nediskriminace, aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v tomto odstavci. 2.Osoby a subjekty pověřené vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) dodržují zásady řádného finančního řízení, transparentnosti, zákazu diskriminace a viditelnosti činnosti Unie. Pokud Komise uzavře dohody o finančním rámcovém partnerství v souladu s článkem 131, jsou tyto zásady v těchto dohodách blíže popsány. 3.Před podpisem dohod o přiznání příspěvku, dohod o financování nebo záručních dohod zajistí Komise úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany stanovené v případě plnění rozpočtu Komisí v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a). Komise tak učiní posouzením systémů, pravidel a postupů osob nebo subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie, pokud se na tyto systémy, pravidla a postupy hodlá spoléhat při provádění akce, nebo přijetím vhodných dohledových opatření v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. 4.Komise v souladu se zásadou proporcionality posoudí, zda osoby a subjekty vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c): a) zřídily účinný a efektivní systém vnitřní kontroly založený na mezinárodních osvědčených postupech a zahrnující náležité řízení rizik, který umožňuje zejména předcházet nesrovnalostem a podvodům, odhalovat je a napravovat, a zajistily fungování tohoto systému; mají systém vnitřní kontroly nastavený tak, že může v případě potřeby spoléhat na digitální kontroly;b) používají systém účetnictví, který včas poskytuje přesné, úplné a spolehlivé údaje;c) podléhají nezávislému externímu auditu prováděnému auditorem funkčně nezávislým na dotčené osobě či subjektu v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy;d) uplatňují náležitá pravidla a postupy při poskytování financování třetím osobám, včetně transparentních, nediskriminačních, efektivních a účinných postupů přezkumu, pravidel pro zpětné získávání neoprávněně vyplacených finančních prostředků a pravidel pro vyloučení z přístupu k financování;e) zveřejňují vhodné informace o příjemcích finančních prostředků, které jsou rovnocenné informacím stanoveným podle článku 38;f) zajišťují ochranu osobních údajů, která je rovnocenná ochraně uvedené v článku 5. Po dohodě s dotčenými osobami či subjekty může Komise mimoto posoudit jiná pravidla a postupy, například postupy účtování správních nákladů, které uplatňují. Na základě výsledků tohoto posouzení může Komise rozhodnout, že se bude na tato pravidla a postupy spoléhat. Osoby nebo subjekty, které byly posouzeny v souladu s prvním a druhým pododstavcem, Komisi neprodleně informují o veškerých podstatných změnách svých systémů, pravidel, nebo postupů, jež mohou mít dopad na spolehlivost posouzení Komise. 5.Pokud dotčená osoba nebo subjekt splňuje odstavec 4 pouze částečně, přijme Komise vhodná dohledová opatření, která zajišťují ochranu finančních zájmů Unie. Tato opatření jsou specifikována v příslušných dohodách. O každém z nich na požádání informují Evropský parlament a Radu. 6.Při akcích financovaných větším počtem dárců, kdy příspěvek Unie hradí výdaje, spočívá postup stanovený v čl. 158 odst. 4 v ověření toho, zda osoba nebo subjekt využily částku odpovídající částce, kterou Komise vyplatila na dotyčnou akci, v souladu s podmínkami stanovenými v příslušné grantové dohodě, dohodě o přiznání příspěvku nebo dohodě o financování. 7.Komise nevyžaduje předběžné posouzení uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku: a) u subjektů Unie uvedených v článcích 70 a 71 a u subjektů nebo osob uvedených v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodě viii), jež přijaly finanční pravidla s předchozím souhlasem Komise;b) v případě postupů výslovně vyžadovaných Komisí, včetně jejích vlastních postupů a postupů stanovených v základních právních aktech, nebo pokud jsou pravidla a postupy sladěny s pravidly a postupy vyžadovanými Komisí. Komise se může rozhodnout předběžné posouzení uvedené v odstavcích 3 a 4 nevyžadovat: a) u určených třetích zemí nebo subjektů, pokud si Komise ponechá pravomoc finančního řízení, které zaručují dostatečnou ochranu finančních zájmů Unie;b) u organizací členských států pověřených vynakládáním finančních prostředků Unie v souladu s čl. 62 prvním pododstavcem písm. b), u nichž Komise potvrdila, že funguje systém řízení a kontroly programu. 8.Pokud z posouzení vyplyne, že systémy, pravidla nebo postupy osob či subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) jsou vhodné, mohou být příspěvky Unie pro tyto osoby nebo subjekty využívány podle této hlavy. Pokud se tyto osoby nebo subjekty účastní výzvy k podávání návrhů, musí dodržovat pravidla výzvy k podávání návrhů obsažená v hlavě VIII. V tomto případě může schvalující osoba rozhodnout o tom, že se místo grantové dohody podepíše dohoda o přiznání příspěvku nebo dohoda o financování.

