MSPH 20 Co 13/2026-222

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Saralievové a soudkyň JUDr. Renaty Hertlové a JUDr. Markéty Čermínové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, IČ IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 502 708 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_005⟫ k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 31. 10. 2025, č.j. 12 C 330/2023-201

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé a ve výrocích o náhradě nákladů řízení potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z částky 14 218 Kč od datum do datum, ve zbývajícím rozsahu žalobu o zaplacení částky 502 708 Kč s příslušenstvím zamítl a žalobce zavázal k náhradě nákladů řízení žalované ve výši 23 000 Kč a státu ve výši 7 269,20 Kč. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení 502 708 Kč z titulu doplatku náhrady za ztížení společenského uplatnění (ZSU), vzniklého mu v důsledku jeho účasti při dopravní nehodě dne datum, způsobené provozem vozidla, pojištěného u žalované, která mu vyplatila částku 712 617 Kč, žalobce však na podkladě znaleckého posudku právnická osoba požadoval 1 231 425 Kč. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s obranou, že náhradu ZSU žalobci vyplatila ve výši, souhlasné s odbornými vyjádřeními znalců tituly před jménem jméno FO. a tituly před jménem. jméno FO, a s důrazem na to, že žalobce je i po předmětné nehodě zaměstnán jako voják z povolání.

2. Soud I. stupně učinil zjištění, popsaná v odstavcích 4. až 14. napadeného rozsudku, která posoudil podle § 2957 a § 2958 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.). Uzavřel, že ZSU již bylo žalobci plně kompenzováno částkou 726 835 Kč, která vyplynula ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce tituly před jménem jméno FO a žalovaná na jeho základě žalobci v průběhu řízení doplatila 14 218 Kč. Soudní znalec žalobce osobně vyšetřil, vycházel z veškeré relevantní zdravotní dokumentace, diagnostické metody prezentoval a obhájil při svém výslechu. Odůvodnil, že u žalobce není na místě hodnotit jakoukoliv doménu 3. stupněm, neboť nebylo prokázáno omezení, představující razantní zásah do jeho života. Znalec vysvětlil užití procentuálního hodnocení ve výši 10 % u domény jiného účelného vnímání i u domény provádění jednotlivých úkonů a udržení pozice těla. Žalobce neztratil schopnost hmatově vnímat na k životu podstatném místě a nepřišel o žádné senzorické orgány, které ani nebyly zraněním zasaženy. Jeho obtíže s necitlivostí břišní stěny jsou proto ohodnoceny v rozsahu 10 % a doména provádění jednotlivých úkonů odpovídá obecné tíži, kterou žalobce pociťuje v běžném životě, 10 % omezení odpovídá následkům, které žalobci zůstaly po nehodě. Soud I. stupně zdůraznil, že žalobce i po nehodě vykonává náročné povolání v armádě, jako voják je podroben neustálé fyzické zátěži, v rámci strážní služby chodí na obchůzky určených prostor a nosí těžkou zbraň. Žalobce byl u svého zaměstnavatele pravidelně podroben lékařským prohlídkám a byl vždy shledán práce schopným bez omezení. Bez ohledu na tvrzení žalobce, že prohlídky byly pouhou formalitou a hodnocení jeho zdravotního stavu neproběhlo řádně, je zjevné, že nepřestal pracovat jako voják a svou práci plnil řádně způsobem, který nevyvolal žádné negativní reakce u nadřízených, na žádné obtíže si nestěžoval a žádné úlevy mu ve výkonu zaměstnání ani při fyzické přípravě na něj oficiálně poskytovány nejsou. Omezení žalobce při udržení pozice těla je hodnoceno v rozsahu 10 %, neboť žalobce může v pozicích své tělo udržet, problémy nastávají až při delším stoji či sedu, obdobné platí ohledně pohybu, chůze a nošení břemen. Samotný výkon činností žalobce v jeho zaměstnání dokládá správné hodnocení znalce uvedených domén. Žalobce tvrdil, že na toaletu dochází čtyřikrát či pětkrát denně a teprve po výslechu znalce tituly před jménem jméno FO začal tvrdit diagnóza a při výslechu uvedl frekvenci i osmkrát až dvanáctkrát denně. Tato změna tvrzení však byla v rozporu s koncentrací řízení a omezení žalobce v tomto směru není vyšší než v 1. stupni. Tato doména pokrývá i samotné podezřelý výraz, v němž žalobce nijak omezen není, pociťuje pouze určitý diskomfort. Žalobce není diagnóza, nepoužívá pomůcky, jeho potíže proto jsou lehčího charakteru, jakkoli je sám může vnímat úkorně. Znalec tituly před jménem jméno FO řádně zhodnotil i obtíže žalobce při péči o domácnost.

