Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/1457 ze dne 29. června 2026 o rozdělení celních kvót otevřených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1384, kterým se řeší negativní účinky celosvětové nadměrné kapacity na obchod na trhu s ocelí v Unii a mění nařízení (EU) 2020/2170

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1384 ze dne 17. června 2026 , kterým se řeší negativní účinky celosvětové nadměrné kapacity na obchod na trhu s ocelí v Unii a mění nařízení (EU) 2020/2170Úř. věst. L, 2026/1384, 24.6.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2026/1384/oj. (dále jen nařízení o oceli), a zejména na čl. 5 odst. 1 a 5 uvedeného nařízení,

Celní kvóty otevřené podle nařízení (EU) 2026/1384 v souvislosti s dovozem každé z 26 dotčených kategorií výrobků (vymezených odkazem na kódy KN a TARIC uvedené v příloze I nařízení (EU) 2026/1384) do Unie jsou rozděleny tak, jak je stanoveno v příloze I ve spojení s přílohou II.

Úř. věst. L, 2026/1384, 24.6.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2026/1384/oj.

(1) Dne 25. června 2026 vstoupilo v platnost nařízení o oceli, kterým se otevírají celní kvóty ve výši 18345922 tun pro 26 kategorií výrobků a stanoví valorické (ad valorem ) clo mimo kvótu se sazbou 50 % (dále jen dodatečné clo v příloze I).

(2) Nařízení o oceli svěřuje Komisi pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými se stanoví rozdělení celních kvót jednotlivým zemím, přičemž se zohlední zájem Unie a v příslušných případech úrovně celních kvót odpovídající tržnímu podílu dovozu, který převládal na trhu s ocelí v Unii v roce 2013; celní kvóty podle kategorií výrobků na základě podílu dovozu, který připadal na každou kategorii výrobků v období 2022–2024; stávající a budoucí dohody o volném obchodu; opatření třetích zemí narušující obchod, která mají dopad na trh s ocelí v Unii; zda u třetí země bylo shledáno porušení úmluv MOP nebo mnohostranných dohod o životním prostředí; jakákoli mezinárodní dohoda uzavřená Unií podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 týkající se celních kvót; jakákoli mezinárodní dohoda nebo nezávazné mezinárodní ujednání, které se týkají úrovní celosvětové nadměrné kapacity pro kategorie výrobků, na něž se vztahuje nařízení o oceli; diverzifikace zdrojů dodávek; situace kandidátské země Unie, která čelí výjimečné a bezprostřední bezpečnostní situaci, zejména pokud dříve využívala preferenční přístup k trhu s ocelí v Unii.

(3) Celní kvóty stanovené v příloze II nařízení o oceli zahrnují dvě části. Jedna část je k dispozici všem třetím zemím na základě doložky nejvyšších výhod (DNV) (dále jen část DNV), zatímco druhá část je k dispozici pouze zemím, které využívají stávající nebo budoucí dohody o volném obchodu (DVO) s Unií (dále jen část DVO). Pro účely transparentnosti se rozdělení mezi tyto dvě části celních kvót odráží v příloze I týkající se objemů celních kvót.

(4) Pokud jde o část DNV, je důležité zajistit, aby rozdělení celních kvót bylo v souladu se závazky Unie podle práva WTO, a tudíž aby celní kvóty byly rozděleny obchodním partnerům na nediskriminačním základě (podle průměrného podílu každého partnera na dovozu do EU v dané kategorii v období 2022–2024), v souladu s článkem XIII GATT 1994.

(5) Pokud jde o rozdělení celních kvót v rámci části DVO, je vhodné vzít v úvahu: stávající nebo budoucí dohody o volném obchodu doplněné dohodami, jichž bylo v zásadě dosaženo v rámci jednání probíhajících v souladu s článkem XXVIII GATT 1994; opatření třetích zemí narušující obchod, která mají dopad na trh s ocelí v Unii; potřebu zajistit diverzifikaci dodávek a situaci kandidátské země Unie, která čelí výjimečné a bezprostřední bezpečnostní situaci, zejména pokud dříve využívala preferenční přístup k trhu s ocelí v Unii. Někteří partneři v rámci DVO by proto měli mít k celním kvótám otevřeným nařízením o oceli diferencovaný přístup. Zejména Ukrajina by měla využívat více preferenčního rozdělení celních kvót než ostatní partneři, s nimiž byla uzavřena dohoda o volném obchodu.