(258) I když je finanční podpora přiznávána bez nutnosti předkládat roční pracovní program, měly by evropské politické strany následně řádné využívání finančních prostředků Unie odůvodnit. Příslušná schvalující osoba by měla především ověřit, zda byly finanční prostředky využity k zaplacení nárokovatelných výdajů podle výzvy k podávání žádostí o příspěvky a ve lhůtách stanovených v tomto nařízení. Příspěvky evropským politickým stranám by měly být využity do konce rozpočtového roku následujícího po roce jejich přiznání, přičemž po jeho uplynutí by měly být nevyčerpané prostředky příslušnou schvalující osobou získány zpět.

Článek 158 Článek 158 Vynakládání finančních prostředků Unie a využívání rozpočtových záruk Unie 1.Osoby a subjekty vynakládající finanční prostředky Unie nebo využívající rozpočtové záruky Unie předkládají Komisi: a) zprávu o vynaložení finančních prostředků Unie nebo využití rozpočtových záruk Unie, včetně splnění podmínek nebo dosažení výsledků, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci písm. a);b) pokud příspěvek hradí výdaje, výkaz vynaložených výdajů;c) prohlášení řídícího subjektu vztahující se na informace uvedené v písmenu a) a případně písmenu b), které potvrzuje, že:i) jsou tyto informace řádně uspořádány a jsou úplné a přesné;ii) finanční prostředky Unie byly použity k zamýšlenému účelu, jak je vymezeno v dohodách o přiznání příspěvku, dohodách o financování nebo záručních dohodách nebo případně v příslušných odvětvových pravidlech;iii) zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytné záruky legality a správnosti uskutečněných operací; d) souhrn závěrečných zpráv o auditu a informací o provedených kontrolách, včetně rozboru povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných v systémech a přijatých či plánovaných nápravných opatření. V případě křížového spoléhání se na audity podle článku 127 obsahuje souhrn uvedený v prvním pododstavci písm. d) tohoto odstavce veškerou příslušnou auditní dokumentaci, o niž se má spoléhání opírat. V případě akcí, jež končí před koncem příslušného rozpočtového roku, může být prohlášení řídícího subjektu uvedené v prvním pododstavci písm. c) nahrazeno závěrečnou zprávou o dané akci předloženou před 15. únorem následujícího rozpočtového roku. K dokumentům uvedeným v prvním pododstavci se připojí výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok uvádí, zda zavedené kontrolní systémy řádně fungují a jsou nákladově efektivní a zda jsou uskutečněné operace legální a správné. Uvede rovněž, zda auditní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu uvedeném v prvním pododstavci písm. c). Pokud tento výrok neexistuje, může schvalující osoba získat rovnocennou úroveň jistoty jinými nezávislými prostředky. Dokumenty uvedené v prvním pododstavci se předloží Komisi do 15. února následujícího rozpočtového roku. Výrok uvedený v třetím pododstavci se Komisi předloží do 15. března uvedeného rozpočtového roku. Povinnostmi uvedenými v tomto odstavci nejsou dotčeny dohody uzavřené s EIB, EIF, organizacemi členského státu, mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi. Co se týká prohlášení řídícího subjektu, musí tyto dohody obsahovat alespoň povinnost těchto subjektů předložit Komisi každoročně prohlášení, že během dotčeného rozpočtového roku byly finanční prostředky Unie využity a zaúčtovány v souladu s čl. 157 odst. 3 a 4 a s povinnostmi stanovenými v těchto dohodách. Toto prohlášení může být obsaženo v závěrečné zprávě, nepřesahuje-li doba provádění akce 18 měsíců. 