3. Soud I. stupně konstatoval, že žalobce utrpěl závažnou újmu, která vyústila v mnohá omezení v jeho životě, útrpně vnímá ztrátu estetiky a funkčnosti těla. Náhrada ZSU však pokrývá celou škálu omezení od lehkých až po těžké, kdy poškození přicházejí o velkou část svých běžných fyzických či mentálních funkcí. Z toho důvodu má hodnocení podle metodiky (Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví sp.zn. Cojn 14/2014) širší rozptyl, v jehož rámci se žalobce pohybuje spíše na spodní hranici. V intimní oblasti to obnáší diskomfort, cítěný žalobcem důvodně, přesto ale může založit rodinu. Je též podstatné, že se žalobce přes určité ztížení v životě nikdy neléčil u odborného lékaře s psychickými či gastroenterologickými problémy a nebyl nikdy diagnostikován s určitou poruchou. Soud I. stupně proto považoval za odpovídající závěry znalce tituly před jménem jméno FO o omezení žalobce v doménách intimního života, omezení života pracovního i v komunitě a v trávení volného času, které nepředstavuje pouze vrcholový sport či náročné cvičení, ale například i procházky či hraní společenských her. Neshledal proto důvodným rozšíření omezení žalobce na další domény (tituly před jménem jméno FO) a o správnosti závěrů právnická osoba přetrvaly pochybnosti ipo jeho výslechu. Žalovaná uhradila žalobci částku 14 218 Kč až v reakci na závěry znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO dne datum, soud I. stupně žalobě vyhověl jen ohledně úroku z prodlení z této částky od datum do datum a ve zbývajícím rozsahu ji zamítl. Žalované, která měla v řízení jen nepatrný neúspěch, přiznal podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o. s. ř.) plnou náhradu nákladů řízení ve specifikaci, popsané v odstavci 19. rozsudku. V souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. soud I. stupně uložil neúspěšnému žalobci povinnosti k náhradě složenou zálohou nekrytých nákladů státu.

4. Proti zamítavému výroku o věci samé a výrokům souvisejícím podal žalobce včasné odvolání. Brojil proti tomu, že soud I. stupně založil své rozhodnutí na znaleckém posudku tituly před jménem jméno FO, který pro ně neposkytoval dostatečný podklad, jelikož znalec neměl k dispozici kompletní zdravotnickou dokumentaci, zejména dokumentaci praktického lékaře z předchorobí a zprávy z neurologického vyšetřen, a sám připustil možnost dopracování posudku po doplnění podkladů. Soud I. stupně závěry tohoto posudku nekriticky převzal a není zřejmé, že by zkoumal úplnost jeho podkladů, hodnotil vnitřní konzistenci posudku a vypořádal s rozpory mezi závěry znalce a dalšími odbornými podklady. Žalobce dovozoval, že je nezbytné posudek doplnit, jelikož znalec se nevypořádal se všemi jeho informacemi, vycházel z nedostatečných podkladů, nevyšetřil všechny zasažené části těla a neobhájil hodnocení jednotlivých domén. Soud I. stupně se přiklonil ke znaleckým závěrům, které bagatelizují dopad úrazu na jeho život, přestože utrpěl devastující zranění a skutečnost, že nadále pracuje jako voják, neznamená, že jeho společenské uplatnění není omezeno. V armádě zůstává s velkými obtížemi, není schopen plnit fyzické testy, nemá nárok na odměny a jeho kariérní postup je zastaven. Žalobce trval na tom, že domény hodnota a hodnota měly být hodnoceny 3. stupněm a za nedostatečné označil i posouzení psychických a estetických dopadů úvazu. Soud I. stupně nevzal v potaz rozsah jeho psychického utrpení, v důsledku jizev, nutnosti nosit břišní pás a problémům s podezřelý výraz (4× až 5× denně) se straní společnosti a trpí diagnóza. S odkazy na soudní judikaturu (rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 3061/2023 a sp. zn. 25 Cdo 1361/2021), žalobce dále dovozoval, že soud I. stupně nezohlednil, že utrpěl úraz, s jehož následky se bude vypořádávat celý život, v mladém věku a metodiku použil mechanicky, aniž se zabýval individuálními okolnostmi případu. Žalobce uzavřel, že výše přiznané náhrady neodpovídá zásadám slušnosti ve smyslu § 2958 o. z. a že rozhodnutí záviselo na znaleckém posudku, tudíž mu měla být při úspěchu co do 14 218 Kč přiznána náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek v zamítavém výroku o věci samé zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení nebo, aby jej změnil a jeho žalobě vyhověl.