(6) Je třeba vytvořit seznam stávajících nebo budoucích dohod o volném obchodu s Unií, jež jsou zmíněny v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení o oceli. Tento seznam by měl zahrnovat veškeré takové dohody, které byly podepsány nebo byly v platnosti v době vstupu tohoto nařízení v platnost, jakož i veškeré takové dohody, u nichž bylo k témuž datu dosaženo politické dohody a které se vztahují na kteroukoli z kategorií výrobků uvedených v příloze I nařízení o oceli.

(7) Měla by být stanovena zvláštní opatření pro správu celních kvót s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty měly jasnou představu o vzájemném působení mezi různými druhy celních kvót otevřených podle nařízení o oceli a tohoto nařízení.

(8) Individuální kvóta pro jednotlivé země by měla být konkrétní zemi přidělena na základě jejího podílu dovozu během referenčního období (2022–2024) podle kategorií výrobků. Zemím, které mají během uvedeného období významný podíl dovozu v určité kategorii výrobků, by měla být individuální kvóta pro jednotlivé země přidělena v rámci dané kategorie výrobků.

(9) Individuální kvóta pro jednotlivé země se konkrétní zemi přidělí v rámci části DNV a pokud má daná země stávající nebo budoucí dohodu o volném obchodu s Unií, budou mít hospodářské subjekty u dané individuální kvóty pro jednotlivé země přístup i k části DVO. Jak část DNV, tak část DVO individuální kvóty pro jednotlivé země jsou hospodářským subjektům dostupné současně, přičemž se s nimi nakládá jako s jedinou kvótou s jediným pořadovým číslem. Není-li země uvedena v oddíle 1 přílohy II, mají hospodářské subjekty přístup pouze k části DNV individuální kvóty pro jednotlivé země.

(10) Kromě toho, pokud je individuální kvóta pro jednotlivé země otevřená pro zemi, která má stávající nebo budoucí dohodu o volném obchodu s Unií, vyčerpána, měl by být hospodářským subjektům z této země umožněn přístup k dodatečné celní kvótě (kvóta DVO – individuální kvóta pro jednotlivé země (dále také jen IKJZ). Podle zásady kdo dřív přijde, je dřív na řadě mají hospodářské subjekty ze zemí, které mají stávající nebo budoucí dohodu o volném obchodu s Unií, přístup k této kvótě v rámci soutěže poté, co byla vyčerpána individuální kvóta pro jednotlivé země přidělená jejich zemi. V oddíle 2 přílohy II jsou uvedeny země původu výrobků, které mají přístup ke kvótě DVO – IKJZ, a to za každou kategorii výrobků.

(11) Pokud země nemá u určité kategorie výrobků individuální kvótu pro jednotlivé země, měla by mít přístup pouze ke zbytkové kvótě. Zbytková kvóta je rovněž rozdělena na dvě části: zbytkovou část DNV a zbytkovou část DVO. Zbytková část DNV (uvedená v příloze I v rámci ostatních zemí) je přístupná všem zemím s výjimkou zemí uvedených v oddíle 3 přílohy II. Zbytková část DVO (uvedená v příloze I pod položkou Kvóta DVO – ostatní země) je přístupná zemím uvedeným v oddíle 1 přílohy II. V oddíle 4 přílohy II je uvedeno, které země mají přístup ke kvótě DVO – ostatní země, a to za každou kategorii výrobků.

(12) Země, které mají stávající nebo budoucí dohodu o volném obchodu s Unií uvedené v oddíle 1 přílohy II, by měly mít přístup k oběma částem zbytkové kvóty uvedeným v 11. bodě odůvodnění, které by měly být otevřeny současně v první den každého čtvrtletí a měly by být spravovány podle zásady kdo dřív přijde, je dřív na řadě.