2.Osoba nebo subjekt uvedený v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) při vynakládání finančních prostředků Unie: a) nepodporuje opatření napomáhající praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým podvodům nebo daňovým únikům podle platného práva Unie a mezinárodních a unijních norem;b) při využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk podle hlavy X nezahájí nové nebo obnovené operace se subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích zařazených na seznam vypracovaný v rámci příslušné politiky Unie týkající se nespolupracujících jurisdikcí nebo v jurisdikcích, které jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849. Subjekty se mohou od prvního pododstavce písm. b) odchýlit pouze tehdy, pokud se akce fyzicky uskuteční v jedné z těchto jurisdikcí a neexistují žádné náznaky, že daná operace je některou z činností uvedených v prvním pododstavci písm. a). Subjekty využívající finanční nástroje a rozpočtové záruky podle hlavy X zajistí, aby a) třetí strany, kterým přímo poskytují podporu z rozpočtu, dodržovaly ustanovení prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto odstavce;b) pro jiné třetí strany byly zavedeny pravidla, postupy a nápravná opatření, které jsou podle potřeby posouzeny v souladu s čl. 157 odst. 4, a zejména s prvním pododstavcem písm. a) uvedeného odstavce, s cílem zajistit, že tyto třetí strany budou využívat podporu z rozpočtu v souladu s unijními nebo rovnocennými mezinárodními normami v oblasti praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových podvodů nebo daňových úniků. Při uzavírání dohod s finančními zprostředkovateli subjekty provádějící finanční nástroje a rozpočtové záruky v souladu s hlavou X požádají finanční zprostředkovatele, aby je informovali o dodržování požadavků stanovených v tomto odstavci. 3.Při využívání finančních nástrojů a rozpočtových záruk podle hlavy X musí osoby a subjekty uplatňovat zásady a standardy stanovené právními předpisy Unie o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1 ). a směrnicí (EU) 2015/849. Podmíní financování podle tohoto nařízení sdělením informací o skutečném vlastnictví v souladu se směrnicí (EU) 2015/849 a uveřejní údaje ze zpráv podle jednotlivých zemí ve smyslu čl. 89 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338 ). . 4.Komise ověří, zda byly finanční prostředky nebo rozpočtové záruky Unie použity v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dohodách. Pokud jsou náklady osoby nebo subjektu proplaceny na základě zjednodušeného vykazování nákladů podle čl. 125 odst. 1 prvního pododstavce písm. c), d) a e), použijí se obdobně čl. 184 odst. 1 až 5 a články 185 až 188. Pokud byly finanční prostředky nebo rozpočtové záruky Unie použity v rozporu s povinnostmi stanovenými v příslušných dohodách, použije se článek 132. 5.Ustanovení čl. 36 odst. 6 prvního pododstavce se použijí na osoby nebo subjekty vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) ve vztahu k přímým příjemcům těchto prostředků a ve vztahu ke skutečným majitelům těchto příjemců v rozsahu, v jakém jsou údaje o skutečných majitelích shromažďovány v souladu s pravidly a postupy pro takové osoby nebo subjekty. 6.Požadavky čl. 38 odst. 6 se vztahují na osoby nebo subjekty vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c), pokud je finanční podpora, kterou osoby nebo subjekty přímo poskytují třetím stranám, vyšší než 500000 EUR. 7.Dohody o přiznání příspěvku, dohody o financování a záruční dohody jednoznačně stanoví odpovědnost a povinnosti osoby nebo subjektu vynakládajících finanční prostředky Unie, včetně povinností stanovených v článku 129, a podmínky pro vyplacení příspěvku. V těchto dohodách se rovněž případně vymezí vzájemně dohodnutá odměna, jež je úměrná podmínkám, za nichž jsou akce prováděny, s náležitým ohledem na situace krize a nestability, a je-li to vhodné, může být založena na výkonnosti. Tyto dohody obsahují rovněž pravidla pro podávání zpráv Komisi o plnění úkolů, očekávané výsledky, včetně ukazatelů pro měření výkonnosti, a povinnost osob nebo subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie nebo poskytujících rozpočtové záruky oznámit Komisi neprodleně případy zjištěných podvodů a nesrovnalostí a přijatá následná opatření, informace o podezření na podvod, korupci nebo jakoukoli jinou nelegální činnost s dopadem na finanční zájmy Unie. 8.Veškeré dohody o přiznání příspěvku, dohody o financování a záruční dohody se na požádání zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě. 9.Tento článek se nepoužije na příspěvky Unie poskytnuté subjektům Unie, na něž se podle článků 70 a 71 vztahuje zvláštní postup udělení absolutoria, s výjimkou případných ad hoc dohod o přiznání příspěvku.