5. Žalovaná navrhla potvrzení napadených výroků rozsudku. Ve vyjádření k odvolání se ztotožnila se závěry soudu I. stupně, že nebyl prokázán tak razantní zásah do života žalobce, aby bylo možné uvedené domény hodnotit 3. stupněm. Soudní znalec tituly před jménem jméno FO odůvodnil logicky a srozumitelně hodnocení jednotlivých domén a soud I. stupně správně shledal významným, že žalobce i po nehodě vykonává náročné povolání vojáka v armádě, kde je podroben neustále fyzické zátěži v rámci strážní služby, chodí na obchůzky jemu určených prostor a nosí přitom těžkou zbraň. Žalobce je též pravidelně je prohlížen lékařem zaměstnavatele a byl shledán práce schopným bez omezení.

6. Z obsahu odvolání se podávají odvolací důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Odvolací soud proto z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek, včetně předcházejícího řízení, v intencích § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné. Soud I. stupně provedl dostatečné dokazování a učinil odpovídající skutková zjištění, která posoudil správně i po právní stránce, na přiléhavé odůvodnění napadeného rozsudku, jimž není převážně obecná odvolací argumentace způsobilá významně otřást, proto odvolací soud pro stručnost převážně odkazuje.

7. Je na místě předeslat, že ve smyslu § 2958 o.z. i judikatury Ústavního soudu ČR (např. soudem I. stupně zmíněné rozhodnutí sp. zn. IV.ÚS 3122/15) nelze odčinění újmy na zdraví zásadně zakládat na určitých tabulkově předvídaných veličinách, ale výlučně na zásadě přiměřenosti (slovy zákona „podle zásad slušnosti“) se zřetelem k okolnostem konkrétní věci. Zmíněná metodika Nejvyššího soudu je pouze nezávazným vodítkem pro určitou kvantifikaci zdravotní újmy a znalecké posudky s jejím využitím provedené mají, zejména v otázce náhrady za ztížení společenského uplatnění, sloužit soudu jako skutkový podklad, obsahující odborný lékařský závěr o míře vyřazení poškozeného ze životních činnosti, aby mohl učinit právní závěr o přiměřené výši náhrady za ztížení společenského uplatnění. Není proto úkolem znalce stanovit přímo částku takové náhrady (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. hodnota) a pokud tak přesto učiní, má tento jeho závěr jen orientační charakter. Z tohoto pohledu nejsou výhrady žalované, vztahující se k jednotlivým znaleckým závěrům soudem povolaného znalce tituly před jménem jméno FO, zásadně významné.

8. Většina těchto žalobcem vznesených námitek představuje polemiku se správností odborných znaleckých závěrů, jejichž věcnou správnost soud hodnotit nemůže (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Soudem ustanovený znalec tituly před jménem jméno FO podal předmětný posudek v rámci své odbornosti coby posudek revizní k posudkům předloženým spornými stranami (posudek právnická osoba doložený žalobcem a žalovanou předložená odborná vyjádření tituly před jménem Gürlicha Csc. a prof. právnická osoba). Hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda jsou jeho závěry náležitě odůvodněny a podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

9. Soud I. stupně se těmito zásadami řídil a na základě výslechu znalce neměl pochybnosti o úplnosti a věcné správnosti revizního znaleckého posudku. Zpracovatel revizního znaleckého posudku ve své výpovědi i v reakci na námitky žalobce přesvědčivě vysvětlil hodnocení jednotlivých domén, jak v odůvodnění napadeného rozsudku zachytil soud I. stupně. Jak již tento soud případně poznamenal, závěry soudního znalce korespondují tomu, že žalobce je nadále fakticky schopen vykonávat službu vojáka z povolání, která sama o sobě vyžaduje dobrou fyzickou kondici. To jednoznačně nasvědčuje správnosti závěru, že omezení žalobce se pohybuje spíš na spodní hranici jeho hodnocení ve smyslu zmíněné metodiky, tedy že žádná doména neodpovídá stupni 3. coby těžké, vysoké či extrémní obtíži. Pro tento závěr svědčí i aktuální zpráva zaměstnavatele žalobce, že žalobce nehlásí žádné obtíže, které by mu bránily při výkonu služby a nemá žádné úlevy. Soudní znalec tituly před jménem jméno FO setrval na svých závěrech i přes výtky, obsažené v odborném vyjádření tituly před jménem jméno FO, který však sám žalobce nevyšetřoval, a tedy nepodrobil jeho stav znaleckému zkoumání. Tvrzení, že zpracovatel revizního znaleckého posudku neměl k dispozici veškerou zdravotnickou dokumentaci, není relevantní, neboť i posouzení úplnosti podkladů pro znalecké posouzení je otázkou odbornou a znalec dostačující dokumentaci výslovně potvrdil na str. 4 svého posudku. Souhrn obtíží žalobce vyplynul z jeho vyšetření a je zachycen ve znaleckém posudku na jeho stranách 3 a 4. Žalobce pomíjí své podání ze dne datum, jímž reagoval na výzvu soudu I. stupně k doplnění tvrzení ve smyslu § 118 odst. 1 o. s. ř., a v němž popsané obtíže korespondují souboru obtíží, popsaných v posudku tituly před jménem jméno FO. Počal-li žalobce následně po zpracování revizního znaleckého posudku tvrdit horší poškození zdraví (např. diagnóza, podezřelý výraz) jde o zjevně účelový postup v reakci na závěry posudku a v rozporu s koncentrací řízení ve smyslu § 118b o. s. ř., o níž byl žalobce poučen na jednání soudu I. stupně dne datum. Obdobně žalobce nezmiňoval žádnou léčbu neurologických obtíží a migrenózní stavy soudní znalec za situace, kdy žalobci postačují běžná analgetika, vyloučil. Věk žalobce byl v revizním znaleckém posudku zohledněn použitím modifikačního koeficientu 120 %, což odpovídá i jím zmíněné judikatuře.

10. Lze shrnout, že hodnocení zdravotního stavu žalobce revizním znaleckým posudkem odpovídá skutkovým tvrzením žalobce před koncentrací řízení a celková náhrada ZSU je jim přiměřená ve smyslu § 2958 o. z. Zdravotní postižení žalobce i s ohledem na to, že je nadále schopen plného výkonu služby v armádě, není v porovnání s těžším postižením (např. ztráta končetiny, smyslového orgánu apod.) takového charakteru, aby zavdávalo důvod k úvaze o vyšší míře odškodnění. Napadený rozsudek není v rozporu s § 2957 o. z., soud I. stupně vzal v úvahu individuální okolnosti případu žalobce, který zcela mimořádné okolnosti ve smyslu tohoto ustanovení ani netvrdil. Odvolací soud proto napadený rozsudek podle § 219 o. s. ř, včetně jeho nákladových výroků, jako věcně správný potvrdil. Za situace, kdy žalobce poté, co mu žalovaná v průběhu řízení doplatila na základě revizního znaleckého posudku částku 14 218 Kč, nevzal v tomto rozsahu žalobu zpět a ta proto musela být ohledně požadované jistiny zcela zamítnuta, nelze v jeho prospěch aplikovat § 142 odst. 3 o. s. ř. na podkladě závěru, že výše plnění závisela na znaleckém posudku. Soud I. stupně naopak použil toto ustanovení správně ve prospěch žalované, která za této procesní situace neměla úspěch jen v nepatrné části předmětu řízení, spočívající v části úroku z prodlení.

11. Podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. má v odvolacím řízení procesně úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Tuto náhradu představuje paušální náhrada výdajů advokátem nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za tři procesní úkony (vyjádření, příprava na jednání, účast na jednání dne datum) po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.

Proti tomuto rozsudku je za podmínek § 237 o. s. ř. přípustné dovolání, které lze podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.