(13) U některých kategorií výrobků by některé země, které mají stávající nebo budoucí dohodu o volném obchodu, měly využívat diferencovaného přístupu ke kvótě DVO – ostatní země. Namísto přístupu ke kvótě DVO – ostatní země podle zásady kdo dřív přijde, je dřív na řadě by těmto zemím měla být přidělena zvláštní kvóta v rámci kvóty DVO – ostatní země. Tyto země budou mít rovněž přístup k části DNV zbytkové kvóty (ostatní země), s výjimkou kategorie výrobků 1A. V oddíle 5 přílohy II jsou uvedeny země, které mají takovou zvláštní kvótu v rámci kvóty DVO – ostatní země.

(14) Vzhledem ke specifičnosti kategorie výrobků 1A stanovené v příloze I nařízení o oceli, která představuje téměř jednu třetinu celkového objemu otevřených celních kvót, považuje Komise za nezbytné zaručit určitým obchodním partnerům zvláštní kvóty jak v rámci části DNV zbytkové kvóty, tak v rámci kvóty DVO – ostatní země. S ohledem na potřebu diverzifikovat zdroje dodávek do Unie vzhledem k vysokým objemům obchodovaným v rámci této Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 31, 1.2.2019, s. 27 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/159/oj). , zjistila vážné riziko vytěsňování určitých zemí původu, které by vedlo k omezení zdrojů dodávek, což by mělo negativní dopad na účinný přístup na trh pro několik partnerů, s nimiž byla uzavřena dohoda o volném obchodu, a to by mělo důsledky i pro jejich zákazníky v Unii.

(15) Je nezbytné zajistit trvalý přístup k celním kvótám otevřeným pro Severní Irsko, jak je stanoveno v prováděcích nařízeních Komise (EU) 2023/1331Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1331 ze dne 29. června 2023 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/159 o zavedení konečného ochranného opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 166, 30.6.2023, s. 98 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/1331/oj). a (EU) 2023/2840Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2840 ze dne 14. prosince 2023 , kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L, 2023/2840, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/2840/oj). , pokud jde o obchodní toky výrobků z oceli pocházejících ze Spojeného království a dovážených do Severního Irska přímou přepravou z jiných částí Spojeného království.

(16) Kategorie výrobků spadající do oblasti působnosti nařízení o oceli jsou totožné s kategoriemi výrobků, na něž se vztahuje prováděcí nařízení (EU) 2019/159, a proto by neměly být považovány za kritické podle čl. 53 odst. 2 celního kodexu UnieProváděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2015/2447/oj). .

(17) Tímto nařízením by neměly být dotčeny budoucí prováděcí akty, které má Komise přijmout na základě článku 6 nařízení o oceli a které uplatňují dvoustranná ochranná opatření na dovoz ze zemí, s nimiž Unie uzavřela dohodu o volném obchodu.

(18) Vzhledem k závažným naléhavým důvodům, které jsou opodstatněné krátkou lhůtou mezi vstupem nařízení o oceli v platnost a jeho uplatňováním, a s cílem zajistit účinné provádění nařízení o oceli by se ustanovení tohoto nařízení měla použít okamžitě. Z týchž důvodů by ustanovení tohoto nařízení měla vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Podle článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj). by toto nařízení mělo zůstat v platnosti po dobu šesti měsíců,

Pro účely tohoto nařízení se země uvedené v oddíle 1 přílohy II tohoto nařízení považují za země, které mají stávající nebo budoucí dohodu o volném obchodu s Unií ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2026/1384.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 31, 1.2.2019, s. 27 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/159/oj).