(259) Prostředky Unie přiznané na financování provozních nákladů evropských politických stran by neměly být využívány k jiným účelům, než jsou stanoveny v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, zejména by tedy neměly být využívány k přímému nebo nepřímému financování třetích osob, například vnitrostátních politických stran. Evropské politické strany by měly využívat tyto příspěvky na úhradu procentní části stávajících a budoucích výdajů, a nikoli výdajů nebo dluhů, jež vznikly před podáním žádosti o příspěvky.

Článek 159 Článek 159 Nepřímé řízení s mezinárodními organizacemi 1.Komise může v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) bodem ii) plnit rozpočet nepřímo s mezinárodními veřejnými organizacemi zřízenými mezinárodními dohodami (dále jen mezinárodní organizace) a se specializovanými agenturami jimi zřízenými. Tyto dohody jsou předloženy Komisi v rámci posouzení, jež Komise provádí podle čl. 157 odst. 3. 2.Za mezinárodní organizace jsou považovány i tyto organizace: a) Mezinárodní výbor Červeného kříže;b) Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce. 3.Komise je oprávněna přijmout řádně odůvodněné rozhodnutí, jímž určí, že za mezinárodní organizaci je považována určitá nezisková organizace, která splňuje tyto podmínky: a) má právní subjektivitu a samostatné správní orgány;b) byla zřízena s cílem plnit zvláštní úkoly obecného mezinárodního zájmu;c) jejím členem je nejméně šest členských států;d) vykonává svou činnost za pomoci trvalé struktury a v souladu se systémy, pravidly a postupy, které mohou být předmětem posouzení podle čl. 157 odst. 3. Takovým neziskovým organizacím musí být poskytnuty dostatečné finanční záruky s náležitým přihlédnutím k příspěvku Unie, který je jim svěřen. 4.Pokud mezinárodní organizace vynakládají finanční prostředky v nepřímém řízení, použijí se dohody o ověření s nimi uzavřené.

(260) Přiznání příspěvků by mělo být rovněž zjednodušeno a přizpůsobeno specifikům evropských politických stran, zejména tím, že nebudou stanovována kritéria pro výběr, bude zavedena jediná platba předběžného financování v plné výši jako obecné pravidlo a stanovena možnost využívat jednorázové částky, paušální financování a jednotkové náklady.

16) podmíněným závazkem potenciální finanční povinnost, která může vzniknout v závislosti na výsledku budoucí události;

Článek 160 Článek 160 Nepřímé řízení s organizacemi členského státu 1.Komise může v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) body v) a vi) plnit rozpočet nepřímo s organizacemi členského státu. 2.Plní-li Komise rozpočet nepřímo s organizacemi členských států, spoléhá se na systémy, pravidla a postupy těchto organizací, které byly posouzeny podle čl. 157 odst. 2, 3 a 4. 3.Dohody o finančním rámcovém partnerství uzavřené s organizacemi členského státu v souladu s článkem 131 blíže upřesní rozsah a podmínky křížového spoléhání se na systémy, pravidla a postupy organizací členských států a mohou obsahovat zvláštní ustanovení o křížovém spoléhání se na posouzení a audity podle článků 126 a 127.

(261) Vyplácení příspěvků z rozpočtu by mělo být pozastaveno, sníženo nebo ukončeno, pokud evropské politické strany poruší nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

Článek 161 Článek 161 Nepřímé řízení se třetími zeměmi 1.Komise může plnit rozpočet nepřímo se třetí zemí nebo subjekty, které tato třetí země určila, jak je uvedeno v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodě i), uzavřením dohody o financování, která popisuje zásah Unie ve třetí zemi a pro každou část akce stanoví způsob plnění rozpočtu. 2.Ve vztahu k části akce, která je prováděna nepřímo se třetí zemí nebo subjekty, které tato třetí země určila, stanoví dohoda o financování kromě prvků uvedených v čl. 158 odst. 7 jednoznačně úlohu a povinnosti třetí země a Komise při vynakládání finančních prostředků. Dohoda o financování určuje rovněž pravidla a postupy, které třetí země uplatňuje při vynakládání finančních prostředků Unie.

(262) Sankce vyplývající jak z tohoto nařízení, tak z nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 by měly být ukládány jednotným způsobem a měly by být ukládány v souladu se zásadou ne bis in idem. V souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 1141/2014 nemají být správní nebo peněžité sankce podle tohoto nařízení uloženy v žádném z případů, za něž již byly uloženy sankce na základě nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.

Článek 162 Článek 162 Operace kombinování zdrojů 1.Operace kombinování zdrojů řídí buď Komise, nebo osoby či subjekty vynakládající finanční prostředky Unie podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c). 2.Pokud jsou v rámci nástroje nebo platformy kombinování zdrojů využívány finanční nástroje a rozpočtové záruky, použije se hlava X. 3.V případě finančních nástrojů a rozpočtových záruk využívaných v rámci nástrojů nebo platforem kombinování zdrojů se předpokládá soulad s čl. 212 odst. 2 prvním pododstavcem písm. h), je-li před zřízením příslušného nástroje nebo platformy kombinování zdrojů provedeno předběžné hodnocení. 4.Na úrovni nástroje nebo platformy kombinování zdrojů se vypracovávají výroční zprávy podle čl. 41 odst. 4 a 5, přičemž se přihlíží k veškerým finančním nástrojům a rozpočtovým zárukám zařazeným do daného nástroje nebo platformy zařazeným a zřetelně se určí různé druhy finanční podpory v jejich rámci.

(263) Toto nařízení by mělo stanovit obecný rámec, na jehož základě lze rozpočtovou podporu využít jako nástroj v oblasti vnější činnosti včetně povinnosti třetí země poskytovat Komisi odpovídající a včasné informace pro vyhodnocení dodržení dohodnutých podmínek a ustanovení, která zajišťují ochranu finančních zájmů Unie.

Článek 163 Článek 163 Zásady vztahující se na veřejné zakázky a oblast působnosti 1.Všechny veřejné zakázky financované zcela nebo zčásti z rozpočtu musí dodržovat zásady transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 2.Všechny veřejné zakázky se zadávají formou co nejširší veřejné soutěže, s výjimkou případů, kdy se použije řízení uvedené v čl. 167 odst. 1 písm. d). Odhadovaná hodnota veřejné zakázky nesmí být určena s cílem obejít platná pravidla ani nesmí být za tímto účelem veřejná zakázka rozdělena. Veřejný zadavatel rozdělí veřejnou zakázku na jednotlivé části, kdykoli to bude vhodné s ohledem na co nejširší hospodářskou soutěž. 3.Veřejní zadavatelé nesmějí rámcové smlouvy zneužívat ani je používat tak, aby jejich účelem nebo důsledkem bylo zabránění hospodářské soutěži anebo její omezení či narušení. 4.Společné výzkumné středisko může při své účasti na zadávání veřejných zakázek financovaných zcela nebo zčásti z rozpočtu získávat financování z jiných zapsaných prostředků, než jsou prostředky na výzkum a technologický vývoj. 5.Pravidla týkající se zadávání veřejných zakázek stanovená v tomto nařízení, s výjimkou zásad transparentnosti a rovného zacházení, se nevztahují na: a) činnosti Společného výzkumného střediska prováděné jménem třetích osob;b) finanční služby související s emisí, prodejem, nákupem nebo převodem cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů ve smyslu směrnice 2014/65/EU, které Komise používá v souvislosti se svými výpůjčkami a půjčkami, správou aktiv a pokladními operacemi, včetně služeb poskytovaných centrálními bankami, Evropským mechanismem stability, EIB a jinými mezinárodními finančními institucemi a vnitrostátními subjekty pověřenými vydáváním a správou státních dluhopisů;c) služby osvědčování a ověřování listin, které musí být poskytovány notáři, pokud tyto služby nejsou otevřeny hospodářské soutěži na základě platných vnitrostátních předpisů. 6.S výjimkou zadávání veřejných zakázek v oblasti vnější činnosti předchází jakýmkoli opatřením uvedeným v druhém pododstavci, která se provádí v reakci na krizi, vyhlášení krizové situace podle příslušných interních předpisů. Příslušná schvalující osoba se může dovolávat vyhlášení krizové situace pouze za účelem: a) zahájení zadávacího řízení;b) připojení dalších veřejných zadavatelů ve smyslu čl. 168 odst. 1 čtvrtého pododstavce, čl. 168 odst. 2 šestého pododstavce nebo čl. 175 odst. 5 druhého pododstavce;c) kontaktování uchazečů ve smyslu čl. 172 odst. 1 druhého pododstavce;d) provedení změn ve smlouvě ve smyslu čl. 175 odst. 5 prvního pododstavce neboe) vyžádání podkladů před podpisem smlouvy podle čtvrtého pododstavce bodu 18.1 a čtvrtého pododstavce bodu 18.4 přílohy I, pokud je to odůvodněno krajně naléhavou situací plynoucí z krize.

(264) V zájmu posílení úlohy Evropského parlamentu a Rady je třeba vyjasnit postup pro zřízení svěřenského fondu Unie. Rovněž je nutné upřesnit zásady platné pro příspěvky do svěřenských fondů Unie, zejména význam zajištění příspěvků od dalších dárců, jež ospravedlňují zřízení takového fondu, pokud jde o jeho přidanou hodnotu. Je též nutné objasnit povinnosti účastníků finančních operací a správní rady svěřenského fondu a stanovit pravidla, která zajišťují, aby byli zúčastnění dárci ve správní radě zastoupeni spravedlivým způsobem a aby byl k využití finančních prostředků fondu třeba kladný hlas Komise. Kromě toho je důležité podrobněji upravit požadavky na podávání zpráv platné pro svěřenské fondy Unie.

Článek 164 Článek 164 Příloha týkající se zadávání veřejných zakázek a přenesení pravomoci

(265) Unie by měla mít možnost účastnit se globálních iniciativ, pokud tato účast přispívá k dosažení cílů politiky Unie. Aby byl zajištěn vhodný právní rámec pro účast Unie v globálních iniciativách, měl by být příspěvek Unie na tyto iniciativy zahrnut jako nový nástroj pro plnění rozpočtu. Použití tohoto nového finančního nástroje by podléhalo podmínkám, jejichž splnění by zajistilo úroveň ochrany srovnatelnou s ostatními nástroji pro plnění rozpočtu. Tyto podmínky by měly zahrnovat existenci vhodných vnitřních a vnějších systémů pro boj proti podvodům a nesrovnalostem, přičemž systémy provozované prováděcími subjekty globální iniciativy by měly být považovány za vnější systémy. Použití ustanovení týkajících se globálních iniciativ by mělo být omezeno na případy, kdy jiné nástroje pro plnění rozpočtu stanovené ve finančním nařízení neumožňují dosáhnout příslušných cílů politiky Unie ve stejném rozsahu a se stejným dopadem. Pokud je to možné a vhodné, měla by se Komise stát členem každé správní rady nebo rovnocenného řídícího výboru globální iniciativy s cílem zajistit účinné zastoupení zájmů Unie. Za účelem transparentnosti a účinného rozhodování by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě co nejdříve poskytovat podrobné informace o každém zamýšleném příspěvku ke globální iniciativě, aby mohly tyto informace náležitě zohlednit.

Článek 165 Článek 165 Smíšené zakázky a společný slovník pro veřejné zakázky 1.Smíšená zakázka, která z hlediska svého předmětu v sobě zahrnuje dva nebo více druhů veřejných zakázek (na stavební práce, dodávky nebo služby) nebo i koncese (na stavební práce nebo služby), se zadává v souladu s předpisy platnými pro ten druh veřejné zakázky, který vystihuje hlavní předmět dotčené veřejné zakázky. 2.V případě smíšených veřejných zakázek, jež zahrnují dodávky i služby, se jejich hlavní předmět určí na základě porovnání hodnot příslušných dodávek a služeb. Veřejná zakázka, která z hlediska svého předmětu v sobě zahrnuje jeden druh veřejných zakázek (na stavební práce, dodávky nebo služby) a koncesí (na stavební práce nebo služby), se zadává v souladu s předpisy platnými pro dotčenou veřejnou zakázku. 3.Tato hlava se nepoužije na smlouvy o technické pomoci uzavřené s EIB nebo EIF. 4.Veškeré odkazy na nomenklaturu v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek vycházejí ze společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV) tak, jak byl přijat nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) (Úř. věst. L 340, 16.12.2002, s. 1 ). .

(266) Aby bylo možné přizpůsobit se pokroku v oblasti digitalizace, měly by být seznamy externích odborníků sestavené na základě výzvy k vyjádření zájmu platné déle, než je doba trvání víceletého programu, je-li zajištěna rotace odborníků a noví odborníci mohou vyjádřit svůj zájem. Kromě toho je nezbytné umožnit orgánům Unie přilákat vysoce kvalifikované externí odborníky, aby se zajistilo, že postup hodnocení a zvláštní stanoviska a poradenství poskytované těmito odborníky jsou vysoce kvalitní. Aby mohly orgány Unie úspěšně konkurovat jiným subjektům na trhu, měly by mít možnost nabízet ve výjimečných a řádně odůvodněných případech konkurenceschopnější odměnu. V zájmu právní jistoty by měla být pravidla platná pro placené externí odborníky vyjasněna tak, aby odrážela jednotlivé fáze udělovacího řízení.

Článek 166 Článek 166 Uveřejňování informací 1.V případě zadávacích řízení, jejichž hodnota se rovná nebo je vyšší než finanční limity podle čl. 178 odst. 1 nebo článku 181, je veřejný zadavatel povinen uveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie : (a) oznámení o zahájení zadávacího řízení, s výjimkou případů, kdy se jedná o řízení uvedené v čl. 167 odst. 1 písm. d);(b) oznámení o výsledku zadávacího řízení. 2.Zadávací řízení, v nichž není dosaženo finančních limitů podle čl. 178 odst. 1 nebo článku 181, se vyhlašují vhodným způsobem. 3.Určité informace o výsledku zadávacího řízení se nemusí uveřejňovat, pokud by poskytnutí takových informací bránilo vymahatelnosti práva nebo bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem či na újmu oprávněným obchodním zájmům hospodářských subjektů nebo pokud by poskytnutí takových informací bylo na újmu spravedlivé hospodářské soutěži mezi nimi.