Článek 1 Článek 1

Článek 2 Článek 2

Článek 3 Článek 3 1.Všechny celní kvóty rozdělené podle tohoto nařízení se spravují podle zásady kdo dřív přijde, je dřív na řadě, jak je stanoveno v článcích 49 až 54 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447. 2.Odchylně od odstavce 1 mají hospodářské subjekty přístup k dodatečným celním kvótám otevřeným v rámci soutěže (kvóta DVO – IKJZ v příloze I) pro země uvedené v oddíle 2 přílohy II až po vyčerpání individuální kvóty pro jednotlivé země pro danou zemi odpovídající původu dováženého zboží. 3.Množství přidělená v rámci celní kvóty mohou být vrácena v souladu s platnými celními předpisy. Pokud bylo čerpání čtvrtletní kvóty ukončeno v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2026/1384 nebo pokud byla celní kvóta vyčerpána nebo další přístup k ní uzavřen jiným způsobem podle nařízení (EU) 2026/1384 a jeho prováděcích nařízení, nemá vrácení těchto množství za následek opětovné otevření této kvóty za účelem předkládání nebo přijímání nových žádostí o čerpání. Tato vrácená množství se zohlední pouze pro účely úpravy zůstatku příslušné celní kvóty. Pokud byl nevyužitý zůstatek čtvrtletní kvóty již převeden do následujícího čtvrtletí v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2026/1384, množství za toto čtvrtletí, která byla vrácena později, se do následujícího čtvrtletí nepřevedou. Tyto kvóty proto již nebudou hospodářským subjektům přístupné.

Článek 4 Článek 4 1.Původ jakéhokoli výrobku, na který se vztahuje toto nařízení, se určí v souladu s platnými předpisy Unie týkajícími se nepreferenčního původu, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/952/oj). . 2.Výrobky pocházející z EU, které byly ve třetí zemi zpracovány způsobem, který nemá za následek změnu původu, podléhají při dovozu do Unie zacházení stanovenému tímto nařízením pro výrobky pocházející z dané třetí země. 3.Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 5 Článek 5

Článek 6 Článek 6

Všechny celní kvóty rozdělené podle tohoto nařízení se spravují podle zásady kdo dřív přijde, je dřív na řadě, jak je stanoveno v článcích 49 až 54 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.

Odchylně od odstavce 1 mají hospodářské subjekty přístup k dodatečným celním kvótám otevřeným v rámci soutěže (kvóta DVO – IKJZ v příloze I) pro země uvedené v oddíle 2 přílohy II až po vyčerpání individuální kvóty pro jednotlivé země pro danou zemi odpovídající původu dováženého zboží.

Množství přidělená v rámci celní kvóty mohou být vrácena v souladu s platnými celními předpisy. Pokud bylo čerpání čtvrtletní kvóty ukončeno v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2026/1384 nebo pokud byla celní kvóta vyčerpána nebo další přístup k ní uzavřen jiným způsobem podle nařízení (EU) 2026/1384 a jeho prováděcích nařízení, nemá vrácení těchto množství za následek opětovné otevření této kvóty za účelem předkládání nebo přijímání nových žádostí o čerpání. Tato vrácená množství se zohlední pouze pro účely úpravy zůstatku příslušné celní kvóty. Pokud byl nevyužitý zůstatek čtvrtletní kvóty již převeden do následujícího čtvrtletí v souladu s čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2026/1384, množství za toto čtvrtletí, která byla vrácena později, se do následujícího čtvrtletí nepřevedou. Tyto kvóty proto již nebudou hospodářským subjektům přístupné.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1331 ze dne 29. června 2023 , kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/159 o zavedení konečného ochranného opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 166, 30.6.2023, s. 98 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/1331/oj).

Původ jakéhokoli výrobku, na který se vztahuje toto nařízení, se určí v souladu s platnými předpisy Unie týkajícími se nepreferenčního původu, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/952/oj). .

Výrobky pocházející z EU, které byly ve třetí zemi zpracovány způsobem, který nemá za následek změnu původu, podléhají při dovozu do Unie zacházení stanovenému tímto nařízením pro výrobky pocházející z dané třetí země.

Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2840 ze dne 14. prosince 2023 , kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L, 2023/2840, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/2840/oj).

Odchylně od čl. 53 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 se celní kvóty rozdělené tímto nařízením nepovažují za kritické.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2015/2447/oj).

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení se použije ode dne 1. července 2026 do dne 31. prosince 2026 .

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/182/oj).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1 , ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/952/oj).

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: